Închide

VERSIUNEA BETA A PORTALULUI ESTE ACUM DISPONIBILĂ!

Accesați versiunea BETA a portalului european e-justiție și spuneți-ne cum vi se pare!

 
 

Cale de navigare

menu starting dummy link

Page navigation

menu ending dummy link

Vaše práva v environmentální oblasti - Litva

Această pagină este o versiune realizată cu ajutorul instrumentului de traducere automată. Nu putem oferi nicio garanție în ceea ce privește calitatea traducerii.

Traducerea a fost evaluată ca fiind acceptabilă

V-a fost utilă traducerea?


  1. Ústavní základy
  2. Soudnictví
  3. #II
  4. Přístup k informacím
  5. Přístup k právní ochraně při účasti veřejnosti na rozhodování
  6. Přístup k právní ochraně proti aktům nebo nečinnosti
  7. Další způsoby přístupu k právní ochrany
  8. Aktivní legitimace
  9. Právní zastoupení
  10. Důkazy
  11. Soudní zákazy
  12. Náklady
  13. Mechanismy finanční pomoci
  14. Včasnost
  15. Další otázky
  16. V postavení cizince
  17. Přeshraniční věci

I. Ústavní základy

Neexistuje žádný nárok čistého, zdravého životního prostředí, příznivý atd. přímo zakotvena v ústavě. Avšak tohoto práva lze odvodit z jiných článků ústavy. Pojem „ochrana životního prostředí“ je uvedena v několika článcích: „ústavy státu a každého jednotlivého musí chránit životní prostředí před škodlivými vlivy“ (čl. 53 odst. 3); „stát se zabývá ochranou přirozeného životního prostředí, jeho fauna a flóra, zvláštní povahy, tak zvláště cenné předměty, a dohlíží umírněné využívání přírodních zdrojů, jakož i jejich obnovu, rozšiřující systémy. Vyčerpání půdy a prvků půdy, znečištění vody a ovzduší výroba záření, jakož ochuzení živočichů a planě rostoucích rostlin je zakázáno zákonem“ (čl. 54). Ústava zaručuje přístup ke spravedlnosti: „Každá osoba, jejíž ústavní práva a svobody byly porušeny, musí mít právo podat opravný prostředek k soudu“ (čl. 30 odst. 1). Občané mohou zahájit správní nebo soudní řízení kvůli porušení předpisů v oblasti životního prostředí. Ale nemohou přímo dovolávat ústavního práva životního prostředí. Mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament (Seimas) tvoří součást právního systému (článek138 (3)). V případě konfliktu, že mezinárodní dohody mají přednost před vnitrostátním právem (článek11 odst. (2) zákona o mezinárodních smlouvách). Strany mohou přímo dovolávat mezinárodního práva. V souladu s Aarhuskou úmluvou je účinná bez jakékoli další vnitrostátní předpisy. Správní orgány a soudy mají k provedení této smlouvy.

II. Soudnictví

Litva má dvojí systém soudnictví s řádným obecných soudů a správních soudů pro určení zvláštní příslušnosti. Obecná příslušnost soudů v oblasti občanského a trestního práva jsou u Nejvyššího soudu Litevské republiky (1), Litva (1), a to u Soudu prvního stupně, krajské soudy a okresní soudy (5) (54). Okresní soudy rovněž vyslechl některé případy správních přestupků v rámci jejich jurisdikce zákonem. Krajské soudy, odvolací soud a nejvyšší soud Litvy občanskoprávní oddělení trestního soudu. Nejvyšší soud Litvy je soudní přezkum rozhodnutí, rozhodnutí, nařízení nebo rozhodnutí jiných soudů s obecnou příslušností. Rozvíjí jednotné soudní praxe při výkladu a provádění zákonů a jiných právních aktů. Nejvyššího správního soudu Litvy (1) (5) a regionální správní soudy jsou soudy o zvláštní příslušnosti slyšení sporů mezi občany a správními orgány ze správních právní vztahy. Nejvyšší správní soud první a konečné instance, soud pro správní věci přidělené svou příslušnost zákonem. Je odvolacím orgánem ve věcech týkajících se rozhodnutí soudu, rozsudkům a rozhodnutím přijatým regionálními správními soudy, stejně jako v případech týkajících se správních přestupků rozhodují krajské soudy. Nejvyšší správní soud se rovněž Soudního dvora pro případ, v případech stanovených zákonem, petice týkající se obnovení dokončeno správních věcí, včetně správních deliktů. Nejvyšší správní soud vypracovala jednotnou praxi správních soudů v rámci výkladu a uplatňování právních předpisů a jiných právních aktů. Neexistují žádné specializované soudy příslušné rozhodovat konkrétní typy správních sporů. Určité specializace existuje pouze na úrovni vyšetřovací orgány (Komise pro daňové spory). Zvláštní vyšetřovací orgány (obecní správní spory provize Savivaldybių visuomeninės administracinių ginčų komisijos) a s nejvyšším správním Vyriausioji administracinių ginčų komisija (Komise). Žádosti Komisím správních sporů nebo Komise pro daňové spory před podáním odvolání ke správnímu soudu není povinné, s výjimkou záležitostí uvedených právních předpisů. Neexistují žádné specializované soudy, tribunály nebo environmentální rad v Litvě. Komise správních sporů a správních soudů provést úplný přezkum všech správních aktů, včetně aktů týkajících se životního prostředí. Obecná příslušnost okresních soudů se zabývají případy poškození životního prostředí. Některých státních orgánů pod dohledem ministerstva životního prostředí může působit jako vyšetřovací orgán v rámci předsoudního stádia trestního řízení v záležitostech životního prostředí v případech stanovených zákonem (například státní inspektorát územního plánování a stavebnictví státní služba pro chráněné oblasti). Pouze správní soudy mohou rozhodovat správní spory v oblasti životního prostředí. Neexistuje možnost použít jiný soud. Existuje pouze možnost uplatnit správní komise předložení případu před správním soudem. Neexistuje žádné obecné pravidlo, že správní akty musí být napadeno správním orgánem nebo nezávislým subjektem sporů před soudem. Vnitřní kontrola správních aktů nebo opomenutí je povinné pouze u některých druhů správních sporů (například spory v oblasti sociálního zabezpečení nebo daňové spory). Žádosti Komisím správních sporů nebo Komise pro daňové spory před podáním odvolání ke správnímu soudu je možné zvolit na dobrovolném základě. Pouze ve věcech, které podle právních předpisů tohoto zvláštního přípravného řízení je povinné. Každá zúčastněná osoba může požádat soud za účelem ochrany jeho práva porušena nebo napadena nebo zájem chráněný právními předpisy (čl. 5 zákona o správním řízení (břišní)). Každý žadatel, který nesouhlasí správního aktu musí prokázat vlastní zájem na zrušení tohoto aktu. Pouze žalobu u správního soudu jako jednotlivec za účelem ochrany jeho vlastní porušena nebo napadena právo nebo nárok přípustné břišní (čl. 5). Je možné podat stížnost za účelem ochrany státu nebo jiného veřejného zájmu stanoveného pro žalobce, subjektů, kontrolních úředníků, jiných státních institucí, agentur, organizací nebo fyzických osob, ale pouze v případech stanovených zákonem břišní (čl. 56). Stížnost/žádost může být podána správní soud, do jednoho měsíce ode dne vyhlášení napadeného aktu, ode dne vydání individuálního aktu dotčeného oznámení dotčeného aktu (nebo opomenutí), do dvou měsíců ode dne skončení lhůty stanovené právním předpisem nebo jiný právní akt týkající se dodržování požadavků. Pokud veřejnost nebo správní jednotka zpoždění zvážení určitý problém nevyřeší ve lhůtě splatnosti, stížnost na nečinnost (zpoždění) lze podat do dvou měsíců ode dne uplynutí lhůty stanovené zákonem nebo jiným právním aktem pro řešení této otázky. Musí být stanoveny žádné lhůty pro podání petice pro účely přezkumu legality právních aktů administrativní správním soudům. Rozhodnutí správní spory nebo jiné instituce pro předběžné vyšetřování mimosoudních sporů, které bylo přijato po vyšetřování správní spory v souladu se mimosoudních řízení, lze podat správnímu soudu do 20 dnů od přijetí rozhodnutí břišní (čl. 33).
Pokud je známo, lhůta pro podání stížnosti nebylo dodrženo z dobrého důvodu, na žádost oprávněné osoby, správní soud může umožnit znovu nastolit status quo ante. Petice pro obnovení původní situace uvede důvody k nedodržení lhůty a předkládat důkazy potvrzující důvody k nedodržení této lhůty. Neexistují žádné zvláštní postupy detekční kontroly před správními soudy. Pouze soulad splňuje formální požadavky a lhůty pro podání stížnosti, byly ověřeny s cílem rozhodnout, zda je stížnost přípustná. Čl. 23 stanoví minimální normy pro břišní stížnosti správních soudů. S výjimkou případů stanovených zákonem, stížností nebo petic obdržených musí být vyslechnut správními soudy pouze po zaplacení poštovného. Zastoupení advokátem není povinné u správních soudů. Účastníci řízení mohou před soudem hájit své zájmy samy nebo prostřednictvím svých zástupců. Správní soud může zrušit napadený správní akt (někdy části). Soudnímu dvoru rovněž přísluší obligátně příslušný subjekt správy k nápravě spáchané porušení nebo provádět jiné usnesení břišní (čl. 88). Správní soud nemůže změnu správní akt, ale může se stát mohl zavazovat orgán vypracovat, nového správního aktu. Rozhodnutí soudu může obsahovat tento nový správní akt. Neexistují žádná zvláštní ustanovení zákona o správním řízení týkajících se životního prostředí. Existuje možnost předložit petici o ochraně státu nebo jiných veřejných zájmů, včetně ochrany životního prostředí. Právo obrátit se na soud ve věcech životního prostředí je obsažena v Aarhuské úmluvě. Neexistují žádná omezení pro fyzické nebo právnické osoby podat žalobu u správního soudu. Existuje možnost podat stížnost za účelem ochrany státu nebo jiného veřejného zájmu stanoveného pro žalobce, subjektů, kontrolních úředníků, jiných státních institucí, agentur, organizací nebo fyzických osob, ale pouze v případech stanovených zákonem břišní (čl. 56). A to je také možné v oblasti životního prostředí. Soud může rovněž rozhodnout správních sporů mezi orgány veřejné správy, které nejsou podřízeny, týkající se způsobilosti nebo porušení právních předpisů, s výjimkou občanskoprávní spory svěřené obecných soudů. Veřejné subjekty nejsou oprávněny zpochybnit své vlastní správní akty před správními soudy. Pokud je protiprávní správní akt porušuje veřejný zájem, pouze státní zástupce nebo jiné osoby v případech stanovených zákonem, může tuto věc k Soudu. Obvykle soudci nemají právo zahájit řízení. Pokud však soudce má k dispozici informace týkající se trestné činnosti, je povinen informovat žalobce břišní (čl. 109). Jakmile je probíhající Soudní dvůr může „aktivně účastnit“ řízení pro jmenování, svědků, znalců atd.

III. Přístup k informacím

Žadatel, který se domnívá, že její žádost o informace byla opomenuta, nesprávně odmítnuta, nepřiměřeně zodpovězena, měl možnost dosáhnout přezkoumání správní spory. Komise se lze odvolat ve lhůtě jednoho měsíce po obdržení informací nebo do jednoho měsíce ode dne, kdy byly informace zpřístupněny. Rozhodnutí Komise lze podat správnímu soudu do 20 dnů ode dne doručení rozhodnutí. V případě odmítnutí má subjekt veřejné správy musí přijmout individuální správní akt, který musí obsahovat jasně formulované, všechna práva a povinnosti, zvláštní odvolací postup (čl. 6 8 zákona o veřejné správě). Důvody pro odmítnutí je třeba sdělit žadateli do 14 dnů od obdržení této žádosti orgánem veřejné moci (čl. 19 usnesení o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí, schválený usnesením vlády č. 1175). Žádost může být ústně či písemně. Informace mohou mít ústní, pokud žadatel nemá vyžadovat písemné odpovědi. Požadavky pro písemné žádosti jsou:

  • jméno,
  • Kontaktní údaje
  • požadované informace,
  • formulář s údaji.

Žadatel nebude muset prokazovat svůj oprávněný zájem. Pokud žadatel požaduje, aby zveřejňovaly informace ve specifické podobě (včetně ve formě kopií), orgán veřejné správy vyhoví, (existuje několik výjimek podle čl. 9 nařízení o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí). Tyto informace musí být zpřístupněny žadateli do 14 kalendářních dnů po obdržení orgánem veřejné moci. Toto období může být prodlouženo alespoň na 14 kalendářních dnů. Žádost správního řízení před Komisí týkající se správního soudu je povinné v projednávané věci. Veškeré informace musí být poskytnuty soudu, pokud Soudní dvůr požádá. Tyto informace mohou ovlivnit soudní rozhodnutí. Jeden z typů rozhodnutí ve věcech správních soudů je uspokojit výtku (žádosti) a zrušit napadený akt (nebo jeho části), nebo stanovit vhodný subjekt správy k nápravě spáchané porušení, nebo aby dodržely jiný usnesení Soudního dvora (čl. 88 odst. 2) BŘIŠNÍ). Soud může nařídit informací, které mají být zveřejněny.

IV. Přístup k právní ochraně při účasti veřejnosti na rozhodování

Správní řízení je upravena zákonem o veřejné správě pro všechny otázky správního práva včetně ochrany životního prostředí. Hlavní právní předpisy v oblasti životního prostředí je zákon o ochraně životního prostředí. Ostatní zákony a podzákonné právní předpisy upravující ochranu životního prostředí jsou přijímána na základě tohoto zákona. Zákon o ochraně životního prostředí stanoví hlavní povinný pro ekonomické činnosti – povolení. Existuje mnoho druhů (stavební povolení, povolení k pobytu, povolení IPPC EIA a další), které jsou upraveny zvláštními zákony a další právní předpisy (v těchto aktech jsou uvedeny podmínky pro vydání tohoto povolení, orgány, které odpovídají za to, někdy zvláštní pravidla pro postup), avšak základní pravidla pro správní postupy jsou součástí zákona o veřejné správě. Kasační opravný prostředek se nadřízený správní orgán proti správnímu rozhodnutí může být povinnost (pouze v případech stanovených zákonem) nebo alternativní (osoba si může vybrat mezi opravný prostředek k orgánu nebo soudu). Existuje možnost požádat Správní komisi před zahájením řízení u správního soudu. Prvostupňových správních rozhodnutí Soudu přímo. Žádosti Komisím správních sporů před podáním odvolání ke správnímu soudu není povinné, s výjimkou záležitostí uvedených právních předpisů. V případě neexistence zvláštních pravidel stanovených právními předpisy ohledně nezbytnosti správní žalobu před podáním odvolání ke správnímu soudu, správní rozhodnutí může být předmětem žaloby u správního soudu přímo. Správní soudy formální legality a rovněž přezkum legality všech správních rozhodnutí. Soudy studijní materiál, Technická zjištění a výpočty, pokud jsou považovány za náležející rozhodnutí. Zákonnost správních plánování je kontrolován správním soudům. Podmínky týkající se aktivní legitimace, důkazní pravidla, pravidla pro slyšení nebo rozsahu soudního přezkumu nejsou specifické pro případy v oblasti životního prostředí. Fyzické nebo právnické osoby mají právo podat stížnost (žádost), jehož předmětem je správní akt, jsou-li jejich práva byla porušena. V případech stanovených zákonem je možné podat stížnost za účelem ochrany státu nebo jiného veřejného zájmu (včetně úroků). Institucí, organizací a skupin, může podat opravný prostředek proti opatřením, která ovlivní jejich vlastní zájmy (existence, nemovitosti, činnosti, provozní podmínky), jakož požadují náhradu majetkové a morální újmy, kterou tyto země utrpí. Mohou však také za účelem ochrany veřejného zájmu těch, které zastupují, pokud regulační nebo jednotlivé sporné opatření poškozuje veřejný zájem. Ve správním řízení, tak v soukromých k soudnímu řízení, nese důkazní břemeno na straně žalující. Tato zásada však považuje za snižování správních sporů, zejména pokud jsou v rukou správou nebo, v případě odpovědnosti za předpoklad domněnky vynětí předkladatel v zavedení závady, které uvádí, ukládá administrativě povinnost prokázat, že se nedopustil chyby. Vzhledem zachovávala vyšetřovací charakter řízení, správní soudce, který má vyšetřovací pravomoci, skutečně významně pomáhá při zjišťování skutkového stavu. V případě potřeby se může požadovat poskytnutí dokumentů, nebo sám na určité vyšetřování přímo přezkoumání aktů nebo dokumentů prostřednictvím návštěvy místa, a to tím, že se slyšení nebo znaleckých posudků. Soudci musí aktivně podílet na shromažďování důkazů. Čl. 8 odst. 1 zákona o správním řízení stanoví zásadu, že řízení se bude konat veřejné slyšení.

Správní soudce, který zcela ovládá správního aktu. Správní akt (části) musí být zrušeno, jestliže:

  1. nezákonné per se, tedy podle jejího obsahu je v rozporu s právními předpisy vyšší právní síly.
  2. protiprávní z důvodu, že bylo přijato nepříslušným subjektem správy;
  3. protiprávní, protože bylo přijato v rozporu s hlavním zavedené postupy, zejména porušení pravidel určených k zajištění objektivního posouzení všech okolností a platnost rozhodnutí. Napadený akt (části) může být zrušeno z jiných důvodů považovány za významné správní soud břišní (čl. 89).

Zjišťovací řízení a určování rozsahu posuzování EIA představují správní rozhodnutí a může být přezkoumán soudem. Podmínky týkající se aktivní legitimace, důkazní pravidla, pravidla pro slyšení nebo rozsahu soudního přezkumu nejsou specifické pro tyto případy. Konečné rozhodnutí EIA je rovněž správním rozhodnutím, může být přezkoumávána soudy. Správní soudy formální legality a rovněž přezkum legality všech správních rozhodnutí. Soudy studijní materiál, Technická zjištění a výpočty, pokud jsou považovány za součást rozhodnutí. Studie vlivů na životní prostředí je kontrolován, neboť je hlavním prvkem vnější legality. Tento požadavek nezbytné mít pravomoc jednat je vedoucí podmínky pro odvolání jeho přípustnosti. Není třeba se zúčastnit veřejné konzultace fází postupu posuzování vlivů na životní prostředí, nebo vznést připomínky, které mají aktivní legitimaci před správními soudy. Dotčená veřejnost má právo podat stížnost (žádosti) týkající se posouzení správní akt s cílem chránit veřejný zájem (čl. 15 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí navrhované hospodářské činnosti). Neexistují žádná zvláštní pravidla pro postupy posuzování vlivů na životní prostředí. Příkaz je k dispozici ve správních věcech ve všech věcech. Podle čl. 71 zákona o správním řízení, soud nebo soudce může na odůvodněnou žádost účastníka řízení, nebo po jeho/jejího vlastního podnětu přijmout opatření s cílem zajistit nárok. Tvrzení smí být zajištěny v každém stadiu řízení v případě nepřijetí prozatímních opatření pro zajištění pohledávky mohou ohrozit výkon soudního rozhodnutí nebo činit rozhodnutí nevymahatelná. Neexistují žádná zvláštní pravidla pro postupy posuzování vlivů na životní prostředí. Veškerá správní rozhodnutí může být přezkoumáno správními soudy. Rozhodnutí o integrované prevenci a omezování znečištění a dalších rozhodnutí týkajících se povolení může být přezkoumáno správními soudy příliš. Podmínky týkající se aktivní legitimace, důkazní pravidla, pravidla pro slyšení nebo rozsahu soudního přezkumu nejsou specifické pro tyto případy. Správní soudy přezkoumávat procesní a hmotněprávní zákonnosti legalitu rozhodnutí IPPC, jakož i za zákonnost veškerých správních rozhodnutí. Mají rovněž studovat materiální, technické poznatky, výpočty, dokumentace IPPC, pokud tyto prvky jsou považována za rozhodnutí. Není třeba se zúčastnit veřejné konzultace v rámci IPPC nebo předložit připomínky, které mají aktivní legitimaci před správními soudy. Dotčená veřejnost má právo podat stížnost (IPPC), jehož předmětem je správní akt s cílem chránit veřejný zájem (čl. 87 pravidel pro vydávání, prodlužování a rušení týkající se povolení v rámci IPPC, schválené Ministerstvem životního prostředí Litvy pořadové číslo 80 v roce 2002). Podle čl. 71 zákona o správním řízení, soud nebo soudce může přijmout opatření s cílem zajistit nárok. Neexistují žádná zvláštní pravidla pro postupy IPPC.

V. Přístup k právní ochraně proti aktům nebo nečinnosti

Podle čl. 7 odst. 8 zákona o ochraně životního prostředí dotčené veřejnosti, jedna nebo více fyzických nebo právnických osob, mají právo podat žalobu u soudů nebo:

  1. aby potrestání osoby, jež se provinily ohrožení životního prostředí, jehož rozhodnutí porušilo jeho práva a zájmy;
  2. přijmout příslušná opatření, aby se zabránilo nebo minimalizovalo poškození životního prostředí nebo obnovit původní stav životního prostředí.

Právnické a fyzické osoby, které způsobují škody na životním prostředí je povinen nahradit veškeré ztráty, a pokud možno je obnovit stav životního prostředí (čl. 32 zákona o ochraně životního prostředí). Právo podávat žaloby o náhradu škody spadá.

  1. právnické a fyzické osoby, jejichž zdraví, majetek nebo zájmy byly poškozeny;
  2. Úředníci ministerstva životního prostředí nebo jiných úředníků při poškození bylo provedeno v rozporu se zájmy státu (čl. 33 odst. 1 Zákon o ochraně životního prostředí).

Právní subjekty podléhají občanskoprávní odpovědnost, bez ohledu na jejich vinu za jakoukoli škodu na životním prostředí a skutečné hrozby, plynoucí z hospodářských činností (čl. 34 odst. 2) Zákon o ochraně životního prostředí). Nároky na ochranu životního prostředí lze podat přímo správní soudy proti rozhodnutím nebo opomenutím veřejné orgány (státní nebo místní orgány veřejné moci). Správní soud může zrušení napadeného správního aktu (nebo jeho části), obligátně veřejnému orgánu za účelem nápravy těchto porušení dopustila, nebo provádět jiné usnesení. Správní soud může uspokojit výtku (žádost) a uložení náhrady škody způsobené protiprávní jednání ze strany veřejných orgánů. Státní správa ochrany životního prostředí provádějí vlády, ministerstvo životního prostředí, Agentura pro ochranu životního prostředí, regionální ochrany životního prostředí, jiné zvláštní oddělení státních orgánů (např. státních litevský inspektorát územního plánování a stavebnictví, obecné lesního podnikání, stát chráněných oblastí, národních parků) ředitelství pro místní orgány. Správní řízení je upravena zákonem o veřejné správě pro všechny otázky správního práva. Neexistují žádná zvláštní pravidla týkající se životního prostředí. Správní řízení musí být ukončeno a napadené rozhodnutí týkající se správního řízení musí být přijato ve lhůtě 20 pracovních dnů ode dne zahájení řízení. Toto období může být prodlouženo na dobu nejvýše 10 pracovních dnů (čl. 31 zákona o veřejné správě). Osoba má právo podat opravný prostředek proti rozhodnutí týkajícímu se správního řízení přijato subjektem veřejné správy podle své volby, a to buď pro správní spory nebo správnímu soudu v souladu s postupem stanoveným právními předpisy (čl. 36 zákona o veřejné správě). Správní soud může zrušit rozhodnutí příslušných orgánů (nebo jejich část) mohl zavazovat příslušný orgán k nápravě spáchané porušení nebo provádět jiné usnesení břišní (čl. 88). Neexistují žádná zvláštní pravidla týkající se odpovědnosti za životní prostředí při řízení před správními soudy. Obecné soudy projednávají případy týkající se odpovědnosti za škody na životním prostředí. Možnost uplatnit nárok na náhradu škody je podle čl. 32–34 zákona o ochraně životního prostředí. Existuje několik možností posílení odpovědnosti za škody na životním prostředí. Každá možnost je založena na konkrétních podmínkách. Dotčená osoba může požádat příslušný orgán jednat, pokud dojde k poškození životního prostředí. Rozhodnutí učiněná příslušným orgánem mohou být předmětem odvolání ke správnímu soudu. Právnické a fyzické osoby, jejichž zdraví, majetek nebo zájmy byly poškozeny může přímými žalobami na náhradu škody před soudy. Příslušné osoby mohou tyto pohledávky, pokud byla způsobena škoda zájmy státu.

VI. Další způsoby přístupu k právní ochrany

Všechna řízení u Tribunálu, správní, občanskoprávní nebo trestněprávní, budou pravděpodobně uplatňovány v oblasti životního prostředí. Neexistují žádná zvláštní pravidla v této oblasti. Litevský parlament (Seimas) jmenuje prezident republiky, státní úředník, který by chránil lidská práva a svobody, vyšetřuje stížnosti předkladatelů stížnosti týkající se zneužití pravomoci nebo byrokracie úředníků a jeho cílem je modernizace veřejné správy. Žadatel má právo podat stížnost veřejnému ochránci práv Parlamentu Litevské republiky (Seimas) týkající se zneužití funkce administrativní zátěži úředníků, pokud se domnívá, že jeho práva a svobody byly porušeny tím (čl. 5, č. 13 (1) Právo Parlamentu veřejnému ochránci práv). Po dokončení šetření veřejný ochránce práv Parlamentu rozhodne:

  1. uznat nebo prohlásit stížnost jako opodstatněná;
  2. zamítl stížnosti;
  3. o zastavení šetření stížností (čl. 22 odst. 1 Právo Parlamentu veřejnému ochránci práv).

Instituce, agentury nebo úředník, kterému tento návrh (doporučení) je třeba se zabývat návrhem (doporučení) litevského parlamentu (Seimas) veřejný ochránce práv Ombudsman a informovat o výsledcích vyšetřování (čl. 20 odst. 3 Právo Parlamentu veřejnému ochránci práv). Podle zákona o státním zastupitelství, úřadu státního zástupce je státní instituce, v jejichž čele stojí generální prokurátor. Státní zastupitelství je nejvyšší státní zastupitelství a územní státní zastupitelství (oblastní státní zastupitelství a oblastní státní zastupitelství). Všechny zastupitelství musí hájit veřejný zájem, včetně ochrany životního prostředí. Čl. 19 zákona o státním zastupitelství komplexně upravuje ochranu veřejného zájmu. Státní orgány odpovědné za ochranu životního prostředí včetně ministerstva životního prostředí, Regionální agentura pro ochranu životního prostředí, ochranu životního prostředí, a jiných zvláštních státních orgánů (např. státních litevský inspektorát územního plánování a stavebnictví, obecné lesního podnikání, stát chráněných oblastí, národních parků ředitelství, může zahájit místní samosprávy), správní soud, a zajistit tak ochranu veřejného zájmu. Některé územní orgány mají zvláštní policejní oddělení pro porušování ochrany životního prostředí (například v hlavním městě ve Vilniusu). Územní orgány mají policisté policie odpovídá za vyšetřování porušení předpisů v oblasti životního prostředí. Mají pravomoc pro trestné činy a porušení správních předpisů. Trestní řád stanoví případy podle trestního zákoníku, trestního řízení může být zahájeno, pokud je stížnost oběti nebo jeho oprávněný zástupce (čl. 407 trestního řádu). V těchto případech vyšetřování neprovádí. Neexistují případy, například v otázkách životního prostředí. Existuje několik možností, jak tvrdí před správními soudy v případě nečinnosti správního orgánu nebo nevhodný postup:

  • Žaloba na neplatnost protiprávního správního rozhodnutí;
  • Opatření, jež má instituce povinnost státu předat správnímu rozhodnutí;
  • žaloby na náhradu škody proti orgánu veřejné správy, pokud se prokáže, že tato nečinnost nebo opatření způsobilo nepřiměřenou škodu.

Existuje možnost podat stížnost za účelem ochrany státu nebo jiného veřejného zájmu stanoveného pro žalobce, subjektů, kontrolních úředníků, jiných státních institucí, agentur, organizací nebo fyzických osob, ale pouze v případech stanovených zákonem (čl. 56 zákona o správním řízení).

VII. Aktivní legitimace

Podle zákona o správním řízení každá zúčastněná osoba může požádat soud pro ochranu jejího porušení práva nebo práva napadené zájem chráněný zákonem. Každý žadatel, který nesouhlasí správního aktu musí prokázat vlastní zájem na zrušení tohoto aktu. Pouze žádosti chránit jednotlivce nebo porušení ochranných práv ke správnímu soudu je přípustné (čl. 5 zákona o správním řízení). Tyto předpisy jsou použitelné pro různé druhy postupů a různými subjekty. Je však možné podat stížnost za účelem ochrany státu nebo jiných veřejných zájmů. Zúčastněné strany tuto možnost zahrnout zástupce subjektů, kontrolních úředníků, jiných státních institucí, agentur, organizací nebo fyzických osob. Avšak tuto možnost lze využít jen v případech stanovených zákonem (čl. 56 zákona o správním řízení). Například podle čl. 7 odst. 8 zákona o ochraně životního prostředí dotčené veřejnosti, jedna nebo více fyzických nebo právnických osob, mají právo podat žalobu k soudu. Pokud byla stížnost s cílem chránit veřejný zájem související s ochranou životního prostředí by měla být tato námitka přípustná, jelikož je stanoveno zákonem o ochraně životního prostředí. Toto pravidlo se používá u všech otázek (nejen environmentálních). Někdy jsou nutné další právní předpisy stanovit kdo a v jakých případech je přístup Soudní dvůr například ve věcech týkajících se směrnice EIA a směrnice IPPC. Čl. 15 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí navrhované hospodářské činnosti stanoví možnost, aby dotčená veřejnost mohla podat žalobu k soudu v případě nakažlivé chudokrevnosti koní. Čl. 87 Pravidla pro vydávání, prodlužování a rušení týkající se povolení v rámci IPPC, schválené Ministerstvem životního prostředí Litvy – pořadové číslo 80 z roku 2002 stanoví možnost, aby dotčená veřejnost mohla podat žalobu k soudu v případě IPPC. Existují další pravidla týkající se možnosti, že by dotčená veřejnost mohla podat žalobu k soudu v případě nakažlivé chudokrevnosti koní (čl. 15 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí navrhované hospodářskou činnost IPPC (čl. 87 pravidel pro vydávání, prodlužování a rušení týkající se povolení v rámci IPPC, schválené Ministerstvem životního prostředí Litvy – pořadové číslo 80 v roce 2002). Neexistuje žádné „actio popularis“ v Litvě. Veřejný ochránce práv nemůže podat žalobu ke správnímu soudu proti individuální správní rozhodnutí. Ale může požádat správní soud na adrese Administrative Court se žádostí, aby prověřila legalitu právních předpisů přijatých subjekty státní správy nebo obecní správy. Může doporučit, aby se žalobce požádat Soud v souladu s postupem stanoveným zákonem za účelem ochrany veřejného zájmu. Státní zástupci mohli hájit veřejný zájem před správními soudy. Jiné státní instituce mají aktivní legitimaci jednat buď před správními soudy, pokud je to v jejich vlastním zájmu nebo v zájmu ochrany, nebo když se ochrany veřejného zájmu. Existují další pravidla pro právní postavení jednotlivců a nevládních organizací a přístupu k právní ochraně v otázkách životního prostředí v oblasti posouzení vlivu na životní prostředí a IPPC postupy

VIII. Právní zastoupení

Strany mohou zastupovat své zájmy u správních soudů sami nebo prostřednictvím zástupců. U správních soudů, účast obhájce není povinné při soudních řízeních (mimo jiné v oblasti životního prostředí). Obhájce je rovněž nezbytný kasačního soudu (Nejvyšší soud Litvy) (například v případě škody na životním prostředí nebo v rámci trestního řízení). Strany nebo jejich zástupci musí mít vysokoškolské vzdělání v oboru právo odvolání ke Court of Appeal. Obecně je zapotřebí povinná účast při trestním řízení u všech soudů s obecnou působností. Existuje advokátní kanceláře v záležitostech životního prostředí (obvykle největší Offices). Je možné nalézt seznamy advokátů na těchto internetových stránkách:

Existuje několik nevládních organizací, jejichž cílem je chránit veřejný zájem v oblasti životního prostředí, například litevský Fond for nature and litevské hnutí zelených. Litevská environmentální koalice byla vytvořena v roce 2004. Má 9 členů v této koalici v tomto okamžiku.

IX. Důkazy

Strany a jiné osoby předložit důkazní prostředky pro účely řízení. Smluvní strany musí prokázat okolnosti, o které opírají svá návrhová žádání a žalobní odpovědi. Při správních a občanskoprávních řízení, jejichž důkazům patří: Vysvětlení smluvní stranou a třetími stranami (buď přímo, nebo prostřednictvím zástupce), svědecké výpovědi, písemné důkazy, důkazy, znalecké posudky, prohlášení. Účastníci řízení a ostatní účastníci předložili Soudnímu dvoru. V případě potřeby může soud umožnit těmto osobám předložit doplňující důkazy týkající se její žádosti nebo z vlastního podnětu může požadovat nezbytné doklady nebo si vyžádá podání ze strany úředníků. V občanskoprávním řízení, Tribunál je oprávněn shromažďovat důkazy z vlastní iniciativy pouze ve výjimečných případech stanovených právními předpisy, například v oblasti rodinného práva v jednotlivých případech. Soud může rovněž požadovat a získat důkazy druhé strany nebo třetí stranou jiné smluvní strany. Žádný důkaz u soudu má předem stanovenou hodnotu. Soud hodnotí důkazy podle své vlastní vnitřní odsouzení vycházela z důkladné, komplexní a objektivní posouzení skutkového stavu v souladu se zákonem, jakož spravedlnost a přiměřenost kritérií. Ve správním řízení strany mohou zavést nové důkazy až do konce jednání o podstatě. Soudci musí aktivně podílet na shromažďování důkazů, při zřizování všech významných okolností projednávaného případu a musí představovat komplexní a objektivní přezkum rozhodnutí. V občanskoprávním řízení strany mohou zavést nové důkazy do ukončení příprav slyšení ve věci samé. V občanskoprávním řízení, Tribunál je oprávněn shromažďovat důkazy z vlastní iniciativy pouze ve výjimečných případech stanovených právními předpisy, například v oblasti rodinného práva nebo v jednotlivých případech. Strany mohou předkládat odborná stanoviska s ostatními důkazy předložené Soudnímu dvoru. Odborné vysvětlení, stanoviska nebo závěry získané od účastníků řízení z vlastního podnětu nebude připuštěn jako důkaz znaleckým posudkem. Jsou považovány za části písemné důkazy. Soud rozhodne z vlastního podnětu nebo na žádost stran, zda nařídit vypracování znaleckého posudku v oblasti řízení. Obvykle odborník je povinen přezkoumat některé otázky vyvstávající v případě, kdy Soudní dvůr vyžaduje zvláštní lékařské, vědecké, umělecké, technické či odborné znalosti. Odborné posudky, jako ostatní důkazy, nemá předem stanovenou hodnotu pro Soudní dvůr. Nejsou pro soudce závazné.

Žaloby na zdržení se jednání.

Ke kasačnímu opravnému prostředku nebo žaloby předložené Soudu proti správnímu rozhodnutí nemá odkladný účinek. Pouze Soudní dvůr může vůči správnímu rozhodnutí odkladný účinek, přijmout předběžná opatření. Správní rozhodnutí mohou být obvykle provedeny ihned po jejich přijetí (prosazování), a to bez ohledu na podání opravného prostředku. Pouze Soudní dvůr může uplatnit předběžná opatření. Pokud správní rozhodnutí ve formě legislativní akt přijatý vládou nebo obec vymáhání je spojeno se zveřejněním v Úředním věstníku nebo jiným dnem, které může být v souladu s legislativním aktem. Neexistují žádná zvláštní pravidla pro právně přikázané úlevy v soudních řízeních ve věcech životního prostředí. Tvrzení smí být zajištěny v každém stadiu řízení v případě nepřijetí prozatímních opatření pro zajištění pohledávky mohou:

a) omezit výkon soudního rozhodnutí; nebo

b) dotčené rozhodnutí nevymahatelná.

Žádost o prozatímní opatření musí být podána před zahájením jednání ve věci samé. Podle praxe Nejvyššího správního soudu Litvy, Soudní dvůr při rozhodování o návrzích na nařízení předběžných opatřeních (litevsky správního postupu se nazývají „s opatřeními zajišťujícími tvrzení „), musí předběžně zohlednit povahu pojistného plnění (který má být zajištěn) se uvádí skutkový základ pro tvrzení, práva uděleného napadeným aktem, a skutečné realizaci těchto práv. Pouze v takovém případě může soud rozhodnout, zda je požadavek na předběžná opatření podle okolností žádost by byla přiměřená pro účely a dodržovat zásadu proporcionality a vyváženosti zájmů stran a veřejný zájem, by nebyla porušena. V souladu se zásadou spravedlivosti, vezmeme-li v úvahu požadavek na předběžná opatření, Soudní dvůr má odpovědět na otázku, zda předběžné opatření by skutečně pomohlo obnovení dřívějšího právního postavení, je-li hlavní pohledávka bude splněn. Petice pro zajištění pohledávky mohou být přijata pouze tehdy, pokud hlavní žalobní důvod přijmout. Neexistuje možnost požádat o prozatímní opatření, aniž by požadovala, aby za účelem napadení správního aktu nebo opomenutí. Neexistuje protizávazku odškodnění před v řízení o předběžném opatření. Je kasační opravný prostředek proti rozhodnutí soudu ve věci příkazu možné. To však nemá odkladný účinek, a soud mohl pokračovat v řízení (čl. 71 odst. 5) BŘIŠNÍ).

XI. Náklady

U správních soudů, žadatel by měl platit soudní poplatek. Existují výjimky, avšak v případě o stížnostech v zájmu ochrany státu nebo jiných veřejných zájmů, pokud jde o náhradu hmotné a morální újmy způsobené protiprávními akty nebo opomenutí v oblasti veřejné správy, například. Ostatní výdaje v souvislosti se soudními spory zahrnují:

  1. náklady hrazené svědků, odborníků a odborných organizací;
  2. náklady spojené se zveřejněním slyšení čas a místo v tisku;
  3. náklady na dopravu;
  4. náklady za pronájem ubytování v místě soudu;
  5. Dalšími nezbytnými a přiměřenými náklady.

Občanské soudy žadatelé muset zaplatit soudní poplatek. Existují výjimky v případech týkajících se na náhradu majetkové a morální újmy, tělesného zranění, úmrtí, ve věcech týkajících se obrany veřejného zájmu podle tvrzení žalobce, veřejným orgánům nebo jiným osobám. Ostatní výdaje v souvislosti se soudními spory zahrnují:

  1. náklady hrazené svědků, odborníků, orgánů a odborníků tlumočníků a náklady spojené se kontroly na místě;
  2. Náklady pro vyhledávání odpůrce;
  3. náklady spojené s poskytováním služeb doručování dokumentů;
  4. náklady týkající se výkonu soudních rozhodnutí;
  5. nákladů souvisejících s platem evropského kurátora;
  6. Náklady advokáti nebo právní asistenti;
  7. náklady spojené se o předběžném opatření.
  8. Dalšími nezbytnými a přiměřenými náklady.

Podle zákona o správním řízení, každá výtka (správní soud), podléhá kolkovnému ve výši 100 LTL (kromě výjimek). V řízení o kasačním opravném prostředku přezkum soudního rozhodnutí podléhaly kolkovnému ve výši 50 %, splatný při podání podnětu (žádost) se Soud prvního stupně. Podle občanského soudního řádu, pokud stamp-duties majetkové spory se takto:

Výše nároku

Stamp-duty

u nároků do výše 100 000 LTL

3 % požadované částky + (indexace minimální stamp-duty – 50 LTL)

u nároků do výše 300,000 LTL

3,000 LTL plus 2 % požadované částky přesahující 100,000 LTL + indexace

u částek nad 300,000 LTL

7,000 LTL plus 1 % požadované částky přesahující 30,000 LTL (maximální + indexace stamp-duty – 30,000 LTL)

V případě odvolání, kasační opravný prostředek, žádosti o obnovení řízení se vyplácí ve stejné výši kolkovného. Odhad honoráře odborníků a jiných poplatků v souvislosti se soudními spory, kromě a náklady na právní poradenství, které se týká návrh na předběžné opatření se řídí usnesením vlády č. 344 z 2002. Existuje doporučení ministr spravedlnosti a předseda advokátní komory týkající se náklady na právní pomoc (Ministerstvo spravedlnosti pořadové číslo 1r-85 od roku 2004). Doporučená maximální odměny se vypočítá pomocí koeficientů, které vycházejí litevská vláda schválila minimální měsíční mzdy. Minimální měsíční mzdy (MMS) od 1. srpna 2012 činí 850 LTL. Např. koeficient pro jednu hodinu pro zastupování v řízení před soudem, je 0,15. Odhadnout náklady na právní pomoc, právní pomoc je upravena usnesením vlády č. 60 z 2001. Odměny advokátů za poskytování sekundární právní pomoci je stále 8.18 MMS za měsíc. Pracovní hodiny platu pro právníky, kteří nejsou trvale poskytování sekundární právní pomoci ve výši 0,05 MMS. Existují rozdíly mezi správním nebo občanskoprávním řízení. V rámci správního řízení, že zdržovací žaloba nebo předběžná opatření vkladu (protizávazku odškodnění) není zapotřebí (látka/směs není podle zákona o správním řízení). V občanskoprávním řízení žádost o uplatnění prozatímních opatření podléhají zdanění pouze tehdy, je-li tvrzeno před podáním žaloby. V tomto případě musí žadatel uhradit polovinu stamp-duty splatná za toto budoucí pohledávky. Občanský soudní řád stanoví právo soudu požadovat zálohu pro uplatňování předběžných opatření žalobkyně. Jistota je určena k zajištění žalovaný proti ztrátám prozatímní opatření, která jsou na něho uplatňována. Jistota může být bankovní záruka. Výše jistoty závisí na druhu případu a je dosti obtížné zhodnotit obecně. Obecným pravidlem je, neúspěšná strana musí nést veškeré náklady, včetně kolkovného a náklady spojené původního soudního řízení. Strany jsou rovněž povinny odměňovat náklady straně, která měla úspěch. Je stamp-duty, výdajů za korespondenci, odborníky a další náklady obvykle hradí v plné výši. Avšak právní náklady právního zastoupení během soudního řízení byla snížena v souladu s doporučením ministr spravedlnosti a předseda advokátní komory. Tyto částky jsou však pouze doporučuje, a závisí na složitosti soudní řízení ve věci materiálu a dalších faktorů. Nicméně v naprosté většině případů občanskoprávní a správní soudy jednotlivých států snížit stran právní ochrany požadované pro jejich právní pomoc podle její doporučené a přiměřenosti.

XII. Mechanismy finanční pomoci

Neexistují žádná zvláštní pravidla týkající se nákladů soudních řízení v oblasti životního prostředí. Stížnosti obdržené/petice musí být vyslechnut správními soudy pouze po zaplacení poštovného předepsané zákonem. Několik osvobození od kolkovného jsou uvedeny v čl. 40 zákona o správním řízení:

  • stížností nebo petic týkajících se zpoždění ze strany subjektů veřejné správy vykonávat činnosti přidělené v rámci svých pravomocí,
  • Udělení nebo odmítnutí přiznat důchody,
  • porušování volebních zákonů, zákon o referendu
  • Petice státními zaměstnanci a místní zaměstnanci, týkají-li se právních vztahů v rámci úřadu,
  • Odškodnění za škody způsobené lotyšskému fyzické osobě nebo organizaci protiprávního jednání nebo opomenutí v oblasti veřejné správy,
  • Stížnosti týkající se ochrany veřejných zájmů a některých dalších stížností nebo petic.

Je k dispozici právní pomoc v Litvě. Stávající právní režim je upraven zákonem o právní pomoci. Právní pomoc je rozčleněn na primární a sekundární právní pomoc. Primární právní pomoc zahrnuje právní informace a právní konzultace mimo soudní řízení a který je přístupný všem občanům, občanům EU, tak i cizince – bez ohledu na jejich finanční zdroje. Sekundární právní pomoc zahrnuje přípravu procesních dokumentů, zastupování u soudu, kolkovné a další procesní náklady. Přístup k druhotným právní pomoci závisí na obsahu majetku a příjmů a týká se 50 nebo 100 procent všech procesních nákladů. Některé skupiny osob (příjemců sociálních dávek), dostalo právní pomoci bez ohledu na jejich příjem. Právní pomoc je poskytována prostřednictvím zvláštní služby, které jsou odpovědné ministerstvu spravedlnosti. Odmítnutí poskytnutí právní pomoci je předmětem odvolání u správních soudů. Právní pomoc je k dispozici rovněž v záležitostech životního prostředí bez jakýchkoli zvláštních pravidel. Právní pomoc se vztahují požadavky, pokud jde o její zdroje, státní příslušnost, bydliště a přípustnosti. Máte nárok primární nebo sekundární právní pomoci, jestliže jste Litevské státní občan EU nebo cizinec oprávněně pobývající v Litvě nebo v jiném členském státě. Právní pomoc poskytována, je-li žaloba zjevně nepřípustná nebo postrádá opodstatnění. Další podmínkou pro sekundární právní pomoci, její hodnota nemovitosti nebo roční příjem nepřesahuje hodnotu nemovitosti a úrovně příjmů stanovené vládou Litevské republiky. Právní pomoc pro nevládní organizace se nepředpokládá. Právnické firmy neposkytují bezplatné právní pomoci v Litvě. Všechny právní poradny řešení sporů týkajících se životního prostředí. Neexistují žádné konkrétní právní poradny. „právních klinik“ jsou tyto:

  • Právní klinika Vilniuské univerzity: http://www.teisesklinika.lt
  • Právní klinika Mykolase Romerise: http://www.mruni.eu/lt/universitetas/fakultetai/teises_fakultetas/teisines_pagalbos_centras/apie_centra/

Právní kliniky odpovídají za primární právní pomoci. Primární právní pomoc je také obce ministerstvem spravedlnosti informační kanceláře v několika městech (Kaunas, Klaipėda, Šiauliai, Druskininkai a další).

Sekundární právní pomoc je poskytována prostřednictvím zvláštní služby (5 ve Vilniusu v Kaunasu, Klaipedě, Panevežysu, Šiauliai), které jsou odpovědné ministerstvu spravedlnosti. Existují environmentální organizace odpovědné za ochranu životního prostředí v Litvě. Jsou k dispozici veřejnosti. Existují nějaké jiné organizace, které poskytují bezplatné právní poradenství prostřednictvím internetu. Neexistují žádné zvláštní environmentální právníky, kteří by byli k dispozici pro veřejnost zdarma.

XIII. Včasnost

Správní orgán dokončí správní řízení a přijala rozhodnutí správního řízení ve lhůtě 20 pracovních dnů ode dne zahájení řízení. Veřejný zadavatel zahájení správního řízení prodloužit lhůtu až o 10 pracovních dnů, pokud, z objektivních důvodů, správní řízení nelze dokončit ve stanovené lhůtě. Osoba musí být informována o prodloužení lhůty pro správní řízení písemně nebo elektronickou poštou (pokud byla stížnost obdržena elektronickou poštou) a důvody pro prodloužení lhůty (čl. 31 zákona o veřejné správě). Správní soud může odpovědný orgán veřejné moci, když správní orgán nepřijme rozhodnutí ve lhůtě a má za následek vznik škody, žalobci. V několika oblastech, zákon zavedl režim automatického uznávání. Nečinnosti správy způsobuje vznik tichého souhlasu ve lhůtě stanovené zákonem. Neexistují žádné zvláštní lhůty stanovené právními předpisy pro soudní řízení v záležitostech životního prostředí. Použijí se obecná pravidla. Obvykle, přípravu správních sporů před Soudem musí být dokončeno nejpozději jeden měsíc po datu podání stížnosti (žádost). Řízení před správním soudem musí být úplné a musí být učiněno rozhodnutí v prvním stupni nejpozději do dvou měsíců po rozhodnutí soudu datum jednání, pokud právní předpisy neuvádí kratší dobu.
Případně zkušební dobu prodloužit, nejdéle však o jeden měsíc. V případech týkajících se legality normativní akty administrativy lhůta může být prodloužena nejvýše o tři měsíce. Rozhodnutí musí být sděleno veřejnosti obecně týž den po slyšení případu. Rozhodnutí týkající se legality správních aktů K dalším složitým případům může být později než a oznámil, ale ne dříve než 10 dnů po ukončení slyšení (v praxi se používá téměř ve všech případech). Pokud právo na soudní rozhodnutí v přiměřené lhůtě způsobilo škodu, může dotyčná osoba získat náhradu škody. Tato možnost je podle zákona o odškodňování za škodu způsobenou správním orgánům.

XIV. Další otázky

Každý žadatel, který nesouhlasí správního aktu musí prokázat vlastní zájem na zrušení aktu. Žalobu směřující ke zrušení správního aktu, je přípustná pouze tehdy, pokud má právní účinky, že porušuje práva a povinnosti žadatele. Soudním úředníkem, který se vyskytuje pouze v rámci postupu pro vypracování následujících hlavních rozhodnutí nebo prosté informace nevytváří práva či povinnosti pro osoby a nemůže být napadeno u správního soudu. Všechna tato obecná pravidla použitelná v oblasti životního prostředí. Právo na přístup k informacím o životním prostředí je spravován v souladu s obecnými zásadami vydanými na ochranu životního prostředí a prováděcí rozhodnutí o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí, schválený usnesením vlády č. 1175 z 1999. Alternativní řešení sporů není v současnosti převládá správních sporů v Litvě. Avšak nejnovější judikatura správních soudů vyplývá úmysl používat mírové smlouvy k urovnávání sporů (v záležitostech životního prostředí). Mediace není skutečně používají v praxi; Tato myšlenka se pomalu, ale že se v Litvě.

. XV. V postavení cizince

Čl. 29 Litevské ústavy zakotvuje zásadu rovnosti před zákonem pro všechny občany bez ohledu na pohlaví, rasy, národnosti, jazyka, původu, sociálního postavení, víry, přesvědčení či názorů. Mnohé právní předpisy rozšířily tento článek ústavy. Čl. 6 zákona o správním řízení stanoví, soudnictví ve správních věcech uplatňuje pouze soudy podle rovnost před zákonem, bez rozdílu pohlaví, rasy, národnosti, jazyka, původu, sociálního postavení, náboženského vyznání, přesvědčení či postojů, činností a přírodou, bydliště a další okolnosti. Pouze litevského jazyka by měly být před soudy. Čl. 9 zákona o správním řízení stanoví, že při správních případů jsou rozhodnutí zveřejněno v litevském jazyce. Všechny písemnosti předložené soudu musí být přeložena do litevštiny. Osoby, které nemluví litevské musí být zaručeno právo využít služeb tlumočníka. Tlumočník je hrazeno ze státního rozpočtu (čl. 9 zákona o správním řízení).

XVI. Přeshraniční věci

Čl. 32 Právo na ochranu životního prostředí stanoví, že spory mezi právnickými a fyzickými osobami Litevské republiky a zahraniční států budou řešeny způsobem podle zákona Litevské republiky, pokud není mezinárodními dohodami s Litevskou republikou stanoví jinak. Přípustnost žaloby před litevským soudem je možno za podmínek podle zákona o správním řízení nebo občanskoprávního řízení kodexu. Pojem veřejný zájem není zvláštní v přeshraničním kontextu. Obecná pravidla jsou použitelná (zejména ohledně přípustnosti žádosti prostřednictvím pojmu „právního zájem). Litevský správní právo uznává rovný přístup ke správním soudům nebo nevládní organizace pro osoby s bydlištěm v zahraničí za stejných podmínek, které žalobkyně s bydlištěm v Litvě nepoužívá. Občan EU nebo cizinec oprávněně pobývající v Litvě nebo v jiném státě EU mohou získat právní pomoc. Je možné smluvního ustanovení o založení příslušnosti v občanských věcech. Tento údaj je ve formě smluvní ustanovení, podle kterého se smluvní strany dohodly svěřit řešení sporu k rozhodnutí soudu, který není běžně příslušný. To se může týkat předmět působnosti nebo územní příslušnosti. Toto ustanovení se může týkat pouze sporů vyplývajících ze Smlouvy. Avšak tento mechanismus není používán pro správní spory před správními soudy. Možnost vybrat si mezi soudy mohly existovat v mezinárodní dohodě.

Související odkazy

Odkaz se otevře v novém okně.http://www.glis.lt

Odkaz se otevře v novém okně.http://www.aplinkosauga.lt/

Odkaz se otevře v novém okně.http://www.zalieji.lt%29/

Odkaz se otevře v novém okně.http://www.teisinepagalba.lt/

Odkaz se otevře v novém okně.http://www.teisesforumas.lt/

Odkaz se otevře v novém okně.http://www.jusuteise.lt/

Odkaz se otevře v novém okně.http://www.e-juristai.lt/

Odkaz se otevře v novém okně.http://www.am.lt/

Odkaz se otevře v novém okně.http://www.gamta.lt/


Toto je strojový překlad. Provozovatel těchto stránek odmítá právní odpovědnost za kvalitu tohoto strojového překladu.

Poslední aktualizace: 14/09/2016