Zadržování a předávání vězňů

EU pomáhá s rehabilitací vězňů tím, že jim umožňuje, aby vykonali svůj trest ve své domovské zemi. Za tímto účelem zavedl systém pro přesun vězňů zpět do země EU, z níž pocházejí, přičemž jeden z nich obvykle žije nebo s nímž mají úzké vazby.

Systém je založen na 3 „rámcových rozhodnutích“:

Rozhodnutí o předání vězňů do jejich domovské země

Rámcové rozhodnutí o trestech odnětí svobody z roku 2008 umožňuje předávat vězně zpět do země, v níž běžně pobývají. Důvodem pro to je skutečnost, že existuje větší pravděpodobnost rehabilitace vězňů, mohou-li vykonat svůj trest ve své domácí zemi.

Rozhodnutí zlepšuje komunikaci mezi zeměmi a umožňuje, aby k předáním docházelo ve stanovených časových rámcích.

Od kdy se používá?

Země EU toto rozhodnutí měly provést ve svých vnitrostátních právních předpisech do 5. prosince 2011. Informace o aktuálním stavu provedení jsou k dispozici zde.

Co nahrazuje?

Pro EU rozhodnutí nahrazuje Evropskou úmluvu o předávání odsouzených osob (1983) a její dodatkový protokol (1997), avšak tyto úmluvy se nadále budou používat ve vztahu k zemím, které nejsou členy EU.

Rozhodnutí o probaci v domovské zemi pachatele

Rámcové rozhodnutí z roku 2008 o probačních opatřeních & alternativní sankce umožňují, aby osoba byla poslána zpět do země, kde běžně žije:

  • byla odsouzena a propuštěna s uložením probačního opatření, nebo
  • jí byl uložen alternativní trest

v zemi EU, v níž běžně nepobývá.

Tato země na ni bude poté dohlížet při výkonu jejího trestu, neboť lidé se lépe rehabilitují ve své domovské zemi.

Od kdy se používá?

Země EU toto rozhodnutí měly provést ve svých vnitrostátních právních předpisech do 6. prosince 2011. Informace o aktuálním stavu provedení jsou k dispozici zde.

Co nahrazuje?

Rozhodnutí nahrazuje příslušné části Úmluvy Rady Evropy z roku 1964 o dohledu nad podmíněně odsouzenými a podmíněně propuštěnými pachateli, nicméně tato úmluva se stále použije ve vztahu k zemím, které nejsou členy EU.

Rozhodnutí o alternativách k vazbě

Rámcové rozhodnutí z roku 2009 uplatňuje zásadu vzájemného uznávání na rozhodnutí o opatřeních dohledu jakožto alternativy k vazbě.

U podezřelých osob podmínečně propuštěných, které čekají na soudní proces, toto rozhodnutí umožňuje předat odpovědnost za nevazební dohled do země, v níž běžně pobývají.

Umožňuje to, aby se občané EU vrátili domů při čekání na soudní proces v jiné zemi EU. Jejich domovská země na ně bude dohlížet za pomoci nevazebních opatření (např. vyžadovat po nich, aby se zdržovali na konkrétně stanoveném místě, nebo požadovat po nich, aby se každý den hlásili na policejní stanici). Zabraňuje to dlouhotrvajícím vazbám v zahraničí.

Od kdy se používá?

Země toto rozhodnutí měly provést ve svých vnitrostátních právních předpisech do 11. prosince 2012. Informace o aktuálním stavu provedení jsou k dispozici zde.

Více informací

Viz Europris a CEP.

Poslední aktualizace: 27/11/2019

Toto je strojový překlad. Provozovatel těchto stránek odmítá právní odpovědnost za kvalitu tohoto strojového překladu.