Zajištění majetku při nároku v jiné zemi EU

1 Jaké druhy opatření existují?

Zákon CXXX z roku 2016 o občanském soudním řádu stanoví dva druhy právních opatření, jež mají zajistit vymožení sporného nároku: nařízení předběžného opatření ve formě soudního příkazu a předběžný výkon rozhodnutí, jež zajišťují ochranu před vynesením pravomocného soudního rozhodnutí. Dostupná jsou rovněž ochranná opatření stanovená v zákoně LIII z roku 1994 o výkonu rozhodnutí.

2 Za jakých podmínek lze tato opatření vydat?

2.1 Postup

O nařízení předběžného opatření ve formě soudního příkazu lze požádat během řízení a před podáním návrhu na zahájení řízení. Soud návrh na nařízení předběžného opatření ve formě soudního příkazu posoudí, lze-li na základě návrhu na zahájení řízení provést přípravnou fázi řízení. Soud musí o návrhu na nařízení předběžného opatření formou soudního příkazu rozhodnout bezodkladně a opatření přijmout neprodleně, nejpozději do osmi dnů. Při rozhodování musí soud uvážit, zda opatření nezpůsobí protistraně větší újmu, než jaká by byla jinak způsobena straně žádající o nařízení předběžného opatření, a musí uvážit rovněž možnost požádat o složení jistoty. Soud umožní protistraně reagovat na návrh na nařízení předběžného opatření ve formě soudního příkazu. Soud strany vyzve, aby se k návrhu vyjádřily, způsobem, který pokládá za nejvhodnější. Může nařídit výslech stran, považuje-li to za nutné za účelem posouzení návrhu, zejména v případě, kdy musí rozhodnout o složení jistoty. Strany, které nedodrží lhůtu stanovenou pro výslech, nemohou požádat o prodloužení lhůty. Při rozhodování o nařízení předběžného opatření ve formě soudního příkazu je dokazování přípustné pouze tehdy, není-li možné posoudit bez těchto důkazů podstatu návrhu. Soud může provést potřebné dokazování rovněž během přípravné fáze řízení. Soud rozhodne o návrhu na nařízení předběžného opatření formou usnesení, proti němuž lze podat samostatný opravný prostředek. Na návrh může soud sám usnesení změnit. Usnesení o nařízení předběžného opatření ve formě soudního příkazu je předběžně vykonatelné. Nenařídí-li soud jinak, začíná lhůta pro splnění usnesení běžet dnem následujícím po dni, k němuž bylo usnesení písemně oznámeno. Usnesení je platné, dokud není soudem zrušeno formou usnesení přijatého na návrh některé ze stran, po vyslechnutí druhé strany, nebo v rozsudku či jiném rozhodnutí, kterým řízení končí. Pokud soud rozhodnutí o nařízení předběžného opatření ve formě soudního příkazu nezruší ve svém rozsudku či jiném rozhodnutí, kterým řízení končí, pozbývá toto platnosti, jakmile se rozsudek v prvním stupni stane pravomocným. Předběžné opatření pozbývá platnosti, je-li řízení ukončeno nebo po přerušení zastaveno. Soud musí uvést tuto skutečnost v usnesení, kterým se řízení ukončuje nebo konstatuje ukončení řízení. Přerušením nebo pozastavením řízení není dotčen účinek předběžného opatření.

Návrh na nařízení předběžného opatření ve formě soudního příkazu lze předložit před podáním návrhu na zahájení řízení, pokud navrhovatel prokáže, že prodleva způsobená podáním návrhu po zahájení řízení pravděpodobně zmaří účel nařízeného předběžného opatření. Návrh na nařízení předběžného opatření ve formě soudního příkazu je nutno podat příslušnému soudu, který danou věc projednává. Je-li pro dané řízení místně příslušný více než jeden soud, je možné návrh podat u kteréhokoli z těchto soudů. Zvolený soud bude mít s ohledem na řízení, které bude zahájeno, výlučnou příslušnost. Na povinné právní zastoupení v řízení se vztahují obecná pravidla občanskoprávního řízení. Soud projedná návrh na nařízení předběžného opatření ve formě soudního příkazu přednostně. V rozhodnutí o nařízení předběžného opatření stanoví soud lhůtu pro zahájení řízení, která nesmí být delší než čtyřicet pět dnů od oznámení rozhodnutí. Není-li řízení zahájeno ve lhůtě stanovené soudem, nebo pokud do osmi dnů od uplynutí lhůty navrhovatel soudu nařizujícímu předběžné opatření neprokáže, že řízení bylo zahájeno, platnost předběžného opatření na základě usnesení soudu skončí dnem následujícím po dni, k němuž uplynula lhůta pro zahájení řízení. Je-li řízení zahájeno, je předběžné opatření ve formě soudního příkazu nařízené před podáním návrhu na zahájení řízení i nadále platné, dokud není zrušeno nebo případně dokud nenabude právní moci rozsudek vynesený v prvním stupni. Je-li ve stanovené lhůtě podán návrh na zahájení řízení, soud jej však odmítne, bude předběžné opatření platné do doby skončení platnosti právních účinků zahájení řízení.

Soud rozhodne o předběžném výkonu svého rozhodnutí v prvním stupni.

Soud musí rozhodnout o ochranných opatřeních přednostně – nejpozději do osmi dnů – a zaslat usnesení o nařízení ochranného opatření neprodleně soudnímu vykonavateli, který bezodkladně zahájí výkon rozhodnutí. Podání opravného prostředku proti usnesení soudu o nařízení ochranného opatření nemá odkladný účinek.

Požádat lze rovněž o evropský příkaz k obstavení účtů jako o ochranné opatření, a to ještě dříve, než věřitel zahájí řízení ve věci samé. V tomto případě musí být řízení ve věci samé zahájeno co nejdříve.

2.2 Hlavní podmínky

Soud může na návrh nařídit předběžné opatření ve formě soudního příkazu, aby se zabránilo změně stávající situace, pokud by posléze nebylo možno obnovit původní stav, nebo aby se zabránilo zmaření následného výkonu práv navrhovatele nebo odvrátila bezprostřední újma hrozící navrhovateli, či z jiného důvodu, který si zasluhuje zvláštní pozornost. Nařízení předběžného opatření ve formě soudního příkazu může zahrnovat uložení povinnosti provést určitý úkon, který by mohl navrhovatel požadovat na základě práva, jež má být v řízení vymáháno. V případech, kdy jsou splněny výše uvedené podmínky, lze návrh na nařízení předběžného opatření podat před návrhem na zahájení řízení, pokud navrhovatel prokáže, že prodleva způsobená podáním návrhu po zahájení řízení pravděpodobně zmaří účel nařízeného předběžného opatření. Návrh na nařízení předběžného opatření ve formě soudního příkazu musí obsahovat odkaz na splnění podmínky, na níž se usnesení o nařízení předběžného opatření ve formě soudního příkazu zakládá, a musí uvádět a dokládat skutečnosti potvrzující splnění této podmínky. Navrhovatel musí uvést konkrétně obsah požadovaných opatření. Je-li návrh na nařízení předběžného opatření podán před návrhem na zahájení řízení, musí navrhovatel poskytnout rovněž údaje nezbytné pro určení příslušného soudu pro řízení, které má být zahájeno. Je také nutné upřesnit právo, které má být v řízení vymáháno. Soud podmíní nařízení předběžného opatření ve formě soudního příkazu složením jistoty, pokud protistrana prokáže pravděpodobnost vzniku újmy v důsledku požadovaných opatření, jako je vznik nároku na náhradu škody nebo odškodnění proti žadateli v případě, bude-li mít protistrana v řízení úspěch. Při rozhodování o složení jistoty musí soud vzít v úvahu pravděpodobnost skutečností uvedených na podporu návrhu. Není-li újma významná, neměl by soud složení jistoty nařídit. Soud nařídí složení jistoty ve dvou případech. Prvním z nich je situace, kdy o to protistrana požádá a je schopna prokázat pravděpodobnost vzniku újmy, která odpovídá požadované jistotě. Druhým případem je situace, kdy to nabídne navrhovatel a protistrana s tím souhlasí. V prvním případě odpovídá výše jistoty pravděpodobné újmě, jak ji uvedla protistrana. Ve druhém případě se jedná o částku, kterou nabídl navrhovatel a s níž protistrana souhlasila. Pokud navrhovatel nabídne jako jistotu konkrétní částku, vyzve soud bezodkladně protistranu, aby tuto částku přijala. Schválení částky jistoty nepředstavuje uznání skutečností, které byly předloženy jako důvody pro nařízení předběžného opatření ve formě soudního příkazu. Složení jistoty zahrnuje uložení konkrétní peněžní částky, cenných papírů, peněžních substitutů nebo v případě bankovní záruky prohlášení o záruce u soudu. Rozsudek musí být prohlášen za vykonatelný bez ohledu na opravný prostředek, pokud ukládá tyto povinnosti: poskytnutí výživného, příspěvků nebo jiných pravidelných dávek za týmž účelem; ukončení nedovoleného vstupu; úhradu pohledávky uznané žalovaným; uhrazení peněžní částky na základě závazku přijatého ve veřejné listině nebo v soukromé listině s plnou důkazní hodnotou, jsou-li těmito dokumenty prokázány příslušné skutečnosti, a splnění jiných nepeněžních závazků, kdy by odložený výkon rozhodnutí způsobil žalobci nepřiměřeně vážnou újmu nebo újmu, kterou lze obtížně určit, a žalobce složil odpovídající jistotu. Soud může rozhodnout, že předběžný výkon rozhodnutí nenařídí, pokud by byla zátěž uložená dotyčné straně výkonem rozhodnutí neúměrně větší než zátěž uložená druhé straně v případě nenařízení předběžného výkonu rozhodnutí. Žádost za tímto účelem musí žalovaný podat před ukončením soudního jednání. Soud může prohlásit rozsudek za částečně vykonatelný, je-li to za daných okolností možné. Ve výjimečných a řádně odůvodněných případech může soud odmítnout prohlásit rozsudek předběžně vykonatelným s ohledem na prvky, které v době vynesení rozsudku již pozbyly význam. V rámci předběžného výkonu rozhodnutí nejsou uhrazeny náklady řízení, nezaplacené poplatky za řízení a náklady uhrazené předem státem.

Nelze-li vydat dokument provádějící rozhodnutí o vymáhání pohledávky, strana, která o výkon rozhodnutí žádá, však věrohodně prokáže riziko toho, že později nemusí být pohledávka uspokojena, může soud na žádost této strany zajistit požadované finanční prostředky nebo určitý majetek ve formě ochranného opatření. Soud může uložit ochranné opatření například tehdy, zakládá-li se nárok na rozhodnutí, na jehož základě lze vydat exekuční titul, rozhodnutí však dosud nenabylo právní moci nebo není předběžně vykonatelné, nebo je pravomocné, dosud však neuplynula lhůta stanovená pro jeho výkon. Ochranná opatření lze uložit rovněž v souvislosti s pohledávkami předloženými vnitrostátnímu soudu prostřednictvím návrhu podle právních předpisů vztahujících se na společné jmění manželů nebo ochranu patentů, užitných vzorů, typografií polovodičových výrobků, odrůd rostlin, ochranných známek, zeměpisných označení a průmyslových vzorů, nebo ochranu autorských práv, nebo podle § 4 a § 6 zákona LVII z roku 1996 o zákazu nekalých a omezujících obchodních praktik, v souladu s kritérii stanovenými v platných právních předpisech, nebo prostřednictvím jiných návrhů dokládajících původ, hodnotu a vypršení lhůty splatnosti pohledávky prostřednictvím veřejné listiny nebo soukromé listiny s plnou důkazní hodnotou, která byla předložena současně.

O evropský příkaz k obstavení účtů jako o ochranné opatření lze požádat s použitím formuláře stanoveného v prováděcím nařízení Komise.

3 Účel a povaha opatření?

3.1 Jaké druhy majetku mohou být předmětem takových opatření?

V případě předběžného opatření nařídí soud provedení úkonů uvedených v žalobě nebo v návrhu na nařízení předběžného opatření ve formě soudního příkazu. To se může týkat nároků nebo majetku uvedeného v návrhu. Není-li usnesení o nařízení předběžného opatření splněno dobrovolně, bude proveden jeho výkon. Od tohoto okamžiku se podle právních předpisů o výkonu rozhodnutí určí majetek, který je z výkonu rozhodnutí vyloučen.

Předběžný výkon rozhodnutí znamená výkon ustanovení nepravomocného rozsudku vyneseného soudem prvního stupně. Výkon rozhodnutí se může vztahovat na jakýkoli majetek žalovaného, není-li udělena výjimka podle právních předpisů o výkonu rozhodnutí.

V rámci ochranného opatření mohou být na základě usnesení soudu zajištěny některé věci nebo finanční prostředky. V případě soudního usnesení o zajištění finančních prostředků k uspokojení nároku předá soudní vykonavatel usnesení dlužníkovi a současně mu nařídí, aby příslušnou částku neprodleně uhradil přímo soudnímu vykonavateli. Pokud mu dlužník nevyhoví, je soudní vykonavatel oprávněn zabavit jakýkoli majetek dlužníka a obstavit jeho účet; mzdy a požitky dlužníka však lze obstavit pouze tehdy, nevlastní-li dlužník jiný majetek, který by bylo možno použít na úhradu dlužné částky. Příkazy k zajištění určitých věcí se mohou vztahovat na veškerý movitý majetek nebo majetek, který lze zpeněžit.

V řízení o vydání evropského příkazu k obstavení účtů lze podat žádost za účelem získání informací o účtu, na jejímž základě se příslušný orgán pokusí získat údaje o účtech dlužníka od poskytovatelů platebních služeb, kteří tyto účty spravují.

3.2 Jaké jsou účinky těchto opatření?

V případě nařízení předběžného opatření ve formě soudního příkazu nebo předběžného výkonu rozhodnutí musí dlužník vyhovět usnesení soudu. Na základě tohoto usnesení lze zahájit řízení o výkonu rozhodnutí proti dlužníkovi.

Existují dva typy ochranných opatření s různými účinky. V případě opatření k zajištění finančních prostředků pro uspokojení nároku musí dlužník soudnímu vykonavateli předat konkrétní částku. Pokud tak neučiní, provede soudní vykonavatel opatření zabavením majetku dlužníka nebo obstavením jeho účtu do výše, která odpovídá hodnotě nárokované částky. Finanční prostředky získané od dlužníka nebo v průběhu řízení nemusí být nutně předány osobě, která podala návrh na výkon rozhodnutí. Místo toho budou uloženy na účet orgánu příslušného pro výkon rozhodnutí. Zajištěný předmět může dlužník v zásadě i nadále používat, nesmí s ním však volně nakládat. Předměty je možno rovněž vložit do úřední úschovy. V takovém případě soudní vykonavatel tyto věci fyzicky uschová, případně s nimi nakládá správce.

3.3 Jaká je platnost těchto opatření?

Usnesení soudu o nařízení předběžného opatření ve formě soudního příkazu zůstává v platnosti až do jeho zrušení, nebo případně do doby, než nabude právní moci rozsudek v prvním stupni. Předběžné opatření pozbude platnosti, je-li řízení ukončeno nebo po přerušení zastaveno. Soud musí uvést tuto skutečnost v usnesení, kterým se řízení ukončuje nebo konstatuje ukončení řízení. Přerušením nebo pozastavením řízení není dotčen účinek předběžného opatření.

Předběžný výkon rozhodnutí znamená výkon povinnosti stanovené v rozsudku soudu dříve, než nabude právní moci, a to bez ohledu na opravné prostředky. Toto opatření proto není časově omezeno.

Ochranná opatření zůstávají v platnosti, dokud není vydáno usnesení o vymáhání pohledávky nebo dokud soud ochranné opatření nezruší.

4 Je možné podat proti těmto opatřením opravný prostředek?

Proti usnesení o nařízení předběžného opatření je možné podat samostatný opravný prostředek. Použijí se obecná pravidla pro podávání těchto opravných prostředků. Lhůta pro podání odvolání činí patnáct dnů. Odvolání se podává u soudu, který příslušné rozhodnutí vynesl. Je-li odvolání odůvodněné, soud usnesení o nařízení předběžného opatření zruší. Jinak může soud toto usnesení změnit buď na návrh, nebo z vlastního podnětu v případě, že žalobce svůj nárok sníží.

V případech stanovených zákonem je soud povinen nařídit předběžný výkon rozhodnutí. Dotyčná strana může soud požádat o nenařízení předběžného výkonu rozhodnutí, pokud by to pro ni znamenalo nepřiměřenou zátěž. Žádost je nutno podat soudu, který danou věc projednává.

Proti usnesení o nařízení ochranného opatření lze podat odvolání soudu, který danou věc projednává. To však nemá odkladný účinek na výkon rozhodnutí. Strany mohou podat odvolání do patnácti dnů od oznámení usnesení.

Opravný prostředek proti evropskému příkazu k obstavení účtů je nutno podat soudu, který danou věc projednává. Použijí se obecná pravidla týkající se odvolání proti rozhodnutí o opravném prostředku.