- Advokáti
- Soudní exekutoři
- Fixní náklady v občanskoprávním řízení
- Fixní náklady v trestním řízení
- Fixní náklady v ústavním řízení
- Informační povinnosti advokátů a právních poradců
- Práva a povinnosti stran
- Právní základy pro stanovení nákladů
- Daň z přidané hodnoty
- Právní pomoc
- Soudní řízení osvobozená od poplatků
- Kdy musí neúspěšná strana nahradit náklady řízení straně, která uspěla?
- Související dokumenty
- Související odkazy
Právní rámec upravující odměny právnických povolání
Advokáti
Rakouský etický kodex advokátů (Rechtsanwaltsordnung) stanoví, že honoráře vyplácené advokátům za poskytnuté služby mohou být v zásadě svobodně sjednány mezi klientem a advokátem.
Honoráře mohou vycházet z hodinové sazby nebo mohou být sjednány ve formě paušálního honoráře. Při paušálním honoráři se neúčtuje množství poskytované práce a času. Pokud není výslovně sjednán žádný honorář, má se za to, že byla sjednána přiměřená výše odměny.
Rakouský občanský soudní řád (Zivilprozessordnung – ZPO) a zákon o advokátním tarifu (Rechtsanwaltstarifgesetz) stanoví, že v občanskoprávním řízení musí soud v rozhodnutí o nákladech určit podíl nákladů, které musí neúspěšná strana uhradit druhé straně. Tyto náklady vycházejí z hodnoty sporu a doby trvání a povahy poskytnuté služby.
V trestních řízeních v zásadě každá osoba (obžalovaný/obviněný, soukromý žalobce, osoba uplatňující v rámci trestního řízení občanskoprávní nárok), která si najala advokáta, aby jednal jejím jménem, musí nést z toho plynoucí náklady. Tak je tomu také v případech, kdy byl obhájce jmenován ex officio, pokud nejsou splněny předpoklady pro poskytnutí (bezplatné) právní pomoci. Náklady se obvykle liší podle typu a složení konkrétního soudu (např. okresní soud (Bezirksgericht), samosoudce zemského soudu (Landesgericht mit Einzelrichter*in), soud s laickými soudci (Schöffengericht), soud s účastí poroty (Geschworenengericht)).
Soudní exekutoři
Odměna, kterou dostávají za svou práci soudní exekutoři (Gerichtsvollzieher), je upravena v části 6 exekučního řádu (Exekutionsordnung) (§ 454 a násl. exekučního řádu). Zákon rovněž upravuje poplatek za exekuci (Vollzugsgebühr), který musí věřitel podávající žádost uhradit při podání návrhu na exekuci, spolu s paušálním poplatkem (Pauschalgebühr) stanoveným v zákoně o soudních poplatcích (Gerichtsgebührengesetz – GGG).
Exekuční poplatek (§ 455 exekučního řádu) tvoří součást nákladů exekučního řízení. Na žádost věřitele soud nařídí dlužníkovi úhradu exekučního poplatku v rozhodnutí o nákladech.
Soudní exekutor má také nárok na odměnu za převzetí plateb. Lze ji odečíst z vymožené částky (§ 457 a 462 zákona o exekučních poplatcích).
Fixní náklady
Fixní náklady v občanskoprávním řízení
Fixní náklady stran v občanskoprávním řízení
Soudní poplatky za využití služeb soudů jsou stanoveny buďto jako pevně stanovené poplatky (fixní částky), nebo jako procento z vyměřovacího základu. Jejich výše závisí na povaze věci i hodnotě sporu (která je stanovena jako peněžní hodnota žalobního nároku) a počtu stran. Pokud se řízení účastní více než dvě strany, lze podle § 19a zákona o soudních poplatcích přidat přirážku z důvodu vyššího počtu stran, jejíž výše se pohybuje mezi 10 % a 50 %.
Fáze občanskoprávního řízení, kdy musí být fixní náklady uhrazeny
V případě občanskoprávního řízení u soudu prvního stupně musí být paušální poplatek zaplacen v okamžiku podání dokumentu, kterým se iniciuje dotčené řízení. Tento poplatek je splatný pouze jednou, nehledě na fázi řízení a na to, zda žaloba obsahuje více než jeden žalobní nárok nebo se vztahuje k více než jedné osobě, a kryje celé řízení v prvním stupni. Pokud je žalobní návrh v průběhu řízení rozšířen, může od takového okamžiku vzniknout povinnost platit další poplatky. Tyto poplatky se stávají splatnými v okamžiku založení písemného podání. Pokud během projednávání věci dojde k rozšíření žalobního návrhu, poplatek se stává splatným v okamžiku, kdy je takové rozšíření zaneseno do protokolu. V případě řízení v druhém nebo třetím stupni se poplatek stává splatným v okamžiku podání opravného prostředku (§ 2 odst. 1 zákona o soudních poplatcích). Odchylně od tohoto ustanovení se v některých případech řízení v nesporných věcech hradí místo žalobního poplatku poplatek za rozhodnutí.
Fixní náklady v trestním řízení
Fixní náklady stran v trestním řízení
V trestním řízení se v zásadě soudní poplatky neplatí. Poplatek se hradí pouze v případě řízení na základě soukromé žaloby za účelem zahájení nebo pokračování v takovém trestním řízení a za účelem odvolání a podání námitky neplatnosti stranou, která soukromou žalobu podala.
Fáze trestního řízení, kdy musí být fixní náklady uhrazeny
Fixní náklady musí být uhrazeny při podání, které je důvodem takového poplatku.
Fixní náklady v ústavním řízení
Fixní náklady stran v ústavním řízení
Podle § 17a, bod 1 zákona o Ústavním soudu(Verfassungsgerichtshofgesetz – VfGG) činí poplatek 240 EUR.
Fáze ústavního řízení, kdy musí být fixní náklady uhrazeny
Fixní náklady musí být uhrazeny na začátku řízení.
Informační povinnosti advokátů a právních poradců
Práva a povinnosti stran
Obecně je advokát povinen informovat své klienty o tom, jak se budou poplatky počítat a jaké náklady na své straně může klient očekávat. V tomto ohledu doporučuje § 15 odst. 2 pokynů k výkonu advokacie (Richtlinien für die Ausübung des Rechtsanwaltsberufes – RL-BA 2015), aby advokát při přijímání pokynů k nové věci informoval klienta o základu, ze kterého bude poplatek účtován, a o svém nároku na průběžnou platbu. V případech, kdy nebyl sjednán paušální honorář, má klient nárok žádat v přiměřených intervalech dílčí předběžné vyúčtování nebo výpis služeb, které již byly poskytnuty, nebo přehled již odpracované doby (tam, kde byla sjednána odměna s hodinovou sazbou). Obdobně by zahájení a četnost účtování odměny tedy měly být dohodnuty v okamžiku sjednání poskytování služeb advokátem.
Právní základy pro stanovení nákladů
Kde lze najít informace o právních základech pro stanovení nákladů v Rakousku?
Zákonné normy upravující povinnost hradit náklady v občanskoprávních řízeních ve sporných věcech (včetně obchodních věcí) jsou obsaženy v § 40 až 55 občanského soudního řádu. Řízení v nesporných věcech (například řízení v rodinných věcech, zejména rozvod po vzájemné dohodě, spory týkající se svěření dítěte do péče a práv styku s dítětem nebo řízení týkající se pohledávek výživného) podléhají samostatným předpisům o povinnosti náhrady nákladů. Rámcová pravidla jsou stanovena v § 78 zákona o nesporných řízeních (Außerstreitgesetz – AußStrG). Výjimky z těchto rámcových pravidel platí mimo jiné v řízeních, která se týkají sporů o svěření dítěte do péče a právo na styk s dítětem a v řízeních o výživném pro nezletilé. Náklady v trestním řízení jsou upraveny v § 380–395 rakouského trestního řádu (Strafprozessordnung – StPO). Soudní poplatky (paušální poplatky) jsou vymezeny v zákoně o soudních poplatcích.
Na internetových stránkách Rakouské advokátní komory (Österreichischer Rechtsanwaltskammertag) je online k dispozici informační leták se souhrnem nákladů právního zastoupení. Všeobecné informace lze také vyhledat na meziagenturní platformě oesterreich.gv.at prostřednictvím odkazu: Leben Themen > Dokumente und Recht > Zivilrecht > Zivilverfahren [témata o životě > dokumenty a právo > občanské právo > občanskoprávní řízení].
Všeobecné informace o soudních poplatcích jsou k dispozici na této internetové stránce: oesterreich.gv.at. Znění zákonů (jako je zákon o soudních poplatcích a tarify poplatků) jsou bezplatně k dispozici v Právním informačním systému Rakouské republiky Rechtsinformationssystem des Bundes – RIS) na internetových stránkách Rakouského spolkového kancléřství.
V jakém jazyce lze získat informace o právních základech nákladů v Rakousku?
V němčině.
Kde lze najít informace o mediaci?
Seznam mediátorů (vedený spolkovým ministerstvem spravedlnosti) je široké veřejnosti k dispozici na specializované internetové stránce týkající se mediace.
Co se týká restorativní justice, informace o mediaci mezi obžalovaným a obětí (Tatausgleich) jsou k dispozici na internetových stránkách NEUSTART (i v angličtině).
Kde lze najít další informace o nákladech?
Online informace o nákladech na řízení
Všeobecné informace o rakouském systému soudnictví, nákladech řízení a o Spolkovém ministerstvu spravedlnosti lze vyhledat na internetových stránkách rakouské justice a internetových stránkách oesterreich.gv.at, které poskytují informace přístupnou formou.
V Právním informačním systému Rakouské republiky se nachází znění následujících zákonů [ÖS1]:
- Zákon o soudních poplatcích (Gerichtsgebührengesetz – GGG)
- Zákon o nároku na odměnu (Gebührenanspruchsgesetz – GebAG)
- Advokátní řád (Rechtsanwaltsordnung – RAO)
- Zákon o advokátním tarifu (Rechtsanwaltstarifgesetz – RATG)
Text obecných kritérií odměňování advokátů (Allgemeine Honorar-Kriterien für Rechtsanwälte – AHK) je k dispozici na portálu Rakouské advokátní komory.
Kde lze najít informace o průměrné době trvání různých řízení?
Pokud potřebujete vyhledat tento typ informací, kontaktujte přímo Ministerstvo spravedlnosti Rakouska.
Kde lze najít informace o průměrných celkových nákladech jednotlivého řízení?
Soudní poplatky placené za každé řízení jsou stanoveny předem (zákonem o soudních poplatcích). Mohou se měnit, pokud hodnota žalobního nároku roste nebo klesá. Náklady, které má uhradit neúspěšná strana straně úspěšné v občanskoprávním řízení (odměny advokátů, honoráře znalců, náklady na překlad a tlumočení), určuje soud ve svém rozhodnutí o nákladech. Své rozhodnutí soud učiní na základě zákona o advokátním tarifu (odměny advokátů) a zákona o nároku na odměnu (honoráře znalců a tlumočníků nebo překladatelů). Tyto náklady se z velké části počítají na základě výše vynaložených výdajů a stráveného času. Proto nelze předem stanovit žádnou pevnou částku Honorář, který platí klient advokátovi, si v zásadě mohou klient a advokát svobodně sjednat mezi sebou.
Daň z přidané hodnoty
Jakým způsobem jsou tyto informace poskytovány? Jaké jsou stanovené sazby?
Advokátní služby podléhají dani z přidané hodnoty. Sazba DPH v Rakousku činí 20 %. Obdobně jako v případě jiných výdajů musí být advokátovi uhrazena samostatně, jak je výslovně stanoveno v § 16 zákona o advokátním tarifu a § 17 Obecných kritérií odměňování advokátů. Daň z přidané hodnoty není do výše sazby odměn stanovených v zákoně o advokátním tarifu a Obecných kritériích odměňování zahrnuta.
Právní pomoc
Příslušná hranice příjmů v oblasti civilního soudnictví
Právo na poskytnutí právní pomoci (Verfahrenshilfe) není založeno na žádné zákonem stanovené hranici příjmů. V občanskoprávních řízeních (a v obchodních věcech, jak bylo uvedeno výše) se právní pomoc řídí rakouským občanským soudním řádem. Ustanovení občanského soudního řádu platí mutatis mutandis v nesporných řízeních. Rozhodnutí o přiznání právní pomoci přijímá soud, který dotčený případ projednává v prvním stupni.
Kromě toho se nesmí příslušné řízení jevit zjevně kverulantským nebo zcela postrádajícím jakoukoli naději na úspěch. O tom, které z níže uvedených výhod mají být přiznány v každém jednotlivém případě, rozhoduje soud.
Právní pomoc v Rakousku může zahrnovat:
- dočasné osvobození od placení soudních poplatků, svědečného, honorářů znalcům a tlumočníkům nebo překladatelům, nákladů na jakákoliv nezbytná veřejná oznámení, nákladů na svěřenského správce a všech vydání vzniklých soudem přidělenému právnímu zástupci nebo advokátovi,
- zastupování advokátem.
Strana přijímající právní pomoc může být vyzvána ke zpětné částečné nebo úplné úhradě této částky, jakmile se její finanční situace změní a je schopná tuto úhradu provést, aniž by tím byla nepříznivě dotčena nezbytná životní úroveň, přičemž ale tato povinnost může platit nejdéle 3 roky po skončení soudního řízení.
Příslušná hranice příjmů v oblasti trestního soudnictví pro obžalované/obviněné a oběti trestného činu
K určení, zda má obžalovaný nebo také oběť/soukromý žalobce trestného činu nárok na poskytnutí právní pomoci, se nepoužívá žádné pevně stanovené finanční minimum. Určujícím kritériem jsou prostředky k obživě vyšší než minimální důstojná mzda a nižší než přiměřené prostředky k obživě. Minimální důstojná mzda je pravidelně přehodnocována a zveřejňována ve své aktuální verzi na internetových stránkách rakouské justice.
Podmínky spojené s přiznáním právní pomoci obětem trestných činů
Nevznikne-li nárok na soudní pomoc (Prozessbegleitung) podle § 66b rakouského trestního řádu, má soukromý žalobce nárok na právní pomoc, pokud:
- si nemůže dovolit právní zastoupení, aniž by tím byly nepříznivě dotčeny prostředky nezbytné k zajištění nezbytné životní úrovně (viz také výše uvedený výklad o prostředcích nezbytných k zajištění nezbytné životní úrovně) a
- je zapotřebí zastupování advokátem v zájmu výkonu spravedlnosti a zejména v zájmu řádného vymáhání nároků navrhovatele, aby se tak předešlo následnému občanskoprávnímu řízení.
Podmínky spojené s přiznáním právní pomoci obžalovaným/obviněným
Předpokladem pro poskytnutí právní pomoci je, že tato pomoc je – kromě finančních předpokladů – v zájmu výkonu spravedlnosti a především v zájmu řádné obhajoby.
Přidělení obhájce je v zájmu výkonu spravedlnosti tehdy, pokud:
- jde o případ nutné obhajoby (notwendige Verteidigung) ve smyslu § 61 odst. 1 rakouského trestního řádu (viz níže), je-li obžalovaný/obviněný nevidomý, neslyšící, němý nebo jinak postižený nebo se dostatečně neorientuje v úředním jazyce, v němž je vedeno řízení, a tudíž není schopen se obhajovat;
- v odvolacím řízení;
- pokud dotčený případ zahrnuje posouzení složitých faktických a právních skutečností.
V případech nutné obhajoby musí být obviněný/obžalovaný zastupován právním obhájcem. Obhajoba je nutná v následujících případech (§ 61 odst. 1 rakouského trestního řádu):
- obžalovaný se nachází ve vyšetřovací vazbě (odst. 1),
- probíhající řízení o umístění do forenzního terapeutického centra podle § 21 trestního zákoníku (odst. 2),
- soudní řízení týkající se zadržení obžalovaného v ústavu pro pachatele trpící závislostí, kteří potřebují rehabilitaci, nebo zadržení v ústavu pro nebezpečné recidivisty (odst. 3),
- soudní řízení u krajského soudu, v jehož senátu zasedají laičtí soudci nebo rozhoduje porota (odst. 4),
- soudní řízení u zemského soudu, v němž zasedá samosoudce, pokud může být uložen trest odnětí svobody na více než 3 roky, kromě případů krádeže vloupáním podle § 129 odst. 2 bodu 1 trestního zákoníku (Strafgesetzbuch – StGB) a nakládání s ukradeným zbožím podle § 164 odst. 4 trestního zákoníku (odst. 5),
- křížový výslech (§ 165), který tvoří součást nutné obhajoby v soudním řízení v souladu s odst. 3 až 5 (odst. 5a),
- během odvolacího řízení proti verdiktu soudu zasedajícího v porotě nebo soudu zasedajícího v senátu laických soudců (odst. 6),
- v řízení, ve kterém se rozhodují na základě podání žádosti o znovuotevření trestního řízení a během veřejného soudního řízení o této žádosti (odst. 7).
Soudní řízení osvobozená od poplatků
Za účelem ochrany práv poškozených v trestním řízení je na základě žádosti poskytována bezplatná psychosociální a soudní pomoc následujícím druhům obětí:
- obětem násilných činů, nebezpečného vyhrožování, sexuálních trestných činů nebo trestných činů, kterými byla zneužita jejich osobní závislost,
- manželovi/manželce, registrovanému partnerovi/registrované partnerce, životnímu partnerovi/životní partnerce, příbuznému v řadě přímé, bratrovi nebo sestře a jiným závislým osobám na takové osobě, jejíž smrt mohla být způsobena trestným činem, nebo jiným příbuzným, kteří byli svědky trestného činu,
- obětem teroristických trestných činů,
- obětem pronásledování, pokračujícího obtěžování prostřednictvím telekomunikací nebo informačního systému nebo podněcování k takovým činům,
- obětem hanobení, obvinění z trestného činu, které již bylo zamítnuto jako neopodstatněné, urážky a ústní pomluvy, pokud lze důvodně předpokládat, že takový čin byl spáchán prostřednictvím telekomunikací nebo s využitím informačního systému,
- nezletilým, kteří byli svědky násilných činů ve svém sociálním prostředí (násilí v rodině, násilí na dětech).
Oběti sexuálních trestných činů, kterým je méně než 14 let, mají právo na bezplatnou pomoc ve všech případech, aniž by musely podávat žádost. Do psychosociální pomoci spadá příprava oběti na soudní řízení a emoční zátěž způsobenou takovým řízením. Tuto psychosociální nebo soudní pomoc poskytují organizace na podporu obětí, které jsou pověřeny spolkovým ministerstvem spravedlnosti, s nímž mají smluvní vztah, v souladu s § 66 odst. 3 rakouského trestního řádu.
V nesporném řízení se neplatí žádné poplatky za řízení o poručnictví (Erwachsenenvertreterin/Erwachsenenvertreter) a svěření dítěte do péče a styk s dítětem. Žádné poplatky se rovněž neplatí v řízení podle zákona o držení v ústavní péči (Unterbringungsgesetz) a zákona o domácím vězení (Heimaufenthaltsgesetz). Právní pomoc může být poskytnuta formou dočasného osvobození od poplatků v případě nízkých příjmů a majetku strany. Rozsah udělené výjimky závisí na příslušné žádosti a je na zvážení soudu.
Kdy musí neúspěšná strana nahradit náklady řízení straně, která uspěla?
Sporná řízení
Náklady občanskoprávního řízení (včetně obchodních věcí) jsou upraveny rakouským občanským soudním řádem. Ten stanoví, že zpočátku musí každá strana uhradit náklady vzniklé na základě její účasti na řízení. Vzájemně vzniklé náklady jsou zpočátku rovnocenně rozděleny mezi strany. V rámci rozhodnutí ve věci soud vydá nařízení o nákladech řízení. Platí princip, že náhrada nákladů je přiznána straně, která byla ve sporu úspěšná. Strana, která spor prohraje, musí v každém ohledu uhradit druhé straně všechny náklady potřebné na řádné vymáhání nároku nebo obranu vzniklé vedením soudního řízení. Pokud strany spor zčásti vyhrají a zčásti prohrají, náklady musí být vzájemně započteny nebo sdíleny poměrně.
Odklon od principu, že náhrada nákladů je přiznána straně, která byla ve sporu úspěšná, je v určitých případech odůvodněn:
- v případě relativně méně významného neúspěchu, pokud zamítnutá část žaloby nevedla k žádným zvláštním nákladům,
- pokud výši nároku určují znalci nebo je na uvážení soudu a v případě vzájemného započtení,
- pokud chování žalovaného nezavdalo příčinu k podání žaloby a žalovaný uznal žalovaný nárok při první příležitosti a
- pokud jedna ze stran zavinila automatické zrušení soudního jednání nebo jeho prohlášení za neplatné, může být tato strana vyzvána k úhradě všech nákladů.
Nesporná řízení
Záležitosti rodinného práva (řízení o výživné, právo styku s dítětem a svěření dítěte do péče a rozvod po vzájemné dohodě) se projednávají v nesporném řízení. Obecná pravidla upravující náklady nesporných řízení lze nalézt v § 78 zákona o nesporných řízeních. U mnoha řízení ale existují výjimky z tohoto předpisu. Také zde platí princip, že náhrada nákladů je přiznána straně, která byla ve sporu úspěšná, ale je možné od ní upustit z důvodů spravedlnosti. Pokud se nepožaduje žádná náhrada, musí být hotové výdaje (např. znalečné) zaplaceny poměrně k podílům na dotčené věci. Pokud tyto podíly nelze určit, musí být sdíleny rovným dílem.
Podrobné informace o různých typech řízení (řízení o výživné, právo styku s dítětem a svěření dítěte do péče a rozvod):
- Pokud jde o rozvodové řízení, je třeba rozlišovat mezi dvěma typy rozvodu, konkrétně rozvodem sporným a rozvodem po vzájemné dohodě.
Sporný rozvod: v případě sporného rozvodu platí zvláštní ustanovení rakouského občanského soudního řádu. Pokud není ani jedna ze stran shledána vinnou, náklady musí být vzájemně započteny. Pokud je důvodem rozvodu rozvrácení manželství a pokud rozsudek o rozvodu obsahuje rozhodnutí o odpovědnosti za takový rozvrat, ten z manželů, který je vinen, musí zaplatit náklady druhého z manželů.
Rozvod po vzájemné dohodě: pro rozvod po vzájemné dohodě platí pravidla nesporného řízení. V tomto případě předkládají manželé soudu dva stejné návrhy na zahájení řízení. Vzhledem k tomu, že nejde o sporné řízení, náhrada nákladů se nepřiznává. Hotové výdaje musí strany nést rovným dílem.
- Řízení o svěření dítěte do péče a právo na styk s dítětem jsou také nespornými řízeními. Ve smyslu ustanovení o osvobození (§ 107 odst. 5 zákona o nesporných řízeních) se v řízení o svěření dítěte do péče a právu na styk s dítětem nepřiznává náhrada žádných nákladů.
- Podle dalšího ustanovení o osvobození (§ 101 odst. 2 zákona o nesporných řízeních) se v řízení ve věcech pohledávek na výživném pro děti, které jsou ještě nezletilé, rovněž nepřiznává náhrada žádných nákladů.
Trestní řízení
V trestním řízení musí v podstatě každá osoba, která si najme obhájce nebo jiného zástupce, nést náklady sama, a to i v případech, kdy byl právník jmenován ex officio (§ 393 odst. 1 trestního řádu).
V rozsudku, kterým je obžalovaný odsouzen, se nařídí, že obžalovaný musí zaplatit náklady trestního řízení (§. 389 odst. 1 trestního řádu). Náklady vztahující se podle § 381 odst. 1 trestního řádu k trestnímu řízení jsou:
- paušální poplatek týkající se následujících nákladů řízení, bez dalšího upřesnění, včetně nákladů na vyšetřování a provádění kroků nařízených státním zástupcem nebo soudem, které jsou vymezeny následujícími maximálními částkami. Paušální poplatek je vymezen následujícím způsobem: 500 až 10 000 EUR za řízení u krajského soudu před porotou; 250 až 5 000 EUR za řízení u krajského soudu před senátem složeného z laických soudců; 150 až 3 000 EUR za řízení u krajského soudu před samosoudcem a 50 až 1 000 EUR za řízení u okresního soudu;
- znalečné a obecně také náklady na tlumočníka;
- náklady na informace, zprávy nebo posudky poskytnuté orgány státní správy,
- náklady na dopravu obžalovaného z jiné země nebo cestovné svědka předvolaného ze zahraničí;
- náklady vzniklé na základě příkazu k zajištění, náklady na informace o bankovních účtech, konfiskace písemností, na informace o telekomunikačních údajích, na odposlechy telekomunikací;
- náklady týkající se výkonu trestu, včetně nákladů na předání odsouzených do domácího nebo zahraničního trestního systému, s výjimkou nákladů na výkon trestu odnětí svobody;
- soudní poplatky související s trestním řízením;
- honoráře obhájce nebo jiného zástupce;
- paušální poplatek týkající se nákladů na psychosociální anebo právní pomoc poskytovanou dotčené oběti trestného činu až do výše 1 000 EUR.
S výjimkou nákladů uvedených v bodech 3, 7 až 9 hradí spolkové orgány náklady předem. Při vyměřování paušální částky uvedené v odst. 1 bodě 9 bere soud v úvahu finanční způsobilost osoby povinné k úhradě nákladů. Náklady na tlumočnické služby nemusí být obžalovaným zpětně hrazeny.
Ustanovení § 391 odst. 1 trestního řádu však stanoví, že náklady na trestní řízení se mají od odsouzeného vymáhat pouze za předpokladu, že to neohrozí životní náklady odsouzeného a jeho rodiny, které jsou nezbytné k zachování skromného životního stylu, nebo jeho schopnost platit finanční odškodnění za škodu způsobenou důsledkem trestného činu. Pokud nelze náklady vymáhat z důvodu nemajetnosti odsouzeného, soud může prohlásit náklady nevymahatelnými. Má‑li soud za to, že v budoucnu budou náklady vymahatelné, ale v současné době nejsou, musí být finanční možnosti dotčené osoby po určité době přešetřeny. Promlčecí doba stanovená pro úhradu nákladů je 5 let následujících po vynesení konečného rozsudku v řízení. Pokud soud rozhodne, že odsouzená osoba musí nést náklady řízení, a později vyjde najevo, že tato osoba je není schopna uhradit, mohou orgány odpovědné za vymáhání nákladů prodloužit dobu splatnosti, povolit platbu ve splátkách nebo dané náklady snížit.
Pokud je odsouzená osoba povinna na základě rozhodnutí soudu v trestní věci zaplatit alespoň částečné odškodnění navrhovateli v adhezním řízení, musí také tomuto navrhovateli uhradit náklady trestního řízení.
Podle § 393a trestního řádu může osoba zproštěná viny žádat státní příspěvek na proplacení nákladů, které vynaložila na svého obhájce. To se týká i nezbytných výdajů v hotovosti a také paušální úhrady poplatku za náklady obhájce. Tento paušální poplatek se určí v závislosti na rozsahu a složitosti obhajoby a míře nutného a řádného využití služeb obhájce, avšak jeho výše nesmí přesáhnout následující částky: 10 000 EUR v řízení u krajského soudu před porotou; 5 000 EUR v řízení u krajského soudu před senátem složeným z laických soudců; 3 000 EUR v řízení u krajského soudu před samosoudcem a 1 000 EUR v řízení u okresního soudu.
V případech, kdy je trestní řízení zahájeno na podnět soukromého žalobce nebo na žádost navrhovatele v adhezním řízení podle § 72 trestního řádu a toto nevedlo k odsouzení, jsou soukromý žalobce nebo navrhovatel v adhezním řízení povinni uhradit veškeré náklady způsobené jejich žalobou, příp. jejím zachováním. Pokud bylo trestní řízení ukončeno narovnáním (Diversion)(§ 198 až 209 trestního řádu), není navrhovatel v adhezním řízení povinen náklady hradit.
Odměny a náhrady nákladů za znaleckou činnost
Ve sporných občanskoprávních řízeních (včetně obchodních věcí) je znalečné přiznáváno poměrně k míře úspěchu dané strany v řízení (§ 43 odst. 1 občanského soudního řádu).
V řízeních ve věci sporných rozvodů, kde není rozhodnuto o odpovědnosti, musí být hotové výdaje vzájemně započteny. Pokud jedna ze stran zaplatila více než polovinu těchto výdajů, druhá strana musí tento přeplatek uhradit. Je‑li jeden z manželů shledán vinným, musí tato strana uhradit druhé straně znalečné.
V následujících řízeních musí být veškeré znalečné zpočátku vyplacené ze státních prostředků uhrazeno soudu stranami, které je způsobily nebo v jejichž zájmu bylo úřední opatření přijato: v řízeních ve věci rozvodu po vzájemné dohodě, svěření dítěte do péče a nároku na styk s dítětem a v řízeních o pohledávkách výživného pro děti, které jsou ještě nezletilé. Pokud má několik osob povinnost uhradit náklady, jsou odpovědné společně (§ 1 bod 5 zákona o soudních poplatcích (Gerichtliches Einbringungsgesetz – GEG) ve spojení s § 2 odst. 1 tohoto zákona).
Výše znalečného se řídí zákonem o nároku na odměnu. V každém konkrétním případě závisí zejména na obsahu a rozsahu zprávy vyžádané soudem.
V trestním řízení tvoří znalečné součást nákladů řízení (§ 381 odst. 1 bod 2 trestního řádu) a musí být podle § 389 odst. 1 trestního řádu uhrazeno odsouzenou osobou. Znalečné určuje soud nebo státní zástupce a hradí jej stát.
Odměny překladatelů a tlumočníků
Výše uvedené vysvětlení platí také pro odměny překladatelů a tlumočníků.
Související dokumenty
Studie o transparentnosti nákladů: Rakousko (829 Kb)
Související odkazy
Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.