Vnitrostátní soudy a nesoudní subjekty

Chorvatsko

Obsah zajišťuje
Chorvatsko

Vnitrostátní soudy

Zákonem zřízené soudy mají zvláštní úlohu při ochraně lidských práv. Jejich autonomie a nezávislost je zaručena ústavou. Existuje zvláštní mechanismus, který zaručuje výkon ústavních práv a svobod: ústavní stížnost, kterou mohou podat občané, kteří se domnívají, že vnitrostátní orgány, orgány místní a regionální samosprávy a veřejnoprávní subjekty, které rozhodují o právech a povinnostech občanů nebo přijímají rozhodnutí týkající se podezření z trestného činu nebo obvinění z trestného činu, porušily jejich lidská práva nebo základní svobody zaručené ústavou. Stížnost lze podat až poté, co byly vyčerpány všechny ostatní dostupné opravné prostředky.

Ústavní soud Chorvatské republiky (Ustavni sud Republike Hrvatske)
Trg svetog Marka 4
10000 Záhřeb
Tel.: +385 16400251
Fax: +385 14551055
https://www.usud.hr/

Nejvyšší soud Chorvatské republiky (Vrhovni sud Republike Hrvatske)
Trg Nikole Šubića Zrinskog 3
10 000 Záhřeb
Tel.: +385 14862222, +385 14810036
Fax: +385 14810035
E-mail: vsrh@vsrh.hr
http://www.vsrh.hr/

Krajské (župní) soudy (Županijski sudovi)
Městské soudy (Općinski sudovi)

Vrchní obchodní soud Chorvatské republiky (Visoki trgovački sud Republike Hrvatske)
Berislavićeva 11, 10 000 Záhřeb
Tel.: +385 14896888
Fax: +385 14872329
http://www.vtsrh.hr/
Obchodní soudy (Trgovački sudovi) v Chorvatské republice  PDF (192 Kb) hr

Obchodní soudy

Vrchní správní soud Chorvatské republiky (Visoki upravni sud Republike Hrvatske)
Frankopanska 16, 10 000, Záhřeb
Tel.: +385 14807800
Fax: +385 14807928
http://www.upravnisudrh.hr/

Správní soudy (Upravni sudovi)

Vrchní trestní soud Chorvatské republiky (Visoki prekršajni sud Republike Hrvatske)
Ulica Augusta Šenoe 30, 10 000 Záhřeb
Tel.: +385 14807510
Fax: +385 14611291
E-mail: predsjednik@vpsrh.pravosudje.hr
https://sudovi.hr/VPSRH/

Veřejný ochránce práv (Pučki pravobranitelj)

Trg hrvatskih velikana 6
10 000 Záhřeb
Chorvatsko
Tel.: +385 14851855, +385 14851853
E-mail: info@ombudsman.hr
Fax: +385 16431628

Podle článku 93 chorvatské ústavy je veřejný ochránce práv zástupcem chorvatského parlamentu pro prosazování a ochranu lidských práv a svobod, jak jsou vymezena v ústavě, právních předpisech a v mezinárodních nástrojích v oblasti lidských práv a svobod, kterých je Chorvatská republika signatářem.

Veřejného ochránce práv a jeho zástupce volí chorvatský parlament na dobu osmi let. Veřejný ochránce práv chrání občany před porušováním lidských práv, k nimž došlo prostřednictvím úkonů orgánů státní správy nebo právních subjektů pověřených výkonem veřejné moci. Úřad veřejného ochránce práv je ústředním orgánem pro řešení diskriminace a plnění úkolů národního preventivního mechanismu proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání. Při plnění těchto úkolů je veřejný ochránce práv nezávislý a autonomní.

Oblast působnosti:

Ochrana lidských práv

Občané mají právo podat veřejnému ochránci práv stížnost, jestliže se domnívají, že orgány veřejné moci porušily jejich práva. Veřejný ochránce práv provede šetření v reakci na stížnost a na základě obdržených dokumentů. Všechny státní orgány, orgány pověřené výkonem veřejné moci a orgány místní a regionální samosprávy (tj. všechny veřejnoprávní subjekty) jsou povinny poskytovat požadované informace.

Na základě zjištěného skutkového stavu může veřejný ochránce práv vydávat stanoviska, doporučení a oznámení příslušným úřadům nebo nejvyšším orgánům a v případě potřeby uvědomit chorvatský parlament.

Kromě toho veřejný ochránce práv kontroluje soulad předpisů s chorvatskou ústavou a mezinárodními úmluvami v oblasti ochrany lidských práv a může vyzvat chorvatský parlament, aby pozměnil nebo přijal předpisy týkající se lidských práv. Může rovněž vyzvat chorvatský parlament, aby harmonizoval právní předpisy s ústavou a právem a je oprávněn podat podnět k zahájení řízení před chorvatským Ústavním soudem za účelem přezkoumání souladu právních a správních předpisů s chorvatskou ústavou.

Prosazování lidských práv

Prosazování lidských práv zahrnuje výzkum a analýzu, rozvoj a údržbu databází a dokumentace, včasné a pravidelné informování veřejnosti a zúčastněných subjektů, aktivní iniciování činnosti a spolupráci s občanskou společností, mezinárodními organizacemi a akademickými výzkumnými institucemi a iniciativy ke sladění právních předpisů s mezinárodními a evropskými normami a k uplatňování těchto právních předpisů.

Ústřední subjekt pro boj proti diskriminaci

Veřejný ochránce práv přijímá stížnosti fyzických a právnických osob, poskytuje potřebné informace o právech a povinnostech a možnostech soudní a jiné ochrany, šetří jednotlivá podání a v rámci své pravomoci přijímá opatření s cílem odstranit diskriminaci a chránit práva diskriminovaných osob (vyjma případů probíhajících soudních řízení), vede mediační řízení s možností dosáhnout mimosoudního vyrovnání se souhlasem obou stran a podává trestní oznámení týkající se diskriminace k příslušnému státnímu zastupitelství.

Národní preventivní mechanismus

Veřejný ochránce práv plní úkoly, které spadají do národního preventivního mechanismu k předcházení mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání, a to všude, kde jsou osoby zbaveny svobody nebo drženy ve vazbě, zadržovány nebo ubytovány v prostorách pod veřejným dohledem, jestliže tyto prostory nemohou opustit dle vlastní vůle.

To znamená, že zástupci úřadu veřejného ochránce práv jednající v rámci těchto pravomocí preventivně navštěvují věznice, nápravná zařízení, vazební jednotky a různé instituce, v nichž jsou ubytovány osoby s duševními poruchami, s cílem chránit osoby, které jsou zbaveny svobody nebo jejichž svoboda je omezena.

Vnitrostátní instituce na ochranu lidských práv

Od roku 2009 je veřejný ochránce práv jedinou vnitrostátní institucí ochrany a prosazování lidských práv v Chorvatské republice se statusem „A“ podle pařížských zásad OSN, které definují parametry nezávislosti vnitrostátních institucí na ochranu lidských práv.

Jedná se o nejvyšší úroveň institucionální nezávislosti, která byla úřadu veřejného ochránce práv znovu přiznána v červenci 2013, poté co OSN monitorovala, jak jsou prováděna její doporučení týkající se ochrany a zachování statusu nezávislosti.

Specializované úřady na ochranu lidských práv

Veřejný ochránce práv dětí (pravobranitelj za djecu)

Teslina 10
10 000 Záhřeb
Chorvatsko
E-mail: info@dijete.hr
Tel.: +385 014929669
Fax: +385 014921277
http://www.dijete.hr

Činnosti

Úřad veřejného ochránce práv dětí kontroluje soulad právních a správních předpisů v Chorvatské republice týkajících se ochrany práv a zájmů dětí s chorvatskou ústavou, Úmluvou o právech dítěte a s jinými mezinárodními dokumenty v oblasti ochrany práv a zájmů dětí. Úřad sleduje porušování práv jednotlivých dětí a studuje obecný výskyt a typy porušování práv a zájmů dětí. Hájí ochranu a prosazování práv a zájmů dětí se zvláštními potřebami. Navrhuje opatření k vybudování komplexního systému pro ochranu a prosazování práv dětí a k prevenci škodlivého jednání, které ohrožuje zájmy dětí. Poskytuje dětem informace a poradenství ve věci způsobu výkonu a ochrany jejich práv a zájmů, spolupracuje s dětmi, povzbuzuje je k vyjadřování jejich stanovisek, tato stanoviska zohledňuje, iniciuje veřejné činnosti s cílem zlepšit postavení dětí, do těchto činností se zapojuje a navrhuje opatření ke zvýšení jejich úlohy ve společnosti. Má přístup jakýmkoli datům, informacím a dokumentům souvisejícím s právy dětí a ochranou dětí a může do nich nahlížet, a to bez ohledu na stupeň utajení. Je oprávněn ke kontrole v kterékoli instituci, státním subjektu, v prostorách právnických i fyzických osob, které jsou zákonnými opatrovníky dětí, a v prostorách náboženských společenství, kde děti pobývají nebo kde jsou přechodně či trvale ubytovány.

Jestliže úřad zjistí, že určité dítě bylo vystaveno fyzickému nebo psychickému násilí, sexuálnímu obtěžování, zneužívání nebo vykořisťování, zanedbávání nebo nedbalému zacházení, musí o tom neprodleně uvědomit příslušné státní zastupitelství a upozornit příslušné středisko sociální ochrany a navrhnout opatření k ochraně práv a zájmů dítěte. Může si vyžádat profesionální pomoc odborníků a odborných institucí činných v oblasti výzkumu ochrany, péče, rozvoje a práv dětí a takovou pomoc v náležité době získá.

Veřejný ochránce práv pro rovnost žen a mužů (Pravobraniteljica za ravnopravnost spolova)

Preobraženska 4/1
10 000 Záhřeb
Tel.: +385 14848100
Fax: +385 14844600
E-mail: ravnopravnost@prs.hr
http://www.prs.hr

Činnosti

Veřejný ochránce práv pro rovnost žen a mužů se zabývá stížnostmi, které se týkají diskriminace související s genderem, manželským nebo rodinným stavem a se sexuální orientací. Úřad šetří porušení zásady rovnosti žen a mužů a případy diskriminace jednotlivců nebo skupin osob, kterých se dopustily vnitrostátní orgány, útvary orgánů místní a regionální samosprávy a jiné subjekty veřejné moci, zaměstnanci těchto orgánů a jiné právnické a fyzické osoby.

Činnost veřejného ochránce práv zahrnuje oprávnění podávat oznámení, předkládat návrhy a vydávat doporučení.

Jestliže veřejný ochránce práv zjistí, že došlo k porušení zásady rovnosti žen a mužů, / je oprávněn podat žádost o ústavní přezkum zákona nebo o přezkum ústavnosti a zákonnosti jiných předpisů.

Veřejný ochránce práv osob se zdravotním postižením (Pravobraniteljica za osobe s invaliditetom)

Savska cesta 41/3
10 000 Záhřeb
Tel.: +385 16102170
Fax: +385 16177901
E-mail: ured@posi.hr

Činnosti

Úřad veřejného ochránce práv pro osoby se zdravotním postižením je autonomní vnitrostátní institucí, jejíž hlavní úlohou je sledovat a prosazovat práva osob se zdravotním postižením stanovená na základě Ústavy Chorvatské republiky, mezinárodních smluv a právních předpisů. V případě porušení práv osob se zdravotním postižením je veřejný ochránce práv oprávněn vydávat upozornění, navrhovat opatření, předkládat doporučení, informovat a požadovat zprávy o přijatých opatřeních.

Jestliže veřejný ochránce práv zjistí, že určité právní řešení způsobuje újmu osobám se zdravotním postižením nebo dětem s vývojovými problémy, nějakým způsobem je omezuje nebo je staví do méně výhodného postavení oproti osobám bez zdravotního postižení, předloží veřejný ochránce práv návrh na změnu takového právního řešení.

Úřad veřejného ochránce pro osoby se zdravotním postižením přijímá jednotlivé stížnosti osob se zdravotním postižením a osob jednajících v jejich zájmu, posuzuje stížnosti na porušování práv osob se zdravotním postižením a ve spolupráci s institucemi odpovědnými za řešení těchto problémů se pokouší nalézt nejpříznivější řešení. Veřejný ochránce práv pro osoby se zdravotním postižením poskytuje osobám se zdravotním postižením poradenskou pomoc ohledně výkonu a ochrany jejich práv a zájmů.

Ochrana osobních údajů

Agentura pro ochranu osobních údajů (Agencija za zaštitu osobnih podataka)

Martićeva 14
10 000 Záhřeb

Tel.: +385 4609000
Fax: +385 4609099
E-mail: azop@azop.hr
http://www.azop.hr

Agentura pro ochranu osobních údajů je právnická osoba pověřená výkonem veřejné moci, která v mezích svých úkolů a pravomocí působí nezávisle a autonomně. Agentura odpovídá za plnění administrativních a odborných úkolů týkajících se ochrany osobních údajů. Agentura v rámci svého výkonu veřejné moci sleduje ochranu osobních údajů, upozorňuje na případy zneužití při shromažďování osobních údajů, sestavuje seznam zemí a mezinárodních organizace s řádně regulovanou ochranou údajů, vyřizuje žádosti o šetření případů porušení práv zaručených zákonem o ochraně osobních údajů a vede ústřední registr se soubory osobních údajů.

Bezplatná právní pomoc

Na základě přijetí zákona o bezplatné právní pomoci se ministerstvo spravedlnosti ujalo komplexního a náročného úkolu zřídit systém bezplatné právní pomoci.

Systém bezplatné právní pomoci umožňuje sociálně znevýhodněným občanům najmout advokáty a získat právní pomoc pro konkrétní právní kroky a rovný přístup k soudním a správním řízením.

Příjemci bezplatné právní pomoci

Příjemci právní pomoci ve smyslu zákona o bezplatné právní pomoci zahrnují:

  • chorvatské občany,
  • děti, které nejsou chorvatskými občany a nacházejí se v Chorvatsku bez doprovodu dospělého opatrovníka,
  • cizí státní příslušníky s dočasným pobytem na základě reciprocity a cizí státní příslušníky s trvalým pobytem,
  • cizí státní příslušníky pod dočasnou ochranou,
  • cizí státní příslušníky s nelegálním pobytem a cizí státní příslušníky na krátkodobé návštěvě, kteří jsou podrobeni řízení o vyhoštění nebo navrácení,
  • žadatele o azyl, osoby se statusem azylanta a cizí státní příslušníky se statusem osoby s doplňkovou ochranou a jejich rodinné příslušníky s legálním pobytem v Chorvatsku, kteří jsou podrobeni řízení, v němž jim není právní pomoc zajištěna zvláštním zákonem.

Poskytovatelé bezplatné právní pomoci

Zákon o bezplatné právní pomoci zahrnuje následující poskytovatele bezplatné právní pomoci:

  • advokáty,
  • oprávněná sdružení,
  • právní kliniky,
  • úřady státní správy v krajích.

Druhy bezplatné právní pomoci

Druhy bezplatné právní pomoci zahrnují primární právní pomoc a sekundární právní pomoc.

Primární právní pomoc

Formy primární právní pomoci:

  • obecné právní informace,
  • právní poradenství,
  • vypracování podání pro veřejnoprávní subjekty, Evropský soud pro lidská práva a mezinárodní organizace na základě mezinárodních dohod a pravidel fungování těchto subjektů,
  • zastupování v řízeních před veřejnoprávními subjekty,
  • právní pomoc při smírném mimosoudním řešení sporu.

Primární právní pomoc poskytují úřady státní správy v krajích, oprávněná sdružení a právní kliniky.
Při poskytování primární právní pomoci jsou úřady oprávněny nabízet obecné právní informace a právní poradenství a vypracovávat podání.

Žadatelé o primární právní pomoc by se měli obrátit přímo na poskytovatele primární právní pomoci.

Sekundární právní pomoc

Formy sekundární právní pomoci:

  • právní poradenství,
  • vypracování podání v řízeních na ochranu práv zaměstnanců vůči zaměstnavateli,
  • vypracování podání v soudních řízeních,
  • zastupování při soudních řízeních,
  • právní pomoc při smírném řešení sporu,
  • osvobození od nákladů soudního řízení,
  • osvobození od soudních poplatků.

Sekundární právní pomoc poskytují advokáti.

Z hlediska typu řízení může být sekundární právní pomoc poskytnuta v těchto řízeních:

  • řízení týkající se věcných práv, s výjimkou katastrálního řízení,
  • řízení týkající se pracovněprávních vztahů,
  • řízení týkající se rodinných vztahů, s výjimkou řízení týkajících se rozvodu po vzájemné dohodě, pokud manželé nemají společné nebo osvojené nezletilé děti nebo zletilé děti, které jsou v jejich rodičovské péči,
  • vykonávacích a zajišťovacích řízení týkajících se nuceného vymáhání nebo zajištění pohledávek vyplývajících z řízení, v nichž může být poskytnuta právní pomoc podle ustanovení zákona o bezplatné právní pomoci,
  • smírné řešení sporu,
  • výjimečně ve všech ostatních správních a občanských soudních řízeních, pokud taková potřeba vyplývá ze zvláštní životní situace žadatelů a jejich členů domácnosti, v souladu se základním účelem zákona o bezplatné právní pomoci.

Řízení o poskytnutí sekundární právní pomoci se zahajuje podáním žádosti u příslušného správního orgánu kraje nebo města Záhřeb.

V souladu s ustanoveními zákona o bezplatné právní pomoci musí osoby, které hodlají uplatnit své právo na bezplatnou právní pomoc, podat vyplněný standardní žádosti formulář žádosti o právní pomoc u úřadu státní správy v kraji svého bydliště. K žádosti je třeba přiložit výslovný písemný souhlas žadatele a dospělých členů jeho domácnosti se zpřístupněním všech údajů týkajících se majetku a s přijetím hmotné a trestní odpovědnosti za pravdivost tvrzení žadatele.

Formulář žádosti lze stáhnout z internetových stránek ministerstva spravedlnosti nebo získat na úřadech státní správy v krajích, obcích nebo v centrech sociální péče v řádných úředních hodinách.

Žádosti nepodléhají správním poplatkům a musí být podány osobně nebo doporučenou poštou.

Z poskytnutí právní pomoci vyplývá plné nebo částečné krytí nákladů právní pomoci v závislosti na finanční situaci žadatele. Předpokládá se, že náklady řízení mohou být sdíleny do určité procentní výše podle hmotné situace příjemce.

Je-li právní pomoc poskytována v omezeném rozsahu, hradí příjemce rozdíl mezi celkovou přiznanou částkou a odměnou advokáta podle hodnoty služby vymezené advokátním tarifem a sazebníkem úhrad nákladů.

Ministerstvo spravedlnosti rozhoduje ve druhém stupni o opravných prostředcích žadatelů o právní pomoc, v prvním stupni o zápisu sdružení a právních klinik do rejstříku poskytovatelů primární právní pomoci, vede rejstřík a provádí administrativní a odborné monitorování práce poskytovatelů primární právní pomoci.

Informace o bezplatné právní pomoci lze získat na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti Chorvatské republiky nebo elektronickou poštou na adresu besplatna.pravna.pomoc@pravosudje.hr, přičemž odpověď lze očekávat v nejkratší možné lhůtě.

Jakékoli dotazy lze adresovat přímo úřadům státní správy v krajích.

Přeshraniční spory

Přeshraniční spor je spor, v němž má strana žádající o právní pomoc bydliště nebo místo obvyklého pobytu v členském státě EU jiném než je členský stát, v němž zasedá soud nebo v němž má být rozhodnutí vymáháno.

Právní pomoc v přeshraničních sporech se poskytuje v občanských a obchodních věcech, mediačních řízeních, mimosoudních vyrovnáních, vymáhání veřejných listin a právního poradenství v těchto řízeních. Ustanovení o přeshraničních sporech se nepoužijí v daňových, celních a jiných správních řízeních.

Žadatel, který má bydliště nebo místo obvyklého pobytu v Chorvatské republice a žádá o právní pomoc v přeshraničním sporu vedeném před soudem jiného členského státu, musí podat žádost k úřadu podle místa pobytu nebo bydliště. Příslušný úřad musí postoupit žádost ministerstvu spravedlnosti do osmi dnů od jejího obdržení. Ministerstvo spravedlnosti zajistí překlad žádosti a podkladových dokumentů do úředního jazyka nebo jednoho z úředních jazyků daného členského státu a příslušného přijímajícího orgánu a předá je do patnácti dnů od obdržení příslušnému orgánu členského státu, v němž zasedá soud nebo v němž má být rozhodnutí vymáháno (přijímající orgán). Není-li právní pomoc přiznána, musí žadatel uhradit náklady překladu.

Žadatel může rovněž podat žádost přímo přijímajícímu orgánu v členském státě, v němž zasedá soud nebo v němž má být rozhodnutí vymáháno.

Žadatel, který má bydliště nebo místo obvyklého pobytu v jiném členském státě a žádá o právní pomoc v přeshraničním sporu u soudu Chorvatské republiky, má nárok na právní pomoc v souladu s ustanoveními zákona o bezplatné právní pomoci. V Chorvatsku musí žadatelé nebo příslušný orgán členského státu, v němž mají bydliště nebo obvyklý pobyt (předávající orgán), předložit žádost o právní pomoc ministerstvu spravedlnosti (přijímajícímu orgánu). Formuláře a podpůrné doklady musí být přeloženy do chorvatštiny, jinak bude žádost zamítnuta.

Žádosti se podávají na standardním formuláři, který stanoví rozhodnutí Komise 2004/844/ES ze dne 9. listopadu 2004, kterým se zavádí standardní formulář pro žádosti o právní pomoc, v souladu se směrnicí Rady č. 2003/8/ES o zlepšení přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních sporech stanovením minimálních společných pravidel pro právní pomoc v těchto sporech.

Poslední aktualizace: 20/12/2021

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.