Zavřít

BETA VERZE PORTÁLU JE JIŽ K DISPOZICI!

Vyzkoušejte si BETA verzi evropského portálu e-Justice a dejte nám vědět, jak se Vám s ní pracuje!

 
 

menu starting dummy link

Page navigation

menu ending dummy link

Předběžná a ochranná opatření - Irsko

1 Jaké druhy opatření existují?

Předběžným opatřením dostupným u irských soudů jsou různé druhy soudních příkazů (injunction). Soudní příkaz je příkaz, kterým se straně řízení soudem nařizuje konat nebo se něčeho zdržet. Porušení soudního příkazu představuje pohrdání soudem a osoba, která takovýto příkaz poruší, může být odsouzena k trestu odnětí svobody. Soudní příkaz může být:

i) trvalý;

ii) na stanovenou dobu nebo

iii) vydán dočasně na dobu soudního řízení.

Pokud se žalobce domnívá, že žalovaný může přemístit nebo zničit zásadní věci nebo dokumenty, pak může soud požádat ex parte o vydání příkazu k prohlídce (tzv. příkaz „Anton Piller“), což je forma soudního příkazu, která vyžaduje, aby žalovaný umožnil žalobci vstup do svých prostor za účelem kontroly dokumentů nebo jiných věcí a přemístění všech věcí, které patří žalobci. Pokud se žalobce obává, že se žalovaný může zbavit svého majetku a nemusí být schopen uspokojit nárok žalobce, pokud žalobce v soudním řízení nakonec uspěje, pak může žalobce požádat soud o vydání příkazu k obstavení (tzv. příkaz „Mareva“), který žalovanému zabrání po dobu platnosti příkazu nakládat se svým majetkem. Obecně platí, že příkaz k obstavení zabrání žalovanému, který se nenachází v dané jurisdikci, avšak má v této jurisdikci majetek, aby tento majetek po dobu probíhajícího řízení vyvedl.

Pokud žalobce uplatňuje peněžitou pohledávku, může soud požádat o vydání příkazu, kterým se žalovanému nařídí, aby na účet soudu předběžně složit žalovanou částku, a to z části nebo v plné výši. Naopak žalovaný, který se obává, že pokud žalobce se svou žalobou neuspěje, nemusí být schopen uhradit právní náklady žalovaného na úspěšnou obranu v  řízení, může soud požádat, aby žalobci nařídil složení jistoty na náklady řízení na účet soudu. Pokud je vydán příkaz ke složení jistoty na úhradu nákladů žalovaného, pak žalobce nemůže v žalobě pokračovat, dokud soudu neuhradí finanční částku nařízenou soudním příkazem.

Vrchní soud (High Court) může rovněž nařídit předběžné opatření na podporu řízení v jiné jurisdikci, pokud je to účelné. Může vydat „celosvětově platný příkaz k obstavení“ (worldwide freezing injunction), který se vztahuje na majetek v jiných jurisdikcích, pokud panuje strach nebo obavy, že žalovaný se může pokusit svůj majetek ukrýt, aby unikl soudnímu rozhodnutí proti své osobě.

2 Za jakých podmínek lze tato opatření vydat?

2.1 Postup

Většinu návrhů na vydání soudního příkazu lze podat buď k obvodnímu soudu (Circuit Court) nebo k vrchnímu soudu (High Court). Některých předběžných opatření však lze dosáhnout pouze u vrchního soudu, např. příkazy k obstavení, příkazy k prohlídce a příkazy týkající se řízení v jiném státě.

Navrhovatel předběžného opatření musí podat návrh doplnit o místopřísežné prohlášení. Navrhovatel musí v plném rozsahu uvést všechny relevantní skutečnosti, zejména zda návrh podává, aniž by to oznámil druhé straně. K místopřísežnému prohlášení by měl být přiložen i návrh příkazu přesně uvádějící, co se od soudu požaduje. Více informací o nezbytných soudních formulářích je k dispozici na internetové stránce Odkaz se otevře v novém okně.Soudní služby.

Pokud navrhovatel uspěje a příkaz je vydán, bude muset obvykle poskytnout tzv. „závazek k odškodnění“ pro případ, že při soudním řízení nakonec nebude úspěšný, aby druhá strana, proti které příkaz směřuje, mohla získat náhradu nákladů, které jí vznikly v důsledku nařízení příkazu.

Návrhy na vydání soudního příkazu mohou být podány ex parte neboli bez předchozího upozornění druhé strany, pokud pro tento postup existují dobré důvody. Tyto návrhy lze podat i před zahájením řízení, pokud existují naléhavé okolnosti na straně žalobce. [Předběžná a prozatímní opatření u obchodního soudu viz příkaz 63A pravidlo 6 odst. 3 Odkaz se otevře v novém okně.Pravidel vyšších soudů z roku 1986]

2.2 Hlavní podmínky

Soudy mohou dle vlastního uvážení rozhodnout, zda předběžné opatření nařídí či nikoliv, a toto opatření nařídí, pokud je spravedlivé a výhodné tak učinit [příkaz 50 pravidlo 6 odst. 1 Odkaz se otevře v novém okně.Pravidel vyšších soudů z roku 1986]. Při posuzování toho, zda je vhodné předběžné opatření nařídit, by soud měl určit:

i) zda existuje důvodný nárok, o kterém je třeba rozhodnout;

ii) zda by přiznání náhrady škody nebo odškodnění bylo vhodnou nápravou, pokud by návrh na vydání soudního příkazu byl zamítnut a navrhovatel následně v soudním řízení uspěl;

iii) pokud rovnováha zájmů spočívá v rozhodnutí soudu.

První požadavek znamená, že navrhovatel musí prokázat, že existuje oprávněný nárok, o kterém má soud rozhodnout. Toto je relativně malá překážka, kterou musí navrhovatel překonat, ale v posledních letech je stále obtížnější tento požadavek splnit, pokud navrhovatel v předběžné fázi usiluje o soudní příkaz, jenž má druhou stranu donutit něco udělat. V takovém případě dávají orgány jasně najevo, že žadatel musí prokázat, že má pádné důkazy a je pravděpodobné, že v soudním řízení uspěje.

3 Účel a povaha opatření?

3.1 Jaké druhy majetku mohou být předmětem takových opatření?

O soudní příkaz lze požádat z celé řady důvodů, včetně snahy zabránit straně v zástavbě nebo používání pozemku v rozporu s podmínkami územních rozhodnutí nebo omezení, umožnit prohledat nemovitost kvůli konkrétní věci, donutit zaměstnavatele, aby zaměstnanci i nadále vyplácel mzdu nebo zabránit zaměstnavateli, aby najal nové zaměstnance, dokud nebude spor rozhodnut. Pokud je vydán příkaz k obstavení neboli příkaz typu „Mareva“, pak strana, proti které příkaz směřuje, nemůže se svým majetkem disponovat způsobem, který by byl neslučitelný s příkazem soudu. Straně může být například pouze umožněno vybírat stanovené částky hotovosti z bankovního účtu a nesmí snížit hodnotu svého majetku pod určitou částku, dokud nebude řízení v plném rozsahu ukončeno.

3.2 Jaké jsou účinky těchto opatření?

Pokud strana poruší předběžné opatření, může to být považováno za pohrdání soudem a tato osoba může být odsouzena k trestu odnětí svobody, může jí být uložena pokuta nebo zabaven majetek. Přední strana příkazu by měla obsahovat „trestní příkaz“ (penal order) informující příjemce o možných důsledcích porušení podmínek soudního příkazu. Obdobně pokud třetí strana vědomě pomáhá žalovanému převádět majetek, na který se vztahuje příkaz k obstavení, pak tato osoba může být obviněna z pohrdání soudem. Z tohoto důvodu budou kopie jakýchkoli příkazů k obstavení vydaných soudem obvykle doručeny všem zúčastněným třetím stranám, jako jsou vedoucí pracovníci bank, účetní a advokáti najatí stranou, proti které je příkaz namířen, nebo této straně poskytující služby.

Jakákoli smlouva uzavřená v rozporu se soudním příkazem je nezákonná a bude stranou, která o existenci příkazu věděla, nevykonatelná. Vlastnictví však může být na základě nezákonné smlouvy převedeno, a proto jakmile je takováto smlouva uzavřena, je obvykle nemožné získat zpět převedený majetek a jediným prostředkem nápravy pro žalobce je v této situaci přiznání náhrady škody.

3.3 Jaká je platnost těchto opatření?

Soudní příkaz je obvykle platný až do ukončení soudního řízení (předběžné opatření). Pokud se předběžné opatření vydá bez upozornění druhé strany, pak bude obvykle platit pouze po omezenou dobu, po jejímž uplynutí bude vyžadováno vydání dalšího předběžného opatření.

4 Je možné podat proti těmto opatřením opravný prostředek?

Ano. Žalovaný nebo jakákoli strana dotčená nařízením předběžného opatření může soud kdykoli požádat o jeho změnu nebo zrušení. Strana, která hodlá napadnout předběžné opatření, musí své podání oznámit právnímu zástupci druhé strany. Soud může předběžné opatření zrušit, pokud je žalovaný schopen prokázat, že předběžné opatření nemělo být vůbec nařízeno, pokud od jeho nařízení došlo k podstatné změně okolností nebo pokud je zrušení oprávněné a spravedlivé. Jak již bylo uvedeno výše, soud může vyžadovat, aby strana žádající o nařízení předběžného opatření poskytla tzv. „závazek odškodnění“, tj., že v případě neúspěchu v soudním řízení měla strana, proti které předběžné opatření směřuje, určitou ochranu, pokud jde o náklady, které jí nařízením předběžného opatření vzniknou.


Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 07/11/2018