Victims of crime have the following rights:
A child is any person under 18 years of age.
A child witness or victim is examined by the investigating judge at an evidentiary hearing, and the summons is sent to their parents or guardian.When a crime is reported, the public prosecutor prosecutes ex officio in most cases.
A private action may be brought in the case of crimes for which criminal proceedings are launched on the basis of a private action. The private action must be brought within three months of the date when the authorised natural or legal person learned of the crime and who it was committed by.
An injured party has the right to file a claim for damages as part of criminal proceedings.
Victims of crime also qualify as injured parties and are entitled to file a claim for damages before the court.
A claim for damages may seek:
A claim for damages may be filed as part of criminal proceedings or in a separate civil action against the defendant. A claim for damages filed during criminal proceedings can be granted only if the court finds the defendant guilty.
That is not a requirement for the success of a claim filed in civil proceedings.
A victim participating in criminal proceedings as the injured party is entitled to:
Both before and at every stage during the criminal proceedings, the public prosecutor’s office and the court must consider the scope for the defendant to compensate the injured party for any loss sustained as a result of the offence. They must also inform the injured party of the right to use their own language, including sign language for the deaf and deafblind, and to the assistance of an interpreter if they do not speak or understand Croatian, or of a sign language translator or interpreter if they are deaf or deafblind, the right to lodge an application for a civil claim and temporary injunctions, to lodge a statement of facts and to submit evidence, to attend the proceedings and participate in the evidentiary proceedings, to make a closing statement, to access the case file, and to ask to be informed by the public prosecutor in respect of action taken on the basis of their accusation and to file a complaint with a senior public prosecutor.
The Act on Financial Compensation for Victims of Crime (Zakon o novčanoj naknadi žrtvama kaznenih djela) (Narodne Novine (NN; Official Gazette of the Republic of Croatia) Nos 80/08 and 27/11) lays down a right to financial compensation for victims of crime involving violence committed with intent in Croatia, or for their relatives under the conditions set out in that Act.
It establishes a right to financial compensation for victims of violent crime committed with intent and specifies the prerequisites and procedure for exercising the right to compensation, the bodies that take decisions and participate in the decision-making process on the right to compensation and the bodies and procedure in cross-border cases.
Victims of violent crime committed with intent have a right to financial compensation from the national budget.
The police, the public prosecutor's office and the courts are required to provide information on the right to compensation, supply the necessary application forms and, at the victim’s request, give general guidance and information on how to complete an application and which supporting documents to enclose.
Applications for financial compensation must be submitted to the Ministry of Justice on the form which can be downloaded from the Ministry’s website.
Application form for financial compensation for victims of crime_hr (223 Kb)
Applications must be submitted within six months of the date on which the crime was committed. If the victim has legitimate reasons for failing to submit the application within the deadline, they must do so within three months of the date on which those reasons cease to exist, and in any event within three years of the date on which the crime was committed.
If the victim is a minor or a person deprived of legal capacity and their legal representative failed to submit a claim within six months of the date of the crime, the six-month deadline begins from the day the victim reaches the age of 18 or from the day when, after the victim has reached the age of 18, the criminal proceedings are initiated, or from the day the victim’s legal capacity is restored.
Entitlement to financial compensation applies in the following cases:
In order to establish the amount of compensation, account is taken of the victim’s conduct during and after the crime, their contribution to the damage and its extent, whether the victim is an immediate victim and whether they reported the crime to the competent authorities and when. In addition, an assessment is made of the victim’s cooperation with the police and the competent authorities in order to bring the offender to justice, account being taken of whether the immediate victim helped to cause the damage or exacerbated the damage; in any of these cases the compensation to which the victim is entitled will be reduced accordingly. An application for compensation is refused, or the amount reduced, if the victim is found to be involved in organised crime or a criminal organisation. Compensation may also be refused, or the amount reduced, if the granting of full compensation would be contrary to the principle of fairness, morality and public order.
When a defendant is sentenced to imprisonment, the Service for Victim and Witness Support (Služba za podršku žrtvama i svjedocima) at the Ministry of Justice informs the victim of the prisoner’s release date (unconditional release and release on probation).
Statutory obligation to inform victims of prisoner release
In accordance with the provisions of the Act Amending the Execution of Prison Sentences Act (Zakon o izmjenama i dopunama Zakona o izvršenju kazne zatvora), the Service for Victim and Witness Support at the Ministry of Justice is required to notify the victim, injured party or their family of the release of a prisoner.
Victims are notified of the release of a prisoner in cases of crimes against sexual freedom and sexual morality, life and limb or crimes involving violence.
The victim, injured party or their family are provided with this information, irrespective of whether the prisoner is being released unconditionally or on probation.
Moreover, when a decision is being taken on whether to allow a prisoner to leave prison for their place of permanent or temporary residence, penitentiaries/prisons may ask the Service for Victim and Witness Support to provide information about the reaction of the victim or the victim’s family to this possibility. The Service for Victim and Witness Support draws up reports for the penitentiary/prison on the basis of its discussions with the victim.
Support for victims and witnesses in the Republic of Croatia is coordinated by the Service for Victim and Witness Support at the Ministry of Justice.
Victims and witnesses can obtain support and information on their rights and on procedures from the Victim and Witness Support Department of a court.
Such departments have been set up at seven county courts (županijski sudovi), namely in Zagreb, Zadar, Osijek, Vukovar, Split, Sisak and Rijeka. The departments provide emotional support, practical information and information on rights for victims, and support and information for witnesses and persons accompanying them. There are also departments providing support at the competent municipal and misdemeanour courts (općinski and prekršajni sudovi).
Victims can also obtain information about their rights and the types of assistance available to them by calling the free phone number 116 006 of the National Call Centre for Victims of Crimes and Misdemeanours (see the website of the National Call Centre).
The Ministry of Justice also provides victims and witnesses with support and information about their rights, and inquiries may be sent via email to: zrtve.i.svjedoci@pravosudje.hr or to the website of the Croatian Ministry of Justice: https://pravosudje.gov.hr/
Support for victims and witnesses in cross-border cases
The Service for Support to Victims and Witnesses, which has been set up at the Ministry of Justice, provides support and information for both victims and witnesses who are summoned to court through international legal assistance (including witnesses of war crimes).
Information letters are sent to witnesses who are summoned to give testimony at courts in the Republic of Croatia, or to Croatian witnesses who are summoned to appear before foreign courts.
Witnesses of war crimes are provided with physical protection, where necessary, and assistance for preparing their journey and their appearance before the competent judicial body (in the case of witnesses and other parties who are summoned for questioning in criminal proceedings relating to war crimes before competent judicial bodies in the Republic of Croatia, or outside Croatia when such support relates to a request for international legal assistance).
Click on the links below to find the information that you need:
1 - My rights as a victim of crime
2 - Reporting a crime and my rights during the investigation or trial
The national language version of this page is maintained by the respective Member State. The translations have been done by the European Commission service. Possible changes introduced in the original by the competent national authority may not be yet reflected in the translations. The European Commission accepts no responsibility or liability whatsoever with regard to any information or data contained or referred to in this document. Please refer to the legal notice to see copyright rules for the Member State responsible for this page.
Trestní řád nestanoví, jaký má mít obsah informační přehled, který se předává oběti po spáchání trestného činu a před jeho oznámením. Každý má právo a možnost spojit se s úřadem státního zastupitelství, kde může oznámit trestný čin, učinit prohlášení nebo podání v záležitosti, která spadá do pravomoci státního zástupce. Osoba, která se spojí se státním zastupitelstvím, obdrží informace o tom, jak oznámit trestný čin, a další základní informace o svých právech a povinnostech.
Policisté musí zaregistrovat oznámení trestného činu, o němž je pak zahájeno trestní řízení z moci úřední.
Každý má dále nárok na přiměřenou policejní ochranu, pokud existují opodstatněné důvody k jejímu poskytnutí.
Oddělení podpory obětem a svědkům, která byla zřízena při sedmi krajských (župních) soudech, poskytují obětem emocionální podporu a informace o jejich právech (včetně technických a praktických informací). Nabízejí rovněž podporu a informace svědkům a členům rodiny oběti i svědků Informace a podpora se poskytují bez ohledu na fázi řízení. Oběť obdrží informace a podporu, i když trestný čin nenahlásí. Tato oddělení rovněž nasměrují oběti a svědky v závislosti na jejich potřebách na specializované instituce a organizace občanské společnosti.
Ustanovení, kterými se řídí práva obětí a účastníků uplatňujících občanskoprávní nároky, platí bez ohledu na státní příslušnost pro všechny stejně, protože chorvatské trestněprávní předpisy se vztahují na každého, kdo spáchá trestný čin v Chorvatsku. Strany a účastníci řízení mají právo používat svůj mateřský jazyk.
Policie, státní zastupitelství a soudy musí podle trestního řádu a zákona o obětech trestných činů (finančním odškodnění) informovat oběti trestných činů o jejich právech podle těchto právních úprav. Znamená to, že státní zastupitelství a soudy musí před zahájením trestního řízení a během každé jeho fáze přezkoumávat možnosti osoby, která má odškodnit účastníka řízení uplatňujícího občanskoprávní nároky za ztráty/újmy utrpěné v důsledku trestného činu, informovat poškozenou stranu ústně v jazyce, kterému oběť rozumí, a písemně v chorvatštině nebo angličtině o jeho právu používat svůj mateřský jazyk a uplatnit majetkoprávní nárok a o právu na náhradu škody). Státní zastupitelství a soudy musí rovněž poskytnout oběti na její žádost obecné pokyny a informace o tom, jak vyplnit žádost o odškodnění a které podklady je nutno dodat. Informační přehledy s informacemi o právu oběti na náhradu škody jsou dostupné v chorvatštině a angličtině, jako např. formulář žádosti o odškodnění. Chorvatskou a anglickou verzi těchto dokumentů si lze stáhnout z internetových stránek Ministerstva spravedlnosti Chorvatska.
Každou oběť, která oznámí trestný čin, informuje o jejích právech policie. Po podání ústních informací oběti jí příslušník policie vydá písemné informace o jejích právech a všech dostupných službách ochrany a podpory obětem, včetně služby bezplatné linky podpory pro oběti.
Osobám, které vůbec nerozumějí chorvatsky, jsou v policejních služebnách k dispozici informační přehledy o právech také v jiných jazycích.
Dobrovolníci v Národním call centrupro oběti trestných činů a přestupků (116 006) poskytují emocionální podporu, informace o právech a praktické informace. Nasměrují rovněž oběti na další příslušné poskytovatele služeb a organizace, kde oběť obdrží všechny doplňkové informace a další formy podpory a pomoci. Tato linka pomoci funguje ve všední dny od 8 hodin do 20 hodin a její zaměstnanci jsou schopni vyřizovat volání v chorvatštině a angličtině.
a) Oběť a poškozená strana mají nárok požádat do dvou měsíců od vznesení obvinění nebo oznámení trestného činu státní zastupitelství o informace o právních krocích podniknutých na základě obvinění/oznámení. O podniknutých právních krocích je bude státní zastupitelství informovat v přiměřené lhůtě ne delší než třicet dní od podání žádosti, s výjimkou případů, kdy by žádost ohrozila účinnost řízení. Rozhodnutí zadržet takové informace se musí sdělit oběti nebo poškozené straně, která podala žádost.
b) Státní zastupitelství rozhodne o zastavení vyšetřování:
Rozhodnutí o zastavení vyšetřování se zašle poškozené straně a obviněné osobě, která je s okamžitou platností propuštěna, pokud byla umístěna do zajišťovací nebo vyšetřovací vazby. Kromě dopisu s vyrozuměním o rozhodnutí obdrží poškozená strana v souladu s článkem 55 trestního řádu informace o tom, jak může v trestním stíhání pokračovat sama.
c) Po přezkumu oznámení a kontrole údajů v informačním systému státního zastupitelství odloží státní zástupce oznámení odůvodněným rozhodnutím, pokud ze samotného oznámení vyplývá:
Proti rozhodnutí státního zástupce o odložení oznámení nelze podat žádný opravný prostředek.
Není-li v trestním řádu uvedeno jinak, státní zástupce vyrozumí ve lhůtě osmi dnů oběť o svém rozhodnutí oznámení odložit a uvede jí důvody tohoto kroku. Státní zastupitelství jí rovněž poskytne informace, jak jako oběť může v trestním stíhání pokračovat sama. Státní zástupce o svém rozhodnutí odložit oznámení bezodkladně informuje osobu, která oznámení podala, a obviněného, pokud o to jedna ze stran požádala.
Pokud státní zástupce není schopen posoudit důvěryhodnost tvrzení uvedených v samotném oznámení nebo pokud informace uvedené v oznámení neposkytují dostatečné důvody pro rozhodnutí zahájit vyšetřování či shromažďovat důkazy, provede státní zástupce šetření sám nebo vydá pokyn policii, aby tak učinila.
d) Vedoucí vazební věznice propustí s okamžitou platností uvězněnou nebo zadrženou osobu:
e) Státní zástupce předvolá písemně svědka nebo soudního znalce, aby se podíleli na dokazování. Obeslat je může také vyšetřovatel na pokyn státního zástupce. Soud předvolá svědka a soudní znalce, aby podali svědeckou výpověď během důkazního slyšení nebo se účastnili soudního jednání. Příslušný subjekt stanoví předem čas a místo, kde se bude konat dokazování. Předvolaná osoba bude upozorněna na důsledky v případě, že se nedostaví.
Oběť účastnící se trestního řízení jako poškozená strana má nárok:
Není-li uvedeno jinak ve zvláštním právním předpisu, výslech dětských svědků do věku 14 let provede vyšetřující soudce. Výslech proběhne bez přítomnosti soudce nebo stran řízení ve stejné místnosti jako dítě a za použití audiovizuálního zařízení obsluhovaného odborným pomocníkem. Výslechu se zúčastní psycholog, vychovatel nebo jiný odborník. Výslechu se může účastnit rodič nebo opatrovník dítěte, pokud to není v rozporu se zájmy vyšetřování nebo dítěte. Strany mohou dětskému svědkovi klást otázky přes odborníka, kterého musí schválit vyšetřující soudce. Výslech se zaznamená pomocí audiovizuálního zařízení, záznam bude zapečetěn a připojen k zápisu. Dětský svědek může být předvolán k druhému výslechu pouze za mimořádných okolností a jeho výslech se řídí stejným postupem.
Není-li uvedeno jinak ve zvláštním právním předpisu, výslech mladistvých svědků ve věku 14 až 18 let provede vyšetřující soudce. S mladistvým, zvláště je-li obětí trestného činu, bude zacházeno uvážlivě, aby výslech neovlivnil nepříznivě jeho psychiku. Zvláštní péče bude věnována ochraně mladistvého.
Svědek, který nemůže vyhovět předvolání z důvodu vysokého věku, nemoci nebo postižení, může být vyslechnut ve svém domově nebo jiném obydlí. Takoví svědci mohou být vyslechnuti za použití audiovizuálního zařízení obsluhovaného odborníkem. Pokud to okolnosti u svědka vyžadují, výslech se provede takovým způsobem, aby mu strany mohly klást otázky, aniž by byly přítomny ve stejné místnosti jako svědek. Je-li to nutné, výslech se zaznamená pomocí audiovizuálního zařízení, záznam bude zapečetěn a připojen k zápisu. Tento postup při výslechu svědků se použije také na žádost oběti trestného činu sexuálního vykořisťování, obchodování s lidmi nebo domácího násilí. Takový svědek může být předvolán k druhému výslechu pouze za mimořádných okolností, pokud to soud uzná za potřebné.
Oddělení podpory obětem a svědkům, která byla zřízena sedmi krajskými (župními) soudy (Záhřeb, Osijek, Split, Rijeka, Sisak, Zadar a Vukovar) poskytují podporu obětem a svědkům, kteří svědčí u těchto soudů a u městských (opčinských) soudů těchto měst. Tato oddělení rovněž poskytují podporu u soudů pro přečiny/přestupky ve věcech domácího násilí a směrují oběti a svědky v závislosti na jejich potřebách na specializované instituce a organizace občanské společnosti.
Informace a podpora se poskytují telefonicky a v okamžiku, kdy oběť/svědek vstupuje do budovy soudu. Informace se poskytují také e-mailem.
Více informací naleznete na této internetové stránce Ministerstva spravedlnosti Chorvatska.
Při informování oběti o jejích právech jí příslušník policie vydá písemné informace o jejích právech a všech dostupných službách podpory obětem. Zahrnuje to také telefonní číslo bezplatné linky podpory pro oběti. Informační přehled o právech obsahuje kontaktní údaje:
Příslušné orgány smí shromažďovat osobní údaje pouze pro účely stanovené právními předpisy jako součást svých povinností podle trestního řádu.
Osobní údaje se mohou zpracovávat, pouze je-li to povoleno právními či jinými předpisy, a takové zpracování se musí omezit na účely, pro které byly údaje shromážděny. Každé další zpracování takových údajů je povoleno, pokud to není v rozporu s účelem, pro který byly údaje shromážděny, a za podmínky, že příslušné subjekty mají povolení ke zpracování takových údajů pro jiné účely stanovené právními předpisy a že další zpracování je nutné a přiměřené danému jinému účelu.
Osobní údaje týkající se zdraví nebo sexuálního života určité osoby mohou být zpracovávány pouze ve výjimečných případech, kdy trestný čin s trestní sazbou pěti let odnětí svobody nebo přísnější nelze vyšetřovat nebo trestně stíhat jiným způsobem nebo kdy by vyšetřování / trestní stíhání bylo vystaveno neúměrným potížím.
Není povoleno zpracovávat osobní údaje, které se týkají rasové nebo národnostní příslušnosti, politického přesvědčení, náboženské víry, filozofických názorů nebo členství v odborech.
Osobní údaje shromážděné pro účely trestního řízení mohou být předány vládním subjektům v souladu se zvláštním právním předpisem a jiným právnickým osobám pouze v případě, že státní zastupitelství nebo soud usoudí, že takové údaje požadují pro účel stanovený právními předpisy. V případě předání takových údajů je příslušným právnickým osobám připomenuta jejich povinnost chránit údaje osob, kterých se tyto údaje týkají.
V souladu s předpisy lze osobní údaje použít v jiných trestních řízeních, jiných řízeních ve věcech trestných jednání vedených v Chorvatsku, v řízeních v rámci mezinárodní justiční pomoci v trestních věcech a v rámci mezinárodní policejní spolupráce.
Oběť obdrží informace a podporu od oddělení podpory obětem a svědkům příslušného soudu nebo od organizace občanské společnosti, i když trestný čin neoznámí.
Není-li stanoveno jinak zvláštním právním předpisem, zajistí policie podle článku 99 zákona o úkolech a pravomocích policie po dobu, po kterou existují opodstatněné důvody pro takové opatření, odpovídající ochranu oběti a každé jiné osoby, která poskytla nebo může poskytnout informace důležité pro trestní řízení, nebo každé osoby jim blízké, pokud jim nebo jim blízkým osobám hrozí nebezpečí ze strany pachatele nebo jiných osob zapojených do trestního řízení. Policie poskytuje oběti fyzickou ochranu po 24 hodin denně.
Podle článku 130 zákona o přečinech může policie dočasně a nejdéle na osm dní nařídit ochranné opatření proti osobě důvodně podezřelé ze spáchání trestného činu. V praxi to obvykle probíhá formou nařízení, kterým se podezřelé osobě zakazuje navštěvovat konkrétní místo nebo oblast (vystěhování z domova oběti), přibližovat se k určité osobě nebo navazovat či udržovat kontakt s určitou osobou. Během osmi dnů policie předloží příslušnému soudu pro přečiny obvinění a soud rozhodne, zda iniciované ochranné opatření pozastaví nebo rozšíří. Během řízení o přečinu může k tomu soud podle zákona o domácím násilí (ochraně) nařídit přijetí těchto opatření proti pachateli:
Podle zákona o přečinech může soud přistoupit také k dalším ochranným a preventivním opatřením na ochranu oběti před přibližováním se nebo obtěžováním ze strany podezřelé osoby.
V souladu s trestním řádem může dále soud a státní zástupce místo držení obviněného ve vazbě nařídit jedno nebo více preventivních opatření, včetně příkazu, kterým se pachateli zakazuje navštěvovat určité místo nebo oblast, přibližovat se k určité osobě, navazovat nebo udržovat kontakt s určitou osobou, pronásledovat nebo obtěžovat oběť nebo jinou osobu, či nařídit jeho vystěhování z domácnosti oběti.
Oběť může získat od policie informace o všech svých právech, včetně informací o svém právu na ochranu, možných druzích ochrany a opatřeních, která má policie přijmout na ochranu oběti.
Po uzavření vyšetřování a předání relevantních podkladů příslušnému subjektu trestního soudnictví přestane policie posuzovat potřeby oběti s výjimkou provádění případných nařízených ochranných a preventivních opatření. V případě ohlášení nových okolností, které upozorňují na obnovené ohrožení ze strany pachatele, přijme policie podle svého posouzení a na základě skutečností věci další opatření na ochranu oběti.
Systém trestního soudnictví (během vyšetřování a soudního řízení) postupuje v souladu s trestním řádem tak, aby respektoval práva oběti a její postavení v trestním řízení. Před výslechem oběti orgán činný v trestním řízení, který vede vyšetřování, posoudí situaci oběti ve spolupráci se subjekty, organizacemi nebo institucemi, které poskytují podporu a pomoc obětem trestných činů. Posuzování situace oběti zahrnuje určení potřeby přijetí zvláštních ochranných opatření ve prospěch oběti. Pokud taková potřeba existuje, orgán činný v trestním řízení určí ochranná opatření, která je nutno uplatnit (zvláštní opatření pro dotazování oběti, použití komunikačních technologií, aby se zabránilo vizuálnímu kontaktu mezi obětí a pachatelem, a jiná opatření stanovená právními předpisy). Pokud je obětí trestného činu dítě, použití zvláštních ochranných opatření se předpokládá a taková opatření budou určena. Posouzení situace oběti zvlášť zohledňuje její osobní charakteristiky, druh a povahu trestného činu a okolnosti, za nichž byl trestný čin spáchán. Zvláštní pozornost bude věnována obětem, které utrpěly výraznou újmu z důvodu závažnosti trestného činu, obětem trestného činu spáchaného z důvodu určitých osobních charakteristik oběti a obětem, jejichž vztah s pachatelem z nich činí zvlášť zranitelné oběti.
Systém trestního soudnictví (během vyšetřování a soudního řízení) postupuje v souladu s trestním řádem tak, aby respektoval práva oběti a její postavení v trestním řízení. Před výslechem oběti orgán činný v trestním řízení, který vede vyšetřování, posoudí situaci oběti ve spolupráci se subjekty, organizacemi nebo institucemi, které poskytují podporu a pomoc obětem trestných činů. Posuzování situace oběti zahrnuje určení potřeby přijetí zvláštních ochranných opatření ve prospěch oběti. Pokud taková potřeba existuje, orgán činný v trestním řízení určí ochranná opatření, která je nutno uplatnit (zvláštní opatření pro dotazování oběti, použití komunikačních technologií, aby se zabránilo vizuálnímu kontaktu mezi obětí a pachatelem, a jiná opatření stanovená právními předpisy). Pokud je obětí trestného činu dítě, použití zvláštních ochranných opatření se předpokládá a taková opatření budou určena. Posouzení situace oběti zvlášť zohledňuje její osobní charakteristiky, druh a povahu trestného činu a okolnosti, za nichž byl trestný čin spáchán. Zvláštní pozornost bude věnována obětem, které utrpěly výraznou újmu z důvodu závažnosti trestného činu, obětem trestného činu spáchaného z důvodu určitých osobních charakteristik oběti a obětem, jejichž vztah s pachatelem z nich činí zvlášť zranitelné oběti.
Je-li obětí trestného činu dítě, má vedle obvyklých práv oběti tato dodatečná práva:
Za dítě se považuje každá osoba do věku 18 let.
Dětského svědka nebo oběť vyslýchá vyšetřující soudce během důkazního slyšení a předvolání jsou zaslána jeho rodičům nebo zákonnému zástupci.
Podle zákona o obětech trestných činů (finančním odškodnění) v případě, že přímá oběť zemře v důsledku násilného trestného činu, má nárok na finanční odškodnění stanovené zákonem o obětech trestných činů (finančním odškodnění) i nepřímá oběť (manžel/ka, partner/ka, rodič, adoptované dítě, pěstoun, nevlastní matka, nevlastní otec či nevlastní dítě nebo osoba, která s přímou obětí žila ve svazku osob stejného pohlaví).
Nepřímá oběť, která byla zaopatřována zesnulou (přímou) obětí, má nárok na odškodnění nepřesahující 70 000 HRK za ztrátu zákonem daného výživného a náhradu nepřesahující 5 000 HRK za běžné pohřebné, pokud je zaplatila.
Každá osoba, která ztratila člena rodiny v důsledku trestného činu, má nárok účastnit se trestního řízení jako poškozená strana a vymáhat náhradu škody (v trestním nebo občanskoprávním řízení).
Za nepřímou oběť se považuje manžel/ka, partner/ka, dítě, rodič, adoptované dítě, pěstoun, nevlastní matka, nevlastní otec nebo nevlastní dítě přímé oběti nebo osoba, která s přímou obětí žila ve svazku osob stejného pohlaví.
Za nepřímou oběť se rovněž považují prarodiče nebo vnuci, pokud jeden z nich je přímou obětí a trvale žili spolu s tím, že prarodiče nahrazovaly rodičovskou péči.
Soužití a svazek osob stejného pohlaví bude vykládán podle chorvatských právních předpisů.
Pokud oběť trestného činu přišla o život, mají nepřímé oběti nárok na odškodnění (z důvodu ztráty zákonem daného výživného a kvůli zohlednění běžného pohřebného).
Chorvatsko uplatňuje model mediace mezi obětí a pachatelem před zahájením trestního řízení v případě nezletilých a mladistvých pachatelů. Jedná se o součást podmíněně diskrečního systému. Tím dodržuje ustanovení zákona o soudnictví pro mladistvé, kterým se řídí zvláštní povinnost nezletilých a mladistvých pachatelů zapojit se do mediace prostřednictvím mimosoudního vyrovnání. Jinými slovy, pokud nezletilý pachatel splní tuto povinnost, vyhne se soudnímu řízení.
Od roku 2013 vyškolilo Chorvatsko celkem 60 mediátorů v celoročních školeních, která čítala 170 vyučovacích hodin (obsahujících přednášky, úkoly, hraní rolí, cvičení pod odborným vedením a kontroly). Jsou jedinými odborníky v Chorvatsku, kteří smí vykonávat restorativní justici v trestních věcech, přičemž svá osvědčení obdrželi od Ministerstva sociálních věcí a mládeže Chorvatska, Sdružení pro mimosoudní vyrovnání a UNICEF.
Výsledkem je, že ústřední město každé chorvatské župy (kraje) provozuje svou vlastní službu mimosoudního vyrovnání.
Trestní řád
Zákon o obětech trestných činů (finanční odškodnění)
Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
Trestné činy lze oznámit příslušnému státnímu zastupitelství písemně, ústně nebo jinými prostředky.
Pokud oznámíte trestný čin ústně, budete upozorněni na důsledky podání nepravdivých trestních oznámení. U oznámení podaných ústně se vyhotovuje písemný záznam, zatímco oznámení podaná telefonicky nebo jinými telekomunikačními prostředky se pokud možno zaznamenávají elektronicky a sepíše se úřední protokol.
Oběti, které trestný čin oznámí, obdrží písemné potvrzení o přijetí trestního oznámení obsahující základní podrobnosti o oznámeném trestném činu. Oběti, které nehovoří jazykem orgánů nebo mu nerozumí, mohou trestný čin oznámit ve svém jazyce a dostane se jim pomoci tlumočníka nebo jiné osoby, která hovoří jak jazykem příslušného orgánu, tak jazykem oběti a rozumí jim. Oběti, které nehovoří jazykem používaným orgány nebo mu nerozumí, mohou požádat, aby potvrzení o přijetí trestního oznámení bylo bezplatně přeloženo do jejich jazyka.
Pokud je trestní oznámení podáno u soudu, policie nebo nepříslušného státního zastupitelství, přijmou ho a okamžitě ho postoupí příslušnému státnímu zastupitelství.
Státní zástupce trestní oznámení okamžitě zaznamená do rejstříku trestních oznámení, s výjimkou případů stanovenými zákonem.
Pokud se státní zástupce o spáchání trestného činu pouze dozví nebo obdrží jeho oznámení od oběti, vypracuje úřední protokol, zaznamená ho do rejstříku trestních věcí a začne činit úkony stanovené právními předpisy.
Pokud trestní oznámení neobsahuje žádné údaje o trestném činu, tj. pokud státní zástupce není schopen kvalifikovat oznámený trestný čin, zaznamená oznámení do rejstříku trestních věcí a požádá osobu, která oznámení podala, aby do 15 dnů poskytla dodatečné informace.
Pokud osoba, která podala trestní oznámení, na žádost o dodatečné informace nereaguje, státní zástupce o tom vypracuje úřední protokol. Po uplynutí lhůty pro předložení dodatečných informací musí o tom státní zástupce vyrozumět do osmi dnů vrchního státního zástupce. Vrchní státní zástupce může nařídit, aby trestní oznámení bylo zaneseno do rejstříku trestních oznámení.
Dva měsíce po podání trestního oznámení může oběť nebo poškozená strana zaslat státnímu zastupitelství žádost o informace o úkonech, které byly podniknuty v reakci na oznámení. Státní zastupitelství musí odpovědět v přiměřené lhůtě nepřesahující 30 dnů ode dne přijetí písemné žádosti, s výjimkou případů, kdy by taková odpověď mohla ohrozit řízení. Pokud se státní zastupitelství rozhodne neposkytnout tyto informace, musí o tom oběť/poškozenou stranu vyrozumět.
Oběť, která se trestního řízení účastní jako poškozená strana, má právo být informována o výsledcích řízení.
Vedle výše uvedených práv mají před výslechem oběti trestných činů sexuální povahy a trestného činu obchodování s lidmi právo na bezplatnou konzultaci s právním poradcem a může být přidělen právní zástupce. Náklady na právního poradce/zástupce hradí stát.
Dětské oběti mají všechna výše uvedená práva a rovněž právo na právního zástupce, kterého hradí stát.
Oběti trestných činů mají právo na základní a druhotnou právní pomoc. Tato pomoc je poskytována bezplatně obětem násilných trestných činů za účelem získání odškodnění za ublížení na zdraví, které utrpěly jako oběti trestného činu.
Zákon o bezplatné právní pomoci stanoví pravidla pro poskytování základní a druhotné právní pomoci.
Základní právní pomoc zahrnuje obecné právní informace, právní poradenství, podání u veřejných subjektů, Evropského soudního dvora pro lidská práva a mezinárodních organizací v souladu s mezinárodními smlouvami a interními procesními pravidly, zastupování v řízeních před veřejnými subjekty a právní pomoc při mimosoudních vyrovnáních.
Základní právní pomoc lze poskytnout ve všech právních záležitostech za předpokladu, že:
Žadatelé o základní právní pomoc se musí obrátit přímo na poskytovatele základní právní pomoci.
Druhotná právní pomoc zahrnuje právní poradenství, podání v řízení na ochranu práv pracujících před zaměstnavatelem, podání v soudních řízeních, zastupování v soudních řízeních, právní pomoc při smírčích jednání a osvobození od úhrady nákladů řízení a soudních poplatků.
Druhotnou právní pomoc lze poskytnout, pokud:
Poskytnutí druhotné právní pomoci je přiznáno bez předchozího posouzení ekonomické situace žadatele, pokud je žadatelem:
Žadatelé o druhotnou právní pomoc musí podat svou žádost příslušnému úřadu na zvláštním formuláři.
Obžalovaným, kteří budou uznáni vinnými, soud nařídí uhrazení nákladů řízení, pokud nejsou způsobilí k osvobození v plné či částečné výši.
Je-li trestní řízení zastaveno nebo osvobodí-li soud obžalovaného či upustí-li od obžaloby, musí být v rozhodnutí/rozsudku soudu uvedeno, že náklady na trestní řízení podle čl. 145 odst. 2 body 1 až 5 tohoto zákona, nevyhnutelné výdaje vzniklé obžalovanému a nevyhnutelné výdaje vzniklé advokátovi obhajoby a jeho odměny musí nést stát, pokud není v právních předpisech uvedeno jinak.
Oběti, jejichž trestní oznámení bylo odloženo, mohou pokračovat v trestním stíhání samy.
Pokud státní zástupce dospěje k názoru, že neexistuje žádný důvod pro stíhání trestného činu, který lze stíhat z moci úřední, nebo stíhání oznámené osoby, musí o tom vyrozumět oběť do osmi dnů a informovat ji, že může pokračovat ve stíhání sama. To samé musí učinit soud, pokud vydal rozhodnutí o zastavení řízení, protože státní zástupce upustil od stíhání v jiných věcech.
Podle tohoto zákona má poškozená strana v trestním řízení právo:
Oběti trestných činů jsou fyzické osoby, které v přímém důsledku trestného činu utrpěly fyzickou nebo psychickou újmu, škodu na majetku nebo vážné porušení svých základních práv a svobod. Za oběti trestného činu se rovněž považuje manžel/manželka, partner/partnerka, neoficiální životní partner/partnerka a potomek/potomci osoby, která zemřela v přímém důsledku trestného činu, a při jejich neexistenci přímí předci nebo sourozenci osoby, která zemřela v přímém důsledku trestného činu. Každá osoba, kterou zesnulá osoba legálně zaopatřovala, je rovněž považována za oběť trestného činu.
Poškozenou stranou je oběť trestného činu nebo právnická osoba, která utrpěla v důsledku trestného činu újmu a účastní se v tomto postavení trestního řízení.
Možnost být stranou nebo účastníkem řízení nezávisí na přání takové osoby ale na úloze, kterou tato osoba hrála v konkrétní trestní záležitosti. V závislosti na okolnostech stanovených v právních předpisech se může kdokoliv ocitnout v každé z výše uvedených rolí; Jeho volba se potom týká práv, které si přeje uplatňovat jako poškozená strana nebo jako oběť trestného činu.
Oběť trestného činu má právo:
Oběť účastnící se trestního řízení jako poškozená strana má právo:
Vedle práv obětí podle tohoto zákona mají dětské oběti následující práva:
Kromě práv obětí uvedených v článku 43 tohoto zákona mají oběti sexuálních trestných činů a trestného činu obchodování s lidmi následující práva:
Během fáze vyšetřování mohou oběti trestného činu jako soukromí žalobci nebo poškozené strany upozorňovat na všechny skutečnosti a uvádět důkazy, které jsou podstatné pro potvrzení trestného činu, zjištění totožnosti pachatele/pachatelů a kladení jejich nároků v rámci adhezní žaloby na náhradu škody.
Před zahájením trestního řízení a během všech jeho fází musí státní zastupitelství a soud zvažovat možnost, zda je obžalovaný schopen odškodnit poškozenou stranu za všechny ztráty způsobené trestným činem. Musí rovněž poškozenou stranu informovat o určitých, zákonem daných právech (např. o právu poškozené strany používat svůj mateřský jazyk, právu podat žalobu na náhradu škody atd.).
Osoby, které mohou mít informace o trestném činu, pachateli nebo jiných relevantních skutečnostech, mohou být předvolány jako svědci.
Poškození, poškození jednající jako žalobci a soukromí žalobci mohou být vyslýcháni jako svědci.
Soukromý žalobce má stejná práva jako státní zástupce s výjimkou práv, která náležejí výhradně do pravomoci státu.
Podle tohoto zákona má poškozená strana právo:
Oběť vedoucí stíhání má stejná práva jako státní zástupce s výjimkou práv, která náležejí výhradně do pravomoci státu.
Soukromý žalobce má stejná práva jako státní zástupce s výjimkou práv, která náležejí výhradně do pravomoci státu. Na soukromé žalobce se vztahují stejná procesní ustanovení, která se vztahují na poškozené strany a žalobce.
Na jednání hlavní soudce vyzve všechny strany, aby předložily důkazy, které mají v úmyslu předložit při hlavním líčení. Každá strana je vyzvána, aby se vyjádřila k podání druhé strany.
Během fáze vyšetřování mohou oběti trestného činu jako soukromí žalobci nebo poškozené strany upozorňovat na všechny skutečnosti a uvádět důkazy, které jsou podstatné pro potvrzení trestného činu, zjištění totožnosti pachatele/pachatelů a kladení jejich nároků v rámci žaloby na náhradu škody.
Oběť účastnící se trestního řízení jako poškozená strana má právo:
Oběť účastnící se trestního řízení jako poškozená strana má přístup ke spisu věci.
Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
Oběti účastnící se trestního řízení jako poškozená strana mohou proti rozsudku podat opravný prostředek.
Oprávněné osoby mohou podat opravný prostředek proti rozsudku soudu prvního stupně do 15 dnů od obdržení jeho kopie.
Opravný prostředek může podat každá ze stran sporu, advokát obhajoby nebo poškozená strana.
Poškozená strana může podat opravný prostředek proti rozhodnutí soudu o nákladech soudního řízení nebo nároku na náhradu škody. Pokud ale od poškozené strany vystupující jako soukromý žalobce převzal stíhání státní zástupce, může poškozená strana podat opravný prostředek z každého důvodu, jímž se dá rozsudek napadnout.
Oběti účastnící se trestního řízení jako poškozená strana mohou podat opravný prostředek a domáhat se obnovení předchozího stavu.
Oběti a svědci se během trestního (nebo přestupkového) řízení mohou obrátit na specializovaná oddělení krajských (župních) soudů se žádostí o informace a podporu ve všech ohledech, ale musí tak učinit před vynesením rozsudku.
Pokud se oběti nebo svědci obrátí na tato oddělení podpory obětem a svědkům po vynesení rozsudku, dostanou od nich informace v rámci jejich kompetencí a budou odkázáni na jiné organizace a poskytovatele služeb specializované na řešení potřeb obětí nebo svědků.
O propuštění pachatele z vězení (po uplynutí trestu nebo podmíněně) informuje oběti, poškozené strany nebo jejich rodiny nezávislá služba podpory pro oběti a svědky ministerstva spravedlnosti. Tyto informace se poskytují všem obětem vážných trestných činů a poškozeným stranám, které v jejich důsledku utrpěly škodu, jako jsou trestné činy proti životu a zdraví, trestné činy sexuální povahy, násilné trestné činy nebo válečné zločiny.
V mimořádných případech, když služba zjistí, že oběť dlouhotrvajícího domácího násilí nebo násilí na ženách vyžaduje dodatečnou koordinovanou podporu, informuje krajskou (župní) skupinu pro prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí o pohovoru s obětí a potížích, kterým čelí, a požádá ji o přijetí vhodného opatření. Tyto informace jsou případně předány také příslušnému oddělení policie a příslušnému středisku sociální péče, pokud je oběť (dítě/dospělá osoba) nezpůsobilá k právním úkonům, nebo příslušnému probačnímu úřadu, pokud byl pachatel propuštěn podmíněně a musí podávat probačnímu úřadu pravidelné zprávy.
V mimořádných případech, když služba dospěje na základě informací získaných od oběti (jiného trestného činu než výše zmíněných) k závěru, že oběť vyžaduje absolutní dodatečnou podporu a ochranu, může na základě souhlasu oběti požádat příslušné oddělení policie, aby konalo.
Podporu obětem poskytují také organizace občanské společnosti, a to okamžitě po spáchání trestného činu, během trestního řízení a po soudním řízení, tj. po vynesení pravomocného rozsudku. Podpora a pomoc poskytovaná organizacemi občanské společnosti závisí na jejich pracovní náplni.
Písemné vyhotovení rozsudku s pokyny ohledně právních opatření se předává žalující straně, obžalovanému, jeho obhájci, poškozené straně (pokud má právo podat opravný prostředek), straně, jejíž majetek byl rozsudkem zabaven, a právnické osobě, jejíž výnosy mají být zabaveny.
Poškozená strana, která nemá právo podat opravný prostředek, obdrží rozsudek způsobem stanoveným právními předpisy spolu s vyrozuměním o jejím právu domáhat se obnovení předchozího stavu. Pravomocný rozsudek obdrží poškozená strana na svou žádost.
Podle trestního řádu bude oběť, která o to požádala, bezodkladně informována policií o ukončení zajišťovací nebo vyšetřovací vazby pachatele, s výjimkou případů, kdy by takové zveřejnění mohlo pachatele ohrozit. Oběť bude rovněž vyrozuměna o opatřeních přijatých na její ochranu, pokud taková opatření byla nařízena.
Káznice a věznice neinformují službu podpory pro oběti a svědky o uprchlých vězních, ale zasílají oznámení o útěku pachatele pouze policii; zákon má být nicméně v brzké době novelizován.
Oběti mají právo být na základě své žádosti bezodkladně informovány o propuštění pachatele ze zajišťovací nebo vyšetřovací vazby, jeho útěku nebo propuštění z vězení a opatřeních přijatých v zájmu bezpečnosti oběti.
Oběti vážných trestných činů, tj. trestných činů proti životu a zdraví, trestných činů sexuální povahy, násilných trestných činů a válečných zločinů, jsou vyrozuměny o propuštění pachatele po uplynutí trestu nebo o jeho podmíněném propuštění.
Při zvažování rozhodnutí, zda případně umožnit pachateli trávení víkendů mimo káznici nebo věznici, se zohledňuje každé vyjádření učiněné obětí násilného trestného činu a ostatní relevantní informace týkající se oběti. Vyjádření oběti je součástí spisu podmíněného propuštění. V současnosti platné předpisy ale nestanoví, že se oběť podílí na rozhodnutí o podmíněném propuštění anebo podání opravného prostředku proti takovému rozhodnutí.
Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
Podle zvláštních předpisů mají oběti trestných činů, za něž lze uložit trest odnětí svobody v délce pěti let a více, které utrpěly vážný duševní otřes nebo byly trestným činem vážně postiženy, právo na právního zástupce dříve, než podávají svědectví v trestním řízení nebo uplatní nárok na náhradu škody; honoráře právního zástupce hradí vláda.
Uplatňovat nárok na náhradu škody mohou v trestním řízení jako zástupci osoby, které jsou oprávněné podávat žalobu na náhradu škody v občanskoprávním řízení.
Oběti trestných činů, které vymáhají náhradu škody, musí uvést, zda již obdržely vyrovnání nebo podaly žalobu na náhradu škody.
Jakmile se rozhodnutí o nároku na náhradu škody stane pravomocným a vykonatelným, může poškozená strana požádat soud, který přijal rozhodnutí v řízení prvního stupně, aby této straně poskytl ověřenou kopii tohoto rozhodnutí s vyznačením doložky vykonatelnosti.
Pokud není v rozhodnutí stanovena lhůta pro jeho splnění, musí být povinnost uložená rozhodnutím splněna do 15 dnů od okamžiku, kdy se rozhodnutí stalo pravomocným. Po uplynutí této lhůty lze splnění povinnosti vykonat.
Oběť úmyslného trestného činu může být odškodněna ze státního rozpočtu zvláštním aktem. Pokud oběť měla úspěch ve věci nároku na náhradu škody, výše odškodnění závisí na částce přiznané náhrady škody; soud při rozhodování o nároku na náhradu škody učiní stejné právní kroky, i když oběť již byla odškodněna ze státního rozpočtu.
Oběti úmyslných trestných činů spáchaných v Chorvatsku po 1. červenci 2013 mají nárok na odškodnění:
Oběť má právo na náhradu:
Oběti může být přiznáno odškodnění i v případě, kdy pachatel zůstal neznámý nebo trestní řízení nebylo zahájeno.
Chorvatské právní předpisy nemají ustanovení o platbách v případě naléhavé potřeby.
Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
Vnitrostátní linka podpory obětem závažných a méně závažných trestných činů (116 006) poskytuje emocionální podporu, informace o právech obětí a praktické informace a pokyny, na jaké subjekty a organizace se lze obrátit pro další informace, pomoc a podporu.
Linka pomoci je bezplatná telefonní služba
a je dostupná v chorvatštině a angličtině ve všedních dnech od 8.00 do 20.00 h.
Vnitrostátní linka podpory obětem závažných a méně závažných trestných činů (116 006) je službou obecné podpory.
Další informace jsou k dispozici na adrese: https://pzs.hr/
Telefonickou podporu a pomoc obětem určitých trestných činů a dětem poskytují také další specializované organizace občanské společnosti. Další informace jsou k dispozici na internetových stránkách chorvatského Ministerstva spravedlnosti, kde rovněž najdete seznam těchto organizací podle krajů a informace o organizacích občanské společnosti, které jsou součástí sítě podpory a spolupráce pro oběti a svědky trestných činů (Mreža podrške i suradnje za žrtve i svjedoke kaznenih djela).
116 006 | Vnitrostátní linka podpory obětem trestných činů a přestupků | Všední dny 8.00–20.00 |
116 000 | Vnitrostátní linka pro případy pohřešovaných dětí Středisko pro pohřešované a zneužívané děti | 24/7 |
116 111 | Hrabri telefon – linka pomoci dětem | Všední dny 9.00–20.00 |
0800· 0800 | Hrabri telefon – linka pomoci rodičům | Všední dny 9.00–20.00 |
0800 77 99 | Linka tísňového volání – obchodování s lidmi | Každý den 10.00–18.00 |
0800 55 44 | Poradenské centrum pro ženy, které jsou obětí násilí Záhřebský azylový dům pro ženy | Všední dny 11.00–17.00 |
0800 655 222 | Linka tísňového volání pro ženy a děti, které jsou obětí násilí Ženska pomoć sada – linka pomoci pro ženy | 24/7 |
0800 200 144 | B.a.B.e. – bezplatná právní pomoc obětem domácího násilí | Všední dny 9.00–15.00 |
01 6119 444 | Centrum podpory pro oběti sexuálního násilí Ženska soba – centrum sexuálních práv | Všední dny 10.00–17.00 |
01 48 28 888 | Psychologická pomoc TESA – centrum psychologické pomoci | Všední dny 10.00–22.00 |
01 48 33 888 | Plavi telefon – linka pomoci | Všední dny 9.00–21.00 |
01 4811 320 | Bezplatná právní pomoc Právní poradna Právnické fakulty v Záhřebu | Všední dny 10.00–12.00, středa a čtvrtek 17.00–19.00 |
Ano.
Oddělení podpory obětem a svědkům poskytují:
ODDĚLENÍ PODPORY OBĚTEM A SVĚDKŮM | ||
Krajský (župní) soud Osijek | Adresa: | Europska avenija 7, 31 000 Osijek, Chorvatsko |
Tel.: | 031/228 500 | |
e-mail: | ||
Krajský (župní) soud Rijeka | Adresa: | Žrtava fašizma 7, 51000 Rijeka, Chorvatsko |
Tel.: | 051/355 645 | |
e-mail: | ||
Krajský (župní) soud Sisak | Adresa: | Trg Ljudevita Posavskog 5, 44000 Sisak, Chorvatsko |
Tel.: | 044/524 419 | |
e-mail: | ||
Krajský (župní) soud Split | Adresa: | Gundulićeva 29a, 21000 Split, Chorvatsko |
Tel.: | 021/387 543 | |
e-mail: | ||
Krajský (župní) soud Vukovar | Adresa: | Županijska 33, 32000 Vukovar, Chorvatsko |
Tel.: | 032/452 529 | |
e-mail: | ||
Krajský (župní) soud Zadar | Adresa: | Borelli 9, 23 000 Zadar, Chorvatsko |
Tel.: | 023/203 640 | |
e-mail: | ||
Krajský (župní) soud Záhřeb | Adresa: | Trg N.Š. Zrinskog 5, 10 000 Záhřeb, Chorvatsko |
Tel.: | 01/4801 062 |
Služba podpory pro oběti a svědky (Služba za podršku žrtvama i svjedocima) Ministerstva spravedlnosti Chorvatska:
V závislosti na typu organizace a její náplni práce existují různé druhy pomoci a podpory: podpora psychologická, emocionální, právní, praktická, ubytovací, lékařská, bezpečnostní a při soudním řízení.
Další informace a seznam těchto organizací podle krajů (žup) jsou dostupné na internetových stránkách chorvatského Ministerstva spravedlnosti.
V Chorvatsku se právě zřizuje dvanáct probačních úřadů. Jejich cílem je dodat výkonu trestních sankcí lidský rozměr, zajistit účinnější začlenění pachatelů zpět do společnosti a poskytovat pomoc obětem, poškozeným stranám, rodinám obětí a pachatelům.
Národní probační služba se podílí na začleňování pachatelů do společnosti po jejich propuštění z vězení. To zahrnuje pomoc při hledání ubytování a práce a jejich přípravě – stejně jako obětí, poškozených stran a rodin obětí – na jejich propuštění. Služba rovněž přijímá opatření na poskytování psychosociální podpory obětem, poškozeným stranám a rodinám obětí a pachatele.
Pokud má být propuštěn pachatel, který si odpykává trest za sexuální trestný čin, trestný čin proti životu a zdraví nebo násilný trestný čin, musí probační služba odpovídajícím způsobem a bezodkladně informovat oběti, poškozené strany nebo jejich rodiny.
Kontaktní údaje jednotlivých probačních úřadů a probační sekce Ministerstva spravedlnosti jsou dostupné zde.
Oběti trestného činu se mohou spojit s policií e-mailem zaslaným na adresu policija@mup.hr nebo prevencija@mup.hr, nebo telefonicky na čísle 192 (24/7) nebo +385 1 3788 111.
Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.