Obecné soudy – úvod

Pravomoci obecných soudů jsou rozděleny mezi:

• Pravomoc v občanskoprávních věcech, jejímž cílem je justiční ochrana práv ve vztazích mezi soukromými subjekty nebo mezi soukromými subjekty a veřejnou správou v případech, kdy veřejná správa při výkonu svých povinností poškodí subjektivní práva jednotlivce.
• Pravomoc v trestních věcech, kde jsou soudci povoláni rozhodnout, zda je trestní řízení zahájené státním zástupcem proti dané osobě odůvodněné.

Občanskoprávní a trestní řízení jsou upravena dvěma samostatnými soubory procesních pravidel: občanským soudním řádem a trestním řádem.

Trestní řízení zahajuje člen obecného soudcovského stavu, který vykonává úřad státního zástupce (viz poslední odstavec článku 107 Ústavy).

Občanskoprávní řízení může být zahájeno jakýmkoliv veřejným nebo soukromým subjektem (označovaným jako žalobce [attore]) proti jinému subjektu, vůči kterému je žaloba zaměřena (označovanému jako žalovaný [convenuto]).

Jurisdikce v občanskoprávních věcech

Smírčí soudci [Giudici di Pace] jsou čestní soudci, kteří mají pravomoc ve věcech menší závažnosti.

Soudy [Tribunali] jsou soudy první instance pro všechny ostatní spory a vykonávají povinnosti soudů druhé instance, pokud jde o rozhodnutí vydaná smírčími soudci.

Soudy pro mladistvé a senáty pro mladistvé při odvolacích soudech [Tribunali per i Minorenni e Sezione per i Minorenni delle Corti di Appello] mají pravomoc ve věcech, které se týkají mladistvých v případech, kde nemají pravomoc obecné soudy.

Senáty soudů a odvolací soudy specializované v pracovněprávních věcech [Sezione dei Tribunali e delle Corti di Appello specializzata per le controversie in materia di lavoro].

Odvolací soudy [Corti di Appello] jsou soudy druhé instance.

Kasační soud [Corte di Cassazione] sídlí pouze v Římě, je nejvyšším článkem v soustavě soudů a posuzuje otázky legitimity.

Jurisdikce v trestních věcech

Smírčí soudci [Giudici di Pace] jsou čestní soudci, kteří mají pravomoc ve věcech menší závažnosti.

Soudy [Tribunali] jsou soudy první instance pro trestní věci, které nespadají do pravomoci smírčích soudců nebo porotních soudů, a jsou také odvolacími soudy, které projednávají odvolání proti rozsudkům vydaným smírčími soudci.

Soudy pro mladistvé a senáty pro mladistvé při odvolacích soudech [Tribunali per i Minorenni e Sezione per i Minorenni delle Corti di Appello] jsou soudy první a druhé instance pro všechny trestné činy spáchané mladistvými.

Porotní soudy [Corti di Assise] jsou soudy první instance, které mají pravomoc projednávat nejzávažnější trestné činy.

Odvolací soudy [Corti di Appello] jsou soudy druhé instance.

Porotní odvolací soudy [Corti di Assise di Appello] jsou soudy druhé instance pro odvolání proti rozsudkům vydaným porotními soudy.

Dozorčí soudy a úřady [Tribunali di Sorveglianza e Uffici di Sorveglianza] řídí výkon trestu odnětí svobody a peněžitých trestů a uplatňování zákonů o vězeňství.

Nejvyšší kasační soud [Corte di Cassazione] je soud, který se zabývá případy právního pochybení. Má pravomoc projednávat jakékoliv žádosti o opravný prostředek proti rozsudku jakéhokoliv soudu – v některých případech bez odvolání k soudci druhé instance – jak v občanskoprávních, tak trestních věcech nebo proti jakémukoliv omezování osobní svobody.

Nejvyšší kasační soud je nejvyšším soudem v systému soudní moci. Podle základního zákona o soudní moci č. 12 ze dne 30. ledna 1941 (článek 65) je jednou z jeho nejdůležitějších úloh povinnost „zajistit bezchybné uplatňování zákonů a jejich jednotný výklad společně s jednotností vnitrostátního objektivního práva a dodržováním hranic mezi různými soudními pravomocemi“. Jedním z hlavních prvků jeho úlohy je tedy sjednocovat právo: to znamená zabezpečovat jistotu při vytváření práva.

Pokud jde o projednávání případů ve třetí instanci, stávající pravidla umožňují Nejvyššímu kasačnímu soudu, aby prošetřil skutečnosti případu, pouze pokud byly projednány v předchozím řízení, a pouze tam, kde je nezbytné posoudit důvody, které ze zákona opravňují podání žádosti Nejvyššímu soudu.