Vyživovací povinnost

Slovinsko
Obsah zajišťuje
European Judicial Network
Evropská soudní síť (občanské a obchodní věci)

1 Co znamenají pojmy „výživné“ a „vyživovací povinnost“ v praxi? Které osoby musí platit výživné jiné osobě?

Výživné je institutem rodinného práva a vychází z jedné za základních zásad tohoto práva, tedy ze zásady vzájemné pomoci mezi rodinnými příslušníky, jinými slovy zásady rodinné solidarity. Vyživovací příspěvky jsou obvykle placeny dobrovolně, především z důvodu osobních vazeb mezi rodinnými příslušníky, mohou však být také vymáhány soudní cestou.

Ve Slovinsku pojem výživné označuje výživné poskytované (bývalému) manželovi, dětem a rodičům. Rozumí se jím faktické poskytování výživy a podpory, jakož i platby výživného a podpory, které soud přizná v konkrétní výši. Tento pojem zahrnuje tedy vše, co je určitá osoba ze zákona povinna poskytovat na životní potřeby svých dětí nebo manžela. Tento pojem lze použít rovněž pro výživu rodičů, jestliže rodiče nemají dostatek prostředků k vlastní obživě, jejich děti k nim tudíž mají vyživovací povinnost. Pojem může rovněž označovat peněžní platby vyčleněné pro účely výživy.

Rodiče jsou povinni vyživovat své děti. (článek 183 zákona o rodině)

Zletilé (plnoleté) dítě musí v rámci svých možností podporovat své rodiče, jestliže tito rodiče nemají dostatečné prostředky k obživě a ani je nemohou získat, ale nejdéle tak dlouho, jak dlouho rodiče skutečně podporovali jeho. Plnoleté děti nejsou povinny podporovat rodiče, který sám svoji vyživovací povinnost vůči nim bezdůvodně neplnil. (článek 185 zákona o rodině)

Manželé či registrovaní partneři musí podporovat děti druhého z manželů či registrovaného partnera, které s nimi žijí, pokud tento partner nebo druhý z manželů není schopen dítě podporovat sám.

Tato povinnost zaniká ukončením manželství či registrovaného partnerství s matkou či otcem dítěte, pokud manželství či registrované partnerství neskončí úmrtím matky či otce dítěte. V takovém případě musí žijící manžel nebo registrovaný partner podporovat dítě zesnulého manžela nebo registrovaného partnera pouze v případě, že v době ukončení manželství či registrovaného partnerství s dítětem žil. (článek 187 zákona o rodině)

Ten z manželů, který nemá prostředky k obživě nebo je bez vlastního zavinění nezaměstnaný, může požadovat výživné od druhého z manželů, a to v rozsahu, v němž je tento druhý z manželů schopen je poskytovat. (článek 62 zákona o rodině)

Ten z manželů, jemuž není poskytováno výživné a který je bez vlastního zavinění nezaměstnaný, může požadovat výživné od druhého manžela v rámci rozvodového řízení nebo prostřednictvím zvláštní žaloby, kterou musí podat do jednoho roku ode dne, kdy rozvod nabyl právní moci. (článek 100 zákona o rodině)

2 Do jakého věku může dítě dostávat vyživovací příspěvek? Liší se pravidla pro výživné týkající se nezletilých od pravidel týkajících se dospělých?

Rodiče musí vyživovat své děti do plnoletosti, aby jim podle svých schopností zajistili životní podmínky nezbytné pro rozvoj.

Rodiče musí živit dítě zapsané do středoškolského vzdělání i po dosažení plnoletosti za předpokladu, že je studentem denního studia a není zaměstnáno ani evidováno jako nezaměstnaná osoba, a to až do prvního ukončení středoškolského vzdělání nebo do doby, než dosáhne nejvyšší úrovně všeobecného nebo odborného vzdělání, které může být získáno podle předpisů o sekundárním vzdělávání. Vyživovací povinnost trvá nejdéle do věku 26 let.

Rodiče musí živit dítě, které je zapsáno do vyššího sekundárního odborného studia, pokud studuje na plný úvazek, není zaměstnáno ani evidováno jako nezaměstnaná osoba, a to až do prvního ukončení postsekundárního odborného vzdělávání v souladu s ustanoveními zákona o vyšším sekundárním odborném vzdělávání.

Rodiče musí živit dítě, které je zapsáno k vysokoškolskému studiu, pokud studuje na plný úvazek, není zaměstnáno ani evidováno jako nezaměstnaná osoba, a to až do prvního ukončení bakalářského studia nebo do prvního ukončení magisterského studijního programu nebo jednotného magisterského studijního programu v souladu s ustanoveními zákona o vysokoškolském vzdělávání. Je-li trvání studijního programu, který dítě navštěvuje, delší než čtyři roky, prodlužuje se vyživovací povinnost o dobu, o kterou je trvání studijního programu delší.

Vyživovací povinnost trvá nejdéle do věku 26 let.

Rodiče jsou povinni podporovat dítě, které uzavřelo manželství nebo žije v jedné domácnosti s partnerem v rámci registrovaného partnerství, pouze v případě, že je není schopen podporovat jeho manžel nebo registrovaný partner.

Pokud rodiče dítě nevyživují ve své domácnosti, musí přispívat na výživu dítěte měsíční částkou. (článek 183 zákona o rodině)

3 Měl bych se s žádostí o výživné obrátit na příslušný orgán nebo na soud? Jaké jsou hlavní prvky tohoto postupu?

Pokud jde o nezletilé dítě, zákon o rodině stanoví, že rodiče, kteří nežijí nebo již nebudou žít společně, jakož i rodiče žijící společně, se dohodnou na výživném na společné děti. Jestliže se rodiče na těchto záležitostech nedohodnou sami, je jim při dosahování dohody nápomocno středisko sociální péče, na jeho žádost pak také mediátoři. Pokud se rodiče na výživném na společné děti nedohodnou, rozhodne o něm soud. (článek 140 zákona o rodině)

Řízení ohledně určení výživného na dítě je zahájeno na žádost jednoho nebo obou rodičů, opatrovníka dítěte, dítěte, které dosáhlo věku 15 let, pokud je schopno pochopit smysl a právní důsledky svého jednání, nebo střediska sociální péče. (článek 102 zákona o nesporném řízení) Pokud se rodiče na výživném na dítě dohodnou, mohou navrhnout soudní smír. Pokud soud stanoví, že dohoda není v zájmu dítěte, návrh zamítne.

Pokud jde o plnoleté děti, zákon o rodině stanoví, že výživné, které musí rodiče platit plnoletému dítěti, může být dohodnuto mezi oprávněným a povinným ve formě vykonatelného notářského zápisu. (článek 192 zákona o rodině) V případě soudních rozhodnutí zákon o nesporném řízení stanoví, že řízení o výživném na dospělé dítě, pokud existuje vyživovací povinnost podle zákona o rodině, podléhá řízení na ochranu nejlepšího zájmu dítěte stanovenému v zákoně o nesporném řízení.

Ten z manželů, jemuž není poskytováno výživné a který je bez vlastního zavinění nezaměstnaný, může požadovat výživné od druhého manžela v rámci rozvodového řízení nebo prostřednictvím zvláštní žaloby, kterou musí podat do jednoho roku ode dne, kdy rozvod nabyl právní moci. (článek 100 zákona o rodině)

Před podáním žaloby nebo návrhu na rozvod na základě vzájemné dohody manželé absolvují návštěvu poradny při středisku sociální péče, pokud nemají společné děti, k nimž mají rodičovskou zodpovědnost, jeden z manželů nemá dostatečné rozumové schopnosti, není známo bydliště jednoho z manželů nebo je pohřešován, jeden nebo oba manželé žijí v zahraničí. Pokud manželé při předchozí návštěvě poradny zjistí, že manželství je pro alespoň jednoho z nich neudržitelné, odborník ve středisku sociální péče jim vysvětlí účel a řízení mediace. Se souhlasem manželů může středisko sociální péče buď pokračovat v poradenství mediačním řízením, nebo se mohou účastnit mediace poskytované jinými poskytovateli. (články 200 a 202 zákona o rodině)

Manželé mohou formou vykonatelného notářského zápisu uzavřít dohodu o výživném v případě rozvodu při uzavření manželství, během jeho trvání nebo v době rozvodu. Taková dohoda o výživném, zejména dohoda o vzdání se práva na výživné, nesmí ohrozit nejlepší zájem dětí. (článek 101 zákona o rodině)

Je-li výživné požadováno současně s rozvodem nebo prohlášením manželství za neplatné, považuje se žaloba za návrh v nesporném řízení. V těchto případech se na určení výživného použije zákon o nesporném řízení, jak vyplývá z článku 217 zákona o nesporném řízení. Jinak se výživné požaduje za výše uvedených podmínek (článek 100 zákona o rodině) prostřednictvím žaloby v nesporném řízení.

Pokud jde o obsah návrhu v řízení ve věcech manželských (což zahrnuje také rozhodnutí o výživném, pokud je požadováno současně s rozvodem nebo prohlášením manželství za neplatné), zákon o nesporném řízení stanoví, že návrh ve sporu ve věcech manželských musí rovněž obsahovat konkrétní návrh, o němž soud rozhodne. K návrhu na rozvod manželství musí být také přiložena zpráva střediska sociální péče o absolvované návštěvě poradny, pokud zákon o rodině stanoví, že žadatel před zahájením řízení musí nejprve navštívit poradnu. (článek 82 zákona o nesporném řízení).

V případě žaloby v nesporném řízení musí žaloba obsahovat žalobní návrh, který vymezuje předmět věci, a vedlejší návrhy, skutečnosti na podporu návrhu navrhovatele, důkazy, o něž se tyto skutečnosti opírají, a další údaje, které musí obsahovat každá žaloba (článek 180 občanského soudního řádu). Návrhy musí být srozumitelné a musí obsahovat všechny náležitosti umožňující jejich projednání. Zejména musejí zahrnovat: odkaz na soud, jména a místa trvalého či přechodného pobytu stran, jména zákonných zástupců či zmocněnců, předmět sporu a návrhová žádání. Navrhovatel musí návrh podepsat, pokud to forma návrhu umožňuje. Vlastnoručním podpisem žalobce se rozumí také elektronický podpis, který je rovnocenný vlastnoručnímu podpisu. Pokud žalobce neumí psát nebo není schopen se podepsat, na návrh se namísto podpisu připojí otisk ukazováčku. Má-li soud pochybnosti o pravosti takového návrhu, může rozhodnutím nařídit, aby byl návrh podán s ověřeným podpisem. Proti takovému rozhodnutí nelze podat opravný prostředek. Je-li písemnost návrhem, musí strana v ní uvést skutečnosti, na něž odkazuje, a v případě nutnosti i důkazy. (článek 105 občanského soudního řádu)

V nesporném řízení o výživném mezi rodiči a dětmi a o výživném uplatňovaném současně s rozvodem nebo prohlášením manželství za neplatné a v občanskoprávním řízení o výživném mezi manželi po rozvodu nebo prohlášení manželství za neplatné rozhoduje v prvním stupni krajský soud. (článek 10 zákona o nesporném řízení, článek 32 občanského soudního řádu)

V nesporném i občanskoprávním řízení je soudní poplatek hrazen v souladu se zákonem o soudních poplatcích.

Při podání žaloby je nutné uhradit soudní poplatky. Soudní poplatky musí být uhrazeny nejpozději ve lhůtě stanovené v rozhodnutí soudu článek 105a občanského soudního řádu)

4 Je možné podat žádost jménem příbuzného (pokud ano, jakého stupně) nebo jménem dítěte?

Návrh na stanovení výživného podává zákonný zástupce dítěte. Nezletilé děti jsou zastupovány rodiči. Jestliže bylo dítě svěřeno do pěstounské péče, návrh podává opatrovník dítěte.

Řízení ohledně určení výživného na dítě je zahájeno na žádost jednoho nebo obou rodičů, opatrovníka dítěte, dítěte, které dosáhlo věku 15 let, pokud je schopno pochopit smysl a právní důsledky svého jednání, nebo střediska sociální péče. Soud může rovněž zahájit řízení o výživném dítěte z vlastního podnětu. (článek 102 zákona o nesporném řízení).

Soud musí umožnit, aby děti, které dosáhly věku patnácti let a jsou schopny chápat smysl a právní důsledky svého jednání, prováděly procesní úkony nezávisle jako účastníci řízení. Zákonný zástupce dítěte může v řízení jednat pouze do doby, než dítě prohlásí, že bude provádět procesní úkony samostatně. Děti ve věku do 15 let nebo děti, které podle rozhodnutí soudu nejsou schopny chápat smysl a právní důsledky svého jednání, jsou zastupovány zákonným zástupcem. V případě střetu zájmů dítěte a jeho zákonného zástupce soud jmenuje dítěti zvláštního opatrovníka pro případ střetu zájmů (kolizijski skrbnik). (článek 45 zákona o nesporném řízení).

5 Jestliže mám v úmyslu podat žalobu, jak zjistím, který soud je příslušný?

V nesporném řízení o výživném mezi rodiči a dětmi a o výživném uplatňovaném současně s rozvodem nebo prohlášením manželství za neplatné a v občanskoprávním řízení o výživném mezi manželi po rozvodu nebo prohlášení manželství za neplatné rozhoduje v prvním stupni krajský soud. (článek 10 zákona o nesporném řízení, článek 32 občanského soudního řádu)

Pro obecnou místní příslušnost v nesporném řízení: místně příslušný je soud, v jehož obvodu má bydliště nebo sídlo osoba, proti níž je návrh podán. Je-li řízení zahájeno bez návrhu, je místně příslušný soud, v jehož obvodu má trvalé bydliště osoba, proti níž je řízení vedeno. Pokud účastník nemá trvalé bydliště v Republice Slovinsko, určuje se místní příslušnost na základě jeho přechodného bydliště. Pokud má odpůrce vedle místa trvalého bydliště také přechodné bydliště v jiném městě a vzhledem k okolnostem lze předpokládat, že tam bude delší dobu žít, má místní příslušnost rovněž soud podle místa přechodného bydliště odpůrce. (článek 11 zákona o nesporném řízení).

Zvláštní místní příslušnost v nesporném řízení: v řízení o urovnání vztahů mezi rodiči a dětmi (včetně rozhodnutí o výživném) je místně příslušný i soud, v jehož obvodu má dítě trvalé bydliště. Pokud má dítě kromě místa trvalého bydliště také přechodné bydliště v jiném městě a vzhledem k okolnostem lze předpokládat, že tam bude delší dobu žít, má místní příslušnost rovněž soud podle místa přechodného bydliště dítěte. Jestliže je v řízení o zákonném výživném s mezinárodním prvkem příslušný soud Republiky Slovinsko, protože žadatelem je dítě s trvalým bydlištěm v Republice Slovinsko, má místní příslušnost soud podle trvalého bydliště žadatele. (článek 13 zákona o nesporném řízení).

Obecná místní příslušnost v občanskoprávním řízení: místní příslušnost má soud, v jehož obvodu má odpůrce trvalé bydliště. Jestliže má příslušnost slovinský soud, jelikož odpůrce má ve Slovinsku přechodné bydliště, je místně příslušný soud, v jehož obvodu se přechodné bydliště odpůrce nachází. Pokud má odpůrce kromě místa trvalého bydliště také přechodné bydliště v jiném městě a vzhledem k okolnostem lze předpokládat, že tam bude delší dobu žít, má místní příslušnost rovněž soud podle místa přechodného bydliště odpůrce. (článek 47 občanského soudního řádu)

Zvláštní místní příslušnost v občanskoprávním řízení: místní příslušnost má soud, v jehož obvodu má odpůrce trvalé bydliště. Pokud má ve sporu o zákonné výživné příslušnost soud ve Slovinsku, protože odpůrce má ve Slovinsku majetek, z nějž by bylo možné uhradit výživné, je místně příslušný soud podle místa, v němž se daný majetek nachází. (článek 50 občanského soudního řádu)

6 Musím jako žalobce podat žalobu skrze nějakého prostředníka (např. advokáta, ústředního nebo místního orgánu atd.)? Pokud ne, jaké postupy se použijí?

Strany mohou činit právní úkony osobně nebo prostřednictvím zástupce. V řízení u okresního soudu může být zástupcem pouze advokát nebo jiná osoba, která složila státní advokátní zkoušku. (články 86 a 87 občanského soudního řádu)

7 Musím platit poplatky za podání žaloby? Pokud ano, o jakou částku se bude přibližně jednat? Jsou-li mé finanční prostředky nedostačující, může mi být poskytnuta právní pomoc k úhradě nákladů řízení?

Ano, při podání návrhu nebo žaloby je nutné uhradit soudní poplatek. (článek 39 zákona o nesporném řízení, článek 105 občanského soudního řádu)

Ve sporech ohledně nároku na zákonné výživné nebo pohledávky týkající se individuálních částek výživného stanoveného ze zákona, posuzují se soudní poplatky podle hodnoty sporné záležitosti, která se vypočítává jako součet výživného za tři měsíce, není-li výživné požadováno na kratší dobu. (článek 23 zákona o soudních poplatcích)

Požaduje-li se však výživné v rámci řízení o péči o dítě, představuje soudní poplatek, který je třeba uhradit, pevně stanovená částka ve výši 45 EUR. (položka 1212 ceníku poplatků podle zákona o soudních poplatcích)

Ano, k dispozici je bezplatná právní pomoc za účelem pokrytí nákladů řízení. O přidělení bezplatné právní pomoci rozhoduje předseda okresního soudu. (článek 2 zákona o bezplatné právní pomoci)

O osvobození od soudních poplatků, odklad platby soudních poplatků nebo jejich uhrazení ve splátkách je třeba požádat zvlášť, přičemž tato žádost se podává soudu, u něhož probíhá hlavní řízení. (článek 12 zákona o soudních poplatcích)

8 Jaký druh výživného soud pravděpodobně přizná? Jak se výše výživného vypočítá? Může být rozhodnutí soudu přezkoumáno, pokud se životní náklady nebo rodinné poměry změní? Pokud ano, jak (např. prostřednictvím systému automatické indexace)?

Výživné se určuje s náležitým přihlédnutím k potřebám žadatele a materiálním a výdělečným možnostem povinné osoby. Při posuzování výživného na dítě musí soud jednat v nejlepším zájmu dítěte a stanovit výši výživného, která je dostačující k zajištění jeho uspokojivého tělesného a duševního rozvoje. Výživné musí pokrývat životní náklady dítěte, zejména náklady na bydlení, stravu, oblečení, obuv, péči a ochranu, výchovu, vzdělávání, odpočinek, zábavu a jiné zvláštní potřeby. (články 189 a 190 zákona o rodině)

Výše výživného se stanovuje jako měsíční částka placená předem a lze je požadovat ode dne, kdy je podána žaloba nebo návrh ve věci výživného. (článek 196 zákona o rodině)

Soud na žádost nebo návrh oprávněné nebo povinné osoby výživné zvýší či sníží nebo daný nárok na výživné exekučním titulem úplně zruší, jestliže se změní potřeby oprávněné osoby nebo možnosti osoby povinné, na jejichž základě bylo výživné stanoveno. Dohodnou-li se rodiče na zvýšení nebo snížení výživného na dané dítě na základě exekučního titulu, mohou požádat o uzavření soudního smíru. Pokud soud stanoví, že dohoda není v zájmu dítěte, návrh zamítne. Oprávněný a povinný mohou uzavřít dohodu ve formě vykonatelného notářského zápisu o zvýšení, snížení nebo zrušení výživného, které musí rodiče platit plnoletému dítěti, a o zvýšení, snížení nebo zrušení výživného, které musí plnoleté dítě platit rodičům. (článek 197 zákona o rodině)

Výživné stanovené ve vykonatelném titulu je jednou ročně upravováno podle indexu spotřebitelských cen ve Slovinsku. Úprava se provádí v lednu, a to s použitím kumulativního zvýšení spotřebitelských cen od měsíce, ve kterém naposledy došlo ke stanovení nebo úpravě výživného. Vyrovnávací koeficient pro výživné zveřejňuje v Úředním věstníku Republiky Slovinsko ministr příslušný pro rodinné záležitosti. Středisko sociální péče informuje oprávněného a povinného o každé úpravě a o nové částce výživného písemně. Toto oznámení je spolu se soudním smírem, pravomocným soudním rozhodnutím nebo vykonatelným notářským zápisem exekučním titulem.

Pokud se oprávněný po dosažení věku 18 let v roce, ve kterém se provádí úprava výživného, neúčastní řádného vzdělávání, nemusí středisko sociální péče oprávněného a povinného o úpravě výživného písemně informovat. Po dosažení věku 18 let musí oprávněná osoba do 30 dnů od získání statusu žáka nebo studenta předložit středisku sociální péče potvrzení o zápisu nebo informovat středisko o místě řádného vzdělávání. Pokud oprávněný nejedná v souladu s předchozí větou, středisko sociální péče během uvedeného roku výživné neupraví. Po dosažení zletilosti dítěte může povinný k placení výživného u střediska sociální péče ověřit, zda má status žáka nebo studenta. Pokud oprávněný nemá status žáka nebo studenta, povinný nemusí platit výživné, a to bez ohledu na oznámení o úpravě výživného vydané před ztrátou statusu žáka nebo studenta. (článek 198 zákona o rodině)

9 Jak a komu bude výživné vypláceno?

Výživné na dítě se obvykle poukazuje na bankovní účet zákonného zástupce dítěte. Výživné pro dospělé osoby se odesílá na jejich bankovní účet. Rozhodnutí o tom, jak a komu je výživné vypláceno, přísluší soudu.

10 Neplatí-li dotčená osoba (dlužník) výživné dobrovolně, jaké kroky je možné učinit, aby byla k placení přinucena?

Jestliže osoba povinná platit výživné neplní svoji vyživovací povinnost dobrovolně v souladu s vykonatelným titulem (rozhodnutím, soudním příkazem či vykonatelným notářským zápisem společně s oznámením o stanovení výživného), může příjemce dosáhnout splnění povinností prostřednictvím návrhu na výkon rozhodnutí k soudu v souladu s ustanoveními zákona o výkonu rozhodnutí.

11 Popište prosím stručně případná omezení týkající se výkonu rozhodnutí, zejména pravidla ochrany dlužníka a promlčecí a prekluzivní lhůty ve vašem systému výkonu rozhodnutí.

Informace jsou dostupné na portálu e-justice: Jak vymáhat soudní rozhodnutí?

12 Existuje nějaká organizace nebo orgán, které mi mohou pomoci při vymáhání výživného?

Strany mohou při vymáhání výživného získat základní informace v jakémkoli středisku sociální péče.

Věcnou příslušnost, pokud jde o rozhodnutí o výživném, má krajský soud. Strany mohou požádat o bezplatnou právní pomoc ve formě zastoupení advokátem a také ve formě osvobození od placení nákladů řízení.

Jestliže osoba povinná platit výživné neplatí výživné, může zákonný zástupce jménem nezletilého dítěte nebo plnoletý věřitel u příslušného okresního soudu podat návrh na výkon rozhodnutí. Pokud potřebují pomoc při vyplnění formuláře návrhu, mohou se obrátit na příslušné středisko sociální péče, okresní soud, na advokáta nebo na Státní fond Republiky Slovinsko pro stipendia, rozvoj, zdravotní postižení a výživné.

Nejvyšší soud Republiky Slovinsko zveřejnil ve věstníku Sodnikov informator revidované formuláře pro vymáhání pohledávek výživného spolu s pokyny pro jejich vyplnění, které mají pomoci při podávání návrhů na výkon rozhodnutí; k dispozici jsou na internetových stránkách Ministerstva práce, rodiny, sociálních věcí a rovných příležitostí.

13 Mohou (vládní nebo soukromé) organizace zaplatit namísto dlužníka zálohu odpovídající plné výši výživného nebo jeho části?

Jestliže osoba povinná platit výživné neplatí výživné, může zákonný zástupce jménem nezletilého dítěte nebo plnoletý věřitel požádat o náhradní výživné Státní fond Republiky Slovinsko pro stipendia, rozvoj, zdravotní postižení a výživné, ale pouze na základě pravomocného a vykonatelného rozhodnutí soudu nebo soudního smíru, kterým bylo přiznáno výživné, a pod podmínkou, že se sám již neúspěšně pokoušel výživné vymáhat, nebo že podal úplnou žádost o vymáhání výživného v zahraničí.

Nárok na náhradní výživné mají děti, které ještě nedosáhly věku 18 let a po dosažení věku 18 let nejvýše do věku 26 let, pokud řádně chodí do školy nebo studují a nejsou zaměstnány ani evidovány jako nezaměstnané osoby a

  • jsou státními příslušníky Slovinské republiky a mají ve Slovinsku trvalé bydliště,
  • jsou cizími státními příslušníky s trvalým bydlištěm ve Slovinsku, jestliže je tak stanoveno v mezinárodní smlouvě nebo je-li to v souladu s podmínkami vzájemnosti.

14 Pokud se nacházím v tomto členském státě a dlužník má bydliště v jiné zemi:

14.1 Může mi pomoci orgán nebo soukromá organizace v tomto členském státě?

Ano. Pomoc s vymáháním plateb výživného z jiných zemí může poskytnout Státní fond Republiky Slovinsko pro stipendia, rozvoj, zdravotní postižení a výživné, který byl určen jako ústřední orgán pro plnění povinností podle nařízení Rady (ES) č. 4/2009 ze dne 18. prosince 2008 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností. Státní fond Republiky Slovinsko pro stipendia, rozvoj, zdravotní postižení a výživné byl také určen jako ústřední orgán podle Haagské úmluvy o mezinárodním vymáhání výživného na děti a dalších druhů vyživovacích povinností vyplývajících z rodinných vztahů a jako zprostředkující a odesílající orgán podle (Newyorské) úmluvy o vymáhání výživného v cizině.

14.2 Pokud ano, jak se mohu na takový orgán nebo soukromou organizaci obrátit?

Kontaktní údaje:

Javni štipendijski, razvojni, invalidski in preživninski sklad Republike Slovenije (Státní fond Republiky Slovinsko pro stipendia, rozvoj, zdravotní postižení a výživné)

Dunajska cesta 20

1000 Ljubljana

Telefon: +386 1 4720 990

Fax: +386 1 4345 899

E-mail: jpsklad@jps-rs.si

Internetová stránka: https://www.srips-rs.si/

15 Pokud se nacházím v jiné zemi a dlužník v tomto členském státě?

15.1 Mohu svou žádost adresovat přímo orgánu nebo soukromé organizaci v tomto členském státě?

Ne. Podle článku 55 nařízení Rady (ES) č. 4/2009 lze návrh na vymáhání výživného učinit u ústředního orgánu členského státu EU, v němž má navrhovatel místo pobytu, a tento ústřední orgán ji poté postoupí slovinskému ústřednímu orgánu, tj. Státnímu fondu Republiky Slovinsko pro stipendia, rozvoj, zdravotní postižení a výživné.

15.2 Pokud ano, jak se mohu na takový orgán nebo soukromou organizaci obrátit a jaká pomoc mi může být poskytnuta?

V nařízení se s přímým kontaktem mezi navrhovatelem, který má místo pobytu v cizině, a Státním fondem Republiky Slovinsko pro stipendia, rozvoj, zdravotní postižení a výživné jako slovinským ústředním orgánem nepočítá.

Komunikace se uskutečňuje prostřednictvím ústředního orgánu členského státu, v němž má navrhovatel bydliště. Ústřední orgán členského státu, v němž má navrhovatel bydliště, poskytuje veškerou pomoc nezbytnou k podání správně a náležitě vyplněného návrhu na vymáhání výživného v Republice Slovinsko a postupuje tento návrh se všemi potřebnými přílohami a důkazy Státnímu fondu Republiky Slovinsko pro stipendia, rozvoj, zdravotní postižení a výživné, který jako ústřední orgán dokumentaci posoudí, v případě potřeby požádá o opravu nebo o doplnění dokumentace, a poté zastupuje navrhovatele v řízení o vymáhání výživného u soudů a jiných orgánů Republiky Slovinsko.

16 Je tento členský stát vázán Haagským protokolem z roku 2007?

Ano.

17 Pokud tento členský stát není vázán Haagským protokolem z roku 2007, jaké právo bude použitelné pro pohledávku výživného podle pravidel mezinárodního práva soukromého? Jaká jsou příslušná pravidla mezinárodního práva soukromého?

----

18 Jaká pravidla upravují přístup ke spravedlnosti v přeshraničních věcech v rámci EU podle struktury kapitoly V nařízení o vyživovací povinnosti?

Na pokrytí nákladů řízení je k dispozici bezplatná právní pomoc. O přidělení bezplatné právní pomoci rozhoduje předseda okresního soudu. (článek 2 zákona o bezplatné právní pomoci)

Bezplatnou právní pomoc lze schválit pro účely právního poradenství, právního zastupování a jiných právních služeb stanovených zákonem, pro účely všech forem soudní ochrany u všech soudů s obecnou příslušností nebo specializovaných soudů ve Slovinsku, u Ústavního soudu Slovinské republiky a u všech orgánů, institucí a osob ve Slovinsku, které jsou příslušné pro mimosoudní urovnávání sporů, a ve formě odpuštění platby nákladů soudního řízení. (článek 7 zákona o bezplatné právní pomoci)

Příjemci pomoci podle tohoto zákona jsou: 1) slovinští státní příslušníci; 2) cizí státní příslušníci s trvalým nebo dočasným povolením k pobytu ve Slovinsku a osoby bez státní příslušnosti, které ve Slovinsku pobývají legálně; 3) ostatní cizí státní příslušníci v souladu s podmínkami vzájemnosti nebo za podmínek a v případech, které jsou definovány v mezinárodních smlouvách, jež jsou pro Slovinsko závazné; 4) neziskové nevládní organizace a nezisková sdružení, které vykonávají svoji činnost ve veřejném zájmu a jsou zapsány v příslušném rejstříku v souladu s použitelnými právními předpisy, a to ve sporech, které souvisejí s výkonem činností ve veřejném zájmu nebo za účelem, k němuž byly zřízeny; 5) ostatní osoby, které mají podle zákona či mezinárodních smluv, jež jsou pro Slovinsko závazné, nárok na bezplatnou právní pomoc. (článek 10 zákona o bezplatné právní pomoci)

Osoba, která může být příjemcem bezplatné právní pomoci, může o bezplatnou právní pomoc požádat v kterékoli fázi řízení. Při rozhodování o žádosti o bezplatnou právní pomoc se posoudí finanční situace žadatele a další podmínky stanovené v tomto zákoně. (článek 11 zákona o bezplatné právní pomoci)

Podle článku 46 nařízení se bezplatná právní pomoc poskytne v případě všech návrhů, které se týkají vyživovacích povinností vyplývajících ze vztahu mezi rodičem a dítětem vůči osobě mladší 21 let, podaných oprávněným podle článku 56.

19 Jaká opatření přijal členský stát, aby zajistil, že ústřední orgány plní činnosti popsané v článku 51 nařízení o vyživovací povinnosti?

Nebyla přijata žádná opatření za účelem provedení článku 51 nařízení Rady (ES) č. 4/2009.

 

Tyto internetové stránky jsou součástí portálu Vaše Evropa.

Velice uvítáme jakoukoli zpětnou vazbu ohledně užitečnosti poskytnutých informací.

Your-Europe

Poslední aktualizace: 29/03/2023

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.