Vnitrostátní soudy a nesoudní subjekty

Estonsko

Obsah zajišťuje
Estonsko

Vnitrostátní soudy

Krajské soudy (tj. tzv. soudy na úrovni kraje), správní soudy, oblastní soudy a Nejvyšší soud

Kontaktní údaje soudů a další informace lze najít na internetových stránkách soudů.

Krajské soudy projednávají všechny občanskoprávní, trestní a přestupkové věci jako soudy prvního stupně. Proti rozhodnutí krajského soudu lze podat odvolání u oblastního soudu. V Estonsku existují čtyři krajské soudy: Krajský soud v Harju, Krajský soud ve Viru, Krajský soud v Tartu a Krajský soud v Pärnu.

Správní soudy projednávají správní věci jako soudy prvního stupně. Příslušnost správních soudů, postup při podávání žaloby u správního soudu a pravidla správního řízení stanoví jednací řád správního soudu. V Estonsku existují dva oblastní soudy: Správní soud v Tallinnu a správní soud v Tartu.

Oblastní soudy jako soudy druhého stupně přezkoumávají rozhodnutí krajských a oblastních soudů na základě proti nim podaných námitek nebo odvolání. Přezkumy případů u oblastních soudů jsou prováděny kolegiálně, tj. odvolání řeší senát složený ze tří soudců. V Estonsku existují dva oblastní soudy: Oblastní soud v Tallinnu a Oblastní soud v Tartu.

Nejvyšším estonským soudem je Nejvyšší soud. Podle estonské ústavy je Nejvyšší soud soud kasační a soud ústavní. Příslušnost Nejvyššího soudu je stanovena v zákoně o soudech. Nejvyšší soud je odpovědný za:

  • provádění ústavního přezkumu,
  • projednává kasační opravné prostředky proti soudním rozhodnutím,
  • posuzování žádostí o přezkum,
  • plnění dalších funkcí vyplývajících ze zákona.

Kasační stížnost může u Nejvyššího soudu podat kterákoli strana, která není spokojena s rozhodnutím soudu nižšího stupně. Nejvyšší soud připustí kasační stížnosti, pokud důvody uvedené v kasačním opravném prostředku naznačují, že nižší soud nesprávně použil hmotněprávní právo nebo závažně porušil procesní právo a toto porušení mohlo vést k nesprávnému rozhodnutí.

Domnívá-li se jednotlivec, že veřejnoprávní osoba (například stát nebo místní vláda) správním aktem nebo postupem porušila jeho práva nebo omezila jeho svobody, může věc předložit správnímu soudu. Spory týkající se majetkové reformy nebo pozemkových reforem, veřejných služeb, správy daní, občanství a migrace, jakož i veřejných zakázek, majetku státu, výstavby a plánování a odpovědnosti státu projednávají krajské soudy.

Věci týkající se porušení práv podle občanského práva, jako jsou smluvní spory, rodinné věci, spory týkající se dědického práva a vlastnického práva, otázky týkající se činnosti a řízení podniků a neziskových organizací, jakož i spory o duševní vlastnictví a úpadky a otázky týkající se pracovního práva lze žalovat u krajského soudu.

Vnitrostátní instituce pro lidská práva

Od 1. ledna 2019 je kancléř spravedlnosti pověřen ochranou a podporou lidských práv v souladu s rezolucí Valného shromáždění OSN č. 48/134 ze dne 20. prosince 1993 nazvanou „Vnitrostátní instituce pro prosazování a ochranu lidských práv“. Vnitrostátní orgány pro lidská práva mohou požádat o formální mezinárodní akreditaci. Kancléř spravedlnosti formálně požádal o zahájení procesu akreditace, ale ke dni 30. září 2020 nebyl tento proces dokončen.

Ombudsman

Úlohu veřejného ochránce práv plní kancléř spravedlnosti.

Úřad kancléře spravedlnosti: Kohtu 8, 15193 Tallinn, Estonsko

Kancléř spravedlnosti vykonává funkce veřejného ochránce práv, strážce ústavnosti a zákonnosti legislativních aktů a veřejného ochránce práv dětí.

Ve své funkci veřejného ochránce práv sleduje kancléř spravedlnosti činnost orgánů vykonávajících veřejné povinnosti a kontroluje, zda státní orgány dodržují základní práva a svobody lidí a správnou správní praxi. Kancléř spravedlnosti kontroluje:

  • činnost státních orgánů a úřadů,
  • činnosti orgánů a úřadů místní správy,
  • činnosti orgánů nebo úřadů právnických osob ve veřejném právu nebo soukromých subjektů vykonávajících veřejné funkce.

Každý má právo podat žádost u kancléře spravedlnosti o kontrolu činnosti orgánů vykonávajících veřejné povinnosti.

Pokud kancléř spravedlnosti zjistí, že činnost orgánu vykonávajícího veřejné funkce je nezákonná, zašle orgánu stanovisko, v němž uvede, jak porušil zákon, a případně mu doporučí dodržovat zákonnou a správnou správní praxi nebo předloží návrh na nápravu porušení. V obou případech před vydáním stanoviska posoudí, zda úřad dodržoval zákon a zda komunikace s jednotlivcem byla v souladu se správnou správní praxí. Ve svém vyjádření může kancléř spravedlnosti kritizovat, vyslovit názor nebo poskytnout cílená doporučení k nápravě porušení.

Kancléř spravedlnosti

Úřad kancléře spravedlnosti: Kohtu 8, 15193 Tallinn, Estonsko

Každý má právo podat žádost u kancléře spravedlnosti, aby zkontroloval, zda zákon nebo jiný právní předpis je v souladu s Ústavou a dalšími zákony. Kancléř spravedlnosti kontroluje, zda je legislativa vydaná zákonodárnou a výkonnou mocí a místními vládami v souladu s Ústavou a dalšími zákony.

Kancléř spravedlnosti kontroluje:

  • že zákony jsou v souladu s Ústavou,
  • nařízení vlády republiky jsou v souladu s Ústavou a dalšími právními předpisy,
  • že ministerská nařízení jsou v souladu s Ústavou a dalšími právními předpisy,
  • že předpisy místních vládních rad a obecních a městských vlád jsou v souladu s Ústavou a dalšími právními předpisy,
  • zákonnost legislativních aktů vydaných právnickými osobami ve veřejném právu.

Pokud kancléř spravedlnosti zjistí, že je legislativní akt protiústavní nebo není v souladu s jinými zákony:

  • podá vydavateli zákona návrh na uvedení zákona do souladu s Ústavou nebo příslušným zákonem do 20 dnů.
    Pokud je návrh ignorován, podá kancléř spravedlnosti Nejvyššímu soudu žádost o prohlášení legislativního aktu za neplatný.
  • může podat Nejvyššímu soudu zprávu upozorňující na problémy v legislativě.

Specializované orgány pro lidská práva

Ombudsman pro děti (funkce vykonávaná kancléřem spravedlnosti)

Kancléř spravedlnosti vykonává povinnosti ochrany a podpory práv dětí podle článku 4 Úmluvy o právech dítěte.

Úřad kancléře spravedlnosti: Kohtu 8, 15193 Tallinn, Estonsko

Povinnosti poradců v oddělení práv dětí a mladých lidí spočívají zejména v:

  • vyřizování žádostí týkajících se práv dětí v případech týkajících se ústavního přezkumu a veřejného ochránce práv,
  • přípravě a provádění inspekčních návštěv zařízení pro péči o děti,
  • přípravě žádostí a stanovisek v ústavních věcech,
  • výuce o lidských právech dětí a zvyšování povědomí o Úmluvě OSN o právech dítěte, zvyšování povědomí o právech dětí a poskytování souvisejícího školení,
  • provádění průzkumů a studií týkajících se otázek souvisejících s prosazováním a ochranou práv dětí,
  • organizování spolupráce mezi organizacemi dětí a mladých lidí, občanskými sdruženími, nevládními organizacemi, profesními organizacemi a vědeckými a státními orgány.

Kromě výše uvedeného kancléř spravedlnosti:

  • řeší diskriminační spory mezi soukromými stranami na základě Ústavy a dalších zákonů,
  • je vnitrostátním preventivním orgánem stanoveným v článku 3 Opčního protokolu k Úmluvě proti mučení a jinému krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestání,
  • monitoruje dodržování základních práv a svobod orgány vykonávajícího státu při organizaci shromažďování, zpracování, používání a dohledu nad osobními údaji a souvisejícími informacemi,
  • plní úkoly podpory a sledování provádění Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením v souladu s čl. 33 odst. 2 této úmluvy.

Orgán pro rovné zacházení

Komisař pro rovnost žen a mužů a rovné zacházeníRoosikrantsi 8b, 10119 Tallinn, Estonsko

Komisař pro rovnost žen a mužů a rovné zacházení je nezávislý a nestranný odborník jednající podle zákona o rovnosti žen a mužů a zákona o rovném zacházení. Úlohou komisaře je sledovat dodržování požadavků obou těchto zákonů. Komisař radí a pomáhá lidem při sporech souvisejících s diskriminací a vydává odborné posudky o případech diskriminace.

Komisař pro rovnost žen a mužů a rovné zacházení:

  • přijímá žádosti od jednotlivců a vydává stanoviska k případům diskriminace,
  • analyzuje dopad právních předpisů na situaci žen a mužů a lidí v menšinových skupinách ve společnosti,
  • předkládá vládě republiky, vládním orgánům, místním vládám a orgánům místní samosprávy návrhy na změnu právních předpisů,
  • poskytuje rady a informace vládě republiky, vládním orgánům a orgánům místní správy v otázkách týkajících se provádění zákona o rovnosti žen a mužů a zákona o rovném zacházení,
  • přijímá opatření na podporu rovnosti žen a mužů a rovného zacházení pro ženy a muže.

Komisař poskytuje stanoviska obětem diskriminace a osobám s oprávněným zájmem o sledování dodržování požadavků týkajících se rovného zacházení. Účelem těchto stanovisek je poskytnout posouzení, které ve spojení se zákonem o rovnosti žen a mužů, zákonem o rovném zacházení a mezinárodními dohodami závaznými pro Estonskou republiku a dalšími právními předpisy umožňuje posoudit, zda zásada rovného zacházení byla v dotčeném právním vztahu porušena.

Aby bylo možné obdržet stanovisko, musí komisaři podána žádost obsahovat popis skutečností nasvědčujících tomu, že došlo k diskriminaci. Aby mohl komisař zaujmout stanovisko, má právo získávat informace od všech osob, které mohou mít informace nezbytné ke zjištění skutečností týkajících se případu diskriminace, a požadovat písemné vysvětlení týkající se skutečností týkajících se údajné diskriminace a předložení dokumentů nebo jejich kopií ve lhůtě stanovené komisařem.

Úřad na ochranu osobních údajů

Inspektorát ochrany údajůTatari 39, 10134 Tallinn, Estonsko

Inspektorát ochrany osobních údajů hájí následující ústavní práva:

  • právo být informován o plnění veřejných úkolů,
  • právo na soukromí při ochraně údajů,
  • právo na přístup k vlastním údajům.

Pokud dojde při zpracování osobních údajů nebo při udělení přístupu k veřejným informacím k porušení práv dané osoby, může se obrátit na Inspektorát ochrany osobních údajů.

Pokud společnost nebo orgán poruší požadavky na zpracování osobních údajů, musí být informován Inspektorát ochrany osobních údajů. To však není nutné, pokud je nepravděpodobné, že by porušení představovalo ohrožení práv a svobod fyzických osob. Inspektorátu ochrany osobních údajů musí být rovněž poskytnuty kontaktní údaje pověřence pro ochranu osobních údajů dotyčné společnosti nebo orgánu.

Nejjednodušší způsob, jak kontaktovat Inspektorát ochrany osobních údajů, je prostřednictvím webové stránky https://www.aki.ee/en/contacts.

Další specializované orgány

Neexistují žádné další specializované orgány.

Ostatní

Estonská advokátní komora

Estonská advokátní komoraRävala pst 3, 10143 Tallinn, Estonsko

Estonská advokátní komora je sdružení estonských advokátů, jejíž hlavní činností je poskytovat právní poradenství občanům. Estonská advokátní komora je profesní sdružení advokátů založené dne 14. června 1919, které funguje na principech místní správy a organizuje poskytování právních služeb v soukromém a veřejném zájmu. Mezi činnosti Estonské advokátní komory patří organizace profesionálního rozvoje advokátů, vztahy s právníky, státními orgány a řadou místních a zahraničních organizací a aktivní účast na legislativních návrzích. Sdružení rovněž organizuje výkon funkce veřejného a soukromého práva – poskytuje obranu a zastoupení v občanských a správních věcech za poplatek splatný státem.

Obecně je třeba podat žádost o získání právní pomoci od státu. Žádosti o státní právní pomoc se obvykle předkládají soudu. Žádost o státní právní pomoc se předává vyšetřujícímu orgánu nebo státnímu zastupitelství, pokud je osoba podezřelá z trestní věci, ve které není účast právního zástupce povinná.

Žádosti o státní právní pomoc je třeba podávat v estonštině. Žádost lze podat také v angličtině, pokud je žadatelem o státní podporu fyzická osoba, která má bydliště v jiném členském státě Evropské unie nebo která je občanem jiného členského státu EU, nebo právnická osoba se sídlem v jiné členském státě EU.

Na žádost vyšetřujícího orgánu, státního zastupitelství nebo soudu jmenuje estonská advokátní komora advokáta, který poskytne státní právní pomoc. Jednotlivec obecně nemá právo zvolit si obhájce, který mu státní právní pomoc poskytne. Osoba má však právo požádat o státní právní pomoc poskytnutou konkrétním advokátem, pokud advokát souhlasil s poskytnutím státní právní pomoci. V takovém případě musí být v žádosti o státní právní pomoc uvedeno jméno advokáta, který udělil souhlas.

V řízení, kde je účast právního zástupce vyžadována zákonem, osoba nemusí pro získání státní právní pomoci (pokud sama nezaměstnala advokáta) dělat nic – úředník, který vede řízení, je povinen zajistit jmenování obhájce pro danou osobu a tato osoba nemusí žádost podávat.

Poslední aktualizace: 22/12/2021

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.