Zavřít

BETA VERZE PORTÁLU JE JIŽ K DISPOZICI!

Vyzkoušejte si BETA verzi evropského portálu e-Justice a dejte nám vědět, jak se Vám s ní pracuje!

 
 

menu starting dummy link

Page navigation

menu ending dummy link

Vyhledat znalce - Estonsko


I. Seznamy a rejstříky znalců

Podle estonského zákona o forenzním vyšetřování je znalec osoba, která vypracovává jiné než právní odborné posudky nebo právní odborné posudky v případech, kdy je to povoleno zákonem. Někteří znalci jsou zaměstnanci státních institucí („forenzní znalci“), jiní jsou zapsáni na seznamu znalecké instituce.

V Estonsku existují oficiální seznamy znalců. Seznamy jsou přístupné všem osobám. Tyto seznamy lze stáhnout nebo přečíst Odkaz se otevře v novém okně.zdeOdkaz se otevře v novém okně.zde.

Za průběžnou aktualizaci těchto seznamů odpovídá Estonský ústav forenzních věd, státní forenzní laboratoř. Do výše uvedeného druhého seznamu bude zapsána osoba splňující požadavky, které stanoví čl. 6 odst. 1) body 1–3 a odst. 2 body 1 a 2 zákona o forenzním vyšetřování.

II. Kvalifikace znalce

Minimální požadavky na přiznání statusu forenzního znalce vycházejí ze zákona o forenzním vyšetřování. Způsobilost forenzního znalce se získává odborným vzděláváním.

Odborné vzdělávání lékařského forenzního znalce zajišťuje univerzita v Tartu v rámci čtyřletého rezidenčního programu soudního lékařství. Rezidenti získávají odborné dovednosti v Estonském ústavu forenzních věd, což je jedna z výukových základen univerzity v Tartu.

V Estonsku neexistuje žádná vzdělávací instituce pro odborné vzdělávání forenzních znalců v jiných oborech forenzní vědy. Znalci jsou v Estonském ústavu forenzních věd školeni pod vedením zkušených odborníků. Ve většině případů trvá odborné vzdělávání dva roky. Plán odborného vzdělávání obsahuje obecná i konkrétnější témata a jeho cílem je, aby si znalec osvojil odborné kompetence. Plán odborného vzdělávání je vypracován na základě zvláštních prvků každého druhu odborných znalostí, přičemž se bere v úvahu také odborné akademické vzdělání a předchozí praxe znalce.

Pokud zaměstnanec splňuje požadavky stanovené pro forenzního znalce v zákoně o forenzním vyšetřování, absolvoval odborné vzdělávání a získal dostatečnou praxi pro zpracovávání nezávislých znaleckých posudků, je mu přiznán status forenzního znalce. Zaměstnání forenzního znalce může začít vykonávat poté, co složí přísahu forenzního znalce stanovenou zákonem o forenzním vyšetřování.

III. Odměňování znalců

Financování znaleckých šetření je popsáno v kapitole 5 zákona o forenzním vyšetřování. Znalecká šetření prováděná ve státní forenzní instituci jsou financována z ročního státního rozpočtu. Přesnou výši odměn za znalecká šetření stanoví § 26 zákona o forenzním vyšetřování.

Není stanovena žádná konkrétní metoda odměňování znalců. Ve většině situací musí znalci předložit cenovou nabídku předtím, než jsou ustanoveni. Procesní právo rovněž stanoví náhradu nákladů znalce.

Náklady na znalecké šetření zahrnují celkovou částku nákladů vynaložených v rámci šetření včetně nákladů, které vznikly v důsledku zapojení dalších znalců nebo institucí jako subdodavatelů. Náklady na mimosoudní znalecké řízení mohou být zahrnuty do procesních nákladů.

Znalci mohou obdržet zálohu na náklady.

IV. Odpovědnost znalců

Znalci musí všechny účastníky řízení informovat o zahájení znaleckého šetření. Záměrné poskytnutí nepravdivého znaleckého posudku je trestným činem podle § 321 trestního zákona.

Znalci nesou odpovědnost v souladu s obecným smluvním právem a právem občanskoprávních deliktů. Kromě toho existuje zvláštní ustanovení trestního práva, které se týká odpovědnosti znalce: Křivé obvinění: 1) Předložení vědomě křivých obvinění týkajících se spáchání trestného činu jinou osobou se trestá peněžitým trestem nebo odnětím svobody až na jeden rok. 2) Tentýž čin, pokud zahrnuje podvodné vytvoření důkazů, se trestá peněžitým trestem nebo odnětím svobody až na pět let.

Znalci nejsou povinni krýt svou odpovědnost pojištěním odpovědnosti z výkonu profesní činnosti.

V. Doplňující informace o znaleckém řízení

Právní ustanovení týkající se znaleckého řízení v Estonsku jsou obsažena v těchto právních předpisech:

Mezi ustanovováním znalců v občanskoprávním nebo správním řízení neexistují žádné rozdíly. V trestním řízení bude znalec ustanoven na žádost Estonského ústavu forenzních věd, aby byl dle potřeby nápomocen státnímu zástupci a soudu.

Titul znalce není v Estonsku chráněn. Znalci se podílí na více než 70 % trestněprávních věcí, 30 % občanskoprávních řízení a 10 % správních řízení.

V.1. Ustanovování znalců

Znalce může ustanovit soud a v některých případech účastníci řízení. Znalci mohou být ustanoveni také pro účely předběžného nebo přípravného řízení. Neexistuje povinnost ustanovit znalce zapsaného v jednom ze seznamů. V trestním řízení během přípravné fáze může znalce ustanovit policie (vyšetřující orgán) nebo státní zástupce.

Pokud účastníci řízení neustanoví znalce nebo nedospějí k dohodě na tom, koho ustanovit, nebo pokud je znalecký posudek předložen před hlavním líčením, může znalce ustanovit soud. V občanskoprávních věcech musí účastníci řízení před ustanovením znalce uhradit zálohu na náklady znaleckého posudku. Účastníci řízení mohou předkládat své návrhy ohledně toho, kdo by měl být ustanoven znalcem, tyto návrhy však nejsou pro soud závazné.

Pokud jde o ustanovení znalce různými soudy a v různých oborech justice, neexistují významné rozdíly.

Soudní znalci mají ze zákona povinnost oznámit jakýkoli střet zájmů.

V.2 Řízení

Občanskoprávní řízení

Obecně se požaduje, aby znalci vykonávali svou práci důkladně, úplně a objektivně a aby zajistili, že předložené posudky budou vědecky platné. To platí pro všechny druhy soudních řízení.

Účastníci řízení mohou posudek napadnout prohlášením nebo předložením revizního znaleckého posudku.

Soudce není znaleckým posudkem vázán. Soud se může znaleckým posudkem řídit i v případě, že jeden z účastníků řízení posudek během hlavního líčení napadl.

I za takových okolností soud přihlédne k důkazní hodnotě znaleckého posudku ve vztahu k ostatním důkazům, neboť posudek představuje pouze jednu z důkazních informací.

Neexistuje žádný postup, podle kterého by se znalci před zahájením hlavního líčení scházeli nebo byli podrobováni křížovému výslechu.

Znalec smí být během řízení v kontaktu s účastníky řízení, pokud potřebuje více informací.

1. Znalecký posudek

V Estonsku lze znalecké posudky předkládat písemně, někdy i ústně. Vyjma trestního řízení nemusí znalec při předkládání posudku dodržet určenou strukturu.

Znalec se v konečném posudku musí zabývat argumenty účastníků řízení. Pokud účastníci řízení požádají o dodatečný posudek z důvodu problémů v původním posudku, může soud nařídit dodatečný posudek. V případě nejednoznačnosti, rozpornosti nebo nedostatečnosti znaleckého posudku, které nelze odstranit pomocí doplňujících otázek, má soud právo nařídit další znalecké šetření. Opakované šetření provádí tentýž nebo jiný znalec.

2. Soudní jednání

Znalci se neúčastní předběžného jednání, jsou však zváni na jednání, aby zodpověděli otázky soudu nebo účastníků řízení. Je běžnou praxí, že jsou znalci podrobováni křížovému výslechu. Znalci mohou být vyslechnuti prostřednictvím telefonní konference, pokud se na tom účastníci řízení před jednáním dohodnou.

 

Zde uváděné informace byly shromážděny během projektu „Vyhledání znalce“ od kontaktních osob v jednotlivých zemích, které vybral Odkaz se otevře v novém okně.Evropský institut pro expertizu a znalce, EEEI.


Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 10/09/2020