Platební neschopnost

Slovensko
Obsah zajišťuje
European Judicial Network
Evropská soudní síť (občanské a obchodní věci)

1 Proti komu lze zahájit insolvenční řízení?

Ve Slovenské republice lze proti dlužníkovi zahájit veškeré druhy insolvenčního řízení.

2 Jaké jsou podmínky pro zahájení insolvenčního řízení?

Podmínky pro zahájení jednotlivých druhů insolvenčního řízení:

Podmínky pro prohlášení konkursu:

  • Konkursní řízení je rozděleno na dvě části. První část začíná podáním návrhu na prohlášení konkursu a trvá do vydání rozhodnutí o prohlášení konkursu. Druhá část začíná prohlášením konkursu a trvá do skončení konkursního řízení.
  • Podmínkami první části je existence osoby oprávněné podat návrh na zahájení konkursního řízení (je-li zahájeno na návrh), na jehož základě lze přiměřeně předpokládat, že dlužník je v úpadku, a uhrazení zálohy soudu.
  • Podmínkami druhé části (prohlášení konkursu) je existence několika věřitelů, úpadek dlužníka ve formě předlužení nebo platební neschopnosti a existence majetku potřebného k úhradě nákladů konkursního řízení.
  • Osoba, která je oprávněna podat návrh: řízení může být zahájeno na návrh i bez návrhu. Návrh na prohlášení konkursu může podat dlužník, věřitel, likvidátor nebo jiná zákonem stanovená osoba. Řízení o prohlášení konkursu bez návrhu je zahájeno zejména v případě neúspěšného řízení o reorganizaci, které se tímto způsobem mění na konkursní řízení; v tomto případě rozhodne soud jedním usnesením o zahájení konkursního řízení i o prohlášení konkursu.
  • Návrh musí splňovat obecné a zvláštní náležitosti, tyto zvláštní náležitosti závisejí na osobě, která návrh podává. Je-li touto osobou věřitel, musí návrh obsahovat skutečnosti dokládající platební neschopnost dlužníka. Podává-li návrh dlužník (předpokládaná platební neschopnost nebo předlužení), musí návrh obsahovat seznam jeho majetku, závazků, tzv. spřízněných osob a případně poslední účetní závěrku.
  • Před podáním návrhu musí navrhovatel uhradit zálohu na bankovní účet soudu.
  • Úpadek znamená, že dlužník je v předlužení nebo v platební neschopnosti. Dlužník je v předlužení, pokud má povinnost vést účetnictví podle zvláštního předpisu (zákon č. 431/2002 o účetnictví), má více než jednoho věřitele a hodnota jeho závazků přesahuje hodnotu jeho majetku. Právnická osoba je v platební neschopnosti, pokud je více než 30 dnů v prodlení s plněním alespoň dvou peněžitých závazků více než jednomu věřiteli. Fyzická osoba je v platební neschopnosti, není-li schopna 180 dnů po lhůtě splatnosti plnit alespoň jeden peněžitý závazek.
  • Dostatečný majetek – v případě pochybností ohledně dostatku majetku k uhrazení nákladů konkursního řízení stanoví soud tzv. předběžného správce, který věc přezkoumá.

Podmínky pro zahájení reorganizace:

Řízení o reorganizaci je stejně jako konkursní řízení rozděleno na dvě části. V první části (zahájení řízení o reorganizaci) soud zkoumá, zda jsou splněny podmínky pro reorganizaci, Řízení o reorganizaci začíná podáním návrhu oprávněnou osobou (dlužníkem nebo věřitelem) a připojením posudku, v němž insolvenční správce doporučil reorganizaci dlužníka. Druhá část začíná povolením reorganizace, kdy dlužník pod dohledem insolvenčního správce a soudu a v součinnosti s věřiteli připravuje, sjednává a nechává schválit a soudem potvrdit plán reorganizace.

  • Dlužník může podat návrh na povolení reorganizace, pokud pověřil insolvenčního správce vypracováním posudku a insolvenční správce ve vyhotoveném posudku, který není starší než 30 dnů, reorganizaci doporučil.
  • Věřitel může podat návrh na povolení reorganizace, pokud pověřil insolvenčního správce vypracováním posudku a insolvenční správce ve vyhotoveném posudku, který není starší než 30 dnů, reorganizaci dlužníka doporučil a dlužník s podáním tohoto návrhu souhlasil.

Podmínky pro zahájení řízení o oddlužení:

Podmínky pro zahájení řízení o oddlužení: dlužníkem je fyzická osoba (podnikatel nebo spotřebitel), bylo zrušeno konkursní řízení, dlužník podal návrh a po dobu konkursu řádně plní své povinností. Dlužník však nemá právo domáhat se zbavení svých dluhů, pokud bylo konkursní řízení zrušeno z toho důvodu, že majetek dlužníka nepostačoval ani k úhradě pohledávek za majetkovou podstatou. K dalším podmínkám patří existence platební neschopnosti dlužníka a jeho prohlášení, že je v platební neschopnosti, uplynutí deseti let od posledního oddlužení, existence exekučního nebo obdobného řízení vedeného proti dlužníkovi, skutečnost, že se dlužník nenachází ve výkonu trestu odnětí svobody.

  • Návrh je možné podat spolu s návrhem na prohlášení konkursu, případně během konkursního řízení až do doby zrušení konkursu. Návrh podává dlužník, který však musí být povinně zastoupen Centrem právní pomoci (Centrum právnej pomoci), a návrh lze podat pouze elektronickými prostředky.
  • Dlužník je oddlužen usnesením soudu o prohlášení konkursu (oddlužení konkursem) nebo usnesením o stanovení splátkového kalendáře (oddlužení splátkovým kalendářem). Žádná další rozhodnutí nejsou pro oddlužení zapotřebí.
  • Plnění povinností: soud oddlužení povolí, pokud zjistí, že dlužník během konkursního řízení plnil řádně své zákonem stanovené povinnosti; v opačném případě jeho návrh na oddlužení zamítne. Poctivý záměr – u dlužníka se předpokládá existence jeho poctivého záměru, který mohou věřitelé napadnout v „klasickém“ občanskoprávním řízení, nikoli však během řízení o oddlužení.

3 Jaký majetek tvoří majetkovou podstatu? Jak se nakládá s majetkem, který dlužník nabyl nebo na něj přešel po zahájení insolvenčního řízení?

Konkursu podléhá:

  1. majetek, který patřil úpadci v době prohlášení konkursu;
  2. majetek, který úpadce získal během konkursu;
  3. majetek, který zajišťuje závazky úpadce;
  4. ostatní majetek, stanoví-li tak zákon.

Majetek podléhající konkursu tvoří majetkovou podstatu, která se dělí na všeobecnou majetkovou podstatu a jednotlivé oddělené majetkové podstaty zajištěných věřitelů.

Konkursu nepodléhá majetek, který nelze postihnout soudním výkonem rozhodnutí nebo exekucí, celní jistota do výšky celního dluhu, daňová záruka a majetek, který je vyloučen z konkursu podle zvláštních předpisů. Příjmy úpadce podléhají konkursu v rozsahu, v jakém je lze postihnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí. Část čisté mzdy, která by jinak mohla být sražena k uhrazení přednostních pohledávek, podléhá konkursu pouze v rozsahu, v jakém se hradí pohledávka za majetkovou podstatou.

4 Jaké pravomoci má dlužník a jaké insolvenční správce?

Úloha jednotlivých účastníků v různých druzích řízení:

•      Obecné povinnosti dlužníka:

o     Dlužník je povinen předcházet úpadku. Hrozí-li dlužníkovi úpadek, je povinen přijmout bez zbytečného odkladu vhodná a přiměřená opatření k jeho odvrácení. Podání návrhu na reorganizaci nezbavuje dlužníka povinnosti podat rovněž návrh na prohlášení konkursu (v případě povolení reorganizace se konkursní řízení zastaví).

Úloha účastníků konkursu:

•      Insolvenční správce:

o     Během konkursního řízení vykonává insolvenční správce zejména správu majetku podléhajícího konkursu, zpeněžuje majetek podléhající konkursu a z výtěžku ze zpeněžení tohoto majetku uspokojuje věřitele úpadce.

o     Po prohlášení konkursu přechází oprávnění úpadce nakládat s majetkem podléhajícím konkursu a oprávnění jednat za úpadce ve věcech týkajících se tohoto majetku na insolvenčního správce, který jedná jménem a na účet úpadce.

Úlohy účastníků reorganizace:

•      Insolvenční správce:

o     Hlavní úlohou insolvenčního správce je připravit v součinnosti s dlužníkem a věřiteli návrh plánu reorganizace.

o     Insolvenční správce zkoumá, zjišťuje a popírá přihlášené pohledávky.

o          Insolvenční správce vykonává nad dlužníkem dohled. Jednou z forem dohledu je schvalování právních úkonů dlužníka, kterou soud stanoví v usnesení, jimž se povoluje reorganizace.

•      Dlužník:

•      Dlužník plní úkoly stanovené v plánu reorganizace.

•      Dlužník je rovněž oprávněn podat insolvenčnímu správci podnět k popření přihlášené pohledávky.

•      Dlužník jedná svým jménem a na svůj účet.

Úloha účastníků oddlužení (obou druhů):

•      Dlužník:

o     Povolením oddlužení začíná tříleté zkušební období, během něhož je dlužník povinen vždy na konci zkušebního roku poskytnout insolvenčnímu správci peněžní prostředky ve výši stanovené soudem, nejvýše však 70 % svého celkového čistého příjmu za uplynulý zkušební rok. Po odečtení své odměny rozdělí insolvenční správce peněžní prostředky poměrně podle konečného rozvrhu výtěžku mezi věřitele dlužníka.

o     Během zkušebního období je dlužník povinen vynaložit přiměřené úsilí o získání zaměstnání jako zdroje příjmu nebo začít podnikat s tímto cílem a poskytovat insolvenčnímu správci veškeré informace požadované insolvenčním správcem, zejména informace o příjmech a výdajích a o změně bydliště, zaměstnání nebo místa podnikání.

o     Právní úkony dlužníka během zkušebního období podléhají písemnému souhlasu insolvenčního správce v rozsahu stanoveném soudem v usnesení o povolení oddlužení.

o     Dlužník zastoupený Centrem právní pomoci podá návrh, v němž uvede svůj životopis, seznam spřízněných osob, současný a minulý majetek a seznam věřitelů. Dlužník vyhlásí svou platební neschopnost a doloží existenci exekučního řízení.

o     Během řízení dlužník souhlasí s tím, že oprávnění nakládat s jeho majetkem přechází na insolvenčního správce.

•      Insolvenční správce:

o     Insolvenční správce vyhotoví soupis majetku v majetkové podstatě a nakládá s ním (tj. s majetkem podléhajícím konkursu).

o     Insolvenční správce ukončí některé smlouvy.

o     Insolvenční správce zpeněžuje majetek v majetkové podstatě, hradí náklady konkursního řízení, navrhne rozvrh výtěžku a následně jej plní.

o     V případě konkursu splátkovým kalendářem vyhotoví insolvenční správce návrh splátkového kalendáře a předloží jej soudu ke schválení.

5 Za jakých podmínek lze uplatnit započtení pohledávek?

Konkurs: Proti pohledávce, která vznikla úpadci po prohlášení konkursu, nelze započítat pohledávku, jež vůči úpadci vznikla před prohlášením konkursu; totéž platí i pro podmíněné pohledávky přihlášené v konkursním řízení. Proti pohledávkám úpadce nelze započítat pohledávky, které nebyly přihlášeny způsobem stanoveným v zákoně, přihlášené pohledávky nabyté převodem nebo přechodem po prohlášení konkursu a pohledávky nabyté na základě odporovatelného právního úkonu. Pohledávky nelze započítat proti pohledávce vyplývající z odpovědnosti za nepodání návrhu na prohlášení konkursu jménem dlužníka. Započtení jiných pohledávek není vyloučeno.

Reorganizace: Platí předpisy občanského práva beze změn.

Oddlužení konkursem: Pohledávku, která vznikla po prohlášení konkursu, nelze započítat proti vzájemné pohledávce dlužníka, jež vznikla před prohlášením konkursu. Pohledávku, která vznikla před prohlášením konkursu, nelze započítat proti vzájemné pohledávce dlužníka, která vznikla po prohlášení konkursu. Započtení jiných pohledávek není vyloučeno.

Oddlužení splátkovým kalendářem: Platí předpisy občanského práva beze změn.

6 Jaké účinky má insolvenční řízení na probíhající smlouvy, jichž je dlužník smluvní stranou?

Konkurs: Pokud úpadce před prohlášením konkursu uzavřel smlouvu o vzájemném plnění, kterou úpadce splnil, avšak druhá smluvní strana v době prohlášení konkursu smlouvu dosud nesplnila, nebo ji splnila jen částečně, může insolvenční správce požadovat splnění smlouvy, nebo může od smlouvy odstoupit. Pokud druhá smluvní strana smlouvu o vzájemném plnění již částečně splnila, může insolvenční správce od smlouvy odstoupit pouze v rozsahu závazků, které druhá smluvní strana dosud nesplnila.

Jestliže úpadce před prohlášením konkursu uzavřel smlouvu o vzájemném plnění, kterou druhá smluvní strana již splnila, avšak úpadce v době prohlášení konkursu smlouvu dosud nesplnil, nebo ji splnil pouze částečně, může druhá smluvní strana od smlouvy odstoupit v rozsahu závazků, které úpadce dosud nesplnil; nároky druhé smluvní strany plynoucí z odstoupení od smlouvy však lze v konkursním řízení uplatnit přihláškou pouze jako podmíněnou pohledávku.

Jestliže úpadce před prohlášením konkursu uzavřel smlouvu o vzájemném plnění, kterou úpadce ani druhá smluvní strana v době prohlášení konkursu dosud nesplnili nebo kterou navzájem splnili pouze částečně, může insolvenční správce i druhá smluvní strana od smlouvy odstoupit v rozsahu závazků, které nebyly dosud splněny; nároky druhé smluvní strany plynoucí z odstoupení od smlouvy však lze v konkursním řízení uplatnit přihláškou pouze jako podmíněnou pohledávku.

Pokud úpadce před prohlášením konkursu uzavřel smlouvu, jejímž předmětem je závazek týkající se nepřetržité nebo opakované činnosti nebo závazek zdržet se určité činnosti či strpět určitou činnost, může insolvenční správce smlouvu vypovědět ve dvouměsíční výpovědní lhůtě, není-li v zákoně nebo ve smlouvě pro vypovězení smlouvy stanovena kratší lhůta; insolvenční správce může smlouvu vypovědět i v případě, byla-li sjednána na dobu určitou. Smlouvu o nájmu bytu může insolvenční správce vypovědět pouze za podmínek stanovených v občanském zákoníku (Občiansky zákonník). Toto ustanovení se nepoužije na smlouvy uzavřené podle zákoníku práce (Zákonník práce).

Má-li druhá smluvní strana povinnost plnit předem podle smlouvy, kterou s úpadcem uzavřela před prohlášením konkursu, může odmítnout plnit do doby, než je poskytnuto nebo zajištěno vzájemné plnění.

Nároky, které druhé smluvní straně vznikly na základě smlouvy, kterou s úpadcem uzavřela před prohlášením konkursu, s ohledem na plnění, jež poskytla insolvenčnímu správci po prohlášení konkursu, představují pohledávku za majetkovou podstatou. Nestanoví-li zákon jinak, lze ostatní nároky, které druhé smluvní straně vznikly po prohlášení konkursu podle smlouvy, kterou s úpadcem uzavřela před prohlášením konkursu, v konkursním řízení uplatnit pouze přihláškou jako podmíněnou pohledávku.

Pokud úpadce před prohlášením konkursu prodal věc s výhradou vlastnictví a kupujícímu ji odevzdal, může kupující věc vrátit, nebo trvat na plnění smlouvy.

Jestliže úpadce před prohlášením konkursu koupil a převzal věc s výhradou vlastnictví, aniž by k ní získal vlastnické právo, nemůže prodávající požadovat vrácení dané věci, splní-li insolvenční správce povinnosti podle smlouvy bez zbytečného odkladu poté, co jej prodávající vyzval k plnění. Insolvenční správce může splnit povinnosti podle takovéto smlouvy o koupi věci s výhradou vlastnictví, pokud se věc nachází u úpadce a insolvenční správce jednající s náležitou péčí zjistí, že jejich splnění je pro majetkovou podstatu výhodnější. Pokud se věc u úpadce nenachází, lze nároky v konkursním řízení uplatnit pouze přihláškou.

Tato ustanovení se použijí přiměřeně i na smlouvu, jejímž předmětem je pronájem věci za sjednané nájemné na dobu určitou za účelem převodu pronajaté věci do vlastnictví.

Reorganizace: Druhá smluvní strana nemůže vypovědět smlouvu uzavřenou s dlužníkem nebo od ní odstoupit kvůli prodlení dlužníka s plněním, na něž druhé smluvní straně vznikl nárok před zahájením řízení o reorganizaci; vypovězení smlouvy nebo odstoupení od smlouvy z tohoto důvodů je neúčinné. Smluvní ujednání, která druhé smluvní straně umožňují vypovědět smlouvu uzavřenou s dlužníkem nebo od ní odstoupit z důvodu řízení o reorganizaci nebo konkursního řízení, nejsou účinná.

Oddlužení konkursem: Po prohlášení konkursu lze vypovědět smlouvu, jejímž předmětem je závazek týkající se nepřetržité nebo opakované činnosti nebo závazek zdržet se určité činnosti či strpět určitou činnost, pokud byla smlouva uzavřena před prohlášením konkursu. Jedná-li se o smlouvu týkající se majetku, který podléhá konkursu, může smlouvu vypovědět insolvenční správce, v ostatních případech dlužník. Vypovězení smlouvy je účinné doručením výpovědi druhé smluvní straně. Smlouvu je možné vypovědět i v případě, byla-li sjednána na dobu určitou. Smlouvu o nájmu bytu ve vztahu ke třetí osobě, která je nájemcem, lze vypovědět pouze za podmínek stanovených v občanském zákoníku a zvláštních právních předpisech.

Od jiné smlouvy může dlužník, insolvenční správce nebo druhá smluvní strana odstoupit, pokud byla uzavřena před prohlášením konkursu a nebyla dosud v plném rozsahu splněna. Odstoupit od smlouvy lze pouze v rozsahu dosud navzájem nesplněných závazků.

Ustanovení o prodeji věci s výhradou vlastnictví a o smlouvě, jejímž předmětem je pronájem věci za sjednané nájemné na dobu určitou za účelem převodu pronajaté věci do vlastnictví, se uplatní stejně jako v případě konkursního řízení.

Výše uvedená ustanovení se nepoužijí na smlouvy a dohody uzavřené podle zákoníku práce.

Oddlužení splátkovým kalendářem: Neexistují zvláštní ustanovení o smluvních vztazích dlužníka a uplatní se „klasické“ předpisy občanského a obchodního práva.

7 Jaké účinky má insolvenční řízení na řízení zahájená jednotlivými věřiteli (s výjimkou probíhajících soudních řízení)?

Účinky prohlášení konkursu:

  • S ohledem na majetek podléhající konkursu nelze během konkursního řízení zahájit řízení o výkonu rozhodnutí nebo exekuční řízení; již zahájené řízení o výkonu rozhodnutí nebo exekuční řízení se prohlášením konkursu zastavuje.
  • S ohledem na majetek patřící dlužníkovi nelze kvůli závazku dlužníka zajištěného zajišťovacím právem zahájit ani pokračovat ve výkonu zajišťovacího práva; tento účinek se nevztahuje na:
    • výkon zajišťovacího práva vztahujícího se na peněžní prostředky nebo pohledávky z účtu v bance nebo v pobočce zahraniční banky,
    • státní dluhopisy,
    • převoditelné cenné papíry.
  • Pokud byl před prohlášením konkursu udělen podle zvláštních právních předpisů příklep k předmětu dražby, který podléhá konkursu, a vydražitel dražebníkovi zaplatil cenu dosaženou vydražením, přechází vlastnické právo nebo jiné právo k předmětu dražby na vydražitele. Výtěžek dražby se přitom stává součástí příslušné majetkové podstaty a náklady dražby představují pohledávku za příslušnou majetkovou podstatou; pokud dražbu navrhl věřitel se zajištěnou pohledávkou, vyplatí se výtěžek tomuto věřiteli do výše této pohledávky stejně jako v případě, že by konkurs prohlášen nebyl.

Účinky reorganizace:

•      S ohledem na majetek patřící dlužníkovi nelze zahájit řízení o výkonu rozhodnutí nebo exekuční řízení kvůli pohledávce, která se v rámci reorganizace uplatňuje přihláškou; již zahájené řízení o výkonu rozhodnutí nebo exekuční řízení se při prohlášení konkursu přerušuje, později v řízení se zastavuje. Jestliže již v těchto řízeních došlo k zpeněžení majetku, výtěžek však dosud nebyl oprávněné osobě vyplacen, vrátí se po odečtení nákladů řízení výtěžek dlužníkovi.

  • S ohledem na zajištěnou pohledávku, která se při reorganizaci uplatňuje přihláškou, nelze zahájit ani pokračovat ve výkonu zajišťovacího práva na majetek patřící dlužníkovi.

8 Jaké účinky má insolvenční řízení na pokračování soudních řízení, které probíhají v okamžiku zahájení insolvenčního řízení?

Konkurs:

  • Vyhlášením konkursu se přerušují všechna soudní a jiná řízení a zastavuje se běh lhůt.
    • Na návrh insolvenčního správce může řízení pokračovat, insolvenční správce se podáním návrhu na pokračování řízení stává účastníkem řízení namísto úpadce.
    • Nepřerušují se tato řízení:
      • řízení o řešení krizové situace na finančním trhu ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014,
      • daňové řízení,
      • celní řízení,
      • vyvlastňovací řízení,
      • řízení o výživném,
      • trestní řízení (v tomto řízení však nelze rozhodnout o náhradě škody),
      • ani v těchto řízeních však pro insolvenčního správce neuplyne lhůta pro podání opravného prostředku dříve než 30 dnů od konání první schůze věřitelů.

Reorganizace:

  • Povolením reorganizace se přerušují soudní a rozhodčí řízení o pohledávkách, které se v reorganizaci uplatňují přihláškou.
  • Nároky lze uplatnit pouze přihláškou (popření a zjištění pohledávek).

Oddlužení konkursem:

  • Soudní řízení o pohledávce, která může být uspokojena pouze v konkursním řízení, se zastaví, promlčecí lhůta však neuplyne dříve než 60 dnů od prohlášení konkursu.
  • Pokud se konkurs později zruší z toho důvodu, že nebyly splněny předpoklady pro konkursní řízení, k zastavení řízení se nepřihlíží.
  • Pokud jiný věřitel popřel pohledávku, která není dotčena oddlužením, má jejím popřením tento jiný věřitel právo vstoupit do řízení jako intervent.

Oddlužení splátkovým kalendářem:

  • Toto nemá účinky na soudní a jiná řízení.

9 Jaké jsou hlavní rysy účasti věřitelů na insolvenčním řízení?

Konkurs:

  • Věřitelé:
    • Věřitelé prostřednictvím věřitelských orgánů nebo samostatně vyjadřují nezávisle svou vůli týkající se vedení konkursu. Tímto způsobem mohou ovlivnit průběh konkursního řízení a dohlížejí na správu a zpeněžení majetku. Mohou insolvenčnímu správci udělovat pokyny týkající se postupu; mohou také popírat pohledávky atd.
    • Během konkursního řízení vykonává soud dohled nad činností insolvenčního správce.

Reorganizace:

  • Věřitelé:
    • Úlohou věřitelů je podílet se prostřednictvím věřitelských orgánů na přípravě a schvalování plánu reorganizace.
    • Věřitel, který u insolvenčního správce přihlásí pohledávku, je oprávněn podat insolvenčnímu správci podnět k popření (jiné) přihlášené pohledávky.

Oddlužení konkursem:

  • Věřitelé:
    • Věřitelé musí své pohledávky přihlásit.
    • Zajištění věřitelé mohou uvážit přihlášení svých pohledávek; mohou však uplatnit i své zajišťovací právo.
    • Věřitel může popřít pohledávky ostatních věřitelů.
    • Věřitel může jednat jako zástupce věřitelů.
  • Věřitel může následně (po skončení řízení) podat na dlužníka žalobu o zrušení oddlužení kvůli nepoctivému záměru.

Oddlužení splátkovým kalendářem:

  • Věřitelé:
    • Splátkový kalendář se týká pouze nezajištěných věřitelů, zajištění věřitelé nejsou oddlužením splátkovým kalendářem dotčeni.
    • Věřitelé musí souhlasit s ochranou před věřiteli, kterou poskytuje soud.
    • Věřitel, jenž je dotčen splátkovým kalendářem, může proti vypracování splátkového kalendáře podat námitku poté, co insolvenční správce oznámil vyhotovení návrhu splátkového kalendáře spolu s procentem, v jakém se navrhuje uspokojení nezajištěných věřitelů.
    • Věřitel může následně (po skončení řízení) podat na dlužníka žalobu o zrušení oddlužení kvůli nepoctivému záměru.

10 Jakým způsobem může insolvenční správce používat majetek v majetkové podstatě nebo s ním nakládat?

Konkurs

  • Oprávnění úpadce nakládat s majetkem podléhajícím konkursu a oprávnění jednat za úpadce ve věcech týkajících se tohoto majetku přechází prohlášením konkursu na insolvenčního správce, který nyní jedná jménem a na účet úpadce.
  • Právní úkony úpadce během konkursu jsou vůči jeho věřitelům neúčinné, pokud snižují majetek podléhající konkursu; tím není dotčena jejich platnost.
  • Pohledávky podléhající konkursu musí jejich dlužníci během konkursu plnit insolvenčnímu správci; jestliže je splní jiné osobě, závazek dlužníka nezaniká, ledaže se plnění dostane insolvenčnímu správci.
  • Během konkursu může úpadce odmítnout dar nebo dědictví pouze se souhlasem insolvenčního správce; v opačném případě je odmítnutí daru nebo dědictví vůči jeho věřitelům neúčinné.
  • Je-li prohlášen konkurs na právnickou osobu v likvidaci, likvidace se až do zrušení konkursního řízení přerušuje.
  • V souvislosti se správou majetku, provozováním podniku úpadce nebo jeho části a zpeněžováním majetku vydává příslušný věřitelský orgán (věřitelský výbor, zajištěný věřitel nebo ve zvláštních případech soud) insolvenčnímu správci závazné pokyny a doporučení. To zahrnuje i pronájem majetku nebo jeho podstatné části (s určitými omezeními v případě, že podnik nadále funguje).
  • Příslušný orgán vydává závazné pokyny i s ohledem na:
    • uzavření dohody o dočasném poskytnutí peněžních prostředků v souvislosti s provozováním podniku dlužníka,
    • další provozování podniku, je-li úpadcem určitý druh finanční instituce,
    • zřízení zástavního práva k majetku úpadce,
    • uzavření dohody v souvislosti s provozováním podniku úpadce, kterou se insolvenční správce zavazuje k dalšímu plnění po určitou dobu nebo nad určité procento obratu.
    • Insolvenční správce si musí vyžádat pokyn před tím, než učiní první právní úkon v této věci, a musí čekat na pokyn. Pokud příslušný orgán nereaguje, požádá insolvenční správce soud o usnesení, jak postupovat, a tímto usnesením soudu je insolvenční správce vázán. Žádost insolvenčního správce musí obsahovat všechny relevantní informace.
    • V ostatních věcech může příslušný orgán insolvenčnímu správci doporučit další postup, a pokud insolvenční správce doporučení orgánu odmítne, může orgán požádat soud, aby vydal usnesení, jak postupovat, a usnesením soudu je insolvenční správce vázán.
    • Pokud příslušný orgán vydá insolvenčnímu správci pokyn, který je v rozporu se zájmy ostatních věřitelů nebo s pravidly zpeněžování majetku, insolvenční správce pokyn odmítne a vyzve orgán, aby příslušný pokyn upravil. Pokud to orgán neučiní, požádá insolvenční správce soud o usnesení, jak postupovat, a tímto usnesením soudu je insolvenční správce vázán.
    • Insolvenční správce spravuje majetek podléhající konkursu s náležitou péčí tak, aby byl majetek dostatečně chráněn před ztrátou, poškozením, zničením či jiným znehodnocením a aby výdaje na jeho správu byly vynakládány pouze v nezbytné míře po důkladném uvážení jejich účelnosti a hospodárnosti.
    • Při správě majetku podléhajícího konkursu nesmí insolvenční správce zvýhodnit některého z věřitelů nebo upřednostnit osobní zájmy či zájmy jiných před společným zájmem všech věřitelů.
    • Insolvenční správce může majetek podléhající konkursu, který patří úpadci, pronajmout. Smlouvu o nájmu majetku musí insolvenční správce sjednat tak, aby bylo nájemné alespoň ve výši, která odpovídá obvyklému nájemnému za předmět nájmu v daném čase a místě, a musí zajistit, aby úpadci nevznikly na základě nájmu ani v souvislosti s ním žádné jiné povinnosti kromě zákonných povinností, aby byly povinnosti nájemce podle smlouvy o nájmu přiměřeně zajištěné a aby bylo možno smlouvu o nájmu vypovědět ve lhůtě jednoho měsíce. Nejsou-li tyto podmínky splněny, může insolvenční správce smlouvu o nájmu uzavřít pouze se souhlasem příslušného orgánu. Příjem z nájmu se považuje za výtěžek ze zpeněžení majetku podléhajícího konkursu.
    • Po prohlášení konkursu může insolvenční správce pokračovat ve výkonu některých činností souvisejících s podnikatelskou činností úpadce, pokud se tím zabrání snížení hodnoty majetku podléhajícího konkursu nebo pokud se zvýší hodnota tohoto majetku. Jsou-li náklady na výkon těchto činností vyšší než výnosy z těchto činností, insolvenční správce výkon těchto činností neprodleně ukončí.
  • Zpeněžení majetku
  • Účelem zpeněžení majetku podléhajícího konkursu je získat co nejvyšší výtěžek, v co nejkratším čase, s vynaložením co nejnižších nákladů. Při zpeněžování majetku podléhajícího konkursu postupuje insolvenční správce způsobem, který s náležitou péčí vybere tak, aby co nejlépe splnil účel zpeněžení a dodržel pravidla zpeněžení stanovená zákonem.
  • Insolvenční správce ustanovený při prohlášení konkursu bezodkladně zpeněží majetek, který je bezprostředně ohrožen zkázou, zničením nebo jiným podstatným znehodnocením; nevyžaduje se pokyn příslušného orgánu ani rozhodnutí soudu. Insolvenční správce může začít zpeněžovat ostatní majetek až po konání první schůze věřitelů.
  • Insolvenční správce vede přehlednou evidenci o zpeněžování majetku podléhajícího konkursu; evidenci vede samostatně pro všeobecnou majetkovou podstatu a pro každou oddělenou majetkovou podstatu. Po zpeněžení každé složky majetku přiřadí insolvenční správce výtěžek ze zpeněžení té části soupisu, která byla předmětem zpeněžení. Pokud insolvenční správce společně zpeněží více částí a jednotlivé výtěžky není možné určit, rozdělí společný výtěžek poměrně mezi dotčené části podle jejich vzájemné hodnoty, přičemž vychází z hodnoty uvedené v seznamu.
  • Výtěžek ze zpeněžení majetku podléhajícího konkursu uloží insolvenční správce na účet v bance nebo v pobočce zahraniční banky; úroky vyplacené bankou nebo pobočkou zahraniční banky za zůstatek na účtu se považují za výtěžek ze zpeněžení majetku podléhajícího konkursu.
  • Pro účely zpeněžení majetku může insolvenční správce:
    • a) vyhlásit veřejnou obchodní soutěž,
    • b) pověřit prodejem majetku dražebníka,
    • c) pověřit prodejem majetku obchodníka s cennými papíry,
    • d) uspořádat dražbu, nabídkové řízení nebo jiný soutěžní proces směřující k prodeji majetku,
    • e) prodat majetek jiným vhodným způsobem.
    • Při zpeněžení podniku převede insolvenční správce na kupujícího smlouvou všechny věci, práva a jiné majetkové hodnoty patřící podniku. Ze závazků souvisejících s podnikem přecházejí na kupujícího pouze závazky, které vznikly v souvislosti s provozováním podniku úpadce po prohlášení konkursu, a nepeněžité závazky z pracovněprávních vztahů uvedených ve smlouvě (neuplatní se zásada nemo plus iuris).
    • Pokud insolvenční správce zpeněžuje majetek podléhající konkursu jinak než prodejem podniku, části podniku nebo podstatné části majetku patřícího k podniku, může zpeněžit nemovitost podléhající konkursu pouze v dražbě; oznámení související s dražbou zveřejní insolvenční správce v Obchodním věstníku (Obchodný vestník).
    • Při zpeněžování majetku není insolvenční správce vázán právem přidat se k převodu akcií, právem požadovat převod akcií, právem požadovat nabytí akcií ani smluvními předkupními právy. Při zpeněžení majetku, na nějž se vztahuje zákonné předkupní právo nebo předkupní právo zřízené jako věcné právo, nabídne insolvenční správce písemně předmět předkupního práva tomu, kdo je z předkupního práva oprávněný, insolvenční správce není tímto předkupním právem vázán, pokud oprávněná strana nevyužije předkupní právo do 60 dnů od doručení písemné nabídky.
    • Zpeněžením majetku zanikají všechna zajišťovací práva kromě zástavního práva zřízeného insolvenčním správcem po prohlášení konkursu na základě závazného pokynu příslušného orgánu a kromě zajišťovacího práva k majetku třetí osoby, které má vyšší pořadí než zajišťovací právo zajišťující závazek úpadce.
    • Při úplatném převodu věci získá kupující vlastnické právo i tehdy, nebyl-li úpadce vlastníkem této věci, ledaže věděl nebo musel vědět, že úpadce nebo třetí osoba, jejíž majetek zajišťuje závazek úpadce, není vlastníkem dané věci. Insolvenční správce odpovídá původnímu vlastníkovi věci za škodu, která mu tím vznikla, ledaže prokáže, že jednal s náležitou péčí.

Oddlužení konkursem

  • Oprávnění úpadce nakládat s majetkem podléhajícím konkursu a oprávnění jednat ve věcech týkajících se tohoto majetku přechází prohlášením konkursu na insolvenčního správce, který nyní jedná jménem a na účet úpadce.
  • Právní úkony úpadce během konkursního řízení jsou vůči jeho věřitelům neúčinné, pokud snižují majetek podléhající konkursu; tím není dotčena jejich platnost.
  • Dlužník a osoba jemu blízká se souhlasem dlužníka jsou oprávněni věc podléhající konkursu používat obvyklým způsobem, musí ji však chránit před ztrátou, poškozením nebo zničením a zdržet se všeho, co kromě běžného opotřebení snižuje její hodnotu. Každý, kdo užívá věc tvořící majetkovou podstatu, musí insolvenčnímu správci kdykoli umožnit prohlídku této věci. Má-li tuto věc v užívání někdo jiný než dlužník nebo osoba jemu blízká, může ji užívat pouze se souhlasem insolvenčního správce. Veškeré příjmy plynoucí z tohoto užívání věci třetí osobou patří do majetkové podstaty.
  • Insolvenční správce zpeněží nemovitosti vyšší hodnoty podléhající konkursu v dražbě, nemovitosti nižší hodnoty podléhající konkursu zpeněží jako movitou věc.
  • Nejnižším podáním při zpeněžení nemovitosti v dražbě je částka stanovená přihlášeným zajištěným věřitelem, jehož zajišťovací právo má s ohledem na předmět dražby nejvyšší pořadí, nebo zástupcem věřitelů, není-li předmět dražby zatížen zajišťovacím právem.
  • Zpeněžení obydlí dlužníka
  • Obydlí dlužníka může insolvenční správce zpeněžit pouze v dražbě.
  • Obydlí dlužníka nelze zpeněžit, pokud by z výtěžku po odečtení nepostižitelné hodnoty obydlí (10 000 EUR) nebylo možno uhradit náklady zpeněžení a alespoň částečně pohledávky přihlášených věřitelů. Hodnotu obydlí dlužníka určí odhadem insolvenční správce; pokud však některý z věřitelů předloží znalecký posudek a uhradí zálohu na odměnu notáře v souvislosti s ověřením průběhu dražby, vychází se ze znaleckého posudku. Není-li v takovém případě věc zpeněžena, je dotyčný věřitel povinen uhradit náklady zpeněžení.
  • Je-li obydlí dlužníka zpeněženo, poukáže insolvenční správce částku odpovídající nepostižitelné hodnotě obydlí dlužníka (mimo rozvrh) na zvláštní bankovní účet, který byl pro tento účel zřízen na jméno a účet dlužníka, a bez zbytečného odkladu o tom vyrozumí dlužníka. Vklad nebo převod finančních prostředků na zvláštní účet dlužníka může provést pouze insolvenční správce.
  • Finanční prostředky na zvláštním účtu dlužníka nepodléhají konkursu, exekuci ani podobnému vykonávacímu řízení po dobu 36 měsíců od jeho založení.
  • Po dobu těchto 36 měsíců není dlužník oprávněn disponovat s tímto zvláštním účtem, může však požádat banku nebo pobočku zahraniční banky o výběr finančních prostředků v hotovosti z tohoto účtu, přičemž maximální měsíční částku stanoví vláda Slovenské republiky nařízením (250 EUR).
  • Pokud bylo zpeněženo obydlí dlužníka v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů, zřídí insolvenční správce zvláštní účet dlužníka i pro bývalého bezpodílového spoluvlastníka.
  • Zpeněžení movitých věcí
  • Insolvenční správce zpeněží movité věci podléhající konkursu jako jeden nebo více souborů majetku v nabídkovém řízení. Za tímto účelem zveřejní insolvenční správce v Obchodním věstníku soubor majetku, který nabízí k prodeji, a lhůtu pro podávání nabídek, jež nesmí být kratší než deset kalendářních dnů od zveřejnění nabídky v Obchodním věstníku. Přihlíží se pouze k nabídkám, kde zájemce složil na účet insolvenčního správce zálohu na nabídnutou kupní cenu v plné výši. Rozhoduje vždy nejvyšší nabídnutá kupní cena. Podá-li stejnou nabídku více zájemců, rozhodne insolvenční správce losem. Kupující je povinen zajistit vyklizení věcí na své náklady.
  • Nepodaří-li se movité věci podléhající konkursu zpeněžit ani ve třetím nabídkovém řízení, přestávají podléhat konkursu. Pokud o tento soubor movitých věcí projeví zájem věřitel s přihlášenou pohledávkou, převede jej insolvenční správce věřiteli s přihlášenou pohledávkou, který do deseti dnů od skončení třetího nabídkového řízení podá nejvyšší nabídku. Podá-li stejnou nabídku více věřitelů, rozhodne insolvenční správce losem. Věřitel je povinen zajistit vyklizení věcí na své náklady.
  • Na písemný pokyn zástupce věřitelů nebo dotyčného zajištěného věřitele zpeněží insolvenční správce movité věci jiným způsobem. V případě více dotčených zajištěných věřitelů může písemný pokyn vydat věřitel, jehož zajišťovací právo má nejvyšší pořadí.
  • Zpeněžení pohledávek a jiných majetkových hodnot
  • Jsou-li součástí majetkové podstaty pohledávky dlužníka, pokusí se je insolvenční správce vymáhat; nepodává však žaloby na jejich zaplacení u soudu ani u jiného příslušného orgánu. Pokud se to insolvenčnímu správci nepodaří ani do šesti měsíců od prohlášení konkursu, pohledávky zpeněží postoupením jako movité věci. Insolvenční správce není vázán ujednáními, která zakazují nebo omezují postoupení pohledávky. Tato omezení postoupením pohledávky zanikají.
  • Dokud je pohledávka součástí majetkové podstaty, běh promlčecí lhůty se pozastavuje a pokračuje až poté, co pohledávka přestane podléhat konkursu. Soud nebo jiný orgán přeruší případné řízení, v němž se uplatňuje pohledávka podléhající konkursu, do doby, kdy pohledávka přestane podléhat konkursu.
  • Jiné majetkové hodnoty zpeněží insolvenční správce podobně jako movité věci nebo pohledávky.
  • Právo odkoupit majetek z majetkové podstaty
  • Se souhlasem dlužníka má oprávněná osoba (definovaná níže) právo odkoupit kdykoli jakoukoli část majetku z majetkové podstaty za cenu stanovenou znaleckým posudkem. V tomto případě se nepoužijí ustanovení o pravidlech zpeněžování.
  • Se souhlasem dlužníka má oprávněná osoba právo odkoupit majetek z majetkové podstaty za cenu, která byla dosažena v dražbě nebo v nabídkovém řízení, nebo za cenu nabídnutou věřitelem, pokud tuto cenu uhradí insolvenčnímu správci do deseti dnů od skončení dražby, nabídkového řízení nebo předložení nabídky věřitelem.
  • Pokud se souhlasem dlužníka jeho příbuzný v přímé linii, jeho sourozenec nebo manžel/manželka uplatní právo odkoupit obydlí dlužníka z majetkové podstaty, započítá se nepostižitelná hodnota obydlí dlužníka oproti kupní ceně.
  • Pro účely uplatnění práva na odkoupení majetku z majetkové podstaty se oprávněnou osobou rozumí dlužníkův příbuzný v přímé linii, jeho sourozenec, manžel/manželka nebo obec, na jejímž katastrálním území se daná nemovitost nachází.
  • Je-li právo oprávněné osoby na odkoupení majetku z majetkové podstaty porušeno, má tato osoba právo domáhat se u nabyvatele, aby jí věc nabídl k prodeji. Toto právo zaniká, není-li uplatněno do tří měsíců od zpeněžení věci.

11 Jaké pohledávky mají být přihlášeny za majetkovou podstatou dlužníka a jak se nakládá s pohledávkami, které vznikly po zahájení insolvenčního řízení?

Konkurs

  • Věřitel může přihlásit všechny pohledávky vůči dlužníkovi, včetně pohledávek, které nejsou dosud splatné.
  • Přihlašuje se i zajištěná pohledávka (na majetek dlužníka se vztahuje zajišťovací právo).
  • Přihlašuje se rovněž zajištěná pohledávka věřitele, který má pohledávku vůči jiné osobě než dlužníkovi (úpadci), pokud se zajišťovací právo vztahuje na majetek úpadce (s ohledem na uspokojení existují v tomto případě určitá omezení); není-li tato pohledávka přihlášena, pokládá se za pohledávku za majetkovou podstatou s určitým oslabením.
  • Přihlašují se i budoucí pohledávky nebo pohledávky podmíněné splněním určité podmínky.
  • Pohledávky, které se nepřihlašují přihláškou, se nazývají pohledávkami za majetkovou podstatou.
  • Dělí se na pohledávky za všeobecnou majetkovou podstatou a pohledávky za oddělenou majetkovou podstatou (zajištěné zajišťovacím právem).
  • Jde například o:
    • náklady zpeněžení majetkové podstaty, rozvrhu, odměnu insolvenčního správce a odměnu a výdaje předběžného správce,
    • právo na vrácení zálohy na úhradu nákladů konkursního řízení,
    • náhradu nezbytných výdajů insolvenčního správce spojených s vedením konkursního řízení,
    • výživné na děti, na něž vznikl nárok před prohlášením konkursu a za kalendářní měsíc, v němž byl konkurs prohlášen,
    • náklady související se správou majetkové podstaty a pohledávky, které vznikly v souvislosti s provozováním podniku během konkursu, včetně pohledávek ze smluv uzavřených insolvenčním správcem,
    • odměnu likvidátora a odpovědného zástupce a náhradu nutných výdajů na jejich činnost po prohlášení konkursu,
    • mzdy a další nároky zaměstnance plynoucí z pracovní smlouvy nebo z dohody o práci vykonávané mimo pracovní poměr (dále jen „pracovněprávní nároky“), které vznikly po prohlášení konkursu a za kalendářní měsíc, v němž byl konkurs prohlášen, ve výši stanovené insolvenčním správcem nebo vyplývající z dohody mezi insolvenčním správcem a zaměstnancem, jemuž insolvenční správce přidělil práci v souvislosti se správou majetkové podstaty,
    • pracovněprávní nároky zaměstnance, které vznikly po prohlášení konkursu a za kalendářní měsíc, v němž byl konkurs prohlášen, ve výši stanovené insolvenčním správcem nebo vyplývající z dohody mezi insolvenčním správcem a zaměstnancem, jemuž insolvenční správce přidělil práci v souvislosti s provozováním podniku během konkursu,
    • pohledávky na daních, poplatcích, clech, příspěvcích na zdravotní pojištění, příspěvcích na sociální zabezpečení, příspěvcích na starobní důchodové spoření a příspěvcích na doplňkové důchodové spoření, které vznikly po prohlášení konkursu, pokud souvisejí s provozováním podniku během konkursu,
    • pracovněprávní nároky, na něž vznikl nárok po prohlášení konkursu a za kalendářní měsíc, v němž byl konkurs prohlášen, maximálně ve výši čtyřnásobku životního minima měsíčně za každý kalendářní měsíc doby trvání pracovněprávního vztahu po prohlášení konkursu, včetně kalendářního měsíce, v němž byl konkurs prohlášen, a kalendářního měsíce, v němž byl pracovněprávní vztah ukončen,
    • pohledávky na daních, poplatcích, clech, příspěvcích na zdravotní pojištění, příspěvcích na sociální zabezpečení, příspěvcích na starobní důchodové spoření a příspěvcích na doplňkové důchodové spoření, které vznikly po prohlášení konkursu, pokud souvisejí se správou a zpeněžováním majetku,
    • pohledávky na peněžních náhradách vyplacených z garančního fondu, pokud jde o dávku poskytnutou zaměstnanci za jeho pracovněprávní nároky, jež představují pohledávku za majetkovou podstatou.
  • Insolvenční správce uspokojuje pohledávky za všeobecnou majetkovou podstatou průběžně; nemůže-li uspokojit pohledávky za všeobecnou majetkovou podstatou, které mají stejné pořadí, v plné výši, uspokojí je poměrně.
  • Pohledávky za oddělenou majetkovou podstatou souvisejí s oddělenou majetkovou podstatou.
  • Insolvenční správce uspokojuje pohledávky za oddělenou majetkovou podstatou průběžně; nemůže-li uspokojit pohledávky za oddělenou majetkovou podstatou, které mají stejné pořadí, v plné výši, uspokojí je poměrně.
  • Pohledávky za majetkovou podstatou se uplatňují u insolvenčního správce. Na žádost oznámí insolvenční správce věřiteli, zda uznává právní základ a výši jeho pohledávky za majetkovou podstatou, včetně jejího pořadí.
  • Pokud insolvenční správce neuzná pohledávku za majetkovou podstatou, vyzve věřitele, aby se žalobou podanou na insolvenčního správce domáhal toho, aby soud určil právní základ nebo výši pohledávky za majetkovou podstatou. Nepodá-li věřitel žalobu včas, k pohledávce za majetkovou podstatou se v rozsahu, v jakém ji insolvenční správce neuznal, v konkursním řízení nepřihlíží.
  • Insolvenční správce odpovídá věřitelům i jiným osobám za škodu, kterou jim způsobí neúčelně nebo nehospodárně vynaloženými náklady na správu nebo zpeněžení majetku nebo na provozování podniku, ledaže prokáže, že postupoval s náležitou péčí.
    • Insolvenční správce vede o pohledávkách za majetkovou podstatou přehlednou evidenci a výpis z této evidence musí předkládat soudu.

Oddlužení konkursem

  • V rámci oddlužení existují tři skupiny pohledávek:
    • Pohledávky, které lze uspokojit pouze v konkursním řízení nebo splátkovým kalendářem. V zásadě se jedná o pohledávky, které vznikly před prohlášením konkursu nebo poskytnutím ochrany před věřiteli, akcesorické pohledávky a pohledávky v souvislosti s vypovězením smlouvy nebo odstoupením od smlouvy, která byla uzavřena před konkursem.
    • Pohledávky, které jsou z uspokojení vyloučeny, tj. v případě oddlužení jsou vůči dlužníkovi nevymahatelné. Jedná se o příslušenství pohledávek (jeho určitou část), pohledávky ze směnky, smluvní pokuty, jiné peněžní sankce, pohledávky spřízněných osob a náklady účastníků oddlužení.
    • Pohledávky, jichž se oddlužení netýká (věřitel má na výběr, zda je přihlásí):
      • pohledávky nepřihlášené v oddlužení konkursem z toho důvodu, že věřitel nebyl insolvenčním správcem písemně vyrozuměn o vyhlášení oddlužení konkursem,
      • pohledávky vůči Centru právní pomoci,
      • zajištěné pohledávky v rozsahu, v jakém jsou kryté hodnotou předmětu zajišťovacího práva,
      • pohledávka z odpovědnosti za škodu na zdraví způsobenou úmyslným jednáním včetně příslušenství,
      • pohledávka na výživném na dítě včetně příslušenství,
      • pracovněprávní nároky vůči dlužníkovi,
      • peněžní trest podle trestního zákona,
      • nepeněžitá pohledávka.
      • Pokud se zajištěná pohledávka v rámci oddlužení konkursem nepřihlásí, může se zajištěný věřitel domáhat uspokojení pouze z předmětu zajištění.
      • V rámci oddlužení konkursem neexistuje institut pohledávek za majetkovou podstatou. Insolvenční správce bez zbytečného odkladu po zpeněžení majetkové podstaty a ukončení všech sporů, jimiž může být dotčen rozvrh výtěžku, nejpozději však do 60 dnů od prohlášení konkursu, připraví rozvrh výtěžku. Záměr vyhotovit rozvrh oznámí insolvenční správce v Obchodním věstníku.
      • Z výtěžku insolvenční správce nejprve odečte náklady konkursu, poté případnou nepostižitelnou hodnotu obydlí, načež poměrně uhradí přihlášené pohledávky dětí dlužníka na výživném a zůstatek rozdělí poměrně mezi všechny přihlášené věřitele podle výše zjištěných pohledávek. Náklady na uspokojení pohledávek nese každý věřitel sám.
      • Náklady konkursu jsou:
  • odměna insolvenčního správce a náklady na zpeněžení majetku a rozvrh výtěžku,
  • náhrada nezbytných výdajů insolvenčního správce na vedení konkursu,
  • náklady související se správou majetku podléhajícího konkursu,
  • záloha na náklady znaleckého posudku,
  • náklady na šetření, která provedl insolvenční správce na žádost věřitele, ve výši schválené zástupcem věřitelů nebo schůzí věřitelů.

12 Jaká pravidla platí pro přihlašování, přezkum a uznávání pohledávek?

Přihlašování pohledávek při konkursu

  • Pohledávka, která není pohledávkou za majetkovou podstatou, se v konkursu uplatňuje přihláškou.
  • Přihláška se podává v jednom stejnopisu insolvenčnímu správci, přičemž mu musí být doručena v základní lhůtě pro přihlášení pohledávek v délce 45 dnů od prohlášení konkursu; jeden stejnopis přihlášky doručí věřitel rovněž soudu.
  • Pokud věřitel doručí insolvenčnímu správci přihlášku později, k přihlášce se přihlíží, věřitel však nemůže vykonávat hlasovací práva a další práva spojená s přihlášenou pohledávkou. Tímto není dotčeno právo na poměrné uspokojení věřitele; věřitel však může být uspokojen pouze z výtěžku zařazeného do rozvrhu ze všeobecné majetkové podstaty, přičemž záměr týkající se vyhotovení rozvrhu byl oznámen v Obchodním věstníku po doručení přihlášky insolvenčnímu správci. Insolvenční správce zveřejní zápis této pohledávky do seznamu pohledávek v Obchodním věstníku spolu s uvedením věřitele a přihlášené částky.
  • Pokud jde o zajištěnou pohledávku, je nutné v přihlášce doručené insolvenčnímu správci uplatnit řádně a včas zajišťovací právo, a to v základní lhůtě pro přihlášení v délce 45 dnů od prohlášení konkursu; v opačném případě toto právo zaniká. Přihláškou lze uplatnit i budoucí pohledávku nebo pohledávku, jejíž vznik je podmíněn splněním určité podmínky (dále jen „podmíněná pohledávka“); práva spojená s podmíněnou pohledávkou však může věřitel uplatnit až poté, co insolvenčnímu správci prokáže vznik podmíněné pohledávky.
  • Doručení přihlášky insolvenčnímu správci má pro běh promlčecí lhůty a zánik práva stejné právní účinky jako uplatnění práva u soudu.
  • V konkursu uplatňuje svou pohledávku přihláškou i věřitel, který má pohledávku vůči jiné osobě, než je úpadce, pokud je zajištěna zajišťovacím právem vztahujícím se na majetek úpadce.
  • Pokud tento věřitel svou zajištěnou pohledávku nepřihlásí v základní lhůtě pro přihlášení pohledávek, k jeho zajištěnému právu se v konkursu nepřihlíží, má však vůči dotčené majetkové podstatě právo na vydání toho, o co se dotyčná majetková podstata v důsledku toho obohatila, přičemž toto právo může vůči dotyčné majetkové podstatě uplatnit jako pohledávku za majetkovou podstatou, která je však uspokojena až po uspokojení všech ostatních pohledávek za touto majetkovou podstatou.

Náležitosti přihlášky v konkursním řízení

  • Přihláška musí být podána na stanoveném tiskopise a musí obsahovat základní náležitosti. V opačném případě se k přihlášce nepřihlíží. Základními náležitostmi jsou:

a) jméno, příjmení a bydliště nebo název a sídlo věřitele;

b) jméno, příjmení a bydliště nebo název a sídlo úpadce (tj. dlužníka);

c) právní základ vzniku pohledávky;

d) pořadí uspokojení pohledávky ze všeobecné majetkové podstaty;

e) celková výše pohledávky;

f) podpis věřitele.

  • Pro každou zajištěnou pohledávku je nutno podat samostatnou přihlášku s uvedením zajištěné částky, druhu, pořadí, předmětu a právního základu vzniku zajišťovacího práva.
  • V přihlášce podmíněné pohledávky je nutné uvést i skutečnost, na jejímž základě má pohledávka vzniknout, nebo podmínka, na níž vznik pohledávky závisí.
  • Celková výše pohledávky se v přihlášce rozdělí na jistinu a příslušenství, přičemž příslušenství se v přihlášce rozdělí podle právního základu vzniku.
  • Pohledávky se uplatňují v eurech. Není-li pohledávka uplatněna v eurech, stanoví insolvenční správce výši pohledávky přepočtem podle referenčního směnného kurzu stanoveného a vyhlášeného ke dni prohlášení konkursu Evropskou centrální bankou nebo Národní bankou Slovenska (Národná banka Slovenska). Je-li pohledávka uplatněna v měně, jejíž referenční směnný kurz Evropská centrální banka ani Národní banka Slovenska nestanoví a nevyhlašuje, určí výši pohledávky insolvenční správce s náležitou péčí.
  • K přihlášce se připojí listiny, které prokazují uvedené skutečnosti. Věřitel, který je účetní jednotkou, uvede v přihlášce prohlášení, zda je pohledávka vykázána v jeho účetnictví, v jakém rozsahu, případně důvody, proč není pohledávka v účetnictví vykázána.
  • K přihlášce nepeněžité pohledávky je třeba připojit znalecký posudek, který určuje hodnotu nepeněžité pohledávky; v opačném případě se přihláška nebere v potaz.
  • Věřitel, který nemá bydliště nebo sídlo či organizační složku podniku na území Slovenské republiky, musí ustanovit svého zástupce pro doručování, který má bydliště nebo sídlo na území Slovenské republiky, a ustanovení tohoto zástupce oznámit písemně insolvenčnímu správci; pokud tak neučiní, budou mu písemnosti doručovány pouze zveřejněním v Obchodním věstníku.

Vady přihlášky v konkursním řízení

  • Insolvenční správce bez zbytečného odkladu po uplynutí základní lhůty pro přihlášení pohledávek předloží soudu společně se svým stanoviskem seznam podání, u nichž má za to, že se nepovažují za přihlášky, přičemž soud bez zbytečného odkladu usnesením určí, zda se k těmto podáním přihlíží jako k přihláškám. Usnesení doručí soud insolvenčnímu správci, který o něm vyrozumí dotyčné osoby.
  • Podání, kterým byla uplatněna pohledávka, jež se v konkursním řízení uplatňuje přihláškou, nelze opravit ani doplnit.
  • Seznam pohledávek v konkursním řízení
  • Insolvenční správce zapisuje přihlášené pohledávky průběžně do seznamu pohledávek. Pokud o to věřitel požádá, vydá mu insolvenční správce bezodkladně potvrzení, zda byla jeho pohledávka zapsána do seznamu pohledávek.
  • Pro účely výkonu práv spojených s přihlášenou pohledávkou se v konkursním řízení vychází ze seznamu pohledávek.

Popření a zjištění pohledávek v konkursním řízení

  • Slovenský právní řád nepoužívá pojem „uznání“ či „neuznání“ pohledávky, nýbrž „popření“ a „zjištění“ pohledávky.
  • Insolvenční správce porovná každou přihlášenou pohledávku s účetní a jinou dokumentací úpadce a seznamem závazků, přičemž přihlédne k vyjádření úpadce a jiných osob. Insolvenční správce provede rovněž vlastní šetření, a pokud zjistí, že pohledávka je sporná, musí ji ve sporném rozsahu popřít.
  • Přihlášenou pohledávku může popřít insolvenční správce nebo věřitel přihlášené pohledávky (písemným podáním u insolvenčního správce na stanoveném tiskopisu), a to s ohledem na její právní základ, vymahatelnost, výši, pořadí, zajištění zajišťovacím právem nebo pořadí zajišťovacího práva. Jedná-li se o pohledávku orgánu, instituce nebo agentury Evropské unie, nelze popřít právní základ a výši stanovenou orgánem, institucí nebo agenturou Evropské unie.
  • Pohledávku lze popřít:
    • do 30 dnů od uplynutí základní lhůty pro přihlašování pohledávek,
    • do 30 dnů od zveřejnění zápisu pohledávky do seznamu pohledávek v Obchodním věstníku, co se týká pozdě přihlášených pohledávek.
    • V případě vysokého počtu přihlášek nebo z jiného vážného důvodu může soud na návrh insolvenčního správce nebo i bez návrhu opakovaně prodloužit insolvenčnímu správci lhůtu pro popření pohledávek, a to vždy nanejvýš o 30 dní.
    • Osoba, která pohledávku popře, musí její popření vždy zdůvodnit, přičemž při popření výše pohledávky musí uvést částku, kterou popírá, při popření pořadí musí uvést pořadí, které uznává, a při popření zajišťovacího práva musí uvést rozsah popření; v opačném případě je popření neúčinné. Pokud byla popřená pohledávka potvrzena třeba jen částečně soudem, odpovídá osoba, která pohledávku popřela, dotyčnému věřiteli za škodu, kterou mu popřením pohledávky způsobila, ledaže prokáže, že jednala s náležitou péčí.
    • Insolvenční správce zapíše popření pohledávky bez zbytečného odkladu do seznamu pohledávek a písemně je oznámí věřiteli, jehož pohledávka byla popřena.
    • Popření pohledávky věřitelem je účinné, pokud:
      • bylo podáno na stanoveném tiskopise a
      • na bankovní účet insolvenčního správce byla připsána kauce ve výši 350 EUR s uvedením čísla pohledávky ze seznamu pohledávek jako variabilního symbolu; za tímto účelem zveřejní insolvenční správce v Obchodním věstníku bankovní účet, na nějž lze kauci složit; kauci je možno složit pouze do uplynutí lhůty pro popření pohledávek, přičemž pro každé popření pohledávky, která byla uplatněna samostatnou přihláškou, musí být složena samostatná kauce; kauce tvoří součást majetkové podstaty; v případě úplné nebo částečné odůvodněnosti popření má popírající věřitel právo na vrácení kauce, které může uplatnit jako pohledávku za majetkovou podstatou.
      • Úpadce je oprávněn podat proti přihlášené pohledávce námitku ve lhůtě, která byla věřitelům stanovena pro popření pohledávek. Námitka se zaznamená do seznamu pohledávek, pro zjištění pohledávky však nemá význam.
      • Věřitel má právo domáhat se u soudu určení popřené pohledávky žalobou, přičemž žalobu je nutno podat na všechny osoby, které pohledávku popřely. Toto právo je nutné uplatnit vůči všem těmto osobám u soudu do 30 dnů od doručení písemného oznámení insolvenčního správce o popření pohledávky věřiteli, v opačném případě zaniká. Tuto žalobu je možné podat soudu, který konkursní řízení vede. Právo na určení popřené pohledávky je uplatněno včas i tehdy, pokud byla ve stanovené lhůtě žaloba podána soudu, který není příslušný. Samotné řízení se řídí obecnými procesními předpisy.
      • Pokud věřitel s pohledávkou, jejíž pořadí bylo popřeno, nepodal žalobu, platí nejnižší uznané pořadí.
      • Jestliže byla popřena pohledávka věřitele, o níž měl pravomoc rozhodnout jiný orgán než soud, je soud, který by byl příslušný k přezkoumání zákonnosti tohoto rozhodnutí, příslušný i pro řízení k určení této pohledávky; to platí i v případě, že jiný orgán než soud takovéto rozhodnutí nevydal.
      • V žalobě se věřitel může domáhat určení právního základu, vymahatelnosti, pořadí a výše pohledávky, zajištění zajišťovacím právem nebo pořadí zajišťovacího práva. V žalobě se může věřitel domáhat nanejvýš toho, co uvedl v přihlášce.
      • Rozhodnutí o určení popřené pohledávky je účinné vůči všem účastníkům konkursního řízení.
      • Uplynutím lhůty pro popření pohledávky se pohledávka považuje v rozsahu, v jakém nebyla popřena, za zjištěnou.
      • Pohledávku, kterou popřel pouze insolvenční správce, a pohledávku popřenou věřitelem se souhlasem tohoto věřitele může insolvenční správce písemně uznat, pokud o jejím určení dosud nerozhodl soud. Uznáním se popřená pohledávka v uznaném rozsahu považuje za zjištěnou.
      • Pohledávka určená pravomocným rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu veřejné správy se v určeném rozsahu považuje za zjištěnou.
      • Na žádost popřeného věřitele předloží insolvenční správce přihlášku pohledávky, která byla účinně popřená jiným věřitelem, bez zbytečného odkladu soudu spolu s listinami, které předložil přihlašující (popřený) věřitel a popírající věřitel, a se svým stanoviskem, zda je pohledávka vykázána v účetnictví a v jakém rozsahu, zda proti ní podal úpadce námitku a v jakém rozsahu, a zda ji uznává nebo neuznává a v jakém rozsahu a z jakého důvodu. Na základě těchto listin soud bez zbytečného odkladu rozhodne o tom, zda a v jakém rozsahu přizná věřiteli hlasovací práva a další práva spojená s popřenou pohledávkou. Rozhodnutí doručí soud insolvenčnímu správci a věřiteli, o jehož právech spojených s popřenou pohledávkou rozhodoval; toto rozhodnutí není zveřejněno v Obchodním věstníku. Věřitel, o jehož právech spojených s popřenou pohledávkou soud rozhodoval, může podat proti tomuto rozhodnutí odvolání.

Přihlašování pohledávek v řízení o reorganizaci

  • Přihláška se podává v jednom stejnopise u insolvenčního správce, a to do 30 dnů od povolení reorganizace. K přihlášce, která je doručena po této lhůtě, se nepřihlíží.

Náležitosti přihlášky v řízení o reorganizaci

  • Přiměřeně se použijí ustanovení o náležitostech přihlášky v konkursním řízení. U zajištěné pohledávky je nutné v přihlášce řádně a včas uplatnit zajišťovací právo; v opačném případě se pohledávka považuje za nezajištěnou pohledávku.
  • Přihlášku lze opravit nebo doplnit jen tak, že se původní přihláška nahradí u insolvenčního správce novou přihláškou, a to pouze do uplynutí lhůty pro přihlašování pohledávek.
  • Na žádost vydá insolvenční správce věřiteli potvrzení, zda byla jeho pohledávka zapsána do seznamu pohledávek.
  • V případě pochybností může insolvenční správce předložit kdykoli během reorganizace přihlášku soudu, aby rozhodl, zda se k přihlášce přihlíží.

Seznam pohledávek v řízení o reorganizaci

  • Přihlášené pohledávky spolu s údaji uvedenými v přihlášce zapisuje insolvenční správce průběžně do seznamu pohledávek tak, aby seznam pohledávek vyhotovil do deseti dnů od uplynutí lhůty pro přihlašování pohledávek.
  • Současně s vyhotovením seznamu pohledávek vyzve insolvenční správce dlužníka, aby se k zapsaným pohledávkám vyjádřil, a to ve lhůtě stanovené insolvenčním správcem, která činí nejméně pět pracovních dní a nejvýše deset pracovních dní.
  • Po uplynutí lhůty pro popření pohledávek doručí insolvenční správce nejpozději do tří dnů od uplynutí této lhůty jeden stejnopis seznamu pohledávek s vyznačením popřených pohledávek soudu; pro posouzení, v jakém rozsahu jsou přihlášené pohledávky popřené, jsou rozhodující údaje zapsané v seznamu pohledávek, který byl doručen soudu.
  • Dojde-li během reorganizace ke změně údajů zapsaných v seznamu pohledávek, zapíše insolvenční správce bezodkladně poté, co se o změně těchto údajů dozví, jejich změnu do seznamu pohledávek; změnu seznamu pohledávek bezodkladně oznámí rovněž písemně soudu.
  • Seznam pohledávek je součástí spisu insolvenčního správce.

Popření a zjištění pohledávek v řízení o reorganizaci

  • Insolvenční správce s náležitou péčí porovná každou přihlášenou pohledávku s účetní a jinou dokumentací dlužníka a se seznamem závazků dlužníka; insolvenční správce přitom přihlédne i k vyjádření dlužníka a jiných osob. Insolvenční správce provede rovněž vlastní šetření, a pokud zjistí, že přihlášená pohledávka je s ohledem na právní základ, vymahatelnost, výši, pořadí, zajištění zajišťovacím právem nebo pořadí zajišťovacího práva sporná, musí přihlášenou pohledávku ve sporném rozsahu popřít.
  • Přihlášenou pohledávku může insolvenční správce popřít pouze do 30 dnů od uplynutí lhůty pro přihlášení pohledávek. Insolvenční správce popře přihlášenou pohledávku tak, že popření pohledávky spolu s důvodem a rozsahem jejího popření zapíše do seznamu pohledávek; pokud insolvenční správce popře pohledávku s ohledem na její výši, uvede v seznamu pohledávek rovněž zjištěnou částku dotčené pohledávky. Uplynutím lhůty pro popření pohledávky se přihlášená pohledávka považuje v rozsahu, v jakém nebyla popřena, za zjištěnou. Za účelem výkonu práv spojených s přihlášenou pohledávkou se přihlášená pohledávka považuje za zjištěnou i tehdy, je-li popřena jen její výše.
  • Dlužník nebo věřitel, který doručil insolvenčnímu správci přihlášku, je oprávněn podat insolvenčnímu správci podnět k popření přihlášené pohledávky. Insolvenční správce je povinen každý podnět s náležitou péčí posoudit a po posouzení podnětu písemně informovat toho, kdo podnět podal, jak podnět vyřídil. Podnět k popření pohledávky a způsob jejího vyřízení zapíše insolvenční správce do seznamu pohledávek.
  • Věřitel s popřenou pohledávkou se může do 30 dnů od uplynutí lhůty pro popření pohledávek žalobou podanou na dlužníka domáhat toho, aby soud určil právní základ, vymahatelnost, výši, zajištění zajišťovacím právem nebo pořadí zajišťovacího práva popřené pohledávky; v žalobě se může věřitel domáhat nanejvýš toho, co uvedl v přihlášce. Žaloba se podává soudu, u něhož probíhá řízení o reorganizaci.
  • Pokud věřitel s popřenou pohledávkou v zákonné lhůtě žalobu na určení popřené pohledávky nepodá, nebo návrh na určení popřené pohledávky stáhne, k přihlášené pohledávce věřitele se v řízení o reorganizaci v popřeném rozsahu nepřihlíží a v případě potvrzení plánu reorganizace soudem nelze pohledávku v popřeném rozsahu vymáhat vůči dlužníkovi.
  • Rozhodnutí soudu o určení popřené pohledávky je účinné vůči všem. Jakmile je rozhodnutí soudu o určení popřené pohledávky pravomocné, považuje se popřená pohledávka v rozsahu určeném soudem za zjištěnou; ve zbylém rozsahu nelze pohledávku vůči dlužníkovi vymáhat.
  • Pokud neuplynula lhůta pro podání žaloby na určení pohledávky nebo dokud soud pravomocně nerozhodne o určení pohledávky, může dlužník dodatečně popřenou pohledávku vůči dotyčnému věřiteli písemně uznat; tímto uznáním se popřená pohledávka v uznaném rozsahu považuje za zjištěnou. Jestliže insolvenční správce popřel pohledávku z podnětu věřitele, může dlužník uznat popřenou pohledávku pouze se souhlasem tohoto věřitele.
  • Zjištění pohledávky se během reorganizace zapisuje do seznamu pohledávek. Insolvenční správce je povinen zapsat zjištění pohledávky do seznamu pohledávek bezodkladně poté, co se pohledávka považuje za zjištěnou nebo co dlužník pohledávku uznal.
  • Pokud soud během řízení o určení popřené pohledávky prohlásí na majetek dlužníka konkurs, probíhající řízení o určení popřené pohledávky se usnesením zastaví.

Přihlašování pohledávek v řízení o oddlužení

Oddlužení konkursem

  • Dlužník je povinen k návrhu na oddlužení konkursem přiložit seznam věřitelů, na jehož základě insolvenční správce písemně uvědomí každého věřitele uvedeného na tomto seznamu o prohlášení konkursu.
  • Věřitel může přihlásit pohledávku do 45 dnů od prohlášení konkursu, případně i později do doby, než insolvenční správce oznámí, že se chystá vypracovat rozvrh.
  • Pokud věřitel doručí insolvenčnímu správci přihlášku po uplynutí 45denní lhůty, k přihlášce se přihlíží, věřitel však nemůže vykonávat hlasovací práva.
  • S ohledem na náležitosti přihlášky se použijí přiměřeně ustanovení o konkursu (tiskopis, obsah přihlášky, měna a přílohy); to platí i pro vady přihlášky a seznam pohledávek.
  • Přihlášenou pohledávku může popřít pouze jiný přihlášený věřitel. Přiměřeně se uplatní ustanovení o popření a přihlášení pohledávky v konkursním řízení. K zjištění popřené pohledávky však postačuje pouze uznání popírajícího věřitele; nevyžaduje se souhlas insolvenčního správce.
  • Oddlužením konkursem se oddluží všechny pohledávky vůči dlužníkovi (nikoli pouze přihlášené pohledávky).
  • Tento stav je však možné zvrátit žalobou o zrušení oddlužení pro nepoctivý záměr dlužníka, kdy zákon výslovně uvádí jako jeden z projevů nepoctivého záměru i neuvedení věřitele-fyzické osoby v seznamu věřitelů, a to ani na dotaz insolvenčního správce.

Oddlužení splátkovým kalendářem

  • Dlužník je povinen přiložit k návrhu na oddlužení seznam svých závazků.
  • V tomto druhu řízení věřitelé své pohledávky nepřihlašují; insolvenční správce vychází ze svého posouzení poměrů dlužníka.
  • Stanovením splátkového kalendáře je dlužník oddlužen; tento stav je však opět možné zvrátit žalobou o zrušení oddlužení pro nepoctivý záměr dlužníka, kdy zákon výslovně uvádí jako jeden z projevů nepoctivého záměru i neuvedení věřitele-fyzické osoby v seznamu věřitelů, a to ani na dotaz insolvenčního správce.

13 Jaká pravidla platí pro rozdělování výtěžku? Jaké je pořadí pohledávek a práv věřitelů?

Rozdělení výnosů v rámci konkursu

  • Rozdělení výnosů v rámci konkursu se liší podle kategorie věřitelů (zajištění věřitelé, nezajištění věřitelé, věřitelé s podřízenými pohledávkami, smluvní pokuty a pohledávky věřitelů, kteří jsou spřízněni s dlužníkem):
    • Zajištěná pohledávka zajištěného věřitele se ve zjištěném rozsahu uspokojí z výtěžku ze zpeněžení majetku tvořícího oddělenou majetkovou podstatu zajištěného věřitele, který zbyl po odečtení pohledávek za majetkovou podstatou, jež byly přiřazeny ke složkám majetku uvedeným na seznamu, jež tvoří jeho oddělenou majetkovou podstatu. Není-li možné uspokojit zajištěnou pohledávku zajištěného věřitele v plném rozsahu, uspokojí se ve zbývajícím rozsahu jako nezajištěná pohledávka.
    • Nezajištěné pohledávky se ve zjištěném rozsahu uspokojí z výtěžku ze zpeněžení majetku tvořícího všeobecnou majetkovou podstatu, který zbyl po odečtení pohledávek za majetkovou podstatou, jež byly přiřazeny ke složkám majetku uvedeným na seznamu, jež tvoří všeobecnou majetkovou podstatu. Není-li možné uspokojit nezajištěné pohledávky v plném rozsahu, uspokojí se poměrně podle jejich vzájemné výše.
    • Podřízené pohledávky se ve zjištěném rozsahu uspokojí z výtěžku ze zpeněžení majetku tvořícího všeobecnou majetkovou podstatu, který ve všeobecné majetkové podstatě zbyl po úplném uspokojení jiných nezajištěných pohledávek. Není-li možné uspokojit podřízené pohledávky v plném rozsahu, uspokojí se poměrně podle jejich vzájemné výše. Stejně tak se uspokojují smluvní pokuty a pohledávky věřitelů spřízněných s úpadcem.
    • Rozdělení výnosů v konkursním řízení probíhá na základě rozvrhu. Před vyhotovením rozvrhu vypracuje insolvenční správce seznam pohledávek za majetkovou podstatou, jež mají být uspokojeny z výtěžku zařazeného do příslušné majetkové podstaty (oddělené majetkové podstaty pro zajištěný majetek, nebo všeobecné majetkové podstaty). Insolvenční správce zveřejní seznam a oznámí záměr vyhotovit rozvrh v Obchodním věstníku. Zákonem stanovené osoby, zejména věřitelské orgány a věřitelé, mohou ve stanovené lhůtě nahlížet do seznamu a podávat proti němu námitky. Námitky se mohou týkat pořadí pohledávky, nezařazení pohledávky, vyloučení pohledávky a rozsahu pohledávky. Po uplynutí lhůty připraví insolvenční správce rozvrh a předloží jej ke schválení věřitelskému výboru (v případě nečinnosti výboru jej předkládá soudu). Po jeho schválení vydá insolvenční správce nespornou část výtěžku příslušnému věřiteli, spornou část uschová do rozhodnutí soudu.
    • Rozvrh (z oddělené majetkové podstaty, nebo všeobecné majetkové podstaty) se obvykle vypracuje okamžitě po zpeněžení příslušné části majetku. Připouští-li to povaha dané věci, vyhotoví insolvenční správce i částečný rozvrh, naprostá většina konkursů je však řešena jedním (konečným) rozvrhem.
    • Do rozvrhu jsou zahrnuty také podmíněné a popřené pohledávky. Popřené pohledávky se uspokojují až po rozhodnutí soudu o jejich zjištění. Podmíněné pohledávky se uspokojují až poté, co pohledávka vznikne.
    • Po úplném zpeněžení majetku uvedeného v soupise a ukončení všech souvisejících sporů připraví insolvenční správce konečný rozvrh výtěžku pro nezajištěné věřitele. V tomto konečném rozvrhu se uvedou i všechny předcházející rozvrhy výtěžků.

V rámci reorganizace a oddlužení splátkovým kalendářem se rozdělení výnosu neuskutečňuje.

V oddlužení konkursem:

  • Insolvenční správce bez zbytečného odkladu po zpeněžení majetkové podstaty a ukončení všech sporů, jimiž může být dotčen rozvrh výtěžku, nejpozději však do 60 dnů od prohlášení konkursu, připraví rozvrh výtěžku. Záměr vyhotovit rozvrh oznámí insolvenční správce v Obchodním věstníku.
  • Z výtěžku insolvenční správce nejprve odečte náklady konkursu, poté případnou nepostižitelnou hodnotu obydlí dlužníka, načež poměrně uhradí přihlášené pohledávky dětí dlužníka na výživném a zůstatek rozdělí poměrně mezi všechny přihlášené věřitele podle výše zjištěných pohledávek. Náklady na uspokojení pohledávek nese každý věřitel sám.
  • Plnění, u nichž se insolvenčnímu správci nepodaří zjistit bankovní účet nebo adresu věřitele ani do tří měsíců od vyhotovení rozvrhu výtěžku, připadají státu. Tato plnění poukáže insolvenční správce na účet soudu, který prohlásil konkurs.
  • Insolvenční správce odpovídá věřitelům za škodu, kterou jim způsobí tím, že rozvrh výtěžku byl realizován v rozporu s pravidly stanovenými zákonem, ledaže prokáže, že postupoval s náležitou péčí.
    • Náklady konkursu jsou uhrazeny z výtěžku určeného k uspokojení nezajištěných věřitelů v tomto pořadí:
    • odměna insolvenčního správce a náklady na zpeněžení a rozvrh výtěžku,
    • náhrada nezbytných výdajů insolvenčního správce na vedení konkursu,
    • náklady související se správou majetku podléhajícího konkursu,
    • záloha na náklady znaleckého posudku,
    • náklady na šetření, která provedl insolvenční správce na žádost věřitele, ve výši schválené zástupcem věřitelů nebo schůzí věřitelů.

14 Jaké jsou podmínky pro skončení insolvenčního řízení a jeho účinky (zejména vyrovnáním)?

Konkursní řízení

  • Soud rozhodne i bez návrhu o zrušení konkursu pro nedostatek majetku, pokud zjistí, že majetek úpadce nepostačuje ani na úhradu pohledávek za majetkovou podstatou; v usnesení soud rozhodne rovněž o odměně a výdajích insolvenčního správce, jež jsou hrazeny z majetku dlužníka, o záloze na uhrazení odměny a výdajů předběžného správce a o záloze na úhradu nákladů konkursu.
  • Soud rozhodne i bez návrhu o zrušení konkursu, pokud zjistí, že neexistují předpoklady pro konkurs; o odměně a výdajích insolvenčního správce rozhodne stejně jako při zrušení konkursu pro nedostatek majetku.
  • Na návrh insolvenčního správce rozhodne soud o zrušení konkursu po splnění konečného rozvrhu výtěžku.
  • Usnesení o zrušení konkursu soud bezodkladně zveřejní v Obchodním věstníku; usnesení doručí rovněž úpadci a insolvenčnímu správci. Proti usnesení se může odvolat insolvenční správce a věřitel, jehož zjištěná pohledávka nebyla uspokojena, nebo byla uspokojena pouze částečně.
  • Soud oznámí právoplatnost usnesení o zrušení konkursu v Obchodním věstníku. Zveřejněním tohoto oznámení zanikají některé účinky a funkce věřitelského výboru, pokud byl ustanoven. Tímto není dotčena platnost a účinnost úkonů provedených během konkursního řízení.
  • Ke dni zrušení konkursu insolvenční správce uzavře účetní knihy a sestaví individuální účetní závěrku podle zvláštních předpisů. Insolvenční správce odevzdá úpadci, případně likvidátorovi rovněž všechny potřebné doklady a zbývající majetek a zajistí další činnosti související se zrušením konkursu. Po provedení těchto činností odvolá soud insolvenčního správce z funkce.
  • Konkurs se zrušuje rovněž usnesením, jímž odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil nebo změnil s ohledem na část týkající se prohlášení konkursu. Usnesení doručí soud úpadci a insolvenčnímu správci. Usnesení je také bezodkladně zveřejněno v Obchodním věstníku, přičemž zveřejněním usnesení zanikají účinky konkursu, obnovují se zajišťovací práva, která zanikla, a ruší se funkce insolvenčního správce a věřitelského výboru, pokud byl ustanoven.
  • V usnesení podle výše uvedeného odstavce rozhodne soud o odměně insolvenčního správce, kterou podle rozhodnutí soudu platí osoba, která podala návrh na prohlášení konkursu.
  • Pokud úpadce, který je fyzickou osobou, během konkursu zemře, nastupují na jeho místo v rozsahu majetku podléhajícího konkursu jeho dědicové, případně stát, není-li dědiců nebo odmítnou-li dědicové dědictví.
  • Na základě výpisu ze seznamu pohledávek lze po zrušení konkursu podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci s ohledem na zjištěnou pohledávku, proti níž nepodal úpadce ve lhůtě stanovené insolvenčním správcem výslovně námitku. Seznam pohledávek po zrušení konkursu uloží insolvenční správce na soudu.

Reorganizace

  • Plán přijatý schvalovací schůzí potvrzuje soud usnesením na návrh předkladatele plánu. Návrh na potvrzení plánu musí předkladatel doručit soudu do deseti dnů od skončení schvalovací schůze; součástí návrhu je zápis ze schvalovací schůze a přijatý plán.
  • Návrh na potvrzení plánu lze podat i v případě, nebyl-li plán schvalovací schůzí přijat, nebo pokud s ním dlužník nesouhlasil.
  • Jestliže předkladatel plánu v zákonné lhůtě návrh na potvrzení plánu nepodá, požádá insolvenční správce bezodkladně soud o prohlášení konkursu.
  • Jestliže pro přijetí plánu nehlasovala v některé ze skupin potřebná většina, může předkladatel plánu v návrhu na potvrzení plánu požadovat, aby soud přijetí plánu ve skupině nahradil svým rozhodnutím, pokud:
  • účastníci plánu zařazení do skupiny, která hlasovala proti přijetí plánu, nebudou na základě plánu ve zjevně horším postavení, než v jakém by byli v případě nepřijetí plánu; soud založí své rozhodnutí na jejich pravděpodobném uspokojení v konkursním řízení ke dni zahájení řízení o reorganizaci, přičemž vychází z údajů uvedených v plánu, není-li prokázán opak,
  • většina ze skupin sestavených podle plánu hlasovala pro přijetí plánu potřebnou většinou a
  • pro přijetí plánu hlasovali přítomní věřitelé nadpoloviční většinou hlasů počítaných podle stanovené výše jejich zjištěných pohledávek.
  • Soud rozhodne o nahrazení souhlasu v usnesení, nebo potvrdí zamítnutí plánu.
    • Není-li důvod pro zamítnutí plánu, soud do patnácti dnů od doručení návrhu na potvrzení plánu předložený plán usnesením potvrdí; přílohou usnesení je plán potvrzený soudem. V usnesení o potvrzení plánu rozhodne soud rovněž o ukončení reorganizace.
    • Soud zveřejní své usnesení bezodkladně v Obchodním věstníku. Plán potvrzený soudem se nezveřejňuje; to se nevztahuje na ustanovení o novém úvěru.
    • Plán potvrzený soudem je součástí soudního spisu. Účastníci plánu a jejich zástupci mohou nahlížet do soudního spisu i do plánu potvrzeného soudem a pořizovat z něj výpisy, opisy nebo fotokopie či požádat soud o vyhotovení fotokopií za úhradu věcných nákladů.
    • Soud usnesením plán zamítne, pokud:
      • došlo k podstatnému porušení ustanovení zákona o náležitostech plánu, postupu při přípravě plánu, hlasování o plánu nebo jiných ustanovení týkajících se plánu, jestliže to mělo nepříznivý vliv na některého z účastníků plánu,
      • přijetí plánu bylo dosaženo podvodným jednáním nebo poskytnutím zvláštních výhod některému účastníkovi plánu,
      • plán nebyl přijat schvalovací schůzí; to neplatí, jestliže soud nahradil její souhlas svým rozhodnutím,
      • podle plánu nemá dojít k vydání akcií nebo jiných majetkových účastí ve společnosti dlužníka nebo přebírající osoby výměnou za nové peněžní vklady, nebo výměnou pohledávek věřitelů ve skupině pro nezajištěné pohledávky s výjimkou věřitelů ve skupině pro nezajištěné pohledávky zaměstnanců, a to alespoň ve výši rozděleného zisku za poslední dva roky,
      • plán není ve vztahu ke skupinám věřitelů spravedlivý, jelikož předpokládá vznik, změnu nebo zánik práva či závazků obsažených v plánu, takže věřitelé ve skupině pro nezajištěné pohledávky budou uspokojeni později než zajištění věřitelé, aniž by pro to existoval spravedlivý důvod,
      • plán je v podstatném rozporu se společným zájmem věřitelů,
      • míra uspokojení kterékoli z nezajištěných pohledávek je nižší než 50 % výše dotčené pohledávky; to neplatí, pokud dotčený věřitel s nižší mírou uspokojení písemně souhlasí,
      • plnění určená k uspokojení kterékoli z nezajištěných pohledávek mají být podle klíčové části plánu poskytována po dobu delší než pět let; to neplatí, pokud dotčený věřitel s delší lhůtou splatnosti plnění určených k uspokojení jeho pohledávek písemně souhlasí.
    • Soud zveřejní své usnesení o zamítnutí plánu bezodkladně v Obchodním věstníku. Předkladatel plánu se může proti usnesení odvolat do patnácti dnů od jeho zveřejnění v Obchodním věstníku. O odvolání rozhodne odvolací soud do 30 dnů od předložení dané věci.
    • Jakmile usnesení o zamítnutí plánu nabude právní moci, soud jedním usnesením zastaví řízení o reorganizaci, zahájí konkursní řízení a na majetek dlužníka prohlásí konkurs. V usnesení ustanoví soud insolvenčního správce, a to náhodným výběrem. Usnesení zveřejní soud bezodkladně v Obchodním věstníku, přičemž tímto zveřejněním zanikají účinky zahájení řízení o reorganizaci a ruší se funkce věřitelského výboru a funkce insolvenčního správce. Usnesení doručí soud dlužníkovi a insolvenčnímu správci, jehož v usnesení ustanovil.

Oddlužení konkursem

Řízení je ukončeno ve třech případech:

  • pokud insolvenční správce zjistí, že majetková podstata nepokryje náklady konkursu (dlužník je oddlužený),
  • pokud se do konkursního řízení nepřihlásil žádný věřitel (dlužník je oddlužený),
  • pokud insolvenční správce splní rozvrh výtěžku (tj. rozdělí po zpeněžení majetku peníze mezí věřitele), dlužník je oddlužený,
  • pokud nebyly splněny předpoklady pro konkursní řízení, v tomto případě soud zároveň oddlužení zruší.

V obou případech insolvenční správce veřejně oznámí, že konkursní řízení bylo zrušeno. Zrušením konkursního řízení:

  • zaniká funkce insolvenčního správce,
  • zaniká funkce zástupce věřitelů,
  • zaniká oprávnění insolvenčního správce nakládat s majetkem dlužníka a jednat ve věcech týkajících se tohoto majetku,
  • zaniká povinnost dlužníka plnit pohledávky v konkursním řízení insolvenčnímu správci,
  • zaniká nepřípustnost vzájemného započtení pohledávek,
  • zanikají omezení týkající se vypovězení smluv a odstoupení od smluv,
  • končí řízení o určení popřené pohledávky.

Oddlužení splátkovým kalendářem – ukončení

  • Řízení je ukončeno, pokud soud zjistí, že po podání návrhu na stanovení splátkového kalendáře nejsou splněny podmínky pro poskytnutí ochrany před věřiteli.
  • Řízení je ukončeno, pokud v usnesení o poskytnutí ochrany před věřiteli uložil soud dlužníkovi zaplacení zálohy pro insolvenčního správce a dlužník tak neučiní ani do sedmí dnů poté, co byl k tomu insolvenčním správcem vyzván.
  • Řízení je ukončeno, pokud insolvenční správce veřejně oznámí, že poměry dlužníka neumožňují stanovit splátkový kalendář.
  • Řízení je ukončeno usnesením soudu o tom, že poměry dlužníka neumožňují určit platební kalendář.
  • Řízení je ukončeno stanovením splátkového kalendáře soudem (pouze v tomto případě je dlužník oddlužen).

15 Jaká práva mají věřitelé po skončení insolvenčního řízení?

Konkursní řízení

  • Na základě výpisu ze seznamu pohledávek lze po zrušení konkursu podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci s ohledem na zjištěnou pohledávku, proti níž nepodal úpadce ve lhůtě stanovené insolvenčním správcem výslovně námitku. Insolvenční správce uloží na soudu seznam pohledávek po zrušení konkursu.

Řízení o reorganizaci

  • Návrh na prohlášení neúčinnosti plánu ve vztahu k danému věřiteli lze podat na základě těchto skutečností:
    • musí se jednat o věřitele, který hlasoval proti přijetí plánu a uplatnil v zápisu ze schvalovací schůze odůvodněnou námitku,
    • nebo účastníka plánu, který může být poskytovatelem státní podpory,
    • pohledávky zařazené do stejné skupiny jako jeho zjištěná pohledávka mají být podle plánu uspokojeny v jiné míře nebo jiným způsobem, čímž je věřitelům těchto pohledávek oproti němu poskytnuta výhoda, nebo
    • majetková práva akcionářů zařazená do stejné skupiny jako jeho majetkové právo akcionáře mají být podle plánu uspokojena v jiné míře nebo jiným způsobem, čímž je akcionářům s těmito majetkovými právy oproti němu poskytnuta výhoda, nebo
    • předkladatel plánu nezařadil jeho zjištěnou pohledávku do skupiny, jak věřitel požadoval, čímž se dostal do horšího postavení, než v jakém by byl v případě, že by plán nebyl přijat; soud přitom vychází z pravděpodobného uspokojení věřitele v konkursním řízení, nebo
    • předkladatel plánu nezařadil jeho zjištěnou zajištěnou pohledávku do skupiny pro zajištěné pohledávky v rozsahu, v jakém věřitel požadoval, čímž se dostal do horšího postavení, než v jakém by byl v případě, že by plán nebyl přijat; soud přitom vychází z pravděpodobného uspokojení věřitele v konkursním řízení, nebo
    • splněním potvrzeného plánu dojde k poskytnutí neoprávněné státní podpory.
    • Mimoto je možné uplatnit i tyto důvody neúčinnosti (ze strany kteréhokoli věřitele):
      • Pokud dlužník nebo přebírající osoba ani do 30 dnů od doručení výzvy nesplní řádně a včas vůči účastníkovi plánu pohledávku nebo jiný závazek vyplývající z plánu, plán se tímto stává vůči účastníkovi plánu ve vztahu k dotyčné pohledávce neúčinným.
      • Dlužník nebo přebírající osoba nemůže po skončení reorganizace mezi své členy rozdělit zisk nebo jiné vlastní zdroje dříve, než dojde k uspokojení pohledávek věřitelů ve skupině pro nezajištěné pohledávky do výše jejich zjištěných pohledávek podle plánu (rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů lze v konkursním řízení napadnout). Žalobu na neúčinnost podává nezajištěný věřitel.
      • Pokud dlužník nebo přebírající osoba vytvoří zisk vykázaný v účetní závěrce, jenž nepotřebuje k zachování provozu podniku nebo jeho podstatné části, jak se předpokládá v plánu, má nezajištěný věřitel právo domáhat se u soudu, který plán potvrdil, uspokojení své původní pohledávky z takto vytvořeného zisku v rozsahu rozdílu mezi výší potřebnou k uspokojení pohledávky a plněním, které bylo tomuto věřiteli poskytnuto podle plánu; soud mu však nemůže přiznat více, než mu z vytvořeného zisku připadá poměrně s ohledem na ostatní věřitele v téže skupině.
  • V případě neúčinnosti plánu vůči věřiteli jsou dlužník a přebírající osoba povinní společně a nerozdílně splnit původní pohledávku věřitele v rozsahu, v jakém byla přihlášena a zjištěna, spolu s úroky počítanými ze zjištěné části pohledávky od zahájení reorganizace. Dlužník a přebírající osoba musí pohledávku věřitele splnit v původní lhůtě splatnosti.
  • V případě neúčinnosti plánu vůči akcionáři dlužníka jsou dlužník a přebírající osoba povinni společně a nerozdílně uhradit akcionáři částku, která by odpovídala jeho podílu na likvidačním zůstatku dlužníka v době potvrzení plánu soudem. Neprokáže-li akcionář opak, předpokládá se, že se hodnota likvidačního zůstatku rovná nule.
  • V případě neúčinnosti plánu vůči dlužníkovi nebo přebírající osobě lze s ohledem na původní pohledávku věřitele vést řízení o výkonu rozhodnutí nebo exekuční řízení.

Oddlužení konkursem

Poctivý záměr – u dlužníka se při podání návrhu předpokládá existence jeho poctivého záměru, přičemž věřitelé toto mohou napadnout v „klasickém“ občanskoprávním řízení. Napadení však není možné během řízení o oddlužení, nýbrž až po jeho skončení.

Oddlužení splátkovým kalendářem

Poctivý záměr – u dlužníka se při podání návrhu předpokládá existence jeho poctivého záměru, přičemž věřitelé toto mohou napadnout v „klasickém“ občanskoprávním řízení. Napadení však není možné během řízení o oddlužení, nýbrž až po jeho skončení.

Dlužník nemá poctivý záměr, pokud:

  • v seznamu majetku neuvedl ani na dotaz insolvenčního správce část svého majetku, třebaže o něm věděl nebo s přihlédnutím k okolnostem musel vědět; k majetku nepatrné hodnoty se nepřihlíží,
  • v seznamu věřitelů neuvedl ani na dotaz insolvenčního správce věřitele-fyzickou osobu, v důsledku čehož dotyčný věřitel nepřihlásil svou pohledávku, třebaže o něm věděl nebo s přihlédnutím k okolnostem musel vědět; k drobným věřitelům se nepřihlíží,
  • v návrhu nebo v příloze návrhu nebo na dotaz insolvenčního správce uvedl nepravdivou důležitou informaci nebo neuvedl důležitou informaci, třebaže věděl nebo s přihlédnutím k okolnostem musel vědět, že se jedná o důležitou informaci,
  • bez vážného důvodu neposkytl insolvenčnímu správci potřebnou součinnost, kterou od něj lze přiměřeně vyžadovat,
  • z chování dlužníka před podáním návrhu lze usuzovat, že úmyslně přivodil platební neschopnost, aby mohl podat návrh,
  • v době podání návrhu dlužník nebyl v platební neschopnosti, přičemž o tom věděl nebo s přihlédnutím k okolnostem musel vědět,
  • z chování dlužníka před podáním návrhu lze usuzovat, že při přijímání závazků se dlužník spoléhal na to, že svoje dluhy bude řešit konkursem nebo splátkovým kalendářem,
  • z chování dlužníka před podáním návrhu lze usuzovat, že měl snahu poškodit svého věřitele nebo zvýhodnit některého věřitele,
  • bez vážného důvodu neplní řádně a včas soudem stanovený splátkový kalendář,
  • bez vážného důvodu neposkytuje řádně a včas výživné na dítě, na něž vznikl nárok po rozhodném dni; tohoto důvodu se může dovolávat pouze dítě nebo jeho zákonný zástupce,
  • bez vážného důvodu neplní řádně a včas povinnost vrátit Centru právní pomoci hodnotu poskytnuté zálohy na úhradu paušální odměny insolvenčního správce; tohoto důvodu se může dovolávat pouze Centrum právní pomoci,
  • dlužník se domáhal zbavení dluhů navzdory tomu, že na území Slovenské republiky neměl v době podání návrhu těžiště hlavních zájmů.
  • Soud pohlíží přísněji na skutečnosti ovlivňující poctivý záměr u dlužníka, který v minulosti měl nebo dosud má významnější majetek, má zkušenosti s podnikáním, působí nebo působil jako vedoucí pracovník nebo působí či působil v orgánech právnické osoby nebo má jiné zvláštní zkušenosti.
  • Soud pohlíží mírněji na skutečnosti ovlivňující poctivý záměr u dlužníka, který má pouze základní vzdělání, je v důchodovém věku nebo se tomuto věku blíží, má vážné zdravotní problémy, dočasně nebo trvale přišel o bydliště nebo jej postihla jiná událost, jež mu ztížila uplatnění ve společnosti.
  • Soud přezkoumá poctivý záměr dlužníka pouze v řízení o návrhu na zrušení oddlužení kvůli nepoctivému záměru. V konkursním řízení ani v řízení o stanovení splátkového kalendáře soud poctivý záměr dlužníka nezkoumá.

16 Kdo ponese náklady vzniklé v insolvenčním řízení?

Konkursní řízení

  • Náklady na svolání a konání schůze věřitelů představují v zásadě pohledávku za majetkovou podstatou. Z této zásady existují tyto výjimky:
    • Byla-li schůze věřitelů svolána z podnětu věřitele, je náklady na svolání a konání schůze věřitelů povinen zaplatit věřitel, který požádal o její svolání, pokud schůze věřitelů nerozhodne jinak.
    • Podmínkou podání návrhu na určení popřené pohledávky, pokud jde o popření pohledávky pouze věřitelem, je řádné a včasné zaplacení zálohy na náklady. Pokud navrhovatel uhrazení zálohy neprokáže, soud řízení zastaví.
    • Za výkon své funkce má člen věřitelského výboru nárok na úhradu nákladů, které prokazatelně vynaložil při výkonu své funkce; tyto náklady představují pohledávku za všeobecnou majetkovou podstatou ve výši schválené věřitelským výborem.
    • Pokud v řízení o výkonu rozhodnutí nebo v exekučním řízení již došlo k zpeněžení majetku podléhajícího konkursu, výtěžek však nebyl dosud vyplacen oprávněné osobě, stává se tento výtěžek součástí příslušné majetkové podstaty a náklady řízení představují pohledávku za touto majetkovou podstatou.
    • Náklady na znalecký posudek, který si vyžádal věřitelský výbor, představují pohledávku za všeobecnou majetkovou podstatou. Náklady na znalecký posudek vyžádaný zajištěným věřitelem představují pohledávku za jeho oddělenou majetkovou podstatou (předmětem zajišťovacího práva).
    • Náklady řízení o vyloučení majetku ze soupisu jsou podle rozhodnutí soudu pohledávkou za dotyčnou majetkovou podstatou.
    • Z uspokojení v rámci konkursního řízení jsou vyloučeny náklady účastníků řízení, které jim vznikly účastí v konkursním řízení a v řízeních souvisejících s tímto řízením (zvláštní předpis však může stanovit jinak, například s ohledem na určení popřené pohledávky a znalecké posudky).

Řízení o reorganizaci

  • Náklady platí v zásadě dlužník. Dlužník hradí:
    • posudek týkající se reorganizace,
    • odměnu insolvenčního správce (paušální odměnu a odměnu za výkon jeho funkce) a jeho výdaje,
    • náklady na svolání a konání schůze věřitelů,
    • výdaje, které člen věřitelského výboru prokazatelně vynaložil při výkonu své funkce; tyto výdaje hradí dlužník ve výši schválené věřitelským výborem.

Oddlužení konkursem

  • V případě oddlužení konkursem se předpokládá velmi nízký majetek dlužníka, náklady se proto snižují na minimum a hradí je věřitelé. Pokud věřitelé vědí o určitém majetku, musí na vlastní náklady vyvinout činnost k převedení tohoto majetku do majetkové podstaty.
    • Náklady účastníků řízení, které jim vznikly v souvislosti s účastí v konkursním řízení nebo v řízení o stanovení splátkového kalendáře, se oddlužením stávají nevymahatelnými vůči dlužníkovi.
      • Při zkoumání poměrů dlužníka vychází insolvenční správce zejména ze seznamu majetku, seznamu věřitelů a informací poskytnutých dlužníkem, věřiteli, případně jinými osobami. Insolvenční správce provede s náležitou péči šetření týkající se majetku a závazků, případně další šetření, která nejsou časově náročná a která lze provést s nepatrnými náklady.
      • Insolvenční správce provede na žádost věřitele jiná šetření, pokud věřitel zaplatí zálohu na náklady těchto šetření. Insolvenční správce provede tato šetření na náklady věřitele. V konkursním řízení má věřitel nárok na náhradu těchto nákladů jako nákladů konkursu ve výši schválené zástupcem věřitelů nebo stanovené schůzí věřitelů, není-li zástupce věřitelů ustanoven.
      • Náklady zajištěného věřitele jsou upraveny zvlášť, a to z toho důvodu, že zajištěný věřitel se může rozhodnout, zda do řízení vstoupí, či nikoli.
        • Zatížený majetek je součástí majetkové podstaty pouze tehdy, přihlásí-li se přednostní zajištěný věřitel.
        • Pokud se přihlásí pouze zajištěný věřitel nižšího pořadí, podléhá zatížený majetek konkursu tehdy, lze-li předpokládat, že z něj bude uspokojen také zajištěný věřitel se zajišťovacím právem nižšího pořadí. Hodnota zatíženého majetku se pro účely posouzení, zda tento majetek podléhá konkursu, stanoví podle znaleckého posudku, jehož vypracování zajistí insolvenční správce na žádost a náklady tohoto zajištěného věřitele nižšího pořadí. Pokud zajištěný věřitel nižšího pořadí ani ve lhůtě stanovené insolvenčním správcem nezaplatí zálohu na náklady na znalecký posudek, má se za to, že zatížený majetek konkursu nepodléhá.
      • Insolvenční správce může (ale nemusí) svolat schůzi věřitelů, pokud to považuje za nezbytné. Insolvenční správce svolá schůzi věřitelů, pokud o to požádá kterýkoli přihlášený věřitel, jenž zaplatí zálohu na náklady spojené s konáním schůze věřitelů a uhradí paušální odměnu insolvenčního správce za konání schůze věřitelů.

Oddlužení splátkovým kalendářem

  • Náklady tohoto řízení hradí především dlužník.
  • Systém je nastaven tak, aby bylo řízení zahájeno (kromě části týkající se formálního návrhu) až po zaplacení zálohy na odměnu insolvenčního správce a uhrazení nezbytných nákladů řízení.
  • Náklady účastníků řízení, které jim vznikly v souvislosti s účastí v konkursním řízení nebo v řízení o stanovení splátkového kalendáře, se oddlužením stávají nevymahatelnými vůči dlužníkovi.
  • Pokud věřitel nesouhlasí s návrhem splátkového kalendáře, může u insolvenčního správce podat námitku. Insolvenční správce se k námitce vyjádří a rozhodne o ní soud.

17 Jaká pravidla platí pro neplatnost, odporovatelnost nebo neúčinnost právních jednání poškozujících společný zájem věřitelů?

  • Zákon o konkursu (Zákon č. 7/2005 Z.z. o konkurze a reštrukturalizácii) řeší úkony poškozující věřitele tím, že stanoví za určitých podmínek jejich neúčinnost. Neúčinnost má důsledky pouze v případě, je-li úkonům dlužníka resp. úpadce odporováno. Právo podat odpor má insolvenční správce a věřitel, věřitel však pouze v případě, že insolvenční správce v přiměřené lhůtě jeho žádosti o podání odporu nevyhověl. Právo odporovat právnímu úkonu zanikne, pokud se neuplatní u povinné osoby nebo u soudu do jednoho roku od prohlášení konkursu; právo odporovat právnímu úkonu se považuje za uplatněné u povinné osoby pouze tehdy, pokud povinná osoba toto právo písemně uznala. Podle zákona lze odporovat i právním úkonům, s ohledem na něž jsou nároky vykonatelné nebo již byly uspokojeny.
  • Pokud před prohlášením konkursu probíhalo řízení o reorganizaci, během něhož byl prohlášen konkurs, je pro stanovení doby, v níž měl být učiněn právní úkon, kterému lze podle zákona o konkursu odporovat, rozhodující zahájení řízení o reorganizaci.
  • Úkony musí provést dlužník resp. úpadce a musí být provedeny bez přiměřeného protiplnění nebo zvýhodňovat či zkracovat uspokojení přihlášené pohledávky některého z věřitelů dlužníka. Musí se jednat o úkony týkající se majetku dlužníka.
  • Zákon o konkursu stanoví další podrobná pravidla týkající se dokazování úmyslu poškodit věřitele. V některých případech není nutné úmysl prokazovat vůbec, v jiných platí vyvratitelná domněnka. Zákon stanoví rovněž právní důsledky odporovatelnosti uplatněné u soudu, jimiž jsou vrácení získané majetkové hodnoty od osoby, vůči níž bylo právo uplatněno.
  • V rámci reorganizace jsou úkony poškozující věřitele důležité při ověřování nejlepšího zájmu věřitelů: při porovnání výsledku plánu reorganizace a případného konkursu musí vzít insolvenční správce v úvahu i odporovatelné právní úkony.
  • Jinak se v rámci reorganizace právním úkonům neodporuje.
  • V některých případech však zákon upravuje domněnky pro případnou přeměnu reorganizace na konkurs, a pokud k tomu dojde, jsou určité právní úkony odporovatelné.
    • Insolvenční správce může právní úkony dlužníka schválit pouze tehdy, pokud zvyšují hodnotu majetku dlužníka nebo pokud jsou potřebné k dosažení účelu reorganizace. Učiní-li dlužník právní úkon podléhající souhlasu insolvenčního správce bez takovéhoto souhlasu, není tím platnost právního úkonu dotčena, v konkursním řízení však lze právnímu úkonu odporovat, pokud byl na majetek dlužníka do dvou let od zahájení řízení o reorganizaci prohlášen konkurs.
    • Dlužník nebo přebírající osoba nemůže po skončení reorganizace mezi své členy rozdělit zisk nebo jiné vlastní zdroje dříve, než dojde k uspokojení pohledávek věřitelů ve skupině pro nezajištěné pohledávky do výše jejich zjištěných pohledávek podle plánu; rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů lze v konkursním řízení odporovat a představuje to rovněž důvod pro neúčinnost plánu.
    • Právní úkony dlužníka nebo insolvenčního správce učiněné během řízení o reorganizaci, které poskytují účastníkovi plánu výhodu, jež se v plánu nepředpokládá, jsou neplatné.
  • Oddlužením nejsou dotčena práva věřitelů domáhat se podle občanskoprávních předpisů uspokojení z toho, co bylo odporovatelným právním úkonem vyloučeno z majetku dlužníka. V případném následném řízení o poctivém záměru se mimoto bere v úvahu chování dlužníka, z něhož lze usuzovat, že platební neschopnost přivodil úmyslně nebo že měl snahu poškodit svého věřitele či zvýhodnit některého z věřitelů.
Poslední aktualizace: 22/08/2022

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.