Náklady

Polsko

Tato stránka obsahuje informace o nákladech řízení v Polsku.

Obsah zajišťuje
Polsko

Rodinné právo – rozvod

Rodinné právo – svěření dětí do péče

Rodinné právo – výživné na dítě

Obchodní právo – smlouvy

Obchodní právo – odpovědnost

Právní rámec upravující odměny právnických profesí

Advokáti

Odměny v jednotlivých věcech se v Polsku podle zákona řídí dohodou mezi advokátem (adwokat) a klientem. Zohledněny mohou být následující faktory:

  • složitost a rozsah právního problému
  • čas vyžadovaný k řádnému splnění úkolu
  • zkušenosti a odborné znalosti advokáta
  • lhůty
  • stupeň naléhavosti
  • jiné faktory.

Podle vyhlášky o odměnách za advokátní služby ze dne 28. září 2002 (rozporządzenie w sprawie opłat za czynności adwokackie) je třeba při stanovení odměny vzít v potaz:

  • složitost a povahu věci.
  • práci vyžadovanou k dovedení věci do konce

Ve zvláštních případech pak v závislosti na hmotné a rodinné situaci klienta může advokát stanovit nižší odměnu než je ta, která vyplývá ze zákona o soudních nákladech v občanskoprávním řízení (ustawa o kosztach sądowych w sprawach cywilnych).

Zásadou je, že náklady řízení hradí neúspěšný účastník. Částka přiznaná soudcem (za zastoupení advokátem) se však musí pohybovat v rámci intervalu stanoveného vyhláškou o odměnách za advokátní služby ze dne 28. září 2002. Odměna tak (v souladu s odstavcem 2) nesmí překročit šestinásobek minimální sazby nebo hodnotu předmětu sporu. Výše odměny rovněž závisí na povaze a cíli věci a na fázi řízení. Hlavy 2 až 5 vyhlášky vymezují minimální odměny v různých věcech.

Právní poradci

Právní poradci (radcy prawni) podléhají úpravě obdobné té, která se vztahuje na advokáty.

Soudní vykonavatelé

Polské právo rovněž vymezuje odměny soudních vykonavatelů (komornicy), a to v zákoně o soudních vykonavatelech a exekučním řízení (ustawa o komornikach sądowych i egzekucji).

Obecné zásady jsou následující.

Ve všech věcech, jejichž předmětem je peněžní plnění, by se odměna měla vypočítávat jako procento z výše uplatněného nároku. Když soudní vykonavatel peněžní pohledávku zajistí, odměna hrazená věřitelem nesmí přesáhnout 2 procenta z hodnoty pohledávky a ani nesmí být nižší než 3 procenta průměrné měsíční odměny nebo vyšší než je pětinásobek této částky.

Při exekuci pohledávky vykonavatel naúčtuje dlužníkovi poplatek ve výši 15 procent z výše pohledávky. Tato částka zároveň nesmí být nižší než 10 procent průměrné měsíční odměny a nesmí přesáhnout třicetinásobek této částky.

u nepeněžních plnění je v případě, kdy vykonavatel zajišťuje a vymáhá nepeněžitou pohledávku, odměna fixní.

Fixní náklady

Fixní náklady v občanskoprávním řízení

Soudní poplatky a výlohy upravuje zákon o soudních nákladech v občanskoprávním řízení.

Poplatkem je peněžní částka účtovaná za každou listinu předloženou soudu, a to tam, kde zákon takový poplatek stanovuje. Existují tři druhy poplatků: variabilní, fixní a základní.

Výše poplatku se mění v závislosti na povaze věci: občanskoprávní, rodinná, obchodní či jiné. Při určování výše nákladů se rovněž bere v úvahu druh podání k soudu.

Náklady zahrnují výdaje související s účastí stran, svědků a znalců na řízení. Odvíjí se i od času a vynaloženého úsilí. Náklady mohou zahrnovat odměnu tlumočníků a překladatelů, cestovní výdaje a náklady na ubytování či náhradu ušlého zisku svědků za dobu strávenou u soudu. Dalšími zohledňovanými výdaji jsou: odměny jiných institucí a osob, prozkoumání důkazů, přeprava a zabezpečení zvířat a věcí, čas strávený ve vazbě nebo vydaná prohlášení.

Vedle toho existují náklady řízení. Tyto se skládají ze nákladů soud, nákladů na přípravu řízení a nákladů na úkony učiněné advokátem nebo právním zástupcem v rámci zastupování klienta (včetně odměny za zastoupení a poradenství).

Obecnou zásadou je, že neúspěšný účastník nahradí úspěšnému účastníkovi náklady, které důvodně vynaložil na ochranu svých zájmů, není-li stanoveno jinak. Vítězná strana však musí počkat do vyhlášení konečného rozhodnutí, než jí mohou být tyto náklady nahrazeny. O nákladech se rozhoduje až v závěrečné fázi soudního řízení, těsně před přijetím konečného rozhodnutí.

Fáze občanskoprávního řízení, kdy musí být zaplaceny fixní náklady

Platba příslušné částky by měla být provedena v okamžiku podání listiny k soudu – (článek 10 zákona o soudních nákladech v občanskoprávním řízení).

Fixní náklady v trestním řízení

Fixní náklady stran v trestním řízení

Náklady zpravidla nejsou fixní, nýbrž jsou vypočítávány po vynesení rozsudku. Výše závisí na délce řízení, trestu a odměnách znalců. Fixní náklady lze předvídat pouze ve věcech zahájených na návrh soukromoprávního subjektu, kdy taková osoba musí zaplatit fixní počáteční poplatek.

Fáze trestního řízení, kdy musí být zaplaceny fixní náklady

Fixní náklady hrazené v trestním řízení stranami řízení musí být zaplaceny po vynesení rozsudku (který je pro účastníky platný a závazný).

Základní náklady v ústavním řízení

Polský občanský soudní řád upravuje (v článku 424) možnost podání návrhu na přezkum konečného rozhodnutí soudu druhé instance. To lze učinit tehdy, jestliže takové rozhodnutí způsobuje účastníkovi újmu a pokud nebylo možné toto rozhodnutí změnit nebo zvrátit (návrh na prohlášení rozporu rozhodnutí s právními předpisy).

Takový návrh lze podat rovněž tehdy, jestliže se rozpor s právními předpisy týká porušení podstatných pravidel právního pořádku, porušení základních ústavních práv, lidských práv nebo práv občana, a tam, kde bylo takové rozhodnutí vydáno soudem první instance. V takových případech stanoví zákon o soudních nákladech v občanskoprávním řízení obligatorní poplatek. Nestanoví-li zákon jinak, činí základní sazba 30 zlotých (článek 14)

Z tohoto pravidla jsou rovněž výjimky; v některých případech je výše poplatku:

  • 40 zlotých, týká-li se návrh na prohlášení rozporu s právními předpisy nesporného řízení zahájeného z moci úřední.
  • 1 000 zlotých, týká-li se návrh na prohlášení rozporu s právními předpisy rozhodnutí předsedy Úřadu na ochranu hospodářské soutěže a spotřebitelů.
  • 3 000 zlotých, týká-li se návrh na prohlášení rozporu s právními předpisy rozhodnutí předsedy Státní rady pro rozhlasové a televizní vysílání.

Základní náklady ústavního řízení, kdy musí být fixní náklady zaplaceny

Platba základních nákladů v ústavním řízení by měla být provedena tehdy, kdy je k soudu podávána příslušná listina (článek 10 zákona o soudních nákladech v občanskoprávním řízení).

Předběžné informace, které musí uvést právní zástupci

Práva a povinnosti stran

Podle zákona nejsou právní zástupci odpovědní za konečný výsledek řízení. Jsou povinni zachovávat přiměřenou úroveň pečlivosti a činit veškerá nezbytná opatření k tomu, aby byla věc řádně vyřešena. To zahrnuje i volné uvážení zástupců vybírat takové informace, které mohou být pro jejich klienty přínosné.

Některé povinnosti jsou upraveny v profesních řádech. Ty jsou však vydávány profesními komorami a jejich povaha je čistě deklaratorní. Jejich porušení má za následek pouze kárné řízení.

Související náklady

  • Hrazené stranou, která měla ve věci úspěch
  • Hrazené neúspěšnou stranou.

Právní základy pro stanovení nákladů

Kde lze najít informace o právních základech pro stanovení nákladů v Polsku?

Příslušné informace (včetně informací o nákladech) lze nalézt na oficiálních internetových stránkách polského ministerstva spravedlnosti. Obecně použitelným je zákon o soudních nákladech v občanskoprávním řízení. To znamená, že každý, kdo je nějakým způsobem zapojen do soudního řízení, nebo kdo hledá informace o nákladech, může příslušná pravidla snadno nalézt.

Lidé, kteří mají potíže s porozuměním zákonu, se mohou obrátit se žádostí o pomoc na své právní zástupce (advokáty nebo právní poradce). Profesionální právníci mohou poskytnout informace i pomoc s různými aspekty řízení i v jiném jazyce nebo jazycích.

V jakých jazycích lze získat informace o právních základech pro stanovení nákladů v Polsku?

Informace jsou dostupné pouze v polštině.

Kde lze najít další informace o mediaci?

Polský občanský soudní řád obsahuje informace o mediaci v článcích 183¹ až 183¹5. Odměňování mediátorů a nahrazování jejich výdajů jsou upraveny ve vyhlášce ze 30. listopadu 2003 vydané ministerstvem spravedlnosti. Náklady mediace však nejsou zpravidla považovány za náklady soudního řízení, pokud mediaci nenařídil soud.

Kde lze najít další informace o nákladech?

Dostupné internetové stránky s informacemi o nákladech

Internetové stránky polského ministerstva spravedlnosti jsou součástí oficiálních internetových stránek polské vlády. Popisují systém soudnictví a záležitosti související s polským civilním právem, včetně soudních nákladů. Odkaz na internetové stránky vede k vysvětlení problematiky nákladů v občanskoprávním řízení (pouze v polštině).

Kde lze najít informace o průměrné době trvání různých řízení?

Předpovědět průměrnou dobu trvání určitého řízení je nesmírně obtížné, neboť tato závisí na míře právní a věcné složitosti věci.

Kde lze najít informace o průměrných celkových nákladech konkrétního řízení?

Navzdory výše uvedenému lze průměrné náklady řízení určit. Náklady právního zastoupení se stanoví na začátku řízení. Tyto náklady odvisí od dohody uzavřené mezi klientem a zástupcem. Pokud jde o právní zastoupení z úřední povinnosti, jsou náklady stanoveny ve vyhláškách.

Rovněž je možné určit náklady samotného řízení u soudu. Poplatky jsou vymezeny v zákoně o soudních nákladech v občanskoprávním řízení a odvíjejí se od hodnoty předmětu sporu a povahy věci (např. obchodní věc nebo rozvod manželství). Účastníci mohou rovněž vzít v úvahu náklady na přizvání znalců.

DPH

Jak se tyto informace poskytují?

Poplatky a náklady vymezené v zákoně o soudních nákladech v občanskoprávním řízení jsou osvobozeny od daně a proto DPH nepodléhají. Právní zastoupení podléhá základní sazbě DPH (23 %).

Jaké jsou platné sazby?

Výše platné sazby DPH je 23 %. Služby poskytované právními poradci a advokáty podléhají dani stejně jako ostatní služby. Daň se stanovuje zákonem o dani z přidané hodnoty.

Právní pomoc

Platná hranice příjmů v občanskoprávním řízení

Lidé žádající o osvobození od soudních poplatků musí předložit oficiální návrh. Osvobození může být schváleno v případě, že mohou prokázat, že náklady nejsou schopni uhradit, aniž by sobě nebo své rodině přivodili strádání.

Žadatel musí rovněž předložit písemné prohlášení s následujícími údaji: manželský stav, příjmy, zdroj příjmů a majetek. V případě, že jsou výše uvedené podmínky splněny, soud osvobození schválí a kromě toho přidělí žadateli bezplatnou profesionální právní pomoc (právní zástupce je na začátku řízení zaplacen ministerstvem financí; na konci řízení je pak neúspěšný účastník povinen na žádost vítězné strany tyto náklady nahradit).

Platná hranice příjmů pro obviněného v trestním řízení

Pevně stanovená hranice neexistuje. Obecnou zásadou je, že žadatel musí řádně prokázat, že s ohledem na svoji finanční situaci nebo na finanční situaci své rodiny by zaplacení nákladů pro něj bylo příliš tíživé.

Platná hranice příjmů pro oběť v trestním řízení

Pevně stanovená hranice neexistuje. Právní pomoc lze poskytnout, jestliže oběť, coby účastník řízení, není schopna hradit náklady, aniž by tím byla poškozena její finanční situace nebo finanční situace její rodiny.

Další podmínky spojené s poskytnutím právní pomoci oběti

Jak bylo uvedeno výše, oběť musí být účastníkem řízení. Během vyšetřování je oběť účastníkem z moci úřední. V rámci soudního řízení pak musí získat status tzv. „vedlejšího žalobce“ (francouzsky „partie civile“).

Další podmínky spojené s poskytnutím právní pomoci obviněnému

Neexistují žádné další podmínky upravující právní pomoc poskytovanou obžalovanému. Existují však další důvody pro poskytnutí právní pomoci obžalovanému. Právní pomoc je obligatorní tam, kde:

  • je nezletilý
  • je hluchý, němý nebo slepý
  • existuje důvod pro pochyby o jeho duševním zdraví
  • soud poskytnutí právní pomoci považuje za nezbytné s ohledem na okolnosti ohrožující obhajobu
  • řízení se koná před krajským soudem coby soudem první instance a obžalovaný je obžalován ze závažného trestného činu nebo byl zbaven svobody.
  • řízení se koná před Nejvyšším soudem.

Soudní řízení osvobozená od poplatků

V případě trestních řízení zahájených na návrh veřejnoprávních subjektů náklady hradí ministerstvo financí.

Řízení s mladistvými jsou osvobozená od poplatků.

V některých případech (např. vyživovací povinnost, protiprávní smluvní ustanovení) jsou navrhovatelé osvobozeni od soudních poplatků (článek 96 nařízení).

Kdy musí neúspěšná strana nahradit náklady řízení straně, která uspěla?

Obecným pravidlem je, že neúspěšná strana je povinna uhradit základní náklady řízení a nahradit vítězné straně náklady na právní zastoupení. Nahraditelné náklady jsou vymezeny v polském občanském soudním řádu (články 98 až 110). Nahraditelné náklady zahrnují zejména: náklady soudního jednání (soudní výlohy), náklady na dopravu, přiměřenou náhradu ušlého zisku a náklady na právní zastoupení.

Odměny znalců

O odměně znalce rozhoduje soud – v závislosti na účelu věci, kvalifikaci, době trvání a míře pracovního vytížení.

Odměny překladatelů a tlumočníků

Odměna se odvíjí od toho, zda byl překlad/tlumočení nařízeno státem nebo vyžádáno soukromým subjektem.

Vyhláška o odměňování soudních tlumočníků (vydaná ministrem spravedlnosti dne 25. ledna 2005 – Úř. věst. 2007, č. 41, bod 265) upravuje odměny vyplácené veřejnými institucemi. Podle zákona se náklady určují podle následujících faktorů: zdrojový a cílový jazyk (vychází se přitom z obecného předpokladu, že snáze se zpravidla překládá z cizího jazyka do jazyka mateřského, tudíž je takový překlad levnější). Dalšími faktory jsou terminologie a úroveň specializace.

V neveřejném sektoru jsou náklady upraveny smlouvou uzavřenou mezi překladatelem/tlumočníkem a jeho klientem.

Prameny jsou:

  • Vyhláška o odměnách za advokátní služby vydaná ministrem spravedlnosti dne 28. září 2002 – Úř. věst. 2002, číslo 163, bod 1348
  • Zákon o soudních nákladech v občanskoprávním řízení – úřední věstník 2005, číslo 167, bod 1398.
  • Vyhláška o odměňování soudních tlumočníků ministra spravedlnosti dne 25. ledna 2005 – Úř. věst. 2007, č. 41, s. 265)

Související dokumenty

Polská zpráva o průzkumu transparentnosti nákladů PDF (396 Kb) en

Poslední aktualizace: 04/03/2024

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.