Přizpůsobení věcných práv

Dědicové v jedné zemi EU mohou využít dědická práva jiné země EU, jestliže jsou práva upravena tak, aby co nejvíce odpovídala právům země bydliště.


Aby mohli dědici a odkazovníci v jiné zemi EU využívat svých práv, jež jim vznikla nebo jež na ně přešla děděním, stanoví nařízení o dědictví přizpůsobení neznámého věcného práva (práva k nemovitému nebo movitému majetku) nejbližšímu rovnocennému věcnému právu podle práva této jiné země EU. Při přizpůsobení tohoto práva je třeba zohlednit účel a zájmy sledované konkrétním věcným právem a účinky z tohoto práva vyplývající.

V této souvislosti Evropská soudní síť pro občanské a obchodní věci zveřejnila několik informačních přehledů k vnitrostátnímu právu, které vysvětlují:

  • věcná práva, která mohou vznikat z titulu dědictví,
  • zda jsou tato práva zapsána v rejstříku práv k nemovitému či movitému majetku,
  • účinky vyplývající z jejich zápisu,
  • konkrétní pravidla a postupy pro přizpůsobení věcného práva.

Chcete-li nahlédnout do informačních přehledů k vnitrostátnímu právu a postupům pro přizpůsobení věcných práv v určité zemi EU, klikněte na příslušnou národní vlajku na této stránce.


Tyto stránky spravuje Evropská komise. Informace na této stránce nemusí nezbytně vyjadřovat oficiální stanovisko Evropské komise. Komise neodpovídá ani neručí za informace nebo údaje, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Pokud jde o předpisy v oblasti autorských práv pro webové stránky EU, viz právní upozornění.

Poslední aktualizace: 18/01/2019

Přizpůsobení věcných práv - Belgie


1 Jaká věcná práva by podle práva tohoto členského státu mohla vyplynout z dědictví?

Věcná práva, která by mohla vyplynout z dědictví podle belgického práva, jsou vlastnické právo a jeho dílčí složky, tedy:

- požívací právo (článek 745a občanského zákoníku),

- užívací právo a právo k bytu (článek 625 občanského zákoníku),

- věcné břemeno (článek 637 občanského zákoníku),

- právo stavby a zákupní právo k pozemku (emfyteuze).

2 Jsou tato věcná práva zapsána v rejstříku práv k nemovitému či movitému majetku a, pokud ano, je tento zápis povinný? Do kterého rejstříku (kterých rejstříků) se zapisují a jaké jsou požadavky a postup v souvislosti s tímto zápisem?

Pokud se osoba stane nositelem vlastnického práva nebo dílčí složky vlastnického práva z důvodu přechodu práva v případě smrti, stává se jím erga omnes (vůči všem). Jinak řečeno, pokud takové právo přechází v případě smrti (dědictvím nebo závětí), není nutné provést přepis v katastru nemovitostí. Článek 1 hypotéčního zákona, který stanoví případy, za nichž převod věcného práva musí být předmětem zveřejnění v katastru nemovitostí, aby byl účinný vůči třetím stranám, se nevztahuje na tento případ.

3 Jaké účinky jsou spojeny se zápisem věcných práv?

Nelze použít.

4 Jsou zavedena zvláštní pravidla a postupy pro přizpůsobení věcného práva, na něž má určitá osoba nárok podle práva rozhodného pro dědění, v případě, že právo členského státu, v němž se tohoto práva dovolává, toto věcné právo nezná?

V této fázi nejsou zavedena zvláštní pravidla nebo řízení k přizpůsobení věcného práva.


Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 31/05/2019

Přizpůsobení věcných práv - Česká republika


1 Jaká věcná práva by podle práva tohoto členského státu mohla vyplynout z dědictví?

Z dědictví by mohla vyplynout následující věcná práva:

  • vlastnické právo (jeho registrace neomezuje vznik jiných věcných práv),
  • právo stavby (jeho registrace – u nemovitých věcí - neomezuje vznik jiných věcných práv),
  • věcné břemeno (jeho registrace – u nemovitých věcí - neomezuje vznik jiných věcných práv),
  • zástavní právo (1) je-li pozemek zatížen zástavním právem, lze jej zatížit právem stavby jen se souhlasem zástavního věřitele, (2) k převodu vlastnictví zastaveného letadla je zapotřebí souhlasu zástavního věřitele,
  • zadržovací právo,
  • zajišťovací převod práva (jeho registrace – u věcí zapsaných ve veřejném seznamu (např. u nemovitostí, u podílu ve společnosti s ručením omezeným, k ochranné známce) – neomezuje vznik jiných věcných práv),
  • předkupní právo (registrace smluvně zřízeného předkupního práva – u nemovitých věcí – neomezuje vznik jiných věcných práv).

2 Jsou tato věcná práva zapsána v rejstříku práv k nemovitému či movitému majetku a, pokud ano, je tento zápis povinný? Do kterého rejstříku (kterých rejstříků) se zapisují a jaké jsou požadavky a postup v souvislosti s tímto zápisem?

Vlastnické právo:

Právo stavby: vždy evidováno u nemovitých věcí v katastru nemovitostí, zápis je povinný, požadavky a postup v souvislosti se zápisem viz vlastnické právo u nemovitých věcí.

Věcné břemeno: vždy evidováno u nemovitých věcí v katastru nemovitostí, zápis je povinný, požadavky a postup v souvislosti se zápisem viz vlastnické právo u nemovitých věcí.

Zástavní právo:

  • k nemovitostem je evidováno v katastru nemovitostí, zápis je povinný, požadavky a postup v souvislosti se zápisem viz vlastnické právo u nemovitých věcí,
  • k  podílu ve společnosti s ručením omezeným je evidováno v obchodním rejstříku, zápis je povinný, požadavky a postup v souvislosti se zápisem viz vlastnické právo u podílu ve společnosti s ručením omezeným,
  • k zaknihovaným cenným papírům je evidováno Centrálním depozitářem cenných papírů, zápis je povinný, požadavky a postup v souvislosti se zápisem viz vlastnické právo k zaknihovaným cenným papírům,
  • k ochranné známce, průmyslovému vzoru a patentů je evidováno Úřadem průmyslového vlastnictví, zápis je povinný, požadavky a postup v souvislosti se zápisem viz vlastnické právo k užitným vzorům, průmyslovým vzorům (…),
  • k nemovitým věcem nezapisovaným do katastru nemovitostí, k hromadným věcem, k závodu a k jiným movitým věcem (je-li zástavní smlouva sepsána ve formě notářského zápisu) je evidováno v rejstříku zástav. Zápis je povinný, požadavky a postup v souvislosti se zápisem jsou obsaženy zde: Odkaz se otevře v novém okně.https://www.nkcr.cz/sluzby/overovani-a-vypisy-z-rejstriku/vyhledavani-v-rejstricich-a-kontaktni-misto-czech-point.

Zadržovací právo: není registrováno v žádné evidenci.

Zajišťovací převod práva:

  • k nemovitostem je evidováno v katastru nemovitostí, zápis je povinný, požadavky a postup v souvislosti se zápisem viz vlastnické právo u nemovitých věcí,
  • k  podílu ve společnosti s ručením omezeným je evidováno v obchodním rejstříku, zápis je povinný, požadavky a postup v souvislosti se zápisem viz vlastnické právo u podílu ve společnosti s ručením omezeným,
  • k ochranné známce, průmyslovému vzoru a patentů je evidováno Úřadem průmyslového vlastnictví, zápis je povinný, požadavky a postup v souvislosti se zápisem viz vlastnické právo k užitným vzorům, průmyslovým vzorům (…),

Předkupní právo:

  • smluvně zřízené předkupní právo k nemovitostem je evidováno v katastru nemovitostí, zápis je povinný, požadavky a postup v souvislosti se zápisem viz vlastnické právo u nemovitých věcí,
  • smluvně zřízené předkupní právo k  podílu ve společnosti s ručením omezeným je evidováno v obchodním rejstříku, zápis je povinný, požadavky a postup v souvislosti se zápisem viz vlastnické právo u podílu ve společnosti s ručením omezeným,

smluvně zřízené předkupní právo k ochranné známce, průmyslovému vzoru a patentů je evidováno Úřadem průmyslového vlastnictví, zápis je povinný, požadavky a postup v souvislosti se zápisem viz vlastnické právo k užitným vzorům, průmyslovým vzorům (…).

3 Jaké účinky jsou spojeny se zápisem věcných práv?

Jedná-li se o zápis věcných práv v důsledku smrti původního vlastníka (tzv. přechod věcných práv), jejich zápis má vždy deklaratorní účinky. Dědictví se totiž nabývá smrtí zůstavitele, ovšem s tím, že toto nabytí musí být potvrzeno soudem. Usnesením o dědictví se pak deklarují právní vztahy s účinností ke dni smrti zůstavitele. Toto pravidlo není výslovně legislativně zakotveno ve vztahu k jednotlivým veřejným seznamům.

4 Jsou zavedena zvláštní pravidla a postupy pro přizpůsobení věcného práva, na něž má určitá osoba nárok podle práva rozhodného pro dědění, v případě, že právo členského státu, v němž se tohoto práva dovolává, toto věcné právo nezná?

Neexistují žádná zvláštní pravidla pro adaptaci cizích věcných práv, která vnitrostátní právní řád nezná.


Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 07/09/2018

Přizpůsobení věcných práv - Německo


1 Jaká věcná práva by podle práva tohoto členského státu mohla vyplynout z dědictví?

Podle německého práva přechází veškerý majetek zůstavitele, tj. všechna práva a povinnosti, po jeho úmrtí na dědice. Zanechá-li zůstavitel pozůstalost několika dědicům, stává se tato společným majetkem dědiců v souladu s § 2032 občanského zákoníku (Bürgerliches Gesetzbuch – BGB). Děděním nevznikají nová věcná práva. Odkazy a pokyny zůstavitele k rozdělení pozůstalosti jsou účinné pouze podle závazkového práva.

Zkušenosti získané od doby vstupu nařízení EU o dědictví v platnost však ukazují, že omezení vztahující se zejména na dispoziční práva způsobují problémy kvůli ustanovením týkajícím se předběžné a následné dědické posloupnosti (Vor- und Nacherbfolge), která jsou obsažena v německém právu (§ 2100 až § 2146 občanského zákoníku). V rámci tohoto postupu ustanoví zůstavitel určitý počet postupných dědiců, přičemž určitá osoba (Nacherbe) se stává dědicem v rámci následného dědictví až poté, co byla předtím dědicem jiná osoba (Vorerbe). Čekatelské právo (Anwartschaftsrecht) však následný dědic získává již úmrtím zůstavitele. Jedná se o právně zajištěné postavení, které vzniká v případě nabytí, na něž se vztahuje více úkonů, kdy první oprávněná osoba již nemůže jednostranně bránit následnému nabytí majetku (Odkaz se otevře v novém okně.Eigentumserwerb) jinou oprávněnou osobou. Čekatelské právo není v občanském zákoníku výslovně upraveno. Kvůli konečnému výčtu věcných práv (numerus clausus ve věcném právu) jej proto nelze charakterizovat jako takovéto právo. Představuje však subjektivní právo s věcným účinkem.

Předběžná a následná dědická posloupnost je spojena s mnoha omezeními a povinnostmi vztahujícími se na předběžného dědice, zejména co se týká oprávnění k nakládání s majetkem. Nakládání s pozemky je v případě přechodu dědictví z předběžného dědice na následného dědice neplatné, pokud poškozuje práva následného dědice (§ 2113 odst. 1 občanského zákoníku). To samé platí pro nakládání s dary (§ 2113 odst. 2 občanského zákoníku). Zůstavitel však může předběžného dědice osvobodit od některých těchto omezení v pořízení pro případ smrti. Omezení vztahující se na nakládání s majetkem v rámci následné dědické posloupnosti musí být zapsána v německém katastru nemovitostí.

2 Jsou tato věcná práva zapsána v rejstříku práv k nemovitému či movitému majetku a, pokud ano, je tento zápis povinný? Do kterého rejstříku (kterých rejstříků) se zapisují a jaké jsou požadavky a postup v souvislosti s tímto zápisem?

Podle německého práva přecházejí veškerá práva zůstavitele po jeho smrti automaticky na dědice nebo společenství dědiců. Tato práva, a to i práva, která vyžadují zápis, nemusí být za tímto účelem zapsána v rejstříku. Co se týká práv, která vyžadují zápis, příslušné rejstříky (katastr nemovitostí, obchodní rejstřík) nebudou po připadnutí dědictví přesné a musí být pozměněny. Za tímto účelem musí být dědictví prokázáno veřejnými nebo notářsky ověřenými listinami nebo evropským dědickým osvědčením. Určité následné transakce (např. zatížení zděděného pozemku) vyžadují opravu prostřednictvím zápisu dědice nebo společenství dědiců do katastru nemovitostí.

Omezení týkající se nakládání s majetkem v souvislosti s předběžnou a následnou dědickou posloupností a čekatelské právo dědického nástupce rovněž vznikají okamžikem úmrtí zůstavitele. Předběžná a následná dědická posloupnost je však zapsána v katastru nemovitostí, aby se zabránilo nabytí třetími osobami v dobré víře bez zatížení.

Mají-li jednotliví dědicové nebo oprávněné osoby nárok (podle závazkového práva) na určitý majetek ze zákona nebo na základě pořízení pro případ smrti, musí být na ně vlastnictví tohoto majetku převedeno prostřednictvím smlouvy s dědici a případná práva k nemovitému majetku musí být zapsána v katastru nemovitostí na základě veřejné nebo notářsky ověřené listiny.

3 Jaké účinky jsou spojeny se zápisem věcných práv?

Zápis věcných práv převedených na dědice nebo společenství dědiců v důsledku dědění je pouze deklaratorní. Je však základem dobré víry třetích osob a je nezbytný pro určité následné transakce.

4 Jsou zavedena zvláštní pravidla a postupy pro přizpůsobení věcného práva, na něž má určitá osoba nárok podle práva rozhodného pro dědění, v případě, že právo členského státu, v němž se tohoto práva dovolává, toto věcné právo nezná?

Věcná práva, která německé právní předpisy neznají, jsou obvykle ze zákona přizpůsobena podobnému německému právnímu institutu. Jelikož postup zápisu vyžaduje vždy jistý základ pro zápis, může být případně nutné, aby dědicové vydali dodatečný doklad o převodu, jak se podle německých právních předpisů vyžaduje v případě pohledávek podle závazkového práva. V souladu s čl. 1 odst. 2 písm. l) nařízení EU o dědictví nejsou postupy zápisu nařízením dotčeny.


Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 04/06/2019

Přizpůsobení věcných práv - Řecko


1 Jaká věcná práva by podle práva tohoto členského státu mohla vyplynout z dědictví?

Podle řeckého práva patří k věcným právům, jež je možno zdědit, vlastnické právo, věcná břemena, zástavní práva, symbolické zástavy, hypotéky a vlastnictví dolu.

2 Jsou tato věcná práva zapsána v rejstříku práv k nemovitému či movitému majetku a, pokud ano, je tento zápis povinný? Do kterého rejstříku (kterých rejstříků) se zapisují a jaké jsou požadavky a postup v souvislosti s tímto zápisem?

Z uvedených věcných práv je nutno zapsat vlastnictví nemovitosti, hypotéky, vlastnictví dolu a symbolické zástavy. Vlastnictví nemovitosti, hypotéky a vlastnictví dolu je třeba zapsat u katastrálního úřadu v oblasti, v níž se daný majetek nachází, zatímco symbolické zástavy musí být zapsány v rejstříku zástav v místě bydliště nebo sídla zástavce, nebo nemá-li zástavce bydliště nebo sídlo na území Řecka, v rejstříku zástav v Aténách.

Je nezbytné podat katastrálnímu úřadu žádost o zápis těchto práv a musí být uhrazeny rovněž poplatky stanovené v zákoně (viz zákon č. 2664/1998). K žádosti musí být připojena listina, která má být zapsána, kopie geodetického plánu, který byl vyhotoven a připojen k listině, jež má být zapsána, shrnutí listiny, která má být zapsána, a notářsky ověřený výpis z katastru nemovitostí pro nemovitost, jíž se listina, která má být zapsána, týká.

Žádost za účelem zápisu zástavního práva je nutno podat rejstříku zástav spolu s příslušným formulářem.

3 Jaké účinky jsou spojeny se zápisem věcných práv?

Zápis těchto věcných práv podle zákona zakládá dotyčná práva (viz § 12 zákona č. 2664/1998) v tom smyslu, že neprovedení zápisu znamená, že nedošlo k převodu vlastnictví nemovitého majetku nebo k zřízení, převodu či zrušení věcného práva k nemovitosti. Totéž platí pro zápis symbolických zástav.

4 Jsou zavedena zvláštní pravidla a postupy pro přizpůsobení věcného práva, na něž má určitá osoba nárok podle práva rozhodného pro dědění, v případě, že právo členského státu, v němž se tohoto práva dovolává, toto věcné právo nezná?

V Řecku nebyly přijaty právní předpisy nebo postupy pro přizpůsobení věcného práva, které není v řeckém právu známé, nejbližšímu právu známému v řeckých právních předpisech.


Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 06/06/2019

Přizpůsobení věcných práv - Chorvatsko


1 Jaká věcná práva by podle práva tohoto členského státu mohla vyplynout z dědictví?

V čl. 1 odst. 1 zákona o vlastnictví a jiných věcných právech (Zakon o vlasništvu i drugim stvarnim pravima) (Narodne novine (NN, Úřední věstník Chorvatské republiky), č. 91/96, 68/98, 137/99, 22/00, 73/00, 114/01, 79/06, 141/06, 146/08, 38/09, 153/09, 143/12 a 152/14, dále jen „zákon“) se uvádí, že není-li zákonem stanoveno jinak, může být kterákoli fyzická nebo právnická osoba držitelem vlastnického práva či jiných věcných práv, jako je služebnost, práva vyplývající z věcného břemene, právo stavby a zástavní právo vztahující se na cokoli, co může být předmětem těchto práv.

V čl. 128 odst. 2–3 zákona je stanoveno, že dědic je oprávněn požádat o zápis svého vlastnického práva k nemovitosti do katastru nemovitostí a že nabytí určitého titulu zděděním neznamená ukončení věcných práv k příslušnému majetku, která dříve držely jiné osoby, vyjma práv, u nichž je to stanoveno zákonem nebo která podle povahy okolností již nemohou existovat.

Ustanovení čl. 199 odst. 2 a článku 201 zákona upřesňují jako osobní služebnost požívací právo, užívací právo a právo bydlení. Tato ustanovení rovněž uvádějí, že není-li zákonem stanoveno jinak, trvá osobní služebnost pouze po dobu, po kterou byla zřízena, a že zaniká nejpozději dnem úmrtí oprávněné osoby.

V čl. 285 odst. 1 zákona se uvádí, že nestanoví-li zákon jinak, je právo stavby zcizitelné a děditelné jako jiný nemovitý majetek.

V čl. 299 odst. 1 zákona je uvedeno, že zástavní právo nelze oddělit od zajištění, s nímž je spojeno. To znamená, že nestanoví-li zákon jinak, osoba, která na určitém právním základě získá zajištění, je získala na základě zástavního práva.

Z výše uvedeného tudíž vyplývá, že věcná práva kromě osobní služebnosti jsou děditelná. Nestanoví-li zákon jinak, osobní služebnost zaniká nejpozději dnem úmrtí oprávněné osoby.

2 Jsou tato věcná práva zapsána v rejstříku práv k nemovitému či movitému majetku a, pokud ano, je tento zápis povinný? Do kterého rejstříku (kterých rejstříků) se zapisují a jaké jsou požadavky a postup v souvislosti s tímto zápisem?

V čl. 2 odst. 3–4 zákona je „nemovitý majetek“ vymezen jako pozemek, stavební plocha nebo parcela včetně všeho, co je s pozemkem trvale spojeno, nad povrchem i pod povrchem, nestanoví-li zákon jinak, a „movitý majetek“ (neboli „movité věci“) jako jakákoli věc, kterou lze přenést z jednoho místa na druhé bez porušení jejích základních vlastností nebo podstaty. Pro právní účely se majetek, který je svou povahou movitý, považuje za nemovitý, pokud patří k určité nemovitosti, nebo pokud podle zákona odpovídá nemovitému majetku.

V čl. 119 odst. 1 zákona je uvedeno, že k nabytí vlastnictví nemovitého majetku dochází, jakmile nabyvatel zapíše vlastnictví do katastru nemovitostí, jak je stanoveno zákonem. Aby k tomu došlo, musí předchozí vlastník projevit přání, aby vlastnictví přešlo na nabyvatele, nestanoví-li zákon jinak. Podle čl. 122 odst. 1 zákona se má za to, že katastr nemovitostí odráží pravdivě a úplně skutkový a právní stav dané nemovitosti. Podle zákona jsou proto s ohledem na nabytí chráněna práva osoby, která jedná v dobré víře, tj. s důvěrou ve správnost katastru nemovitostí, která si není vědoma neúplnosti určitého zápisu provedeného v katastru nemovitostí nebo skutečnosti, že se zápis liší od skutečné situace.

V čl. 277 odst. 1 je uvedeno, že věcná břemena, která nejsou zapsána v katastru nemovitostí, zanikají, jakmile zatíženou nemovitost získá osoba, která si nebyla ani nemohla být existence věcného břemena vědoma. V čl. 278 odst. 1 zákona se mimoto uvádí, že nestanoví-li zákon jinak, věcná břemena zřízená ve prospěch určité fyzické nebo právnické osoby zanikají, jakmile fyzická osoba zemře nebo jakmile právní subjektivita právnické osoby zanikne.

Postup, který je třeba dodržet při zápisu věcných práv k nemovitému majetku do katastru nemovitostí, je stanoven v zákonu o katastru nemovitostí (Zakon o zemljišnim knjigama) (NN č. 91/96, 68/98, 137/99, 114/01, 100/04, 107/07, 152/08, 126/10, 55/13 a 60/13). Katastr nemovitostí sestává z hlavního rejstříku (v němž jsou zapsány veškeré pozemky na daném katastrálním území a který zahrnuje doklady o vlastnickém právu) a souboru dokladů. Žádost o zápis věcného práva, a to dočasně nebo trvale, do katastru nemovitostí podává místnímu katastrálnímu soudu osoba žádající o zápis nabytí, změny či vzdání se určitého práva. Žádost o zápis věcného práva do katastru nemovitostí ve formě poznámky v evidenci podává osoba, v jejímž právním zájmu je vložení poznámky týkající se jejího majetku, nebo osoba, která má na tento postup nárok podle zvláštního předpisu. Doklad o vlastnickém právu obsahuje údaje o nemovitosti a provedených změnách, jakož i udělená věcná a jiná práva, která jsou vymáhána katastrálním soudem. Tento doklad sestává z listiny upřesňující vlastněnou nemovitost (posjedovnica) (specifikační list, list A), osvědčení o vlastnictví (vlastovnica) (list vlastnictví, list B) a věcná břemena (teretovnica) (list věcných břemen, list C)].

Postup, který je třeba dodržet při zápisu věcných práv k vozidlům, je uveden v předpisech o evidenci a označení vozidel (Pravilnik o registraciji i označavanju vozila) (NN č. 151/08, 89/10, 104/10, 83/13, 52/15 a 45/16). Ministerstvo vnitra vede záznamy o všech registrovaných vozidlech. V reakci na žádost příslušných orgánů (soudy, chorvatská agentura pro finanční služby, notáři atd.) musí ministerstvo podle zvláštních předpisů připojit k zmíněným záznamům a řidičským průkazům určité poznámky týkající se vozidel. Přechází-li vozidlo z jednoho majitele na jiného, musí nový majitel zaregistrovat vozidlo na své jméno nebo registraci zrušit do 15 dnů ode dne nabytí. Žádost za tímto účelem se podává příslušnému policejnímu ředitelství v místě, kde má nový majitel adresu trvalého bydliště nebo sídlo, nebo policejní stanici či zkušebně vozidel, je-li tato schválena a splňuje-li stanovené podmínky.

Postup, který je třeba dodržet při zápisu věcných práv k námořnímu plavidlu, je stanoven v námořním zákoníku (Pomorski zakonik) (NN č. 181/04, 76/07, 146/08, 61/11, 56/13 a 26/15). Vlastnické právo a jiná věcná práva k lodi, člunu nebo jachtě lze nabýt, přidělit, omezit nebo ukončit pouze zápisem údajů o tomto úkonu do příslušného rejstříku nebo do záznamů vedených příslušnými přístavními orgány, které spravuje ministerstvo námořních záležitostí. V reakci na žádost vlastníka, provozovatele nebo lodní společnosti se na základě rozhodnutí příslušného přístavního orgánu provedou zápisy v lodním registru. Registr sestává z hlavního rejstříku a souboru dokladů. Hlavní rejstřík sestává z listin zahrnujících list A (údaje identifikující námořní plavidlo a jeho základní technické vlastnosti), list B (název a sídlo společnosti, tj. právního subjektu, nebo jméno a adresa fyzické osoby, která námořní plavidlo vlastní, a osobní omezení vlastníka týkající se volného nakládání s plavidlem) a list C (věcná práva, jimiž je námořní plavidlo zatíženo, jakož i práva vyplývající ze zmíněných práv).

Postup, který je třeba dodržet při zápisu věcných práv k letadlu, je stanoven v předpisech o obsahu a způsobu vedení rejstříku civilních letadel (Pravilnik o sadržaju i načinu vođenja hrvatskog registra civilnih zrakoplova) (NN č. 137/12). Chorvatský rejstřík civilních letadel vede Chorvatská agentura pro civilní letectví v tištěné a elektronické podobě. Vlastní kniha záznamů zahrnuje svazky označené pořadovými čísly, přičemž každý svazek sestává z registračních listin. Každé letadlo je zapsáno v samostatné listině, která zahrnuje registrační list (obsahující různé údaje o letadle), list vlastnictví (údaje o vlastníkovi a případných spoluvlastnících či společných vlastnících) a list břemen (s údaji o zástavním právu k letadlu nebo ideálním podílu spoluvlastníka, předkupním právu a právu zpětné koupě, omezeních týkajících se užívání a s označením strany, jíž se zápis týká, datem registrace, uhrazenou peněžní částkou, je-li to pro registraci nezbytné, a s případnými poznámkami učiněnými v souvislosti s registrací). Elektronický rejstřík je veden zápisem údajů do elektronických registračních listin. Co se týká obsahu, elektronické registrační listiny odpovídají listinám v tištěné podobě. Žádost o zápis podává vlastník letadla nebo jeho provozovatel a je k ní připojeno ověřené povolení udělené vlastníkem. Zápisy v rejstříku podléhají rozhodnutí Chorvatské agentury pro civilní letectví.

3 Jaké účinky jsou spojeny se zápisem věcných práv?

Zákon stanoví, že veřejnou listinou je listina vydaná příslušným soudem nebo orgánem veřejné správy v předepsané formě v mezích jejich pravomocí. Veřejná listina představuje doklad o záležitosti, kterou potvrzuje či upravuje. To znamená, že s ohledem na nabytí určitých práv jsou podle zákona chráněna práva osoby, která jedná v dobré víře, tj. s důvěrou ve správnost veřejných listin, která si není vědoma neúplnosti konkrétních informací uvedených v těchto listinách nebo skutečnosti, že se tyto informace liší od skutečné situace. Nikdo se mimoto nemůže dovolávat neznalosti zápisu provedeného v katastru nemovitostí, v evidenci motorových vozidel vedené ministerstvem vnitra, v rejstřících vedených přístavními orgány, které spravuje ministerstvo námořních záležitostí, nebo v chorvatském rejstříku civilních letadel.

4 Jsou zavedena zvláštní pravidla a postupy pro přizpůsobení věcného práva, na něž má určitá osoba nárok podle práva rozhodného pro dědění, v případě, že právo členského státu, v němž se tohoto práva dovolává, toto věcné právo nezná?

Zákon stanoví, že na veškeré záležitosti týkající se přizpůsobení věcného práva určité osoby podle právních předpisů vztahujících se na dědictví by se měla použít pravidla upravující úkony ex parte, pokud takovéto věcné právo v chorvatských právních předpisech neexistuje.


Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 06/06/2019

Přizpůsobení věcných práv - Lucembursko


1 Jaká věcná práva by podle práva tohoto členského státu mohla vyplynout z dědictví?

V lucemburském právu neexistují zvláštní dědická věcná práva, která mohou, ve smyslu otázky, „vyplynout“ z dědictví. Naopak existují věcná práva, která mohou být předmětem dědictví nebo, jinak řečeno, mohou přecházet mortis causa (v důsledku smrti).

Jedná se o tato věcná práva: vlastnictví ve smyslu článku 544 a následujících občanského zákoníku (Code civil) a věcná břemena nebo pozemkové služebnosti ve smyslu článku 637 a následujících téhož zákoníku.

Vlastnictví tak, jak je definováno článkem 544 občanského zákoníku, je právem užívat věc a nakládat s ní za předpokladu, že nedochází k užívání zakázanému zákony nebo jinými předpisy nebo že se jím nezpůsobuje narušení, která přesahuje běžné nevýhody sousedství tím, že se porušuje rovnováha mezi rovnocennými právy. Podle článku 546 občanského zákoníku zakládá vlastnictví movité či nemovité věci právo na všechno, co věc vyprodukuje, a na to, co je s ní dodatečně spojeno buď přirozeně, nebo uměle (právo na přírůstek). Podle článku 711 občanského zákoníku se vlastnictví věcí může nabývat a přecházet dědictvím.

Pokud jde o věcná břemena, definuje je článek 637 občanského zákoníku jako břemeno uvalené na věc za účelem užívání a prospěchu z věci, jež náleží jinému vlastníkovi. Podle článku 639 občanského zákoníku věcné břemeno může vzniknout z přirozených místních poměrů (viz článek 640 a následující občanského zákoníku), z povinnosti uložené zákonem (srov. článek 649 občanského zákoníku), nebo na základě smlouvy mezi vlastníky (viz článek 686 a následující občanského zákoníku).

Co se týče poslední kategorie věcného břemene, mohou vlastníci v zásadě zřídit věcné břemeno u svých věcí nebo ve prospěch svých věcí, jak se jim zlíbí, avšak za předpokladu, že zřízená věcná břemena nejsou uložena ani osobě, ani ve prospěch osoby, ale jen k pozemku nebo ve prospěch pozemku, a za předpokladu, že tato věcná břemena nejsou v rozporu s veřejným pořádkem (čl. 686 pododstavec 1 občanského zákoníku). Podle těchto pravidel se věcná břemena zřizují buď za účelem užívání budov, nebo za účelem užívání pozemků (čl. 687 pododstavec 1), jsou nepřetržitá (trvalé užívání, aniž by existovala potřeba reálného působení člověka, například vodovody, kanalizace, vyhlídky atd.) nebo jsou přetržitá (potřeba reálného působení člověka k jejich vykonávání, například právo cesty, právo na čerpání atd., viz čl. 688 pododstavec 1 občanského zákoníku).

Je třeba ještě poznamenat, že věcná břemena jsou zjevná – zjevná se projevují vnějšími strukturami – nebo nezjevná, která nemají vnější znaky své existence (čl. 691 pododstavec 1 občanského zákoníku). Nepřetržitá a zjevná věcná břemena se nabývají na základě právního titulu nebo třicetiletou držbou (článek 690 občanského zákoníku), přetržitá nezjevná věcná břemena nebo přetržitá zjevná i nezjevná věcná břemena se mohou zřídit jen na základě právních titulů (čl. 691 pododstavec 1 občanského zákoníku). Věcné břemeno zaniká, pokud jsou panující pozemek a služebný pozemek spojeny do stejného vlastnictví (článek 705 občanského zákoníku).

Pro úplnost je třeba nastínit následující věcná práva, jejichž zvláštní pravidla se uplatní v případě smrti osoby, která z nich měla prospěch za svého života.

Podle článku 617 občanského zákoníku požívací právo zaniká zejména přirozenou smrtí poživatele a konsolidací nebo spojením postavení poživatele a vlastníka u téže osoby. Druhá varianta se, mimo jiné, vztahuje na případ, kdy poživatel získá mortis causa vlastnictví majetku, na kterém vázlo jeho požívací právo. Obsah požívacího práva je definován v článku 578 a následujících občanského zákoníku jako právo využívat věci, jejichž vlastnictví má jiná osoba, jako sám vlastník, ale je povinen zachovat jejich podstatu. Užívací právo může být zřízeno zákonem nebo lidskou vůlí, a to neomezeně, na určitou dobu nebo podmínečně, přičemž se může vztahovat na kterýkoliv druh movitých a nemovitých věcí.

Konečně věcná práva, a to užívací právo a právo k bytu, definovaná v článku 625 a následujících občanského zákoníku zanikají stejným způsobem jako požívací právo.

2 Jsou tato věcná práva zapsána v rejstříku práv k nemovitému či movitému majetku a, pokud ano, je tento zápis povinný? Do kterého rejstříku (kterých rejstříků) se zapisují a jaké jsou požadavky a postup v souvislosti s tímto zápisem?

Ve velkovévodství existuje takovýto „rejstřík nemovitého majetku“, totiž úřady pro evidenci dispozic s nemovitostmi (bureaux de la conservation des hypothèques), kam jsou zapisovány podle ustanovení článku 1 pozměněného zákona o zápise věcných práv k nemovitostem ze dne 25. září 1905 všechny úkony mezi živými, bez úplaty nebo za úplatu, jež převádějí věcná práva k nemovitostem jiná, než jsou zástavní práva a hypotéky. Zmíněný zápis těchto úkonů je povinný v tom smyslu, že činí dotyčná práva účinná vůči třetím osobám, viz článek 11 výše uvedeného zákona. Podle lucemburské judikatury termín věcná práva k nemovitostem, který je použit v článku 1 zákona, zahrnuje rovněž věcná břemena (Obvodní soud (Tribunal d’arrondissement) v Diekirchu, 17. února 1937).

Je rovněž třeba poznamenat, že k zápisu jsou přijímána pouze soudní rozhodnutí, veřejné listiny a správní listiny.

V případě dědictví se přechod věcných práv uvedených v bodě 1), jež mohou být součástí pozůstalosti, provádí podle ustanovení občanského zákoníku.

Přesněji podle jeho čl. 724 pododstavce 1 a 2 veškerý majetek zemřelého přechází na jeho zákonné dědici jednoduše v důsledku zahájení dědického řízení. Tito dědicové mohou od okamžiku úmrtí vykonávat práva a úkony zůstavitele.

V případě stanoveném článkem 1004 občanského zákoníku, který se týká univerzálního dědice ze závěti – to jest osoby, které zůstavitel dává prostřednictvím závěti veškerý majetek, který zanechává při úmrtí (srov. článek 1003 občanského zákoníku) – musí požádat dědice, kterému je vyhrazena část pozůstalosti zákonem, o vydání majetku zahrnutého do závěti. Podle článku 1005 občanského zákoníku bude univerzální dědic ze závěti užívat majetek zahrnutý do závěti ode dne úmrtí, pokud žaloba o vydání byla učiněna do roka od této doby; není-li tomu tak, začne jej užívat až ode dne, kdy byla žaloba podána k soudu, nebo ode dne, kdy byl majetek dobrovolně vydán. Pokud při úmrtí zůstavitele, neexistují dědicové, jimž by byla část jeho majetku vyhrazena zákonem, univerzální dědic se jej ujme podle zákona při úmrtí zůstavitele, aniž by musel žádat o jeho vydání (článek 1006 občanského soudu). Konečně v případě stanoveném článkem 1006 občanského zákoníku, pokud je závěť vlastnoručně psaná nebo zapečetěná, je univerzální dědic povinen nechat se uvést v držbu usnesením předsedy soudu prvního stupně (tribunal de première instance), v jehož obvodu bylo dědické řízení zahájeno.

Pokud v pozůstalosti je jedna nebo několik nemovitostí, je nutný zápis přechodu vlastnictví z důvodu úmrtí, který bude proveden na základě prohlášení o dědictví, jež musí dědicové předložit správnímu úřadu registratury a majetkové správy (administration de l’enregistrement et des domaines), jenž z něj poskytne výpis úřadu katastru nemovitostí a topografie (administration du cadastre et de la topographie) (viz článek 10 na konci textu pozměněného zákona ze dne 25. července 2002 o reorganizaci úřadu katastru nemovitostí a topografie).

3 Jaké účinky jsou spojeny se zápisem věcných práv?

Viz odpověď na předchozí otázku.

4 Jsou zavedena zvláštní pravidla a postupy pro přizpůsobení věcného práva, na něž má určitá osoba nárok podle práva rozhodného pro dědění, v případě, že právo členského státu, v němž se tohoto práva dovolává, toto věcné právo nezná?

Ano. Jedná se o ustanovení zákona ze dne 14. června 2015 o provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 650/2012 ze dne 4. července 2012 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a přijímání a výkonu veřejných listin v dědických věcech a o vytvoření evropského dědického osvědčení, jímž se mění a) pozměněný zákon ze dne 25. září 1905 o zápisu věcných práv k nemovitostem a b) nový občanský soudní řád.

Tento zákon stanoví ve svém článku 1 toto: „Na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 650/2012 ze dne 4. července 2012 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a přijímání a výkonu veřejných listin v dědických věcech a o vytvoření evropského dědického osvědčení, jsou notáři jmenovaní velkovévodskou vyhláškou příslušní k přizpůsobení věcných práv k nemovitostem stanovenému v článku 31 tohoto nařízení. Přizpůsobení uvedené v odstavci 1 je provedeno nejpozději ve chvíli, kdy nemovitost, jíž se týká věcné právo stanovené v článku 31 nařízení Rady (EU) č. 650/2012 ze dne 4. Července 2012 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a přijímání a výkonu veřejných listin v dědických věcech a o vytvoření evropského dědického osvědčení, je předmětem převodu mezi živými bez úplaty nebo za úplatu“.

Navíc uvedený zákon mění čl. 1 podstavec 2 pozměněného zákona ze dne 25. září 1905 o zápise věcných práv k nemovitostem tak, že přidává notářské listiny o přizpůsobení zahraničních věcných práv k nemovitostem k tam specifikovaným listinám převádějícím věcná práva k nemovitostem, jež musí být zapsána u správního úřadu registratury a majetkové správy, v jehož obvodu se majetek nachází.


Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 28/05/2019

Přizpůsobení věcných práv - Maďarsko


1 Jaká věcná práva by podle práva tohoto členského státu mohla vyplynout z dědictví?

1) Vlastnické právo

Dědic nabývá vlastnické právo k pozůstalosti automaticky úmrtím zůstavitele. Pozůstalostí je souhrn práv, hmotného majetku, pohledávek a závazků zůstavitele v době jeho smrti, jež úmrtím nezanikají. To vše je v maďarském právu samozřejmé; ustanovení občanského zákoníku o dědickém právu ve skutečnosti používají pojmy „pozůstalost zůstavitele“ a „aktiva“ jako synonyma. Aktivem není nic jiného než hmotný majetek, právo nebo pohledávka (§ 8:1 občanského zákoníku). Aktiva jsou souhrn veškerého takového majetku. V případě výslovného odkazu (legatum vindicationis) nabývá odkazovník vlastnické právo (přímo od zůstavitele) k odkázanému majetku.

2) Požívací právo

Podle maďarského práva má v případě, že zůstavitel po sobě zanechal potomky a pozůstalého manžela/manželku (při dědění ze zákona), pozůstalý manžel/manželka nárok na doživotní používání určitého majetku náležejícího do pozůstalosti, konkrétně

  • bytu, který obýval/a společně se zůstavitelem, a
  • zařízení a vybavení bytu (§ 7:58 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku).

Obecná pravidla týkající se požívacího práva podle občanského práva se použijí analogicky na podstatu požívacího práva pozůstalého manžela/manželky („vdovské právo“) (kapitola XXX občanského zákoníku). Požívací právo je jedním z tzv. omezených věcných práv. Držitel požívacího práva může držet, používat, zužitkovat a inkasovat výnosy z hmotného majetku ve vlastnictví jiné osoby. Práva držitele požívacího práva zůstávají bez ohledu na změny totožnosti vlastníka nedotčena (§ 5:147 odst. 1 a 2 občanského zákoníku).

Zůstavitel může zřídit požívací právo k majetku ve své závěti.

2 Jsou tato věcná práva zapsána v rejstříku práv k nemovitému či movitému majetku a, pokud ano, je tento zápis povinný? Do kterého rejstříku (kterých rejstříků) se zapisují a jaké jsou požadavky a postup v souvislosti s tímto zápisem?

Uvedená práva jsou zaznamenána v katastru nemovitostí (nebo jiných veřejných rejstřících). Zápis těchto práv do rejstříku je povinný.

Má-li dědění za následek vlastnické právo nebo požívací právo, obrátí se notář, jenž v Maďarsku vede pozůstalostní řízení, na vnitrostátní orgán, který vede evidenci nemovitého majetku nebo rejstříky jiného majetku, za účelem zápisu těchto práv. V těchto případech zašle notář tomuto orgánu potvrzení o dědictví (jakmile je pravomocné) (§ 91 odst. 2 zákona č. XXXVIII z roku 2010 o pozůstalostním řízení (hagyatéki eljárásról szóló 2010. évi XXXVIII. tv.). Potvrzení o dědictví vydané notářem slouží jako základ pro zápis.

Pokud bylo pozůstalostní řízení vedeno v jiném členském státě, musí naopak oprávněná osoba (dědic, odkazovník) podniknout sama kroky za účelem zápisu práva. V těchto případech by měla podat žádost o zápis přímo maďarskému orgánu, který vede dotyčný rejstřík (např. katastr nemovitostí).

K hlavním veřejným rejstříkům uvádějícím vlastnictví konkrétního majetku patří:

– katastr nemovitostí

vedený: katastrálním úřadem

předmět evidence: nemovitý majetek

předpisy: zákon č. CXLI z roku 1997 o evidenci nemovitostí (az ingatlan-nyilvántartásról szóló 1997. évi CXLI törvény) (viz § 16 zákona)

– národní rejstřík letadel (Magyarország Légijármű Lajstroma)

vedený: národním leteckým úřadem (Nemzeti Közlekedési Hatóság Légügyi Hivatal)

předmět evidence: civilní letadla

předpisy:

§ 12 zákona č. XCVII z roku 1995 o letecké dopravě (a légiközlekedésről szóló 1995. évi XCVII. törvény)

§ 5 prováděcího nařízení vlády č. 141/1995 ze dne 30. listopadu 1995 k zákonu č. XCVII z roku 1995 (Korm. rendelet a légi közlekedésről szóló 1995. évi XCVII. törvény végrehajtásáról) o letecké dopravě (a légiközlekedésről szóló 1995. évi XCVII. törvény)

rejstřík plavidel

vedený: ministerstvem národního rozvoje a úřadem městské samosprávy v Budapešti jakožto plavebními úřady

předmět evidence: plavidla (plovoucí zařízení, konstrukce a vybavení vhodné pro vodní dopravu, práce na vodě a výkon souvisejících činností)

předpisy:

§ 7 až § 15, a zejména § 11 odst. 3 zákona č. XLII z roku 2000 o vodní dopravě (a víziközlekedésről szóló 2000. évi XLII. törvény)

nařízení vlády č. 198/2000 ze dne 29. listopadu 2000 o registraci plavidel (az úszólétesítmények lajstromozásáról szóló 198/2000. Korm. rendelet)

– evidence motorových vozidel

vedená: ministerstvem vnitra (náměstkem ministra odpovědným za rejstříky) jakožto orgánem pro registraci silničních vozidel

předmět evidence: silniční vozidla

předpisy:

zákon č. LXXXIV z roku 1999 o evidenci silničních vozidel (közúti közlekedési nyilvántartásról szóló 1999. évi LXXXIV. törvény), zejména § 9

obchodní rejstřík:

vedený: krajskými soudy jakožto rejstříkovými soudy

předmět evidence: podniky (podnikem je právní subjekt, který je zřízen za účelem výkonu podnikatelských činností na komerčním základě zápisem v obchodním rejstříku (jedná se zejména o společnosti, družstevní společnosti, maďarské pobočky zahraničních podniků, evropská hospodářská zájmová sdružení, evropské družstevní společnosti, osoby samostatně výdělečně činné atd.))

předpisy: zákon č. V z roku 2006 o veřejnosti údajů o společnostech, soudním rejstříkovém řízení a dobrovolné likvidaci (a cégnyilvánosságról, a bírósági cégeljárásról és a végelszámolásról szóló 2006. évi V. törvény), zejména § 24 až § 25.

3 Jaké účinky jsou spojeny se zápisem věcných práv?

1) Zápis vlastnického práva

Vlastnictví nemovitého majetku lze podle maďarského práva obvykle nabýt pouze zápisem v katastru nemovitostí; jinými slovy, zápis vlastnictví v katastru nemovitostí má konstitutivní účinek (právo je zřízeno) (zásada registrace).

Zákon však v několika málo případech stanoví výjimku; jednou z nich je dědictví. Maďarské právo dodržuje zásadu dědění ipso jure. To znamená, že pozůstalost přechází na dědice výhradně ze zákona po zahájení dědického řízení, bez přijetí či jiného právního úkonu (§ 7:87 občanského zákoníku). V případě dědictví tudíž dědic nabývá vlastnické právo zahájením dědického řízení, nebo úmrtím zůstavitele. Zápis vlastnického práva k nemovitosti nabyté děděním do katastru nemovitostí má proto pouze deklaratorní účinek. Totéž platí pro nabytí majetku na základě výslovného odkazu (legatum per vindicationem).

V důsledku dědění ipso jure má i zápis vlastnického práva do veřejných rejstříků s ohledem na jiný majetek deklaratorní účinek, dojde-li ke změně vlastníka v důsledku dědění.

2) Zápis požívacího práva

Požívací právo pozůstalého manžela/manželky (vdovské právo) vzniká ze zákona. Vzhledem k této skutečnosti má zápis požívacího práva do katastru nemovitostí (obdobně jako zápis vlastnického práva nabytého děděním) deklaratorní účinek; samotné právo tudíž nevzniká zápisem.

Podle § 5:146 odst. 2 občanského zákoníku lze v případě, že požívací právo vzniklé na základě právních předpisů není zapsáno v katastru nemovitostí, toto právo vymáhat pouze vůči osobě, která majetek nabyla ve zlé víře, nebo vůči nabyvateli, který za majetek neposkytl úplatu. Aby tedy požívací právo k nemovitému majetku bylo plně chráněné podle občanského práva, je nezbytný zápis v katastru nemovitostí, i když toto právo vzniká ze zákona (a nikoli zápisem).

4 Jsou zavedena zvláštní pravidla a postupy pro přizpůsobení věcného práva, na něž má určitá osoba nárok podle práva rozhodného pro dědění, v případě, že právo členského státu, v němž se tohoto práva dovolává, toto věcné právo nezná?

Ano.

Pokud chce oprávněná osoba, které se dědická věc týká (např. dědic nebo odkazovník), vymáhat v Maďarsku věcné právo vyplývající z dědictví, jež podle maďarských právních předpisů o katastru nemovitostí (či jiném rejstříku v daném případě) není přípustné, provede se úkon podle článku 31 nařízení (přizpůsobení věcných práv) v samostatném řízení. To se nazývá „řízením o přizpůsobení“, které upravuje zákon č. LXXI z roku 2015.

Řízení o přizpůsobení je nesporné řízení spadající do pravomoci soudů. Jelikož použití článku 31 nařízení vyžaduje zvláštní odborné znalosti, působí jako soud prvního stupně pro celé území Maďarska pouze jeden soud (soud pro centrální okres Buda (Budai Központi Kerületi Bíróság) v Budapešti). Tento soud rozhoduje o otázkách týkajících se toho, které jiné právo lze zapsat místo dotyčného cizího práva (nebo nejbližší rovnocenné právo známé v maďarském právu, pokud jde o podstatu a účel). Rozhodnutí soudu je pro navrhovatele závazné.

Osoba, jíž se dědění týká (např. dědic nebo odkazovník), nezahajuje sama toto řízení o přizpůsobení jako navrhovatel. Jako navrhovatel vystupuje u soudu orgán, který vede veřejný rejstřík (např. katastr nemovitostí), u něhož probíhá řízení o zápisu (hlavní řízení).

V průběhu řízení soud zkoumá cizí právní předpisy s ohledem na dotyčné cizí právo. Soud nezávisle zajišťuje, aby byla zjištěna povaha cizího práva, může však osobu, jíž se dědění týká, rovněž vyzvat, aby připojila informace a doklady, které má k dispozici a které se týkají významu cizího práva.

V opačném případě přijme soud rozhodnutí pouze na základě písemností a jiné dokazování (např. prostřednictvím svědků) neprovádí.

Navrhovatel (orgán, který vede dotyčný rejstřík) i osoba, jíž se dědická věc týká, mohou proti rozhodnutí soudu pro centrální okres Buda podat opravný prostředek. Opravný prostředek musí být adresován krajskému soudu a podán soudu, který rozhodnutí vydal. O opravném prostředku rozhoduje krajský soud v hlavním městě Budapešti.

Náklady tohoto řízení nese osoba, jíž se dědická věc týká, a je třeba je uhradit v samotném hlavním řízení (tj. v řízení u orgánu, které vede rejstřík).


Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 11/06/2019

Přizpůsobení věcných práv - Rakousko


1 Jaká věcná práva by podle práva tohoto členského státu mohla vyplynout z dědictví?

Podle rakouského práva pokračuje po úmrtí pozůstalost jako právnická osoba s právním postavením zůstavitele (§ 546 rakouského občanského zákoníku – Allgemeines Bürgerliches Gesetzbuch – ABGB). Po soudním odevzdání pozůstalosti (Einantwortung) nabývá dědic právní postavení pozůstalosti. Totéž platí pro rozhodnutí o přivlastnění pozůstalosti spolkovou vládou (§ 547 rakouského občanského zákoníku). Bez řádného zmocnění nemůže nikdo vlastnictví pozůstalosti převzít. Pozůstalost se obvykle nabývá v pozůstalostním řízení soudním odevzdáním, tj. převodem právního vlastnictví na dědice (§ 797 rakouského občanského zákoníku).

2 Jsou tato věcná práva zapsána v rejstříku práv k nemovitému či movitému majetku a, pokud ano, je tento zápis povinný? Do kterého rejstříku (kterých rejstříků) se zapisují a jaké jsou požadavky a postup v souvislosti s tímto zápisem?

Podle rakouského práva musí být nabytí, převod, omezení a zrušení věcných práv (vlastnictví, služebnost, věcné břemeno, zástavní právo, právo stavby), právo zpětné koupě, předkupní právo a nájemní právo zapsány v katastru nemovitostí, který spravují okresní soudy (Bezirksgerichte), aby nabyly účinku.

Dědic však nabývá věcná práva k majetku v okamžiku, kdy nabude účinnosti soudní odevzdání pozůstalosti, a nikoli až poté, co jsou jeho vlastnická práva zapsána v katastru nemovitostí. Zápis do katastru nemovitostí je proto spíše deklaratorní. Ustanovení § 21 a § 94 zákona o katastru nemovitostí (Grundbuchsgesetz) však zabraňují tomu, aby byla v jednáních týkajících se katastru nemovitostí brána v úvahu skutečná vlastnická práva, pokud nejsou v katastru nemovitostí uvedena. Zápis proti (dosud nezapsaným) dědicům je proto až na několik málo výjimek nepřípustný, ačkoliv podle hmotného práva již jsou vlastníky majetku. Co se týká zápisů do katastru nemovitostí, skutečnost, že došlo k soudnímu odevzdání pozůstalosti, by proto neměla být brána v úvahu, dokud nejsou vlastnická práva dědiců zapsána v katastru nemovitostí.

V Rakousku jsou práva dědiců zapsána v rámci postupu opravy katastru nemovitostí, který upravuje § 136 zákona o katastru nemovitostí. To zahrnuje opravu katastru nemovitostí tak, aby odrážel skutečný právní stav. K tomu dochází, pokud byly provedeny právní změny, které nebyly dosud v katastru nemovitostí zaznamenány. Zápis má proto pouze deklaratorní povahu. V rámci postupu upraveného v § 136 zákona o katastru nemovitostí postačuje k odůvodnění zápisu „důkaz o nesprávnosti“; ten nahrazuje písemnosti, které by byly jinak zapotřebí. Tento důkaz je poskytnut, je-li nesprávnost zjevná či je-li prokázána prostřednictvím veřejných listin (jako je osvědčení o soudním odevzdání pozůstalosti vydané soudem nebo evropské dědické osvědčení). Nesprávnost se pokládá za zjevnou například tehdy, pokud žadatel poukáže na opakovaný převod práv nezaznamenaný v katastru nemovitostí a související univerzální sukcese majetku právního předchůdce vyplývá přímo ze zákona.

Zápisy se v katastru nemovitostí provádějí na žádost stran. Zápisy úřední cestou lze provést pouze ve výjimečných případech, které zde nepřicházejí v úvahu.

3 Jaké účinky jsou spojeny se zápisem věcných práv?

Podle rakouského práva dochází k univerzální sukcesi ze strany dědice bez zápisu do katastru nemovitostí, jakmile nabude účinnosti soudní odevzdání pozůstalosti. Zápis do katastru nemovitostí je proto v těchto případech pouze deklaratorní.

4 Jsou zavedena zvláštní pravidla a postupy pro přizpůsobení věcného práva, na něž má určitá osoba nárok podle práva rozhodného pro dědění, v případě, že právo členského státu, v němž se tohoto práva dovolává, toto věcné právo nezná?

Podle rakouských právních předpisů o vlastnictví bytů nelze minimální podíl neoddělitelně spojený s vlastnictvím bytu dělit, pokud vlastnictví bytu trvá, s výjimkou „společenství vlastníků“ (Eigentümerpartnerschaft). Jedná se o právní společenství dvou fyzických osob, které jsou spoluvlastníky bytu.

Jestliže vlastnictví minimálního podílu získalo prostřednictvím sukcese několik osob, aniž by tyto osoby utvořily společenství vlastníků, pokud byla například pozůstalost vypořádána v zahraničí a právní nástupnictví přechází na několik osob, nelze jejich majetek v katastru nemovitostí zapsat. Je-li podána žádost o zápis majetkových práv, musí katastrální soud informovat žadatele o tom, že požadovaná práva nelze v katastru nemovitostí zapsat, a musí jim poskytnout přiměřenou lhůtu k zajištění nabytí minimálního podílu jednou osobou nebo společenstvím vlastníků. Pokud tato lhůta uplyne marně, musí katastr nemovitostí zajistit veřejný prodej (§ 12 odst. 3 zákona o vlastnictví bytů z roku 2002 – Wohnungeigentumsgesetz).


Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 04/06/2019

Přizpůsobení věcných práv - Rumunsko


1 Jaká věcná práva by podle práva tohoto členského státu mohla vyplynout z dědictví?

Kromě vlastnického práva nebo podílu na vlastnickém právu lze děděním nabýt tato věcná práva:

1) požívací právo;

2) užívací právo;

3) právo bydlení;

4) právo stavby;

5) služebnost.

Rumunské právo neumožňuje zákonným dědicům zvolit si v rámci právního nástupnictví mezi dědickým podílem, na nějž mají nárok, a požívacím právem k majetku. Jelikož požívací právo, užívací právo a právo bydlení ve prospěch fyzické osoby trvá nanejvýš po dobu života a úmrtím oprávněné osoby tato práva zanikají, nelze je nabýt děděním ze zákona, nýbrž pouze na základě pořízení pro případ smrti. Co se týká výkonu těchto práv i ostatních věcných práv, původce může uložit určitá omezení.

Pokud byl zůstavitel držitelem věcného zástavního práva (hypotéka na movitý či nemovitý majetek, zástava atd.), bude toto právo převedeno děděním se zajištěným nárokem.

Zvláštní situace nastává, pokud pozůstalý manžel/manželka nemá věcné právo na užívání bytu. Po zahájení dědického řízení má tato osoba prospěch ze zákonného práva bydlení v bytě, v němž žila se zůstavitelem, je-li dotyčný byt součástí majetku z pozůstalosti, ačkoliv je možné, že za určitých okolností budou ostatní právní nástupci požadovat omezení práva bydlení nebo změnu bydliště. Právo bydlení nabyté za těchto podmínek nesmí pozůstalý manžel/manželka využívat k dosažení finančního zisku, jelikož nemá například právo byt pronajmout. Právo bydlení zaniká společným užíváním, nejdříve však jeden rok ode dne zahájení dědického řízení. Toto právo zaniká ještě před uplynutím lhůty v délce jednoho roku v případě, že pozůstalý manžel/manželka znovu uzavře manželství.

2 Jsou tato věcná práva zapsána v rejstříku práv k nemovitému či movitému majetku a, pokud ano, je tento zápis povinný? Do kterého rejstříku (kterých rejstříků) se zapisují a jaké jsou požadavky a postup v souvislosti s tímto zápisem?

Převod dědictví nabývá zpravidla plného účinku ode dne zahájení dědického řízení, pouhým úmrtím držitele práv, a zápis do rejstříku není nutný.

Podle občanského zákoníku je provedeno zveřejnění v katastru nemovitostí, elektronickém archivu zástavních nároků na movitý majetek, obchodním rejstříku a jiné formy zveřejnění stanovené zákonem. V současnosti zápis v rejstříku obvykle nezakládá určité právo, nýbrž zajišťuje zveřejnění a vymahatelnost zapsaných práv.

Zápis věcných práv k nemovitému majetku v katastru nemovitostí nezakládá právo, nýbrž toto vzniká až po dokončení katastrální práce v každé územně správní jednotce a zveřejnění pozemkové evidence pro příslušné nemovitosti na žádost nebo ex officio. I v tomto případě však budou v souladu s občanským zákoníkem věcná práva získána i bez zápisu v katastru nemovitostí, pokud vyplývají z dědictví. Zápis v katastru nemovitostí však bude nutný před tím, než má právní nástupce dispoziční právo mezi živými, pokud jde o prodej, darování, hypotéku atd.

Věcná práva se zapisují do jiných rejstříků (např. zápis v elektronickém archivu zástavních nároků na movitý majetek v důsledku převedení zajištěné pohledávky děděním) za účelem zveřejnění, pokud bylo převedené právo rovněž zapsáno.

Zápis do rejstříků se provádí na základě písemnosti dokládající postavení dědice (dědické osvědčení, soudní rozhodnutí).

3 Jaké účinky jsou spojeny se zápisem věcných práv?

Zápis do rejstříku se provádí za účelem zveřejnění a zajištění vymahatelnosti vůči třetím stranám. Co se týká účinku zápisu věcných práv k nemovitému majetku nabytých děděním do katastru nemovitostí, viz odpověď výše.

4 Jsou zavedena zvláštní pravidla a postupy pro přizpůsobení věcného práva, na něž má určitá osoba nárok podle práva rozhodného pro dědění, v případě, že právo členského státu, v němž se tohoto práva dovolává, toto věcné právo nezná?

V souladu s právními předpisy (zákon č. 206/2016) rozhodují o žádostech o přizpůsobení věcných práv podle článku 31 nařízení soudy.


Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 31/05/2019

Přizpůsobení věcných práv - Švédsko


1 Jaká věcná práva by podle práva tohoto členského státu mohla vyplynout z dědictví?

Osoba, která získá majetek děděním, přebírá v zásadě majetek s úplnými vlastnickými právy. Pokud byl zůstavitel ženatý / zůstavitelka vdaná, přechází pozůstalost na pozůstalého manžela / manželku s právem volného nakládání s majetkem. To znamená, že manžel/manželka mohou během svého života s majetkem libovolně nakládat, dokonce jej zcela spotřebovat, nemohou jej však postoupit závětí. Manžel/manželka nemůže rovněž majetek podstatně zmenšit darem či jiným srovnatelným úkonem, aniž by se nejprve náležitě přihlédlo k dědicům zůstavitele.

Zůstavitel může v závěti rovněž stanovit, že určitá osoba získá požívací právo k majetku. Není-li v závěti stanoveno jinak, držitel požívacího práva majetek spravuje a má nárok na příjmy plynoucí z tohoto majetku, musí však uhradit rovněž nezbytné náklady spojené s majetkem. Držitel požívacího práva musí vzít v úvahu taktéž práva a nejlepší zájem vlastníka a nesmí požívací právo převést. Vlastník majetku nemůže bez souhlasu držitele požívacího práva majetek převést či s ním jinak nakládat.

2 Jsou tato věcná práva zapsána v rejstříku práv k nemovitému či movitému majetku a, pokud ano, je tento zápis povinný? Do kterého rejstříku (kterých rejstříků) se zapisují a jaké jsou požadavky a postup v souvislosti s tímto zápisem?

Osoba, která nabyla nemovitý majetek s vlastnickými právy, musí požádat o zápis nabytí (zápis zákonného nároku) do katastru nemovitostí, který spravuje Švédský národní zeměměřický úřad (Lantmäteriet). Žádost by měla být zpravidla podána do tří měsíců od nabytí. Osoba, která žádá o zápis zákonného nároku, musí předložit nabývací listinu a ostatní doklady, které jsou nezbytné k doložení nabytí. V případě koupě to znamená, že je nutné předložit doklad o koupi. V případě nabytí majetku děděním postačuje v některých případech (je-li pouze jeden účastník pozůstalostního řízení) v zásadě předložení originálu soupisu pozůstalosti spolu s ověřenou kopií. V ostatních případech je nutné předložit také originál a ověřenou kopii dokladu o rozdělení pozůstalosti. Případně je nutné předložit i jiné doklady, jako je souhlas hlavního poručníka, je-li účastník pozůstalostního řízení nezletilý či nezpůsobilý k právním úkonům. V některých případech lze o zápis zákonného nároku požádat předložením závěti, která nabyla platnosti, namísto dokladu o rozdělení pozůstalosti.

Požívací právo, které bylo uděleno písemným dokladem, je nutno zapsat do katastru nemovitostí. Žádosti o zápis se podávají Švédskému národnímu zeměměřickému úřadu s předložením dokladu, na němž se nárok zakládá.

Věcná práva k movitému majetku se nezapisují.

3 Jaké účinky jsou spojeny se zápisem věcných práv?

Osoba, která požádala o zápis zákonného nároku naposledy, se považuje za vlastníka majetku.

Pokud bylo zapsáno požívací právo, vztahuje se zpravidla na nového vlastníka majetku.

4 Jsou zavedena zvláštní pravidla a postupy pro přizpůsobení věcného práva, na něž má určitá osoba nárok podle práva rozhodného pro dědění, v případě, že právo členského státu, v němž se tohoto práva dovolává, toto věcné právo nezná?

Nikoli.


Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 31/05/2019