Aizvērt

IR PIEEJAMA PORTĀLA BETA VERSIJA!

Apmeklējiet Eiropas e-tiesiskuma portāla BETA versiju un sniedziet atsauksmes par savu pieredzi!

 
 

menu starting dummy link

Page navigation

menu ending dummy link

Právnická povolání - Irsko

Šīs lapas saturs ir mašīntulkojums, kura kvalitāti nevar garantēt.

Šī tulkojuma kvalitāte ir novērtēta kā: viduvēja

Vai šis tulkojums palīdz?

Na této stránce naleznete přehled o právnických povoláních v Irsku.


Právnická povolání

Právnická povolání - úvod

Soudní moc státu je vykonávána prostřednictvím soudů v souladu s článkem 34 ústavy (Constitution) a některými zákony: zejména zákonem o soudech (zřízení a ustavení) z roku 1961 a zákonem o soudech (dodatečná ustanovení) z roku 1961 (Courts Act, 1961) v platném znění. Soudci jsou jmenováni z řad žadatelů vykonávajících právnická povolání. Při výkonu svých funkcí jsou zcela nezávislí. Tato nezávislost je obsažena v ústavě. Právnická povolání se dělí na advokáty (solicitiors - kteří se zaměřují na přímou práci s klienty) a obhájce (barristers - kteří se specializují na obhajoby a vedení soudních sporů).

1. Soudci

Poradní výbor pro jmenování soudců určuje a informuje vládu o způsobilosti osob, které mají být jmenovány k výkonu soudcovské činnosti. Poradní výbor pro jmenování soudců (Judicial Appointments Advisory Board - JAAB) byl založen podle zákona o soudech a soudních úřednících z roku 1995 (Court and Courts Officers Act, 1995). Správní rada se skládá z nejvyššího soudce, předsedů odvolacího soudu, vrchního soudu, obvodního soudu a okresního soudu, nejvyššího státního zástupce, jmenovaných zástupců advokátní komory a právní společnosti a tří osob nominovaných ministrem spravedlnosti a reformy práva. Soudce jmenuje prezident na návrh vlády. Soudci jsou nezávislí a jsou vázáni pouze ústavou a zákony. V souladu s ústavou se počet soudců stanoví zákonem.

Nejvyšší soud sestává z předsedy Nejvyššího soudu, který soudu předsedá, a sedmi řádných soudců nazývaných „soudci Nejvyššího soudu“. Členem Nejvyššího soudu je z moci úřední také předseda vrchního soudu. Vrchní soud sestává z předsedy vrchního soudu, který odpovídá za celkovou organizaci činnosti vrchního soudu, a z řádných soudců nazývaných „soudci vrchního soudu“. Členem vrchního soudu je z moci úřední také předseda Nejvyššího soudu a předseda obvodního soudu. Vrchní soud sestává z předsedy a 35 soudců. Obvodový soud se skládá z předsedy obvodního soudu a 37 řádných soudců s názvem „Judge of the Circuit Court“. Předseda okresního soudu je z moci úřední také členem obvodního soudu. Okresní soud se skládá z předsedy okresního soudu a 63 dalších soudců s názvem „soudce okresního soudu“. Platy soudců jsou čas od času stanovovány zákonem.

Soudci jsou jmenováni z právnických profesí kvalifikovaných advokátů nebo obhájců s dlouholetými zkušenostmi z vykonávání praxe (nikoli z výzkumu). Co se týče okresních soudů, čl. 29 odst. 2 zákona o soudech (doplňující ustanovení) z roku 1961 stanoví, že pro jmenování soudcem okresního soudu je kvalifikovaná osoba, která je obhájcem nebo advokátem vykonávajícím praxi po dobu nejméně deseti let.. Článek 30 zákona o soudech a soudních úřednících z roku 1995 stanoví, že pro jmenování soudcem obvodního soudu je kvalifikován advokát nebo obhájce s desetiletou praxí. Courts and Courts Officers Act 2002 (zákon z roku 2002 o soudech a soudních úřednících) stanoví, že osoba, která působí jako advokát nebo právní zástupce v délce nejméně dvanácti let, má kvalifikaci pro jmenování do vrchního soudu, odvolacího soudu a Nejvyššího soudu. Jak bylo uvedeno výše, jsou soudci nezávislí, protože jsou vázáni pouze ústavou a zákony, a jakmile se ujmou úřadu, učiní v souladu s článkem 34.5.1 ústavy toto prohlášení:

„Před Bohem všemohoucím slavnostně a upřímně slibuji a prohlašuji, že budu řádně, věrně a podle mého nejlepšího vědomí a svědomí vykonávat úřad předsedy Nejvyššího soudu (případně jiný úřad) bez bázně či zaujatosti, náklonnosti nebo nevůle vůči komukoli, a že budu hájit ústavu a zákony. Nechť mne řídí a pomáhá mi Bůh“.

Podle ústavy mohou být soudci vrchního soudu odvoláni pouze z důvodů zjištěného protiprávního chování nebo nezpůsobilosti, poté, co schválí příslušné rozhodnutí obě komory Oireachtas (irsky parlament, dále jen „Oireachtas“). Zákon o soudech z roku 1924 a zákon o soudech (okresní soudy) z roku 1946 stanoví podobná zákonná ustanovení pro soudce obvodních a okresních soudů.

2. Nejvyšší státní zástupce a vrchní státní zástupce

Nejvyšší státní zástupce je „poradcem vlády ve věcech práva a právních stanovisek“, jak stanoví článek 30 ústavy. Nejvyšší státní zástupce je jmenován prezidentem na návrh předsedy vlády, dále také „Taoiseach“) a je povinen odstoupit, když odstoupí předseda vlády. Nejvyšší státní zástupce je obvykle advokát vykonávající praxi a v senior ním postavení. Neexistuje žádné nařízení, které by vyžadovalo, aby nejvyšší státní zástupce svou soukromou praxi ukončil, v posledních letech tomu tak ale je.

Nejvyšší státní zástupce jako právní poradce vlády podrobně zkoumá všechny návrhy zákonů, které vláda hodlá předložit ke schválení oběma komorám parlamentu (Oireachtas). Nejvyšší státní zástupce radí vládě také v mezinárodních záležitostech, například při ratifikaci mezinárodních dohod. Další funkcí nejvyššího státního zástupce je zastupovat veřejnost při prosazování veřejných práv. K tomu účelu slouží zahájení soudního řízení nebo obhajoba v řízení. Nejvyšší státní zástupce je sice jmenován předsedou vlády (Taoiseach), ale je na vládě nezávislý. Podle ústavy je nejvyšší státní zástupce hlavním obhájcem vždy tehdy, když je napadena ústavnost zákonů.

Před rokem 1976 byly všechny závažné trestné činy stíhány jménem nejvyššího státního zástupce. Ústava stanoví, že tuto funkci může vykonávat jiná osoba, která je k tomu oprávněna ze zákona. Úřad ředitele státního zastupitelství byl tak vytvořen článkem 2 zákona o trestním stíhání trestných činů z roku 1974, který vstoupil v platnost v roce 1976 - myšlenka mít k výkonu těchto funkcí důstojník nezávislý na politických vazbách. Vrchní státní zástupce je jmenován vládou, ale je státním zaměstnancem, a proto vrchní státní zástupce, na rozdíl od nejvyššího státního zástupce, při pádu vlády z funkce neodstupuje. Tím je zajištěna kontinuita ve stíhání trestných činů. Zákon z roku 1974 také stanoví, že vrchní státní zástupce má být při provádění svých povinností nezávislý. Vrchní státní zástupce může být odvolán z funkce vládou, ale jen po posouzení jeho zdravotního stavu nebo chování výborem, který sestává z předsedy Nejvyššího soudu, soudce vrchního soudu a nejvyššího státního zástupce.

Odkaz se otevře v novém okně.Ředitel státního zastupitelství proto rozhoduje, zda by osoba měla být obviněna ze závažného trestného činu a jaké by mělo být obvinění. Všechny trestné činy jsou stíhány jménem vrchního státního zástupce, avšak většinu méně závažných trestných činů může stíhat Gardaí (irská policie) bez zaslání spisu vrchnímu státnímu zástupci. V těchto případech má vrchní státní zástupce právo dávat policii doporučení k tomu, jak má ve věci postupovat. I když vrchní státní zástupce převzal úlohu nejvyššího státního zástupce v trestním stíhání, nejvyšší státní zástupce si ji ponechá ve věcech mezinárodní povahy, jako například při extradici.

3. Zaměstnanci soudní služby

Soudní služba zaměstnává soudní tajemníky a soudní úředníky.

Soudní úředníci odpovídají za obecnou správu soudů. Hlavní funkcí soudních tajemníků je asistovat soudci během zasedání soudu a zajistit efektivní řízení správy nezbytné pro hladké fungování soudů.

Soudní služba je nezávislý subjekt, který vznikl v listopadu 1999 a byl ustaven vládou podle zákona o Soudní službě z roku 1998. Podléhá ministru pro spravedlnost, rovnost a právní reformu a prostřednictvím tohoto ministra také vládě.

Soudní služba má pět úkolů:

  • Řídit soudy
  • Poskytovat podpůrné služby soudcům
  • Poskytovat veřejnosti informace o soudním systému
  • Obstarávat, spravovat a udržovat soudní budovy
  • Poskytovat služby uživatelům soudů

4 Šerif (The Sheriff)

Každé hrabství v Irsku má šerifa, který je státním zaměstnancem a k jehož povinnostem patří odebrání a prodej majetku za účelem vyrovnání dluhu v rámci výkonu rozhodnutí. Sheriffs jsou jmenováni na základě zákona o soudních úřednících z roku 1945 a čl. 12 odst. 5 zákona omezuje jmenování na osoby, které jsou barristy nebo advokáty, kteří vykonávali činnost po dobu pěti let, nebo na osoby, které působily nejméně pět let jako vedoucí úředník nebo hlavní asistent podsheriffu nebo sheriffu. Čl. 12 odst. 6 písm. g) uvedeného zákona stanoví, že podmínky zaměstnání každého šerifa, na kterého se vztahuje výše uvedený zákon, určuje ministr financí po konzultaci s ministrem spravedlnosti.

5. Advokáti

Odkaz se otevře v novém okně.Irská právnická společnost (The Law Society of Ireland) řídí vzdělávání studentů, kteří se chtějí stát advokáty, a má kázeňskou pravomoc nad kvalifikovanými advokáty. Aby se jednotlivci stali advokátem, musí dokončit závěrečné zkoušky (FE-1s), které se konají dvakrát ročně, obvykle na jaře a na podzim. Zkouška FE-1 se skládá z osmi dokumentů; Právo obchodních společností, ústavní právo, smluvní právo, trestní právo, vlastní kapitál, právo Evropské unie, právo nemovitostí a právo na hypotéku. Jednotlivci pak musí najít vhodného (praktického) právního zástupce, který bude působit jako advokát odborné přípravy, aby mohl zahájit kurz odborné praxe I (PPC I). PPC I probíhá od září do března a během celého kurzu jsou pokryty následující témata: Aplikované pozemkové právo, Probate & Daně, Business Law, nadační kurz, soudní řízení (Civil & Criminal), právní praxe Irish (LPI) a dovednosti včetně (Civilní a advokacie, pohovory & poradenství, právní výzkum, právní prezentační dovednosti, právní práce & návrh, vyjednávání aamp; odborná příprava) Témata, jimiž se zabývá Komise pro ochranu osobních informací II, jsou profesní praxe, chování a řízení (povinné) a řada zvolených možností v rámci tří kategorií: Business, Practice & Procedure a Private Client. Obvykle začíná každý rok v dubnu a trvá 11 týdnů včetně zkoušek. Po dokončení PPC II se musí jednotlivci vrátit do kanceláře odborného referenta a dokončit zbývající dobu - deset měsíců, pokud stážista nezískal kredit za práci provedenou před I.PC I, nebo šest měsíců, pokud byl získán úvěr.

Stážisté mohou požádat o zápis svých jmen do Roll of Solicitors, pokud:

  • složili všechny zkoušky.
  • úspěšně absolvovali odbornou přípravu a
  • advokát v rámci odborné přípravy doložil, že stážista je způsobilý a řádný k tomu, aby se stal advokátem.

O potvrzení o praxi lze rovněž požádat poté, co bylo jméno osoby přijato do Roll of Solicitors.

Každý kvalifikovaný advokát podléhá kázeňské pravomoci Právnické společnosti. Podle zákonů o právnících z let 1954 až 1994 je disciplinární soud právní společnosti oprávněn vyšetřovat obvinění z porušení povinností, jako je zneužití finančních prostředků. Pokud je zjištěno pochybení, může tribunál sám uložit právníkovi sankci (která může zahrnovat příkaz k vrácení částky nepřesahující 15000 EUR jakékoli poškozené straně) nebo může soud postoupit své zjištění a doporučení předsedovi Nejvyššího soudu, který nakonec rozhodne o povaze uložené sankce. Předseda má pravomoc pozastavit výkon praxe advokáta a pozastavení zrušit. Kárný soud má právo požadovat vrácení finančních prostředků klientům, pokud zjistí, že advokát si účtoval příliš vysokou odměnu.

Zákon č. 732 z roku 2003, European Communities (Lawyers’ Establishment) Regulations 2003, stanoví, že advokáti z členských států, kteří chtějí vykonávat profesní činnost advokáta nebo advokáta, se za tímto účelem obrátí na advokátní radu nebo právnickou společnost. Žádost je zvážena a je-li přijato osvědčení o registraci. Projednání odvolání proti odmítnutí Advokátní komory nebo Právnické společnosti náleží vrchnímu soudu.

6. Advokáti (barristers)

Společnost „Honorable Society of King’s Inns“ poskytuje postgraduální právnické vzdělání, které vede k udělení titulu „barrister-at-law“ (dále jen „obhájce“) těm, kdo chtějí vykonávat povolání obhájce, jak je tato profese všeobecně známa. „King’s Inns“ funguje jako dobrovolná společnost pod kontrolou přísedících soudců společnosti „Honorable Society of King’s Inns“, kterými jsou členové justice a starší obhájci. Přijetí do studijního cyklu je na základě přijímací zkoušky pro absolventy studia na „King’s Inns“ nebo pro absolventy právnického studia. Délka diplomu v oboru právních studií je dva roky (částečný úvazek) a kurz „barrister-at Lawse“ je jednoleté studium na plný úvazek nebo modulární dvouletý kurz. Po úspěšném zakončení studia jmenuje studenty obhájcem u Nejvyššího soudu předseda Nejvyššího soudu a obhájci jsou zapsáni do seznamu soudních obhájců po slavnostním aktu. Aby mohli vykonávat placenou soudní práci, musí však ještě splnit další požadavky.

Aby mohli obhájci vykonávat svou profesi, musí být členy právní knihovny. Knihovna poskytuje místo pro další práci a přístup k právním textům a materiálům výměnou za roční poplatek. Dříve, než se obhájce stane členem právnické knihovny, musí si zvolit svého „mastera“ - ustaveného obhájce s nejméně pětiletými zkušenostmi. Pod jeho vedením, obvykle po dobu jednoho roku, je nově kvalifikovaný obhájce znám jako „praktikant“ (obhájce zabývající se nudnými a nezajímavými případy). „Master“ jej seznamuje s praktickou prací obhájce a obvykle od něj vyžaduje pomoc při sestavování soudních podání, právních rešerší a účast místo sebe u soudního řízení.

Odkaz se otevře v novém okně.Rada Irské komory obhájců, která není statutárním subjektem, dohlíží na jednání obhájců. Rada je volena každý rok členy komory a vydává profesní kodex chování, který členové komory čas od času pozměňují. Tento kodex chování stanoví požadavky kladené na obhájce.

Zprávy o porušení kodexu chování prošetřuje výbor pro profesní praxi Komory obhájců, který zahrnuje nečleny této komory. Výbor má právo udělit pokuty a důtky a pozastavit členství nebo vyloučit člena z právnické knihovny. Odvolání proti jeho rozhodnutím lze podat odvolací radě, jejímiž členy jsou soudci obvodního soudu a také laický člen.

Obyčejně se požadovalo, aby obhájce přijímal pokyny od advokáta a přímý přístup k obhájcům byl zakázán. Tuto praxi prošetřovala Komise pro poctivé obchodní jednání, která ve své zprávě z roku 1990 stanovila, že všeobecný zákaz přímého přístupu je restriktivní praktikou, a doporučila jeho vypuštění z kodexu chování. Komise uznala, že v určitých případech je žádoucí trvalá účast advokáta. Komise doporučila, aby neexistovaly zákonné nebo jiné předpisy vyžadující fyzickou přítomnost advokáta u soudu, aby dával pokyny obhájci. Tato doporučení nebyla provedena úplně, avšak v kodexu chování došlo k řadě změn, aby byl umožněn přímý přístup některých schválených profesních orgánů.

Obhájci jsou buď mladší nebo seniorní právní zástupci. Dříve, než se členové Komory obhájců rozhodnou pro povolání seniorního právního zástupce, vykonávají obvykle řadu let praxi jako mladší právní zástupci. Není to otázka automatického povýšení a někteří mladší právní zástupci se rozhodnou, že o povýšení nepožádají. Obecně se většina advokátů domnívá, že se po 15 letech praxe stane senior counselem. Obhájce, který se chce stát starším právním zástupcem, požádá nejvyššího státního zástupce o schválení, ale skutečné jmenování provede vláda na radu nejvyššího státního zástupce, který se také spojí s předsedou Nejvyššího soudu, předsedou vrchního soudu a předsedou Komory obhájců.

Junior counsel obecně vypracovává a připravuje podání a vede některé soudní řízení, obvykle u soudů nižšího stupně, nikoli však výhradně. Mezi funkce hlavního právního zástupce by patřila kontrola návrhů podání připravených pomocným právním zástupcem a vedení složitějších případů u vrchního a Nejvyššího soudu.

7. Soudní tajemníci hrabství (County registrars)

Odkaz se otevře v novém okně.Soudní tajemníci hrabství jsou kvalifikovanými advokáty (solicitors), kteří jsou jmenováni vládou. Vykonávají funkce v rámci obvodních soudů (circuit courts) a zodpovídají za řízení oddělení obvodních soudů.

Plní také funkci šerifů hrabství (county sheriff) (vyjma Dublinu a Corku).

8. Notáři

Notáři jsou jmenováni předsedou Nejvyššího soudu, který zasedá při veřejném zasedání. Notář vykonává tyto základní funkce:

  • Ověřování dokumentů,
  • Ověřování a potvrzování pravosti podpisů na dokumentech,
  • Vyřizování notářských protestů týkajících se obchodních dokumentů, např. cizích směnek a vlastních směnek, a námořních záležitosti,
  • Přijímání místopřísežných prohlášení, deklarací a (vyjma řízení u irských soudů) přísežných výpovědí.

Přihlášky se podávají prostřednictvím žádosti, ve které je uvedeno trvalé bydliště a povolání žadatele, počet notářů v okrese, počet obyvatel okresu a okolnosti prokazující nezbytnou potřebu notáře a/nebo jakým způsobem se volné místo objevilo. Žádost musí být potvrzena místopřísežným prohlášením žadatele, ke kterému je přiloženo osvědčení o způsobilosti podepsané obvykle šesti místními advokáty a šesti představiteli místní podnikatelské obce. Žádost se předkládá předsedovi Nejvyššího soudu oznámením o návrhu soudu doručeným prostřednictvím kanceláře Nejvyššího soudu tajemníkovi Fakulty notářského studia v Irsku, tajemníkovi Právnické společnosti a všem notářům vykonávajícím praxi v hrabství, kde má žadatel bydliště, a také v sousedních hrabstvích.

Obecnou praxí je jmenovat notářem jen advokáty. Jestliže osoba, která není advokátem, požádá o jmenování notářem, bude Právnická společnost požadovat, aby žadatel dal závazný slib předsedovi Nejvyššího soudu, že se nebude zabývat prováděním majetkových převodů nebo právnické činnosti, kterou vykonává obvykle advokát. Všichni žadatelé o jmenování notářem musí nejdříve složit zkoušku stanovenou Fakultou notářského studia v Irsku.

 

Poznámka:

Dotazy na současné odměňování nejvyššího státního zástupce, vrchního státního zástupce, soudních úředníků a šerifů lze

  • Odkaz se otevře v novém okně.Zaslat elektronicky nebo
  • vysláni na:
    Oddělení lidských zdrojů
    ministerstva financí
    Merrion Street
    Dublin 2

Obhájci jsou osoby samostatně výdělečně činné a jejich výdělky se velmi liší.

Advokáti mohou být samostatně výdělečně činní na základě toho, že mají vlastní praxi nebo zaměstnance, a jejich výdělky se také velmi liší.

Notáři účtují odměny za notářsky ověřený dokument. Účtované poplatky nejsou upraveny zákonem, ale notáři obvykle účtují na základě času, cesty a podle výše obvykle účtované odborníkem za služby.


Toto je strojový překlad. Provozovatel těchto stránek odmítá právní odpovědnost za kvalitu tohoto strojového překladu.

Poslední aktualizace: 19/11/2020