Procesní lhůty

1 Jaké druhy lhůt se uplatňují v občanskoprávních řízeních?

Procesní lhůty mohou být závazné (peremptório), pokud jejich uplynutím zanikne právo provést úkon, nebo odkladné (dilatório), pokud se jimi na určitou dobu odkládá možnost provést úkon nebo okamžik, kdy začne běžet jiná lhůta.

Procesní lhůty podléhají pravidlům stanoveným v článcích 138 až 143 občanského soudního řádu.

Výpočet procesních lhůt nebo lhůt stanovených soudy se řídí pravidly stanovenými v článcích 278, 279 a 296 občanského zákoníku.

Pokud jde o lhůty v občanskoprávních věcech, jejich délku a účinek na právní vztahy upravují články 296 až 333 občanského zákoníku.

Zejména prekluzivní (prazos de prescrição) a promlčecí lhůty (prazos de caducidade) se řídí pravidly uvedenými v článcích 300 až 327 a také v článcích 328 až 333 občanského zákoníku.

2 Seznam dnů pracovního klidu podle nařízení (ES/Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971.

Za tímto účelem oznámilo Portugalsko Evropské komisi následující dny pracovního klidu:

1. ledna, 7. dubna (Velký pátek), 9. dubna (Boží hod velikonoční), 25. dubna, 1. května, 8. června (Boží tělo), 10. června, 15. srpna, 5. října, 1. listopadu, 1., 8. a 25. prosince.

Komise tento seznam zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie, Úř. věst. C 39, 1.2.2023, s. 20, který je k dispozici na tomto odkaze.

Členské státy předkládají tento seznam Komisi každý rok. Některé dny pracovního klidu jsou proměnlivé a ne vždy připadají na výše uvedené datum.

3 Jaká jsou obecná pravidla pro počítání lhůt v různých řízeních ve věcech občanských a obchodních?

Obecným pravidlem v portugalském občanském právu procesním je to, že pokud neexistuje zvláštní ustanovení, mají strany 10denní lhůtu, aby provedly úkon nebo podaly návrh na zahájení soudního řízení, odvolaly se na neplatnost, podaly procesní námitku nebo uplatnily jiné procesní právo; strany mají rovněž lhůtu 10 dní, aby se vyjádřily k žalobě druhé strany (článek 149 občanského soudního řádu).

4 Pokud musí být určitý úkon nebo formalita vykonány v dané lhůtě, kdy tato lhůta začíná?

Obecným pravidlem je, že lhůta pro jakoukoli odpověď začíná vždy běžet od doručení dotyčného úkonu (čl. 149 odst. 2 občanského soudního řádu).

V průběhu řízení se doručuje právním zástupcům stran.

Doručuje-li se předvolání, aby se dotyčná strana osobně dostavila k soudu, doručí se toto předvolání zástupci a kromě toho se zašle doporučeným dopisem rovněž dotyčné straně s uvedením příslušného dne, místa a účelu předvolání k soudu.

Zástupcům se doručuje e-mailem (viz prováděcí nařízení (Portaria) č. 280/13 ze dne 26. srpna 2013, dostupné na tomto odkaze) a datum provedení doručení ověří počítačový systém, přičemž se předpokládá, že oznámení se uskutečnilo třetí den následující po odeslání, nebo pokud tento den není pracovním dnem, první po něm následující pracovní den.

Předvolání doporučeným dopisem s doručenkou „se považuje za doručené ke dni, kdy byla doručenka podepsána, a za doručené předvolané osobě, i v případě, že doručenka byla podepsána třetí osobou, za předpokladu – neexistuje-li důkaz o opaku –, že dopis byl bezodkladně doručen příjemci“ (čl. 230 odst. 1 občanského soudního řádu).

Je-li předvolání uskutečněno prostřednictvím právního zástupce, soudního exekutora nebo soudního úředníka, kteří kontaktují předvolanou osobu, lhůta začíná plynout od okamžiku, kdy tato osoba podepíše záznam o doručení.

5 Může být počátek běhu lhůty ovlivněn nebo změněn způsobem předání nebo doručení písemností (osobní doručení soudním doručovatelem nebo doručení poštou)?

Ano. Viz odpověď na předchozí otázku.

6 Pokud výskytem události počíná lhůta běžet, započítává se den, kdy k události došlo, do výpočtu lhůty?

Vlastní den úkonu, události, rozhodnutí, předvolání nebo doručení se nezapočítává (čl. 279 písm. b) občanského zákoníku).

7 V případě, kdy je lhůta vyjádřena ve dnech, započítávají se do uvedeného počtu dní kalendářní, nebo pracovní dny?

Pokud lhůta pro provedení procesního úkonu skončí dnem, kdy jsou soudy uzavřeny, lhůta se prodlužuje o další pracovní den (čl. 138 odst. 2 občanského soudního řádu).

Soudní prázdniny trvají od 22. prosince do 3. ledna, od Květné neděle do Velikonočního pondělí a od 16. července do 31. srpna.

Soud může po vyslechnutí stran pozastavit procesní lhůtu usnesením s odůvodněním v souladu s čl. 269 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu.

8 Kdy je tato lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích?

Výpočet jakékoli lhůty nezahrnuje v souladu s čl. 279 písm. b) občanského soudního řádu den ani hodinu, je-li lhůta vyjádřena v hodinách, kdy došlo k události, od níž lhůta začíná běžet.

9 Je-li lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích, kdy taková lhůta vyprší?

Lhůta vyjádřená v týdnech, měsících nebo letech, která počíná určitým datem, končí o půlnoci odpovídajícího dne v posledním týdnu, měsíci nebo roce; pokud v příslušném měsíci neexistuje odpovídající den, lhůta skončí poslední den tohoto měsíce (čl. 279 písm. c) občanského zákoníku).

10 Připadá-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, či den pracovního klidu je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den?

Vzhledem k tomu, že soudy jsou otevřeny pouze v pracovní dny a neděle a dny pracovního klidu jsou kvalifikovány jako soudní prázdniny, konec lhůt, které skončí v neděli nebo v den státního svátku, se prodlužuje do prvního pracovního dne, pokud má být daný úkon proveden před soudem.

Pravidlo pro výpočet všech procesních lhůt je takové, že konec lhůty pro provedení procesního úkonu se prodlužuje do následujícího pracovního dne, pokud tento den připadá na den, kdy jsou soudy uzavřeny (čl. 138 odst. 2 občanského soudního řádu).

11 Existují zvláštní okolnosti, za kterých lze prodloužit lhůty? Jaké jsou podmínky pro získání takových prodloužení lhůty?

Procesní lhůty stanovené zákonem lze ve stanovených případech prodloužit.

Se souhlasem stran lze lhůtu prodloužit jednou, a to o stejnou dobu (článek 141 občanského soudního řádu).

V případech odůvodněné překážky zákon umožňuje prodloužení lhůty (článek 140 občanského soudního řádu).

Zákon rovněž umožňuje provedení úkonu během prvních tří pracovních dnů následujících po uplynutí lhůty za předpokladu, že je zaplacena pokuta (článek 139 občanského soudního řádu).

12 Jaké lhůty platí pro opravné prostředky (odvolání)?

Lhůta pro podání odvolání je 30 dnů, počítaných ode dne doručení rozhodnutí (článek 638 občanského soudního řádu), a patnáct dnů v naléhavých případech a v případech stanovených v čl. 644 odst. 2 a v článku 677 občanského soudního řádu.

V případech, kdy není oznámeno rozhodnutí, začíná lhůta plynout ode dne, ke kterému je dotyčná osoba s rozhodnutím obeznámena.

13 Mohou soudy změnit lhůtu pro dostavení se k soudu nebo stanovit zvláštní datum pro dostavení se?

Zákonné procesní lhůty nelze zkrátit. Soud však může stanovit datum nebo lhůtu pro předvolání účastníků řízení.

14 Pokud je písemnost zasílána osobě, která má bydliště v místě, kde se prodlužuje lhůta, ale oznámení je učiněno v místě, kde se tato výhoda neuplatní, přijde tato osoba o výhodu prodloužení lhůty?

Pokud se předvolání doručuje mimo oblast územní působnosti okresního soudu, který v dané věci rozhoduje, lhůta pro vyjádření k žalobě, v níž může odpůrce napadnout konkrétní občanskoprávní nárok, se prodlužuje (článek 245 občanského soudního řádu).

15 Jaké jsou důsledky nedodržení lhůt?

Uplynutím závazné lhůty zaniká právo na provedení úkonu. Úkon je nicméně možno provést po uplynutí lhůty v případech odůvodněné překážky a bez ohledu na tuto skutečnost může být rovněž proveden během prvních tří pracovních dnů následujících po uplynutí lhůty za předpokladu, že je okamžitě zaplacena pokuta (článek 139 občanského soudního řádu).

16 Pokud lhůta uběhne, jaké opravné prostředky mohou využít účastníci, kteří zmeškali lhůtu, tj. u rozsudku pro zmeškání?

Úkon lze provést po uplynutí lhůty v případech odůvodněné překážky.

V souladu s článkem 140 občanského soudního řádu se za odůvodněnou překážku považuje událost, kterou nelze přičíst straně nebo jejím zástupcům nebo pověřeným zástupcům a která brání včasnému provedení daného úkonu. V tom případě musí strana, která se dovolává odůvodněné překážky, předložit neprodleně podpůrné důkazy.

Bez ohledu na odůvodněnou překážku může být úkon proveden během prvních tří pracovních dnů následujících po uplynutí lhůty za předpokladu, že je zaplacena pokuta, jak je uvedeno výše, a soud může výjimečně rozhodnout o snížení nebo odpuštění pokuty v případě zjevných finančních potíží nebo v případech, kdy je výše pokuty považována za zjevně nepřiměřenou, zejména u soudních jednání, která nevyžadují ustanovení právního zástupce a kdy úkon provedly strany samy.

Související odkazy

• Generální ředitelství pro politiku spravedlnosti
• Generální ředitelství justiční správy
• občanský soudní řád
• občanský zákoník