Zavřít

BETA VERZE PORTÁLU JE JIŽ K DISPOZICI!

Vyzkoušejte si BETA verzi evropského portálu e-Justice a dejte nám vědět, jak se Vám s ní pracuje!

 
 

menu starting dummy link

Page navigation

menu ending dummy link

Insolvence - Francie

Upozorňujeme, že výchozí francouzština verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.
K dispozici jsou již tyto aktualizované překlady: angličtina

OBSAH

1 Proti komu lze zahájit insolvenční řízení?

Každá osoba vykonávající obchodní či řemeslnou činnost, každý zemědělec, jakákoli jiná fyzická osoba vykonávající nezávislou pracovní činnost, včetně svobodného povolání podléhajícího zákonné a právní regulaci nebo jehož titul je předmětem ochrany, a každá právnická osoba soukromého práva mohou být předmětem ochranného postupu (procédure de sauvegarde), nuceného vyrovnání (redressement judiciaire) nebo soudní likvidace (liquidation judiciaire).

Osoba samostatně výdělečně činná má právo na zahájení úpadkového řízení.

Na zahájení ochranného postupu má nárok pouze osoba vykonávající pracovní činnost. V případě nuceného vyrovnání nebo soudní likvidace může mít dotčená osoba v okamžiku zahájení řízení již ukončenou činnost.

Mezi právnické osoby soukromého práva, proti nimž může být zahájeno úpadkové řízení, patří obchodní společnosti, společnosti podle občanského práva, hospodářské zájmové skupiny, sdružení, profesní odborové svazy nebo rady zaměstnanců.

Seskupení soukromého práva, která nemají právní subjektivitu, jako jsou holdingové společnosti nebo společnosti v době před svým vznikem, nemají na zahájení úpadkového řízení nárok.

Z tohoto řízení jsou rovněž vyloučeny právnické osoby veřejného práva.

Zrychlený ochranný postup a zrychlený finanční ochranný postup:

Dlužník může využít zrychleného ochranného postupu nebo zrychleného finančního ochranného postupu, pokud jeho účty byly ověřeny auditorem nebo sestaveny účetním znalcem a pokud má více než 20 zaměstnanců nebo více než 3 miliony EUR obratu před zdaněním nebo více než 1,5 milionu EUR bilanční sumy. Zrychleného ochranného postupu nebo zrychleného finančního ochranného postupu může rovněž využít dlužník, který sestavil konsolidovanou účetní uzávěrku.

2 Jaké jsou podmínky pro zahájení insolvenčního řízení?

Ochranný postup je zahájen v případě nepřekonatelných potíží dlužníka a nejsou‑li pozastaveny platby.

Nucené vyrovnání je zahájeno v případě, že se dlužník, který není s to čelit podmíněným závazkům svým likvidním aktivem, nachází v platební neschopnosti.

Cílem nuceného vyrovnání je umožnit další fungování podniku, zachovat pracovní místa a vyrovnat pohledávky. O zahájení tohoto řízení musí požádat ředitel podniku do 45 dnů od pozastavení plateb.

Soudní likvidace je zahájena, pokud se podnik nachází v platební neschopnosti a soudní vyrovnání je zjevně neuskutečnitelné.

Zahájení ochranného postupu může navrhnout pouze dlužník.

Naproti tomu o zahájení postupu nuceného vyrovnání nebo soudní likvidace může kromě dlužníka požádat věřitel nebo státní zastupitelství za podmínky, že současně neprobíhá smírčí řízení (předúpadkové řízení).

Rozhodnutí o zahájení úpadkového řízení nabývá účinku v den vydání, a to v 00:00 dne, kdy bylo vydáno.

Rozhodnutí o zahájení řízení je oznámeno dlužníkovi do osmi dnů od svého vydání a je sděleno insolvenčním správcům a státnímu zastupitelství, a to i v ostatních členských státech, v nichž má dlužník sídlo.

Rozhodnutí okamžitě nabývá účinku ve vztahu ke všem zúčastněným.

Do patnácti dnů ode dne vydání rozhodnutí je záznam o rozhodnutí o zahájení řízení zanesen do obchodního rejstříku, živnostenského rejstříku nebo zvláštního rejstříku vedeného v kanceláři soudu prvního stupně.

Výtah z rozhodnutí je zaznamenán do úředního věstníku Bodacc (Bulletin officiel des annonces civiles et commerciales) a úředního věstníku v místě, kde má dlužník své sídlo nebo obchodní adresu.

Zrychlený ochranný postup a zrychlený finanční ochranný postup

Existuje rovněž zrychlený ochranný postup nebo zrychlený finanční ochranný postup.

Zrychlený ochranný postup může být zahájen na návrh dlužníka účastnícího se smírčího řízení, který doloží, že vypracoval návrh plánu, jehož cílem je zajistit životaschopnost podniku.

Okolnost, že se dlužník nachází v platební neschopnosti, nebrání zahájení zrychleného ochranného postupu, pokud tato situace nenastala před více než 45 dny před podáním návrhu na zahájení smírčího řízení.

Zrychlený finanční ochranný postup může být zahájen za stejných podmínek jako zrychlený ochranný postup a za předpokladu, že z účetnictví dlužníka vyplývá, že jeho zadlužení umožňuje přijetí plánu výhradně věřiteli, kteří jsou členy výboru úvěrových institucí.

3 Jaký majetek tvoří majetkovou podstatu? Jak se nakládá s majetkem, který dlužník nabyl nebo na něj přešel po zahájení insolvenčního řízení?

Předmětem úpadkového řízení je veškerý majetek dlužníka.

Pokud je dlužník samostatným podnikatelem, vztahuje se toto řízení i na jeho osobní majetek.

Nicméně hlavní bydliště samostatného podnikatele vykonávajícího obchodní, podnikatelskou, řemeslnou, zemědělskou činnost nebo svobodné povolání je ze zákona nezabavitelné profesionálními věřiteli.

Ostatní zastavěné či nezastavěné pozemky, které nejsou využívány pro podnikatelskou činnost, mohou být předmětem prohlášení o nezabavitelnosti. Účinky tohoto prohlášení, které musí mít formu notářského zápisu a musí být zveřejněno, se omezují na profesionální věřitele, jejichž práva vznikají po zveřejnění.

Nezabavitelnost hlavního bydliště dlužníka profesionálními věřiteli je stanovena v zájmu ochrany dlužníka a jeho rodiny.

4 Jaké pravomoci má dlužník a jaké insolvenční správce?

Zabavení majetku dlužníka

Ochranný postup a nucené vyrovnání

V případě zahájení ochranného postupu a nuceného vyrovnání není dlužníkovi zabaven majetek a dlužník nadále řídí svůj podnik.

V rámci ochranného postupu soudní správce (administrateur judiciaire) vykonává nad dlužníkem dohled nebo je mu nápomocen při řízení podniku v souladu s úlohou vymezenou soudem.

V rámci nuceného vyrovnání je soudní správce dlužníkovi nápomocen při řízení podniku nebo řízení v celém či částečném rozsahu vykonává za něj.

Soudní likvidace

V případě zahájení postupu soudní likvidace je dlužník zbaven práva spravovat svůj majetek a disponovat s ním. Jeho práva a činnosti související s jeho obchodním jměním jsou vykonávány likvidátorem. Likvidátor tak zajišťuje správu jeho majetku.

Insolvenční správci

Insolvenční správci jsou soudními zmocněnci podléhajícími dohledu státního zastupitelství, kteří náleží k regulovaným povoláním.

Tyto osoby vykonávající odborné svobodné povolání musí být zapsány na vnitrostátních seznamech a musí splňovat přísné podmínky týkající se kvalifikace a etiky.

Pro výkon těchto funkcí mohou být rovněž jmenovány osoby, které nefigurují na vnitrostátních seznamech, které však mají zkušenost nebo zvláštní kvalifikaci související s předmětnou záležitostí.

Insolvenční správci jsou jmenováni soudem při zahájení řízení.

Insolvenční správci mohou mít občanskoprávní odpovědnost v rámci podmínek stanovených veřejným právem.

Odměny insolvenčních správců jsou určovány na základě tarifů stanovených vyhláškou; takto stanovená odměna je hrazena dlužníkem na základě rozhodnutí soudce.

Pravomoci insolvenčních správců a dlužníka

Soudní správce (administrateur judiciaire)

Soud, který zahajuje ochranný postup nebo postup nuceného vyrovnání, zpravidla jmenuje soudního správce, jenž může být navržen dlužníkem účastnícím se ochranného postupu nebo státním zastupitelstvím.

Jeho jmenování není nutné v případě, že dlužník má méně než 20 zaměstnanců a jeho obrat je nižší než 3 miliony EUR bez daně.

V případě zrychleného ochranného postupu a zrychleného finančního ochranného postupu je jmenování soudního správce vždy povinné.

V rámci ochranného postupu soudní správce vykonává nad dlužníkem dohled nebo je mu nápomocen při řízení podniku v souladu s úlohou vymezenou soudem.

V rámci nuceného vyrovnání je dlužníkovi nápomocen při řízení nebo řízení v celém či částečném rozsahu vykonává za něj.

Soudní správce musí podniknout kroky, které jsou nezbytné k zachování práv podniku ve vztahu k jeho dlužníkům, a kroky nezbytné k zachování výrobní kapacity, nebo zajistit podniknutí takových kroků dlužníkem.

Soudní správce disponuje vlastními pravomocemi, jako je pravomoc spravovat na základě svých podpisů bankovní účty dlužníka, kterému byl uložen zákaz vystavovat šeky, zajišťovat pokračování platných smluv a provést nezbytná propuštění zaměstnanců.

Soudní zmocněnec (mandataire judiciaire)

Soudní zmocněnec je povinně jmenován soudem v rámci každého kolektivního řízení.

Jeho úkolem je zastupovat věřitele a jejich kolektivní zájem.

Vypracovává seznam pohledávek, včetně mzdových, které přihlašuje společně se svými návrhy na přijetí, zamítnutí nebo předání příslušnému soudu, a předá seznam pověřenému soudci.

Likvidátor

V rozhodnutí o soudní likvidaci soudce jmenuje likvidátora.

Likvidátor musí ověřit pohledávky a realizovat prodej majetku, který tvoří součást aktiv dlužníka, s cílem rozdělit zbývající aktiva mezi věřitele.

Provádí propouštění zaměstnanců a může se rozhodnout pro zachování platných smluv.

Zastupuje dlužníka, jemuž je zabaven majetek, a vykonává tak většinu jeho majetkových práv a činností během postupu soudní likvidace. Nemůže však vykonávat nemajetková práva dlužníka.

5 Za jakých podmínek lze uplatnit započtení pohledávek?

Započtení je způsob vypořádání oboustranných závazků ve výši nižší z pohledávek.

Může se uskutečnit pouze mezi dvěma osobami, které jsou vůči sobě symetrickými věřiteli a dlužníky.

Započtení tak představuje zkrácenou dvojí platbu mezi vzájemnými pohledávkami.

Dlužníkovi je v zásadě zakázáno hradit veškeré pohledávky vzniklé před vydáním soudního rozhodnutí o zahájení ochranného postupu nebo nuceného vyrovnání.

Zákaz úhrady dříve vzniklých pohledávek se nicméně nevztahuje na platbu započtením souvisejících pohledávek. Za související jsou považovány vzájemné pohledávky, které vyplývají nebo jsou odvozeny z plnění nebo neplnění téže smlouvy.

Pokud vznikne pohledávka související s předchozí pohledávkou po vydání rozsudku o zahájení řízení, lze provést její platbu započtením s předchozí pohledávkou za podmínky, že tato předchozí pohledávka byla přihlášena.

Vzájemné pohledávky jsou považovány za související, pokud vyplývají nebo jsou odvozeny z plnění nebo neplnění téže smlouvy nebo smluvního celku.

6 Jaké účinky má insolvenční řízení na probíhající smlouvy, jichž je dlužník smluvní stranou?

Postup zajišťující pokračování platných smluv

Zahájením úpadkového řízení není dotčena existence smluv mezi dlužníkem a jeho partnery (dodavateli, klienty) a které jsou platné ke dni zahájení řízení.

Platnou smlouvou je smlouva existující a prováděná ke dni zahájení řízení, smlouva s postupným plněním, která k tomuto dni neskončila, nebo smlouva s okamžitým plněním, které ještě nenastalo, přičemž však smlouva již byla uzavřena.

Smluvní strana platné smlouvy bude disponovat přednostním právem a bude vyplacena před ostatními věřiteli.

Ochranné postupy a nucené vyrovnání

Smlouva a priori automaticky nadále probíhá; soudní správce disponuje právem veřejného pořádku, které mu umožňuje požadovat další trvání smlouvy s povinností hradit plnění, jež mu budou poskytnuta.

V případě, že nebyl jmenován soudní správce, může dlužník požadovat plnění platných smluv po vyjádření souhlasu soudního zmocněnce.

Pokračující smlouva je plněna jako obvykle, v souladu se smluvními ustanoveními.

Soudní správce může vypovědět smlouvu z důvodu předpokládaného neplnění dlužníkem, pokud zjistí, že nedisponuje dostatečnými prostředky pro plnění svých závazků.

Platná smlouva je vypovězena ex lege, pokud po uplynutí lhůty jednoho měsíce soudní správce plnění této smlouvy výslovně nevyžadoval.

Stejně tak je tomu v případě neprovedení platby a nevyjádření souhlasu smluvní strany s pokračováním smluvních vztahů.

Soudní správce kromě toho může požádat pověřeného soudce, aby rozhodl o vypovězení platné smlouvy, pokud je vypovězení nezbytné pro ochranný postup nebo nucené vyrovnání dlužníka a za podmínky, že nepřiměřeným způsobem nezasahuje do zájmů smluvního partnera.

Soudní likvidace

Všechny platné smlouvy jsou zpravidla zachovány.

Pouze likvidátor má právo požadovat provádění platných smluv na základě poskytování plnění přislíbeného dlužníkovi.

Platná smlouva je vypovězena ex lege, pokud po uplynutí lhůty jednoho měsíce likvidátor plnění této smlouvy výslovně nepožadoval.

Stejně tak je tomu v případě, že se plnění dlužníka týká platby peněžité částky v den, kdy je smluvní strana informována o rozhodnutí likvidátora nepokračovat ve smlouvě, jakož i v případě neprovedení platby.

Likvidátor může vypovědět smlouvu z důvodu předpokládaného neplnění dlužníkem, pokud zjistí, že nedisponuje dostatečnými prostředky pro plnění svých závazků.

Pokud je plnění jiné než platba peněžité částky, může likvidátor rovněž požádat pověřeného soudce, aby rozhodl o vypovězení platné smlouvy, pokud je nezbytné k procesu likvidace a nezasahuje nepřiměřeným způsobem do zájmů smluvní strany.

Postoupení platných smluv

Pokud v případě nuceného vyrovnání stanoví ozdravný plán převod podniku na třetí osobu, může soud nařídit postoupení smluv, které jsou podniku užitečné (pronájem, dodavatelská smlouva, dohoda o franšíze, leasing, provozní licence).

7 Jaké účinky má insolvenční řízení na řízení zahájená jednotlivými věřiteli (s výjimkou probíhajících soudních řízení)?

V případě úpadkového řízení jsou věřitelé povinni uplatňovat svá práva vůči dlužníkovi výhradně v rámci úpadkového řízení a nemohou jednat v platebních záležitostech proti dlužníkovi samostatně.

Soudním rozhodnutím o ukončení postupu soudní likvidace z důvodu nedostatku aktiv nezískávají věřitelé právo na samostatné podání žalob proti dlužníkovi.

Výjimku z toho pravidla představují tyto případy:

– žaloby týkající se majetku nabytého v rámci dědictví, které vzniklo během postupu soudní likvidace,

– pokud pohledávka vznikla v důsledku trestného činu, z něhož byl dlužník uznán vinným, nebo pokud se týká práv spojených s osobou věřitele,

– pokud pohledávka vznikla v důsledku podvodné činnosti poškozující orgány sociální ochrany. Podvodná příčina pohledávky je stanovena buď soudním rozhodnutím, nebo sankcí uloženou orgánem sociálního zabezpečení.

Věřitelé rovněž nabývají právo na zahájení individuálního soudního řízení v následujících případech:

– byl vyhlášen osobní úpadek dlužníka,

– dlužník byl odsouzen za trestný čin způsobení úpadku,

– dlužník, pokud jde o jakoukoli část jeho majetku, nebo právnická osoba, jíž byl ředitelem, prošli předchozím postupem soudní likvidace ukončeném z důvodu nedostatku aktiv méně než pět let před zahájením řízení, kterému jsou podrobeni, stejně jako dlužník, který během pěti let před tímto datem využil výmazu dluhů,

– řízení bylo zahájeno jako územní řízení ve smyslu čl. 3 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 ze dne 29. května 2000 o úpadkovém řízení.

Kromě toho v případě podvodu vůči jednomu nebo několika věřitelům soud povolí obnovení individuálních řízení všech věřitelů proti dlužníkovi. Soud vydá rozhodnutí na závěr řízení po vyslechnutí a náležitém předvolání dlužníka, likvidátora a auditorů. Může vydat rozhodnutí i po ukončení řízení na žádost jakékoli zúčastněné strany, za stejných podmínek.

8 Jaké účinky má insolvenční řízení na pokračování soudních řízení, které probíhají v okamžiku zahájení insolvenčního řízení?

Soudním rozhodnutím o zahájení úpadkového řízení se přerušují nebo zakazují žaloby podané proti dlužníkovi, které směřují k úhradě peněžité částky nebo vypovězení smlouvy z důvodu nezaplacení peněžitých částek.

Pozastavují se rovněž postupy při výkonu rozhodnutí a ochranná opatření.

Přerušují se nebo pozastavují žaloby věřitelů, které byly podány před zahájením kolektivního řízení.

Jedná se tedy o všechny předchozí věřitele, bez ohledu na to, zda disponují zárukami či nikoli.

Přerušení a zákaz žalob se vztahuje na všechna úpadková řízení.

Probíhající soudní řízení se přerušují do doby, kdy žalující věřitel přihlásí svou pohledávku.

Následně jsou ze zákona obnovena, avšak směřují pouze ke zjištění pohledávky a stanovení její výše, aniž je dlužník odsouzen.

Jiná soudní řízení a postupy při výkonu rozhodnutí, než jsou řízení a postupy uvedené výše, pokračují ve vztahu k dlužníkovi během období pozorování po vznesení obvinění soudním zmocněncem a soudním správcem, pokud je jeho úkolem dlužníkovi pomáhat nebo jej zastupovat, nebo po obnově řízení z podnětu soudního zmocněnce nebo soudního správce.

9 Jaké jsou hlavní rysy účasti věřitelů na insolvenčním řízení?

Ochranný postup a nucené vyrovnání

V souvislosti s přijetím plánu na ochranný postup jsou věřitelé konzultováni ve věci platebních lhůt nebo prominutí dluhů.

Návrhy předává soudní správce soudnímu zmocněnci, který zastupuje věřitele.

Soudní zmocněnec shromáždí individuálně nebo kolektivně souhlas každého věřitele, který přihlásil svou pohledávku.

Soudní zmocněnec není povinen konzultovat věřitele, pro něž návrh plánu nemění platební podmínky nebo stanoví splacení celkové částky v hotovosti, jakmile bude přijat plán nebo jakmile budou přiznány pohledávky.

Výbory věřitelů

Pokud dlužník zaměstnává více než 150 zaměstnanců a jeho obrat je vyšší než 20 milionů EUR, jsou ustaveny výbory věřitelů, jejichž úkolem bude vyjádřit se k návrhům plánu týkajícího se vyrovnání závazků.

V rámci výborů věřitelů jsou různé kategorie věřitelů sdružovány do samostatných celků za účelem předložení návrhů těmto věřitelům, o kterých budou moci diskutovat a ke kterým se budou moci kolektivně vyjádřit, přičemž menšina se bude muset podřídit rozhodnutí většiny.

Existuje výbor úvěrových institucí, složený z finančních společností a úvěrových a podobných institucí, a výbor složený z hlavních dodavatelů zboží nebo služeb. Pokud existují vlastníci dluhopisů, je zřízeno generální shromáždění tvořené všemi věřiteli, kteří jsou držiteli dluhopisů vydaných ve Francii nebo v zahraničí, s cílem projednat návrh plánu přijatý výbory věřitelů.

Výbory věřitelů musí být konzultovány soudním správcem ohledně návrhu plánu a hlasovat ve prospěch určitého plánu předtím, než soud může vydat rozhodnutí.

Každý věřitel, který je členem některého z výborů, může za přítomnosti výborů věřitelů předkládat alternativní návrhy k návrhu plánu představeného dlužníkem.

Iniciátorem návrhu plánu tak může být dlužník nebo v případě nuceného vyrovnání soudní správce ve spolupráci s dlužníkem, ale rovněž věřitelé, kteří jsou členy těchto výborů. Plán schválený výbory a – je‑li odlišný – plán podporovaný dlužníkem nebo soudním správcem budou následně moci být společně předloženy soudu.

Zrychlený ochranný postup

V případě zahájení zrychleného ochranného postupu se povinně zřizují výbory věřitelů – výbor úvěrových institucí a výbor dodavatelů zboží a služeb – a generální shromáždění vlastníků dluhopisů, existují‑li.

Rovněž probíhají individuální konzultace s věřiteli, kteří nejsou členy výborů.

Zrychlený finanční ochranný postup

V případě zahájení zrychleného finančního ochranného postupu se povinně zřizuje pouze výbor úvěrových institucí a generální shromáždění vlastníků dluhopisů, existují‑li.

10 Jakým způsobem může insolvenční správce používat majetek v majetkové podstatě nebo s ním nakládat?

11 Jaké pohledávky mají být přihlášeny za majetkovou podstatou dlužníka a jak se nakládá s pohledávkami, které vznikly po zahájení insolvenčního řízení?

Veškeré pohledávky, které vznikly před vydáním rozhodnutí o zahájení řízení, musí být přihlášeny, bez ohledu na svou povahu: obchodní, občanskou, správní (státní pokladna, vzájemné pojišťovny a orgány sociálního zabezpečení) nebo trestní (pokuta). Nezáleží na tom, zda je pohledávka nezajištěná nebo přednostní, splatná nebo termínovaná, jistá nebo podmíněná.

Pohledávky řádně vzniklé po rozhodnutí o zahájení řízení pro potřeby průběhu řízení či jako protiplnění za plnění poskytnuté dlužníkovi pro účely jeho pracovní činnosti, se hradí ke dni jejich splatnosti.

12 Jaká pravidla platí pro přihlašování, přezkum a uznávání pohledávek?

Všichni věřitelé, jejichž pohledávka vznikla před rozhodnutím o zahájení řízení, jsou povinni přihlásit své pohledávky u soudního zmocněnce v případě ochranného postupu nebo nuceného vyrovnání nebo u likvidátora v případě likvidace.

Lhůta pro přihlášení je dva měsíce od zveřejnění soudního rozhodnutí o zahájení řízení.

Rovněž dlužník může sám přihlásit pohledávku některého ze svých věřitelů za stejných podmínek.

Přihlášení se týká rovněž některých pohledávek vzniklých po rozhodnutí o zahájení řízení – pohledávek, které nemají nárok na přednostní platbu, která je k dispozici pro splacení pohledávek užitečných pro podnik nebo souvisejících s potřebami řízení.

Přihlášená pohledávka musí uvádět výši dlužných částek nebo částek, které se teprve stanou splatnými, lhůty splatnosti, povahu existujícího přednostního práva nebo záruk, způsoby výpočtu úroků.

Není stanovena žádná zvláštní forma, kterou musí mít přihlášení pohledávky. V přihlášení musí být jednoznačně stanovena vůle věřitele požadovat úhradu své pohledávky, figurovat v soupisu pohledávek a účastnit se řízení.

Po shromáždění připomínek dlužníka soudní zmocněnec vypracuje seznam přihlášených pohledávek se svými návrhy na jejich přiznání, zamítnutí nebo postoupení příslušnému soudu.

Tento seznam je předán pověřenému soudci a oznámen soudnímu správci.

Předtím než pověřený soudce přizná nebo zamítne pohledávku, ověří její existenci, výši a povahu na základě důkazů, které autor přihlášení předložil, a případně na základě informací předložených osobami, které jsou vyslechnuty soudním zmocněncem.

Věřitelé, kteří nepřihlásili své pohledávky ve stanovených lhůtách (les créanciers forclos), jsou vyloučeni a nemohou se tedy podílet na rozdělení majetku ani si činit nárok na dividendy v případě přijetí plánu nebo prodeje aktiv dlužníka, pokud jim pověřený soudce nepřizná nárok na znovunabytí pozbytého práva.

Pokud jsou zbaveni překážky svého vyloučení, mohou se účastnit dělení majetku, jež nastane po předložení jejich žádosti.

Zrychlený ochranný postup a zrychlený finanční ochranný postup

Dlužník vypracuje seznam pohledávek každého věřitele, který se zúčastnil smírčího řízení, na něž se vztahuje povinnost přihlášení pohledávek. Seznam je potvrzen auditorem dlužníka a předán do kanceláře soudu.

Soudní zmocněnec předá každému věřiteli výpis ze seznamu, který se týká jeho pohledávky.

13 Jaká pravidla platí pro rozdělování výtěžku? Jaké je pořadí pohledávek a práv věřitelů?

Věřitel s přednostním právem disponuje zárukou, která mu zajišťuje přednostní platbu před ostatními jednotlivými – tzv. nezajištěnými – věřiteli jeho dlužníkem v případě zahájení kolektivního řízení proti dotyčnému dlužníkovi.

Věřitel může disponovat přednostním právem:

– protože disponuje zárukou, kterou mu poskytl jeho dlužník nebo které se domohl u soudu, nebo

– protože mu zákon přiznává přednostní právo z důvodu jeho statusu.

Věřitelé s přednostním právem nemají všichni stejné postavení. Pokud se několik věřitelů s přednostním právem ocitne v soutěžním vztahu, jsou vyplaceni v pořadí stanoveném zákonem, avšak vždy dříve než nezajištění věřitelé.

Nezajištění věřitelé jsou vyplaceni ze zbývajících aktiv dlužníka po vyplacení věřitelů s přednostním právem. Rozdělení aktiv probíhá takovým způsobem, aby poměr mezi vzniklým nárokem a částkou náhrad byl stejný pro všechny věřitele.

Pořadí přednostních práv

Ochranný postup a nucené vyrovnání

Utržená prodejní cena nemovitosti se rozdělí mezi věřitele v tomto pořadí:

  1. mzdové pohledávky „s nejpřednostnějším právem“: vyplacení odměny za šedesát posledních dnů práce předcházejících rozhodnutí o zahájení řízení;
  2. soudní náklady řádně vzniklé po rozhodnutí o zahájení řízení pro potřeby průběhu řízení: náklady související se zachováním, zpeněžením majetkové podstaty a rozdělením ceny mezi věřitele (náklady na inventář a zveřejnění, odměna soudních zmocněnců…);
  3. pohledávky chráněné přednostním právem vyplývajícím ze smírčí dohody: nárok mají věřitelé, kteří poskytnou nové peněžní prostředky nebo nové zboží či novou službu s cílem zajistit pokračování činnosti podniku a její stálost;
  4. přednostní právo pohledávek, které vznikly po rozhodnutí o zahájení řízení: pohledávky, které vznikly pro potřeby průběhu řízení nebo dočasného zachování činnosti, nebo pohledávky vzniklé v souvislosti s protiplněním za plnění poskytnuté dlužníkovi během zachovávání činnosti nebo při plnění probíhající smlouvy zachované likvidátorem, nebo pohledávky, které vznikly pro potřeby každodenního života dlužníka jakožto fyzické osoby;
  5. pohledávky chráněné obecným přednostním právem zaměstnanců: vyplacení odměny za šest měsíců práce předcházejících rozhodnutí o zahájení řízení;
  6. pohledávky chráněné zvláštním právem nebo hypotékou;
  7. nezajištěné pohledávky.

Utržená prodejní cena movitého majetku se rozdělí mezi věřitele v tomto pořadí:

  1. pohledávky chráněné zvláštní movitou zárukou společně se zástavním právem;
  2. mzdové pohledávky „s nejpřednostnějším právem“: vyplacení odměny za šedesát posledních dnů práce předcházejících rozhodnutí o zahájení řízení;
  3. soudní náklady řádně vzniklé po rozhodnutí o zahájení řízení pro potřeby průběhu řízení: náklady související se zachováním, zpeněžením majetkové podstaty a rozdělením ceny mezi věřitele (náklady na inventář a zveřejnění, odměna soudních zmocněnců…);
  4. pohledávky chráněné přednostním právem vyplývajícím ze smírčí dohody: nárok mají věřitelé, kteří poskytnou nové peněžní prostředky nebo nové zboží či novou službu s cílem zajistit pokračování činnosti podniku a její stálost;
  5. přednostní právo pohledávek, které vznikly po rozhodnutí o zahájení řízení: pohledávky, které vznikly pro potřeby průběhu řízení nebo dočasného zachování činnosti, nebo pohledávky vzniklé v souvislosti s protiplněním za plnění poskytnuté dlužníkovi během zachovávání činnosti nebo při plnění probíhající smlouvy zachované likvidátorem, nebo pohledávky, které vznikly pro potřeby každodenního života dlužníka jakožto fyzické osoby;
  6. přednostní právo veřejných financí;
  7. pohledávky chráněné zvláštním přednostním movitým právem bez zástavního práva;
  8. pohledávky chráněné jinými obecnými přednostními právy týkajícími se movitého majetku;
  9. nezajištěné pohledávky.

Soudní likvidace

Utržená prodejní cena nemovitosti se rozdělí mezi věřitele v tomto pořadí:

  1. mzdové pohledávky „s nejpřednostnějším právem“: vyplacení odměny za šedesát posledních dnů práce předcházejících rozhodnutí o zahájení řízení;
  2. soudní náklady řádně vzniklé po rozhodnutí o zahájení řízení pro potřeby průběhu řízení: náklady na inventář a zveřejnění, odměna soudních zmocněnců;
  3. pohledávky chráněné přednostním právem vyplývajícím ze smírčí dohody: nárok mají věřitelé, kteří poskytnou nové peněžní prostředky nebo nové zboží či novou službu s cílem zajistit pokračování činnosti podniku a její stálost;
  4. pohledávky chráněné zvláštními zárukami ve formě nemovitostí;
  5. přednostní právo pohledávek, které vznikly po rozhodnutí o zahájení řízení: pohledávky, které vznikly pro potřeby průběhu řízení nebo dočasného zachování činnosti, nebo pohledávky vzniklé v souvislosti s protiplněním za plnění poskytnuté dlužníkovi během zachovávání činnosti nebo při plnění probíhající smlouvy zachované likvidátorem, nebo pohledávky, které vznikly pro potřeby každodenního života dlužníka jakožto fyzické osoby;
  6. nezajištěné pohledávky.

Utržená prodejní cena movitého majetku se rozdělí mezi věřitele v tomto pořadí:

  1. pohledávky chráněné zvláštní movitou zárukou společně se zástavním právem;
  2. mzdové pohledávky „s nejpřednostnějším právem“: vyplacení odměny za šedesát posledních dnů práce předcházejících rozhodnutí o zahájení řízení;
  3. soudní náklady řádně vzniklé po rozhodnutí o zahájení řízení pro potřeby průběhu řízení: náklady na inventář a zveřejnění, odměna soudních zmocněnců;
  4. pohledávky chráněné přednostním právem vyplývajícím ze smírčí dohody;
  5. přednostní právo pohledávek, které vznikly po rozhodnutí o zahájení řízení: pohledávky, které vznikly pro potřeby průběhu řízení nebo dočasného zachování činnosti, nebo pohledávky vzniklé v souvislosti s protiplněním za plnění poskytnuté dlužníkovi během zachovávání činnosti nebo při plnění probíhající smlouvy zachované likvidátorem, nebo pohledávky, které vznikly pro potřeby každodenního života dlužníka jakožto fyzické osoby;
  6. pohledávky chráněné hypotékou týkající se movitého majetku nebo pohledávky chráněné zástavním právem na materiál nebo vybavení;
  7. přednostní právo veřejných financí;
  8. pohledávky chráněné zvláštní movitou zárukou bez zástavního práva;
  9. další přednostní práva týkající se movitého majetku (článek 2331 občanského zákoníku) a obecné přednostní právo týkající se mezd;
  10. nezajištěné pohledávky.

14 Jaké jsou podmínky pro skončení insolvenčního řízení a jeho účinky (zejména vyrovnáním)?

Ochranný postup a nucené vyrovnání

Ochranný postup a nucené vyrovnání byly zavedeny s cílem umožnit prostřednictvím plánu ochránit podnik, zachovat jeho činnost, pracovní místa a vyrovnat závazky. Záchranný nebo ozdravný plán budou moci být schváleny pouze za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky.

Dlužník v případě ochranného postupu nebo soudní správce v případě nuceného vyrovnání vypracují návrh plánu, pokud existuje dostatečná pravděpodobnost, že se podaří podnik zachovat. Tento plán zahrnuje tři oblasti:

– oblast hospodářskou a finanční, která určuje vyhlídky na ozdravení v závislosti na možnostech a podmínkách činností, situaci na trhu a dostupných finančních prostředcích,

– vymezení způsobů úhrady závazků a případných záruk, které ředitel podniku musí schválit, aby zajistil jejich plnění,

– sociální oblast, ve které je uvedena a odůvodněna úroveň a perspektivy zaměstnanosti, jakož i sociální podmínky zvažované pro pokračující činnost. Pokud návrh plánu stanoví propouštění z ekonomických důvodů, připomene opatření, která již byla přijata, a vymezí kroky, které je třeba podniknout za účelem přeřazení a odškodnění zaměstnanců, jejichž pracovní místo je ohroženo.

V plánu je uveden souhrn závazků přijatých osobami odpovědnými za jejich plnění, které jsou nezbytné pro ozdravení podniku.

Soud následně vydá rozhodnutí o návrhu plánu, který mu je předložen dlužníkem nebo věřitelem.

Rozhodnutí soudu, kterým se stanoví záchranný plán nebo ozdravný plán anebo plán prodeje, představuje soudní rozhodnutí. Plán rovněž představuje smluvní aspekt, pokud byly zřízeny výbory věřitelů.

Doba trvání plánu nesmí překročit 10 let, 15 let v případě zemědělců.

Soud jmenuje na dobu trvání plánu správce nebo soudního zmocněnce jako komisaře pro plnění plánu, jehož úkolem je provádět dohled nad plněním plánu.

Přijetím plánu se ukončuje období sledování. Dlužník může znovu nakládat se svým majetkem a může opět řídit svůj podnik s výhradou opatření, které mu soud uložil v plánu.

Dlužník musí dodržovat ustanovení plánu, pokud jde o všechny jeho aspekty.

V případě nedodržení svých závazků nebo v případě nastalé platební neschopnosti během plnění záchranného plánu nebo nuceného vyrovnání se dlužník vystavuje zrušení plánu a obnovení řízení.

Přechod na soudní likvidaci

Soudní likvidace může být prohlášena v průběhu nebo na konci období sledování, které je zahájeno soudním rozhodnutím o záchraně nebo rozhodnutím o nuceném vyrovnání.

Soud musí rozhodnout o soudní likvidaci, jakmile se ukáže, že pokračování činnosti podniku není možné, nebo pokud nelze schválit plán prodeje v rámci postupu nuceného vyrovnání.

Ukončení závazků dlužníka jako fyzické osoby v soudní likvidaci

Zabavování majetku dlužníka probíhá ode dne rozhodnutí o soudní likvidaci do ukončení likvidace. V tomto okamžiku znovu nabývá svá práva a může opět vykonávat svou činnost.

15 Jaká práva mají věřitelé po skončení insolvenčního řízení?

Dokončení provádění záchranného plánu nebo nuceného vyrovnání neumožňuje věřitelům, kteří nepřihlásili svou pohledávku, zahájit proti dlužníkovi soudní řízení.

Výjimečné obnovení soudních řízení vedených jednotlivými věřiteli je výslovně stanoveno pouze při příležitosti ukončení soudní likvidace z důvodu nedostatku aktiv.

Okamžik, kdy je úpadkové řízení považováno za ukončené

Obdobím sledování se rozumí období ode dne vydání rozhodnutí o zahájení řízení do dne, ke kterému je vydáno rozhodnutí o přijetí záchranného plánu nebo plánu nuceného vyrovnání nebo rozhodnutí o soudní likvidaci.

Jak v rámci ochranného postupu, tak v rámci nuceného vyrovnání činnost během období pozorování pokračuje a dlužník zpravidla nadále řídí svůj podnik s určitými omezeními.

Existuje‑ji reálná šance na záchranu podniku, období sledování je ukončeno záchranným plánem nebo plánem nuceného vyrovnání.

Přijetím záchranného plánu nebo plánu nuceného vyrovnání dlužník opět získává právo řídit své záležitosti, úpadkové řízení se jím však neukončuje.

Řízení je ukončeno, jakmile pověřený soudce schválil zprávu o ukončení mandátu soudního správce a soudního zmocněnce. Předseda soudu následně vydá usnesení o ukončení řízení, které je opatřením nucené správy, proti němuž se nelze odvolat.

Řízení je tedy soudně ukončeno v okamžiku vydání usnesení o ukončení řízení.

Účinky řízení nicméně vydáním usnesení o ukončení řízení nekončí, neboť záchranný plán nebo plán nuceného vyrovnání nadále probíhá.

Dlužník musí dodržovat ustanovení plánu, pokud jde o všechny jeho aspekty.

V případě nedodržení svých závazků nebo v případě nastalé platební neschopnosti během plnění záchranného plánu nebo plánu nuceného vyrovnání se dlužník vystavuje zrušení plánu a obnovení řízení.

16 Kdo ponese náklady vzniklé v insolvenčním řízení?

Náklady a výdaje vzniklé v rámci řízení hradí podnik, proti kterému bylo úpadkové řízení zahájeno.

17 Jaká pravidla platí pro neplatnost, odporovatelnost nebo neúčinnost právních jednání poškozujících společný zájem věřitelů?

Pokud soud zahájí postup nuceného vyrovnání nebo soudní likvidace, datum pozastavení plateb dlužníkem zpravidla nastává ke dni vydání rozhodnutí o zahájení řízení.

Soud má nicméně možnost stanovit datum platební neschopnosti k datu předcházejícímu až 18 měsíců den zahájení úpadkového řízení.

Období mezi datem pozastavení plateb a datem zahájení postupu nuceného vyrovnání nebo soudní likvidace se v tomto případě nazývá „napadnutelné období“.

Některé úkony učiněné dlužníkem v napadnutelném období, které se zdají být podvodné, jsou zneplatněny.

Žaloby z důvodu neplatnosti podané během napadnutelného období spadají do výlučné pravomoci soudu, u něhož probíhá řízení.

Výhradní právo na podání žaloby má soudní správce, soudní zmocněnec, likvidátor a státní zastupitelství.

Věřitelé mohou jednotlivě nebo kolektivně prostřednictvím soudního zmocněnce podat žalobu z důvodu odporovatelnosti úkonů provedených dlužníkem.

Úkon je neplatný ve vztahu ke všem subjektům a je zpětně zrušen.

Existuje dvanáct případů povinné neplatnosti, která postihuje abnormální úkony :

  • veškeré bezplatné právní úkony, kterými se provádí převod práva na movitý či nemovitý majetek;
  • veškeré komutativní smlouvy, ve kterých závazky dlužníka významně přesahují závazky druhé strany;
  • veškeré platby – bez ohledu na jejich způsob – dluhů, které nejsou splatné ke dni provedení platby;
  • veškeré platby splatných dluhů prováděné jinak než v hotovosti, obchodními směnkami, bankovním převodem, složenkou nebo jakýmkoli jiným způsobem, který je běžně přijatelný v obchodních vztazích;
  • veškeré vklady a úschovy peněžitých částek provedené po zastavení majetku, pokud neexistuje soudní rozhodnutí, které nabylo právní moci;
  • veškeré smluvní hypotéky, veškeré soudní hypotéky, jakož i právní hypotéky manželů a zástavní právo vztahující se k majetku dlužníka, pokud jde o dluhy vzniklé dříve;
  • veškerá ochranná opatření, ledaže zápis nebo zajištění nastaly dříve než ke dni pozastavení plateb;
  • veškerá povolení a získání opcí zaměstnanci podniku;
  • veškeré převody majetku nebo práv do svěřenského fondu, ledaže takový převod nastal jako záruka dluhu, který vznikl současně;
  • veškeré dodatky k dohodě o správě svěřeného majetku mající dopad na práva nebo majetek, které již byly převedeny do svěřenského fondu jakožto záruka dluhů vzniklých před tímto dodatkem;
  • pokud je dlužník samostatným podnikatelem s ručením omezeným, veškeré rozdělení majetku nebo změny v jeho rozdělení, s výhradou vyplacení výnosů nepřiřazených podnikatelské činnosti, v jehož důsledku došlo ke ztenčení majetku, který je předmětem řízení, ve prospěch jiného majetku tohoto podnikatele;
  • notářský zápis o nezabavitelnosti vyhotovený dlužníkem.

Tyto úkony musí být soudem prohlášeny za neplatné bez ohledu na to, zda je zúčastněné strany provedly v dobré víře, či nikoli.

Soud může kromě toho rozhodnout o neplatnosti bezplatných právních úkonů, kterými byl proveden převod práva na movitý či nemovitý majetek a které byly provedeny do šesti měsíců před datem pozastavení plateb. Na tyto případy se vztahuje nepovinná neplatnost.


Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 13/02/2018