Vnitrostátní právní předpisy

Slovenië

Tato stránka obsahuje informace o slovinském právním systému.

Inhoud aangereikt door
Slovenië

Prameny práva

Druhy právních nástrojů – popis

Abstraktní právní normy jsou v rámci právního systému Republiky Slovinsko přijímány na státní i místní úrovni. Právními akty přijímanými na státní úrovni jsou ústava (ustava), zákony (zakoni) a prováděcí předpisy, které se dělí do dvou hlavních kategorií: nařízení (uredba, někdy se překládají jako vyhlášky) a předpisy (pravilnik).

Místní orgány v zásadě přijímají místní vyhlášky (odloke).

Slovinský právní systém není systémem precedenčním, což znamená, že soudy nižších stupňů nejsou formálně vázány rozhodnutími soudů vyšších stupňů. Nižší soudy však obvykle judikaturu vyšších soudů a Nejvyššího soudu sledují a řídí se jí.

Nejvyšší soud, zasedající v plénu, může v záležitostech, které jsou významné z hlediska jednotné aplikace zákonů, přijímat zásadní právní stanoviska (načelno pravno mnenje). Tato zásadní právní stanoviska jsou podle zákona o soudech závazná pouze pro senáty Nejvyššího soudu a mohou být měněna pouze na novém plenárním zasedání. Nižší soudy však obvykle zásadní právní stanoviska respektují a Nejvyšší soud ve své judikatuře požaduje, aby byl zvláštní zřetel věnován argumentaci strany, která se v předmětné záležitosti opírá o již přijaté právní stanovisko.

Zákony i jiné právní předpisy musí být v souladu s všeobecně uznávanými principy mezinárodního práva a s mezinárodními smlouvami, které jsou pro Slovinsko závazné (ve smyslu ustanovení článku 8 ústavy). Ratifikované a vyhlášené mezinárodní smlouvy jsou přímo použitelné. Slovinský Ústavní soud je toho názoru, že mezinárodní smlouvy stojí v hierarchii právních aktů výše než zákonné předpisy. Ratifikované mezinárodní smlouvy se stávají součástí vnitrostátního právního řádu, čímž pro fyzické a právnické osoby ve Slovinsku stanoví práva a povinnosti (pokud jsou přímo vykonatelné).

Slovinský právní systém spadá pod kontinentální právní skupinu a je systémem občanského práva, tzn. že zvykové právo jako takové není součástí právního systému. Přesto slovinská legislativa zvykové právo do určité míry uznává. V souladu s článkem 12 závazkového zákoníku (Obligacijski zakonik), který upravuje smluvní vztahy mezi fyzickými a právnickými osobami, se např. v závazkových vztazích hospodářských subjektů při posuzování potřebných postupů a jejich účinků zohledňují obchodní obyčeje, zvyklosti a praxe existující mezi stranami.

Při výkonu své funkce je soudce vázán ústavou, zákony, obecnými zásadami mezinárodního práva, jakož i ratifikovanými a zveřejněnými mezinárodními smlouvami. Podle zákona o soudcích musí soudce v případě, že v občanskoprávní věci nemůže rozhodnout na základě platných předpisů, použít předpisy, které se zabývají podobnými případy. Přetrvávají-li při rozhodování přesto právní pochybnosti, musí soudce rozhodnout podle obecných zásad právního řádu země. Přitom musí jednat v souladu s právními tradicemi a stávajícími zásadami právní nauky. Soudce musí vždy jednat tak, jakoby měl před sebou neurčitý počet podobných případů.

Hierarchie právních norem

Všechny právní předpisy musejí být v souladu s ústavou. Zákony i jiné právní předpisy musí být v souladu s všeobecně uznávanými principy mezinárodního práva a s mezinárodními smlouvami, které jsou pro Slovinsko závazné (jak je uvedeno v čl. 8 odst. 1 ústavy). Kromě toho musejí být prováděcí předpisy a místní vyhlášky v souladu se zákony.

Obecné akty vydávané při výkonu veřejné moci (splošni akti za izvrševanje javnih pooblastil) musejí být v souladu s ústavou, zákony a prováděcími předpisy.

Individuální akty a rozhodnutí orgánů státní moci, orgánů samosprávy a nositelů veřejné moci musejí vycházet z přijatého zákona nebo jiného zákonného předpisu.

Pokud jde o přednost práva Evropské unie, ústava obsahuje základ pro to, aby slovinský právní systém tuto přednost akceptoval, neboť uvádí, že právní akty a rozhodnutí přijaté v rámci mezinárodních organizací, na něž Slovinsko přeneslo část svých svrchovaných práv (v tomto případě Evropské unie), musejí být ve Slovinsku aplikovány v souladu s právní úpravou těchto organizací.

Institucionální rámec

Instituce, které přijímají právní předpisy

Zákony přijímá dolní komora slovinského dvoukomorového parlamentu, tj. Národní shromáždění (državni zbor). V souladu s články 80 a 81 ústavy je Národní shromáždění složeno z 90 poslanců zastupujících občany Slovinska. Osmdesát osm poslanců je voleno ve všeobecných, rovných, přímých a tajných volbách. Do Národního shromáždění musí být vždy zvolen jeden poslanec z italské a jeden poslanec z maďarské národnostní menšiny, a to členy příslušné národnostní menšiny. Národní shromáždění se volí na dobu čtyř let.

Nařízení vydává vláda (vlada), zatímco předpisy vydávají jednotlivá ministerstva vlády. V souladu s články 110–119 vládu tvoří její předseda a ministři. V rámci svých pravomocí jsou vláda a jednotliví ministři nezávislí a odpovědní Národnímu shromáždění, které je může odvolat (před ústavním soudem), vyvolat hlasování o důvěře nebo ukončit jejich funkční období formou interpelace. Předsedu vlády volí Národní shromáždění. Ten po svém zvolení navrhuje ministry ke jmenování (a odvolání) Národním shromážděním.

Ústavní soud (Ustavno sodišče) hraje v institucionálním rámci zásadní úlohu, neboť může rušit zákony, prováděcí předpisy a místní vyhlášky, které považuje za neústavní. Dále vydává stanoviska o ústavnosti mezinárodních smluv a rozhoduje o jednotlivých ústavních stížnostech občanů, které mohou být podány po vyčerpání všech ostatních opravných prostředků.

Místní vyhlášky vydávají orgány místní samosprávy (občinski svet, mestni svet), které jsou přímo voleny občany obce.

Legislativní proces

Přijímání zákonů může být Národnímu shromáždění navrhováno vládou, jednotlivými poslanci Národního shromáždění, horní komorou parlamentu, tj. Národní radou (državni svet), nebo pěti tisíci voličů. Řádný legislativní postup v Národním shromáždění se v souladu s jeho jednacím řádem skládá ze tří čtení návrhu zákona.

Kromě toho se v jednacím řádu počítá s mimořádným zrychleným postupem. Podle článku 86 může Národní shromáždění přijmout rozhodnutí v případě, že je přítomna většina poslanců a pokud je pro návrh zákona odevzdána většina hlasů přítomných poslanců, není-li vyžadován jiný druh většiny. Národní rada může přijatý zákon vetovat, přičemž Národní shromáždění může takové veto přehlasovat většinou všech poslanců.

Legislativní referendum (uvedené v článku 90 ústavy) je upraveno v zákoně o referendu a veřejné iniciativě (Zakon o referendumu in o ljudski iniciativi) a může být vyhlášeno samotným Národním shromážděním nebo na žádost Národní rady, jedné třetiny poslanců nebo čtyřiceti tisíci voliči. Voliči mají možnost přijmout nebo odmítnout zákon schválený Národním shromážděním, a to před jeho vyhlášením prezidentem republiky (predsednik republike).

Prezident republiky musí přijatý zákon vyhlásit do osmi dnů po jeho schválení. Podle článku 154 ústavy musí být všechny právní předpisy před tím, než vstoupí v platnost, vyhlášeny. Právní předpisy přijaté státními orgány jsou vyhlašovány v Úředním věstníku Republiky Slovinsko (Uradni list Republike Slovenije), zatímco vyhlášky a jiné předpisy s místní působností jsou vyhlašovány v místních věstnících.

Pro přijímání ústavních změn platí zvláštní postup, který je stanoven v ústavě. Návrh ústavní změny může předložit 20 poslanců Národního shromáždění, vláda nebo 30 000 voličů. O návrhu rozhoduje Národní shromáždění s dvoutřetinovou většinou hlasů přítomných poslanců, samotná ústavní změna je pak přijata, pokud pro ni hlasovala dvoutřetinová většina všech poslanců. Podle článku 87 ústavy může Národní shromáždění stanovovat práva a povinnosti občanům a jiným osobám pouze zákonem.

Nařízení EU a rozhodnutí vydaná orgány EU jsou v Republice Slovinsko přímo použitelná. Nemusí být ratifikována ani vyhlášena v Úředním věstníku Republiky Slovinsko.

Mezinárodní smlouvy, které Republika Slovinsko podepsala, vstupují v platnost poté, co byly ratifikovány Národním shromážděním zvláštním postupem. Ratifikují se přijetím zákona předloženého vládou. Zákon o ratifikaci mezinárodní smlouvy je přijat, pokud pro něj hlasuje většina přítomných poslanců, není-li ústavou nebo zákonem stanoveno jinak.

Právní databáze

Právní informační systém (Pravno-informacijski sistem) – PIS

Právní informační systém – rejstřík předpisů Republiky Slovinsko je propojen se sbírkou předpisů ostatních státních orgánů a Úředním věstníkem.

Legislativa Národního shromáždění (Zakonodaja državnega zbora)

Databáze legislativy Národního shromáždění obsahuje znění všech zákonů a dalších aktů projednávaných Národním shromážděním. Tyto texty zahrnují:

  • konsolidovaná znění zákonů – úředně konsolidovaná znění zákonů přijatých po 29. listopadu 2002 a vyhlášených v Úředním věstníku Republiky Slovinsko a dále neoficiálně konsolidovaná znění od 17. června 2007;
  • schválené zákony – zákony schválené Národním shromážděním a vyhlášené v Úředním věstníku Republiky Slovinsko od vyhlášení nezávislosti dne 25. června 1991;
  • přijaté právní akty – právní akty schválené Národním shromážděním a vyhlášené v Úředním věstníku Republiky Slovinsko od 28. listopadu 1996;
  • návrhy zákonů – návrhy zákonů předložené k projednání v aktuálním volebním období Národního shromáždění (databáze tedy obsahuje přijaté návrhy zákonů, které dosud nebyly vyhlášeny v Úředním věstníku Republiky Slovinsko);
  • rozpravy nad zákony (závěrečné kroky postupu) – archiv všech čtení zákonů předložených k projednání v Národním shromáždění po 28. listopadu 1996;
  • návrhy právních aktů – návrhy právních aktů předložené k projednání v aktuálním volebním období Národního shromáždění (databáze tedy obsahuje přijaté návrhy právních aktů, které dosud nebyly vyhlášeny v Úředním věstníku Republiky Slovinsko);
  • rozpravy nad právními akty (závěrečné kroky postupu) – archiv všech čtení právních aktů předložených k projednání v Národním shromáždění po 28. listopadu 1996;
  • návrhy vyhlášek – návrhy vyhlášek předložené k projednání v aktuálním volebním období Národního shromáždění (databáze tedy obsahuje také přijaté návrhy vyhlášek, které dosud nebyly zveřejněny v Úředním věstníku Republiky Slovinsko);
  • rozpravy nad vyhláškami (závěrečné kroky postupu) – archiv všech čtení vyhlášek předložených k projednání v Národním shromáždění po 28. listopadu 1996.

Úřední věstník Republiky Slovinsko

Všechny vnitrostátní předpisy se úředně vyhlašují v Úředním věstníku Republiky Slovinsko. Veškeré dokumenty se zveřejňují na internetu.

Související odkazy

legislativa Národního shromáždění

právní informační systém

Úřední věstník Republiky Slovinsko

Poslední aktualizace: 20/07/2020

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.