Vnitrostátní právní předpisy

Ústava Chorvatské republiky

Ústava Chorvatské republiky

Hlavní právní předpisy v oblasti trestního práva

Trestní zákoník (NN 125/11 https://narodne-novine.nn.hr/clanci/sluzbeni/2011_11_125_2498.html, 144/12 https://narodne-novine.nn.hr/clanci/sluzbeni/2012_12_144_3076.html, 56/15, 61/15, 101/17, 118/18 a 126/19)

Od prvního dne roku 2013 vstoupil v platnost nový trestní zákoník, který přijímá noviny, jako jsou vyšší tresty a delší promlčecí lhůty, a zavádí nové trestné činy, jako je nezaplacení mzdy, zneužívání řízení v silničním provozu a nepovolené hazardní hry. Novelou trestního zákoníku z prosince 2012 v oblasti trestní odpovědnosti se držení drog pro osobní spotřebu stalo méně závažným trestným činem.

Trestní zákoník má obecnou a specifickou část:

Obecná část trestního zákoníku obsahuje ustanovení použitelná na všechny trestné činy. Tato ustanovení upravují obecné domněnky trestnosti, pokut a trestních sankcí.

Zvláštní část trestního zákoníku obsahuje popis konkrétních trestných činů a trestů, které jim mohou být uloženy, včetně trestných činů a trestů, které jsou jim uloženy v jiných právních předpisech. Trestnými činy stanovenými chorvatským trestním zákoníkem jsou:

• trestné činy proti lidskosti a lidské důstojnosti,
• trestná činnost proti životu a tělesný trestný čin
• trestné činy proti lidským právům a základním svobodám,
• trestné činy proti zaměstnání a sociální pojištění,
• trestná činnost proti osobní svobodě
• trestná činnost proti soukromí
• trestné činy proti cti a dobré pověsti,
• trestná činnost proti sexuální svobodě
• trestné činy pohlavního zneužívání a pohlavního vykořisťování dětí,
• trestné činy proti manželství, rodině a dětem,
• trestné činy proti lidskému zdraví,
• trestné činy proti životnímu prostředí
• trestné činy proti obecné bezpečnosti
• trestné činy proti bezpečnosti silničního provozu
• trestné činy proti majetku,
• trestné činy proti hospodářství,
• trestné činy proti počítačovým systémům, softwaru a údajům,
• trestné činy padělání,
• trestné činy proti duševnímu vlastnictví,
• trestné činy proti úřední povinnosti,
• trestné činy proti soudnictví
• trestné činy proti veřejnému pořádku
• trestné činy proti hlasovacímu právu,
• trestné činy proti Chorvatské republice,
• trestné činy proti cizímu státu nebo mezinárodní organizaci a
• trestné činy proti chorvatským ozbrojeným silám.

Trestní řád ( NN 152/08, 76/09, 80/11, 91/12 - rozhodnutí a příkaz USRH, 143/12, 56/13, 145/13, 152/14, 70/17 a 126/19)

Tento zákon definuje pravidla, která mají zajistit, aby nikdo nebyl odsouzen a aby pachateli trestných činů byl uložen trest nebo jiné opatření za podmínek stanovených zákonem na základě zákonem vedeného řízení před příslušným soudem.

Trestní stíhání a trestní řízení mohou být vedeny a ukončeny pouze podle pravidel a za podmínek stanovených zákonem.

Zákon o trestním řízení provádí do chorvatského právního řádu následující nařízení EU:

1. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/64/EU ze dne 20. října 2010 o právu na tlumočení a překlad v trestním řízení (Úř. věst. L 280, 26. 10 2010),
2. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU ze dne 5. dubna 2011 o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí (Úř. věst. L 101, 15. 4 2011),
3. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/93/EU ze dne 13. prosince 2011 o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii (Úř. věst. L 335, 17. 12 2011),
4. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/13/EU ze dne 22. května 2012 o právu na informace v trestním řízení (Úř. věst. L 142, 1. 6 2012),
5. Rámcové rozhodnutí Rady 2008/977/SVV ze dne 27. listopadu 2008 o ochraně osobních údajů zpracovávaných v rámci policejní a justiční spolupráce v trestních věcech (Úř. věst. L 350, 30. 12 2008)
6. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/29/EU ze dne 25. října 2012, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu a kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2001/220/SVV (Úř. věst. L 315, 14. 11 2012),
7. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/48/EU ze dne 22. října 2013 o právu na přístup k obhájci v trestním řízení a řízení týkajícím se evropského zatýkacího rozkazu a o právu na informování třetí strany a právu na komunikaci s třetími osobami a konzulárními úřady v případě zbavení osobní svobody (Úř. věst. L 294, 6. 11 2013),
8. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/42/EU ze dne 3. dubna 2014 o zajišťování a konfiskaci nástrojů a výnosů z trestné činnosti v Evropské unii (Úř. věst. L 127, 29. 4 2014),
9. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/62/EU ze dne 15. května 2014 o trestněprávní ochraně eura a jiných měn proti padělání, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2000/383/SVV (Úř. věst. L 151, 21. 5 2014).
10. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/343 ze dne 9. března 2016, kterou se posilují některé aspekty presumpce neviny a právo být přítomen při trestním řízení před soudem (Úř. věst. L 65, 11. 3 2016),
11. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1919 ze dne 26. října 2016 o právní pomoci pro podezřelé nebo obviněné osoby v trestním řízení a pro osoby vyžádané v rámci řízení týkajícího se evropského zatýkacího rozkazu (Úř. věst. L 297, 4. 11 2016).

Trestní řízení je vedeno na žádost oprávněného státního zástupce.

Zmocněným státním zástupcem v trestním řízení týkajícím se trestných činů stíhaných z moci úřední je státní zástupce, zatímco v případě osob stíhaných na základě soukromých obvinění je zmocněným státním zástupcem soukromá osoba. V případě určitých trestných činů stanovených zákonem zahajuje trestní řízení státní zástupce pouze na návrh oběti. Nestanoví-li zákon jinak, zahájí státní zástupce trestní řízení, existuje-li důvodné podezření, že určitá osoba spáchala trestný čin stíhaný z moci úřední, za předpokladu, že neexistují žádné právní překážky pro trestní stíhání příslušné osoby.

Pokud státní zástupce nenalezne žádné důvody pro zahájení nebo vedení trestního stíhání, může zaujímat jeho postavení oběť v roli poškozeného jako žalobce za podmínek stanovených v tomto zákoně.

Zákon o právních důsledcích odsouzení, rejstříků trestů a rehabilitace (Zakon o pravnim posljedicama osude, kaznenoj evidenceji i rehabilitaciji) (NN č. 143/12 a 105/15)

Tento zákon upravuje právní důsledky odsouzení, organizace, uchovávání, dostupnosti, poskytování a výmazu údajů z rejstříku trestů a mezinárodní výměny údajů z rejstříku trestů a rehabilitace.

Tento zákon obsahuje ustanovení, která jsou v souladu s těmito akty Evropské unie:

• Rámcové rozhodnutí Rady 2009/315/SVV ze dne 26. února 2009 o organizaci a obsahu výměny informací z rejstříku trestů mezi členskými státy,
• Rozhodnutí Rady 2009/316/SVV ze dne 6. dubna 2009 o zřízení Evropského informačního systému rejstříků trestů (ECRIS) podle článku 11 Rámcové rozhodnutí 2009/315/SVV.

Rejstřík trestů v Chorvatsku organizuje a vede ministerstvo odpovědné za soudnictví, které je zároveň ústředním orgánem pro výměnu těchto údajů s jinými státy (dále jen Ministerstvo).

Jsou vedeny rejstříky trestů fyzických a právnických osob (dále jen Osoby), které byly pravomocným rozsudkem v Chorvatsku odsouzeny za trestné činy. Rejstřík trestů se rovněž vede v případě chorvatských státních příslušníků a právnických osob s bydlištěm v Chorvatsku, které jsou pravomocným rozsudkem odsouzeny za trestné činy mimo Chorvatskou republiku, pokud byly tyto údaje předloženy ministerstvu.

Rejstřík trestů rovněž obsahuje seznam osob odsouzených pravomocným rozsudkem za trestné činy pohlavního zneužívání a vykořisťování dětí a jiné trestné činy uvedené v čl. 13 odst. 4 tohoto zákona.

Nejdůležitějšími právními předpisy v oblasti občanského, obchodního a správního práva v Chorvatské republice jsou:

Zákon o povinnostech (NN č. 35/05, 41/08, 125/11, 78/15 a 29/18)

Zákon upravuje základ povinných vztahů (obecná část) a smluvních a mimosmluvních závazků (konkrétní část).

Strany transakcí mohou svobodně upravovat občanskoprávní závazky, které však nemohou být regulovány způsobem, který by byl v rozporu s chorvatskou ústavou, závaznými předpisy a veřejnou mravností.

Zákon o vlastnictví a jiných reálných právech (NN č. 91/96, 68/98, 137/99, 22/00, 73/00, 129/00, 114/01, 79/06, 141/06, 146/08, 38/09, 153/09, 143/12 a 143/12)

Tento zákon stanoví obecnou úpravu držení věcí osobami; Pravidla tohoto zákona se rovněž použijí na držení věcí, které podléhají určitému zvláštnímu právnímu uspořádání, pokud nejsou v rozporu s takovým uspořádáním.

Bez ohledu na to, co zákon stanoví, pokud jde o vlastnické právo, a vlastníci se odpovídajícím způsobem vztahují na všechna ostatní hmotná práva, nestanoví-li zákon výslovně jinak nebo nevyplývá-li z jejich právní povahy jinak.

Zákon o dědictví (NN č. 48/03, 163/03, 35/05, 127/13, 33/15 a 14/19)

Tento zákon upravuje dědické právo a pravidla, podle nichž soudy, jiné orgány a oprávněné osoby postupují v dědických věcech.

Zákon o katastru nemovitostí (Narodne Novine (NN; Úřední věstník Chorvatské republiky) č. 63/19)

Tento zákon upravuje otázky týkající se právního postavení nemovitosti na území Chorvatska, které jsou relevantní pro právní úkony, a rovněž upravuje způsob a formu vedení katastrů nemovitostí (pozemkový úřad (gruntovnica)), pokud pro určité pozemky nebyla přijata žádná zvláštní ustanovení.

Občanský soudní řád (NN, č. 53/91, 91/92, 112/99, 88/01, 117/03, 88/05, 02/07, 96/08, 84/08, 123/08, 57/11, 148/11 - konsolidované znění, 25/13, 25/13, i-123/08)

Tento zákon upravuje procesní pravidla, podle nichž soudy projednávají a rozhodují ve sporech týkajících se základních práv a povinností člověka a občana, osobních a rodinných vztahů občanů, jakož i v pracovněprávních, obchodních, majetkových a jiných občanskoprávních sporech, pokud zákon nestanoví, že o některých z těchto sporů rozhodují soudy podle pravidel jiného postupu.

Donucovací zákon (NN č. 112/12, 25/13, 93/14, 55/16, 73/17 a 131/20)

Tento zákon upravuje řízení, ve kterých soudy a notáři vymáhají vyrovnání nároků založených na výkonu rozhodnutí a úředních listinách (vykonávací řízení) a řízení, ve kterých soudy a notáři vymáhají zajištění pohledávky (zajišťovací řízení), nestanoví-li zvláštní zákon jinak. Tímto zákonem se rovněž řídí hmotněprávní vztahy založené na vykonávacím řízení a řízení o zajištění.

Nejdůležitější právní předpisy v oblasti justiční spolupráce:

Zákon o mezinárodním právu soukromém (NN č. 101/17)

Zákon upravuje:

1. právo rozhodné pro soukromoprávní vztahy mezinárodního rozměru
2. příslušnost soudů a jiných orgánů Chorvatské republiky v právních záležitostech týkajících se záležitosti uvedené v bodě 1 tohoto článku a jednací řád
3. uznávání a výkon cizích soudních rozhodnutí v právních záležitostech, jejichž předmětem je předmět uvedený v bodě 1 tohoto článku.

Podrobněji na adrese:

https://pravosudje.gov.hr/pristup-informacijama-6341/zakoni-i-ostali-propisi/zakoni-i-propisi-6354/6354

Další informace