Vyhledat znalce

I. Seznamy a rejstříky znalců

V Rakousku jsou osoby, které mohou pracovat jako znalci v soudním řízení nebo při vyšetřování v rámci státního zastupitelství, zapsány do seznamu soudních znalců, který vedou předsedové zemských soudů pro příslušné obvody zemských soudů, přičemž seznam je rozdělen podle specializace.

Rejstříky jsou veřejně dostupné zde.

Aby mohli být znalci zapsáni do seznamu soudních znalců, musí podat žádost a složit zkoušku.

II. Kvalifikace znalců

Uchazeči, kteří chtějí, aby je soudy jmenovaly, musí prokázat praxi v oboru své odbornosti. Znalci musí mít základní znalosti nejdůležitějších zásad rakouského procesního práva, musí být schopni vypracovat znalecký posudek a musí předložit doklad o 10 nebo 5 letech odborné praxe v období bezprostředně předcházejícím jejich zápisu do seznamu (pokud mají příslušný vysokoškolský titul nebo absolvovali studium na vyšší odborné škole) v daném oboru. Kromě toho musí být znalci plně způsobilí k právům a právním úkonům a musí být důvěryhodní. Aby byli znalci důvěryhodní, musí být jejich celkové jednání nenapadnutelné, aby tak byla zaručena jejich nestrannost a kvalita jejich práce.

Žádost o zápis do rejstříku „přísežných a certifikovaných“ znalců (podle terminologie Evropského institutu pro expertizu a znalce (EEEI) „uznaných znalců“) musí být podána předsedovi zemského soudu prvního stupně v obvodu obvyklého bydliště nebo místa výkonu činnosti žadatele.

V průběhu řízení o zápisu pověří předseda odpovědný za zápis komisi vypracováním znaleckého posudku ve věci toho, zda jsou splněny požadavky pro zápis.

Před zápisem musí znalci složit přísahu.

Pokud splňují všechny výše uvedené požadavky, předseda odpovědný za zápis je jmenuje na dobu pěti let. Po uplynutí pětiletého období musí vždy podat novou žádost. Pokud znalci pak i nadále splňují všechny požadavky, je jejich zápis do seznamu soudních znalců prodloužen (zpravidla bez nutnosti skládat další zkoušku).

Znalci mohou být z rejstříku soudních znalců vyškrtnuti na vlastní žádost, pokud již nesplňují požadavky nebo pokud tak rozhodně předseda odpovědný za zápis. Rozhodnutí o vyškrtnutí nebo odmítnutí opětovného zápisu znalce musí být řádně odůvodněno a lze se proti němu odvolat.

Existuje etický kodex (Ethikkodex – odkaz zde), který vydal Rakouský svaz přísežných a certifikovaných znalců.

III. Odměňování znalců

III.1 Obecné informace

Odměny znalců se řídí rakouským zákonem o nároku na odměnu (Gebührenanspruchsgesetz – odkaz zde). Tento zákon obsahuje obecná pravidla pro činnost znalce. Obsahuje také zvláštní systém odměn pro lékaře, antropology, zubní lékaře, veterináře, odborníky na chemickou analýzu a odborníky na motorová vozidla.

III.2 Odměna

Odměny obvykle závisí na složitosti posudku. Zvláštní systém odměňování pro některé znalce existuje mimo jiné v trestním řízení a v řízení u rodinného soudu (viz bod III.1).

III.3 Platba

Znalci musí svou odměnu fakturovat soudu do 4 týdnů od vypracování posudku. Odměna se obvykle platí bankovním převodem.

III.3.1 Občanskoprávní řízení

V občanskoprávním řízení soud předtím, než znalec začne pracovat na svém posudku, obecným způsobem nařídí, aby oba účastníci řízení uhradili soudu zálohu (Kostenvorschuss). Výše zálohy závisí na složitosti věci a rozsahu posudku, který musí znalec vypracovat. Odměna se zpravidla vypočítá na základě počtu hodin odpracovaných znalcem v dané věci, násobeného hodinovou sazbou. Součástí odměny znalce jsou i náklady a DPH. Částku, kterou musí složit účastníci řízení, stanoví soud na základě svých zkušeností. Pokud složená částka není dostatečná, lze nařídit další zálohu.

III.3.2 Trestní řízení

V trestním řízení hradí odměnu znalcům stát a v případě odsouzení musí náklady uhradit odsouzený.

III.3.3 Řízení u rodinného soudu

V řízení u rodinného soudu je odměna znalce zpravidla hrazena státem.

III.4 Případy právní pomoci

Právní pomoc se obecně poskytuje osobám, které jsou v důsledku své ekonomické situace částečně nebo zcela neschopné nést náklady řízení, a to včetně nákladů na znalce. Příjemci právní pomoci musí v plné nebo částečné výši poplatky zpětně uhradit, pokud se jejich finanční situace do tří let po konání řízení podstatně zlepší. Je třeba upozornit, že účastník, který v řízení prohrál, nese vždy náklady úspěšného účastníka řízení.

III.5 Náhrada nákladů znalců

O náhradě nákladů znalce rozhoduje soud v rámci samostatného rozhodnutí o nákladech nebo v rámci rozsudku. Přiznané náklady jsou proto vykonatelné.

IV. Odpovědnost znalců

Znalci nesou odpovědnost v souladu s obecným smluvním právem a právem občanskoprávních deliktů. Jsou povinni krýt svou případnou odpovědnost pojištěním odpovědnosti z výkonu profesní činnosti.

V. Doplňující informace o znaleckém řízení

Na internetových stránkách Rakouského svazu přísežných a certifikovaných znalců (Hauptverband der allgemein beeideten und gerichtlich zertifizierten Sachverständigen Österreichs – odkaz zde) jsou uvedeny podrobné informace o nákladech (vzory poplatků) a podmínkách pro zápis do seznamu soudních znalců. Tyto internetové stránky jsou velmi informativní a veřejnosti snadno přístupné.

V.1 Právní základy

Hlavní právní předpisy použitelné na činnost soudních znalců v Rakousku zahrnují:

• články 351–367 rakouského občanského soudního řádu (österreichische Zivilprozessordnung (ZPO) – odkaz zde),
• článek 31 zákona o nesporném řízení (Außerstreitgesetz – odkaz zde),
• články 52–53a rakouského správního řádu z roku 1991 (Allgemeines Verwaltungsverfahrensgesetz – odkaz zde),
• články 104, 112, 112a a 125–128 rakouského trestního řádu z roku 1975 (österreichische Strafprozessordnung – odkaz zde).

V.2 Ustanovování znalců

Znalce může ustanovit soud, nikoli však účastníci řízení. Ustanovování znalců ve správním řízení je podobné jako v občanskoprávním řízení. V rámci trestního vyšetřování může znalce ustanovit státní zástupce.

V.2.a Ustanovení soudem

Občanskoprávní soud má diskreční pravomoc ustanovit znalce, a to buď z vlastního podnětu, nebo na výslovnou žádost účastníka řízení, pokud nelze o skutkovém stavu věci rozhodnout jinak. Soud může znalcem ustanovit kteroukoli osobu, kterou bude považovat za vhodnou. Znalec musí soudu oznámit jakýkoli střet zájmů. Soudem ustanovení znalci mají přístup k příslušným dokumentům ze soudního spisu.

V.2.b Ustanovení účastníky řízení

Soukromé znalce si v Rakousku vybírají účastníci řízení. Jejich posudky musí být uplatněny a předloženy účastníky řízení, jinak jsou zamítnuty jako nepřijatelné. Pokud jsou tyto požadavky splněny, soud znalecký posudek přezkoumá a posoudí. Posudek se považuje za důkaz, nemůže však zneplatnit posudek soudem ustanoveného znalce. Je spíše podpůrným dokumentem pro právní základ argumentů strany.

Soud může rozhodnout, zda ve svém rozsudku založí odůvodnění na posudku znalce ustanoveného účastníkem řízení či nikoli.

V.3 Řízení

V.3.a Znalecký posudek

Znalecký posudek lze předložit písemně nebo ústně. Neexistují žádné předpisy, které by upravovaly způsob, jakým by měl být znalecký posudek strukturován.

Pokud soud považuje posudek za neúplný nebo, v případě neodůvodněného pochybení znalce, může z vlastního podnětu nebo na žádost účastníků řízení nařídit vypracování nového nebo doplňujícího posudku. Soud může také nařídit, aby znalec zaplatil soudní poplatky z důvodu svého neodůvodněného pochybení.

Účastníci řízení mohou zpochybnit posudek nebo se domáhat jeho neplatnosti prostřednictvím příslušného podání nebo posudku s opačným stanoviskem.

V občanskoprávním řízení jsou účastníci řízení široce zapojeni do činnosti znalce. Musí s nimi spolupracovat a poskytnout jim všechny dokumenty, které si vyžádají. Mohou jim během kontradiktorního řízení přímo klást dotazy a požadovat, aby se ke svým připomínkám vyjádřili.

V.3.b Soudní jednání

V případě předložení písemného posudku rozhoduje soud (případně na žádost účastníků řízení) o tom, zda a do jaké míry je účast znalce na soudním jednání nutná.

Zde uvedené informace byly shromážděné během projektu „Vyhledání znalce“ od kontaktních osob v jednotlivých zemích, které vybral Evropský institut pro expertizu a znalce.