Omezení dědění – zvláštní pravidla

1 Stanoví zvláštní pravidla podle práva tohoto členského státu z ekonomických, rodinných nebo společenských důvodů omezení pro dědění nemovitostí, některých podniků a jiných zvláštních druhů majetku nacházejících se v tomto členském státě nebo na něj mají dopad?

Článek 745c občanského zákoníku stanoví zvláštní pravidla za předpokladu, že vlastnictví určitého majetku je rozděleno mezi potomky zesnulého, kteří dědí holé vlastnictví, a přeživšího manžela, který dědí požívací právo.

V zásadě přeživší manžel nebo jeden z holých vlastníků má možnost požádat o celkovou nebo částečnou záměnu požívacího práva, tedy je možné odkoupit podíl druhého, pokud jde o holé vlastnictví nebo požívací právo.

Nicméně některý majetek se odchyluje od tohoto pravidla:

• záměna požívacího práva, je-li takové povahy, že by měla vážně poškodit zájmy podniku nebo profesní činnosti, může být soudem pro rodinu zamítnuta,
• souhlas přeživšího manžela nebo přeživšího registrovaného partnera je vyžadován, pokud nemovitý majetek a nábytek, kterým je vybaven, byl v den zahájení dědického řízení určen jako hlavní obydlí rodiny.

Článek 745g občanského zákoníku stanoví ve prospěch registrovaného partnera ochranu nemovitosti podobnou té, která byla určena společnému bydlišti rodiny a nábytku, kterým je vybaven.

Dále článek 915a občanského zákoníku stanoví povinný dědický podíl ve prospěch přeživšího manžela a upřesňuje, že ve všech případech se tento podíl vztahuje alespoň na nemovitost určenou jako hlavní obydlí rodiny a na nábytek, kterým je vybavena.

Pokud pozůstalost zahrnuje celý zemědělský podnik nebo jeho část, mají dědicové v přímé sestupné linií možnost převzít, po odhadu, movitý a nemovitý majetek, který tvoří zemědělský podnik (čl. 1 pododstavec 1 zákona ze dne 29. srpna 1988 o dědickém režimu zemědělských podniků za účelem podpory jejich pokračování).

V případě, že pozůstalost nezahrnuje celý zemědělský podnik nebo jeho část, ale nemovitosti, jež tvořily součást zemědělského podniku zesnulého, a že jeden z dědiců v přímé sestupné linii využívá tento majetek v rámci svého vlastního zemědělského podniku, má tento dědic možnost převzít tento majetek po odhadu s výhradou ustanovení občanského zákoníku, která stanoví práva přeživšího manžela a přeživšího registrovaného partnera (čl. 1 pododstavec 3 zákona ze dne 29. srpna 1988).

Konečně článek 4 zákona ze dne 16. května 1900 o dědickém režimu malých dědictví stanoví, že pokud pozůstalost zahrnuje celkem nebo zčásti nemovitosti, u nichž celkový daňový výnos (revenu cadastral) nepřesahuje 1 565 EUR (článek 1 zákona), aniž tím jsou dotčena práva uznaná přeživšímu manželovi článkem 1446 občanského zákoníku, má každý z dědiců v přímé linii, případně i přeživší manžel, který není rozvedený ani odloučený, možnost převzít po odhadu buď obydlí obývané ve chvíli úmrtí zůstavitelem, jeho manželem nebo jedním z jeho potomků, jakož i nábytkové vybavení, dům, movité věci, dále i pozemky, které obyvatel domu využíval osobně a na svůj vlastní účet, zemědělské zařízení a zvířata spojená s obděláváním půdy, nebo zboží, suroviny, profesní vybavení a další příslušenství spojené s podnikáním v obchodní, řemeslné či průmyslové oblasti.

2 Použijí se tato zvláštní pravidla podle práva tohoto členského státu pro dědění výše uvedeného majetku nezávisle na právu rozhodném pro dědění?

Tato ustanovení jsou kogentní, ale zákon neupřesňuje výslovně, jestli musí být uplatněna, ať už je rozhodné právo jakékoli.

3 Existují podle práva tohoto členského státu zvláštní postupy pro zajištění souladu s výše uvedenými zvláštními pravidly?

Několik řízení je prováděno, aby se zajistila tato práva:

• Schválení návrhu na záměnu užívacího práva soudem pro rodinu. Soud pro rodinu může buď zamítnout záměnu požívacího práva a určení plného vlastnictví, pokud jsou takové povahy, že by škodily vážně zájmům podniku nebo profesní činnosti, nebo schválit návrh, pokud jej považuje za spravedlivý s ohledem na okolnosti vlastní věci (čl. 745c odst. 2 občanského zákoníku).
• Akt převzetí zemědělského podniku: Pokud dotčený nebo jeden z jeho věřitelů o to požádá, soud pro rodinu přistoupí k odhadu. Soud může k tomuto účelu jmenovat jednoho nebo několik znalců (čl. 4 pododstavec 1 zákona ze dne 29. srpna 1988 – přednostní pořadí je stanoveno v článku 3). V případě sporu o způsob převzetí, pokud jeden z dotčených odmítá souhlas nebo není přítomen, svolá soud pro rodinu dotčené osoby nebo jejich zákonné zástupce alespoň dva týdny předem prostřednictvím soudní obsílky. Ve stanovený den se sejdou dotčené osoby na schůzi, které předsedá soudní úředník, jenž je svolal. Může zahájit řízení i za nepřítomnosti jedné nebo několika dotčených osob. Eventuálně soudce přesedající schůzí jmenuje notáře, aby nahradí nepřítomné osoby, obdržel jejich podíly a poskytl o tom potvrzení; honorář notáře jde na vrub účastníků, které zastupuje. Soudce urovná spory a pro účely vyhotovení listiny odkáže účastníky na notáře, kterého označí, nebo na notáře jmenovaného z moci úřední, pokud se účastníci neshodnou na jeho volbě (čl. 4 pododstavec 3 zákona ze dne 29. srpna 1988). Přebírající osoba nebude moci zcizit nemovitosti, jež jsou předmětem převzetí, po dobu 10 let počítáno od vyhotovení listiny o převzetí, ledaže by k tomu existoval závažný důvod, který by byl předem uznán jako platný soudem pro rodinu (čl. 6 pododstavec 1 zákona ze dne 29. srpna 1988).
• Akt převzetí malých dědictví: řízení je z větší části totožné s převzetím zemědělského podniku (čl. 4 pododstavec 3 a 5 zákona ze dne 16. května 1900). Pouze doba, během níž musí trvat převzetí, aniž by převzatý majetek mohl být zcizen bez toho, aby k tomu existoval závažný důvod předem uznaný za platný soudem pro rodinu, je 5 let od vyhotovení listiny o převzetí (článek 5 zákona ze dne 16. května 1900).