I. Seznamy a registry znalců

Existují komplexní registry znalců Existuje přibližně 200–300 různých oblastí specializace.

• Veřejně jmenované přísežné znalce při obchodních a průmyslových komorách naleznete zde.
• Veřejně jmenované přísežné znalce při řemeslných komorách naleznete zde.
• Veřejně jmenované přísežné znalce při zemědělských komorách naleznete na regionálních internetových stránkách zemědělských komor.
• Veřejně jmenované přísežné znalce při komorách architektů naleznetena stránce regionálních komor architektů.
• Informace o veřejně jmenovaných přísežných znalcích při inženýrských komorách a o registrech naleznete zde.
• Znalce registrované komorou účetních jsou k dispozici zde.
• Další databázi naleznete na odkaze https://www.bvs-ev.de/sachverstaendigenverzeichnis/, což je federace veřejně jmenovaných přísežných znalců.
• Znalci z oboru lékařství nejsou povinni nechat se veřejně jmenovat a složit přísahu. Pro vyhledání znalce z oboru lékařství slouží seznamy na regionálních webových stránkách lékařských sdružení.

Ustanovování znalce z registru je široce rozšířenou soudní praxí. Znalec, který splní požadavky, bude do registru zapsán automaticky. Státem jmenované registrační komory jsou odpovědné za okamžitou aktualizaci registrů.

Hlavními právními předpisy upravujícími znaleckou činnost v Německu jsou:

• §§ 401 a násl.občanského soudního řádu (Zivilprozessordnung, ZPO)
• § 36 zákona o regulaci obchodu,
• § 91 zákona o řemeslné výrobě,
• správní řád,
• trestní řád,
• kodex správné praxe komor.

II: Kvalifikace znalce

Osoba může být považována za znalce, pokud má zvláště vysokou kvalifikaci ve svém oboru. Aby mohl být žadatel uveden na seznamu znalců, musí mít odpovídající odbornou praxi. Odborné znalosti musí být prokázány předložením řádné dokumentace práce odborníka (např. životopis, kopie osvědčení pro všechny příslušné akademické a odborné kvalifikace, pracovní zkušenosti, reference, zprávy, odborná příprava). Žadatelé jsou také zkoušeni obchodními a průmyslovými komorami / komorami řemeslníků a v případě architektů a inženýrů jejich profesními komorami. Kromě kvalifikace je třeba prokázat další vzdělávání a zkušenosti, nezávislost a profesní bezúhonnost.

Veřejně jmenovaní přísežní znalci jsou obvykle registrováni po dobu pěti let. Aby byli znovu jmenováni a zaregistrováni na dobu dalších pěti let, musí před koncem tohoto pětiletého období znovu prokázat svou způsobilost, profesní bezúhonnost a další odbornou přípravu (např. ověřením a přezkumem zpráv, které musí být předloženy za účelem registrace na dalších pět let). Odpovědné subjekty jsou povinny poskytnout jim odbornou přípravu. Pokud znalec nedodržuje pravidla nebo si neudrží své odborné dovednosti, jsou komory oprávněny jeho registraci zrušit.

III. Odměňování znalců

V občanskoprávních, správních a trestních věcech se odměna vypočítává na základě německého zákona o soudním odměňování a příspěvcích (Justizvergütungs- und -entschädigungsgesetzes, JVEG).

Mohou být požadovány zálohy a platby na účet.

Pokud znalec poskytuje své služby někomu jinému než soudu, závisí výše odměny na individuální dohodě.

IV. Odpovědnost znalců

Znalec je odpovědný za chybný znalecký posudek, ať si jej objedná soukromá osoba, nebo soud. Pokud by znalec pracující pro soud vypracoval chybný znalecký posudek úmyslně nebo v důsledku hrubé nedbalosti a tento chybný znalecký posudek by byl podkladem soudního rozhodnutí, může poškozený účastník řízení podat žalobu o náhradu této škody (§ 839a občanského zákoníku – Bürgerliches Gesetzbuch, BGB).

Pokud znalec poskytuje své služby někomu jinému než soudu, použijí se obecná ustanovení o (smluvní) odpovědnosti.

V. Doplňující informace o znalcích v souvislosti se soudním řízením

1. Ustanovování znalců

Znalce ustanovuje soud. Účastníci řízení však mají právo navrhovat znalce, kteří by měli být ustanoveni.

a) Ustanovení soudem

Soud obvykle používá seznam nebo registr znalců. Soud může rovněž ustanovit jakéhokoli odborníka, kterého považuje za vhodného a způsobilého. Znalec ustanovený soudem dostává pokyny od soudu. Jeho hlavním úkolem je pomáhat soudu v rámci svých odborných znalostí.

b) Ustanovení stranami

Pokud se strany dohodnou na tom, které osoby budou ustanoveny jako znalci, je soud jejich dohodou vázán; soud však může omezit výběr účastníků řízení na určitý počet osob.

Pokud si účastník řízení přeje ustanovit znalce, který by mu pomáhal, nebude tento znalec považován za soudního znalce, ale za znalce soukromého.

2. Soudní řízení

a) Občanskoprávní řízení

Soud musí svá rozhodnutí odůvodnit a odkázat na závěry znalce, pokud se jeho posudkem řídí. Soud není znaleckým posudkem vázán, avšak znalecký posudek je často pro rozhodnutí soudu klíčový. V případě kontroly na místě musí znalec kontaktovat všechny strany. Pokud například znalec potřebuje, aby mu strany poskytly více informací, obecně to zařizuje soud.

i. Znalecký posudek

Strany mohou zpochybnit posudek jmenovaného znalce svými prohlášeními nebo najmutím soukromého znalce a předložením jeho posudku soudu, čímž poskytnou znalecký protiposudek.

ii. Soudní jednání

Za účelem opatřování důkazů může být před hlavním líčením zahájeno nezávislé řízení („selbständiges Beweisverfahren“). V souvislosti s tím může být znalec ustanoven ještě před zahájením hlavního řízení. Rozsah tohoto řízení je omezen na uchovávání důkazů pro následné soudní řízení nebo za účelem vyhnutí se soudnímu sporu.

Soudní jednání se řídí kodexem správné praxe a procesními pravidly. Znalec musí zodpovědět otázky, které jsou předmětem vyšetřování, objektivním, srozumitelným a uceleným způsobem. V německém procesním právu neexistuje křížový výslech, otázky však může klást nejen soudce, ale i účastníci řízení.

b) Ostatní

V trestních věcech by měl soud ustanovit znalce z uznávaného registru soudních znalců; jiná osoba by měla být zvolena pouze tehdy, pokud to vyžadují zvláštní okolnosti (§ 73 odst. 2 trestního řádu – Strafprozessordnung, StPO). Soud může řídit činnost znalce. Další pravidla lze nalézt v Trestním řádu – Strafprozessordnung, StPO.

Informace zde uvedené byly shromážděny během projektu „Vyhledat znalce“ z kontaktů předložených jednotlivými zeměmi, jež vybral Evropský institut pro expertizu a znalce (EEEI).