Náklady

Irsko

Na této stránce jsou k dispozici informace o nákladech řízení v Irsku.

Obsah zajišťuje
Irsko

Právní rámec upravující odměny jednotlivých právnických povolání

Právní zástupci (solicitors)

Základ, podle kterého jsou vypláceny odměny právním zástupcům, lze rozdělit podle toho, zda se jedná o sporné věci (tj. poradenství a zastupování v soudním sporu vedeném u soudu, tribunálu nebo rozhodce) nebo nesporné věci. Co se týče sporných věcí, lze náklady dále dělit na náklady právního zástupce a klienta (tj. náklady hrazené stranou jejímu právnímu zástupci) a náklady stran (tj. náklady, které jsou přiznány jedné straně soudního řízení vůči druhé straně tohoto řízení).

Sporné věci

Základní primární právní předpisy*

  • Zákon o advokátech a právních zástupcích z roku 1849 (Attorneys’ and Solicitors’ Act 1849);
  • Zákon o advokátech a právních zástupcích z roku 1870 (Attorneys’ and Solicitors’ Act 1870);
  • Článek 68 (novely) zákona o právních zástupcích z roku 1994 (Solicitors’ (Amendment) Act 1994);
  • Článek 94 zákona o soudních dvorech z roku 1924 (Courts of Justice Act 1924);
  • Článek 78 zákona o soudních dvorech z roku 1936 (Courts of Justice Act 1924);
  • Osmá příloha, odst. 8 zákona o soudech z roku 1961 (dodatečná ustanovení) (Courts Act 1961);
  • Článek 17 zákona o soudech z roku 1981 (Courts Act 1981);
  • Článek 14 zákona o soudech z roku 1991 (Courts Act 1991);
  • Článek 68 (novely) zákona o právních zástupcích z roku 1994 (Solicitors’ (Amendment) Act 1994);
  • Články 27 a 46 zákona o soudech a soudních úřednících z roku 1995 (Courts and Court Officers Act 1995).

Základní sekundární právní předpisy*

  • Nařízení 22 pravidlo 4, 6 a 14 odst. 3; Nařízení 27 pravidlo 1A, nařízení 99 a příloha W, Řád vyšších soudů;
  • Nařízení 15, pravidla 14, 15 a 21 a nařízení 66, Řád obvodních soudů;
  • Nařízení 51 a 52 a příloha E, Řád okresních soudů;

Judikatura

  • Rozhodnutí soudů vykládající příslušné právní předpisy

Nesporné věci

Základní primární právní předpisy*

Zákon o odměňování právních zástupců z roku 1881 (Solicitors’ Remuneration Act 1881).

Základní sekundární právní předpisy*:

  • Všeobecné nařízení o odměňování právních zástupců z roku 1884 (Solicitors’ Remuneration General Order 1884);
  • Všeobecné nařízení o odměňování právních zástupců z roku 1960 (Solicitors’ Remuneration General Order 1960);
  • Všeobecné nařízení o odměňování právních zástupců z roku 1964 (Solicitors’ Remuneration General Order 1964);
  • Všeobecné nařízení o odměňování právních zástupců z roku 1970 (Solicitors’ Remuneration General Order 1970);
  • Všeobecné nařízení o odměňování právních zástupců z roku 1972 (Solicitors’ Remuneration General Order 1972);
  • Všeobecné nařízení o odměňování právních zástupců z roku 1978 (Solicitors’ Remuneration General Order 1978);
  • Všeobecné nařízení o odměňování právních zástupců z roku 1982 (Solicitors’ Remuneration General Order 1982);
  • Všeobecné nařízení o odměňování právních zástupců z roku 1984 (Solicitors’ Remuneration General Order 1884);
  • Všeobecné nařízení o odměňování právních zástupců z roku 1986 (Solicitors’ Remuneration General Order 1986);
  • Pravidla 210 a 239, Pravidla pro zápis do katastru nemovitostí z roku 1972 (Rules 210 and 239, Land Registration Rules, 1972).

Judikatura

  • Rozhodnutí soudů vykládající příslušné právní předpisy

* Odkazy na právní přepisy jsou odkazy na příslušný zákon, nařízení nebo pravidla v jejich platném znění. Právní předpisy vydané po roce 1922 lze nalézt v online sbírce zákonů Irska (Statute Book) a na internetových stránkách obou komor irského parlamentu Oireachtas (Houses of the Oireachtas).

Právníci

Pojem „právníci“ je společným popisem dvou kategorií právníků v rámci irského právního systému, totiž právní zástupci (solicitors) a obhájci (barristers).

Obhájci (barristers)

Odměny obhájcům se považují za úhrady právním zástupcům, kteří je vyúčtovávají, a jako takové jsou tudíž upraveny právními předpisy, kterými se řídí odměny právních zástupců, a rozhodnutími soudů, které upravují odměny za právní poradenství: viz zejména článek 27 zákona o soudech a soudních úřednících z roku 1995 a věc Kelly v. Breen [1978] I.L.R.M. 63; stát (Gallagher Shatter & Co.) v. de Valera [1991] 2 I.R. 198; in Superquinn v. Bray U.D.C. (č. 2) [2001] 1 I.R. 459

Soudní exekutoři (bailiffs)

Odměny šerifům, soudním doručovatelům a soudním exekutorům za výkon exekučních příkazů soudu jsou upraveny nařízením o odměnách a výlohách šerifů z roku 2005 (Sheriff's Fees and Expenses Order, 2005) a zahrnují poplatky, které lze účtovat za podání exekučního příkazu, poplatek z poštovní poukázky, cestovní výdaje, vystěhování a uložení/úschovu zabaveného movitého majetku nebo živého inventáře.

Advokáti

V rámci irského právního systému neexistuje žádná samostatná kategorie právníků zvaných „advokáti“.

Fixní náklady

Fixní náklady v občanskoprávním řízení

Fixní náklady stran v občanskoprávním řízení

S výjimkou položek uvedených v nařízení 27 pravidle 1A odst. 3 a pravidle 9 (náklady, které hradí účastník, který předložil procesní vyjádření poté, co druhý účastník podal návrh na vydání rozsudku pro zmeškání z důvodu nepředložení takového procesního vyjádření) a v příloze W Řádu vyšších soudů a příloze E Řádu okresních soudů jsou položky nákladů ponechány na volném uvážení.

Náklady, které je třeba uhradit, zahrnují dále výdaje jako např. soudní poplatky, které jsou pevně stanoveny nařízeními o poplatcích Nejvyššího a Vrchního soudu a obvodního soudu, resp. okresního soudu.

Více informací naleznete na internetových stránkách, kde se nachází sazebník soudních poplatků.

Fáze občanskoprávního řízení, ve které musí být fixní náklady uhrazeny

Pokud jde o případy uvedené v nařízení 27, pravidle 1A odst. 3 a pravidle 9 (náklady, které hradí účastník, který předložil procesní vyjádření poté, co druhý účastník podal návrh na vydání rozsudku pro zmeškání z důvodu nepředložení takového procesního vyjádření), musí být náklady uhrazeny při zastavení řízení o návrhu na vydání rozsudku pro zmeškání z důvodu daného procesního vyjádření.

Položky nákladů uvedené v příloze W Řádu vyšších soudů se hradí:

  • právnímu zástupci klientem po obdržení vyúčtování nákladů řízení jeden měsíc po jeho obdržení, jestliže se klient během této doby nedomáhal přezkoumání tohoto vyúčtování (článek 2 zákona o advokátech a právních zástupcích z roku 1849 – Attorneys’ and Solicitors’ Act, 1849). Klient má však v každém případě k dispozici dvanáct měsíců od převzetí vyúčtování nákladů řízení, během nichž může požadovat a získat jeho přezkoumání. Po uplynutí lhůty dvanácti měsíců nebo po zaplacení částky uvedené ve vyúčtování nákladů řízení může soud, vyžadují-li to zvláštní okolnosti případu, nechat vyčíslit podíly jednotlivých účastníků na soudních výlohách, byla-li žádost předložena soudu do dvanácti měsíců po provedení platby;
  • byla-li jednomu účastníku přiznána náhrada nákladů vůči jinému účastníku, při vystavení osvědčení o vyčíslení podílů jednotlivých účastníků na nákladech nebo v souladu s jakoukoliv dohodou o úhradě uzavřenou mezi účastníky.

Položky nákladů uvedené v příloze E Řádu okresních soudů se hradí:

  • v případě vydání rozsudku pro zmeškání účastníkem v prodlení ve věci rozsudku pro zmeškání;
  • v případě jiných nákladů účastníkem, jemuž soud nařídil náhradu nákladů po stanovení těchto nákladů.

Fixní náklady v trestním řízení

Fixní náklady stran v trestním řízení

V trestním řízení neexistují žádné fixní náklady. V trestním řízení nejsou účtovány žádné soudní poplatky.

(Okresní soud může v případě zkráceného řízení nařídit náhradu nákladů jedné ze stran, což neplatí pro ředitele státního zastupitelství nebo policejního úředníka vznášejícího obžalobu. Obvodní soud a Hlavní trestní soud (soudy, které mají pravomoc soudit na základě obžaloby) mají diskreční právo přiznat náhradu nákladů:

  • v případě osvobozujícího rozsudku (proti němuž se lze odvolat k Odvolacímu soudu pro trestní záležitosti);
  • obsahuje-li obžaloba zbytečné skutečnosti nebo je zbytečně dlouhá nebo věcně chybná;
  • bylo-li soudní řízení odloženo kvůli změně obžaloby nebo
  • bylo-li pro jeden z bodů obžaloby nařízeno samostatné soudní řízení).

Fixní náklady v řízení v rámci ústavního soudnictví

Fixní náklady stran v řízení v rámci ústavního soudnictví.

Soudní příslušnost pro řízení v rámci ústavního soudnictví je omezena na Vrchní soud a Nejvyšší soud. U těchto řízení se nehradí žádné zvláštní náklady nebo poplatky. Fixní náklady, které jsou u takových řízení povolené, jsou náklady uvedené v příloze W Řádu vyšších soudů. Soudní poplatky, které je třeba uhradit, jsou stanoveny nařízením (o poplatcích) Nejvyššího a Vrchního soudu.

Více informací naleznete na internetových stránkách, kde se nachází sazebník soudních poplatků.

Fáze řízení v rámci ústavního soudnictví, ve kterém musí být fixní náklady uhrazeny

Soudní poplatky musí být zpravidla uhrazeny při podání příslušných dokumentů.

Předběžné informace, které musí uvést právní zástupci

Práva a povinnosti stran

Článek 68 (novely) zákona o právních zástupcích z roku 1994 stanoví:

  1. „68. –(1) Při přijímání pokynů k poskytování právních služeb klientovi nebo co nejdříve poté musí právní zástupce poskytnout klientovi podrobné písemné informace o:
    1. poplatcích, které skutečně zaplatí, nebo
    2. není-li poskytnutí informací o poplatcích, které skutečně zaplatí, za daných okolností možné nebo proveditelné, co nejpřesnější odhad těchto poplatků, nebo
    3. není-li poskytnutí informací o poplatcích, které skutečně zaplatí, nebo odhad takových poplatků za daných okolností možné nebo proveditelné, základ, ze kterého budou poplatky za poskytování těchto právních služeb příslušným právním zástupcem nebo jeho firmou vypočítávány, a zahrnují-li tyto právní služby sporné věci, podrobné písemné informace o okolnostech, za kterých může být klient povinen uhradit náklady druhé straně nebo stranám a případně o okolnostech, za kterých je klient povinen uhradit poplatky vzniklé právnímu zástupci takového klienta za tyto služby, které nebyly zcela pokryty případnou částkou nákladů obdrženou ve sporném řízení od druhé strany nebo stran (nebo od pojistitele takové strany nebo stran).
  2. Právní zástupce nesmí jednat za klienta v souvislosti s jakýmkoli sporným řízením (v souvislosti s řízením, prostřednictvím kterého je vymáhán dluh nebo likvidovaný nárok) na základě toho, že veškeré poplatky účtované klientovi nebo jakákoli jejich část budou vypočítány jako určité procento nebo podíl na jakékoli náhradě škody nebo jiných finančních částek, které budou nebo mají být případně klientovi uhrazeny, a veškeré poplatky účtované v rozporu s tímto odstavcem jsou nevymahatelné na základě jakékoli žaloby vznesené vůči klientovi s cílem vymoci tyto poplatky.
  3. Právní zástupce nesmí v souvislosti s žádnými svými poplatky nebo jejich částí strhnout nebo si ponechat jakoukoliv částku z případné náhrady škody nebo jiných finančních částek, které budou nebo mají být případně klientovi takového právního zástupce uhrazeny v důsledku sporného řízení vedeného jménem tohoto klienta tímto právním zástupcem.
  4. Odstavec 3 tohoto článku nemá účinek v tom směru, aby bránil právnímu zástupci kdykoli se s klientem dohodnout, že mu z případné náhrady škody nebo jiných finančních částek, které budou nebo mají být případně klientovi uhrazeny v důsledku sporného řízení vedeného jménem tohoto klienta tímto právním zástupcem nebo jeho firmou, bude uhrazena částka z titulu poplatků.
  5. Žádná dohoda podle odstavce 4 tohoto článku není vymahatelná vůči klientovi právního zástupce, není-li taková dohoda písemná a neobsahuje-li (co nejpřesnější) odhad částky, která je dle odůvodněného názoru právního zástupce vymahatelná od druhé strany nebo stran (nebo od pojistitele takové strany nebo stran) v souvislosti s poplatky právního zástupce v případě, že klient získá z takového sporného řízení náhradu škody nebo jiné finanční částky.
  6. Bez ohledu na jiná příslušná zákonná ustanovení musí právní zástupce uvést ve vyúčtování nákladů soudního řízení, které má být předáno klientovi co nejdříve po ukončení sporného řízení vedeného tímto právním zástupcem jménem uvedeného klienta –
    1. přehled právních služeb poskytnutých klientovi v souvislosti s tímto sporným řízením,
    2. celkovou výši náhrady škody nebo jiných finančních částek získaných klientem v souvislosti s takovým sporným řízením, a
    3. podrobnosti o veškerých poplatcích nebo jejich částech, které byly uhrazeny druhou stranou nebo stranami (nebo pojistitelem takové strany nebo stran) ve prospěch tohoto právního zástupce jednajícího jménem tohoto klienta,
    4. a na takovém vyúčtování nákladů soudního řízení musí být zvlášť uvedeny částky týkající se poplatků, výdajů, vydání a nákladů zaplacených nebo vzniklých v souvislosti s poskytnutím těchto právních služeb.
  7. Žádné ustanovení tohoto článku nebrání jakékoli osobě ve výkonu platného zákonného práva požadovat po právním zástupci předložení vyúčtování nákladů soudního řízení pro účely vyčíslení podílů jednotlivých stran na soudních výlohách, ať už jde o vyúčtování na základě výdajů stran nebo podle výdajů právního zástupce a jeho vlastního klienta, ani neomezuje práva jakékoli osoby nebo sdružení podle článku 9 tohoto zákona.
  8. Vystavil-li právní zástupce klientovi v souvislosti s poskytováním právních služeb vyúčtování nákladů soudního řízení účet a klient výši tohoto vyúčtování (nebo jeho část) zpochybňuje, musí právní zástupce –
    1. učinit veškeré příslušné kroky k vyřešení záležitosti prostřednictvím dohody s klientem a
    2. klienta písemně informovat:

i) o právu klienta požadovat, aby právní zástupce předložil vyúčtování nákladů soudního řízení nebo jeho část soudci Vrchního soudu pro otázky soudních výloh pro vyčíslení soudních výloh z hlediska právního zástupce – klienta, a

ii) o právu klienta stěžovat si u sdružení podle článku 9 tohoto zákona, že mu bylo vystaveno vyúčtování nákladů, které považuje za příliš vysoké.

  1. V tomto článku „poplatky“ zahrnují poplatky, odměny, výdaje, vydání a náklady.
  2. Ustanovení toho článku platí bez ohledu na ustanovení (irského) zákona o advokátech a právních zástupcích z roku 1849 a zákona o advokátech a právních zástupcích z roku 1870“.

Článek 12.6 Kodexu chování Generální rady Advokátní komory Irska stanoví:

„12.6 Při převzetí pokynů k poskytování právních služeb, nebo co nejdříve poté, musí obhájce na požádání poskytnout instruujícímu právnímu zástupci nebo klientovi, byl-li mu podle programu přímého profesionálního přístupu umožněn přístup, písemné informace potvrzující:

  1. poplatky, které skutečně zaplatí, nebo
  2. není-li poskytnutí informací o poplatcích, které skutečně zaplatí, za daných okolností možné nebo proveditelné, co nejpřesnější odhad těchto poplatků, nebo
  3. není-li poskytnutí informací o poplatcích, které skutečně zaplatí, nebo odhad takových poplatků za daných okolností možný nebo proveditelný, základ, z něhož budou poplatky vypočítávány.

Formát těchto informací je na uvážení každého obhájce.“

Právní základy pro stanovení nákladů

Kde mohu nalézt informace o právních základech pro stanovení nákladů v Irsku?

Informace naleznete na internetových stránkách Úřadu soudce pro otázky soudních výloh (Taxing Master’s Office) spolu s materiály ke stažení.

Ve kterých jazycích lze najít informace o právních základech pro stanovení nákladů v Irsku?

Informace o právních základech pro stanovení nákladů v Irsku jsou k dispozici v angličtině.

Kde lze nalézt informace o mediaci?

  • Ustanovení čl. 7 odst.1 zákona o soudní rozluce a reformě rodinného práva z roku 1989 stanoví, že je-li podána žádost k soudu o rozhodnutí o soudní rozluce, soud zváží možnost usmíření mezi zúčastněnými manželi a obdobně může kdykoli odročit řízení s cílem umožnit manželům, pokud si to oba přejí, zvážit možnost usmíření mezi nimi za pomoci či bez pomoci třetí strany (Judicial Separation and Family Law Reform Act, 1989).
  • Ustanovení čl. 7 odst. 3 umožňuje soudu odročit řízení s cílem umožnit manželům, pokud si to oba přejí, uzavřít za pomoci či bez pomoci třetí strany dohodu o podmínkách rozluky.
  • Ustanovení čl. 8 odst. 1 a 3 zákona o rodině (rozvodu) z roku 1961 obsahují obdobná ustanovení týkající se rozvodového řízení (Family Law (Divorce) Act 1996).
  • Články 15 a 16 zákona o občanskoprávní odpovědnosti a soudech z roku 2004 upravují mediační postupy pro soudní spory související s újmou na zdraví (Civil Liability and Courts Act 2004).
  • Nařízení 63A pravidlo 6 odst.1 písm. xiii) a nařízení 63B pravidlo 6 odst. 1 písm. xiii) umožňuje soudcům obchodního rejstříku a soudcům v řízeních týkajících se hospodářské soutěže u Vrchního soudu na návrh kterékoli strany nebo i bez návrhu, aby soudní řízení nebo kterákoli právní otázka v něm vznesená byla odložena na dobu nejdéle dvaceti osmi dnů, kterou soudce považuje za dostatečnou pro to, aby strany mohly zvážit, zda pro takové řízení nebo otázku využít postup mediace, usmiřovacího nebo rozhodčího řízení, a pokud se strany pro takovou možnost rozhodnou, prodloužit lhůtu na vyhovění všem ustanovením v té době platného řádu či pravidel soudu.

Pro více informací o mediaci navštivte internetové stránky Agentury pro podporu rodiny (Family Support Agency).

Kde lze najít informace o průměrné době trvání různých řízení?

Další informace naleznete na internetových stránkách Výroční zprávy soudních služeb (Courts Service Annual Reports).

Daň z přidané hodnoty

Jak jsou tyto informace poskytovány? Jaké jsou platné sazby?

Navštivte internetové stránky o irských daních a clech (Irish Tax and Customs).

Právní pomoc

Platná hranice příjmů v oblasti civilního soudnictví

Hranice disponibilního příjmu v občanskoprávních věcech činí 18 000 EUR po započtení fixních odpočtů na závislé osoby, na bydlení, daně a platby sociálního pojištění.

Více informací naleznete na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti, rovnosti a právních reforem a na internetových stránkách Komise pro právní pomoc (Legal Aid Board).

Platná hranice příjmů v oblasti trestního soudnictví pro obžalované

Program právní pomoci v trestních věcech (Criminal Legal Aid Scheme), který je provozován ministerstvem spravedlnosti, rovnosti a právních reforem, zajišťuje, že za určitých okolností může být v trestním řízení zajištěna na obhajobu osob s nedostatkem prostředků právní pomoc. Neexistuje žádná stanovená hranice příjmů. Obviněný má nárok, aby jej příslušný soud o jeho možném právu na právní pomoc informoval. Poskytnutí právní pomoci opravňuje žadatele využít služeb právního zástupce a – za jistých okolností – až dvou právních poradců při přípravě a vedení své obhajoby nebo odvolání. Soudy prostřednictvím soudců zodpovídají za poskytování právní pomoci. Žádost o právní pomoc může být u soudu podána buď

  1. osobně nebo
  2. prostřednictvím právního zástupce žadatele nebo
  3. dopisem soudní podatelně.

Žadatel o právní pomoc musí soudu prokázat, že jeho prostředky nejsou dostatečné na to, aby mohl právní pomoc sám uhradit. Jedná se čistě o diskreční záležitost každého soudu, která se neřídí žádnými pravidly pro finanční způsobilost. Je třeba také soud přesvědčit, že je v zájmu spravedlnosti, aby žadateli byla poskytnuta právní pomoc, a to z důvodu „závažnosti obvinění“ nebo „výjimečných okolností“. Jedná-li se však o obvinění z vraždy nebo jedná-li se o odvolání k Nejvyššímu soudu proti rozsudku Odvolacího soudu pro trestní záležitosti, je bezplatná právní pomoc poskytována pouze z důvodu nedostatečných prostředků.

Soud může po žadateli o bezplatnou právní pomoc požadovat, aby vyplnil prohlášení o finanční situaci. Jestliže žadatel za účelem získání právní pomoci vědomě poskytne nepravdivé prohlášení nebo zamlčí závažnou skutečnost, jedná se o trestný čin. Za tento trestný čin lze uložit peněžitý trest nebo trest odnětí svobody nebo obojí.

Platná hranice příjmů v oblasti trestního soudnictví pro oběti

V některých případech sexuálního násilí neexistuje žádná hranice disponibilního příjmu pro poškozené, kteří žádají o právní pomoc u Komise pro právní pomoc v trestních věcech, kdy obhajoba u soudu bude zkoumat předchozí sexuální minulost poškozeného.

Jiné podmínky spojené s přiznáním právní pomoci obětem

Právní pomoc je automaticky přiznána poškozeným v některých případech sexuálního násilí. Oběti jiných trestných činů musí splnit stejná kritéria jako běžný občan.

Jiné podmínky spojené s přiznáním právní pomoci obžalovaným

Pro mladistvé neexistují žádné další podmínky ani žádná zvláštní opatření.

Soudní řízení osvobozená od poplatků

V některých případech zahrnujících řízení ve věcech rodinného práva a v některých případech týkajících se nezletilých existují výjimky z placení soudních poplatků. Více podrobností o okolnostech, za kterých není třeba platit soudní poplatky, naleznete na internetových stránkách Soudní služby v sekci nařízení o poplatcích a výjimkách z jejich placení.

Kdy musí neúspěšná strana nahradit náklady řízení straně, která uspěla?

Přiznání náhrady nákladů je na uvážení soudů. Uplatnění takového diskrečního práva musí být provedeno v souladu s některými zavedenými pravidly a zásadami vyplývajícími z judikatury soudů. Např. základním pravidlem je, že náklady následují událost, tj. neúspěšná strana hradí náklady úspěšné strany. To však podléhá výjimkám, které závisí na okolnostech případu. Například úspěšné straně nemohou být přiznány veškeré její náklady, jestliže dle názoru soudu zdržovala nebo zbytečně prodlužovala soudní řízení, nebo ačkoli byla úspěšná ve věci, nebyla úspěšná v některých jednotlivých právních otázkách případu. V určitých případech, jako např. případy zahrnující ústavní otázky a právní otázky vznesené ve veřejném zájmu, může neúspěšná strana získat náhradu některých nebo i veškerých nákladů.

Odměny a náhrady nákladů za znaleckou činnost

V případě právní pomoci v občanskoprávních věcech stanoví Komise sazebník poplatků, který využívá pro různé kategorie znalců. Kromě toho si Komise ponechává diskreční právo uplatnit zvláštní poplatek, jestliže konkrétní okolnosti případu vyžadují přizvání konkrétního nebo zvláštního znalce. V takových případech je poplatek se znalcem dojednáván individuálně se zohledněním příslušné činnosti, stupně požadované odbornosti a hodnoty případu pro osobu, které byla poskytnuta právní pomoc.

V trestních věcech, kdy byla přiznána právní pomoc, je Program právní pomoci v trestních věcech rozšířen na příslušné a přiměřené výdaje vzniklé právnímu zástupci obhajoby, včetně znalečného.

Odměny překladatelů a tlumočníků

V občanskoprávních sporech jsou odměny překladatelů a tlumočníků obecně záležitostí, která je v prvé řadě řešena mezi překladateli/tlumočníky a příslušnou stranou sporu. Mají-li být náklady stran na základě rozhodnutí soudu hrazeny druhou stranou, podléhají odměny hrazené překladateli/tlumočníkovi vyčíslení soudních výloh stran (odhad) soudcem pro otázky soudních výloh (např. úřední odhadce soudních nákladů).

Ve všech případech zahrnujících právní pomoc v občanskoprávním řízení provádí Komise výběrové řízení a vybírá si z organizací, které se ho účastní.

V trestních věcech, kdy byla přiznána právní pomoc, je Program právní pomoci v trestních věcech rozšířen na příslušné a přiměřené výdaje vzniklé právnímu zástupci obhajoby, včetně odměn pro překladatele a tlumočníky.

Související přílohy

Irská zpráva v rámci Studie o transparentnosti nákladů  PDF (400 Kb) en

Poslední aktualizace: 18/01/2024

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.