Hledat informace podle regionů
I. Seznamy a rejstříky znalců
Ve Švédsku nejsou vedeny rejstříky nebo evidence znalců a zavedení takové evidence se neplánuje.
II. Kvalifikace znalce
Není relevantní.
III. Odměňování znalců
Není k dispozici.
IV. Odpovědnost znalců
Není k dispozici.
V. Doplňující informace o znaleckém řízení
1. Ustanovování znalců
a) Ustanovení soudem
Je neobvyklé, aby soud v soudním řízení ustanovoval znalce ze svého podnětu.
b) Ustanovení účastníky řízení
Znalce, který se zapojuje do soudního řízení, ve Švédsku obvykle najímá účastník řízení, což znamená, že pravidla, která se vztahují na svědky, se použijí i na znalce. („znalecký svědek“)
2. Řízení
Švédská soudní tradice se zakládá na zásadě svobodného posouzení důkazů, což znamená, že předložené důkazy nebudou zamítnuty čistě z procesních důvodů. Opodstatněnost svědecké výpovědi znalce je tedy založena na závěrech a svědectvích v každé jednotlivé věci. Soud posoudí důkazní hodnotu prohlášení, přičemž prokázání důvěryhodnosti svědka a způsobilosti vyvozovat závěry bude věcí účastníků řízení (prostřednictvím výslechu a křížového výslechu).
Švédský soudní řád a jeho důkazní pravidla se obecně opírají o zásady bezprostřednosti dokazování, koncentrace procesu a ústní prezentace.
Svědecká výpověď má největší hodnotu, pokud jsou snížena rizika nedorozumění, což platí pro případ, kdy se svědek dostaví osobně: pro soudce je snazší posoudit spolehlivost a důvěryhodnost výpovědi. V některých ohledech toto pravidlo rovněž zaručuje právo stran na křížový výslech (zachování zásady rovnosti zbraní).
Z těchto zásad vyplývá, že důkazy se více či méně vždy předkládají v hlavním líčení před soudem. Důkazní výpovědi proto musí být přímo a ústně předneseny soudu. Písemné výpovědi / přísežná prohlášení / výslechy pomocí videa obvykle nebudou přijaty jako náhrada osobní výpovědi (s výjimkou videozáznamů výpovědi mladistvých).
Od roku 2008 jsou ve větší míře povoleny svědecké výpovědi mimo hlavní líčení a použití výslechu prostřednictvím telefonu a videokonference během hlavního líčení: videokonference (obvykle v konferenční místnosti soudu v soudním obvodu svědka) se obecně uznávají za rovnocenné osobní účasti u soudního jednání.
V praxi se zákaz přísežných prohlášení neuplatňuje na osvědčení vydaná lékaři a úředníky nebo zaměstnanci státní správy; vždy to však závisí na konkrétní věci a důkazech, které jsou k dispozici.
Činnost soudních znalců upravuje švédský soudní řád, který je k dispozici zde:
Švédský soudní řád (1998:000) (kapitola 40, strana 215 s., neaktualizováno)
Zde uváděné informace byly shromážděny během projektu „Vyhledání znalce“ od kontaktních osob v jednotlivých zemích, které vybral Evropský institut pro expertizu a znalce, EEEI.
Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.