Zavřít

BETA VERZE PORTÁLU JE JIŽ K DISPOZICI!

Vyzkoušejte si BETA verzi evropského portálu e-Justice a dejte nám vědět, jak se Vám s ní pracuje!

 
 

menu starting dummy link

Page navigation

menu ending dummy link

Příslušnost - Estonsko

Upozorňujeme, že výchozí estonština verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.

1 Je třeba se obracet na obecný soud nebo na zvláštní, specializovaný soud (například pracovní soud)?

K projednávání občanských věcí jsou příslušné okresní soudy (maakohus). Okresní soudy jako soudy prvního stupně projednávají občanské věci. Občanské věci tvoří široká škála oblastí a zahrnují spory vyplývající z různých smluv a závazků, rodinných a dědických záležitostí, práv k nemovitostem, záležitostí souvisejících s činností a řízením podniků a neziskových organizací, úpadku a pracovněprávních záležitostí. K zahájení občanskoprávního řízení je nutno podat u okresního soudu žalobní návrh. V žalobním návrhu, který se podává soudu, je nutno uvést žalovaného, předmět žaloby, žalobní důvody (např. právní základ) a důkazy dokládající nárok.

Nárok vůči jiné osobě, který se týká platby pevně stanovené peněžní částky a který vyplývá ze soukromoprávního vztahu, může být na žádost projednán rovněž ve zrychleném řízení o platebním rozkazu. K zahájení zrychleného řízení o platebním rozkazu s ohledem na nárok na výživné nebo nárok na uhrazení pohledávky lze za účelem kontaktování oddělení okresního soudu pro platební rozkazy použít internetové stránky Odkaz se otevře v novém okně.https://www.e-toimik.ee/. Zrychlené řízení o platebním rozkazu se nevztahuje na nároky přesahující 6 400 EUR (pohledávky); tato částka zahrnuje nároky týkající se jistiny i zajištění. Zrychlené řízení se stejně tak nepoužije v případě, je-li požadované výživné vyšší než 200 EUR měsíčně. Zrychlené řízení o platebním rozkazu se nepoužije v případě, kdy dlužník není zapsán v rodném listě dítěte jako jeho rodič. Zrychlené řízení o platebním rozkazu vede soudní pracoviště v Haapsalu při okresním soudu v Pärnu (Pärnu Maakohtu Haapsalu kohtumaja).

Některými spory se před uplatněním práva obrátit se na soud mohou zabývat mimosoudní orgány. Pracovněprávní spory řeší například komise pro pracovněprávní spory (töövaidluskomisjon). Komise pro pracovněprávní spory je nezávislý orgán, který řeší individuální pracovněprávní spory před zahájením soudního řízení. Na komisi se mohou obrátit zaměstnanci i zaměstnavatelé, přičemž jsou osvobozeni od kolkovného. Na komisi pro pracovněprávní spory se lze obrátit za účelem řešení jakýkoli sporů vyplývajících z pracovněprávních vztahů. Je důležité mít na paměti, že se komise nezabývá finančními nároky, které přesahují 10 000 EUR. Nároky přesahujícími 10 000 EUR se zabývá soud. V návrhu předloženém komisi pro pracovněprávní spory je nutno uvést okolnosti, které jsou pro spor důležité. Napadá-li se zrušení pracovní smlouvy, je například nutné uvést okamžik a důvod zrušení. Je třeba popsat povahu sporu mezi stranami, tj. to, co zaměstnanec nebo zaměstnavatel neučinil nebo učinil protiprávně. Veškerá prohlášení a nároky je nutno doložit a z tohoto důvodu je nutno připojit veškeré listinné důkazy (pracovní smlouvu, vzájemné dohody nebo korespondenci mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem atd.) nebo odkaz na jiné důkazy a svědky. Tyto listinné důkazy, které dokládají nárok zaměstnance nebo zaměstnavatele, musí být k návrhu připojeny při jeho podání. Pokud navrhovatel považuje za nutné přizvat na zasedání svědka, je nutno v návrhu uvést jméno a adresu svědka.

Nároky vyplývající ze smlouvy mezi spotřebitelem a obchodníkem může řešit komise pro stížnosti spotřebitelů (tarbijakaebuste komisjon). Komise pro stížnosti spotřebitelů je příslušná pro urovnávání sporů vyplývajících ze smluv mezi spotřebiteli a obchodníky, nejsou-li strany schopny urovnat spor dohodou, a pokud hodnota sporného zboží nebo služeb činí nejméně 20 EUR. Nároky v souvislosti s usmrcením, poraněním nebo poškozením zdraví komise neprojednává, nýbrž se jimi musí zabývat soud.

Komise neurovnává spory týkající se poskytování zdravotnických nebo právních služeb či převodu nemovitého majetku nebo staveb nebo spory, u nichž je postup při narovnání stanoven v jiných zákonech. Tyto spory urovnává příslušná instituce nebo soud. Postup pro řešení sporů v souvislosti s nájmem je například stanoven v zákoně o řešení sporů týkajících se nájmu (üürivaidluse lahendamise seadus).

Komise pro stížnosti spotřebitelů je příslušná k urovnávání sporů souvisejících se škodami, které byly způsobeny vadným výrobkem, pokud lze určit výši škody. Jestliže bylo zjištěno, že byla způsobena škoda, její přesnou výši však nelze určit, například v případě jiné než peněžní škody nebo budoucí škody, stanoví výši náhrady soud.

2 Kdy jsou příslušné obecné soudy (tj. kdy jde o soudy, které jsou příslušné u daných věcí), jak mohu zjistit, na který soud se mám obrátit?

K určení soudu, který je příslušný k projednání dané věci, je důležité znát zásady soudní příslušnosti. Příslušnost je rozdělena do tří oblastí: 1. obecná místní příslušnost, která závisí na místě bydliště dotyčné osoby; 2. volitelná soudní příslušnost; 3. výlučná soudní příslušnost (viz oddíl 2.2).

2.1 Rozlišují se nižší a vyšší obecné civilní soudy prvního stupně (například okresní coby nižší a krajské coby vyšší), a pokud ano, který je příslušný k projednání mé věci?

Soudy nižšího a vyššího stupně se liší, jelikož estonský soudní systém má tři stupně.

Okresní soudy (maakohus) projednávají jako soudy prvního stupně všechny občanské věci. Zákon může stanovit určité druhy záležitostí, které jsou projednávány pouze určitými okresními soudy, pokud to urychlí projednání dané věci či jinak zajistí větší efektivnost řízení.

Oblastní soud (ringkonnakohus) přezkoumává rozhodnutí vydaná v občanských věcech okresními soudy v jeho územní působnosti, a to na základě opravných prostředků podaných proti rozsudkům a usnesením. Oblastní soud rozhoduje rovněž o jiných věcech, pro něž je příslušný podle zákona.

Nejvyšší soud (Riigikohus) přezkoumává rozhodnutí vydaná v občanských věcech oblastními soudy, a to na základě kasačních opravných prostředků a odvolání proti soudním rozhodnutím. Nejvyšší soud rozhoduje rovněž o návrzích na přezkum platných soudních rozhodnutí, v případech stanovených zákonem určí soud příslušný k projednání dané věci a rozhoduje o jiných věcech, pro něž je příslušný podle zákona.

Danou věc nejprve projedná a rozsudek vynese okresní soud jako soud prvního stupně. Není-li dotyčná osoba s rozsudkem spokojena, je ze zákona oprávněna odvolat se k vyššímu soudu, tj. oblastnímu soudu. Oblastní soudy jsou soudy druhého stupně, a proto na základě odvolání přezkoumávají rozhodnutí okresních a správních soudů. Oblastní soud rozhoduje o občanských věcech v senátu – o odvolání rozhoduje senát tří soudců.

Nejvyšší soud je soudem nejvyššího stupně a zabývá se kasačními opravnými prostředky a návrhy na přezkum soudních rozhodnutí. Kasace znamená podání opravného prostředku proti rozsudku soudu, který dosud nenabyl právní moci, a to pouze s ohledem na právní aspekty věci a přezkoumání dotyčného rozsudku soudem vyššího stupně, aniž by se znovu posuzovala skutková podstata věci. Přezkum soudních rozhodnutí znamená nové přezkoumání rozhodnutí, která již nabyla právní moci, v případech, kdy se objevily nové skutečnosti, a to na žádost účastníka řízení.

Kasační opravný prostředek může Nejvyššímu soudu podat kterýkoli účastník řízení, který není spokojen s rozsudkem nižšího soudu. Opravný prostředek lze podat pouze prostřednictvím způsobilého zástupce, nikoli osobně. Nejvyšší soud kasační opravný prostředek připustí, pokud se tvrzení uvedená v opravném prostředku týkají otázky, zda soud nižšího stupně uplatnil správně hmotné právo nebo zda nedošlo k zásadnímu porušení procesního práva, které mohlo vést k vynesení nespravedlivého rozsudku. Nejvyšší soud jej připustí rovněž tehdy, má-li řízení o kasačním opravném prostředku zásadní význam pro zaručení právní jistoty a vytvoření jednotné soudní praxe nebo pro další rozvoj práva.

2.2 Místní příslušnost (je pro mou věc příslušný soud města A, nebo města B?)

Příslušnost je právo a povinnost určité osoby vykonávat svá procesní práva u určitého soudu. Soudní příslušnost je obecná, volitelná nebo výlučná.

Obecná příslušnost určuje soud, u něhož lze podat žalobu na určitou osobu a učinit s ohledem na určitou osobu jiné procesní úkony, nestanoví-li zákon, že žalobu lze podat nebo určitý úkon učinit u jiného soudu.

Volitelná příslušnost určuje soud, u něhož lze podat žalobu na určitou osobu nebo učinit s ohledem na určitou osobu jiné procesní úkony nehledě na obecnou příslušnost. To znamená, že žaloba týkající se majetkového nároku vůči fyzické osobě může být podána u příslušného soudu podle dlouhodobějšího místa pobytu. Má-li dotyčná osoba bydliště v jiném státě, lze žalobu týkající se majetkového nároku vůči této osobě podat rovněž u příslušného soudu podle místa, kde se nachází majetek, jehož se nárok týká, nebo u příslušného soudu podle místa, kde se nachází jiný majetek dotyčné osoby.

Výlučná příslušnost určuje jediný soud, na nějž se lze obrátit za účelem rozhodnutí v občanské věci. Příslušnost ve věcech návrhu je výlučná, nestanoví-li zákon jinak. Výlučnou příslušnost může určovat například místo, kde se nachází nemovitý majetek, sídlo právnické osoby atd.

2.2.1 Základní pravidla místní příslušnosti

Žalobu na fyzickou osobu lze podat u příslušného soudu podle místa bydliště této osoby a žalobu na právnickou osobu lze podat u příslušného soudu podle sídla právnické osoby. Není-li bydliště fyzické osoby známo, lze žalobu na tuto osobu podat u příslušného soudu podle posledního známého místa bydliště.

2.2.2 Výjimky ze základního pravidla

Žalobu na občana Estonské republiky žijícího v cizím státě, na nějž se vztahuje zásada exteritoriality, nebo na občana Estonské republiky pracujícího v zahraničí, který je státním zaměstnancem, lze podat u příslušného soudu podle posledního místa bydliště této osoby v Estonsku. Neměla-li tato osoba bydliště v Estonsku, lze žalobu podat u okresního soudu v Harju (Harju Maakohus). Žalobu na orgán Estonské republiky nebo na orgán místní samosprávy lze podat u příslušného soudu podle sídla dotyčného státního orgánu nebo orgánu místní samosprávy. Nelze-li konkrétní státní orgán určit, podává se žaloba u okresního soudu v Harju. Nelze-li určit orgán místní samosprávy, podává se žaloba příslušnému soudu podle sídla obecního nebo městského zastupitelstva.

Žalobu na orgán Estonské republiky nebo na orgán místní samosprávy lze podat u příslušného soudu podle sídla dotyčného státního orgánu nebo orgánu místní samosprávy.

Nelze-li státní orgán určit, podává se žaloba okresnímu soudu v Harju. Nelze-li určit orgán místní samosprávy, podává se žaloba příslušnému soudu podle sídla obecního nebo městského zastupitelstva. Žalobce může podat žalobu rovněž u příslušného soudu podle místa svého bydliště.

2.2.2.1 Kdy si mohu vybrat mezi soudem v místě bydliště žalovaného (soud určený podle základního pravidla) a jiným soudem?

V zákonem stanovených případech si dotyčná osoba může zvolit soud, u nějž lze podat žalobu na určitou osobu a učinit s ohledem na určitou osobu jiné procesní úkony, a to nehledě na obecnou příslušnost.

  • Žalobu na fyzickou osobu týkající se majetkového nároku lze podat rovněž u příslušného soudu podle místa pobytu této osoby, pokud dotyčná osoba na tomto místě pobývá delší dobu z důvodu pracovního nebo služebního poměru, studia či z jiného podobného důvodu.
  • Příslušnost podle místa podnikání – žalobu týkající se výkonu hospodářské nebo profesní činnosti žalovaného lze podat rovněž u příslušného soudu podle místa podnikání.
  • Příslušnost podle sídla právnické osoby – právnická osoba založená na členství, včetně společnosti, nebo její člen, partner nebo podílník/akcionář může žalobu vyplývající z členství nebo účasti podat na jiného člena, partnera nebo podílníka/akcionáře právnické osoby rovněž u příslušného soudu podle sídla právnické osoby.
  • Příslušnost podle místa, kde se nachází majetek – má-li určitá osoba bydliště nebo sídlo v jiném státě, lze žalobu na tuto osobu týkající se majetkového nároku podat u příslušného soudu podle místa, kde se nachází majetek, jehož se nárok týká, nebo u příslušného soudu podle místa, kde se nachází jiný majetek, který patří této osobě. Pokud byl majetek zapsán ve veřejném rejstříku, lze žalobu podat u příslušného soudu podle místa rejstříku, v němž je majetek zapsán. Představuje-li majetkové právo nárok podle závazkového práva, lze žalobu podat u příslušného soudu podle bydliště nebo sídla dlužníka. Je-li nárok zajištěn určitým majetkem, lze žalobu podat u příslušného soudu podle místa, kde se dotyčný majetek nachází.
  • Příslušnost v případě žaloby týkající se nároku zajištěného zástavním právem nebo věcným břemenem – žaloba týkající se vymáhání nároku zajištěného zástavním právem nebo věcným břemenem nebo jiná žaloba týkající se podobného nároku může být podána rovněž u příslušného soudu podle místa, kde se nachází nemovitý majetek, je-li dlužník vlastníkem zapsané nemovitosti, která je zatížena zástavním právem nebo věcným břemenem.
  • Příslušnost v případě žaloby vyplývající z vlastnictví bytu – žalobu na člena bytového sdružení nebo jiného sdružení majitelů bytů, která vyplývá ze společného vlastnictví členů nebo ze správy budovy ve společném vlastnictví nebo která je založena na fyzickém podílu na vlastnictví bytu, lze podat rovněž u příslušného soudu podle místa, kde se nachází zapsaná nemovitost, na niž se vlastnictví bytu vztahuje.
  • Příslušnost založená na místě plnění smlouvy – žalobu vyplývající ze smlouvy nebo žalobu na určení neplatnosti smlouvy lze podat rovněž u příslušného soudu podle místa, kde měla být napadená smluvní povinnost splněna. Za místo splnění povinnosti se v případě smlouvy na prodej movitého majetku považuje místo, kde movitý majetek byl nebo měl být předán kupujícímu, a v případě smlouvy na poskytnutí služby místo, kde služba byla nebo měla být poskytnuta. V ostatních případech se za místo splnění povinnosti považuje místo podnikání nebo v případě, že takové místo neexistuje, místo bydliště nebo sídlo dlužníka. Tato ustanovení platí, pokud se strany nedohodly jinak.
  • Příslušnost podle místa bydliště spotřebitele – žalobu vyplývající ze smlouvy nebo vztahu podle §§ 35, 46, 52, § 208 odst. 4, §§ 379, 402, § 635 odst. 4, §§ 709, 734 nebo 866 zákona o závazkovém právu (võlaõigusseadus) nebo žalobu vyplývající z jiné smlouvy uzavřené s podnikem, který má sídlo nebo provozovnu v Estonsku, může spotřebitel podat rovněž u příslušného soudu podle místa bydliště spotřebitele. Výše uvedené se nevztahuje na žaloby vyplývající z přepravních smluv.
  • Příslušnost v případě žaloby vyplývající z pojistné smlouvy – pojistník, obmyšlená osoba nebo jiná osoba, která je oprávněna požadovat na základě pojistné smlouvy od pojistitele plnění, může žalobu na pojistitele vyplývající z pojistné smlouvy podat rovněž u příslušného soudu podle místa bydliště nebo sídla osoby. V případě pojištění odpovědnosti nebo pojištění stavby, nemovitosti či movitého majetku společně se stavbou nebo nemovitostí lze žalobu na pojistitele podat rovněž u příslušného soudu podle místa, kde došlo k činu nebo události, při níž vznikla škoda, nebo podle místa, kde byla škoda způsobena.
  • Příslušnost podle bydliště nebo pracoviště zaměstnance – zaměstnanec může žalobu vyplývající z pracovní smlouvy podat rovněž u příslušného soudu podle místa svého bydliště nebo pracoviště.
  • Příslušnost v případě žaloby vyplývající ze směnky nebo šeku – žalobu vyplývající ze směnky nebo šeku lze podat rovněž u příslušného soudu podle místa, kde mají být směnka nebo šek vyplaceny.
  • Příslušnost v případě žaloby vyplývající ze škody způsobené trestným činem – žalobu o náhradu škody způsobené trestným činem lze podat rovněž u příslušného soudu podle místa, na němž došlo k činu nebo události, při níž vznikla škoda, nebo podle místa, kde byla škoda způsobena.
  • Příslušnost v případě žaloby vyplývající z námořního nároku, záchranných prací nebo smlouvy o záchraně – žalobu vyplývající z jednoho či více námořních nároků stanovených v zákoně o námořním majetku (laeva asjaõigusseadus) lze podat rovněž u příslušného soudu podle místa, kde se nachází plavidlo žalovaného nebo domovský přístav plavidla. Žaloba vyplývající ze záchranných prací nebo smlouvy o záchraně může být podána rovněž u příslušného soudu podle místa, na němž se uskutečnily záchranné práce.
  • Příslušnost v případě žaloby na rozdělení pozůstalosti – žaloba, která má určit dědické právo, nárok dědice vůči držiteli pozůstalosti, nárok vyplývající z dědictví nebo dědické smlouvy nebo nárok na povinný díl nebo rozdělení pozůstalosti, může být podána rovněž u příslušného soudu podle místa bydliště zůstavitele v době úmrtí. Pokud byl zůstavitel občanem Estonské republiky, v době úmrtí však neměl v Estonsku bydliště, lze žalobu podat rovněž u příslušného soudu podle posledního místa bydliště zůstavitele v Estonsku. Jestliže zůstavitel neměl bydliště v Estonsku, je možno žalobu podat u okresního soudu v Harju (Harju Maakohus).
  • Žaloba na solidárně spolužalované a několik žalob na jednoho žalovaného – žalobu na spolužalované lze podat u soudu, v jehož obvodu se nachází bydliště nebo sídlo jednoho ze žalovaných, a to podle volby žalobce. Pokud má být na téhož žalovaného podáno několik žalob na základě stejné skutkové podstaty, lze všechny žaloby podat u soudu, u něhož lze podat žalobu týkající se jednoho z nároků nebo některých z nároků vyplývajících z téže skutkové podstaty.
  • Příslušnost v případě protižaloby a žaloby podané třetí osobou s nezávislým nárokem – protižalobu lze podat u soudu, u něhož byla podána původní žaloba, pokud jsou splněny podmínky pro podání protižaloby a pokud protižaloba nespadá do výlučné příslušnosti. Výše uvedené platí rovněž v případech, kdy by podle obecných předpisů měla být žaloba podána u zahraničního soudu.
  • Žaloba třetí strany s nezávislým nárokem může být podána u soudu, u něhož se koná hlavní řízení.
  • Příslušnost v případě insolvenčního řízení – žalobu na úpadce, správce konkurzní podstaty nebo člena konkurzní správy týkající se konkurzního řízení nebo konkurzní podstaty, včetně žaloby na vyloučení majetku z konkurzní podstaty, lze podat u soudu, který rozhodl o prohlášení konkurzu. Žalobu týkající se přihlášení pohledávky lze rovněž podat u soudu, který rozhodl o prohlášení konkurzu. Rovněž úpadce může žalobu týkající se konkurzní podstaty, včetně žaloby na vrácení, podat u soudu, který rozhodl o prohlášení konkurzu.
2.2.2.2 Kdy musím zvolit jiný soud než soud v místě bydliště žalovaného (soud určený použitím základního pravidla?

Zákon stanovuje případy, kdy je příslušnost výlučná. Výlučná příslušnost určuje jediný soud, na který se lze obrátit s návrhem na vydání rozhodnutí v dané občanské věci. Příslušnost ve věcech týkajících se návrhu je výlučná, nestanoví-li zákon jinak.

1. Příslušnost podle místa, kde se nachází nemovitý majetek – žaloba týkající se níže uvedených záležitostí se podává příslušnému soudu podle místa, kde se nachází nemovitý majetek:

  • nároky týkající se uznání existence vlastnického práva, omezeného práva k nemovitosti nebo jiných věcných břemen vztahujících se na nemovitý majetek nebo uznání neexistence takovýchto práv či břemen nebo nároky týkající se jiných práv na nemovitý majetek;
  • určení hranic nemovitosti nebo rozdělení nemovitého majetku;
  • ochrana držby nemovitého majetku;
  • nároky týkající se práva k nemovitosti vyplývajícího z vlastnictví bytu;
  • nároky týkající se nucené správy nemovitosti;
  • nároky plynoucí z nájemní smlouvy nebo smlouvy o pronájmu nebytových prostor nebo jiné smlouvy na užívání nemovitosti podle závazkového práva nebo nároky plynoucí z platnosti těchto smluv.

Žaloba týkající se služebnosti, věcného břemene nebo předkupního práva u určité nemovitosti se podává příslušnému soudu podle místa, kde se nachází nemovitost, u níž byla zřízena služebnost nebo věcné břemeno.

2. Žaloba na ukončení používání standardních obchodních podmínek – žaloba na ukončení používání nespravedlivých standardních obchodních podmínek nebo zrušení či odvolání doporučení dané podmínky ze strany osoby, která používání této podmínky doporučila (§ 45 zákona o závazkovém právu (võlaõigusseadus)), se podává příslušnému soudu podle místa podnikání žalovaného, nebo pokud takovéto místo neexistuje, u příslušného soudu podle místa bydliště nebo sídla žalovaného. Nemá-li žalovaný místo podnikání, bydliště ani sídlo v Estonsku, podává se žaloba u soudu, v jehož územní působnosti byla dotyčná standardní smluvní podmínka uplatňována.

3. Příslušnost ve věci týkající se zrušení rozhodnutí orgánu určité právnické osoby nebo určení jeho neplatnosti – žaloba na zrušení rozhodnutí orgánu určité právnické osoby nebo na určení jeho neplatnosti se podává příslušnému soudu podle sídla dotyčné právnické osoby.

4. Příslušnost ve věcech manželských

Manželské věci se považují za občanské věci a o žalobě je rozhodnuto v případě, že se týká:

  • rozvodu manželství;
  • zrušení manželství;
  • určení existence nebo neexistence manželství;
  • rozdělení společného jmění manželů nebo jiných nároků vyplývajících z vlastnických vztahů mezi manžely;
  • jiných nároků vyplývajících z manželského vztahu, které jeden z manželů uplatní vůči druhému manželovi.

Estonský soud je příslušný rozhodnout v manželské věci, pokud:

  • alespoň jeden z manželů je občanem Estonské republiky nebo jím byl v době uzavření manželství;
  • oba manželé mají bydliště v Estonsku;
  • bydliště jednoho z manželů se nachází v Estonsku, vyjma případu, kdy by vynesený rozsudek nebyl v zemi, jejímž státním příslušníkem je druhý manžel, zjevně uznán.

Ve věcech manželských, o nichž má rozhodnout estonský soud, se žaloba podává u soudu, v jehož obvodu se nachází společné bydliště manželů, nebo v případě, že takové bydliště neexistuje, u soudu, v jehož obvodu se nachází bydliště žalovaného. Nemá-li žalovaný bydliště v Estonsku, je žaloba podána u příslušného soudu podle místa bydliště společného nezletilého dítěte a v případě, že manželé nemají společné nezletilé dítě, u příslušného soudu podle místa bydliště žalobce.

Pokud byla nařízena úschova majetku pohřešované osoby nebo pokud byl určité osobě ustanoven opatrovník z důvodu její omezené způsobilosti k právním úkonům nebo pokud byl určité osobě uložen trest odnětí svobody, je možno žalobu o rozvod manželství podat rovněž u příslušného soudu podle místa bydliště žalobce.

5. Příslušnost ve věcech týkajících se určení otcovství a výživného – Věc týkající se určení otcovství představuje občanskou věc, kdy se rozhoduje o žalobě na určení otcovství nebo o žalobě týkající se námitky proti zapsání rodiče v rodném listu dítěte nebo v matrice. Estonský soud může ve věci určení otcovství rozhodnout v případě, je-li alespoň jedna ze stran občanem Estonské republiky nebo má-li alespoň jedna ze stran bydliště v Estonsku. Aby mohl ve věci určení otcovství rozhodnout estonský soud, musí být žaloba podána příslušnému soudu podle místa bydliště dítěte. Nemá-li dítě bydliště v Estonsku, je žaloba podána příslušnému soudu podle místa bydliště žalovaného. Jestliže odpůrce nemá bydliště v Estonsku, podává se žaloba příslušnému soudu podle místa bydliště žalobce.

Tyto předpisy se vztahují rovněž na věci týkající se výživného. Věc týkající se výživného představuje občanskou věc, kdy se rozhoduje o žalobě na

  • plnění zákonné vyživovací povinnosti rodiče s ohledem na nezletilé dítě;
  • plnění vyživovací povinnosti mezi rodiči;
  • plnění vyživovací povinnosti mezi manžely;
  • plnění jiné zákonné vyživovací povinnosti.
2.2.2.3 Mohou si strany samy určit soud, který by za normálních okolností nebyl příslušný?

Jestliže daná věc spadá současně do příslušnosti několika estonských soudů, může si žalobce zvolit soud, u něhož podá návrh. V těchto případech v dané věci rozhoduje soud, který návrh obdržel jako první.

Je-li žaloba podána u příslušného soudu podle místa bydliště nebo sídla žalovaného nebo u soudu s výlučnou příslušností, je záležitost projednána soudním pracovištěm, v jehož obvodu se nachází bydliště nebo sídlo žalovaného nebo místo, podle něhož je určena výlučná příslušnost. Pokud se několik míst použitých k určení příslušnosti nachází v územní působnosti jednoho okresního soudu, avšak v obvodech různých soudních pracovišť, zvolí si žalobce soudní pracoviště, které má danou věc projednat. Pokud si žalobce soudní pracoviště nezvolí, rozhodne o tom, kde bude dotyčná věc projednána, soud.

Věci týkající se návrhu jsou projednávány soudním pracovištěm, v jehož územní působnosti se nachází místo použité k určení příslušnosti. Jestliže se různá místa určující příslušnost nacházejí v územní působnosti jednoho okresního soudu, avšak v obvodech různých soudních pracovišť, rozhodne o tom, kde bude dotyčná věc projednána, soud.

3 Pokud je dána příslušnost specializovaných soudů, jak zjistím, na který z nich se mám obrátit?

Zrychlené řízení ve věcech týkajících se platebních rozkazů se koná na soudním pracovišti v Haapsalu při okresním soudu v Pärnu (Pärnu Maakohtu Haapsalu kohtumaja). Na ostatní občanské věci se vztahují výše uvedené zásady týkající se soudní příslušnosti.

Související odkazy

Odkaz se otevře v novém okně.Soudní systém

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 30/10/2017