Soudní poplatky související s řízením o drobných nárocích

Úvod

Podle nařízení (ES) č. 861/2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích, se dokument, kterým se zahajuje řízení, označuje jako žaloba (Klage), jak je rovněž stanoveno ve vnitrostátním právu. Rakouský zákon o soudních poplatcích proto neobsahuje samostatné vnitrostátní ustanovení o žalobách podle tohoto nařízení. Žaloba a následné řízení v prvním stupni spadají pod sazební položku 1 (Tarifpost 1) rakouského zákona o soudních poplatcích (Gerichtsgebührengesetz (GGG)), který se vztahuje na všechna vnitrostátní občanskoprávní řízení.

Které poplatky je třeba uhradit?

V řízeních týkajících se žalob v rámci evropského řízení o drobných nárocích v prvním stupni se použije sazební položka 1 zákona o soudních poplatcích v souladu s poznámkou 1 k sazební položce 1 zákona o soudních poplatcích. Tento paušální poplatek se hradí bez ohledu na to, zda bylo dané řízení dokončeno či nikoli. Snížení poplatku je možné pouze v následujících případech:

• v případě okamžitého zpětvzetí nebo zamítnutí žaloby před doručením protistraně (poplatek se snižuje na jednu čtvrtinu; poznámka 3 k sazební položce 1 zákona o soudních poplatcích); nebo
• v případě zpětvzetí žaloby po doručení protistraně, před prvním jednáním nebo při prvním jednání (poplatek se snižuje na polovinu; poznámka 4 písm. a) k sazební položce 1 zákona o soudních poplatcích); nebo
• pokud je věc vyřešena při prvním jednání nebo na začátku druhého jednání v důsledku mediace zahájené nejpozději při tomto jednání a toto vypořádání nabude právní moci (poplatek se snižuje na polovinu; poznámka 4 písm. b) k sazební položce 1 zákona o soudních poplatcích).

Podle rakouského systému soudních poplatků se v občanskoprávním řízení v prvním stupni hradí poplatek pouze za návrh na zahájení řízení (v tomto případě žaloba v rámci evropského řízení o drobných nárocích). Za další řízení v prvním stupni nejsou účtovány žádné další soudní poplatky.

Podle § 2 odst. 1 zákona o soudních poplatcích vzniká povinnost zaplatit poplatek okamžikem podání žaloby v rámci evropského řízení o drobných nárocích u soudu. (Pokud je žaloba následně rozšířena, vzniká povinnost zaplatit poplatky předložením písemných podání. Při jednání vzniká povinnost platit poplatky při zaevidování rozšíření žaloby nebo při vypořádání, které přesahuje předmět žaloby). Poplatek je nutno uhradit v tomto okamžiku. Žádosti o osvobození od soudních poplatků musí být rovněž podány v rámci právní pomoci (v Rakousku: Verfahrenshilfe) nejpozději do této doby, pokud jsou pro to plněny podmínky.

Žádosti o přezkum podle článku 18 uvedeného nařízení jsou bezplatné.

V jaké výši?

Výpočet soudních poplatků za řízení v prvním stupni závisí na hodnotě předmětu žaloby (sporná částka uvedená v žalobě nebo později v rozšíření žaloby) a na počtu stran. Pro ilustraci viz níže úplnou tabulku sazeb podle sazební položky 1 zákona o soudních poplatcích (ke dni 1. května 2021; aktuální znění zákona o soudních poplatcích naleznete zde):

Pokud se řízení účastní více než dvě strany, lze podle § 19a zákona o soudních poplatcích přidat přirážku z důvodu vyššího počtu stran, jejíž výše se pohybuje mezi 10 % a 50 %.

Jaké jsou důsledky opožděné úhrady poplatků?

V případě opožděné úhrady je podle § 31 zákona o soudních poplatcích stanovena pokuta v pevné výši, která v současné době činí 23 EUR (ke dni 1. května 2021). Pozdní úhrada soudního poplatku však nemá žádný vliv na průběh občanskoprávního řízení jako takového. Soudní řízení není závislé na úhradě soudních poplatků – je prováděno zcela nezávislým způsobem.

Vymáhání soudních poplatků soudním orgánem se řídí rakouským zákonem o vymáhání soudních poplatků (Gerichtliches Einbringungsgesetz (GEG)). Pokud soudní orgán musí v důsledku nezaplacení podle § 6a zákona o vymáhání soudních poplatků vydat platební příkaz (exekuční titul pro vymáhání soudních poplatků), je třeba zaplatit další poplatek, který v současné době činí 8 EUR (ke dni 1. ledna 2014).

Jak a kde soudní poplatky uhradit?

Způsob platby je upraven v § 4 zákona o soudních poplatcích. V souladu s ním lze poplatky uhradit bankovní kartou s funkcí Bankomat nebo kreditní kartou, platbou nebo převodem na účet příslušného soudu, nebo složením hotovosti u uvedeného soudu. Bankovní údaje soudu jsou k dispozici na internetových stránkách Spolkového ministerstva spravedlnosti (Bundesministerium für Justiz, v záložce „Soudy“ (Gerichte)).

Všechny poplatky lze hradit rovněž inkasem, pokud je soud (nebo rakouský soudní systém obecně) oprávněn inkasovat soudní poplatky z účtu oznámeného stranou, která tyto poplatky dluží, a vkládat je na účet soudu. Za tímto účelem musí návrh (žaloba v rámci evropského řízení o drobných nárocích) specifikovat účet, ze kterého mají být tyto poplatky inkasovány, a oprávnění k jejich inkasu, například uvedením odkazu „Gebühreneinzug!“ (výběr poplatků) nebo „AEV!“ („nařízení o inkasu“). U omezeného povolení může být v návrhu rovněž uvedena maximální částka, kterou lze inkasovat (§ 5 a § 6 nařízení o inkasu (Abbuchungs- und Einziehungs-Verordnung)).

Při podání žaloby v rámci evropského řízení o drobných nárocích prostřednictvím rakouského systému elektronického soudnictví (Elektronischer Rechtsverkehr (ERV)) musí být poplatky uhrazeny inkasem. V tomto případě nelze stanovit maximální částku, která může být inkasována.

Co dělat po uhrazení poplatků?

Pokud jsou spolkové orgány oprávněny požadovat soudní poplatky při podání návrhu (žaloby podle evropského řízení o drobných nárocích) a neexistuje povolení k inkasu, musí být k žádosti přiložen doklad o zaplacení poplatků (doklad o převodu; § 4 zákona o soudních poplatcích). Pokud je úhrada provedena bankovní kartou, kreditní kartou, vkladem nebo převodem na účet příslušného soudu nebo inkasem z účtu dané strany, informuje rakouská spolková účetní agentura (Buchhaltungsagentur des Bundes) soudní orgán o zaúčtování plateb provedených na účet soudu až v pozdější fázi. Postup týkající se oznamování soudních poplatků končí okamžikem předložení dokladu o úhradě (v plné výši).

V případě přeplatku lze do pěti let uplatnit nárok na vrácení přeplatku soudních poplatků (§ 6c odst. 1 bod 1 zákona o vymáhání soudních poplatků).