Upozorňujeme, že výchozí angličtina verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.
Swipe to change

Evropský zatýkací rozkaz

Evropský zatýkací rozkaz (EZR) je zjednodušeným přeshraničním justičním postupem předávání za účelem trestního stíhání nebo výkonu trestu odnětí svobody či ochranného opatření spojeného se zbavením osobní svobody. Rozkaz vydaný justičními orgány jedné země EU je platný na celém území EU. Evropský zatýkací rozkaz se používá od 1. ledna 2004. Nahradil zdlouhavé postupy vydávání, které mezi členskými státy EU existovaly dříve.

Do jazyka, který máte právě nastavený, úřední překlad neexistuje.
Zde je k dispozici strojový překlad. Upozorňujeme, že má pouze orientační charakter. Provozovatel těchto stránek odmítá právní odpovědnost za kvalitu tohoto strojového překladu.

Jak funguje

Jedná se o žádost justičního orgánu jedné země EU o to, aby jiná země EU na svém území zatkla vyžádanou osobupředala ji za účelem výkonu trestu odnětí svobody či ochranného opatření spojeného se zbavením svobody uloženého v první zemi. Tento mechanismus vychází ze zásady vzájemného uznávání soudních rozhodnutí. Je zaveden ve všech zemích EU.

Funguje na základě přímého kontaktu mezi justičními orgány.

Při uplatňování evropského zatýkacího rozkazu musí odpovědné orgány respektovat procesní práva podezřelých nebo obviněných osob, jako je např. právo na informace, právo na právního zástupce a tlumočníka a na právní asistenci, jak stanoví právo v zemi, kde byly tyto osoby zatčeny.

Jak se liší od tradičního vydávání?

  1. Striktní lhůty
    Stát, ve kterém je osoba zatčena, musí pravomocně rozhodnout o výkonu evropského zatýkacího rozkazu do 60 dnů od zatčení dané osoby.
    Souhlasí-li zatčená osoba s předáním, musí být rozhodnutí o předání přijato do 10 dnů.
    Vyžádaná osoba je předána co nejdříve v den, který dohodnou dotyčné orgány, a nejpozději do 10 dnů po přijetí pravomocného rozhodnutí o výkonu evropského zatýkacího rozkazu.
  2. Kontrola oboustranné trestnosti – u 32 kategorií trestných
    činů se již nevyžaduje
    ověření skutečnosti, zda je skutek v obou zemích trestným činem. Jediným požadavkem je, aby trestný čin bylo možno ve vystavujícím členském státě potrestat trestem odnětí svobody s horní hranicí sazby v délce nejméně tři roky.
    U jiných trestných činů může být předání podmíněno tím, že jednání představuje trestný čin podle práva vykonávajícího státu.
  3. Absence politických zásahů
    Rozhodnutí činí výlučně justiční orgány, bez jakýchkoli politických ohledů.
  4. Předání vlastních státních příslušníků
    Státy EU již nemohou odmítnout předání svých vlastních státních příslušníků, ledaže by samy převzaly provedení výkonu trestu odnětí svobody hledané osoby.
  5. Záruky
    Stát, který vykonává evropský zatýkací rozkaz, může požadovat záruky, že:
    a. po uplynutí určité doby bude mít osoba právo požádat o přezkum, je-li uložen trest doživotního trestu;
    b. hledaná osoba může vykonat jakoukoli výslednou dobu odnětí svobody ve vykonávajícím státě, pokud má jeho státní příslušnost nebo v něm má obvyklý pobyt.

Omezení důvodů pro odmítnutí
Stát může odmítnout předání vyžádané osoby pouze na základě povinného nebo nepovinného (možného) důvodu:
Povinné důvody

  • vyžádaná osoba již byla souzena za tentýž trestný čin (ne bis in idem),
  • nezletilost osoby (osoba nedosáhla věkové hranice trestní odpovědnosti platné ve vykonávajícím státu),
  • amnestie (stát, v němž byla osoba zadržena, by ji mohl stíhat, a na daný trestný čin se v tomto státě vztahuje amnestie).

Důvody pro nepovinné odmítnutí – příklady:

  • nesplnění podmínky oboustranné trestnosti u trestných činů jiných než 32 trestných činů uvedených v čl. 2 odst. 2 rámcového rozhodnutí o evropském zatýkacím rozkazu,
  • místní příslušnost,
  • probíhající trestní stíhání ve vykonávajícím státě,
  • promlčení aj.

Příručka k vydávání a výkonu evropského zatýkacího rozkazu

Evropská Komise zveřejnila Příručku k vydávání a výkonu evropského zatýkacího rozkazu PDF (2002 Kb) s cílem usnadnit a zjednodušit práci dotčených justičních orgánů. Příručka obsahuje podrobné pokyny ohledně procesních kroků při vydávání a výkonu evropského zatýkacího rozkazu. Příručka rovněž uvádí úplné vysvětlení zásadních rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie, která poskytují výklad určitých ustanovení rámcového rozhodnutí o evropském zatýkacím rozkazu.

Uvedená příručka je k dispozici ve všech jazycích zde: BG PDF (2700 Kb) bg, CS PDF (1854 Kb) cs, DA PDF (1766 Kb) da, DE PDF (1659 Kb) de, ET PDF (1783 Kb) et, EL PDF (2439 Kb) el, ES PDF (1649 Kb) es, FR PDF (1892 Kb) fr, HR PDF (1789 Kb) hr, IT PDF (2141 Kb) it, LV PDF (2158 Kb) lv, LT PDF (1865 Kb) lt, HU PDF (1908 Kb) hu, MT PDF (2560 Kb) mt, NL PDF (2047 Kb) nl, PL PDF (2200 Kb) pl, PT PDF (1968 Kb) pt, RO PDF (1926 Kb) ro, SL PDF (1797 Kb) sl, SK PDF (1977 Kb) sk, FI PDF (2172 Kb) fi, SV PDF (1591 Kb) sv.

Statistické údaje o používání evropského zatýkacího rozkazu

Průměrná doba předání hledaných osob v roce 2020 ve dnech:

  • se souhlasem – do 44,6
  • bez souhlasu – do 111,74

Průměrná doba předání hledaných osob v roce 2019 ve dnech:

  • se souhlasem – do 16,7
  • bez souhlasu – do 55,75

Průměrná doba předání hledaných osob v roce 2018 ve dnech:

  • se souhlasem – do 16,4
  • bez souhlasu – do 45

Odpovědi na dotazník o evropském zatýkacím rozkazu: 2014 PDF (1582 Kb) en | 2015 PDF (1479 Kb) en | 2016 PDF (1732 Kb) en | 2017 PDF (1268 Kb) en | 2018 PDF (1552 Kb) en | 2019 PDF (1082 Kb) en | 2020 PDF (1479 Kb) en

Ačkoli nejsou k dispozici údaje ze všech zemí, údaje o vydaných EZR jsou úplné pro roky 2015, 2016 a 2017.

EZR 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020
Vydáno 14,948 16,144 16,636 17,491 17,471 20,226 15,938
Vykonáno 5,535 5,304 5,812 6,317 6,976 5,665 4,397





Projekty financované v rámci programu Spravedlnost

Výzkumný projekt InAbsentiEAW je srovnávací právní studie evropských zatýkacích rozkazů (EZR) týkajících se osob, s nimiž se vedlo řízení v nepřítomnosti, jehož výsledkem bylo odsouzení (soudní řízení v nepřítomnosti neboli in absentia). Z praxe vyplývá, že v takových případech při vydávání a vykonávání EZR nastávají často problémy. Cílem výzkumného projektu bylo analyzovat příčiny těchto problémů a formulovat společné normy pro vydávání takových EZR za účelem zajištění jejich hladkého a řádného výkonu. Výzkum byl prováděn prostřednictvím případových studií z Belgie, Irska, Maďarska, Nizozemska, Polska a Rumunska.

EZR a vězeňské podmínky

Přestože musí všechny členské státy dodržovat Evropskou úmluvu o lidských právech (EÚLP), v praxi existují značné rozdíly, pokud jde o vyšetřovací vazbu, a rovněž materiální podmínky ve věznicích se značně liší. Jak uznal SDEU v rozsudku ve věci Aranyosi/Căldăraru, tyto rozdíly v podmínkách ve věznicích mají faktický dopad na vzájemnou důvěru mezi členskými státy a na fungování EZR. Od roku 2016 byl výkon EZR odložen nebo zamítnut z důvodu reálného nebezpečí porušení základních práv v téměř 300 případech.

S cílem posílit justiční spolupráci v trestních věcech a zlepšit podmínky ve věznicích v celé EU přijala Komise dne 8. prosince 2022 Doporučení o procesních právech podezřelých a obviněných osob ve vazbě a materiálních podmínkách ve věznicích. Toto doporučení poskytuje konsolidovaný přehled vybraných evropských minimálních norem pro materiální podmínky ve věznicích a procesní práva ve vazbě se zaměřením na klíčové prioritní oblasti ochrany základních práv vězňů.

Související odkazy

Rámcové rozhodnutí Rady o evropském zatýkacím rozkazu

Zprávy o provádění rámcového rozhodnutí Rady o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy

Doporučení Komise o procesních právech podezřelých a obviněných osob ve vazbě a materiálních podmínkách ve věznicích

SVV neformální pracovní dokument Komise v souvislosti s přijetím doporučení Komise o procesních právech podezřelých a obviněných osob ve vazbě a materiálních podmínkách ve věznicích

Poslední aktualizace: 26/05/2023

Tyto stránky spravuje Evropská komise. Informace na této stránce nemusí nezbytně vyjadřovat oficiální stanovisko Evropské komise. Komise neodpovídá ani neručí za informace nebo údaje, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Pokud jde o předpisy v oblasti autorských práv pro webové stránky EU, viz právní upozornění.