Zavřít

BETA VERZE PORTÁLU JE JIŽ K DISPOZICI!

Vyzkoušejte si BETA verzi evropského portálu e-Justice a dejte nám vědět, jak se Vám s ní pracuje!

 
 

menu starting dummy link

Page navigation

menu ending dummy link

Právnická povolání - Slovinsko

Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.
K dispozici jsou již tyto aktualizované překlady: slovinština


Právnická povolání

Organizace právnických povolání

Právnická povolání

V Republice Slovinsko může právník s vysokoškolským diplomem vykonávat řadu povolání v oblasti práva, např. povolání soudce, státního zástupce zastupujícího obžalobu v trestních věcech, státního zástupce v netrestních řízeních, advokáta a notáře.





Státní zástupci zastupující obžalobu v trestních řízeních

Organizace

Podle článku 135 Ústavy Republiky Slovinsko státní zástupci podávají a zastupují obžalobu v trestním řízení a mají další zákonem svěřené pravomoci. Jejich působnost a organizaci definuje zejména zákon o státním zastupitelství v trestních řízeních (Zakon o državnem tožilstvu) a trestní řád (Zakon o kazenskem postopku).

Ve Slovinsku je 11 krajských státních zastupitelství (okrožno državno tožilstvo) (Celje, Koper, Kranj, Krško, Lublaň, Maribor, Murska Sobota, Nova Gorica, Novo mesto, Ptuj, Slovenj Gradec), jedno Specializované státní zastupitelství (Specializirano državno tožilstvo) s působností pro celou zem a Odkaz se otevře v novém okně.Nejvyšší státní zastupitelství Republiky Slovinsko (Vrhovno državno tožilstvo Republike Slovenije) v Lublani.

Specializované státní zastupitelství stíhá trestné činy v oblasti organizované trestné činnosti (tradiční či hospodářské), terorismu, korupce a další trestné činy, jež vyžadují, aby jejich odhalování a stíhání bylo prováděno speciálně organizovanými a vyškolenými státními zástupci. V rámci tohoto orgánu působí jako nezávislá organizační složka zvláštní Oddělení pro vyšetřování a stíhání veřejných činitelů se zvláštními pravomocemi (tzv. zvláštní oddělení). Státní zástupci Zvláštního oddělení jsou odpovědní za stíhání trestných činů, které spáchali příslušníci police, úředníci vnitrostátních úřadů s policejními pravomocemi, příslušníci vojenské policie, příslušníci zpravodajské a bezpečnostní služby ministerstva obrany a úředníci slovinské zpravodajské a bezpečnostní agentury. Rovněž dávají pokyny příslušníkům policie, kteří pracují pro toto oddělení.

Nejvyšší státní zastupitelství je nejvýše postaveným státním zastupitelstvím v zemi, v rámci něhož působí:

  • nejvyšší a vrchní státní zástupci,
  • státní zástupci s dočasným nebo částečným přidělením.

V odvolacích řízeních před vrchními soudy zastupují obžalobu vrchní státní zástupci. V řízeních o mimořádných opravných prostředcích v oblasti trestního práva a v oblasti občanského a správního práva vystupují před Nejvyšším soudem Republiky Slovinsko nejvyšší státní zástupci.

Nejvyšší státní zastupitelství tvoří:

  • tři oddělení (oddělení trestního práva, oddělení občanského a správního práva a oddělení pro vzdělávání a odborný dohled) a
  • Expertní informační centrum (Strokovno informacijski center), mezi jehož úkoly patří poskytovat odbornou pomoc v oblasti daní, financí, účetnictví a dalších disciplín požadovaných pro účinné fungování státního zastupitelství a dále zajišťovat rozvoj, jednotu a poskytování informační podpory pro fungování jednotlivých úřadů státního zastupitelství.

Úloha a povinnosti

Hlavní úlohou a povinností státního zástupce zastupujícího obžalobu v trestních řízeních je stíhat pachatele trestných činů. V této souvislosti odpovídá za:

  • podnikání všech nezbytných kroků k odhalení trestných činů a vypátrání jejich pachatelů a dávání pokynů policii v přípravném řízení, ve kterém je policie organizačně nezávislá na státním zastupitelství,
  • podávání žádosti o zahájení vyšetřování,
  • podávání a zastupování obžaloby u příslušného soudu a
  • podávání řádných opravných prostředků proti nepravomocným soudním rozhodnutím a mimořádných opravných prostředků proti pravomocným soudním rozhodnutím (řádné opravné prostředky proti rozhodnutí soudu prvního stupně v trestních věcech podává státní zástupce, který zastupoval obžalobu u soudu prvního stupně, zatímco mimořádné opravné prostředky podává nejvyšší státní zástupce).

Platná úprava trestního práva umožňuje, aby státní zástupce v určitých případech zvolil odklon v trestním řízení a rozhodl o způsobu alternativního řešení trestní odpovědnosti. Mezi odklony patří zaprvé narovnání a podmínečné zastavení trestního stíhání, pokud podezřelý souhlasí s tím, že bude plnit pokyny státního zástupce a provádět některé činnosti stanovené státním zástupcem. Pokud je narovnání nebo podmínečné zastavení trestního stíhání úspěšné, státní zástupce může ustoupit od trestního stíhání, tzn. že věc je vyřešena mimosoudně. Státní zástupce může rovněž soudu navrhnout, aby vydal trestní příkaz, kterým odsoudí obviněného ke konkrétně navrženému trestu nebo opatření, aniž by došlo k hlavnímu líčení.

Nejvyšší státní zastupitelství navíc plní úkoly mimo hlavní záběr trestního práva. V jednom ze tří oddělení Nejvyššího státního zastupitelství (oddělení občanského a správního práva) mohou nejvyšší státní zástupci podávat žádosti o mimořádný opravný prostředek pro porušení zákona (zahteva za varstvo zakonitosti) směřující proti rozhodnutí odvolacích soudů ve sporných věcech, nesporných věcech a dalších občanských soudních řízeních. Základní podmínkou tohoto mimořádného opravného prostředku je ochrana veřejného zájmu, kterou může zajistit pouze nejvyšší státní zastupitelství. Účastníci řízení tedy tuto žádost podat nemohou.

Soudci

Organizace

Profesionální soudci a laičtí soudci

Status soudce upravuje Ústava Republiky Slovinsko v článcích 125 až 134 a zákon o právní službě (Zakon o sodniški službi). Soudci jsou úředníci, kteří jsou voleni Národním shromážděním (Državni sbor) na základě návrhu Soudní rady (Sodni svet). Mandát soudců je stálý, věková hranice a podmínky zvolení jsou stanoveny zákonem.

Soudcem může být zvolen každý, kdo splňuje tyto obecné podmínky:

  1. je občanem Republiky Slovinsko a aktivně ovládá slovinštinu,
  2. je odborně způsobilý a obecně má dobrý zdravotní stav,
  3. dosáhl věku 30 let,
  4. získal v Republice Slovinsko vysokoškolské magisterské vzdělání v oboru právo nebo získal diplom z právnické fakulty a magisterské vzdělání v oboru právo nebo v cizině ukončil srovnatelné vzdělání v oboru právo doložené osvědčením o vzdělání z ciziny s přiloženým stanoviskem o kvalifikaci nebo rozhodnutím o uznání vzdělání pro účely zaměstnání nebo rozhodnutím o nostrifikaci (odločba o nostrifikaciji),
  5. složil státní zkoušku v oboru právo,
  6. nebyl odsouzen za úmyslný trestný čin,
  7. nebylo proti němu vzneseno konečné obvinění nebo na základě obžaloby vedeno řízení kvůli úmyslnému trestnému činu stíhanému z moci úřední.

Soudci, kteří soudili nebo rozhodovali v přípravných nebo soudních řízeních, v nichž byly porušeny základní lidská práva a svobody, po uplynutí svého mandátu nesplňují podmínky pro zvolení do funkce soudce.

Soudce má status veřejného úředníka a při výkonu své profese je vázán ústavou a zákony. Funkce soudce není slučitelná s funkcemi v jiných státních orgánech, v orgánech místní samosprávy a orgánech politických stran, ani s jinými funkcemi a činnostmi, které jsou stanoveny zákonem. Ve vzdělávání soudců neexistuje formální specializace. Oblast práva, v níž soudce zpravidla působí, vyplývá z vnitřní organizace konkrétního soudu, který má pro účely řešení jednotlivých typů sporů různá oddělení, do nichž jsou soudci zařazeni podle ročního pracovního programu soudu. O povýšení soudců do vyšší soudní pozice a vyšší platové třídy rozhoduje Soudní rada Republiky Slovinsko. Soudní rada rovněž předkládá Národnímu shromáždění návrhy ohledně odvolání soudce z úřadu, pokud při výkonu svých povinností porušil ústavu nebo závažným způsobem porušil zákon nebo pokud spáchal trestný čin úmyslným zneužitím pravomoci. Kariérní postup soudců v soudních funkcích je stanoven s organizací soudů ve Slovinsku. Soudci tak mohou působit na okresním soudu, krajském soudu, vrchním soudu a nejvyšším soudu.

Soudci se sdružují ve Slovinském sdružení soudců, které je členem mezinárodního sdružení soudců. Členství ve sdružení je dobrovolné.

Kromě profesionálních soudců (poklicni sodniki) působí v senátech rovněž laičtí soudci (sodniki porotiniki). Pokud zákon požaduje rozhodnutí senátu, skládá se senát z profesionálního soudce, který je předsedou senátu, a ze dvou laických soudců jako členů senátu, nestanoví-li zákon jinak. Pokud zákon požaduje rozhodnutí pětičlenného senátu, skládá se senát z profesionálního soudce, který je předsedou senátu, a z dalšího profesionálního soudce a tří laických soudců jako členů senátu, nestanoví-li zákon jinak. Laickým soudcem může být jmenován občan Republiky Slovinsko, který dosáhl věku třiceti let, nebyl pravomocně odsouzen za trestný čin stíhaný z moci úřední, je zdravotně a morálně způsobilý k účasti na výkonu spravedlnosti a aktivně ovládá slovinský jazyk. Mandát laických soudců trvá pět let. Do funkce mohou být opětovně jmenováni. Laické soudce krajských soudů spadajících do jurisdikce vrchního soudu jmenuje a odvolává předseda vrchního soudu.

Soudní rada Republiky Slovinsko

Odkaz se otevře v novém okně.Soudní rada Republiky Slovinsko (sodni svet) je ústředním orgánem odpovědným za regulaci soudcovské profese.

Soudní radu tvoří 11 členů.

Pět členů je voleno Národním shromážděním na návrh prezidenta republiky z řad univerzitních profesorů práva, advokátů a dalších právníků, šest členů pak ze svých řad volí soudci, kteří trvale vykonávají funkci soudce. Předsedu vybírají členové rady ze svých řad.

Soudní rada má tyto pravomoci:

  • navrhovat Národnímu shromáždění kandidáty na volbu do funkce soudce,
  • navrhovat Národnímu shromáždění odvolání soudce,
  • jmenovat a odvolávat předsedy soudů s výjimkou předsedy Nejvyššího soudu Republiky Slovinsko,
  • rozhodovat o povýšení do vyšší soudní funkce a rychlejším povýšení v rámci platové třídy, do pozice služebně starších soudců nebo do vyšší soudní pozice a o mimořádném povýšení do vyšší soudní funkce,
  • rozhodovat o odvolání proti rozhodnutím o převedení nebo jmenování na soudní pozici, do soudní funkce nebo na pozici služebně staršího soudce a proti rozhodnutím o stanovení platební třídy,
  • rozhodovat o otázkách neslučitelnosti veřejných funkcí s výkonem soudní funkce,
  • vyjadřovat se k návrhům rozpočtu soudů a poskytovat Národnímu shromáždění připomínky k zákonům upravujícím postavení, práva a povinnosti soudců a soudních zaměstnanců,
  • přijímat kodex soudní etiky,
  • přijímat kritéria pro výběr kandidátů do funkce soudce po předchozí konzultaci s ministrem spravedlnosti a kvalitativní kritéria práce soudců pro hodnocení jejich činnosti,
  • vydávat souhlas k politice řešící odhalování a řízení rizika korupce u soudů či vystavování soudů korupci a sledovat její provádění,
  • jmenovat členy Komise pro etiku a integritu (Komisija za etiko in integriteto),
  • posuzovat a rozhodovat o oprávněnosti stížnosti soudce, který se domnívá, že došlo k porušení jeho zákonných práv nebo nezávislosti, případně k narušení nezávislosti soudní moci,
  • provádět jinou činnost stanovenou zákonem.

Nestanoví-li zákon jinak, je třeba dvoutřetinové většiny hlasů všech členů Soudní rady pro rozhodnutí ve věci návrhů týkajících se:

  • zvolení soudců,
  • jmenování, povýšení a klasifikace soudce v platové třídě,
  • odvolání proti rozhodnutím o převedení nebo jmenování na soudní pozici, do soudní funkce nebo na pozici služebně staršího soudce,
  • odvolání proti rozhodnutím o klasifikaci v platové třídě,
  • odvolání soudce,
  • kritérií pro výběr kandidátů do funkce soudce, kvalitativních kritérií práce soudců a kvalitativních kritérií pro hodnocení práce soudů,
  • jednacího řádu Soudní rady.

Advokáti

V článku 137 Ústavy Republiky Slovinsko se stanoví, že advokacie (odvetništvo) je nezávislou, samostatnou službou v rámci systému spravedlnosti, kterou upravuje zákon. Zákon o advokacii (Zakon o odvetništvu) stanoví, že advokát v rámci výkonu svých povinností poskytuje právní poradenství, zastupuje a obhajuje klienty před soudy a jinými státními orgány, vypracovává listiny a zastupuje strany v jejich právních vztazích. Účastníka může před soudem za úplatu zastupovat pouze advokát, nestanoví-li zákon jinak.

Advokátem může být každý, kdo splňuje tyto podmínky:

  1. je občanem Republiky Slovinsko,
  2. je odborně způsobilý,
  3. získal v Republice Slovinsko následující profesní kvalifikaci nebo ukončil srovnatelné vzdělání v cizině uznávané v souladu se zákonem upravujícím uznávání a hodnocení vzdělávání:
    • právník s vysokoškolským diplomem,
    • právník s bakalářským (UN) a magisterským titulem,
    • magistr práva na základě jednotného magisterského studia,
  4. složil státní zkoušku v oboru právo,
  5. má čtyři roky odborné praxe jako právník s vysokoškolským diplomem, z toho nejméně jeden rok po složení státní zkoušky v oboru právo u advokáta nebo v advokátní kanceláři, u soudu, na státním zastupitelství nebo u notáře v řádném pracovním poměru uzavřeném na základě pracovní smlouvy na plný úvazek,
  6. aktivně ovládá slovinský jazyk,
  7. je pro výkon advokátní profese morálně bezúhonný,
  8. má k dispozici vybavení a prostory potřebné a vhodné pro výkon advokátní profese,
  9. při Slovinské advokátní komoře (Odvetniška zbornica Slovenije) složil zkoušku ze zákona, který upravuje advokacii, advokátní tarify a kodex advokátní profesní etiky.

Zákon o advokacii (Zakon o odvetništvu) stanoví, že advokát v rámci výkonu svých povinností:

  • poskytuje právní poradenství,
  • zastupuje a obhajuje klienty před soudy a jinými státními orgány,
  • vypracovává listiny a
  • zastupuje strany v jejich právních vztazích.

Účastníka může před soudem za úplatu zastupovat pouze advokát, případně koncipient.

Jako obhájce obžalovaného v trestním řízení může vystupovat pouze advokát.

V občanských věcech může být účastník zastupován před okresním soudem kýmkoliv s neomezenou způsobilostí, zatímco před krajským soudem, vrchním soudem nebo Nejvyšším soudem může být pověřeným zástupcem pouze advokát nebo osoba, která složila státní zkoušku v oboru právo. V řízení o mimořádném opravném prostředku však může stranu zastupovat pouze advokát (vyjma případů, kdy sama strana nebo její zákonný zástupce složili státní zkoušku v oboru právo).

Zastoupení advokátem je rovněž povinné ve všech řízeních u soudů podle zákona o duševním zdraví (Zakon o duševnem zdravju).

Cizí advokát, kterému bylo v zemi původu přiznáno právo výkonu advokátní profese, může za podmínek stanovených uvedeným zákonem v Republice Slovinsko:

  • poskytovat jednotlivé advokátní služby, které spadají do výkonu advokátní profese,
  • vykonávat advokátní profesi pod profesním označením ze své země původu,
  • vykonávat advokátní profesi pod označením „advokát“ (odvetnik).

Zemí původu je země, v níž má advokát právo vykonávat advokátní profesi pod profesním titulem získaným podle předpisů dané země.

Podle uvedeného zákona je advokát z jiné země, která je členským státem Evropské unie, advokát, jenž má právo vykonávat advokátní profesi v kterémkoli členském státě Evropské unie pod profesním titulem získaným podle předpisů dané země. Advokát z jiné země, která je členským státem Evropské unie, se zapíše do seznamu zahraničních advokátů, kteří mohou v Republice Slovinsko vykonávat advokátní profesi pod profesním označením „advokát“ se všemi právy a povinnostmi spojenými s výkonem advokátní profese, pokud splňuje zákonné podmínky a složí zkoušku o znalosti právního řádu Republiky Slovinsko. Podrobnější obsah zkoušky a postup jejího skládání stanoví Vyhláška o zkoušce pro advokáty z jiných zemí (Uredba o preizkusnem izpitu za odvetnike iz drugih držav).

Advokát může v omezené míře své činnosti propagovat, neboť zákon stanoví povolené způsoby propagace. Svou profesi může vykonávat samostatně nebo v advokátní kanceláři. Zastřešující organizací advokátů je Advokátní komora Slovinska, která má svá pravidla a statut. Právo vykonávat advokátní profesi získá zápisem do seznamu advokátů vedeného při Advokátní komoře Slovinska. Advokáti, kteří dosáhnou určitého stupně odborného vzdělání nebo určité specializace, si mohou za určitých podmínek od Advokátní komory Slovinska vyžádat přiznání statusu specializovaného advokáta. Odměna za advokátní služby je stanovena advokátními tarify, které vydává advokátní komora po předchozím souhlasu ministra spravedlnosti.

Právní databáze

Odkaz se otevře v novém okně.Základní předpisy týkající se advokátů jsou k dispozici v angličtině na internetových stránkách advokátní komory.

Advokátní komora provozuje Odkaz se otevře v novém okně.vyhledávač (ve slovinštině a angličtině), který umožňuje vyhledávání advokátů podle:

  • jména,
  • oblasti,
  • znalosti cizích jazyků a
  • pracovního zaměření.

Notáři

Organizace

V čl. 137 odst. 2 Ústavy Republiky Slovinsko se stanoví, že notariát je veřejnou službou, kterou upravuje zákon. Zákon o notářích (Zakon o notariatu) stanoví: notáři jako osoby požívající důvěry veřejnosti sestavují za podmínek uvedených v daném zákoně veřejné listiny o právních operacích, projevech vůle či skutečnostech, z nichž vyplývají určitá práva; přebírají do úschovy listiny, peníze a cenné papíry za účelem předání třetím osobám nebo státním orgánům; na podnět soudu plní úkoly, které jim mohou být ze zákona svěřeny.

Notářem může být jmenován každý, kdo splňuje tyto podmínky:

  1. je občanem Republiky Slovinsko nebo jiného členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru nebo je občanem Švýcarské konfederace nebo členského státu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj;
  2. je odborně způsobilý a obecně má dobrý zdravotní stav;
  3. získal v Republice Slovinsko vysokoškolské magisterské vzdělání v oboru právo nebo získal diplom z právnické fakulty a magisterské vzdělání v oboru právo nebo v cizině ukončil srovnatelné vzdělání v oboru právo doložené osvědčením o vzdělání z ciziny s přiloženým stanoviskem o kvalifikaci nebo rozhodnutím o uznání vzdělání pro účely zaměstnání nebo rozhodnutím o nostrifikaci (odločba o nostrifikaciji);
  4. složil státní zkoušku v oboru právo;
  5. má pět let odborné praxe jako právník s vysokoškolským diplomem, z toho nejméně jeden rok u notáře a nejméně jeden rok u soudu, v úřadu advokáta nebo na státním zastupitelství v netrestních řízeních;
  6. je pro výkon notářských povinností považován za morálně bezúhonného;
  7. aktivně ovládá slovinský jazyk;
  8. má k dispozici vybavení a prostory potřebné a vhodné pro výkon notářských povinností;
  9. ještě nedosáhl věku 64 let.

Nehledě na první bod předešlého odstavce může být na základě právní a faktické vzájemnosti notářem jmenován také státní příslušník země, která není členským státem Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru, ani není občanem Švýcarské konfederace nebo členského státu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.

Výkon notářských povinností není slučitelný s výkonem povinností advokacie nebo kterékoli placené činnosti či funkce.

Notářům není dovoleno vykonávat úkoly, které nejsou slučitelné s dobrým jménem a morální bezúhonností, jež jsou požadovány při výkonu notářských povinností, nebo kvůli kterým by mohla být omezena důvěra v notářovu nestrannost nebo věrohodnost listin jím vydaných.

Notáře na volné notářské místo jmenuje ministr spravedlnosti. Dříve než ministr notáře jmenuje, obdrží stanovisko Slovinské notářské komory (Notarska zbornica Slovenije) k přihlášeným uchazečům. Počet notářů je omezený a je určován na základě kritérií stanovených ministerstvem spravedlnosti. V případě zákonem definovaných nesrovnalostí vzniklých při výkonu notářské profese zasahuje ministr spravedlnosti. Zastřešující organizací notářů je notářská komora.

Zákon vyžaduje, aby se notáři stali členy Odkaz se otevře v novém okně.Slovinské notářské komory.

Úloha a povinnosti

Notáři vykonávají veřejnou službu, přičemž připravují především veřejné a soukromé listiny, což je velmi důležité z hlediska právní jistoty při provádění právních úkonů.

Veřejné listiny, které notáři obecně připravují, se nazývají notářské zápisy a notářské protokoly. Notář může pro strany vyhotovit jakýkoli druh písemné smlouvy, existují však určité typy smluv a stanov akciových společností či společností s ručením omezeným, které jsou podle slovinského práva platné pouze v případě, že jsou vyhotoveny ve formě notářského zápisu. Notář může rovněž pořídit zápis poslední vůle. Dále je někdy třeba notářsky ověřit kopie listin či podpisy, aby tak byla zajištěna jejich platnost před soudem. U notáře mohou být rovněž uloženy listiny a cenné papíry.

Právní databáze

Na internetových stránkách notářské komory naleznete Odkaz se otevře v novém okně.seznam všech notářů působících ve Slovinsku s kontaktními informacemi a základní vyhledávač.

Na internetových stránkách notářské komory naleznete rovněž tři rejstříky vedené notářskou komorou:

Další právnická povolání

Asistent soudcePDF(372 Kb)en

Státní zástupci v netrestních řízeních

Úloha státních zástupců v netrestních řízeních (državni pravobranilci) je vymezena v zákoně o státních zástupcích v netrestních řízeních (Zakon o državnem pravobranilstvu). Odkaz se otevře v novém okně.Státní zastupitelství v netrestních řízeních (Državno pravobranilstvo) zastupuje stát, jeho orgány a organizace státní správy, které jsou právnickými osobami, před soudy a vykonává další úkoly vyplývající ze zákona. Úkoly státního zastupitelství v netrestních řízeních provádějí generální státní zástupce a státní zástupci v netrestních řízeních a asistenti těchto státních zástupců. Státního zástupce v netrestních řízeních i jeho asistenty jmenuje slovinská vláda na základě návrhu ministerstva spravedlnosti po předchozí konzultaci s generálním státním zástupcem. Funkční období je osmileté. Mohou být jmenováni opakovaně. Podmínky jmenování do funkce státního zástupce v netrestních řízeních jsou stejné jako pro soudce s dodatečnými požadavky na odbornou praxi. Při výkonu svých povinností je uvedený státní zástupce vázán ústavou a zákonem. Musí zastupovat stát z moci úřední. Státní zástupce nebo jeho asistent má nárok na základní plat, který odpovídá platové třídě funkce, do které je jmenován. Ustanovení o neslučitelnosti veřejných funkcí s výkonem soudní funkce se použijí obdobně i na funkce státního zástupce v netrestních řízeních. Rovněž zastupuje Republiku Slovinsko v řízeních před Evropským soudním dvorem a Evropským soudem pro lidská práva.

Související odkazy

Odkaz se otevře v novém okně.Informace o právnických povoláních na internetových stránkách Nejvyššího státního zastupitelství Republiky Slovinsko

Odkaz se otevře v novém okně.Informace o právnických povoláních na internetových stránkách Soudní rady

Odkaz se otevře v novém okně.Informace o právnických povoláních na internetových stránkách slovinské justice

Odkaz se otevře v novém okně.Informace o právnických povoláních na internetových stránkách Slovinské advokátní komory

Odkaz se otevře v novém okně.Informace o právnických povoláních na internetových stránkách Slovinské notářské komory

Odkaz se otevře v novém okně.Informace o právnických povoláních na internetových stránkách státního zastupitelství


Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 31/01/2017