Jak vymáhat soudní rozhodnutí?

1 Co znamená výkon soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních?

Výkon rozhodnutí je nesporné občanskoprávní řízení, jehož prostřednictvím stát vymáhá plnění povinností obsažených v soudních rozhodnutích a rozhodnutích notáře a jiných písemnostech stanovených zákonem, a to s použitím donucovacích opatření.

2 Které orgány mohou provádět exekuci a výkon rozhodnutí?

Výkon rozhodnutí nařizuje a provádí soud, státní notář nebo jiné orgány a osoby, zejména tyto subjekty:

a) nezávislý soudní vykonavatel,

b) soudní vykonavatel okresního soudu,

c) zástupce nezávislého soudního vykonavatele,

d) zástupce soudního vykonavatele okresního soudu,

e) kandidát na soudního vykonavatele.

Řízení soudního vykonavatele je – jako nesporné občanskoprávní řízení – shodné s řízením u soudu.

3 Za jakých podmínek lze vydat vykonatelný právní titul nebo rozhodnutí?

Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí lze vydat, jestliže vykonatelné rozhodnutí obsahuje povinnost (sankci), je pravomocné nebo byl nařízen jeho předběžný výkon a uplynula lhůta pro jeho splnění. Na základě smíru schváleného soudem lze usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí vydat i v případě, byl-li proti usnesení o povolení výkonu podán opravný prostředek. Toto ustanovení se vztahuje i na dohody schválené státním notářem, které mají stejný účinek jako soudní smír. Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí lze vydat také na základě soudního rozhodnutí vyneseného v řízení podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích, a to i v případě, je-li proti soudnímu rozhodnutí podán opravný prostředek. Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí nelze vydat na základě platebního rozkazu, pokud se v ustanovení o jeho platnosti uvádí, že výkon není s ohledem na předmět pohledávky přípustný.

Na vymáhání výživného se vztahuje zvláštní pravidlo, podle něhož lze výkon rozhodnutí povolit s ohledem na částky neuhrazené déle než šest měsíců, pokud strana žádající o výkon rozhodnutí považuje za pravděpodobné, že pohledávku výživného lze přičíst jednání povinného ve zlém úmyslu, nebo je-li uveden řádný důvod pro nepotvrzení pohledávky. Při výkonu cizích rozhodnutí soud rovněž zkoumá, zda je výkon přípustný podle zákona, mezinárodní úmluvy, zásady vzájemnosti či právních předpisů EU.

3.1 Řízení

Výkon rozhodnutí lze nařídit prostřednictvím usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí. V určitých případech se nejedná o formální rozhodnutí (místo toho má podobu dokladu vykonatelnosti nebo doložky vykonatelnosti); v ostatních případech má formu usnesení. Soud nebo státní notář vydá usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí na žádost strany žádající o výkon rozhodnutí. Návrh na výkon rozhodnutí je nutno podat v požadovaném počtu kopií s použitím formuláře usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí. V řízeních, ve kterých je uložena platební povinnost, lze návrh podat rovněž elektronicky. Návrh je nutno obvykle podat soudu nebo státnímu notáři jednajícímu v prvním stupni. V určitých případech však zákon LIII z roku 1994 o soudním výkonu rozhodnutí (dále jen „zákon o soudním výkonu rozhodnutí“) stanoví i jiná pravidla týkající se příslušnosti, například v případě cizích rozhodnutí může výkon nařídit okresní soud v sídle krajského soudu, který je příslušný podle místa bydliště povinného nebo hlavního místa podnikání, nebo není-li takového místa, v místě, kde se nachází majetek, který je předmětem výkonu rozhodnutí. V Budapešti je to Ústřední okresní soud v Budě (Budai Központi Kerületi Bíróság).

Návrh na výkon rozhodnutí musí obsahovat údaje o stranách, vykonatelném rozhodnutí, nároku, jenž má být vymáhán, a pokud možno co nejvíce informací o majetku povinného, který může být předmětem výkonu rozhodnutí.

Soud nebo státní notář návrh bezodkladně (nejpozději do patnácti dnů od jeho obdržení) přezkoumá, aby zjistil, zda lze danou věc projednat, zamítnout bez posouzení skutkové podstaty nebo (s výjimkou stran s právními zástupci) vrátit s žádostí o doplnění chybějících informací; poté budou požadovaná opatření zavedena. Rozhodnutí bude vydáno do patnácti dnů od obdržení, nebo v případě žádosti o doplnění chybějících informací do patnácti dnů od poskytnutí těchto informací. Je-li návrh opodstatněný, bude vydáno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí; v opačném případě bude výkon rozhodnutí zamítnut.

3.2 Hlavní podmínky

Viz bod 2.

4 Předmět a povaha exekučních opatření

Donucovací opatření omezují finanční a osobní práva povinného. Finanční opatření může uplatnit soud a soudní vykonavatel; opatření proti určité osobě může použít policie na základě opatření soudu nebo soudního vykonavatele. K nejdůležitějším finančním donucovacím opatřením patří:

• obstavení mezd a jiných příjmů,
• zabavení a prodej movitého majetku,
• zabavení finančních prostředků spravovaných finanční institucí a zablokování bankovních účtů,
• zabavení pohledávek povinného vůči třetím osobám,
• zabavení a prodej nemovitého majetku,
• uložení sankcí a pokut.

4.1 Jaký druh majetku může být předmětem výkonu soudních rozhodnutí?

Předmětem výkonu rozhodnutí mohou být:

• mzda, důchod či jiné příjmy povinného (ačkoli se na ně vztahují určité výjimky),
• finanční prostředky spravované finanční institucí (v případě fyzických osob stanoví zákon osvobození od výkonu rozhodnutí, a to do určité částky),
• movitý majetek (zabavit však nelze nezbytné věci, které jsou z výkonu rozhodnutí vyloučeny podle zákona, např. základní součásti oděvu, nábytek odpovídající počtu osob v domácnosti povinného, nezbytné léky vzhledem k nemoci povinného atd.),
• pohledávky povinného vůči třetím osobám nebo obchodní podíly povinného,
• nemovitý majetek bez ohledu na jeho druh, užívání, práva nebo břemena a skutečnosti zapsané v katastru nemovitostí (nemovitý majetek, který nelze v řízení o likvidaci považovat za součást majetku povinného, je však z výkonu rozhodnutí vyloučen).

4.2 Jaké jsou účinky exekučních opatření?

Exekuční opatření zásadně omezují právo povinného nakládat se svým majetkem.

Je-li předmětem výkonu rozhodnutí movitý majetek nebo bankovní účet, zaniká právo povinného nakládat s majetkem. Je-li zabavený movitý majetek přijat do soudní úschovy, je rovněž odebrán z vlastnictví povinného. V případě zabavení nemovitého majetku s ním může povinný nakládat a prodat ho, ačkoli je i nadále zatížen právem na výkon rozhodnutí.

Pokud povinný či jakákoli jiná přítomná osoba klade během provádění exekučního úkonu fyzický odpor, obrátí se soudní vykonavatel na policii, která může vůči dotyčné osobě použít donucovací opatření k potlačení odporu.

Osobu, která postup soudního vykonavatele aktivně maří (silou), lze trestně stíhat. Trestným činem je rovněž vynětí zabaveného předmětu z výkonu rozhodnutí nebo odstranění pečeti použité v průběhu výkonu rozhodnutí či vniknutí do uzamčené místnosti, která slouží k uložení zabavených věcí, zajištěných věcí nebo obstavených věcí (trestný čin porušení pečeti).

Soud uloží povinnému nebo osobě či organizaci, která má povinnost účastnit se řízení o výkonu, pokutu, pokud nesplní povinnosti plynoucí z výkonu rozhodnutí, jak jsou stanoveny v zákoně, nebo pokud se dopustí jednání, které brání provedení exekučních opatření.

4.3 Jak dlouho platí tato opatření?

Opatření zůstávají v platnosti do úspěšného výkonu rozhodnutí nebo do jejich ukončení soudním vykonavatelem či soudem nebo podle zákona. Exekuční opatření lze provést v promlčecí lhůtě stanovené v občanském právu (obvykle pět let), přičemž tato lhůta začíná běžet okamžikem vydání pravomocného soudního rozhodnutí. Výkon rozhodnutí nelze nařídit v případě návrhu podaného po uplynutí promlčecí lhůty a nelze znovu zahájit předchozí exekuce. Stejně jako v případě soudního řízení zahájeného za účelem vymáhání nároku je běh promlčecí lhůty přerušen jakýmikoli exekučními úkony, po jejichž provedení začíná promlčecí lhůta běžet znovu.

5 Je možné podat opravný prostředek proti rozhodnutí o nařízení takového opatření?

a) Odnětí dokladu vykonatelnosti a zrušení doložky vykonatelnosti. Pokud byl výkon rozhodnutí nařízen vydáním dokladu vykonatelnosti nebo doložky vykonatelnosti, lze doklad odejmout a doložku zrušit jako opravný prostředek, nemělo-li být usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí vydáno. O odnětí dokladu vykonatelnosti nebo zrušení doložky vykonatelnosti může požádat povinný nebo strana žádající o výkon rozhodnutí a soud může toto nařídit rovněž ex officio. Návrh je nutno podat soudu nebo státnímu notáři, který výkon rozhodnutí nařídil. Pro podání návrhu není stanovena žádná lhůta: lze jej podat kdykoli. Je-li návrhu vyhověno, je vydáno usnesení o odnětí dokladu vykonatelnosti nebo zrušení doložky vykonatelnosti; proti tomuto usnesení se lze odvolat.

b) Odvolání proti usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí. Odvolání proti formálnímu usnesení povolujícímu výkon rozhodnutí může podat povinný nebo strana žádající o výkon rozhodnutí. Odvolání je nutno podat soudu, který výkon rozhodnutí nařídil, musí být však adresováno odvolacímu soudu. Příslušný pro posouzení odvolání je odvolací soud. Pokud je usnesení soudu nařizující výkon rozhodnutí opodstatněné, odvolací soud je potvrdí; v opačném případě usnesení změní. Pokud odvolací soud zjistí procesní vadu, usnesení zruší a nařídí soudu, který výkon rozhodnutí nařídil, aby vydal nové rozhodnutí.

c) Odvolání proti usnesení, kterým se zamítá vydání usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí. Proti usnesení, kterým se zamítá vydání usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, může podat odvolání strana žádající o výkon rozhodnutí. Odvolání je nutno podat soudu nebo státnímu notáři, který výkon rozhodnutí nařídil, musí však být adresováno odvolacímu soudu. Příslušný pro posouzení odvolání je odvolací soud. Pokud je usnesení vydané soudem, který rozhodl o výkonu rozhodnutí, opodstatněné, odvolací soud je potvrdí; v opačném případě usnesení změní. Pokud odvolací soud zjistí procesní vadu, usnesení zruší a nařídí soudu nebo státnímu notáři, který o výkonu rozhodnutí rozhodl, aby vydal nové rozhodnutí.

d) Po nařízení výkonu rozhodnutí provádí soudní vykonavatel exekuční donucovací opatření nezávisle; není nutné povolení soudu. Proti opatřením soudního vykonavatele je k dispozici zvláštní opravný prostředek, kterým je námitka proti výkonu rozhodnutí. Námitky proti výkonu rozhodnutí může podat povinný, strana žádající o výkon rozhodnutí či jiná zúčastněná strana. Jestliže soud námitku uzná, protiprávní opatření soudního vykonavatele zruší, nebo v případě nečinnosti soudního vykonavatele mu soud nařídí, aby konal. V opačném případě soud námitku zamítne. Námitku je třeba podat soudnímu vykonavateli.

e) Kromě výše uvedených možností zjednání nápravy lze výkon rozhodnutí rovněž zastavit. Soud vydá usnesení o zastavení výkonu rozhodnutí na návrh strany žádající o výkon rozhodnutí, pokud toto zastavení neporuší práva ostatních osob nebo nestanoví-li zákon jinak. Výkon rozhodnutí bude zastaven například rovněž tehdy, splní-li povinný svůj závazek. Soud vydá usnesení o zastavení výkonu také tehdy, pokud na základě veřejných listin zjistil, že vykonatelné rozhodnutí bylo zvráceno pravomocným rozhodnutím.

f) V řízení o výkonu může i třetí strana, která má nárok na majetek zabavený během výkonu rozhodnutí na základě vlastnických či jiných práv, která brání prodeji v rámci exekuce, zahájit vykonávací řízení proti straně žádající o výkon rozhodnutí s cílem zajistit uvolnění tohoto majetku. Jestliže soud návrhu vyhoví, bude dotyčný zabavený majetek uvolněn.

6 Existují nějaká omezení exekuce a výkonu rozhodnutí, konkrétně v souvislosti s ochranou dlužníka nebo lhůtami?

Odklad výkonu rozhodnutí:

Soud, který výkon rozhodnutí nařídil, může výjimečně nařídit odklad výkonu, a to na žádost povinného, je-li tento schopen doložit zákonné okolnosti, které odklad odůvodňují, a pokud nebyla povinnému během řízení o výkonu předtím uložena pokuta.

V případě potřeby může soud během rozhodování o odkladu strany vyslechnout.

Soud uváží zejména tyto zákonné okolnosti, které odůvodňují odklad: počet osob, které musí povinný podporovat, a počet osob, které skutečně podporuje, dlouhodobé či závažné onemocnění povinného nebo na něm závislých osob a přírodní pohromy, k nimž došlo během řízení o výkonu a které povinného postihly.

Je-li předmětem výkonu rozhodnutí nemovitý majetek, lze odklad na žádost povinného nařídit jednou, a to nejvýše o šest měsíců.

Plnění ve splátkách:

S výjimkou pohledávek na dani a veřejných pohledávek vymáhaných jako daně může soudní vykonavatel na žádost povinného, kterým je fyzická osoba, stanovit podmínky pro uhrazení dluhu ve splátkách, a to poté, co soudní vykonavatel přijal opatření k zjištění a zabavení majetku povinného a povinný již část vykonatelné pohledávky uhradil. Soudní vykonavatel informuje rovněž povinného, který nemá žádný majetek, jenž by mohl být předmětem výkonu rozhodnutí, o možnostech a podmínkách plnění ve splátkách.

Soudní vykonavatel vyhotoví zprávu o sjednání a obsahu splátkového kalendáře a předá ji stranám. Do patnácti dnů od obdržení zprávy může strana žádající o výkon rozhodnutí soudnímu vykonavateli písemně sdělit, že s obsahem splátkového kalendáře nesouhlasí, může vydat doporučení k obsahu splátkového kalendáře a výši splátek a může požádat, aby povinný složil s ohledem na plnění jistotu. Na základě prohlášení strany žádající o výkon rozhodnutí může soudní vykonavatel podmínky splátkového kalendáře pozměnit takto:

a) soudní vykonavatel splátkový kalendář zruší, pokud strana žádající o výkon rozhodnutí nesouhlasí se splátkami poskytovanými na výživné, mzdy či podobné nároky, pokud soukromá osoba žádající o výkon rozhodnutí prohlásí, že splátkový kalendář ohrožuje její živobytí, nebo pokud proti obchodnímu sdružení žádajícímu o výkon rozhodnutí probíhá konkursní, likvidační nebo exekuční řízení;

b) v případech neuvedených v písmenu a) může být splátkový kalendář v případě právnických osob a neregistrovaných subjektů žádajících o výkon rozhodnutí zaveden po dobu nejvýše jednoho roku a v případě fyzických osob žádajících o výkon rozhodnutí po dobu šesti měsíců;

c) soudní vykonavatel může navíc ke splátkovému kalendáři požadovat částečné platby úměrné výši pohledávky, pokud se to požadovalo v prohlášení strany žádající o výkon rozhodnutí.

Soudní vykonavatel poskytne povinnému splátkový kalendář na dobu nejvýše šesti měsíců se stejnými měsíčními platbami, byla-li přijata exekuční opatření směřující proti finančním prostředkům povinného u finančních institucí, mzdě a movitým věcem, dosud však nebyla získána zpět celá výše dluhu, a

a) předtím nebyl schválen žádný splátkový kalendář,

b) proti povinnému probíhá exekuce v souvislosti s peněžitou pohledávkou nepřesahující 500 000 HUF nebo proti povinnému probíhá exekuce v souvislosti s pohledávkou nepřesahující 1 000 000 HUF, v katastru nemovitostí je však zapsáno rovněž zástavní právo vztahující se na obytnou nemovitost povinného jako zajištění jiné pohledávky, a

c) obytnou nemovitost povinného by za účelem uspokojení pohledávky bylo nutno prodat v dražbě.

Strana žádající o výkon rozhodnutí nemusí udělit souhlas se splátkovým kalendářem; zpráva o sjednání splátkového kalendáře musí být předána i straně žádající o výkon rozhodnutí.

Do výpočtu částky vyrovnané povinným musí být zahrnuty částky zajištěné od povinného prostřednictvím obstavení.

Odhadovanou hodnotu obytné nemovitosti a její první dražbu lze stanovit pouze tehdy, pokud povinný splátky nehradí (§ 52/A–§ 52/B zákona o soudním výkonu rozhodnutí).

Promlčecí lhůta u práva na výkon rozhodnutí:

Promlčecí lhůta u práva na výkon rozhodnutí končí současně s promlčecí lhůtou u vykonatelné pohledávky. Promlčecí lhůta týkající se práva na výkon rozhodnutí se obvykle bere v úvahu na žádost; ex officio ji lze zohlednit tehdy, musí-li být ex officio zohledněna i promlčecí lhůta u pohledávky, na níž se toto právo zakládá. Jestliže je nutno vzít na základě výše uvedeného v úvahu promlčecí lhůtu týkající se práva na výkon rozhodnutí, nelze výkon rozhodnutí nařídit na základě návrhu podaného po uplynutí promlčecí lhůty, a řízení o výkonu, které již bylo nařízeno, nemůže pokračovat. Běh promlčecí lhůty u práva na výkon je přerušen jakýmkoli exekučním úkonem.

Omezení:

Částkou, která je v řízení o výkonu základem pro srážky ze mzdy, je částka zbývající po odečtení daní (zálohových daní), zdravotního pojištění a příspěvků na penzijní připojištění, poplatků za členství v soukromém penzijním fondu a jiných příspěvků podle zvláštních právních předpisů. Obvykle nelze strhnout více než 33 % nebo výjimečně více než 50 % této částky.

Z výkonu rozhodnutí je vyloučena část měsíční mzdy odpovídající minimálnímu starobnímu důchodu. Toto vyloučení se však nevztahuje na vymáhání výživného na dítě a nákladů při narození dítěte.

Ze mzdy vyplacené zaměstnavatelem na základě pracovního poměru lze strhnout nejvýše 33 %.

Srážku lze zvýšit na maximálně 50 % mzdy zaměstnance v případě nároků týkajících se:

a) výživného,

b) pohledávek vůči dlužníkovi s ohledem na mzdy zaměstnanců,

c) mzdy zaměstnanců a služeb sociálního zabezpečení, které byly obdrženy protiprávně (§ 65 odst. 2 zákona o soudním výkonu rozhodnutí).

Z důchodu povinného ze sociálního zabezpečení, předčasného důchodu, výsluhového důchodu, renty pro baletní tanečníky a přechodného příspěvku pro pracovníky v těžbě (dále společně jen „důchodové dávky“) lze strhnout nejvýše 33 % (§ 67 odst. 1 zákona o soudním výkonu rozhodnutí).

Srážka se může zvýšit na maximálně 50 % důchodových dávek v případě nároků týkajících se:

a) výživného na dítě,

b) důchodových dávek obdržených protiprávně (§ 67 odst. 2 zákona o soudním výkonu rozhodnutí).

Z dávek pro uchazeče o zaměstnání (dávky v nezaměstnanosti, předdůchodové dávky v nezaměstnanosti a jiné dávky podpory) lze strhnout nejvýše 33 % v případě nároků týkajících se:

a) výživného,

b) dávek v nezaměstnanosti obdržených protiprávně,

c) peněžitých dávek poskytovaných v rámci dávek spojených s odpracovanými lety, které byly obdrženy protiprávně.

Obstavit nelze:

– státní příspěvky na péči, peněžité dávky pro oběti války a doživotní rentu vyplácenou podle zákona o odškodnění osob, které byly nezákonně zbaveny života či svobody z politických důvodů,

– obecní podporu, mimořádnou obecní podporu, peněžité dávky poskytované v rámci dávek spojených s odpracovanými lety, starobní dávky, náhradu příjmu pro nezaměstnané osoby a příspěvek na péči,

– dávky v mateřství,

– invalidní důchody a osobní důchod vyplácený nevidomým,

– příplatek ke mzdě za újmu na zdraví, dočasný příplatek ke mzdě, doplněk příjmu, dočasný doplněk příjmu a rentu pro pracovníky v těžbě za újmu na zdraví,

– zákonem stanovené výživné, včetně výživného na dítě stanoveného soudem, a peněžité dávky na ochranu dítěte podle zákona o ochraně dětí a výkonu opatrovnictví,

– příspěvek na vzdělání, zvláštní podporu a rodinné přídavky vyplacené pěstounům, které jsou určeny na podporu dětí umístěných dočasně nebo trvale do péče nebo mladých dospělých osob v následné péči,

– stipendia s výjimkou stipendií podobných mzdě v případě dalšího vědeckého vzdělávání,

– náhradu nákladů souvisejících s vysláním, poskytováním služeb v zahraničí a dojížděním do zaměstnání,

– částky určené k uhrazení zvláštních výdajů,

– invalidní dávky (§ 74 zákona o soudním výkonu rozhodnutí).

V případě peněžních prostředků, s nimiž nakládá poskytovatel platebních služeb a které mají být vyplaceny fyzické osobě, může být částka přesahující čtyřnásobek minimálního starobního důchodu předmětem výkonu rozhodnutí bez omezení, z částky nedosahující tohoto limitu může být předmětem výkonu rozhodnutí 50 % částky v rozmezí mezi minimálním starobním důchodem a čtyřnásobkem minimálního starobního důchodu (§ 79/A odst. 2 zákona o soudním výkonu rozhodnutí).

I v případě, že s tím povinný souhlasí, nelze zabavit majetek, který je podle zákona z výkonu rozhodnutí vyloučen.

Z výkonu rozhodnutí je vyloučen tento movitý majetek:

– věci, které povinný potřebuje k výkonu svého povolání, zejména nářadí, nástroje, technické, vojenské a jiné vybavení, uniformy, zbraně určené k sebeobraně a dopravní prostředky (kromě motorových vozidel),

– nezbytné vybavení pro řádné studium, zejména učebnice, školní potřeby a hudební nástroje,

– základní součásti oděvu: 3 svrchní oděvy, 1 zimní kabát, 1 plášť, 3 páry obuvi,

– nezbytné prádlo: 1 sada se 2 prostěradly na osobu,

– nábytek odpovídající počtu osob v domácnosti povinného: nejvýše 3 stoly a 3 skříně či podobný nábytek, 1 postel nebo odpovídající nábytek a 1 židle nebo odpovídající nábytek pro každou osobu,

– nezbytné vytápěcí a osvětlovací zařízení,

– základní kuchyňské vybavení a vybavení domácnosti povinného a 1 chladnička nebo mraznička a 1 pračka,

– ocenění (vyznamenání, medaile, odznaky, pamětní desky) udělená povinnému, jsou-li doložena dokumenty,

– léky a zdravotnické a technické prostředky potřebné s ohledem na nemoc či zdravotní postižení povinného a vozidlo povinného s omezenou pohyblivostí,

– předměty používané nezletilými osobami v domácnosti povinného, které jsou určeny pro děti,

– potraviny na jeden měsíc a palivo k topení na tři měsíce podle potřeb povinného a jeho domácnosti,

– rostoucí plodiny, nesklizené plodiny a ovoce,

– předměty, které nelze považovat za součást majetku povinného v řízení o likvidaci,

– kulturní předměty uvedené v osvědčení podle zákona o zvláštní ochraně zapůjčených kulturních statků během doby trvání zvláštní ochrany (§ 90 odst. 1 zákona o soudním výkonu rozhodnutí).

Je-li zabaveno vozidlo, které povinný, jímž je fyzická osoba, potřebuje k výkonu svého povolání (není-li vozidlo v soudní úschově), postačuje zabavit jeho registrační kartu, která je zaslána společně s kopií protokolu o zabavení příslušnému dopravnímu orgánu, nebo pokud tento orgán nelze určit, orgánu, který vozidlo zaregistroval. Není-li vozidlo v soudní úschově, může je povinný používat do doby, dokud není prodáno.

Je-li odhadovaná hodnota vozidla nižší než částka uvedená v nařízení ministra spravedlnosti po dohodě s ministrem odpovědným za daňovou politiku, je vozidlo z výkonu rozhodnutí vyloučeno.

Odnětí dokladu vykonatelnosti a zrušení doložky vykonatelnosti:

Jednal-li soud při vydání dokladu vykonatelnosti v rozporu se zákonem, je nutno tento doklad odejmout.

Jednal-li soud při začlenění doložky vykonatelnosti do usnesení v rozporu se zákonem, musí být tato doložka zrušena.

Soud odejme doklad vykonatelnosti nebo zruší doložku vykonatelnosti, pokud na žádost povinného zjistí, že jsou splněny podmínky pro:

a) zamítnutí výkonu rozhodnutí podle článku 21 nařízení (ES) č. 805/2004,

b) zamítnutí výkonu rozhodnutí podle čl. 22 odst. 1 nařízení (ES) č. 1896/2006 nebo čl. 22 odst. 1 nařízení (ES) č. 861/2007, nebo

c) zamítnutí výkonu rozhodnutí podle čl. 21 odst. 2 druhého pododstavce nařízení Rady (ES) č. 4/2009 nebo článku 46 nařízení (ES) č. 1215/2012.

Odvolání proti usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí:

Pokud soud vydal usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, nebo v případě, že se usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí liší od návrhu, vydal usnesení týkající se tohoto rozdílu, mohou strany podat proti usnesení odvolání. Odvolání proti usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí nemá odkladný účinek. Nestanoví-li však zákon jinak, nelze podniknout žádné kroky k prodeji zabaveného majetku a částka získaná v průběhu výkonu rozhodnutí nesmí být vyplacena oprávněnému.

Námitka proti výkonu rozhodnutí:

Strany nebo jiní účastníci mohou podat soudu provádějícímu výkon rozhodnutí námitky proti úkonu nebo opomenutí soudního vykonavatele, jež má za následek podstatné porušení pravidel řízení o výkonu nebo práv či oprávněných zájmů strany podávající námitku proti výkonu rozhodnutí. Podstatným porušením pravidel řízení o výkonu se rozumí porušení, které mělo významný dopad na výsledek řízení o výkonu (§ 217 odst. 1 zákona o soudním výkonu rozhodnutí).

Pokud napadené opatření splňuje právní požadavky nebo nepředstavuje podstatné porušení, soud napadené opatření potvrdí a námitku zamítne. Jestliže napadené opatření představuje podstatné porušení, soud celé napadené opatření nebo jeho část zruší, nebo v případě, že to připouští zákon a že lze doložit skutečnosti potřebné pro rozhodnutí, exekuční opatření nebo jeho část pozmění. Týká-li se námitka opomenutí, nařídí soud soudnímu vykonavateli, aby dotyčné opatření provedl (§ 217/A odst. 5 zákona o soudním výkonu rozhodnutí).

 

Tyto internetové stránky jsou součástí portálu Vaše Evropa.

Velice uvítáme jakoukoli zpětnou vazbu ohledně užitečnosti poskytnutých informací.