Procesní lhůty

Slovinsko
Obsah zajišťuje
European Judicial Network
Evropská soudní síť (občanské a obchodní věci)

1 Jaké druhy lhůt se uplatňují v občanskoprávních řízeních?

Podle slovinského práva procesního je lhůtou časový úsek, který je vymezen dvěma okamžiky – počátkem a koncem lhůty – a v němž lze (a výjimečně nelze) provést určitý procesní úkon.

Slovinský právní řád rozeznává různé lhůty:

  • hmotněprávní a procesní lhůty: hmotněprávní lhůty jsou stanoveny v hmotném právu pro uplatnění práv a jsou rozděleny na prekluzivní lhůty, po jejichž vypršení právo ze zákona zaniká, a promlčecí lhůty, kdy právo nelze uplatnit, pokud proti tomu druhá strana vznese námitky. Procesní lhůty jsou stanoveny pro provedení procesních úkonů;
  • zákonné a soudcovské lhůty: zákonné lhůty a doba jejich trvání jsou stanoveny přímo v zákoně, zatímco soudcovské lhůty stanoví soud s přihlédnutím ke všem okolnostem konkrétní věci;
  • prodloužitelné a neprodloužitelné lhůty: soudcovské lhůty lze prodloužit, zatímco zákonné lhůty nikoli;
  • subjektivní a objektivní lhůty: subjektivní lhůty počínají běžet, jakmile se oprávněná osoba dozvěděla o určité skutečnosti nebo získala možnost provést určitý procesní úkon, zatímco objektivní lhůty začínají běžet, jakmile nastala určitá objektivní okolnost;
  • procesní prekluzivní a pořádkové lhůty: po vypršení procesní prekluzivní lhůty již nelze procesní úkon, na nějž se lhůta vztahuje, provést s platnými účinky, zatímco porušení pořádkové lhůty nemá přímé právní důsledky.

2 Seznam dnů pracovního klidu podle nařízení (ES/Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971.

Podle nařízení č. 1182/71 se „pracovním dnem“ rozumí všechny dny jiné než státní svátky, neděle a soboty. Ve Slovinsku jsou v zákoně o státních svátcích a dnech pracovního klidu v Republice Slovinsko (Zakon o praznikih in dela prostih dnevih v Republiki Sloveniji; „ZPDPD“) jako dny pracovního klidu stanoveny tyto státní svátky:

  • 1. leden – Nový rok,
  • 8. únor – Prešernův den – slovinský kulturní svátek,
  • 27. duben – Den boje proti okupantům,
  • 1. a 2. květen – Svátek práce,
  • 25. červen – Den státnosti,
  • 1. listopad – svátek Všech svatých,
  • 26. prosinec – Den nezávislosti a jednoty.

Dny pracovního klidu ve Slovinsku zahrnují také:

  • Velikonoční neděli a pondělí,
  • 15. srpen – Nanebevzetí Panny Marie,
  • 31. říjen – Den reformace,
  • 25. prosinec – Vánoce.

3 Jaká jsou obecná pravidla pro počítání lhůt v různých řízeních ve věcech občanských a obchodních?

Obecná pravidla týkající se procesních lhůt jsou ve slovinském právním řádu stanovena v zákoně o občanském právu procesním (Zakon o pravdnem postopku; dále jen „ZPP“). Články 110 až 112 a 116 až 120 ZPP jsou přímo použitelné ve sporném občanskoprávním řízení a obdobně i v nesporném řízení, řízení o výkonu rozhodnutí (exekučním) a předběžných opatřeních a řízení o nuceném vyrovnání nebo konkurzním řízení kvůli platební neschopnosti podniku nebo jeho likvidaci.

4 Pokud musí být určitý úkon nebo formalita vykonány v dané lhůtě, kdy tato lhůta začíná?

Slovinský právní řád uznává počítání lhůt v občanskoprávním řízení, což je počítání podle dnů. Lhůty se počítají ve dnech, měsících a rocích. Je-li lhůta vyjádřena ve dnech, nezapočítává se do běhu lhůty den doručení soudní písemnosti nebo den, kdy nastala skutečnost, od níž se lhůta počítá. Prvním dnem běhu lhůty je první následující den. Lhůty, které jsou vyjádřeny v měsících nebo rocích, vyprší na konci dne v posledním měsíci nebo roce, který se shoduje číslem se dnem, od něhož se lhůta počítá. Není-li takový den v posledním měsíci, vyprší lhůta poslední den měsíce. Lhůty začínají v těchto případech běžet ke dni, kdy nastala skutečnost, od níž se lhůta počítá (má-li být např. procesní úkon proveden do jednoho roku od doručení písemnosti a k doručení došlo dne 25. dubna 2005, vyprší lhůta 25. dubna 2006). Připadá-li poslední den lhůty na sobotu, neděli, svátek či jiný den pracovního klidu vymezený jako takový v zákoně o svátcích a dnech pracovního klidu v Republice Slovinsko (viz bod 2 výše), vyprší lhůta první následující pracovní den. Výše uvedené dny nemají vliv na zahájení a průběh řízení, jelikož lhůta běží nepřetržitě i v těchto dnech. Výjimkou z tohoto pravidla jsou soudní prázdniny (od 15. července do 15. srpna), během nichž nemůže lhůta začít běžet, lhůta místo toho začíná běžet první den po skončení soudních prázdnin.

Skutečnostmi, od nichž začínají lhůty plynout, jsou nejčastěji doručení soudní písemnosti, úkon odpůrce nebo jiná než procesní událost.

5 Může být počátek běhu lhůty ovlivněn nebo změněn způsobem předání nebo doručení písemností (osobní doručení soudním doručovatelem nebo doručení poštou)?

Podle slovinského právního řádu se písemnosti doručují poštou, soudním vykonavatelem, na soudu nebo jiným zákonem stanoveným způsobem. Počíná-li lhůta běžet od doručení, nemá způsob doručení písemností žádný vliv na počátek běhu lhůty. Lhůta začíná běžet, jakmile k doručení skutečně dojde, nebo jakmile se má podle zákona za to, že se doručení uskutečnilo.

Doručování písemností je upraveno v článku 132 a následujících článcích ZPP. K formám doručování patří doručení nikoli do vlastních rukou (běžné), osobní doručení (do vlastních rukou) a doručení zabezpečenou elektronickou poštou, které je rovněž osobní a běžné.

Při doručování písemností nikoli do vlastních rukou (články 140 a 141 ZPP) se má za to, že k doručení došlo ke dni, kdy soudní doručovatel doručí písemnosti adresátovi v místě bydliště nebo pracoviště. Není-li adresát zastižen ve svém bydlišti, mohou být písemnosti předány dospělé osobě v jeho domácnosti. Jestliže soudní doručovatel doručí písemnosti na pracoviště adresáta, který není v době doručení přítomen, nebo dotyčnou osobu nelze zastihnout kvůli pracovním postupům na pracovišti, považuje se doručení za uskutečněné při předání písemností osobě, která je oprávněna přijímat poštovní zásilky, nebo osobě, která je na tomto pracovišti zaměstnána. Pokud adresát žije na ubytovně a soudní doručovatel jej nezastihne, jsou písemnosti předány osobě, která je oprávněna přijímat poštu pro obyvatele ubytovny. Lhůta začíná běžet ode dne následujícího po doručení. Není-li doručení možné, může soudní doručovatel vhodit písemnosti do poštovní schránky na adrese bydliště dotyčné osoby, přičemž v tomto případě se má za to, že k doručení došlo ke dni, kdy byly písemnosti vhozeny do schránky. Pokud adresát poštovní schránku nemá nebo tato není použitelná, mohou být písemnosti předány soudu, který o doručení požádal, nebo místní poště, přičemž na domovních dveřích je zanecháno oznámení o doručení s uvedením místa, kde si lze písemnosti vyzvednout. Má se za to, že k doručení došlo ke dni vylepení oznámení na dveře. Na poště jsou písemnosti uloženy po dobu 30 dnů. Jestliže si adresát písemnosti v této lhůtě nevyzvedne, jsou vráceny soudu. Pokud musí být písemnosti doručeny právnímu subjektu zaregistrovanému v rejstříku nebo osobě samostatně výdělečně činné a doručení na adrese provozovny zaregistrované v rejstříku není možné, provede se doručení zanecháním písemností nebo oznámení o doručení na adrese zaregistrované v rejstříku, jestliže tato adresa skutečně existuje.

Osobní doručení (články 142 a 143 ZPP) se uskuteční, týká-li se doručení žaloby, soudního rozhodnutí, proti němuž lze podat odvolání nebo dovolání, platebního rozkazu k uhrazení soudního poplatku za podání podle článku 105.a zákona o občanském právu procesním, předvolání k smírčímu řízení nebo k prvnímu hlavnímu projednávání. Ostatní písemnosti se doručují prostřednictvím osobního doručení pouze v případě, vyžaduje-li to zákon, nebo pokládá-li to soud za nezbytné, jelikož se jedná o originály, či z jiného důvodu, který vyžaduje větší obezřetnost. Lhůta začíná běžet následující den po doručení. Lhůta může vypršet v den pracovního klidu, což znamená, že pokud lhůta vyprší v den pracovního klidu, neprodlužuje se do následujícího pracovního dne.

Vyžaduje-li se osobní doručení, není však možné, může soudní doručovatel vhodit písemnost do poštovní schránky nebo vylepit na vstupní dveře oznámení, v němž je stanovena 15denní lhůta, v níž si může adresát písemnosti vyzvednout na místní poště, pokud se mělo doručení uskutečnit poštou, nebo na soudu, který doručení nařídil. Má se za to, že k doručení došlo, jakmile si adresát vyzvedne písemnosti na poště, nebo po uplynutí 15 dní, pakliže si adresát písemnosti nevyzvedl. Lhůta počíná běžet ode dne následujícího po doručení, nebo ode dne, k němuž se má za to, že dokumenty byly doručeny, pakliže si je adresát nevyzvedne.

Elektronické doručování písemnosti lze provádět zabezpečenými elektronickými prostředky. Soudní informační systém automaticky zasílá písemnosti na doručovací adresu registrovanou v soudním informačním systému, nebo do zabezpečené elektronické schránky prostřednictvím právnické nebo fyzické osoby, která provádí doručování písemností zabezpečenými elektronickými prostředky jako registrovanou činnost na základě povolení ministra spravedlnosti. Adresát si musí písemnosti vyzvednout do 15 dní. Adresát vezme písemnost na vědomí a převezme ji z informačního systému poté, co předepsaným způsobem prokáže svou totožnost, elektronicky podepíše potvrzení o přijetí a takto podepsané je vrátí odesílateli zabezpečenými elektronickými prostředky. Doručení se považuje za uskutečněné ke dni, kdy adresát elektronické dokumenty přijme. Nejsou-li dokumenty přijaty do 15 dní, považuje se po uplynutí této lhůty doručení za uskutečněné. Adresát musí mít možnost seznámit se s obsahem písemnosti nejméně tři měsíce po uplynutí patnáctidenní lhůty po obdržení elektronické písemnosti. Lhůta počíná běžet ode dne následujícího po doručení, nebo ode dne, k němuž se má za to, že dokumenty byly doručeny, pakliže si je adresát nevyzvedne. Je třeba zdůraznit, že navzdory existujícímu právnímu základu není v soudních řízeních ve věcech občanských a obchodních elektronické doručování zatím vždy možné s výjimkou exekučního řízení, insolvenčního řízení a řízení týkajícího se katastru nemovitostí. Co se týká použití elektronických úkonů, viz téma „automatické zpracování“.

6 Pokud výskytem události počíná lhůta běžet, započítává se den, kdy k události došlo, do výpočtu lhůty?

Je-li lhůta vyjádřena ve dnech, nezapočítává se do běhu lhůty den doručení soudní písemnosti nebo den, kdy nastala skutečnost, od níž se lhůta počítá; prvním dnem lhůty je místo toho den následující po doručení soudní písemnosti nebo den po výskytu dotyčné skutečnosti.

Lhůty, které jsou vyjádřeny v měsících nebo rocích, vyprší na konci dne v posledním měsíci nebo roce, který se shoduje číslem se dnem, od něhož se lhůta počítá. Není-li takový den v posledním měsíci, vyprší lhůta poslední den měsíce. Lhůty začínají v těchto případech běžet ode dne, kdy nastala skutečnost, od níž se lhůta počítá (má-li být např. procesní úkon proveden do jednoho roku od doručení písemnosti a k doručení došlo dne 25. dubna 2005, vyprší lhůta 25. dubna 2006).

7 V případě, kdy je lhůta vyjádřena ve dnech, započítávají se do uvedeného počtu dní kalendářní, nebo pracovní dny?

Je-li lhůta vyjádřena ve dnech, rozumí se tím kalendářní dny. Lhůty běží nepřetržitě, včetně sobot, nedělí a dnů pracovního klidu. Je-li například rozsudek doručen v pátek, začíná lhůta pro podání opravného prostředku běžet v sobotu. Připadá-li poslední den lhůty na sobotu, neděli, státní svátek či jiný den pracovního klidu vymezený jako takový v zákoně o státních svátcích a dnech pracovního klidu v Republice Slovinsko, vyprší lhůta první následující pracovní den.

Při počítání lhůt je nutné použít i zvláštní pravidla stanovená v článku 83 zákona o soudech (Zakon o sodiščih), který upravuje soudní prázdniny. V období od 15. července do 15 srpna nařizují soudy jednání a rozhodují pouze v naléhavých záležitostech, které jsou jako takové stanoveny zákonem (soudní příkazy, opatrovnictví a péče o děti, vyživovací povinnosti atd.). S výjimkou naléhavých záležitostí procesní lhůty neběží. Uskutečnilo-li se doručení během soudních prázdnin (např. 20. července), začne procesní lhůta běžet ode dne následujícího po posledním dni soudních prázdnin, tj. 16. srpna. Procesní lhůty nesmí rovněž vypršet během soudních prázdnin. Jestliže k doručení došlo například 10. července, vyprší 15denní lhůta 26. srpna. Běh lhůt je v době soudních prázdnin přerušen.

8 Kdy je tato lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích?

Slovinský právní řád nevyjadřuje lhůty v týdnech. Lhůty se počítají ve dnech, měsících a rocích. Soboty, neděle a jiné dny pracovního klidu nemají na lhůtu vliv a lhůta nesmí vypršet v takovýto den. Připadá-li poslední den lhůty na sobotu, neděli, státní svátek či jiný den pracovního klidu vymezený jako takový v zákoně o státních svátcích a dnech pracovního klidu v Republice Slovinsko, vyprší lhůta první následující pracovní den.

Ustanovení v zákoně o soudech týkající se lhůt během soudních prázdnin se nezabývají podrobně lhůtami vyjádřenými v měsících nebo rocích, s ohledem na něž čl. 111 odst. 3 ZPP stanoví, že vyprší ke dni, který se číslem shoduje se dnem, od něhož se lhůta počítá. Soudní prázdniny nemají vliv na běh lhůt vyjádřených v rocích. Podle judikatury lhůty vyjádřené v měsících během soudních prázdnin neběží, a prodlužují se tudíž o jeden měsíc (např. tříměsíční procesní lhůta, která počíná 20. června, vyprší 20. září, tříměsíční lhůta, která by vypršela během soudních prázdnin, například 5. srpna, se prodlužuje o jeden měsíc a vyprší 5. září).

9 Je-li lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích, kdy taková lhůta vyprší?

Lhůty, které jsou vyjádřeny v měsících nebo rocích, vyprší na konci dne v posledním měsíci nebo roce, který se shoduje číslem se dnem, od něhož se lhůta počítá. Není-li takový den v posledním měsíci, vyprší lhůta poslední den tohoto měsíce (pokud má být např. určitý procesní úkon proveden ve lhůtě jednoho roku od doručení písemností a písemnosti byly doručeny 25. dubna 2005, vyprší lhůta 25. dubna 2006; má-li být určitý procesní úkon proveden do jednoho měsíce od doručení, k němuž došlo 31. května 2005, připadá poslední den lhůty na 30. června 2005).

10 Připadá-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, či den pracovního klidu je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den?

Lhůty nevyprší v sobotu, neděli či jiný den pracovního klidu. Připadá-li poslední den lhůty na sobotu, neděli, státní svátek či jiný den pracovního klidu vymezený jako takový v zákoně o státních svátcích a dnech pracovního klidu v Republice Slovinsko, vyprší lhůta první následující pracovní den.

11 Existují zvláštní okolnosti, za kterých lze prodloužit lhůty? Jaké jsou podmínky pro získání takových prodloužení lhůty?

Prodloužit lze pouze lhůty, které stanoví soud, tzv. soudcovské lhůty (článek 110 ZPP). Soudcovskou lhůtu může soud na návrh účastníka prodloužit, existují-li pro prodloužení oprávněné důvody. O prodloužení lhůty je třeba požádat před jejím vypršením. Lhůty stanovené zákonem prodloužit nelze. Ustanovení o neprodloužitelnosti zákonných lhůt má kogentní charakter.

12 Jaké lhůty platí pro opravné prostředky (odvolání)?

Účastníci mohou podat opravný prostředek (odvolání) proti rozsudku nebo rozhodnutí vydanému v prvním stupni v obecné odvolací lhůtě v délce 30 dnů od doručení kopie rozsudku nebo 15 dnů od doručení kopie rozhodnutí soudu vydaného v prvním stupni, nestanoví-li zákon o občanském právu procesním (článek 333, čl. 363 odst. 2 ZPP) jinak.

Patnáctidenní odvolací lhůta je stanovena ve sporech týkajících se směnek a šeků (článek 333 ZPP), osmidenní lhůta ve sporech týkajících se rušení práva držby (článek 428 ZPP), drobných nároků (článek 458 ZPP), pro oznámení o odvolání v obchodních sporech týkajících se drobných nároků a pro vydání platebního rozkazu. Kratší osmidenní lhůta se vztahuje i na podání opravných prostředků (odvolání a námitek) v exekučním řízení a předběžných opatřeních (článek 9 zákona o vymáhání a zajištění pohledávek (Zakon o izvršbi in zavarovanju)).

13 Mohou soudy změnit lhůtu pro dostavení se k soudu nebo stanovit zvláštní datum pro dostavení se?

Soud nařídí jednání, pokud tak stanoví zákon nebo je-li to nezbytné v průběhu řízení (článek 113 ZPP). Jednáním je dostavení se na určité místo v určitém čase za účelem provedení procesního úkonu. Soud může jednání odročit na později, pokud k tomu existují oprávněné důvody (článek 115 ZPP).

Soud může rovněž prodloužit lhůtu, která byla účastníkovi stanovena pro provedení procesního úkonu (soudcovskou lhůtu), pokud pro její prodloužení existují oprávněné důvody a dotyčný účastník požádal o prodloužení lhůty před jejím vypršením.

14 Pokud je písemnost zasílána osobě, která má bydliště v místě, kde se prodlužuje lhůta, ale oznámení je učiněno v místě, kde se tato výhoda neuplatní, přijde tato osoba o výhodu prodloužení lhůty?

Podle slovinského právního řádu nelze lhůtu prodloužit z toho důvodu, že účastník má bydliště na určitém místě nebo v určité oblasti.

15 Jaké jsou důsledky nedodržení lhůt?

Zmeškání lhůty obvykle znamená ztrátu práva. Účastník ztrácí právo podat opravný prostředek (prekluze) a opravný prostředek, který byl podán pozdě, bude odmítnut. Soud odmítne i návrh, který účastník ve stanovené lhůtě nepozměnil nebo nedoplnil.

Dojde-li k zmeškání lhůty, lze mít za to, že účastník žalobu stáhl (např. v případě, že účastník neuhradí soudní poplatek v zákonné lhůtě, má se za to, že žalobu stáhl a řízení je zastaveno; totéž platí v případě, že žádný z účastníků nepožádá o pokračování řízení do čtyř měsíců od jeho zastavení).

Nedostaví-li se účastník na jednání, má se v některých případech za to, že žalobu stáhl (pokud se například žádný z účastníků nedostaví na první jednání, usuzuje se, že žalobce žalobu stáhl).

Zmeškání lhůty může mít pro účastníka důsledky i v dokazovacím řízení. Zmeškání lhůty pro uhrazení zálohy k provedení navrhovaného důkazu znamená, že dokazování nebude provedeno.

16 Pokud lhůta uběhne, jaké opravné prostředky mohou využít účastníci, kteří zmeškali lhůtu, tj. u rozsudku pro zmeškání?

Jestliže některý účastník zmešká lhůtu pro provedení určitého procesního úkonu, což má za následek prekluzi (to znamená, že účastník ztrácí právo procesní úkon provést), může soud vyhovět žádosti účastníka o provedení tohoto úkonu později (tj. navrácení v předešlý stav; články 116 až 121 ZPP).

Podmínky pro navrácení v předešlý stav:

  • účastník zmeškal lhůtu z oprávněného důvodu, jak soud zjistil vzhledem ke všem okolnostem daného případu,
  • k prekluzi došlo kvůli zmeškání lhůty,
  • účastník podá návrh na navrácení v předešlý stav soudu, u něhož měl být procesní úkon proveden, do 15 dnů poté, co zanikl důvod, který způsobil, že účastník lhůtu zmeškal, pokud se účastník dozvěděl o zmeškání lhůty později, do 15 dnů od okamžiku, kdy se o této skutečnosti dověděl, ve všech ostatních případech do tří měsíců nebo v obchodních sporech do 30 dnů ode dne zmeškání lhůty,
  • procesní úkon, který nebyl proveden, je učiněn současně s podáním návrhu na navrácení v předešlý stav.

Podání návrhu na navrácení v předešlý stav obvykle nemá na průběh řízení vliv, soud však může rozhodnout, že řízení bude přerušeno do doby, než rozhodnutí o návrhu nabude právní moci. Poté, co soud obdrží včas návrh na navrácení v předešlý stav, obvykle uskuteční jednání, na němž o návrhu rozhodne. Je-li navrácení v předešlý stav povoleno, vrací se řízení do fáze před prodlevou a rozhodnutí, která soud vydal kvůli prodlevě, se zruší.

Související odkazy

http://www.dz-rs.si/wps/portal/Home/deloDZ/zakonodaja/preciscenaBesedilaZakonov

http://www.sodisce.si/

https://www.uradni-list.si/glasilo-uradni-list-rs

http://www.pisrs.si/Pis.web/

Poslední aktualizace: 24/02/2021

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.