Zajištění majetku při nároku v jiné zemi EU

1 Jaké druhy opatření existují?

V Anglii a Walesu mají soudy podle části 25.1 bodu 1 občanského soudního řádu (CPR) i své příslušnosti pravomoc nařídit předběžná a/nebo ochranná opatření určená k ochraně zájmů strany, a to buď s ohledem na majetek, nebo žalobní důvod. Tato nápravná opatření jsou dostupná v jakékoli fázi, dokonce i před zahájením soudního řízení. Jedná se o nápravná opatření podle ekvity, kdy má soud pravomoc rozhodnout o vhodném opatření. Zásady pro ukládání těchto opatření byly stanoveny v zásadním rozsudku ve věci American Cyanamid Co v. Ethicon [1] Podle části 25.1 bodu 1 může soud vydat:

předběžné soudní příkazy (Interim injunctions)

předběžná prohlášení (Interim declarations)

příkazy týkající se majetku s cílem umožnit prodej majetku, jeho zachování, kontrolu převodu správy nebo platbu z titulu vlastnictví

příkazy k umožnění vstupu na pozemky nebo do budov

příkazy k vydání věcí

příkazy k zajištění nebo příkazy nařizující, aby některá ze stran poskytla informace o tom, kde se nachází majetek, který je předmětem příkazu k zajištění

příkazy k prohlídce

příkazy ke zpřístupnění dokumentů nebo ke kontrole majetku před zahájením soudního řízení – tyto příkazy mohou být vydány buď proti odpůrci, nebo straně, jíž se řízení dosud netýká

příkazy k předběžné platbě z důvodu náhrady škody, kterou má soud přiznat

příkazy k platbě soudu v očekávání výsledku řízení

příkazy k vyúčtování peněžní částky

příkazy v souvislosti s řízením týkajícím se duševního vlastnictví.

Judikatura na základě příslušnosti soudů vytvořila rovněž určitá předběžná opatření, mimo jiné příkazy podle rozsudku ve věci Norwich Pharmacal a zákazy vést jiné soudní řízení („anti-suit injunctions“). Příkazy Norwich Pharmacal mají přinutit třetí stranu k poskytnutí informací o pachateli, aby mohl žalobce podat žalobu na konkrétní osobu – tyto příkazy se často používají v případech protiprávního jednání ze strany podniků. Zákazy vést jiné soudní řízení („anti-suit injunctions“) mají zabránit tomu, aby jedna ze stran podala žalobu v cizí zemi, pokud by to znamenalo zlovolné nebo nespravedlivé jednání či nezákonný postup. Soud může mimoto vydat prohlášení ohledně výkladu práva nebo ohledně doby trvání smlouvy, která je předmětem soudního sporu.

Soudní příkaz je soudní rozhodnutí, které vyžaduje, aby některá strana buď podnikla určité kroky, nebo se zdržela určitého jednání. Předběžným soudním příkazem je rozhodnutí vydané před zahájením soudního řízení o žalobě. Žalobce se může domáhat ochrany svého postavení v průběhu soudního řízení, nebo dokonce před zahájením řízení, a to podáním návrhu na vydání předběžného soudního příkazu, jehož cílem je zabránit žalovanému, aby jednal způsobem, který by žalobce poškodil.

Existují rovněž dva zvláštní druhy soudních příkazů, o něž může žalobce požádat v případě rizika, že žalovaný podnikne kroky k zničení důkazů nebo zmaření rozsudku, který žalobce získal. Prvním je příkaz k prohlídce; druhým je příkaz k zajištění, který žalovanému zakazuje nakládat s majetkem nebo jej přemísťovat mimo jurisdikci.

Jestliže žalobce žádá o zaplacení určité peněžní částky (např. dluhu nebo náhrady škody), může soud žalovanému nařídit, aby provedl předběžnou platbu s ohledem na částku, kterou bude muset žalovaný případně zaplatit, aby se zabránilo nesnázím žalobce v důsledku případné prodlevy při vydávání soudního rozhodnutí.

Žalovaný může čelit riziku, že i v případě zamítnutí žaloby a uložení náhrady nákladů žalobci nebude možné vymáhat příkaz k náhradě nákladů. Za účelem ochrany žalovaného může soud za určitých okolností nařídit žalobci, aby složil jistotu k náhradě nákladů, obvykle zaplacením určité peněžní částky soudu.

Vrchní soud (High Court) má pravomoc nařídit předběžná opatření na podporu řízení v jiné jurisdikci, je-li to účelné. Může rovněž vydat „celosvětově platný příkaz k zajištění“, který se vztahuje na majetek v jiných jurisdikcích.

[1] [1975] 1.504

2 Za jakých podmínek lze tato opatření vydat?

2.1 Postup

Soudní příkazy (včetně příkazů k prohlídce a příkazů k zajištění)

Podle části 25 musí být každý návrh na předběžné opatření podán u soudu, který danou věc projednává, nebo bude projednávat, jakmile bude podána žaloba. Některé druhy soudních příkazů, zejména ty s mezinárodním prvkem, musí být vydány pouze u vrchního soudu, zatímco jiné mohou být vydány u soudu hrabství (County Court). U vrchního soudu je možné je vydávat běžným způsobem, nebo prostřednictvím různých soudních oddělení projednávajících návrhy na předběžná opatření nebo služeb mimo úřední dobu – to je často relevantní pro soudní příkazy, jejichž cílem je nařídit tisku ukončení reportáže nebo ministerstvu vnitra zastavení deportace.

Obecné požadavky na podání návrhu jsou takové, že musí být podán formou oznámení návrhu (Application Notice, N244) a že k oznámení musí být připojen žalobní formulář, svědecká výpověď na podporu žádosti, přísežná prohlášení o důkazech a návrh usnesení. Návrh usnesení musí obsahovat protizávazek [2] ohledně náhrady škody, závazek týkající se doručení návrhu, důkazů a případného vydaného rozhodnutí odpůrcům. To je klíčové, jedná-li se o věc ex parte. V případě soudních příkazů v naléhavých situacích bude zapotřebí závazek týkající se uhrazení příslušných poplatků co nejdříve; mimoto se může vyžadovat závazek zahájit co nejdříve oficiální řízení.

Po podání žaloby projedná věc soudce, který vydá potřebné rozhodnutí a zajistí, aby bylo soudní rozhodnutí zapečetěno a vráceno navrhovateli. Za doručení protistraně odpovídá strana, která návrh podala.

Příkazy k prohlídce jsou velmi invazivní a jako takové znamenají zvláštní požadavky. Musí být zpravidla doručeny „dohlížejícím právním zástupcem“, který je obeznámen s příkazy k prohlídce a je nezávislý na právních zástupcích navrhovatele. Dohlížející právní zástupce vysvětlí příkaz k prohlídce odpůrci a upozorní jej na jeho právo požádat o právní poradenství. Dohlížející právní zástupce provede prohlídku nebo na ni dohlíží a podá zprávu o prohlídce právním zástupcům navrhovatele. Příkazy k prohlídce jsou účinné od okamžiku doručení a po uplynutí přiměřené lhůty pro právní poradenství.

Příkazy k zajištění jsou příkazy, které brání účastníkovi řízení v přemístění majetku nacházejícího se v dané jurisdikci nebo omezují možnost nakládat s majetkem, který se nachází kdekoli na světě. Mají účinek od okamžiku, kdy jsou vydány, takže prvořadý význam má doručení příkazu.

V obou případech vede nedodržení příkazu k řízení z důvodu pohrdání soudem.

Předběžné platby a jistota k náhradě nákladů

Předběžné platby a jistota k náhradě nákladů mohou být poskytnuty na základě dohody stran, není-li však dohody dosaženo, je nutné obrátit se na soud. Návrh se podává předložením oznámení návrhu s připojenými písemnými důkazy. Návrh musí být doručen odpůrci, který může v odpovědi předložit důkazy. Pokud soud vydá rozhodnutí, stanoví formu a výši jistoty nebo platby, kterou je nutno poskytnout.

Náklady na získání příkazů

S ohledem na získání výše uvedených příkazů není stanoven pevný sazebník. Existují však zvláštní soudní poplatky za podání návrhu na vydání příkazu, které závisejí na tom, zda je návrh podán s oznámením odpůrci, nebo bez oznámení. Podrobné informace o těchto poplatcích jsou uvedeny na internetových stránkách ministerstva spravedlnosti.

Navrhovatel je povinen zaplatit odměnu svým právním zástupcům (a v případě příkazu k prohlídce dohlížejícímu právnímu zástupci), ačkoli náhrada těchto nákladů může být nakonec uložena odpůrci.

[2] Závazky představují přísliby soudu. Trest za nesplnění závazku může být přísný.

2.2 Hlavní podmínky

Jak je uvedeno výše, všechna nápravná opatření popsaná v tomto oddíle mají diskreční povahu a soud je neuloží, pakliže se domnívá, že by za daných okolností nebyla vhodná nebo přiměřená. V případě příkazů k prohlídce a příkazů k zajištění postupují soudy obvykle s větší opatrností, neboť se jedná o obzvláště přísná opatření.

Předběžné soudní příkazy

Při rozhodování o vydání předběžného soudního příkazu [3] soud nejprve posoudí, zda žaloba vyvolává „závažnou otázku, která má být předmětem řízení“ (namísto toho, zda je „bezdůvodná nebo šikanózní“). Není-li tomu tak, bude příkaz odmítnut.

Pokud existuje závažná otázka, která má být předmětem řízení, soud poté zváží „poměr vhodnosti“. To zahrnuje otázku, zda by bylo horší požadovat po navrhovateli, aby se až do soudního řízení obešel bez soudního příkazu, nebo uložit žalovanému soudní příkaz. Při rozhodování o této otázce uváží soud následující záležitosti v tomto pořadí:

• Bylo by pro žalobce v případě, že by v soudním řízení uspěl, přiměřenou nápravou přiznání náhrady škody? Je-li náhrada škody přiměřeným opatřením, bude příkaz odmítnut. Pokud by tomu tak nebylo (např. z důvodu nenapravitelné nebo nemajetkové újmy na straně žalobce), je třeba zvážit i zbývající otázky.
• Zajišťuje protizávazek žalobce s ohledem na náhradu škody žalovanému náležitou ochranu, pokud by v soudním řízení uspěl žalovaný? Jestliže by náhrada škody vedla k dostatečné ochraně žalovaného, počítá se obvykle ve prospěch soudního příkazu.
• Pokud se ostatní faktory zdají být rovnoměrně vyvážené, zachová soud současný stav. Uvážit lze další sociální nebo ekonomické faktory, jako je dopad vydání či odmítnutí příkazu na zaměstnání nebo dostupnost léčivých přípravků.
• V krajním případě může soud vzít v úvahu relativní důvody argumentace stran, avšak pouze tehdy, je-li možné jednoznačně stanovit, že argumenty jednoho účastníka řízení jsou mnohem pádnější než argumenty druhého účastníka.

Příkazy k prohlídce

Příkaz k prohlídce může být vydán za účelem zajištění důkazů nebo majetku relevantního pro soudní řízení. Podmínky pro získání příkazu k prohlídce jsou přísnější než u jiných druhů soudních příkazů a soud příkaz nevydá, pokud navrhovatel neprokáže, že jsou splněny všechny tyto podmínky:

• Proti žalovanému existuje velmi silný prima facie důvod (fumus boni juris).
• Činnosti žalovaného, které vedou k soudnímu řízení, způsobují žalobci vážnou skutečnou nebo potenciální újmu.
• Existují jasné důkazy o tom, že žalovaný má usvědčující dokumenty nebo materiály.
• Existuje „reálná možnost“ nebo „pravděpodobnost“, že příslušné dokumenty nebo materiály zmizí, nebude-li soudní příkaz vydán.

Příkazy k zajištění

Soud má pravomoc vydat příkaz k zajištění, je-li to „spravedlivé a vhodné“. Příkaz k zajištění nebude vydán, pokud žalobce neprokáže, že jsou splněny všechny níže uvedené podmínky:

• Žalobce má hmotněprávní důvod žaloby, pro který jsou příslušné soudy Anglie a Walesu.
• Žalobce má proti žalovanému „dobře zdůvodnitelný argument“ (good arguable case).
• Existují důvody se domnívat, že žalovaný má v dané jurisdikci majetek.
• Existuje „reálné riziko“, že žalovaný bude nakládat s majetkem způsobem, který znamená, že rozhodnutí nelze vykonat (např. majetek zcizí nebo jej z dané jurisdikce přemístí).

Soud bude postupovat zvláště obezřetně před tím, než vydá příkazy k zajištění na podporu zahraničních řízení, zejména pokud se příkaz k zajištění překrývá s jakýmkoli příkazem k zajištění vydaným zahraničním soudem, u něhož probíhá hlavní řízení, nebo je s ním v rozporu, nebo pokud zahraniční soud odmítl majetek zajistit.

Soud celosvětově platný příkaz k zajištění nevydá, má-li odpůrce v dané jurisdikci dostatečný majetek, a musí zvážit, zda by takovýto příkaz bylo možné vykonat v zemích, v nichž má odpůrce majetek.

Příkazy podle rozsudku ve věci Norwich Pharmacy

Tyto příkazy, které ukládají odpůrci povinnost zpřístupnit žalobci určité dokumenty nebo informace, vytvořila judikatura. Rozsah zpřístupnění je sice podobný jako v případě poskytnutí informací před zahájením řízení nebo poskytnutí informací nezúčastněnými stranami, je však širší, neboť se vztahuje na „informace“ oproti dokumentům. Tyto příkazy jsou dostupné kdykoli během soudního řízení a lze o ně požádat i po vynesení rozsudku. Kromě obecných zásad ekvity patří k dalším kritériím také to, že musí dojít k bezpráví a musí existovat pachatel, jehož se v případě, je-li znám, bude týkat soudní řízení zahájené navrhovatelem. Tento příkaz je nezbytný pro dosažení spravedlnosti a neexistuje jiný způsob, jak jej dosáhnout. Odpůrcem je buď pachatel, nebo osoba spojená s pachatelem či k němu přidružená, která má informace o pachateli. O tyto příkazy se žádá u vrchního soudu a mají mezinárodní platnost; obsah zpřístupněných dokumentů může být použit v zahraničním soudním řízení bez souhlasu soudu, což představuje odchylku od obecných zásad soudního řízení.

Zákazy vést jiné soudní jednání („anti-suit injunctions“)

Jedná se o příkazy, které žalovanému zakazují vést soudní řízení u zahraničního soudu. Kromě obecných zásad ekvity existují i další kritéria. Zákaz soudního řízení musí být v prvé řadě v zájmu spravedlnosti; obecně z toho důvodu, že se jedná o šikanózní žalobu nebo o porušení smluvního ustanovení, jako je porušení doložky o výlučné příslušnosti soudů Anglie a Walesu. Soudní řízení musí být navíc vedeno u soudu, na nějž se nevztahuje nařízení Brusel 1. Pokud by byl soud schopen zastavit soudní řízení u těchto soudů, byla by porušena zásada vzájemné důvěry mezi soudními systémy. Výjimkou z tohoto pravidla je případ, kdy záležitost souvisí se soukromou arbitráží, takže takováto obava neexistuje.

Předběžné platby

Soud může žalovanému nařídit, aby provedl předběžnou platbu, pouze tehdy, pokud žalovaný přiznal žalobci odpovědnost za uhrazení peněžní částky, pokud již bylo ve prospěch žalobce rozhodnuto o peněžní částce, která má být určena později, nebo pokud je soud přesvědčen o tom, že v soudním řízení získá žalobce zpět „významnou peněžní částku“ (nebo v případě žaloby týkající se vlastnictví pozemku platbu v souvislosti držbou pozemku ze strany žalovaného). V případech osobní újmy lze platbu nařídit pouze tehdy, pokud závazek žalovaného uhradí pojišťovna, nebo je-li žalovaným veřejný subjekt.

Jistota k náhradě nákladů

K nejběžnějším případům, kdy soud může žalobci nařídit složení jistoty, patří toto:

• Žalobce pobývá mimo Evropskou unii a Evropskou zónu volného obchodu (Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko) a v zemi, kde má žadatel bydliště, by bylo obtížné vymáhat náhradu nákladů.
• Žalobcem je společnost či jiný subjekt zapsaný do obchodního rejstříku a existuje důvod domnívat se, že nebude s to uhradit náklady žalovaného, bude-li to nařízeno. (Při rozhodování, zda nařídit složení jistoty, vezme soud v úvahu skutečnost, zda byl nedostatek finančních prostředků žalobce způsoben jednáním žalovaného.)
• Žalobce změnil adresu s cílem vyhnout se následkům soudního sporu, nebo v žalobním formuláři neuvedl správnou adresu.
• Žalobce podnikl ve vztahu ke svému majetku kroky, které ztěžují výkon příkazu k náhradě nákladů.

Soud vydá příkaz pouze tehdy, pokud se ujistí, že je to za všech okolností odůvodněné. Soud zváží, zda je návrh na složení jistoty použit k zatajení skutečného nároku a zda má žaloba přiměřenou naději na úspěch.

Soud má rovněž pravomoc nařídit, že jistotu musí poskytnout:

• strana, která není účastníkem řízení a která financuje žalobu výměnou za podíl na výtěžku z řízení, nebo která si vyhradila právo podat žalobu na žalobce s cílem zabránit riziku, že jí bude vystaven příkaz k náhradě nákladů,
• účastník řízení, který bez zjevného důvodu nedodržel soudní řád.

[3] Jedná se o zpřesnění a zdokonalení zásad stanovených v rozsudku ve věci American Cyanamid.

3 Účel a povaha opatření?

3.1 Jaké druhy majetku mohou být předmětem takových opatření?

Předběžné soudní příkazy

Příkaz může vyžadovat, aby jedna ze stran přijala určitá opatření nebo se zdržela určitého jednání ve vztahu k jakémukoli druhu majetku.

Příkazy k prohlídce

Příkaz k prohlídce vyžaduje, aby žalovaný povolil vstup do svých prostor, neumožňuje však navrhovateli vynutit si vstup násilím. V příkazu musí být uvedeny prostory, které mohou být předmětem prohlídky, a seznam položek, jež mohou osoby provádějící prohlídku kontrolovat, kopírovat a odebrat. Příkaz se může týkat pouze důkazů, které mohou být relevantní v řízení, nebo majetku, jenž může být předmětem řízení nebo s ohledem na nějž může v rámci řízení vyvstat určitá otázka.

Standardní příkaz vyžaduje, aby žalovaný předal všechny položky uvedené v příkazu. Mohou-li být příslušné důkazy uchovávány v počítačích, musí být umožněn přístup ke všem počítačům v daných prostorách, aby mohly být prohledány, a musí být poskytnuty kopie všech nalezených relevantních položek.

Příkazy k zajištění

Soud může vydat příkaz k zajištění majetku odpůrce, který odpůrci zakazuje snížit jeho majetek v rámci jurisdikce pod stanovenou hodnotu, nebo příkaz k zajištění konkrétního majetku. Odpůrce však může nadále vynakládat stanovené částky na životní náklady a právní poradenství a zastoupení a příkaz může odpůrci povolit nakládání s majetkem v rámci běžného obchodního styku.

Standardní formou příkazu k zajištění je příkaz týkající se „maximální částky“, který uvádí, že se týká veškerého majetku odpůrce, a to až do uvedené hodnoty. Vztahuje se na jakýkoli majetek, s nímž může odpůrce sám nakládat, včetně majetku v držení nebo pod kontrolou třetí strany podle pokynů odpůrce.

Obecný příkaz nebo příkaz týkající se „maximální částky“ se vztahuje na veškerý majetek, včetně movitých věcí a nemovitostí, vozidel, hotovosti a cenných papírů. Příkaz se vztahuje také na veškerý majetek nabytý po jeho vydání. Může upřesňovat konkrétní majetek, obchodní aktiva a bankovní účty, jež jsou předmětem zajištění. Společný bankovní účet nebude zmrazen, pokud na něj příkaz výslovně nevztahuje.

3.2 Jaké jsou účinky těchto opatření?

Žalovaný je upozorněn na to, že nedodržení předběžného soudního příkazu představuje pohrdání soudem, za něž může být žalovanému uložen trest odnětí svobody, pokuta nebo zabavení majetku.

Pokud třetí osoba umožní odpůrci nakládat s majetkem v rozporu s příkazem k zajištění, nejedná se nutně o pohrdání soudem. Jestliže však třetí osoba, která byla vyrozuměna o příkazu k zajištění, vědomě napomáhá odpůrci při prodeji zajištěného majetku, dopouští se tato strana pohrdání soudem. Navrhovatel by proto měl poskytnout kopie příkazu k zajištění třetím osobám, jako jsou například bankéři, účetní a právní zástupci odpůrce. (Standardní forma příkazu předpokládá, že se tak stane, a upozorňuje třetí osoby na možné postihy. Zahrnuje rovněž závazky navrhovatele týkající se úhrady přiměřených nákladů, které třetím osobám vznikly při plnění příkazu, a jejich odškodnění za související závazky.) I v případě doručení příkazu mohou banky a další třetí osoby uplatňovat práva na jistotu a započtení, která vznikla před vydáním příkazu k zajištění.

Příkaz k zajištění nepřiznává žalobci vlastnická práva vztahující se na zajištěný majetek. Právo podat žalobu za pohrdání soudem je obecně jediným nápravným opatřením, které má žalobce k dispozici. Smlouva, která byla uzavřena v rozporu se soudním příkazem, je protiprávní, a může být tudíž nevymahatelná ze strany osoby, která ví, že příkaz porušuje. Soud může mimoto někdy vydat samostatný soudní příkaz, který brání žalovanému v plnění smlouvy se třetí osobou. Vlastnictví však může být převedeno na základě protiprávní smlouvy, a jakmile byla taková smlouva provedena, není obvykle možné získat zpět majetek, který byl převeden.

3.3 Jaká je platnost těchto opatření?

Je-li vydáno rozhodnutí o předběžném opatření v přítomnosti účastníků řízení, může uvádět, že je účinné do doby hlavního soudního řízení, vynesení rozsudku nebo vydání dalšího příkazu soudu, nebo do konkrétního data. (Je-li příkaz je účinný „do doby vydání dalšího soudního příkazu“, nepozbývá platnosti, jakmile soud vynese rozsudek, nýbrž pouze tehdy, vydá-li rozhodnutí, které dotyčný příkaz výslovně nebo implicitně ruší.)

Předběžný soudní příkaz vydaný bez oznámení odpůrci obvykle trvá omezenou dobu, ojediněle déle než 7 dnů, a bude zapotřebí další soudní příkaz, aby opatření nadále platilo. Při vydání příkazu bez oznámení soud obvykle stanoví datum dalšího soudního jednání, jehož se může odpůrce zúčastnit a napadnout zachování příkazu. Standardní formulář příkazu k zajištění stanoví, že se použije až do dne dalšího soudního jednání nebo vydání dalšího příkazu.

4 Je možné podat proti těmto opatřením opravný prostředek?

Žalovaný nebo třetí osoba, jíž se předběžný soudní příkaz přímo týká, může kdykoli podat soudu návrh na změnu nebo zrušení příkazu (ačkoli návrh v souvislosti s příkazem k prohlídce, který již byl proveden, by měl obvykle počkat až do soudního řízení). Za účelem napadení příkazu vydaného bez oznámení není nutné čekat do dne dalšího soudního jednání. Žalovaný musí právní zástupce žalobce předem vyrozumět o návrhu. Návrh by měl být obvykle podán soudu, který příkaz vydal, a často jej projedná stejný soudce.

K důvodům, na jejichž základě může odpůrce takovýto návrh podat, patří: nesplnění jedné z podmínek příkazu, významná změna okolností, která ruší odůvodněnost příkazu, represivní účinek příkazu, nepřiměřený zásah do práv nevinných třetích osob a prodleva žalobce při pokračování v řízení. Pokud byl příkaz získán bez předchozího upozornění odpůrce, důvody pro zrušení nebo změnu příkazu zahrnují také nesplnění povinnosti žalobce sdělit soudu skutkové okolnosti při jeho získání a nedostatečné důkazy pro odůvodnění předběžného soudního příkazu bez předchozího oznámení.

Jestliže soud příkaz zruší, je odpůrce poté oprávněn uplatnit křížový závazek navrhovatele s ohledem na náhradu škody a požadovat odškodnění. Soud nařídí „šetření s ohledem na náhradu škody“, aby zjistil ztráty odpůrce, ačkoli to může být odloženo do doby hlavního soudního řízení nebo na později.

Soud má rovněž pravomoc zrušit nebo změnit příkazy týkající se předběžných plateb a jistoty k náhradě nákladů a nařídit navrácení celé peněžní částky nebo její části zaplacené na základě příkazu.

Související odkazy

Ministerstvo spravedlnosti