Drobné nároky

---

Čl. 25 odst. 1 písm. a) Příslušné soudy

Místní občanskoprávní soudy a soudy s obecnou příslušností.

Čl. 25 odst. 1 písm. b) Komunikační prostředky

Doporučené poštovní zásilky, fax a elektronický přenos dat.

Čl. 25 odst. 1 písm. c) Orgány nebo subjekty poskytující praktickou pomoc

Generální ředitelství pro správu soudnictví (Direção-Geral da Administração da Justiça, DGAJ) (http://www.dgaj.mj.pt/DGAJ/sections/home).

Čl. 25 odst. 1 písm. d) Prostředky elektronického doručování a komunikace a způsoby jejich akceptace

K dispozici jsou tyto prostředky komunikace:

• Elektronická komunikace prostřednictvím informačního systému, který podporuje činnost soudů, na adrese https://citius.tribunaisnet.mj.pt/habilus/myhabilus/Login.aspx, pokud strany jmenovaly právní zástupce. Právní zástupce strany musí za tímto účelem nejprve požádat subjekt, který spravuje přístup do informačního systému, o registraci (čl. 132, odst. 1 a 3, čl. 247 a 248 občanského soudního řádu a články 3, 5, 25 a 26 prováděcí ministerské vyhlášky č. 280/2013 ze dne 26. srpna 2013).
• Komunikace doporučeným dopisem na adresu bydliště nebo sídla strany nebo na adresu zvolenou k doručování, pokud strana nejmenovala právního zástupce (čl. 249 odst. 1 občanského soudního řádu).

Čl. 25 odst. 1 písm. e) Osoby nebo profese, které mají povinnost akceptovat doručení dokumentů nebo jiných písemností elektronickými prostředky

Právní zástupci, soudci, státní zástupci a soudní zaměstnanci, prostřednictvím informačního systému na podporu činnosti soudů (https://citius.tribunaisnet.mj.pt/habilus/myhabilus/Login.aspx) (články 3 a 5 prováděcí ministerské vyhlášky č. 280/2013 ze dne 26. srpna 2013).

Právní zástupci musí nejprve požádat o registraci subjekt, který spravuje přístup do informačního systému. Je třeba poznamenat, že systém potvrzuje datum doručení tak, že platí domněnka, že k doručení dochází třetí den po uložení v systému nebo případně následující první pracovní den (články 247 a 248 občanského soudního řádu).

Pokud strana nejmenovala právního zástupce, provádí se doručení doporučeným dopisem na adresu bydliště nebo sídla strany nebo na adresu zvolenou k doručování, přičemž se má za to, že k doručení dochází třetí den od registrace zásilky nebo případně první pracovní den po tomto dni (čl. 249 odst. 1 občanského soudního řádu).

Čl. 25 odst. 1 písm. f) Výše soudních poplatků a způsoby platby

• U nároků, jejichž hodnota nepřesahuje 2 000,00 EUR: 102 EUR (1 zúčtovací jednotka);

• U nároků, jejichž hodnota je vyšší než 2 000,00 EUR, ale nepřesahuje 5 000,00 EUR: 204 EUR (2 zúčtovací jednotky);

Pokud se věc vyznačuje zvláštní složitostí, může soudce stanovit náhradu nákladů takto:

• U nároků, jejichž hodnota nepřesahuje 2 000,00 EUR: 153 EUR (1,5 zúčtovací jednotky);

• U nároků, jejichž hodnota je vyšší než 2 000,00 EUR, ale nepřesahuje 5 000,00 EUR: 306 EUR (3 zúčtovací jednotky);

(Čl. 6 odst. 1 a 5 nařízení o nákladech řízení (Regulamento das Custas Processuais), schválené nařízením s mocí zákona č. 34/2008 ze dne 26. února 2008, ve znění pozdějších změn.)

Pokud žalovaný podal v souladu s čl. 17 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 1896/2006 v rámci řízení o evropském platebním rozkazu odpor a řízení pokračuje, sníží se v případě navrhovatele výše poplatku v rámci uvedeného řízení o soudní poplatky účtované za evropské řízení o drobných nárocích.

Odečtená částka může činit 102 EUR (1 zúčtovací jednotka) nebo 153 EUR (1,5 zúčtovací jednotky). (Čl. 7 odst. 6 nařízení o nákladech řízení, schválené nařízením s mocí zákona č. 34/2008 ze dne 26. února 2008, ve znění pozdějších změn.)

Je-li podán protinávrh – v takovém případě se pro účely výpočtu poplatků hodnota obou návrhů sečte, což může vést k nárokům, jejichž hodnota je až 10 000,00 EUR – činí náklady u nároků, jejichž hodnota se pohybuje mezi 8 000,01 EUR a 10 000,00 EUR, 3 zúčtovací jednotky (306,00 EUR) nebo 4,5 zúčtovací jednotky (459,00 EUR) u zvláště složitých případů. Je třeba upozornit, že u nároků, jejichž hodnota se pohybuje mezi 5 000,01 EUR a 8 000,00 EUR, činí poplatky 2 zúčtovací jednotky (204,00 EUR) nebo 3 zúčtovací jednotky (306,00 EUR) u zvláště složitých případů (článek 11 nařízení o nákladech řízení, schválené nařízením s mocí zákona č. 34/2008 ze dne 26. února 2008, ve znění pozdějších změn, ve spojení s čl. 145 odst. 5, čl. 530 odst. 2, čl. 299 odst. 1 e 2 a čl. 297. odst. 2 občanského soudního řádu).

Přípustným způsobem platby je bankovní převod.

Čl. 25 odst. 1 písm. g) Opravné prostředky a soudy, u kterých je lze podat

Opravné prostředky jsou přípustné pouze v případech stanovených v čl. 629 odst. 2 občanského soudního řádu nebo v článku 696 tohoto řádu.

Bez ohledu na hodnotu sporu a hodnotu vyplývající z rozsudku je podle čl. 629 odst. 2 občanského soudního řádu opravný prostředek vždy přípustný:

a) došlo-li k porušení pravidel týkajících se mezinárodní příslušnosti nebo pravidel věcné příslušnosti, nebo k rozporu s pravomocným rozhodnutím soudu;

b) proti rozhodnutím vztahujícím se k hodnotě sporu nebo příslušenství, pokud hodnota sporu přesahuje limit příslušnosti soudu, který napadené rozhodnutí vydal;

c) proti rozhodnutím týkajícím se stejné právní oblasti a stejné právní otázky zásadního významu, která jsou v rozporu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu (Supremo Tribunal de Justiça);

d) proti rozsudku odvolacího soudu, který je v rozporu s jiným rozsudkem stejného či jiného odvolacího soudu týkajícím se stejné právní oblasti a stejné právní otázky zásadního významu, na který se nevztahuje obvyklý opravný prostředek z jiného důvodu než překročení limitu příslušnosti daného soudu, kromě případů, kdy byl vynesen rozsudek mající za cíl harmonizaci judikatury, jenž je s ním v souladu.

Podle článku 696 občanského soudního řádu může být pravomocný rozsudek přezkoumán pouze v těchto případech:

a) jiná pravomocná rozhodnutí prokázala, že toto rozhodnutí bylo vydáno v důsledku trestného činu soudce při výkonu jeho pravomocí;

b) bylo prokázáno, že listinné důkazy nebo výslech svědka soudem nebo posudek znalce nebo rozhodce jsou nepravdivé a mohly být rozhodující skutečností pro rozhodnutí soudu, jež má být přezkoumáno, a tato otázka nebyla projednána v rámci řízení, ve kterém bylo rozhodnutí přijato;

c) je předložena listina, jejíž existence si účastník nebyl vědom nebo ji nemohl použít v řízení, ve kterém bylo přijato rozhodnutí, které má být přezkoumáno, a která sama o sobě postačuje ke změně rozhodnutí ve prospěch účastníka, jenž ve sporu neuspěl;

d) doznání, zpětvzetí nebo smír, na nichž je rozhodnutí založeno, jsou neplatná nebo mohou být prohlášena za neplatná;

e) k žalobě a výkonu rozhodnutí došlo v nepřítomnosti žalovaného a bylo prokázáno, že nebylo vydáno předvolání nebo vydané předvolání bylo neplatné od samého počátku;

f) je neslučitelné s konečným rozhodnutím mezinárodního odvolacího orgánu, které je pro Portugalskou republiku závazné;

g) spor byl založen na právním úkonu předstíraném účastníky a soud, jenž nerozpoznal, že došlo k podvodnému jednání, nevyužil možnosti podle článku 612.

V souladu s čl. 638 odst. 1 občanského soudního řádu je lhůta pro podání opravného prostředku 30 dnů a začíná běžet od doručení rozhodnutí.

Podle čl. 697 odst. 2 a 3 občanského soudního řádu nelze podat mimořádný opravný prostředek, jestliže od vydání pravomocného rozsudku uplynulo více než pět let; lhůta pro podání takového opravného prostředku je 60 dní a začíná běžet:

i. v případě čl. 696 písm. a) od vydání pravomocného rozsudku, který je předmětem přezkumu;

ii. v případě čl. 696 písm. f) od nabytí právní moci rozsudku, který je předmětem přezkumu;

iii. v ostatních případech od okamžiku, kdy navrhovatel obdrží daný dokument nebo je mu známa skutečnost, na níž se zakládá přezkum;

iv. v případě čl. 696 písm. g) je lhůta pro podání opravného prostředku dva roky od okamžiku, kdy je navrhovateli znám rozsudek, aniž je tím dotčena výše uvedená pětiletá lhůta.

Soudy příslušné rozhodovat o opravném prostředku v situacích uvedených v čl. 629 odst. 2 občanského soudního řádu jsou odvolací soudy (Tribunais de Relação) a soudy, které vynesly rozhodnutí, jež je předmětem přezkumu, zmíněné v písmeni a), v situacích uvedených v článku 696 občanského soudního řádu.

Čl. 25 odst. 1 písm. h) Přezkum rozhodovacího řízení a soudy, které jsou pro tento přezkum příslušné

Opravný prostředek se podává u soudu, jenž vydal rozhodnutí, které je předmětem přezkumu. Navrhovatel musí předložit důvody, na nichž se přezkum zakládá. Společně s návrhem na přezkum navrhovatel předloží osvědčení týkající se rozhodnutí nebo dokument, na němž se návrh zakládá (čl. 697 odst. 1 a článek 698 občanského soudního řádu).

Soudy příslušné rozhodovat o opravném prostředku jsou soudy, které vynesly rozhodnutí, jež je předmětem přezkumu, zmíněné v písmeni a).

Čl. 25 odst. 1 písm. i) Přijatelné jazyky

Angličtina, francouzština a španělština.

Čl. 25 odst. 1 písm. j) Orgány příslušné pro výkon rozhodnutí

Pro výkon jsou příslušné exekuční soudy (juízos de execução). Neexistuje-li exekuční soud, jsou příslušné místní občanskoprávní soudy a soudy s obecnou příslušností.

Při výkonu rozhodnutí přijatého portugalskými soudy se návrh na výkon rozhodnutí podává v rámci řízení, v němž bylo toto rozhodnutí přijato (čl. 85 odst. 1 občanského soudního řádu). Návrh na výkon, průvodní písemnosti a kopie rozhodnutí jsou poté neodkladně předány příslušnému exekučnímu soudu, existuje-li (čl. 85 odst. 2 občanského soudního řádu).

Pro výkon rozhodnutí přijatých v jiných členských státech je příslušný soud, v jehož obvodu má dlužník trvalé bydliště (článek 90 občanského soudního řádu).