Zákonné úroky z prodlení

1 Je v členském státě stanoven „zákonný úrok“? Pokud ano, jak je v tomto členském státě „zákonný úrok“ definován?

Úroky z prodlení mají povahu sankce za prodlení dlužníka s plněním závazku. Hradí se společně s dlužním plněním, a to stanoveným procentem z části dluhu, v jejíž souvislosti je dlužník v prodlení. Prodlení dlužníka s plněním závazku má ze zákona za následek obsahovou změnu práv věřitele a povinností dlužníka, jelikož kromě trvající povinnosti splnit závazek vznikají i nová práva a povinnosti, a to bez ohledu na to, zda dlužník prodlevu zavinil, či nikoli.

Slovenská právní úprava v rámci zákonných úroků z prodlení rozlišuje úroky z prodlení podle § 517 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (Občianský zákonník), a úroky z prodlení podle § 369 obchodního zákoníku (Obchodný zákonník). V občanskoprávních vztazích nelze výši sazby úroků z prodlení sjednat smluvně, tj. smluvní strany se nemohou dohodnout na vyšší než zákonem stanovené sazbě, na rozdíl od obchodněprávních vztahů, kde se upřednostňuje dohoda podnikatelů o výši úroků z prodlení; pokud nebyla sazba sjednána, vzniká věřiteli v případě prodlení nárok na úroky z prodlení v zákonné výši.

Zákonným úrokem je proto jednoduchý úrok z prodlení, jehož výši určuje zákon podle toho, zda se v daném případě jedná o občanskoprávní nebo obchodněprávní vztah. Úrok z prodlení podle občanského práva lze sjednat maximálně ve výši stanovené zákonem (tj. lze sjednat i nižší sazbu), přičemž v případě neexistence smluvní úpravy jsou úroky z prodlení, pokud je věřitel požaduje, automaticky stanoveny v zákonné výši. V obchodněprávních vztazích může být úrok z prodlení vyšší nebo nižší než zákonný úrok a zákonný úrok je relevantní pouze v případě neexistence smluvní dohody.

2 Pokud ano, jaká je jeho výše/sazba a jakým právním předpisem se řídí? Jestliže jsou umožněny různé sazby zákonného úroku, jaké okolnosti a podmínky se na ně vztahují?

Zákonnou výši úroku z prodlení podle § 517 odst. 2 občanského zákoníku určuje nařízení č. 87/1995 Sb. tak, že výše úroků z prodlení je o pět procentních bodů vyšší než základní úroková sazba Evropské centrální banky (dále jen „ECB“) platná k prvnímu dni prodlení s plněním peněžního závazku. K základní úrokové sazbě ECB (tzv. sazba pro hlavní refinanční operace) se tudíž připočítá pět procentních bodů. Úrokové sazby ECB pro jednotlivá období jsou uvedeny na internetových stránkách Národní banky Slovenska. Výše úroků z prodlení platná k prvnímu dni prodlení platí po celou dobu prodlení a případné následné změny základní úrokové sazby ECB po vzniku prodlení nemají na výši úroků z prodlení vliv.

Zákonný úrok podle obchodního práva upravuje § 369 obchodního zákoníku, podle něhož je věřitel v případě prodlení, pokud splnil své zákonné a smluvní povinnosti, oprávněn požadovat úroky z prodlení ve výši sjednané ve smlouvě, aniž by bylo nutné zvláštní upozornění. Jak bylo uvedeno výše, obchodní závazkové vztahy se vyznačují tím, že výši úroků z prodlení lze smluvně upravit. Avšak i v případě, kdy byly úroky z prodlení sjednány smluvně, musí jejich výše odpovídat zásadám poctivého obchodního styku. V opačném případě nelze právu z této dohody přiznat ochranu. To znamená, že soud nemůže přiznat úroky ve výši, která uvedeným zásadám odporuje, třebaže byla výše úroků sjednána smluvně. Další výjimkou jsou závazky vzniklé ze spotřebitelské smlouvy, kde dlužník vystupuje jako spotřebitel, přičemž v tomto případě lze úroky z prodlení sjednat maximálně do výše stanovené podle předpisů občanského práva.

Dále je podle uvedeného ustanovení, pokud výše úroků z prodlení nebyla sjednána, dlužník povinen hradit úroky z prodlení se sazbou, kterou stanoví vláda Slovenské republiky v nařízení č. 21/2013 Sb. Zákonná úprava povoluje fixní a pohyblivou sazbu úroků z prodlení. Fixní sazba se rovná základní úrokové sazbě ECB platné k prvnímu dni prodlení plus devět procentních bodů. Tato stanovená sazba platí po celou dobu prodlení s plněním peněžního závazku. Změna základní úrokové sazby ECB po vzniku prodlení tedy nemá na výši úroků z prodlení vliv (z tohoto důvodu se tato sazba úroků z prodlení nazývá fixní). Místo fixní sazby úroků z prodlení však může věřitel od dlužníka požadovat pohyblivou sazbu úroků z prodlení, což znamená, že může od dlužníka požadovat úroky z prodlení ve výši základní úrokové sazby ECB platné k prvnímu dni příslušného kalendářního půlroku plus osm procentních bodů. Pokud si věřitel zvolil pohyblivou sazbu úroků z prodlení, platí tento způsob stanovení úroků (nikoli sazba určená při vzniku prodlení, nýbrž způsob výpočtu sazby) po celou dobu prodlení. Pohyblivá sazba úroku z prodlení tudíž znamená, že se výše úroků z prodlení může měnit v závislosti na změnách základní úrokové sazby ECB platné k prvnímu dni příslušného kalendářního půlroku, tj. k 1. lednu a 1. červenci. 7. Úrokové sazby ECB pro jednotlivá období jsou uvedeny na internetových stránkách Národní banky Slovenska.

3 Jsou případně k dispozici další informace o způsobu výpočtu zákonného úroku?

Způsob výpočtu úroků z prodlení vyplývá jasně a srozumitelně ze zákona. Aktuální sazbu úroků z prodlení zveřejňuje Ministerstvo spravedlnosti Slovenské republiky na svých internetových stránkách. Neoficiálně je uvedena i na internetových stránkáchhttps://www.najpravo.sk/, které často využívají slovenští dlužníci a věřitelé a jejich právní zástupci. Na těchto stránkách lze rovněž úroky z prodlení snadno vypočítat pomocí kalkulačky určené pro tento účel.

4 Existuje bezplatný on-line přístup k výše uvedenému právnímu předpisu?

Kromě výše uvedených odkazů lze aktuální znění příslušných zákonů (občanský a obchodní zákoník) a nařízení (nařízení č. 87/1995 a 21/2013 Sb.) najít na této adrese: https://www.slov-lex.sk/domov.