Platební neschopnost

1 Proti komu lze zahájit insolvenční řízení?

Insolvenční řízení se může vést proti podnikatelům a sdružením osob s právní subjektivitou, které sledují ekonomický cíl.

2 Jaké jsou podmínky pro zahájení insolvenčního řízení?

Aby bylo zahájeno řízení, musí návrh podat dlužník sám, věřitel s právním zájmem nebo státní zástupce u soudu prvního stupně (eisangeléas protodikón), existují-li v daném případě prvky veřejného zájmu. Podmínky pro zahájení řízení: a) jestliže návrh podal věřitel, musí být dlužník v situaci, kdy zastavil platby; b) jestliže návrh podal dlužník, postačí pravděpodobnost, že nebude schopen splatit své dluhy. Soud stanoví datum zastavení plateb, které nesmí být starší než dva roky před datem zveřejnění soudního rozhodnutí (den úpadku). Předseda soudu může na žádost kterékoli osoby, jež má právní zájem, nařídit jakékoli opatření, které považuje za nutné k tomu, aby se předešlo jakékoli změně stavu majetku dlužníka, která by poškodila věřitele. Tato opatření přestanou platit automaticky, jakmile bude vydáno soudní rozhodnutí prohlašující úpadek (platební neschopnost).

3 Jaký majetek tvoří majetkovou podstatu? Jak se nakládá s majetkem, který dlužník nabyl nebo na něj přešel po zahájení insolvenčního řízení?

Majetková podstata (ptocheutikí periousía) zahrnuje veškerý majetek ve vlastnictví dlužníka k datu prohlášení platební neschopnosti bez ohledu na to, kde se nachází. Nezahrnuje a) majetek vyloučený z výkonu rozhodnutí, tj. věci naprosto nezbytné pro základní živobytí dlužníka a jeho rodiny a věci, které dlužník potřebuje, aby byl schopen pracovat za účelem získání obživy, nebo b) veškerý majetek vyloučený z výkonu rozhodnutí podle zvláštních právních předpisů. Majetková podstata nezahrnuje žádný majetek nabytý dlužníkem po vyhlášení úpadku.

4 Jaké pravomoci má dlužník a jaké insolvenční správce?

S účinností od vyhlášení úpadku je dlužník automaticky zbaven práva spravovat svůj majetek, tedy nakládat s ním a prodávat jej. Jakékoliv hospodaření s majetkem ze strany dlužníka bez souhlasu správce (sýndikos) je nevykonatelné. Majetek bude spravovat správce. Pouze ve výjimečných případech vymezených zákonem může dlužník svůj vlastní majetek spravovat. Ustanovený správce musí být právník s nejméně pětiletou praxí. Dohled nad činností správce zajišťuje soudce-zpravodaj příslušného soudu (eisigitís dikastís). Někteří správci musí mít povolení od soudu, který řeší případy platební neschopnosti („insolvenční soud“, ptocheutikó dikastírio). Insolvenční soud slouží jako nejvyšší orgán dohledu odpovědný za vedení insolvenčních řízení.

5 Za jakých podmínek lze uplatnit započtení pohledávek?

Vyhlášení úpadku nemá dopad na právo věřitele uplatnit započtení vůči pohledávce dlužníka, pokud byly před vyhlášením úpadku splněny podmínky stanovené pro započtení. Jakýkoli zákaz započtení se vztahuje i na úpadek.

6 Jaké účinky má insolvenční řízení na probíhající smlouvy, jichž je dlužník smluvní stranou?

Všechny dvoustranné smlouvy platné ke dni vyhlášení úpadku, jichž je dlužník smluvní stranou, zůstanou v platnosti, nestanoví-li insolvenční řád jinak. Na základě povolení vydaného soudcem-zpravodajem má insolvenční správce právo plnit jakékoli aktuálně platné smlouvy a vyžadovat jejich plnění od protistran. Veškeré smlouvy trvalého charakteru zůstanou v platnosti, nestanoví-li zákon jinak. Jakékoli finanční smlouvy jsou vyloučeny. Ustanovení insolvenčního zákona nemají vliv na právo ukončit smlouvu v souladu se zákonem nebo danou smlouvou. Vyhlášení úpadku zakládá důvod pro výpověď smluv osobní povahy, jichž je dlužník smluvní stranou. Insolvenční správce může převést smluvní vztah, v němž je dlužník smluvní stranou, na třetí stranu. Pracovní poměr se ukončí při vyhlášení úpadku.

7 Jaké účinky má insolvenční řízení na řízení zahájená jednotlivými věřiteli (s výjimkou probíhajících soudních řízení)?

Po vyhlášení úpadku se automaticky pozastavují veškerá řízení vedená jednotlivými věřiteli za účelem uspokojení nebo splnění pohledávek v rámci platební neschopnosti, aniž jsou dotčena ustanovení týkající se zajištěných věřitelů, pro něž pozastavení neplatí do výše zajištění, které je součástí majetkové podstaty. Pro tyto věřitele však s výhradou určitých podmínek může platit pozastavení na několik měsíců. Konkrétně jsou po vyhlášení úpadku zakázány tyto úkony: pokračovat v exekuci, podávat žaloby na plnění nebo prohlášení, pokračovat v řízení o takových žalobách, podávat nebo projednávat odvolání a vydávat nebo vykonávat akty správní nebo daňové povahy na aktiva v majetkové podstatě.

8 Jaké účinky má insolvenční řízení na pokračování soudních řízení, které probíhají v okamžiku zahájení insolvenčního řízení?

Správce pokračuje ve všech soudních řízeních probíhajících k datu vyhlášení úpadku, je-li dlužník v takových řízeních v postavení věřitele. Pokud je v těchto řízeních v postavení dlužníka, soudní řízení se zastaví a pokračuje se postupem přihlašování a přezkumu pohledávek.

9 Jaké jsou hlavní rysy účasti věřitelů na insolvenčním řízení?

Věřitelé musí přihlásit své pohledávky za dlužníkem u tajemníka insolvenčního rejstříku (grammatéas ton ptocheúseon). Všichni věřitelé bez ohledu na prioritu nebo zajištění, včetně těch, jejichž nároky jsou podmíněné, tvoří shromáždění věřitelů (synéleusi ton pistotón). První schůze shromáždění se svolává soudním rozhodnutím vyhlašujícím úpadek. Shromáždění může zvolit tři členy výboru věřitelů (epitropí pistotón), kteří pak mohou naopak jmenovat společného zástupce všech členů. Tříčlenný výbor věřitelů bude monitorovat průběh insolvenčního řízení.

10 Jakým způsobem může insolvenční správce používat majetek v majetkové podstatě nebo s ním nakládat?

Po dokončení soupisu movitého a nemovitého majetku dlužníka může insolvenční správce konzultovat soudce-zpravodaje a požádat o povolení k prodeji zboží nebo movitého majetku zařazeného do majetkové podstaty, pouze však za účelem pokrytí aktuálních potřeb. Až po skončení ověřování věřitelů a za předpokladu, že se neschválí nebo nepřijme žádný plán reorganizace podniku, nebo v případě, že se zruší přijatý či schválený plán, může insolvenční správce přistoupit k likvidaci majetku dlužníka a rozdělení výtěžku mezi věřitele, a to buď prodejem podniku jako celku, nebo prodejem jeho jednotlivých aktiv. Nemovitý majetek dlužníka lze prodat pouze s povolením insolvenčního soudu, které bude vydáno na žádost insolvenčního správce a na základě zprávy vypracované soudcem-zpravodajem.

11 Jaké pohledávky mají být přihlášeny za majetkovou podstatou dlužníka a jak se nakládá s pohledávkami, které vznikly po zahájení insolvenčního řízení?

Všichni věřitelé dlužníka mohou přihlašovat své pohledávky a předkládat dokumenty tajemníkovi insolvenčního rejstříku bez ohledu na to, zda jsou jejich pohledávky přednostní, či nikoli, a zda jsou zajištěné, či nikoli. Účastníky insolvenčního řízení jsou věřitelé, kteří k datu vyhlášení úpadku mají smluvní peněžní pohledávku za dlužníkem, která již vznikla a lze ji vymáhat u soudu. Nelze přihlásit žádné pohledávky vzniklé po zahájení insolvenčního řízení. Soudní náklady insolvenčního správce, náklady na správu majetkové podstaty, odměna insolvenčního správce a veškeré pohledávky za majetkovou podstatou samou (omadiká pistómata) jsou předem odečteny, po rozhodnutí o likvidaci majetkové podstaty, a uspokojují se přednostně před pořadím věřitelů dlužníka.

12 Jaká pravidla platí pro přihlašování, přezkum a uznávání pohledávek?

Pohledávky musí být u tajemníka insolvenčního rejstříku přihlášeny písemně a musí být specifikován jejich druh, důvod, datum vzniku atd., a to do jednoho měsíce od data zveřejnění soudního rozhodnutí, kterým se vyhlašuje úpadek ve Věstníku soudních oznámení Advokátního fondu (Deltío Dikastikón Dimosieúseon tou Tameíou Nomikón). Uplyne-li výše uvedená lhůta pro přihlášení pohledávky, může věřitel přesto podat námitku (anakopí) a požádat, aby jeho pohledávku přezkoumal insolvenční soud. Pro přezkum platí: a) provádí je insolvenční správce za přítomnosti soudce-zpravodaje tři dny po uplynutí lhůty pro přihlašování pohledávek; b) věřitel, jehož pohledávka je podrobena přezkumu, se může zúčastnit osobně nebo prostřednictvím řádně zmocněné třetí strany; c) přezkoumání se provádí srovnáním dokladů věřitele s účetnictvím a doklady dlužníka; d) soudce-zpravodaj vypracuje zprávu o přezkoumání pohledávek dlužníků; e) v případě pochyb soudce-zpravodaj rozhodne, zda pohledávku připustí, a může pohledávku připustit prozatímně; f) během přezkumu může podat námitku dlužník, insolvenční správce a věřitelé, jejichž pohledávky již byly přijaty. Neexistují specializované webové stránky, které by poskytovaly formuláře pro výše uvedené řízení. Existují však zvláštní formuláře, které jsou k dispozici u tajemníka insolvenčního rejstříku při soudu prvního stupně (protodikeío).

13 Jaká pravidla platí pro rozdělování výtěžku? Jaké je pořadí pohledávek a práv věřitelů?

Po přijetí rozhodnutí o likvidaci majetkové podstaty insolvenční správce bez zbytečného prodlení vypracuje rozvrh a předloží jej soudci-zpravodaji. Ten prohlásí rozvrh za vykonatelný a nechá jej zveřejnit ve svém úřadu. Při sestavování rozvrhu se přihlíží k těmto obecným přednostem: i) pohledávky vyplývající ze všech druhů financování poskytnutého k zajištění fungování obchodní činnosti dlužníka; ii) pohledávky z titulu léčby dlužníka a nákladů na pohřeb; iii) pohledávky z titulu zajištění nutné obživy; iv) pohledávky zaměstnanců na základě jejich pracovního poměru, odměny advokátů; v) pohledávky zemědělců; vi) pohledávky řeckého státu a orgánů místní správy; vii) pohledávky záručního fondu (synengyitikó) a zvláštní přednostní práva věřitelů, tj. přednostní pohledávky vztahující se k určitému movitému nebo nemovitému majetku dlužníka nebo finanční částce. V případě souběhu předností ve vztahu k výtěžku z likvidace majetku nebo finanční částce se použijí obdobně ustanovení občanského soudního řádu.

14 Jaké jsou podmínky pro skončení insolvenčního řízení a jeho účinky (zejména vyrovnáním)?

Plán reorganizace může insolvenčnímu soudu předložit dlužník a insolvenční správce. Plán musí obsahovat informace o finanční situaci dlužníka a navrhovaném uspokojení věřitelů, popis opatření, která mají být přijata, například organizačních změn a obchodních plánů, vzniku práv a celkové pořadí všech věřitelů atd. Insolvenční soud automaticky plánu předběžně přezkoumá do 20 dnů od jeho předložení a může jej zamítnout na základě konkrétních zákonem stanovených důvodů. Jestliže soud plán nezamítne, stanoví věřitelům nejméně tříměsíční lhůtu pro jeho přijetí nebo nepřijetí a datum, kdy se mají sejít. Jednání a hlasování o plánu probíhá za přítomnosti soudce-zpravodaje. Pro přijetí plánu se vyžaduje speciální většina hlasů. Poté, co jej věřitelé přijmou, předkládá se plán soudu ke schválení. Po vynesení konečného rozhodnutí o schválení plánu se plán stává závazným pro všechny věřitele bez ohledu na jejich pořadí a na to, zda své pohledávky přihlásili nebo nikoli. Insolvenční řízení se skončí. Věřitelé mohou podávat návrhy na soudní řízení individuálně.

15 Jaká práva mají věřitelé po skončení insolvenčního řízení?

Po skončení insolvenčního řízení se zruší omezení dispozice s majetkem pro dlužníka a dlužník získá zpět právo spravovat svůj majetek a věřitelé mohou zahajovat řízení individuálně. Konkrétně po likvidaci majetku se skončí insolvenční řízení a insolvenční správce do jednoho měsíce předloží svou zprávu.

16 Kdo ponese náklady vzniklé v insolvenčním řízení?

Náklady a výdaje spojené s insolvenčním řízením jsou účtovány k tíži majetkové podstaty.

17 Jaká pravidla platí pro neplatnost, odporovatelnost nebo neúčinnost právních jednání poškozujících společný zájem věřitelů?

Všechny úkony dlužníka v období od zastavení plateb do vyhlášení úpadku („napadnutelné období“, ýpopti períodos), které jsou škodlivé pro věřitele, mohou být zrušeny (odporovatelné úkony, práxeis dynitikís anáklisis), nebo musí být zrušeny (povinně zrušované úkony, práxeis ypochreotikís anáklisis) podle podmínek stanovených insolvenčním řádem. Návrh na zrušení může u insolvenčního soudu podat insolvenční správce nebo za určitých podmínek věřitel. Každý, kdo nabyl nějakou část majetku dlužníka na základě zrušeného úkonu, musí tuto část majetku vrátit do majetkové podstaty.