Obecný popis

V České republice zajišťuje vstupní vzdělávání v justici česká Justiční akademie.

Justiční akademie zajišťuje počáteční odbornou přípravu čekatelů, a to justičních čekatelů (budoucí soudci) a právních čekatelů (budoucí státní zástupci), a nově také justičních kandidátů (budoucí soudci).

Právní čekatelé absolvují tříletou čekatelskou praxi, během které vykonávají praxi na státním zastupitelství a současně se účastní vzdělávacích akcí organizovaných Justiční akademií a státním zastupitelstvím Novela zákona o soudech a soudcích (č. 6/2002 Sb.) zrušila pracovní pozici justičního čekatele, a to s účinností od 1. 1. 2022. Justiční čekatelé, kteří byli přijati do přípravné služby přede dnem nabytí účinnosti novely, dokončí svou přípravnou službu podle svého stávajícího plánu přípravné služby.

Přístup k počáteční odborné přípravě

Výběrové řízení do čekatelské praxe právního čekatele vyhlašuje krajský státní zástupce po projednání s Ministerstvem spravedlnosti, a to podle potřeby obsazení volných míst právních čekatelů. Právním čekatelem se může stát plně svéprávný a bezúhonný státní občan ČR s vysokoškolským vzděláním získaným řádným ukončením studia v magisterském studijním programu v oblasti práva na vysoké škole v ČR, který uspěje ve výběrovém řízení. Výběrové řízení zahrnuje písemný test, přijímací pohovor před komisí složenou ze státních zástupců daného krajského státního zastupitelství a zástupce Justiční akademie, a psychologické vyšetření. Písemným testem a přijímacím pohovorem se ověřují odborné znalosti a předpoklady uchazeče pro přijetí do čekatelské praxe. Absolvování písemného testu je podmínkou pro postup do ústní části výběrového řízení. Výsledek přijímacího pohovoru předloží komise krajskému státnímu zástupci, který následně přijímá úspěšné uchazeče do čekatelské praxe.

Formát a obsah počáteční odborné přípravy

Vzdělávání právních čekatelů probíhá po dobu 3 let, kdy mohou v rámci své přípravné služby navštěvovat vzdělávací kurzy nabízené Justiční akademií, které jsou určené právě pro tuto cílovou skupinu. Tyto kurzy mají podobu seminářů zaměřených na aplikaci hmotného a procesního práva, adaptačních kurzů či workshopů a webinářů. Právní čekatelé mají k dispozici také celou řadu materiálů distanční výuky, e-learningy, videokurzy, metodiky či záznamy přednášek ve formě audioknih. Adaptační kurz, jehož absolvování je povinné, probíhá v prvních 6 měsících čekatelské praxe. Jeho cílem se seznámit nově přijaté právní čekatele s průběhem čekatelské praxe a se základními právními předpisy upravujícími činnost státních zastupitelství. Mezi vzdělávací akce nabízené této cílové skupině patří dále např. simulované trestní procesy, seminář zaměřený na praktický nácvik ukládání trestů, pravidelné semináře zaměřené na novelizace trestních předpisů či závěrečná soustředění před odbornou zkouškou. Každý právní čekatel má také na státním zastupitelství, kde vykonává čekatelkou praxi, svého školitele, který zajišťuje průběh čekatelské praxe a její úroveň po odborné a pedagogické stránce. Školitelé vedou čekatele též k tomu, aby si osvojili zásady profesní etiky. Školitele jmenuje a odvolává krajský státní zástupce z nejzkušenějších státních zástupců.

Ukončení počáteční odborné přípravy a kvalifikační postup

Čekatelská praxe pro právní čekatele trvá tři roky. Po ukončení tříleté čekatelské praxe absolvuje právní čekatel závěrečnou zkoušku. Skládá se z písemného testu a pohovoru před výběrovou komisí. V písemné části závěrečné zkoušky vypracuje čekatel obžalobu, jiné rozhodnutí nebo návrh v trestní věci anebo návrh nebo jiné podání v občanskoprávní věci, v níž je oprávněno působit státní zastupitelství, a odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně. Úkol, který je předmětem písemné části závěrečné zkoušky, si čekatel vylosuje z předem stanovených zadání. Při ústní části závěrečné zkoušky se zjišťují znalosti čekatele

1. z ústavního práva,
2. z občanského práva hmotného a procesního,
3. z pracovního práva a práva sociálního zabezpečení,
4. z rodinného práva,
5. z trestního práva hmotného a procesního,
6. z obchodního práva,
7. ze správního soudnictví a správního práva hmotného a procesního,
8. z finančního práva,
9. z notářského řádu a exekučního řádu,
10. z jednacích řádů soudů a státního zastupitelství, z jejich vnitřních a kancelářských řádů a z organizace soudů a státního zastupitelství.

Zjišťují se též základní znalosti práva Evropské unie a orientace v základních pramenech mezinárodního práva. Dále se přihlíží k celkové orientaci čekatele v právním řádu a v kancelářském řádu státního zastupitelství, ke schopnosti čekatele správně aplikovat a interpretovat právní předpisy a rovněž k jeho slovnímu projevu. Výsledek závěrečné zkoušky se hodnotí stupni „výtečně způsobilý“, „způsobilý“ a „nezpůsobilý“. Úspěšný uchazeč obdrží od Ministerstva spravedlnosti osvědčení o úspěšném složení závěrečné zkoušky. Složení závěrečné zkoušky je nezbytnou podmínkou pro následný výkon funkce státního zástupce. Státním zástupcem může být jmenován státní občan České republiky, který je způsobilý k právním úkonům, bezúhonný, ke dni jmenování dosáhl věku nejméně 25 let, získal vysokoškolské vzdělání studiem magisterského studijního programu v oblasti práva na vysoké škole v České republice, úspěšně složil závěrečnou zkoušku, jeho morální vlastnosti dávají záruku, že bude funkci řádně zastávat, a souhlasí se svým jmenováním do funkce státního zástupce a s přidělením k určitému státnímu zastupitelství. Státního zástupce jmenuje na návrh nejvyššího státního zástupce ministr spravedlnosti na dobu časově neomezenou.