Soudní poplatky související s řízením o drobných nárocích

Úvod

Které poplatky je třeba uhradit?

V jaké výši?

Jaké jsou důsledky opožděné úhrady poplatků?

Jak a kde soudní poplatky uhradit?

Co dělat po uhrazení poplatků?

Úvod

Soudní poplatky v Chorvatské republice jsou stanoveny zákonem o soudních poplatcích č. 118/18 (Zakon o sudskim pristojbama) a výnosem o sazebníku soudních poplatků (Uredba o tarifi sudskih pristojbi) vydaným vládou Chorvatské republiky.

Podle článku 5 zákona o soudních poplatcích se poplatky předepsané uvedeným sazebníkem hradí bezhotovostní platbou, platbou v hotovosti, kolkovými známkami vydanými Chorvatskou republikou nebo elektronicky.

U návrhů podávaných elektronicky podle zvláštních předpisů prostřednictvím informačního systému, který se používá v soudnictví, se platí poplatek při podání. Uhrazená částka představuje polovinu poplatku stanoveného v sazebníku.

Za rozhodnutí, která soud doručuje elektronicky podle zvláštních předpisů prostřednictvím informačního systému používaného v soudnictví, se hradí polovina poplatku stanoveného v sazebníku, je-li uhrazena do tří dnů ode dne elektronického doručení.

Které poplatky je třeba uhradit?

Soudní poplatky se hradí u všech občanskoprávních a obchodních soudních řízení. Podle článku 11 zákona o soudních poplatcích jsou od úhrady těchto poplatků osvobozeni:

1. Chorvatská republika a vládní orgány
2. osoby a subjekty vykonávající veřejnou moc v řízeních vyplývajících z výkonu těchto pravomocí
3. pracovníci ve sporech a jiných řízeních souvisejících s výkonem jejich práv vyplývajících ze zaměstnaneckého poměru
4. státní zaměstnanci a úředníci ve správních sporech týkajících se výkonu jejich práv vyplývajících ze zaměstnaneckého poměru
5. zdravotně postižení veteráni chorvatské války za nezávislost, a to na základě příslušných dokumentů, které prokazují jejich status; jakož i zdravotně postižené osoby na základě příslušných dokumentů odboru pro kvalifikaci, profesní rehabilitaci a zaměstnávání osob se zdravotním postižením
6. manželé, děti a rodiče vojáků, kteří padli, jsou nezvěstní nebo byli zadrženi v chorvatské válce za nezávislost, a to na základě příslušných dokumentů, které prokazují jejich status
7. manželé, děti a rodiče osob padlých, nezvěstných nebo zadržených v chorvatské válce za nezávislost, a to na základě příslušných dokumentů, které prokazují jejich status
8. uprchlíci, vysídlené osoby a navrátilci, a to na základě příslušných dokumentů, které prokazují jejich status;
9. příjemci sociálních dávek, kteří pobírají příspěvek na živobytí
10. humanitární organizace, organizace zabývající se ochranou rodin osob padlých, nezvěstných a zadržených při provádění humanitární činnosti a organizace osob se zdravotním postižením
11. děti jako účastníci řízení o výživném nebo v řízení o nárocích na základě tohoto práva
12. strany, které zahajují řízení o určení mateřství či otcovství a řízení o nákladech vzniklých těhotenstvím a porodem dítěte mimo manželství
13. strany žádající obnovení svéprávnosti
14. nezletilé osoby žádající o povolení k uzavření manželství
15. účastníci řízení týkajícího se svěření dítěte do péče a výkonu rozhodnutí o udržování osobního vztahu s dítětem
16. strany, které zahajují řízení o právech vyplývajících z povinného důchodového a základního zdravotního pojištění, právech nezaměstnaných osob na základě předpisů o zaměstnanosti a právech v oblasti sociální péče
17. strany, které zahajují řízení o ochraně ústavně zaručených lidských práv a svobod proti konečným individuálním aktům
18. strany ve sporech o náhradu škody za znečišťování životního prostředí
19. odbory a odborové svazy vyšší úrovně v občanskoprávním řízení o doplňkový soudní souhlas v kolektivních pracovních sporech a zástupci odborů v občanskoprávním řízení při výkonu pravomocí rady zaměstnanců
20. spotřebitelé jako konkurzní dlužníci
21. jiné osoby a orgány podle zvláštního zákona.

Cizí země je osvobozena od úhrady poplatků, pokud tak stanoví mezinárodní dohoda, nebo podle zásady reciprocity.

V případě pochybností o podmínkách reciprocity požádá soud o vysvětlení ministerstvo spravedlnosti.

Výjimka z bodu 10 se použije na ty humanitární organizace, ohledně nichž vydá ministr zodpovědný za sociální péči příslušné rozhodnutí.

Výjimka z úhrady soudních poplatků se nevztahuje na orgány obcí a měst s výjimkou případů, kdy byly v souladu se zvláštním zákonem pověřeny výkonem veřejné moci.

V rámci evropských řízení o drobných nárocích se hradí následující poplatky:

• za žalobu – platí žalobce
• za podání žalobní odpovědi – platí žalovaný
• za rozhodnutí – platí žalobce
• za odvolání – platí navrhovatel
• za odpověď na odvolání – platí osoba, která poskytuje odpověď (na odvolání není povinné reagovat)

V jaké výši?

I. Za žalobu, vzájemnou žalobu, rozhodnutí a námitku proti platebnímu rozkazu se hradí soudní poplatek odpovídající sporné částce (vypočte se pouze pro částku hlavního návrhu bez úroků a nákladů) takto:

II. Za podání žalobní odpovědi a za odpověď na odvolání se hradí polovina poplatku uvedeného v bodě I.

III. Za odvolání proti rozhodnutí se platí dvojnásobek soudních poplatků uvedených v bodě I.

IV. Pokud je v průběhu soudního řízení dosaženo soudního smíru, soudní poplatky se neplatí.

Jaké jsou důsledky opožděné úhrady poplatků?

Pokud strana neuhradí poplatek ve stanovené lhůtě nebo pokud o tom neinformuje soud, připojí soud ve lhůtě dalších 15 dnů k rozhodnutí o poplatku nebo k rozhodnutí o stížnosti osvědčení o vykonatelnosti rozhodnutí a předloží je finanční agentuře za účelem vymáhání této platby z prostředků dané strany v souladu s ustanoveními zákona upravujícího výkon rozhodnutí o peněžních aktivech.

Podle článku 28 zákona o soudních poplatcích musí soud nejprve upozornit danou stranu na povinnost uhradit poplatek, a pokud tato strana po upozornění tuto povinnost neprodleně nesplní, musí ji soud vyzvat, aby tento poplatek uhradila do tří dnů. Pokud se daná strana nebude tímto upozorněním řídit nebo nebyla přítomna soudnímu řízení, za které se daný poplatek hradí, a tento poplatek neuhradí, vydá soud rozhodnutí o tomto poplatku, přičemž připočte další poplatek ve výši 100 HRK.

Jak a kde soudní poplatky uhradit?

Soudní poplatky se platí bezhotovostně, v hotovosti, formou kolkových známek vydaných Chorvatskou republikou nebo elektronicky.

Hotovostní poplatek lze zaplatit rovněž účetnímu oddělení soudu; v takovém případě je soud povinen tyto prostředky vykázat jako rozpočtový příjem ze soudních poplatků do pěti dnů ode dne, kdy byl poplatek inkasován.

Pokud je poplatek nižší než 100 HRK, lze jej uhradit prostřednictvím kolkové známky.

Informace o způsobu platby poplatků se zveřejňují na internetových stránkách elektronické vývěsky, na webových stránkách soudů a v soudních kancelářích.

Soudní poplatky lze hradit na účet státního rozpočtu Chorvatské republiky prostřednictvím jakékoliv banky nebo pošty.

Při hrazení soudních poplatků ze zahraničí se uvádějí tyto informace:

SWIFT: NBHRHR2X

IBAN:HR1210010051863000160

Číslo žirového účtu (CC):1001005-1863000160

Konstantní symbol:HR64

Variabilní symbol: 5045-20735-PIN (nebo jiné osobní identifikační číslo plátce)

Příjemce: Ministerstvo financí Chorvatské republiky za obchodní soud v Záhřebu

V poznámce k platbě se uvedou poplatky v souvislosti s________ (číslo soudního spisu, resp. popis platby, např. soudní poplatky za návrh na vydání evropského platebního rozkazu).

Co dělat po uhrazení poplatků?

Po provedení úhrady je třeba soudu zaslat doklad o zaplacení poplatku, a to na adresu soudu, který vede soudní řízení, za něž se poplatek hradí, s uvedením čísla projednávané věci (je-li již známo); pokud se teprve podává návrh na vydání evropského platebního rozkazu, pak je třeba k samotné žádosti přiložit potvrzení banky o provedení platby.

Strany doručují soudům písemné dokumenty řádně poštou (doporučenou nebo obyčejnou zásilkou), případně elektronicky ve formě upravené zvláštními předpisy prostřednictvím informačního systému používaného v soudnictví.