Nároky z výživovací povinnosti

Přejete-li si požadovat výživné, například žádat o měsíční platby na podporu dítěte od rodiče, který s dítětem nežije, právní předpisy EU vám umožňují využít soudů vašeho domovského státu pro stanovení závazku povinné osoby platit výživné a pro určení výše výživného. Takové rozhodnutí bude v jiných členských státech Evropské unie snadno uznáno.


Evropská soudní síť pro občanské a obchodní věci

Chcete-li získat podrobné informace o právu některého členského státu, zvolte si jeho vlaječku.

Nová pravidla platná od června 2011

Od 18. června 2011 upravují záležitosti výživného Link opens in new windownová pravidla. Ta budou nadále zajišťovat soudní ochranu osoby oprávněné z výživného tím, že jí umožňují žalovat povinnou osobu u soudů vlastního domovského státu. Kromě toho ve většině případů stanoví Link opens in new windowHaagský protokol z roku 2007 právo rozhodné pro vyživovací povinnosti a jakýkoli rozsudek o výživném vydaný soudy členských států může volně obíhat v Evropské unii a může být ve všech členských státech vykonán bez dalších formálních požadavků. Osoby oprávněné z výživného i osoby povinné budou dále moci využít administrativní pomoci poskytované členskými státy.

Nová pravidla platí ve všech 27 členských státech, včetně Dánska, na něž byla rozšířena Dohodou ze dne 19. října 2005 mezi Evropským společenstvím a Dánským královstvím o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Dánsko však některá z pravidel neuplatňuje, například pravidla týkající se rozhodného práva a spolupráce mezi ústředními orgány.

Nařízení rovněž stanoví, že pro účely výživného lze správní orgány považovat za soudy. Seznam těchto orgánů je k dispozici zdePDF(238 Kb)cs.

Pokud povinná nebo oprávněná osoba žije ve státě mimo EU, může vám při vymáhání výživného ve státech mimo EU, které jsou smluvními stranami dále uvedených mezinárodních nástrojů, pomoci Link opens in new windowÚmluva o mezinárodním vymáhání výživného na děti a dalších druhů vyživovacích povinností vyplývajících z rodinných vztahů a Link opens in new windowProtokol o právu rozhodném pro vyživovací povinnosti. Úmluva vstoupila v platnost pro EU vůči třetím zemím, které jsou stranami této úmluvy, dne 1. srpna 2014.

Nepovinný standardizovaný formulář prohlášení o nedoplatku na výživném

Aby se usnadnilo provádění nařízení týkajícího se vyživovacích povinností v praxi a účinný výkon práv občanů v celé EU, byl v rámci Evropské justiční sítě pro občanské a obchodní věci vytvořen nepovinný standardizovaný formulář prohlášení o nedoplatku na výživném.

Tento nepovinný formulář slouží ke snadnějšímu vymáhání výživného a je dostupný ve 23 jazycích. Doprovází jej praktická příručka s pokyny k jeho vyplnění. Formulář je k dispozici v těchto formátech: PDFPDF(1205 Kb)cs, editovatelné PDFPDF(1399 Kb)cs a XLSExcel(458 Kb)cs.


Tyto stránky spravuje Evropská komise. Informace na této stránce nemusí nezbytně vyjadřovat oficiální stanovisko Evropské komise. Komise neodpovídá ani neručí za informace nebo údaje, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Pokud jde o předpisy v oblasti autorských práv pro webové stránky EU, viz právní upozornění.

Poslední aktualizace: 08/07/2020

Nároky z výživovací povinnosti - Belgie

OBSAH


Evropská soudní síť pro občanské a obchodní věci

1 Co znamenají pojmy „výživné“ a „vyživovací povinnost“ v praxi? Které osoby musí platit výživné jiné osobě?

„Vyživovací povinnost“ lze definovat jako povinnost, kterou zákon ukládá určité osobě a podle níž má tato osoba poskytovat jiné osobě, která potřebuje pomoc a která je s první osobou příbuzná konkrétní rodinnou vazbou, pomoc nezbytnou k životu. „Výživné“ zahrnuje nejen potraviny, ale vše, co je nezbytné pro život, včetně obživy, oděvů, bydlení a zdravotní péče.

Vyživovací povinnost je založena na příbuzenské vazbě nebo na spřízněnosti vzniklé manželstvím, popřípadě na alternativní vazbě, jestliže je tato vazba přerušena. Existuje mezi některými pokrevními příbuznými a příbuznými spřízněnými manželstvím, mezi manželi a mezi osobami, které zákonně žijí v jedné domácnosti. Vychází z povinnosti „solidarity“, jejíž síla se může v některých případech lišit.

  • Rodiče vůči svým dětem
    V takových případech existují dva druhy povinnosti:
    • Obecnější vyživovací povinnost, podle níž musejí otec a matka podle svých možností přijmout odpovědnost za bydlení, obživu, dohled nad zdravotním stavem, vzdělávání a odbornou přípravu a rozvoj svých dětí. Jestliže se dítě dosud vzdělává nebo absolvuje odbornou přípravu, povinnost trvá i poté, co dosáhlo zletilosti. Tato povinnost existuje bez ohledu na zdroje rodičů a potřeby dítěte. Je obecnější v tom smyslu, že kromě obživy dítěte zahrnuje také jeho vzdělávání, odbornou přípravu aj. (§ 203 občanského zákoníku).
    • Vyživovací povinnost je založena na rodičovství a souvisí s potřebami dítěte bez ohledu na jeho věk a zdroje rodičů (§ 205, 207 a 208 a čl. 353 odst. 14 občanského zákoníku).
  • Děti vůči svým rodičům
    Vyživovací povinnost rodičů a dětí je vzájemná (§ 205 a 207 a §353 odst. 14 občanského zákoníku). Dítě tudíž má vyživovací povinnost vůči svému otci a matce, jestliže to rodiče potřebují.
  • Manželé
    Vyživovací povinnost mezi manželi je založena na povinnosti pomáhat si a povinnosti přispívat na náklady manželství, stanovených občanským zákoníkem (§ 213 a 221 občanského zákoníku). Tyto povinnosti, spojené s povinností bydlet v jedné domácnosti, jež je manželům rovněž uložena, jsou vzájemné. Nejsou-li plněny, lze zahájit soudní řízení za účelem vynucení této povinnosti ve formě řízení o výživném nebo srážek ze mzdy (§ 213, 221 a 223 občanského zákoníku) – viz otázka č. 10.
  • Rozvedený manžel vůči bývalému manželovi
    Je třeba rozlišovat různé druhy rozvodu: rozvod v důsledku nenapravitelného rozvratu manželství nebo rozvod na základě vzájemné dohody:
    • Rozvod v důsledku nenapravitelného rozvratu manželství: jestliže se manželé nedohodli na poskytování výživného (§ 301 odst. 1 občanského zákoníku), může soud v rozsudku o rozvodu nebo v následném rozhodnutí na žádost osoby, která je v nouzi, nařídit druhému z manželů placení výživného (§ 301 odst. 2 první pododstavec občanského zákoníku).
      Soud může odmítnout žádost o výživné v době po rozvodu, jestliže odpůrce prokáže, že se navrhovatel dopustil svým chováním vážného pochybení, a znemožnil tak další život ve společné domácnosti (§ 301 odst. 2 druhý pododstavec občanského zákoníku).
      Částka výživného nesmí v žádném případě přesáhnout jednu třetinu příjmu toho z manželů, který je povinen výživné platit (§ 301 odst. 3 třetí pododstavec občanského zákoníku).
    • Rozvod na základě vzájemné dohody: manželé nejsou v průběhu řízení nebo po rozvodu povinni dohodnout se na poskytování výživného druhému z nich. Pokud se tak rozhodnou, výše a způsob plateb a výkon dohody o výživném lze určit volně, stejně jako indexování výživného a jakékoli důvody ke změně (§ 1288 odst. 1 čtvrtý pododstavec soudního řádu). Pokud se strany výslovně nedohodly na opaku, může soud na žádost jedné ze stran po vydání rozsudku o rozvodu zvýšit, snížit nebo zrušit dohodnuté výživné (§ 1288 odst. 3 soudního řádu), pokud již částka není vhodná vzhledem k novým okolnostem, které nejsou nikterak závislé na vůli stran. Výživné se neindexuje, ledaže je indexování dohodnuto.
  • Jiné, za jakých okolností?
    Vyživovací povinnost existuje mezi příbuznými v přímé linii, a to jak vzestupné, tak sestupné (rodiče/děti, děti/rodiče a také vnoučata/prarodiče a naopak – § 205 a 207 občanského zákoníku).
    Mezi příbuznými spřízněnými prostřednictvím manželství existují dva možné scénáře:
    • pozůstalí manželé mají v určitých mezích povinnost vůči dětem svého zesnulého manžela, třebaže nejsou jejich rodiči (§ 203 odst. 3 občanského zákoníku),
    • zeťové a snachy mají povinnost vůči svým tchánům a tchyním a naopak. Tato povinnost zaniká, jestliže se tchán znovu ožení nebo tchyně znovu provdá nebo pokud zemře manžel, prostřednictvím jehož manželství vztah spříznění vznikl, a děti narozené v tomto manželství (§ 206 a 207 občanského zákoníku).

Za určitých okolností je výživné splatné pozůstalému nebo předkům zesnulé osoby, a to z majetku zesnulého manžela (§ 205a občanského zákoníku).

Děti, u nichž nebylo určeno otcovství, mohou požadovat výživné za účelem obživy a vzdělávání a odborné přípravy od muže, který měl vztah s jeho matkou během zákonného období početí (§ 336 občanského zákoníku).

Je-li soužití mezi osobami, které spolu zákonně žijí v jedné domácnosti, vážně narušeno, může strana požádat soud o výživné ve formě předběžného opatření, o kterém soud případně rozhodne. Totéž platí, jestliže zákonné soužití skončí, a to na základě předběžného opatření (§ 1479 občanského zákoníku).

2 Do jakého věku může dítě dostávat vyživovací příspěvek? Liší se pravidla pro výživné týkající se nezletilých od pravidel týkajících se dospělých?

Vyživovací povinnost obvykle zaniká, když dítě dosáhne zletilosti a právní způsobilosti. Může však pokračovat, jestliže dítě stále studuje nebo se odborně připravuje (§ 203 a 336 občanského zákoníku).

3 Měl bych se s žádostí o výživné obrátit na příslušný orgán nebo na soud? Jaké jsou hlavní prvky tohoto postupu?

Povinná osoba může uspokojit potřeby oprávněné osoby dobrovolně. V opačném případě, dojde-li ke sporu, neshodě či pozastavení plnění, je nutné zahájit soudní řízení.

Došlo-li k rozvodu z důvodu nenapravitelného rozvratu manželství, lze žádost o výživné po rozvodu podat kdykoli, buď v úvodním návrhu, případně i posléze během rozvodového řízení (§ 1254 odst. 1 pátý pododstavec a §1254 odst. 5 soudního řádu).

Mimo rámec rozvodového řízení strany projednává nároky na výživné a stanovuje jej smírčí soudce (§ 591 odst. 7 soudního řádu). Výjimkou je řízení, v němž se žádá o výživné bez prohlášení o rodičovství. Viz otázka č. 5.

Od 1. září 2014 spadají všechny nároky z vyživovacích povinností do příslušnosti soudu pro rodinné záležitosti (tribunal de la famille) (§ 572a odst. 7 soudního řádu), a to včetně řízení o výživném bez prohlášení o rodičovství a s výjimkou vyživovacích povinností souvisejících s příjmem v rámci sociálního začleňování.

4 Je možné podat žádost jménem příbuzného (pokud ano, jakého stupně) nebo jménem dítěte?

Návrh podává oprávněná osoba (viz zejména § 337 občanského zákoníku). Návrh podává k soudu buď navrhovatel osobně, nebo jeho advokát (viz zejména § 1253b, 1254 a 1320 soudního řádu).

Nesvéprávné osoby zastupují zákonní zástupci (otec, matka, opatrovník, orgán péče).

5 Jestliže mám v úmyslu podat žalobu, jak zjistím, který soud je příslušný?

Obecnou příslušnost pro spory o výživném má smírčí soudce (§ 591 odst. 7 soudního řádu), existují však výjimky. U výjimek je nutné návrh podat k soudu, který je místně příslušný dle trvalého bydliště navrhovatele, vyjma případů, kdy se podává návrh na snížení či zrušení výživného (§ 626 soudního řádu).

Pro řízení zahájená dítětem proti muži, který měl vztah s jeho matkou v období početí stanoveném zákonem (§ 336 občanského zákoníku), je příslušný předseda soudu pro rodinné záležitosti (§ 338 občanského zákoníku).

Kromě naléhavých případů a předběžných opatření spadají spory o rodičovskou odpovědnost do působnosti soudu pro mládež (§ 387a občanského zákoníku), jehož místní příslušnost je dána podle bydliště rodičů, opatrovníků nebo osob, jimž bylo dítě svěřeno do péče (§ 44 zákona ze dne 8. dubna 1965 o ochraně mladistvých, péči o nezletilé, kteří spáchali trestný čin, a náhradě škod způsobených tímto trestným činem).

V případě sporu mezi manželi, k němuž dojde před rozvodovým řízením, se návrhy podávají ke smírčímu soudci (§ 594 odst. 19 soudního řádu), který je místně příslušný podle posledního bydliště manželů (§ 628 odst. 2 soudního řádu).

Jakmile je podána žádost o rozvod z důvodu nenapravitelného rozvratu manželství, příslušným je předseda soudu pro rodinné záležitosti (§ 1280 soudního řádu) až do doby, kdy je manželství zrušeno. Dohody o výživném, jíž strany dosáhly, však schvaluje soud rozhodující ve věci samé (§ 1256 odst. 1 soudního řádu).

Po pravomocném rozsudku o rozvodu má příslušnost smírčí soudce a soud pro rodinné záležitosti. Předseda soudu pro rodinné záležitosti je příslušný rozhodovat o předběžných opatřeních v naléhavých věcech (§ 584 soudního řádu).

Od 1. září 2014 spadají všechny nároky týkající se vyživovacích povinností do příslušnosti soudu pro rodinné záležitosti (§ 572a odst. 7 soudního řádu), s výjimkou případů vyživovacích povinností souvisejících s příjmem v rámci sociálního začleňování.

Od 1. září 2014 se nároky mezi stranami, které jsou (nebo byly) manželi nebo spolu zákonně žijí (nebo žily) v jedné domácnosti, a nároky související s vyživovacími povinnostmi ve vztahu k dětem obou stran nebo dětem, u nichž byl určen vztah alespoň k jednomu z rodičů, v zásadě podávají k soudu, který již nároky projednával (viz § 629a odst. 1 soudního řádu). V případě nároků týkajících se vyživovacích povinností vůči nezletilým osobám se příslušnost soudu určuje podle místa trvalého bydliště nezletilé osoby (nebo v případě, že tato osoba trvalé bydliště nemá, dle místa jejího obvyklého bydliště). Jestliže strany mají více dětí, je příslušným soudem pro všechny pohledávky soud, k němuž byl podán první návrh (§ 629a odst. 2 soudního řádu). Jestliže se vyživovací povinnosti týkají dalších oprávněných osob, projednává věc soud příslušný podle trvalého bydliště odpůrce nebo místa posledního bydliště manželů nebo posledního společného bydliště (§ 629a odst. 4 soudního řádu).

6 Musím jako žalobce podat žalobu skrze nějakého prostředníka (např. advokáta, ústředního nebo místního orgánu atd.)? Pokud ne, jaké postupy se použijí?

Viz otázka č. 4. V závislosti na zahájeném řízení se návrh podává prostřednictvím předvolání (citation d'huissier) nebo žaloby (requête). Zastoupení advokátem není povinné.

7 Musím platit poplatky za podání žaloby? Pokud ano, o jakou částku se bude přibližně jednat? Jsou-li mé finanční prostředky nedostačující, může mi být poskytnuta právní pomoc k úhradě nákladů řízení?

Je třeba uhradit soudní poplatky. Není možné určit celkové náklady; ty budou záviset na druhu řízení, které bude zahájeno, nákladech řízení a výdajích na právní zastoupení, jestliže bude strana zastupována advokátem. Pokud jde o právní pomoc, platí obecná právní úprava (viz Právní pomoc – Belgie).

8 Jaký druh výživného soud pravděpodobně přizná? Jak se výše výživného vypočítá? Může být rozhodnutí soudu přezkoumáno, pokud se životní náklady nebo rodinné poměry změní? Pokud ano, jak (např. prostřednictvím systému automatické indexace)?

  • Forma výživného

Výživné se vyplácí formou pravidelné částky. V některých případech lze výživné kapitalizovat (§ 301 odst. 8 občanského zákoníku). V mimořádných případech lze výživné poskytovat ve formě věcného plnění (§ 210 občanského zákoníku).

  • Posouzení a indexování výživného

Neexistuje žádná stupnice. Výživné se přiznává pouze úměrně k potřebám navrhovatele a finančním možnostem povinné osoby (§ 208 a 209 občanského zákoníku).

Povinnost otců a matek (§ 203 občanského zákoníku) se určuje úměrně k jejich prostředkům a musí pokrývat bydlení, obživu, zdravotní péči, dohled, vzdělávání a odbornou přípravu a rozvoj dětí (dokud děti nedokončí vzdělávání nebo odbornou přípravu). Výživné má poté formu paušálního měsíčního příspěvku pro rodiče, jemuž bylo dítě svěřeno do péče.

Otec a matka mohou každý sám za sebe požadovat od druhého z nich příspěvek na náklady na bydlení, obživu atd. (§ 203a odst. 2 občanského zákoníku).

Částka výživného, kterou má platit muž, který měl vztah s matkou dítěte během období početí, se určuje podle potřeb dítěte a prostředků, možností a sociální situace povinné osoby (§ 336, 339 a 203a občanského zákoníku).

Zákon výslovně povoluje párům, které procházejí rozvodovým řízením, aby se kdykoli dohodly na výživném, na jeho výši a opatřeních pro přezkum dohodnuté částky (§ 301 odst. 1 občanského zákoníku a § 1256 odst. 1 a § 1288 odst. 4 soudního řádu). Soud, který věc projednává, může odmítnout tyto dohody schválit, pokud jsou zjevně v rozporu se zájmy dítěte (§ 1256 odst. 2 a § 1290 odst. 2 a 5 soudního řádu).

V případě soudního řízení soud, který rozhoduje o konkrétní výši výživného, uplatňuje při výpočtu kritéria a limity. Výživné musí v zásadě pokrývat alespoň „potřeby“ (l'état de besoin) příjemce (§ 301 odst. 3 první pododstavec občanského zákoníku).

Výše výživného nesmí v žádném případě přesáhnout jednu třetinu příjmu toho z manželů, který je povinen je platit (§ 301 odst. 3 poslední věta občanského zákoníku). Doba trvání nároku na výživné je omezena dobou trvání manželství. Za výjimečných okolností může soud dobu trvání nároku na výživné prodloužit (§ 301 odst. 4 občanského zákoníku).

V případě rozvodu z důvodu nenapravitelného rozvratu manželství a v případě rodičovských příspěvků na obživu dochází automaticky k indexaci. Referenčním indexem je v zásadě index spotřebitelských cen, zákon však umožňuje, aby soud použil jiný systém úpravy životních nákladů (§ 301 odst. 6 první pododstavec a §203c odst. 1 občanského zákoníku), a strany se mohou od toho systému na základě dohody odchýlit (§ 203c odst. 1 občanského zákoníku).

Zákon umožňuje výživné zvýšit, snížit nebo zrušit, pokud o to jedna ze stran požádá, a to z obecných důvodů, které jsou stanoveny v § 301 odst. 7 prvním pododstavci občanského zákoníku a § 1293 odst. 1 soudního řádu.

9 Jak a komu bude výživné vypláceno?

Výživné se platí oprávněné osobě nebo jejímu zástupci formou měsíčních plateb. V některých případech lze výživné kapitalizovat (viz otázka č. 8).

10 Neplatí-li dotčená osoba (dlužník) výživné dobrovolně, jaké kroky je možné učinit, aby byla k placení přinucena?

Oprávněná osoba, která má vykonatelný titul, může požádat o jeho vykonání. Za určitých podmínek lze se v exekuci uspokojit na movitém či nemovitém majetku povinné osoby, jestliže povinná osoba neplní rozhodnutí o výživném (§ 1494 soudního řádu). Lze dokonce nařídit srážky ze mzdy (§ 1539 soudního řádu). Kromě toho mohou oprávněné osoby, které dosud nemají vykonatelný titul, za určitých okolností požádat o zajišťovací předběžné opatření, aby ochránily svá práva na budoucí výživné (§ 1413 soudního řádu).

Byl zaveden zjednodušený mechanismus pro výkon rozhodnutí, konkrétně přikázání pohledávky, pomocí něhož má oprávněná osoba nárok v určitých mezích přímo obdržet příjem povinné osoby nebo jakoukoli jinou částku splatnou třetí stranou. Přiznání pohledávky platí pro zákonné vyživovací povinnosti mezi manželi nebo bývalými manželi (§ 220 odst. 3, §221 a 223 a §301 odst. 11 občanského zákoníku a §1280 soudního řádu), na povinnosti související s obživou, vzděláváním a odbornou přípravou dětí – včetně řízení mezi otcem a matkou podle § 203a občanského zákoníku – a na zákonné vyživovací povinnosti mezi předky a potomky (§ 203b občanského zákoníku).

Trestní zákoník rovněž obsahuje ustanovení o zanedbání povinné péče (§ 391a trestního zákoníku), podle nějž lze stíhat osobu, které soud nařídil placení výživného a která je záměrně neplatí po dobu delší než dva měsíce.

11 Popište prosím stručně případná omezení týkající se výkonu rozhodnutí, zejména pravidla ochrany dlužníka a promlčecí a prekluzivní lhůty ve vašem systému výkonu rozhodnutí.

Ustanovení § 2277 občanského zákoníku stanoví, že nedoplatky na výživném se promlčují ve lhůtě pěti let.

Na výživné přiznané soudem se vztahuje desetiletá promlčecí lhůta (§ 2262a občanského zákoníku).

Tato lhůta staví mezi manželi v průběhu manželství (§ 2253) a přerušuje se doručením předvolání k soudu, příkazem k zaplacení nebo k exekuci (§ 2244 a 2248) a předložením právních podání oprávněnou osobou nebo platbou ze strany osoby povinné.

Podle § 7 a 8 zákona o zástavním právu ze dne 16. prosince 1851 lze vést exekuci při plnění závazku povinné osoby vůči veškerému jejímu majetku.

Nicméně podle § 1408 soudního řádu je určitý hmotný osobní majetek, který je nezbytný pro každodenní život povinné osoby a její rodiny, výkon povolání nebo pokračování ve studiu či odborné přípravě povinné osoby či jejích dětí, které s ní žijí ve společné domácnosti, z exekučního řízení vyloučen.

Podle § 1409 odst. 1 soudního řádu je část příjmu ze zaměstnání či jiných činností vyloučena z exekuce (přiznání pohledávky a srážky ze mzdy).

Ustanovení § 1412 soudního řádu nicméně stanoví, že proti oprávněné osobě jednak nelze uplatnit ochranu před zabavením a jednak že tato osoba má absolutní prioritu před jinými věřiteli povinné osoby. Jestliže se však vůči osobě, jejíž pohledávky byly již přiznány nebo obstaveny, uplatňuje přiznání pohledávky, může soud zohlednit celkovou situaci povinné osoby a potřeby jejích věřitelů, zejména pokud jde o výživné, a může částku, která byla přiznána nebo zabavena, mezi ně rovnoměrně rozdělit (§ 1390a odst. 5 soudního řádu).

Předlužené povinné osoby mohou absolvovat oddlužnění (§ 1675 odst. 2 a následující soudního řádu). Soud je v tomto řízení může odpustit dluhy, a to případně i nedoplatky na výživném, nemůže je však zbavit vyživovací povinnosti.

S cílem předem zabezpečit platbu výživného, jehož splatnost se blíží, lze nařídit obstavení majetku (§ 1494 odst. 2 soudního řádu).

12 Existuje nějaká organizace nebo orgán, které mi mohou pomoci při vymáhání výživného?

Jestliže se oprávněné osobě nepodaří navzdory výše uvedeným právní prostředkům platbu získat, může se obrátit na oddělení pro pohledávky výživného (Service des créances alimentaires) při Federálním státním úřadu pro finance, do jehož kompetence spadá poskytovat zálohy na jednu či více konkrétních plateb výživného nebo vybírat či zpětné získávat poskytnuté zálohy a nedoplatky výživného od povinných osob.

13 Mohou (vládní nebo soukromé) organizace zaplatit namísto dlužníka zálohu odpovídající plné výši výživného nebo jeho části?

Oddělení pro pohledávky výživného může substituovat povinnou osobu a výživné nebo jeho část zaplatit za ně. Oddělení současně požaduje, aby jí povinná osoba uhradila výživné a nedoplatky na něm. Povinná osoba může zaplatit výživné tomuto oddělení dobrovolně, v opačném případě je pohledávka vymáhána. V této situaci samozřejmě nelze zaručit výsledek. Ten závisí na finančních možnostech povinné osoby.

14 Pokud se nacházím v tomto členském státě a dlužník má bydliště v jiné zemi:

14.1 Může mi pomoci orgán nebo soukromá organizace v tomto členském státě?

Ústředním orgánem určeným podle Newyorské úmluvy ze dne 20. června 1956 o vymáhání výživného v cizině, nařízení Rady č. 4/2009 ze dne 18. prosince 2008 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností a Haagské úmluvy ze dne 23. listopadu 2007 o mezinárodním vymáhání výživného k dětem a dalších druhů vyživovacích povinností je:

Service public fédéral Justice
Service de coopération internationale en matière civile
Boulevard de Waterloo, 115
1000 Bruxelles
Belgie

14.2 Pokud ano, jak se mohu na takový orgán nebo soukromou organizaci obrátit?

Navrhovatel nebo jeho právní zástupce mohou toto oddělení kontaktovat poštou, telefonicky (+32 (0)2 542 65 11), faxem (+32 (0)2 542 70 06) nebo elektronickou poštou (Odkaz se otevře v novém okně.aliments@just.fgov.be nebo Odkaz se otevře v novém okně.alimentatie@just.fgov.be).

15 Pokud se nacházím v jiné zemi a dlužník v tomto členském státě?

15.1 Mohu svou žádost adresovat přímo orgánu nebo soukromé organizaci v tomto členském státě?

Navrhovatelé, kteří mají bydliště v jiné zemi než v Belgii, se musí obrátit na ústřední orgán ve svojí zemi, který odpovídá za provádění výše zmíněných úmluv a nařízení. Nemohou se obrátit přímo na belgický subjekt nebo orgán.

15.2 Pokud ano, jak se mohu na takový orgán nebo soukromou organizaci obrátit a jaká pomoc mi může být poskytnuta?

Nikoli (viz výše).

16 Je tento členský stát vázán Haagským protokolem z roku 2007?

Ano.

17 Pokud tento členský stát není vázán Haagským protokolem z roku 2007, jaké právo bude použitelné pro pohledávku výživného podle pravidel mezinárodního práva soukromého? Jaká jsou příslušná pravidla mezinárodního práva soukromého?

18 Jaká pravidla upravují přístup ke spravedlnosti v přeshraničních věcech v rámci EU podle struktury kapitoly V nařízení o vyživovací povinnosti?

Je-li návrh předán ústřednímu orgánu, tento orgán poté, co ověří bydliště povinné osoby anebo polohu jejího majetku v Belgii, předá věc místně příslušnému úřadu pro právní pomoc. Je-li návrh na určení výživného na dítě uplatněn prostřednictvím ústředních orgánů, právní pomoc se poskytne, aniž by byly zkoumány prostředky příjemce. Z pomoci se hradí odměna advokáta a náklady spojené s řízením.

V ostatních případech by se navrhovatelé, kteří žádají o právní pomoc, musí v souladu se směrnicí 2002/8/ES obrátit na ústřední orgány.

19 Jaká opatření přijal členský stát, aby zajistil, že ústřední orgány plní činnosti popsané v článku 51 nařízení o vyživovací povinnosti?

Hlavní úlohou ústředního orgánu je poskytovat informace o fungování nařízení, a to jak v rámci jeho vnitrostátního systému, tak v dožadovaném státě. Ústřední orgán má k dispozici prostředky, které mu umožňují přímo či nepřímo nalézt povinnou nebo oprávněnou osobu a získat příslušné informace o příjmu anebo majetku povinné či oprávněné osoby.

V rámci soudního řízení je zorganizován pokus o smírné urovnání, a to vzájemnou výměnou stanovisek (zejména strany, která o výživné žádá). Je-li to nezbytné, podniká ústřední orgán navazující kroky s cílem podpořit soustavný výkon rozhodnutí o výživném.

Ústřední orgán může pomáhat se shromažďováním listinných důkazů a odesíláním a doručováním písemností tím, že poskytuje informace o ustanoveních vnitrostátního rozhodného práva a o pravidlech pro provádění platných mezinárodních nástrojů.

V rámci pravomoci svěřené ústředním orgánem zástupci navrhovatele před belgickými soudy lze přijímat nezbytná prozatímní a předběžná opatření s cílem zajistit nárok na výživné.

Je-li to nezbytné, může ústřední orgán poskytnout straně, která o výživné žádá, informace o postupech, jejichž prostřednictvím se určuje otcovství dítěte vůči domnělému otci.

 

Tyto internetové stránky jsou součástí portálu Odkaz se otevře v novém okně.Vaše Evropa.

Velice uvítáme jakoukoli Odkaz se otevře v novém okně.zpětnou vazbu ohledně užitečnosti poskytnutých informací.

Your-Europe


Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 17/12/2020

Nároky z výživovací povinnosti - Bulharsko

OBSAH


Evropská soudní síť pro občanské a obchodní věci

1 Co znamenají pojmy „výživné“ a „vyživovací povinnost“ v praxi? Které osoby musí platit výživné jiné osobě?

Vyživovací povinnost je povinnost jednoho rodinného příslušníka poskytovat jinému rodinnému příslušníkovi prostředky k obživě. Jde o zákonný institut, to znamená, že je stanovena obecně na základě zákona a podléhá určitým pravidlům – není tedy možné ji upravit dohodou mezi stranami. Jde o právo in personam a zaniká úmrtím oprávněné osoby.

Osoba má nárok na výživné pouze tehdy, není-li schopna pracovat a postrádá prostředky k obživě.

Výživné může požadovat oprávněná osoba od následujících osob a v následujícím pořadí: manžel nebo bývalý manžel, děti, rodiče, vnoučata a pravnoučata, sourozenci, prarodiče a příbuzní ve vzestupné linii. Jestliže osoba, která je první na řadě, není schopna výživné poskytovat, hradí výživné osoba, která je další v pořadí.

Je-li osoba povinna poskytovat výživné dalším osobám, výživné se platí v následujícím pořadí (přičemž jsou vyloučeny osoby, které jsou dále v seznamu): děti, manžel nebo bývalý manžel, rodiče, vnoučata a pravnoučata, sourozenci, prarodiče a příbuzní ve vzestupné linii.

V případě rozvodu má nárok na výživné pouze ten z manželů, který rozvod nezapříčinil.

2 Do jakého věku může dítě dostávat vyživovací příspěvek? Liší se pravidla pro výživné týkající se nezletilých od pravidel týkajících se dospělých?

Rodiče musí platit výživné na nezletilé děti mladší 18 let bez ohledu na to, zda jsou tyto děti schopny pracovat nebo mají vlastní prostředky k obživě. Na děti, které jsou starší 18 let, musí rodiče platit výživné, pokud děti nejsou schopny si samy obstarat živobytí z vlastního příjmu nebo majetku během řádného studia na střední škole (do 20 let) či vzdělávacím zařízení nebo vysoké škole (do 25 let), ale pouze v případě, že placení výživného nepůsobí rodičům mimořádné obtíže.

Dospělé osobě se výživné hradí pouze tehdy, je-li práceneschopná a nemá-li majetek pro svou obživu.

Výživné na bývalého manžela se platí nejdéle po dobu tří let od ukončení manželství, pokud se strany nedohodly na delším období, a vyživovací povinnost zaniká, jestliže se ten z manželů, který výživné pobírá, znovu ožení či provdá. Soud může tuto lhůtu prodloužit, pokud se osoba oprávněná k výživnému nachází v obzvláštní nouzi a povinný k výživnému může výživné platit, aniž by mu to způsobilo zvláštní potíže.

Každá osoba může požádat o výživné nejen s okamžitým účinkem, nýbrž také zpětně, a to za dobu až jednoho roku před podáním návrhu.

3 Měl bych se s žádostí o výživné obrátit na příslušný orgán nebo na soud? Jaké jsou hlavní prvky tohoto postupu?

Nárok na výživné se uplatňuje u soudu, a to bez ohledu na jeho povahu, výši výživného, osobu, která o výživné žádá, a osobu, od níž se placení výživného požaduje. Věcně příslušným je okresní soud (rajonen sad). Místně příslušným je soud v místě bydliště navrhovatele nebo odpůrce; navrhovatel si může vybrat soud, který mu vyhovuje. Použije se postup podle občanského soudního řádu. Samostatný návrh na výživné se projednává ve zrychleném řízení, tj. v kratší lhůtě.

4 Je možné podat žádost jménem příbuzného (pokud ano, jakého stupně) nebo jménem dítěte?

Nárok na výživné pro nezletilé osoby uplatňuje rodič s rodičovskou odpovědností nebo opatrovník.

Nárok na výživné pro nezletilé osoby ve věku od 14 do 18 let podává dítě samo, a to s vědomím a souhlasem rodiče s rodičovskou odpovědností nebo opatrovníka.

5 Jestliže mám v úmyslu podat žalobu, jak zjistím, který soud je příslušný?

Soud s mezinárodní příslušností se určí podle pravidel stanovených v zákoně o mezinárodním právu soukromém (KMChP), dvoustranných mezinárodních smlouvách nebo nařízení Rady (ES) č. 4/2009 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností, je-li použitelné.

Podle zákona o mezinárodním právu soukromém jsou v případě, je-li nárok na výživné uplatněn v rámci řízení ve věcech manželských, k určení nároku na výživné a vypořádání návrhů týkajících se manželství příslušné bulharské soudy, jestliže je jeden z manželů bulharským státním příslušníkem nebo má v Bulharsku obvyklé bydliště. Věci týkající se výživného na bývalého manžela projednávají soudy, které jsou příslušné pro rozvodové řízení. Bulharské soudy jsou příslušné ve věcech týkajících se výživného, pokud má odpůrce obvyklé bydliště v Bulharsku, pokud je navrhovatel bulharským státním příslušníkem nebo má obvyklé bydliště v Bulharsku.

Ve výše uvedených případech je rozhodné bulharské právo, jak je uvedeno níže v otázkách 18, 19 a 20.

Je-li stanoveno, že bulharský soud má mezinárodní příslušnost, je věcně příslušný okresní soud. Místně příslušným je soud v místě bydliště navrhovatele nebo odpůrce; navrhovatel si může vybrat soud, který mu vyhovuje.

6 Musím jako žalobce podat žalobu skrze nějakého prostředníka (např. advokáta, ústředního nebo místního orgánu atd.)? Pokud ne, jaké postupy se použijí?

Nárok na výživné se uplatňuje u soudu, a to bez ohledu na jeho povahu, výši výživného, osobu, která o výživné žádá, a osobu, od níž se placení výživného požaduje. Právní zastoupení není povinné.

7 Musím platit poplatky za podání žaloby? Pokud ano, o jakou částku se bude přibližně jednat? Jsou-li mé finanční prostředky nedostačující, může mi být poskytnuta právní pomoc k úhradě nákladů řízení?

Navrhovatelé ve věcech týkajících se výživného jsou osvobození od soudních poplatků. Je-li výživné přiznáno, soud nařídí odpůrci, aby uhradil soudní poplatky a náklady vzniklé navrhovateli v průběhu řízení.

Soudní poplatky se účtují pouze v případech, kdy je navrhovatelem osoba, která dluží výživné a požaduje snížení jeho částky.

Právní zastoupení není ve věcech týkajících se výživného povinné.

Strany řízení mohou získat právní pomoc za podmínek obvyklých pro její poskytování. Tyto podmínky jsou stanoveny v zákoně o právní pomoci (Zakon za Pravnata Pomošt).

8 Jaký druh výživného soud pravděpodobně přizná? Jak se výše výživného vypočítá? Může být rozhodnutí soudu přezkoumáno, pokud se životní náklady nebo rodinné poměry změní? Pokud ano, jak (např. prostřednictvím systému automatické indexace)?

Výše výživného se určuje podle potřeb osoby, která na něj má nárok, a možností osoby, která je má platit. Minimální částka výživného, kterou platí rodič na nezletilé dítě, se rovná čtvrtině minimální mzdy stanovené Radou ministrů (pro rok 2019 činí minimální výše výživného na nezletilé dítě 140 BGN). Výši výživného určí soud podle potřeb dítěte a prostředků rodiče.

Na žádost rodiče může soud stanovit doplatek výživného k uspokojení mimořádných potřeb dítěte, a to do výše, kterou je rodič schopen poskytovat bez zvláštních obtíží. Na žádost stran lze rozhodnutí o stanovení výživného změnit nebo zrušit, dojde-li ke změně okolností. K jakékoli změně musí rovněž dojít prostřednictvím soudů.

Výživné se platí měsíčně. Ze zpožděných plateb se platí zákonný úrok.

9 Jak a komu bude výživné vypláceno?

Výživné se platí osobně osobě, která na ně má nárok. V případě nezletilých ve věku od 14 do 18 let se platí přímo jim, ale s vědomím a souhlasem rodiče s rodičovskou odpovědností.

Výživné na děti ve věku do 14 let se platí prostřednictvím rodiče s rodičovskou odpovědností nebo opatrovníka.

10 Neplatí-li dotčená osoba (dlužník) výživné dobrovolně, jaké kroky je možné učinit, aby byla k placení přinucena?

Výživné se platí měsíčně. Ze zpožděných plateb se platí zákonný úrok.

Soudní rozhodnutí, která vstoupila v platnost, lze vykonat za podmínek a prostřednictvím řízení podle občanského soudního řádu (Graždanski Procesualen Kodeks).

Neplacení výživného představuje trestný čin v případech stanovených v § 183 trestního zákoníku (Nakazatelen kodeks).

11 Popište prosím stručně případná omezení týkající se výkonu rozhodnutí, zejména pravidla ochrany dlužníka a promlčecí a prekluzivní lhůty ve vašem systému výkonu rozhodnutí.

Výkon rozhodnutí provádí státní nebo soukromý soudní vykonavatel podle volby oprávněné osoby.

Státní soudní vykonavatelé pracují pro vykonavatelskou službu okresního soudu (rajonen sad) a jejich místní působnost se shoduje s místní příslušností soudu.

Soukromí soudní vykonavatelé působí v rámci zeměpisné příslušnosti příslušného krajského soudu (okražen sad).

Podle § 149 zákona o rodině lze se zpětnou účinností požadovat výživné nejdéle za dobu jednoho roku před podáním návrhu. Jakmile je v soudním rozhodnutí stanovena existence a výše vyživovací povinnosti, platí tato povinnost do doby, než zanikne podle obecných pravidel vztahujících se na zánik závazku: § 110 až § 120 zákona o smluvních závazkových vztazích (Zakon za zadalzhenijata i dogovorite).

Viz výkon rozhodnutí.

12 Existuje nějaká organizace nebo orgán, které mi mohou pomoci při vymáhání výživného?

Zákon o ochraně dětí (Zakon za Zakrila na Deteto) vymezuje řadu ochranných opatření včetně informování dětí a rodičů o jejich právech a povinnostech a zaručení právní pomoci ze strany státu. Podle § 15 zákona o ochraně dětí mají děti nárok na právní pomoc a na opravné prostředky ve všech řízeních, která se dotýkají jejich práv nebo zájmů. Právní pomoc poskytuje Národní úřad pro právní pomoc.

Zákon o advokacii (Zakon za Advokaturata) výslovně stanoví, že bezplatnou právní pomoc a podporu osobám, které mají nárok na výživné, mohou poskytovat bulharští advokáti a advokáti z EU. Je-li v takovém případě nařízeno protistraně, aby uhradila náklady spojené s řízením, může advokát požadovat odměnu, kterou určí soud.

13 Mohou (vládní nebo soukromé) organizace zaplatit namísto dlužníka zálohu odpovídající plné výši výživného nebo jeho části?

Je-li v řízení o výkonu rozhodnutí zjištěno, že osoba, která dluží výživné, nemá žádné příjmy a nevlastní žádný majetek, platí výživné za povinnou osobu stát za podmínek a podle postupů stanovených v nařízení vydaném Radou ministrů. V takovémto případě hradí stát částku výživného stanovenou v soudním rozhodnutí do limitu stanoveného každoročně v zákoně o státním rozpočtu Bulharské republiky (Zakon za darzhavnija bjudžet na Republika Balgaria).

V rámci sociální pomoci pečuje stát o potřebné osoby, jestliže podle zákona není nikdo jiný povinen nebo schopen poskytovat výživné.

14 Pokud se nacházím v tomto členském státě a dlužník má bydliště v jiné zemi:

14.1 Může mi pomoci orgán nebo soukromá organizace v tomto členském státě?

Ano, postupem podle nařízení Rady (ES) č. 4/2009 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností. Bulharská republika je rovněž stranou smluv o vzájemné pomoci s řadou zemí včetně několika zemí, které nejsou členskými státy EU. Ústředním orgánem je podle těchto smluv ministerstvo spravedlnosti a z této pozice poskytuje pomoc na návrhy členů veřejnosti.

14.2 Pokud ano, jak se mohu na takový orgán nebo soukromou organizaci obrátit?

Ústředním orgánem je ministerstvo spravedlnosti, které lze kontaktovat na této adrese:

Ministerstvo spravedlnosti
Ul. Slavyanska 1

1040 Sofie
Bulharsko
Tel.: (+359 2) 92 37 555
Fax: (+359 2) 987 0098
Kontaktní osoba:

Odkaz se otevře v novém okně.Е_Gyurova@justice.government.bg

Odkaz se otevře v novém okně.M_Parvanova@justice.government.bg

15 Pokud se nacházím v jiné zemi a dlužník v tomto členském státě?

15.1 Mohu svou žádost adresovat přímo orgánu nebo soukromé organizaci v tomto členském státě?

Ano, postupem podle nařízení Rady (ES) č. 4/2009 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností. Nachází-li se navrhovatel v zemi, s níž Bulharská republika uzavřela smlouvu o vzájemné právní pomoci, může navrhovatel požádat o pomoc ministerstvo spravedlnosti, které je podle této smlouvy ústředním orgánem.

15.2 Pokud ano, jak se mohu na takový orgán nebo soukromou organizaci obrátit a jaká pomoc mi může být poskytnuta?

Postupem podle nařízení Rady (ES) č. 4/2009 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností nebo postupem stanoveným v příslušné smlouvě o vzájemné právní pomoci.

Kontaktní údaje ministerstva spravedlnosti jakožto ústředního orgánu jsou uvedeny výše.

16 Je tento členský stát vázán Haagským protokolem z roku 2007?

Ano, Bulharská republika je vázána Haagským protokolem z roku 2007.

17 Pokud tento členský stát není vázán Haagským protokolem z roku 2007, jaké právo bude použitelné pro pohledávku výživného podle pravidel mezinárodního práva soukromého? Jaká jsou příslušná pravidla mezinárodního práva soukromého?

Viz odpověď výše.

18 Jaká pravidla upravují přístup ke spravedlnosti v přeshraničních věcech v rámci EU podle struktury kapitoly V nařízení o vyživovací povinnosti?

Použitelná ustanovení jsou uvedena v nařízení Rady (ES) č. 4/2009 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností a v § 627a až § 627c občanského soudního řádu (v platnosti od 18. června 2011).

Je-li rozhodnutí vydáno v členském státě, který je vázán Haagským protokolem z roku 2007, návrh na výkon rozhodnutí na základě písemností uvedených v článku 20 nařízení Rady (ES) č. 4/2009 se podává ke krajskému soudu v místě trvalého bydliště povinné osoby nebo v místě výkonu povinnosti. Odmítnutí nebo odložení výkonu ve smyslu článku 41 nařízení Rady (ES) č. 4/2009 nařizuje krajský soud.

Návrh na prohlášení rozhodnutí či jiného aktu vydaného v členském státě EU, který není vázán Haagským protokolem z roku 2007, za vykonatelné se podává ke krajskému soudu v místě trvalého bydliště povinné osoby nebo v místě výkonu povinnosti. Kopie návrhu k doručení povinné osobě se nepředkládá. Soud přezkoumá návrh neveřejně. V rozhodnutí, kterým se návrhu vyhovuje, soud stanoví lhůtu pro odvolání podle čl. 32 odst. 5 nařízení Rady (ES) č. 4/2009. Prozatímní výkon rozhodnutí není možný. V rozhodnutí, kterým se návrhu vyhovuje, soud rovněž vynese rozhodnutí o prozatímních a preventivních opatřeních, o která se žádá. Takové rozhodnutí má povahu rozsudku. Proti rozhodnutí lze podat opravný prostředek ze skutkových nebo právních důvodů k odvolacímu soudu v Sofii (Sofijski apelativen sad), a to za podmínek a prostřednictvím postupů stanovených v článku 32 nařízení Rady (ES) č. 4/2009. Proti rozhodnutí odvolacího soudu v Sofii se lze odvolat pouze z právních důvodů k Nejvyššímu kasačnímu soudu.

19 Jaká opatření přijal členský stát, aby zajistil, že ústřední orgány plní činnosti popsané v článku 51 nařízení o vyživovací povinnosti?

Byly provedeny změny v počtu a struktuře zaměstnanců ředitelství pro mezinárodní právní ochranu dětí a mezinárodní osvojení, mezi jehož úkoly patří činnosti, které byly ministerstvu spravedlnosti jakožto ústřednímu orgánu přiděleny nařízením Rady (ES) č. 4/2009 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností. Tomuto ředitelství byla svěřena pravomoc k tomu, aby při zpracovávání návrhů týkajících se vyživovacích povinností podle nařízení Rady (ES) č. 4/2009 podávaných členskými státy EU navázalo styky s Generálním ředitelstvím civilních registračních a správních služeb (GRAO) při ministerstvu pro regionální rozvoj a veřejné práce, Státní agenturou pro příjmy a Národním úřadem pro právní pomoc.

 

Tyto internetové stránky jsou součástí portálu Odkaz se otevře v novém okně.Vaše Evropa.

Velice uvítáme jakoukoli Odkaz se otevře v novém okně.zpětnou vazbu ohledně užitečnosti poskytnutých informací.

Your-Europe


Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 17/12/2020

Nároky z výživovací povinnosti - Česká republika

OBSAH


Evropská soudní síť pro občanské a obchodní věci

1 Co znamenají pojmy „výživné“ a „vyživovací povinnost“ v praxi? Které osoby musí platit výživné jiné osobě?

Pod pojmem výživné se rozumí souhrn toho, co poskytuje jedna osoba druhé proto, aby uspokojovala všechny její odůvodněné potřeby. Klíčovým předpokladem pro vznik a trvání vyživovací povinnosti podle občanského zákoníku je existence rodinněprávního nebo obdobného poměru, ať už manželského, ex-manželského či příbuzenského v řadě přímé, anebo poměru registrovaných partnerů či bývalých registrovaných partnerů stejného pohlaví.

Občanský zákoník upravuje okruhy osob k výživě povinných i oprávněných následovně:

  • výživné mezi manželi: Vzniká uzavřením manželství a končí jeho zánikem. Manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje stejnou úroveň hmotnou a kulturní, plyne z rovnosti postavení muže a ženy v manželství. Vyživovací povinnost mezi manžely předchází vyživovací povinnosti dítěte i rodičů.
  • výživné mezi rozvedenými manželi: Vzniká, pokud se jeden z rozvedených manželů není schopen sám dál živit a tato neschopnost má původ v souvislosti s manželstvím a lze-li to na bývalém manželovi spravedlivě požadovat, zejména s ohledem na věk nebo zdravotní stav rozvedeného manžela v době rozvodu nebo skončení péče o společné dítě rozvedených manželů. Zaniká sňatkem oprávněného nebo uplynutím doby, na kterou bylo výživné mezi rozvedenými manžely stanoveno (max. 3 roky).
  • výživné mezi rodiči a dětmi: Vzniká narozením dítěte a končí, když je dítě schopné se samo živit nebo vyživovací povinnost přejde na jiného (např. sňatkem či popřením otcovství). Pro stanovení rozsahu výživného platí, že životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. I dítě je povinno rodičům zajistit slušnou výživu dle svých možností, životní úroveň rodičů pak nemusí být shodná s životní úrovní dítěte.
  • výživné mezi potomky a předky: Vzniká mezi předky a potomky. Vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti předchází vyživovací povinnosti prarodičů a dalších předků vůči dítěti. Vzdálenější příbuzní mají vyživovací povinnost, jen nemohou-li ji plnit bližší příbuzní.
  • výživné a zajištění úhrady některých nákladů neprovdané matce: Vzniká, pokud není matka dítěte provdána za otce dítěte. Otec jí v takovém případě poskytne výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem.

Dále je vyživovací povinnost upravena zákonem o registrovaném partnerství. Ten upravuje:

  • vzájemnou vyživovací povinnost mezi partnery. Rozsah vyživovací povinnosti se stanoví tak, aby hmotná a kulturní úroveň obou partnerů byla zásadně stejná;
  • vyživovací povinnost po zrušení partnerského soužití - bývalý partner, který není schopen se sám živit, může žádat od bývalého partnera, aby mu přispíval na přiměřenou výživu podle svých schopností, možností a majetkových poměrů. Pokud byla jednomu z bývalých partnerů, který se na trvalém rozvratu společného vztahu nepodílel a jemuž byla zrušením partnerského vztahu způsobena závažná újma, může mu být na dobu tří let od zrušení partnerského soužití přiznáno výživné ve stejném rozsahu, v jakém by vznikla vyživovací povinnost v případě, že partnerské soužití by nebylo zrušeno.

Vyživovací povinnost jedné osoby vůči jiné osobě je stanovena zákonem a je nepřevoditelná, nezastupitelná a nelze se jí předem vzdát.

Jedním z předpokladů pro přiznání výživného oprávněnému, který se uplatní ve všech případech plnění vyživovacího závazku, je soulad s dobrými mravy.

2 Do jakého věku může dítě dostávat vyživovací příspěvek? Liší se pravidla pro výživné týkající se nezletilých od pravidel týkajících se dospělých?

Výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není reálně schopen se sám živit. Schopnost samostatně se živit bývá tradičně interpretována extenzivně jako schopnost samostatně uspokojovat všechny potřeby (hmotné, kulturní apod.). Pokud se dítě nemůže samo živit a je odkázáno na výživu povinného, nezaniká vyživovací povinnost ani po dosažení zletilosti (např. pokračuje-li dítě ve studiu), ve výjimečných případech může vyživovací povinnost trvat po celou dobu života dítěte a rodičů (např. jestliže z důvodu plné invalidity dítě nikdy nenabude schopnosti se samostatně živit). Naopak vyživovací povinnost může zaniknout i před dosažením zletilosti, pokud dítě nabude schopnosti se samostatně živit dříve. Není tedy stanoven žádný konkrétní věkový limit.

Dosažení zletilosti má význam z hlediska procesního (např. o výživném pro nezletilé dítě může soud rozhodnout i bez návrhu, naopak výživné zletilých dětí upraví soud pouze na návrh).

3 Měl bych se s žádostí o výživné obrátit na příslušný orgán nebo na soud? Jaké jsou hlavní prvky tohoto postupu?

O výživném rozhoduje výhradně soud, a to na návrh, přičemž o výživném pro nezletilé dítě může soud rozhodnout i bez návrhu.

Návrh musí obsahovat kromě obecných náležitostí jméno, příjmení a bydliště účastníků, vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává a musí z něj být především patrno, čeho se navrhovatel domáhá.

Návrh musí být podán u místně příslušného soudu. Viz otázka č. 5.

4 Je možné podat žádost jménem příbuzného (pokud ano, jakého stupně) nebo jménem dítěte?

Rodič, který má dítě v péči, má právo jménem dítěte žádat o výživné vůči druhému rodiči. Stejně tak může jménem dítěte vystupovat jeho poručník, popřípadě opatrovník. Nabylo-li dítě plné svéprávnosti, musí žádost o výživné vůči povinné osobě podat svým jménem.

Jménem příbuzného podat žádost nelze s výjimkou případů, kdy osoba není plně svéprávná a soud osobě ustanoví opatrovníka z řad příbuzných.

5 Jestliže mám v úmyslu podat žalobu, jak zjistím, který soud je příslušný?

Mezinárodní příslušnost (pravomoc) k řízení ve věcech vyživovacích povinností se posoudí dle nařízení Rady (ES) č. 4/2009 ze dne 18. prosince 2008 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností („nařízení o vyživovací povinnosti“): Odkaz se otevře v novém okně.http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?qid=1409302593149&uri=CELEX:02009R0004-20130701. Tímto nařízením není dotčeno použití mezinárodních smluv, jejichž smluvní stranou je Česká republika a které se týkají oblastí upravených nařízením o vyživovacích povinnostech. Tyto smlouvy se však uplatní pouze ve vztazích k nečlenským státům Evropské unie (jedná se zejména o dvoustranné smlouvy o právní pomoci uzavřené s nečlenskými státy Evropské unie či o Úmluvu o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Lugano, 30.10.2007) ve vztahu k Norsku, Švýcarsku či Islandu); ve vzájemných vztazích členských států Evropské unie má před mezinárodními smlouvami přednost nařízení o vyživovací povinnosti.

V České republice v řízení ve věcech vyživovacích povinností rozhodují v prvním stupni okresní soudy.

Místní příslušnost je upravena především v nařízení o vyživovací povinnosti, které se použije přednostně před českou právní úpravou. Podle čl. 3 nařízení o vyživovací povinnosti se navrhovatel (žalobce) může podle svého výběru obrátit na soud

a) v místě obvyklého pobytu odpůrce (žalovaného) nebo

b) v místě obvyklého pobytu oprávněného.

Případně může na základě aplikace čl. 3 písm. c) a d) nařízení o vyživovací povinnosti v České republice zahájit řízení u soudu, který je příslušný k řízení o určení otcovství, či u soudu příslušného k řízení o rodičovské zodpovědnosti, ledaže by pravomoc k tomuto řízení byla odvozena výlučně ze státní příslušnosti jedné ze stran.

Příslušnost lze podle čl. 5 nařízení o vyživovací povinnosti založit také tím, že se žalovaný bude účastnit řízení a nenamítne nejpozději při svém prvním úkonu nepříslušnost soudu.

Pravidla české právní úpravy pro určení místní příslušnosti, která se však uplatní pouze v případě, že se neuplatní pravidla místní příslušnosti nařízení o vyživovací povinnosti (tj. např. v případě, že mezinárodní příslušnost soudů České republiky je založena na základě čl. 6 a 7 nařízení o vyživovací povinnosti (podpůrná příslušnost, forum necessitatis) nebo na základě mezinárodní smlouvy s nečlenským státem EU), jsou následující: Pro řízení ve věcech výživy nezletilého dítěte je příslušný obecný soud nezletilého dítěte, tj. soud, v jehož obvodu má nezletilý na základě dohody rodičů nebo rozhodnutí soudu, popřípadě jiných rozhodujících skutečností, své bydliště. V ostatních případech je příslušným soudem obecný soud žalovaného. Obecným soudem fyzické osoby je okresní soud, v jehož obvodu má své bydliště, a nemá-li je, pak je jím soud, v jehož obvodu se zdržuje. Bydlištěm se rozumí místo, kde osoba bydlí v úmyslu zdržovat se zde trvale (není vyloučeno, aby takových míst bylo několik, a pak jsou obecným soudem všechny tyto soudy). Nemá-li žalovaný, který je státním občanem České republiky, obecný soud vůbec nebo jej nemá v České republice, je příslušný soud, v jehož obvodu měl v České republice poslední známé bydliště. Proti tomu, kdo nemá jiný příslušný soud v České republice, je možné uplatnit majetková práva u soudu, v jehož obvodu má majetek.

6 Musím jako žalobce podat žalobu skrze nějakého prostředníka (např. advokáta, ústředního nebo místního orgánu atd.)? Pokud ne, jaké postupy se použijí?

Zákon nevyžaduje, aby byl žadatel zastoupen. Žadatel se však může ze svého vlastního rozhodnutí nechat před soudem zastupovat na základě plné moci zástupcem, kterého si zvolí, např. advokátem.

Fyzická osoba, která nemůže před soudem jednat samostatně, musí být zastoupena zákonným zástupcem nebo opatrovníkem. Zákonným zástupcem v případě nezletilého dítěte jsou jeho rodiče.

7 Musím platit poplatky za podání žaloby? Pokud ano, o jakou částku se bude přibližně jednat? Jsou-li mé finanční prostředky nedostačující, může mi být poskytnuta právní pomoc k úhradě nákladů řízení?

Řízení ve věcech vzájemné vyživovací povinnosti rodičů a dětí jsou zcela osvobozena od soudního poplatku. V ostatních řízeních o určení výživného včetně jeho zvýšení je od soudního poplatku osvobozen navrhovatel. Tato osvobození se vztahují i na řízení o výkon rozhodnutí či exekuční řízení.

Pokud se navrhovatel nechá zastupovat advokátem, musí mu – nedohodnou-li se jinak - zaplatit odměnu podle sazeb advokátního tarifu (ke stažení v anglickém jazyce na webových stránkách České advokátní komory: Odkaz se otevře v novém okně.http://www.cak.cz/scripts/detail.php?id=2239). Odůvodňují-li to sociální a majetkové poměry navrhovatele a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva, soud mu může bezplatně či za sníženou odměnu ustanovit zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů; za určitých podmínek bude tímto zástupcem ustanoven advokát.

8 Jaký druh výživného soud pravděpodobně přizná? Jak se výše výživného vypočítá? Může být rozhodnutí soudu přezkoumáno, pokud se životní náklady nebo rodinné poměry změní? Pokud ano, jak (např. prostřednictvím systému automatické indexace)?

Výživné se plní především v penězích – v pravidelně se opakujících měsíčních částkách, splatných vždy na měsíc dopředu (pokud soud nerozhodne jinak, nebo se oprávněný s povinným nedohodne jinak), avšak může být realizováno i jinou formou, např. poskytováním bydlení, naturálně apod.

Rozsah vyživovací povinnosti k dítěti je kromě podmínek na straně povinného rodiče určován také majetkovými poměry a odůvodněnými potřebami dítěte, které závisí zejména na jeho věku a zdravotním stavu. Dále se přihlíží k tomu, jakým způsobem se dítě připravuje na své budoucí povolání, k mimoškolním aktivitám, ke koníčkům apod. Platí však, že životní úroveň dítěte má být shodná s životní úrovní rodičů. Připouštějí-li to majetkové poměry povinné osoby, lze za odůvodněné potřeby dítěte považovat i tvorbu úspor. Při určení rozsahu vyživovací povinnosti rodičů se přihlíží k tomu, který z rodičů a v jaké míře o dítě osobně pečuje.

Výživné mezi manželi se přizná v rozsahu, který oběma zajišťuje stejnou úroveň hmotnou a kulturní, plyne z rovnosti postavení muže a ženy v manželství.

Výživné mezi rozvedenými manželi se přizná za podmínky, že rozvedený manžel není schopen sám se živit a tato neschopnost má svůj původ v manželství nebo v souvislosti s ním a lze-li to na bývalém manželovi spravedlivě požadovat, zejména s ohledem na věk nebo zdravotní stav rozvedeného manžela v době rozvodu nebo skončení péče o společné dítě rozvedených manželů. Výživné se přizná v přiměřeném rozsahu. Při rozhodování o jeho výši se bere v potaz, jak dlouho rozvedené manželství trvalo a další zákonem stanovené předpoklady.

Výživné se těhotné matce přizná v rozsahu náhrady nákladů spojených s těhotenstvím a porodem v přiměřeném rozsahu.

Výživné registrovaného partnera určí soud na návrh, přičemž přihlédne k péči o společnou domácnost. Rozsah vyživovací povinnosti se stanoví tak, aby hmotná a kulturní úroveň obou partnerů byla zásadně stejná.

Vyživovací povinnost po zrušení partnerského soužití osob stejného pohlaví může být určena na návrh bývalého partnera, který není schopen se sám živit. Ten může žádat od bývalého partnera, aby mu přispíval na přiměřenou výživu podle svých schopností, možností a majetkových poměrů. Nedohodnou-li se, rozhodne soud o výživném na návrh některého z nich. Bývalému partnerovi, který se na trvalém rozvratu společného vztahu nepodílel a jemuž byla zrušením partnerského vztahu způsobena závažná újma, může soud přiznat proti druhému bývalému partnerovi až na dobu tří let od zrušení partnerského soužití výživné ve stejném rozsahu, v jakém by vznikla vyživovací povinnost v případě, že partnerské soužití by nebylo zrušeno.

České právo nezná tzv. objektivizaci výživného pomocí tabulek, procent apod., ani institut minimálního či maximálního výživného. Soud zohledňuje při svém rozhodování jedinečnost každého konkrétního případu, např. možnost více vyživovacích povinností, zvýšené náklady zdravotně postiženého dítěte apod. Existují pouze doporučující tabulky Ministerstva spravedlnosti: Odkaz se otevře v novém okně.http://portal.justice.cz/Justice2/MS/ms.aspx?o=23&j=33&k=6223&d=315516.

Rozhodnutí soudu o výživném se vydávají s výhradou změny poměrů. Lze je tedy změnit, změní-li se podstatně poměry oprávněného nebo povinného.

9 Jak a komu bude výživné vypláceno?

Výživné se platí v pravidelných měsíčně se opakujících dávkách, které jsou splatné vždy na měsíc dopředu, ledaže soud rozhodne jinak nebo se osoba výživou povinná dohodla s osobou oprávněnou jinak. V případech hodných zvláštního zřetele (např. povinný rodič má pouze sezónní příjmy, značně riskantní podnikání apod.) může soud rozhodnout o povinnosti složit peněžní částku (zálohu) na výživné splatné v budoucnosti. Soud pak učiní další opatření, aby z této zálohy byly dítěti vypláceny jednotlivé splátky odpovídající měsíčnímu výživnému. Výživné je třeba platit buď přímo oprávněné osobě, anebo tomu, kdo má takovou osobu v péči.

10 Neplatí-li dotčená osoba (dlužník) výživné dobrovolně, jaké kroky je možné učinit, aby byla k placení přinucena?

Podle české právní úpravy lze podat návrh příslušnému soudu na soudní výkon rozhodnutí nebo se obrátit na soudního exekutora s návrhem na zahájení exekučního řízení. Obecně k soudnímu výkonu rozhodnutí či k exekuci (včetně informací o náležitostech návrhu) viz informační list Postupy při vymáhání soudního rozhodnutí. Níže jsou uvedena pouze některá specifika týkající se vymáhání výživného.

Soudní výkon rozhodnutí

K nařízení a provedení výkonu rozhodnutí o výživném pro nezletilé dítě je příslušný obecný soud nezletilého (pro vymezení obecného soudu nezletilého viz odpověď na otázku č. 5). U ostatních druhů vyživovacích povinností, včetně výživného zletilých dětí, je to obecný soud povinného (pro vymezení obecného soudu povinného viz odpověď na otázku č. 5).

Jde-li o vymáhání výživného pro nezletilé dítě, poskytne soud na žádost účastníka pomoc při zjišťování bydliště povinného. Navíc soud může oprávněnému před nařízením výkonu rozhodnutí poskytnout i další součinnost – např. dotazem povinnému, zda a od koho pobírá mzdu nebo jiný pravidelný příjem, popřípadě u které banky či platební instituce má své účty a jaká jsou čísla těchto účtů či vyzváním povinného k prohlášení o majetku, tuto součinnost může soud poskytnout i v případě jiných druhů vyživovacích povinností než je výživné pro nezletilé dítě.

Exekuční řízení

S návrhem na zahájení exekučního řízení se lze obrátit na jakéhokoliv českého exekutora. Seznam exekutorů je dostupný na webových stránkách Exekutorské komory České republiky: Odkaz se otevře v novém okně.http://www.ekcr.cz/seznam-exekutoru. Při vymáhání výživného nezletilého dítěte nemá exekutor právo požadovat od oprávněného přiměřenou zálohu na náklady exekuce. Jedním z možných způsobů exekuce, je-li vymáháno výživné nezletilého dítěte, je pozastavení řidičského oprávnění povinného.

Není-li plněna vyživovací povinnost, lze kromě výše uvedených způsobů vymáhání výživného také podat trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu zanedbání povinné výživy. V případě trestného činu zanedbání povinné výživy trestní zákoník stanoví, že trestného činu se dopustí ten, kdo neplní, ať už z nedbalosti či úmyslně, svou zákonnou povinnost vyživovat nebo zaopatřovat jiného po dobu delší než čtyři měsíce. V takovém případě je možné podat trestní oznámení na kterémkoli oddělení policie.

11 Popište prosím stručně případná omezení týkající se výkonu rozhodnutí, zejména pravidla ochrany dlužníka a promlčecí a prekluzivní lhůty ve vašem systému výkonu rozhodnutí.

Obecně k soudnímu výkonu rozhodnutí či k exekuci (včetně informací o tom, jaký majetek může být předmětem soudního výkonu či exekuce, a o opravných prostředcích) viz informační list Postupy při vymáhání soudního rozhodnutí.

Občanský zákoník stanoví, že nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil. Právo na výživné se nepromlčuje, práva na jednotlivá opětující se plnění však promlčení podléhají. Délka promlčení lhůty je obecně stanovena na tři roky. Bylo-li však právo přiznáno rozhodnutím orgánu veřejné moci (tj. např. soudem), promlčí se za deset let ode dne, kdy mělo být podle rozhodnutí plněno. Právo na výživné nepodléhá prekluzi.

Výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení. Výživné pro děti však lze přiznat i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne. Výživné pro neprovdanou matku a úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem lze přiznat i nazpět, nejdéle však dva roky ode dne porodu.

12 Existuje nějaká organizace nebo orgán, které mi mohou pomoci při vymáhání výživného?

Pomoc při uplatňování nároku nezletilého dítěte na výživné a při vymáhání výživného, včetně pomoci při podávání návrhu soudu, mají povinnost poskytnout orgány sociálně-právní ochrany dětí obecního úřadu obce s rozšířenou působností.

13 Mohou (vládní nebo soukromé) organizace zaplatit namísto dlužníka zálohu odpovídající plné výši výživného nebo jeho části?

Zákon takovou možnost nezná.

14 Pokud se nacházím v tomto členském státě a dlužník má bydliště v jiné zemi:

14.1 Může mi pomoci orgán nebo soukromá organizace v tomto členském státě?

Oprávněný se může obrátit s žádostí o pomoc při vymáhání výživného na Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí v Brně (Odkaz se otevře v novém okně.http://www.umpod.cz/).

14.2 Pokud ano, jak se mohu na takový orgán nebo soukromou organizaci obrátit?

Žadatel se může obrátit na níže uvedené kontakty:

Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí
Šilingrovo náměstí 3/4
602 00 Brno
Česká republika

Tel.: +420 542 215 522

Fax: +420 542 212 836
E-mail: Odkaz se otevře v novém okně.podatelna@umpod.cz

Při prvním kontaktu s Úřadem by žadatel měl sdělit své plné jméno a kontaktní adresu (telefon nebo e-mail) a dále jméno a datum narození dítěte, jehož se jejich dotaz či žádost týká.

Pokud žadatel žádá asistenci Úřadu při vymáhání výživného ze zahraničí, je třeba, aby se nejprve písemně obrátil na Úřad s neformální žádostí o pomoc při vymáhání výživného a případně přiložil vyplněný dotazník, který je v českém jazyce ke stažení na webových stránkách Úřadu: Odkaz se otevře v novém okně.http://www.umpod.cz/vyzivne/postup-pri-vymahani-vyzivneho/. V žádosti by měly být uvedeny základní údaje o dítěti a povinné osobě a základní skutečnosti, proč žadatel žádá o vymáhání výživného. K žádosti by měly být připojeny prosté kopie písemností, zejména soudních rozhodnutí, která stanovují vyživovací povinnost. Úřad poté posoudí možnost vymáhat výživné v konkrétním případě a případně zašle podrobné pokyny, jak dále ve věci postupovat.

Na vyžádání Úřadu je pak třeba předložit další dokumenty. Zpravidla je třeba předložit rozsudek stanovující vyživovací povinnost s úředně ověřeným překladem do jazyka státu, odkud se bude výživné vymáhat, a to včetně doložky právní moci a vykonatelnosti. U vymáhání výživného ze států Evropské unie soud vyhotoví výtah z rozhodnutí dle článku 56 nařízení o vyživovací povinnosti. Dále bývá vyžadována plná moc pro ústřední orgán v zahraničí, potvrzení o studiu oprávněného, pokud je starší 15 let, případně potvrzení o žití. Při zajišťování překladu dokumentů by žadateli měl být bezplatně nápomocný soud v místě jeho bydliště (zpravidla soud, který věc rozhodl v prvním stupni). Soud vyhotovené doklady předá buď žadateli, nebo je zašle přímo Úřadu. Úřad obdržené podklady přezkoumá, a pokud splňují všechny náležitosti, podá návrh k zahraničnímu soudu nebo postoupí věc k dalšímu řízení příslušnému cizímu orgánu nebo organizaci. O tomto úkonu, průběhu a výsledcích řízení Úřad žadatele o výživné pravidelně informuje.

V případě vymožení výživného, a to jak právní cestou nebo na základě dobrovolné platby povinného na účet zahraničního partnera, jsou tyto platby zasílány na účet Úřadu obvykle 1 x měsíčně (z důvodu administrativních, účetních a kvantitativních) hromadným poukazem. Ekonomické oddělení Úřadu zasílá platby oprávněným do 1 měsíce, a to dle dispozic oprávněných. Oprávněný v případě, že obdrží přímou platbu od povinného ze zahraničí, je povinen bez zbytečného odkladu oznámit tuto platbu Úřadu. Je také povinen informovat Úřad o všech změnách, které by mohly mít na řízení vliv (změna adresy, změna výchovných poměrů dítěte, ukončení studia dítěte apod.).

15 Pokud se nacházím v jiné zemi a dlužník v tomto členském státě?

15.1 Mohu svou žádost adresovat přímo orgánu nebo soukromé organizaci v tomto členském státě?

Žadatel o výživné žijící v cizině by se měl obrátit na příslušný orgán svého státu, který bude kontaktovat Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí (kontakty na Úřad viz výše).

15.2 Pokud ano, jak se mohu na takový orgán nebo soukromou organizaci obrátit a jaká pomoc mi může být poskytnuta?

Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí po obdržení žádosti z jiného státu podnikne tyto kroky:

  1. Posoudí, zda žádost splňuje všechny náležitosti podle evropských nařízení či mezinárodních smluv, případně požádá o doplnění dokladů.
  2. Zašle písemnou výzvu povinné osobě v České republice a vyzve ji k dobrovolnému uhrazení dluhu ve stanovené lhůtě a k placení běžného výživného.
  3. Pokud povinný nereaguje, Úřad zjistí ekonomickou situaci povinného a následně podá návrh na uznání a výkon rozhodnutí k příslušnému soudu v České republice. Úřad v soudním řízení zastupuje navrhovatele (oprávněného žijícího v cizině), podniká jeho jménem všechny kroky potřebné pro dosažení úhrady výživného a zabezpečení převodů vymožených částek do ciziny. Úřad a odesílající orgán v cizině se vzájemně informují o podniknutých opatřeních, jakož i o průběhu a výsledku výkonu rozhodnutí o výživném.

16 Je tento členský stát vázán Haagským protokolem z roku 2007?

Ano

17 Pokud tento členský stát není vázán Haagským protokolem z roku 2007, jaké právo bude použitelné pro pohledávku výživného podle pravidel mezinárodního práva soukromého? Jaká jsou příslušná pravidla mezinárodního práva soukromého?

18 Jaká pravidla upravují přístup ke spravedlnosti v přeshraničních věcech v rámci EU podle struktury kapitoly V nařízení o vyživovací povinnosti?

Řízení ve věcech vzájemné vyživovací povinnosti rodičů a dětí jsou zcela osvobozena od soudního poplatku. V ostatních řízeních o určení výživného včetně jeho zvýšení je od soudního poplatku osvobozen navrhovatel. Tato osvobození se vztahují i na řízení o výkon rozhodnutí či exekuční řízení. Navrhovatel nemusí být v řízení ve věcech vyživovacích povinností zastoupen advokátem. Služby Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí jsou poskytovány bezplatně. Úřad v soudním řízení zastupuje navrhovatele (oprávněného žijícího v cizině), podniká jeho jménem všechny kroky potřebné pro dosažení úhrady výživného a zabezpečení převodů vymožených částek do ciziny.

Odůvodňují-li to sociální a majetkové poměry navrhovatele a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva, soud může osvobodit účastníka zčásti či výjimečně zcela od soudních poplatků. Byl-li účastníku osvobozenému od soudních poplatků ustanoven zástupce, vztahuje se osvobození v rozsahu, v jakém bylo přiznáno, i na hotové výdaje zástupce a na odměnu za zastupování. Účastníku, který byl osvobozen od soudních poplatků, není možné uložit povinnost složit zálohu na náklady důkazu, ani povinnost nahradit státu náklady, které platil (tj. svědečné, znalečné, tlumočné, apod.). Náklady vzniklé v souvislosti s tím, že účastník jedná před soudem ve své mateřštině či se dorozumívá některým z komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých osob, nese stát a jejich náhradu nemůže požadovat.

19 Jaká opatření přijal členský stát, aby zajistil, že ústřední orgány plní činnosti popsané v článku 51 nařízení o vyživovací povinnosti?

Podle zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších novelizací, při zajišťování sociálně-právní ochrany ve vztahu k cizině Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí, který je v ČR ústředním orgánem, plní mimo jiné následující úkoly:

  • § plní úkoly ústředního orgánu podle nařízení o vyživovací povinnosti
  • § vykonává funkci opatrovníka dítěte
  • § vyžaduje od příslušných orgánů a dalších právnických a fyzických osob na žádost rodičů žijících v České republice nebo orgánů sociálně-právní ochrany zprávy o poměrech dětí, které jsou občany České republiky a nemají na jejím území trvalý pobyt
  • § zprostředkuje zaslání osobních dokladů a jiných listin do ciziny a opatřuje doklady a jiné listiny z ciziny
  • § spolupracuje se státními orgány nebo jinými organizacemi cizího státu obdobnými Úřadu, pokud jsou řádně pověřeny ve svém státě k činnostem sociálně-právní ochrany, a je-li to účelné, také s dalšími orgány, zařízeními a právnickými osobami
  • § pomáhá pátrat po rodičích dítěte, pokud rodiče nebo jeden z nich žijí v cizině, rodinných příslušnících a osobách povinných výživou zjišťovat majetkové a výdělkové poměry pro stanovení výživného, zprostředkovává podávání návrhů směřujících k zabezpečení plnění vyživovací povinnosti, a to zejména návrhů na úpravu vyživovací povinnosti, výchovy a určení otcovství
  • § zajišťuje překlady listin potřebných pro výkon působnosti v sociálně-právní ochraně podle mezinárodních smluv a přímo použitelných předpisů Evropské unie

Pro výkon působnosti Úřadu jsou příslušné orgány a další fyzické a právnické osoby povinny poskytnout Úřadu v potřebném rozsahu požadovanou součinnost, přičemž platí přiměřeně ustanovení exekučního řádu o povinné součinnosti třetích osob. Povinnou součinnost tak v předepsaném rozsahu poskytují např. soudy, Policie ČR, banky, orgány sociálního zabezpečení, úřady práce, provozovatel poštovních služeb, poskytovatel elektronických služeb, pojišťovny, Ministerstvo vnitra při poskytování údajů z evidence obyvatel a cizinců apod.

 

Tyto internetové stránky jsou součástí portálu Odkaz se otevře v novém okně.Vaše Evropa.

Velice uvítáme jakoukoli Odkaz se otevře v novém okně.zpětnou vazbu ohledně užitečnosti poskytnutých informací.

Your-Europe


Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 17/12/2020

Nároky z výživovací povinnosti - Německo

Upozorňujeme, že výchozí němčina verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.
K dispozici jsou již tyto aktualizované překlady: angličtina

OBSAH


Evropská soudní síť pro občanské a obchodní věci

1 Co znamenají pojmy „výživné“ a „vyživovací povinnost“ v praxi? Které osoby musí platit výživné jiné osobě?

Vyživovací povinnost mají:

  • děti vůči svým rodičům
  • rodiče vůči svým dětem
  • manželé navzájem
  • vnoučata nebo pravnoučata vůči svým prarodičům a praprarodičům
  • prarodiče a praprarodiče vůči svým vnoučatům a pravnoučatům
  • nesezdaní partneři navzájem, pokud se starají o dítě
  • registrovaní partneři navzájem

2 Do jakého věku může dítě dostávat vyživovací příspěvek? Liší se pravidla pro výživné týkající se nezletilých od pravidel týkajících se dospělých?

Pro výživné na dítě není stanovena žádná věková hranice: výživné se platí, dokud je dítě na výživném závislé, pokud ovšem závislost není způsobena zaviněním dítěte. Jakmile však dítě dokončí vzdělání a odbornou přípravu, zpravidla se od něj očekává, že se bude o sebe starat samo. Německé právní předpisy o výživném obvykle upřednostňují nezletilé děti před dětmi, které jsou dospělé, pokud mají dokončenou povinnou školní docházku. Požadavky kladené na osobu, která je povinna hradit výživné, jsou přísnější a nezletilí jsou upřednostňováni před dětmi, které dosáhly dospělosti.

3 Měl bych se s žádostí o výživné obrátit na příslušný orgán nebo na soud? Jaké jsou hlavní prvky tohoto postupu?

Aby byla vyživovací povinnost uznána, musí se oprávněná strana obvykle obrátit na soud nebo na Úřad pro mládež (Jugendamt) či na notáře a požádat o vydání vykonatelného titulu (vollstreckungsfähiger Titel), který umožňuje vynutit stanovenou peněžní částku.

Je-li nárok zpochybněn, musí o něm rozhodnout soud ve sporném řízení. Vyživovací povinnost lze však uznat i u notáře nebo Úřadu pro mládež. Úřad pro mládež má však oproti notáři omezenou pravomoc: Úřad pro mládež může stanovit povinnost vyživovat dítě do věku 21 let nebo nárok matky či otce vzniklý narozením dítěte.

Spory týkající se nároku na výživné spadají do problematiky rodinného práva a zabývá se jimi rodinný soud (Familiengericht). Řízení jsou upravena zákonem o soudních řízeních v rodinných věcech a věcech týkajících se nesporné pravomoci (Gesetz über das Verfahren in Familiensachen und in den Angelegenheiten der freiwilligen Gerichtsbarkeit) a občanským soudním řádem (Zivilprozessordnung).

4 Je možné podat žádost jménem příbuzného (pokud ano, jakého stupně) nebo jménem dítěte?

Podle § 1629 odst. 1 občanského zákoníku (Bürgerliches Gesetzbuch ) rodiče zastupují dítě společně. Jeden z rodičů může dítě zastupovat sám, jestliže má dítě ve výlučné péči nebo jestliže je oprávněn sám přijímat rozhodnutí podle § 1628 občanského zákoníku. Obecně proto platí, že rodiče mohou uplatnit nárok jménem dítěte jakožto jeho zákonní zástupci. Avšak podle § 1629 odst. 2 první věty občanského zákoníku není otci ani matce povoleno zastupovat dítě v případech, kdy by podle ustanovení Odkaz se otevře v novém okně.§ 1795 občanského zákoníku bránil v zastupování dítěte střet zájmů. To se týká mimo jiné právních sporů mezi dítětem a manželem rodiče. V takovém případě musí být jmenována osoba označovaná jako „dodatečný opatrovník“ (Ergänzungspfleger) a tato osoba jedná jako zástupce dítěte a jeho jménem prosazuje nárok. Výjimkou z tohoto obecného pravidla jsou pohledávky na výživném. Podle § 1629 odst. 2 druhé věty občanského zákoníku v případě, že rodiče jsou nositeli společné rodičovské odpovědnosti za dítě, může rodič, který o dítě pečuje, uplatnit nárok na výživné jménem toto dítě vůči druhému z rodičů. Ustanovení § 1629 odst. 3 občanského zákoníku toto ustanovení pozměňují v případech, kdy jsou rodiče dítěte sezdaní, ale žijí odděleně, nebo mezi nimi probíhá řízení ve věcech manželských. V takovém případě je rodiči povoleno uplatňovat nárok na výživné na dítě vůči druhému z rodičů pouze vlastním jménem. Účelem tohoto opatření je zabránit, aby bylo dítě zapojeno do rozvodového řízení rodičů.

5 Jestliže mám v úmyslu podat žalobu, jak zjistím, který soud je příslušný?

Příslušnost ve věcech výživného mají soudy rodinné (Familiengerichte), které jsou zřízeny u okresních soudů (Amtsgerichte). Příslušnost soudu v konkrétním místě se určuje na základě § 232 zákona o řízení v rodinných věcech a věcech rozhodovaných v nesporném řízení.

Dokud řízení ve věcech manželských probíhá, místně příslušný je zpravidla soud, který je nebo byl soudem prvního stupně pro rozvodové řízení. Jinak se místní příslušnost často určuje podle místa obvyklého bydliště odpůrce. Odlišná situace nastává v řízeních, která se týkají vyživovací povinnosti vůči nezletilému nebo vůči dítěti, které je považováno za nezletilé. V takových případech je příslušný soud v místě obvyklého bydliště dítěte nebo rodiče, který je oprávněn jednat jeho jménem. To však neplatí v případech, kdy mají dítě nebo rodič obvyklé bydliště mimo Německo.

Dítě, které hodlá podat návrh na určení výživného vůči oběma rodičům, tak může učinit u soudu příslušného k podání návrhů vůči jednomu z rodičů.

6 Musím jako žalobce podat žalobu skrze nějakého prostředníka (např. advokáta, ústředního nebo místního orgánu atd.)? Pokud ne, jaké postupy se použijí?

V zásadě musejí být strany ve věcech týkajících se výživného u soudu zastupovány advokátem. Zastoupení advokátem však není nutné v případech žádostí o předběžné opatření (einstweilige Anordnung). Stejně tak nemusí být dítě zastupováno advokátem, pokud mu pomoc poskytuje Úřad pro mládež nebo pokud je tento úřad zastupuje za účelem prosazení pohledávek na výživném.

7 Musím platit poplatky za podání žaloby? Pokud ano, o jakou částku se bude přibližně jednat? Jsou-li mé finanční prostředky nedostačující, může mi být poskytnuta právní pomoc k úhradě nákladů řízení?

V zásadě vznikají při soudních řízeních o stanovení výživného náklady, které lze rozdělit na poplatky a výdaje. Výše těchto nákladů se odvíjí od hodnoty pohledávky, průběhu řízení a okolností konkrétního případu.

Náklady hradí v první řadě strana, které soud svým rozhodnutím jejich úhradu nařídil. V zásadě jde o stranu, která ve sporu neměla úspěch.

Navrhovatelé, kteří nejsou vzhledem ke své osobní a ekonomické situaci schopni náklady řízení v plném rozsahu uhradit, nebo je mohou hradit pouze ve splátkách, mají při úhradě nákladů soudního řízení o stanovení výživného nárok na právní pomoc (Verfahrenskostenhilfe). Zamýšlená žaloba nebo obhajoba však musí mít přiměřenou naději na úspěch a nesmí budit dojem lehkovážnosti. V závislosti na příjmu a majetku navrhovatele se poskytuje právní pomoc na částečné či úplné pokrytí nákladů řízení a nákladů na právní zastoupení, nikoli ale nákladů právního zástupce protistrany v případě neúspěchu.

8 Jaký druh výživného soud pravděpodobně přizná? Jak se výše výživného vypočítá? Může být rozhodnutí soudu přezkoumáno, pokud se životní náklady nebo rodinné poměry změní? Pokud ano, jak (např. prostřednictvím systému automatické indexace)?

Výživné se musí platit pravidelně. Výše výživného se určuje podle požadavků a potřeb strany, která na ně má nárok, a schopnosti povinné strany výživné platit. Vrchní zemské soudy (Oberlandesgerichte) vypracovaly v této souvislosti tabulky a pokyny, které pomáhají určovat paušální sazbu u položek, které je třeba zohlednit. Obvykle se vychází z düsseldorfské tabulky, široce používané k výpočtu úrovně výživného na dítě.

Pokud dojde ke změně okolností, na nichž je rozhodnutí soudu o výživném založeno, je možné na žádost oprávněné či povinné strany toto rozhodnutí změnit. V případě nezletilé osoby může být výživné na dítě založeno na indexu, jak je uvedeno v § 1612a odst. 1 občanského zákoníku větě první – v takovém případě se uvádí jako procentní podíl minimální úrovně výživného, která je v danou dobu platná. Minimální úroveň výživného je upravena v § 1612a odst. 1 druhé a třetí větě občanského zákoníku a zvyšuje se souběžně s věkem dítěte v rámci třístupňové stupnice. Pokud soud v rozhodnutí naváže platby výživného  na index, není nutné rozhodnutí měnit pokaždé, když dítě postoupí do dalšího věkového stupně.

9 Jak a komu bude výživné vypláceno?

Výživné se v zásadě hradí měsíčně předem oprávněné osobě nebo v případě nezletilých osob rodiči, který o nezletilou osobu pečuje, nebo osobě, která je jiným způsobem oprávněna přijmout platbu.

10 Neplatí-li dotčená osoba (dlužník) výživné dobrovolně, jaké kroky je možné učinit, aby byla k placení přinucena?

Stanovený nárok z vyživovací povinnosti je možné prosazovat v rámci nuceného výkonu rozhodnutí (Zwangsvollstreckung). Při nuceném výkonu rozhodnutí se postupuje podle obecných pravidel.

Povinnost uložená straně povinné je nicméně posílena skutečností, že neplnění vyživovací povinnosti je trestným činem.

Osobu, která neplní vyživovací povinnost, lze odsoudit až k tříletému odnětí svobody, nebo jí udělit peněžitý trest. Má-li být povinná osoba odsouzena k trestu odnětí svobody, může soud rozhodnutí podmíněně odložit a nařídit povinnému, aby splnil své vyživovací povinnosti. Soud poté podmíněný odklad rozhodnutí zruší, jestliže se povinný dopustí hrubého či soustavného porušování rozhodnutí, a tudíž vznikne obava, že by se mohl dopustit dalších trestných činů, zejména neplnění vyživovací povinnosti. V případě, že nejde o recidivistu, může naopak státní zastupitelství dočasně upustit od vznesení obžaloby nebo soud může trestní stíhání dočasně pozastavit, pokud je obviněné osobě současně nařízeno, aby splnila vyživovací povinnosti ve stanovené výši.

11 Popište prosím stručně případná omezení týkající se výkonu rozhodnutí, zejména pravidla ochrany dlužníka a promlčecí a prekluzivní lhůty ve vašem systému výkonu rozhodnutí.

Movitý majetek zabavuje (Pfändung) (§ 808 odst. 1 občanského soudního řádu) soudní vykonavatel (Gerichtsvollzieher). V této souvislosti je třeba vzít v úvahu ustanovení § 811 až 812 občanského soudního řádu, která neumožňují zabavení určitých věcí. Ustanovení § 811 uvádí položky vyloučené z  výkonu rozhodnutí. Existují výjimky pro věci, které byly zakoupeny s výhradou vlastnictví do okamžiku platby (Eigentumsvorbehalt), jak stanoví § 811 odst. 2 občanského soudního řádu. Ustanovení § 811a a 811b občanského soudního řádu umožňují, aby cenné věci, které jsou podle § 811 z nuceného výkonu rozhodnutí vyloučeny, byly nahrazeny věcmi nižší hodnoty, které plní tutéž funkci.

Bydliště povinné osoby lze prohledat bez jejího souhlasu pouze na základě povolení k prohlídce vydaného soudcem (§ 758a občanského soudního řádu).

Zabavení majetku nařizuje soud pověřený vykonávacím řízením. Pro výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy platí výjimky stanovené v § 850 a následujících občanského soudního řádu. Do jaké míry je mzda povinné osoby od výkonu rozhodnutí osvobozena, se určí nejen na základě výše příjmů povinné osoby, ale také podle toho, kolik osob má od této osoby zákonný nárok na výživné. Jako pomůcka pro výpočet byla sestavena tabulka mezních hodnot pro osvobození, která je připojena k § 850c občanského soudního řádu. Tato tabulka je pravidelně přezkoumávána a v nezbytných případech se úroveň upraví.

Provádí-li se výkon rozhodnutí ve věci výživného nebo nároků vyplývajících z úmyslného protiprávního jednání (unerlaubte Handlung), § 850d a 850f občanského soudního řádu umožňují soudu, který vede vykonávací řízením, aby na návrh oprávněné osoby stanovil jinou rozsah, v němž je majetek povinné osoby od výkonu rozhodnutí osvobozen. O stanovení jiného rozsahu osvobození od výkonu rozhodnutí může rovněž požádat povinná osoba, jestliže má zvláštní osobní potřeby, jak je stanoveno v § 850f odst. 1 občanského soudního řádu.

Účet povinné osoby může být z  výkonu rozhodnutí vyloučen podle § 850k občanského soudního řádu. Takovýto účet je známý jako „P-účet“ (P-Konto). Má povinné osobě a osobám, které jsou na ní závislé, zajistit přiměřenou životní úroveň. V prvním stupni P-účet automaticky chrání zůstatky až do základní částky nepostihnutelné výkonem rozhodnutí, což v současnosti odpovídá částce 1 133,80 EUR na kalendářní měsíc. Tuto základní vyloučenou částku lze za určitých okolností navýšit, např. kvůli jiným vyživovacím povinnostem povinné osoby. Další informace o částkách vyloučených z výkonu rozhodnutí naleznete zde: Odkaz se otevře v novém okně.http://www.bmjv.de/DE/Themen/FinanzenUndAnlegerschutz/ZwangsvollstreckungPfaendungsschutz/Pfaendungsschutzkonto.html. Na přídavky na děti a určité platby sociálního zabezpečení se vztahuje další ochrana. Aby povinná osoba tento druh ochrany získala, musí bance obvykle předložit důkazy. Ve zvláštních případech (např. má-li povinná osoba zvláštní potřeby z důvodu nemoci), může soud vedoucí vykonávací řízení částku zůstatku na účtu, která nepodléhá výkonu rozhodnutí, individuálně upravit.

V zásadě se na nároky z vyživovací povinnosti vztahuje běžná promlčecí lhůta v délce trvání tří let (§ 195 občanského zákoníku), přičemž tato lhůta začíná na konci roku, ve kterém nárok vznikl a oprávněná osoba o něm ví (§ 199 odst. 1 občanského zákoníku). Zvláštní promlčecí lhůta v délce trvání 30 let se vztahuje pouze na nedoplatky stanoveného výživného (§ 197 odst. 1 třetí věta občanského zákoníku), přičemž lhůta začíná dnem nabytí platnosti závazného rozhodnutí soudu, vyhotovením exekučního titulu nebo jak je uvedeno v záznamech (§ 201 odst. 1 občanského zákoníku).

Promlčení nároků z vyživovací povinnosti může být pozastaveno. Pozastavení znamená, že se období, kdy je promlčení pozastaveno, nezapočítává do promlčecí lhůty (§ 209 občanského zákoníku). To platí v případě výživného na děti, dokud dítě nedosáhne věku 21 let (§ 207 odst. 1 druhá věta bod 2 písm. a) občanského zákoníku).

V případě soudní exekuce nebo žádosti o soudní exekuci začne řádná tříletá promlčecí lhůta znovu (§ 212 odst. 1 bod 2 občanského zákoníku). Tak lze zabránit promlčení stanoveného budoucího výživného.

12 Existuje nějaká organizace nebo orgán, které mi mohou pomoci při vymáhání výživného?

Rozhodnutí o výživném je běžným vykonatelným titulem (Vollstreckungstitel) na peněžitou pohledávku, což znamená, že strana oprávněná k výživnému se musí řídit běžnými pravidly výkonu a musí pohledávku vymáhat sama.

S vymáháním částky však může pomoci Úřad pro mládež, jestliže zajišťuje poskytování podpory dítěti podle § 1712 občanského zákoníku. Rovněž může dítěti pomáhat na návrh rodiče, který je nositelem výlučné rodičovské odpovědnosti, nebo v případě, že rodiče mají sdílenou rodičovskou odpovědnost, na návrh rodiče, který o dítě pečuje.

Je třeba rozlišovat mezi tímto scénářem a jinou situací, kdy osoba, která má nárok na výživné, může obdržet určité platby sociálního zabezpečení, které pokryjí potřeby, jež by jinak byly pokryty platbou výživného. Jestliže příjemce takovýchto plateb sociálního zabezpečení má pohledávku výživného vůči osobě, která je povinná výživné platit, je pohledávka výživného zpravidla postoupena odpovědnému veřejnému orgánu, který může poté vlastním jménem pohledávku výživného vymáhat.

V určitých případech, kdy dítě vychovává pouze jeden rodič a druhý z rodičů neplatí výživné v hotovosti, vzniká nárok na dávky podle zákona o zálohách na výživné (Unterhaltsvorschussgesetz). Úřad pro zálohy na výživné (Unterhaltsvorschusskasse) poté vybere částku odpovídající pohledávce na výživném, která na něj byla postoupena.

Navíc v případě, že povinná osoba výživné neplatí a je třeba vyplácet dávky sociální pomoci (Sozialhilfe) (za předpokladu, že jsou splněny ostatní požadavky pro přiznání sociální pomoci), přecházejí pohledávky na výživném na poskytovatele sociální pomoci (stejným způsobem jako výše zmíněné zálohové platby) a poskytovatel sociální pomoci je poté může vymáhat. V případě základní dávky pro osoby, které hledají zaměstnání (Grundsicherung für Arbeitssuchende), k převodu dojde pouze na základě písemného oznámení poskytovatele plateb osobě, která je povinna platit výživné.

13 Mohou (vládní nebo soukromé) organizace zaplatit namísto dlužníka zálohu odpovídající plné výši výživného nebo jeho části?

Platby na základě zákona o zálohách na výživné a platby sociální pomoci a základní dávky pro osoby, které hledají zaměstnání, uvedené v otázce č. 12, nejsou závislé na platbách sociálního zabezpečení s definovaným rozsahem a v úzkém slova smyslu nepředstavují platby výživného. Platí je příslušné veřejné orgány přímo navrhovateli. Nezávisejí na tom, zda lze pohledávku na výživném vymoci, či nikoli. Veřejné orgány, jimž je pohledávka na výživném postoupena, mohou pohledávku vymáhat vlastním jménem.

Na rozdíl od plateb podle zákona o zálohách na výživné a plateb sociální pomoci a dávek pro osoby, které hledají zaměstnání, nevytváří pomoc s vymáháním pohledávek, kterou poskytuje Úřad pro mládež, samostatný nárok na platbu ze strany odpovědného veřejného orgánu. V daném případě se úloha veřejného orgánu omezuje na pomoc oprávněné osobě při prosazování a vymáhání pohledávky na výživném.

14 Pokud se nacházím v tomto členském státě a dlužník má bydliště v jiné zemi:

14.1 Může mi pomoci orgán nebo soukromá organizace v tomto členském státě?

Jestliže osoba, která má nárok na výživné, hodlá vymáhat pohledávku na výživném od povinné osoby, která má pobyt v zahraničí, může požádat o pomoc Spolkový justiční úřad (Bundesamt für Justiz) v Bonnu. Spolková republika Německo určila Spolkový justiční úřad za ústřední úřad pro přeshraniční řízení o výživném.

14.2 Pokud ano, jak se mohu na takový orgán nebo soukromou organizaci obrátit?

Návrhy, které podle článku 55 nařízení EU o výživném, podle článku 9 Haagské úmluvy z roku 2007 o mezinárodním vymáhání výživného na děti nebo podle čl. 2 odst. 1 a čl. 2 odst. 2 úmluvy OSN z roku 1956 podává oprávněná osoba s pobytem v Německu, se musí překládat dožadovanému ústřednímu orgánu tak, že se zašlou Spolkovému justičnímu úřadu v Bonnu. Další informace naleznete na adrese: Odkaz se otevře v novém okně.https://www.bundesjustizamt.de/DE/Themen/Buergerdienste/AU/AU_node.html

Kontaktní údaje ústředního orgánu:

Bundesamt für Justiz

Referat II 4

53094 Bonn
Německo

e-mail: Odkaz se otevře v novém okně.auslandsunterhalt@bfj.bund.de

tel.: +49(0)228 99410 6434

fax: +49(0)228 99410 5202

15 Pokud se nacházím v jiné zemi a dlužník v tomto členském státě?

15.1 Mohu svou žádost adresovat přímo orgánu nebo soukromé organizaci v tomto členském státě?

Oprávněné osoby s bydlištěm v zahraničí mohou ústřednímu orgánu země v zemi pobytu podat žádost podle článku 55 nařízení EU o vyživovací povinnosti, podle článku 9 Haagské úmluvy z roku 2007 o mezinárodním vymáhání výživného na děti nebo podle čl. 2 odst. 1 a 2 úmluvy OSN z roku 1956.

15.2 Pokud ano, jak se mohu na takový orgán nebo soukromou organizaci obrátit a jaká pomoc mi může být poskytnuta?

Tyto návrhy se musí předkládat prostřednictvím ústředního orgánu v zemi pobytu. Odtud jsou pak předávány ústřednímu orgánu Spolkové republiky Německo (viz. otázku 14.2).

16 Je tento členský stát vázán Haagským protokolem z roku 2007?

Ano.

17 Pokud tento členský stát není vázán Haagským protokolem z roku 2007, jaké právo bude použitelné pro pohledávku výživného podle pravidel mezinárodního práva soukromého? Jaká jsou příslušná pravidla mezinárodního práva soukromého?

Nepoužije se.

18 Jaká pravidla upravují přístup ke spravedlnosti v přeshraničních věcech v rámci EU podle struktury kapitoly V nařízení o vyživovací povinnosti?

Poplatky za řízení o výživném se zpravidla hradí předem. V oblasti působnosti nařízení o výživném se právní pomoc poskytuje v souladu s články 44 až 47 nařízení. Povinnost hradit poplatky předem se za určitých okolností neuplatní, zejména je-li poskytnuta právní pomoc.

19 Jaká opatření přijal členský stát, aby zajistil, že ústřední orgány plní činnosti popsané v článku 51 nařízení o vyživovací povinnosti?

Německo svěřilo svému ústřednímu orgánu – Spolkovému justičnímu úřadu – nezbytné pravomoci k tomu, aby zaručoval účinnost opatření popsaných v článku 51.

 

Tyto internetové stránky jsou součástí portálu Odkaz se otevře v novém okně.Vaše Evropa.

Velice uvítáme jakoukoli Odkaz se otevře v novém okně.zpětnou vazbu ohledně užitečnosti poskytnutých informací.

Your-Europe


Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 11/12/2020

Nároky z výživovací povinnosti - Estonsko

OBSAH


Evropská soudní síť pro občanské a obchodní věci

1 Co znamenají pojmy „výživné“ a „vyživovací povinnost“ v praxi? Které osoby musí platit výživné jiné osobě?

Podle estonské ústavy se vyživovací povinností rozumí povinnost rodiny starat se o své příslušníky, kteří potřebují pomoc.

Výživné je částka, jejíž placení za účelem zajištění výživy nařídil soud, a obecně bývá vyplácena v peněžní formě. Na žádost oprávněné osoby může soud v některých případech nařídit, aby byla vyživovací povinnost splněna vyplacením jednorázové částky. Osoba, která je povinna platit výživné na nezletilé dítě, může požádat, aby mohla plnit vyživovací povinnost v nepeněžní formě, má-li k tomu oprávněný důvod.

Obecně platí, že povinnost platit výživné osobě, která potřebuje pomoc, mají předkové či potomci dané osoby prvního či druhého stupně, jinými slovy, že dospělé děti, rodiče a prarodiče jsou povinni se o sebe navzájem starat. Stejně tak manželé jsou povinni společně svou prací a ze svého majetku živit rodinu, což zahrnuje činnosti, které mají pokrýt náklady na společnou domácnost a uspokojit obvyklé i mimořádné potřeby obou manželů a jejich dětí. Povinnost platit výživné na osobu, která potřebuje pomoc, se může dále vztahovat také na rozvedené manžele nebo na osobu, s níž není daná osoba sezdána, ale má s ní dítě.

Výživné má formu dávky a platí je rodič nezletilého dítěte, zejména pokud s dítětem nežije nebo se nepodílí na jeho výchově. Bývalý manžel osoby, která potřebuje pomoc, je povinen poskytovat výživné především v případě, že tato osoba po rozvodu a v důsledku povinnosti pečovat o dítě není schopna si sama obstarat obživu nebo potřebuje pomoc z důvodu svého věku či zdravotního stavu. Osoba, jež má dítě s osobou, která potřebuje pomoc, je povinna poskytovat výživné po dobu 12 týdnů po narození dítěte a také později, jestliže osoba potřebuje pomoc kvůli zdravotnímu problému způsobenému péčí o dítě, těhotenstvím nebo porodem.

2 Do jakého věku může dítě dostávat vyživovací příspěvek? Liší se pravidla pro výživné týkající se nezletilých od pravidel týkajících se dospělých?

Hranice zletilosti je 18 let a osoba mladší je považována za nezletilou. Nezletilé dítě má nárok na výživné a jsou to především rodiče dítěte, kdo má povinnost dítěti poskytovat podporu, a to oba rovným dílem. Dítě, jež dosáhlo věku 18 let a nadále studuje základní, střední nebo vyšší odbornou školu či instituci odborného vzdělávání, či studuje na vysoké škole, má rovněž nárok na výživné, avšak pouze do doby, než dosáhne 21 let.

Zletilé dítě musí požádat soud znovu samostatně, pokud chce, aby výživné bylo i nadále vypláceno po dosažení zletilosti, byla-li povinnost platba výživného ukončena na základě předchozího soudního rozhodnutí.

Jiní předkové či potomci, kteří si nedokážou sami obstarávat obživu, mají nárok na výživné, jestliže je stanoveno, že potřebují pomoc.

3 Měl bych se s žádostí o výživné obrátit na příslušný orgán nebo na soud? Jaké jsou hlavní prvky tohoto postupu?

Od rodiče nezletilého dítěte může být vyžadováno, aby plnil svoji vyživovací povinnost. Jestliže rodič výživné dobrovolně neplatí, lze k soudu podat návrh na placení výživného. O výživné lze požádat buď ve zrychleném řízení formou návrhu na platební rozkaz na výživné na dítě, nebo formou žaloby (žaloba na výživné). Návrh na vydání platebního rozkazu i žaloba se předkládají soudu. Pokud se žádá o výživné na nezletilé dítě, neplatí se žádný soudní poplatek.

Platební rozkaz představuje zjednodušené řízení, v jehož rámci lze platbu výživného nařídit pouze v případě, že je o výživné žádáno na nezletilé dítě, a že jméno rodiče, který je povinen výživné platit, je uvedeno v rodném listu dítěte, výživné nepřesahuje 1,5násobek minimálního výživného (viz otázka 8) měsíčně a druhý z rodičů platbu výživného nijak nezpochybní. Nejsou-li splněny podmínky pro vydání platebního rozkazu, je třeba k získání výživného podat žalobu k soudu v místě bydliště dítěte.

Více podrobností o zrychleném řízení na vydání platebního rozkazu na výživné na nezletilé dítě je k dispozici Odkaz se otevře v novém okně.zde. Formulář pro žalobu na výživné na dítě je k dispozici Odkaz se otevře v novém okně.zde.

4 Je možné podat žádost jménem příbuzného (pokud ano, jakého stupně) nebo jménem dítěte?

Nezletilé děti mají nárok na výživné. Jelikož nezletilé osoby mají omezenou způsobilost k právním úkonům, podává žalobu za dítě k soudu zákonný zástupce dítěte – rodič, který o dítě pečuje. Byl-li dítěti určen opatrovník, návrh podává tento opatrovník jakožto zákonný zástupce dítěte.

Dospělá osoba, která je způsobilá k právním úkonům, podává návrh na výživné samostatně.

5 Jestliže mám v úmyslu podat žalobu, jak zjistím, který soud je příslušný?

Žaloba, aby soud přiměl rodiče k plnění vyživovací povinnosti vůči nezletilému dítěti, se vyřizuje jako věc týkající se výživného. Ve věci týkající se výživného je třeba předložit žalobu soudu v místě bydliště dítěte. Nemá-li dítě bydliště v Estonsku, podává se návrh/žaloba v místě bydliště odpůrce. Nemá-li odpůrce bydliště v Estonsku, podává se návrh/žaloba v místě bydliště navrhovatele.

Výživné lze rovněž nárokovat ve zrychleném řízení formou návrhu na vydání platebního rozkazu (viz odpověď na otázku č. 3).

6 Musím jako žalobce podat žalobu skrze nějakého prostředníka (např. advokáta, ústředního nebo místního orgánu atd.)? Pokud ne, jaké postupy se použijí?

Aby bylo možné požadovat výživné prostřednictvím soudu, je nutné podat návrh (žalobu), a v takovém případě není nutné právní zastoupení nebo služby zprostředkovatele. Soud nařídí platbu výživného ode dne, kdy byl návrh podán, ale může rovněž na základě návrhu nařídit, aby bylo výživné zaplaceno zpětně za dobu až jednoho roku před podáním návrhu.

Formulář pro žalobu na výživné na dítě je k dispozici Odkaz se otevře v novém okně.zde.

7 Musím platit poplatky za podání žaloby? Pokud ano, o jakou částku se bude přibližně jednat? Jsou-li mé finanční prostředky nedostačující, může mi být poskytnuta právní pomoc k úhradě nákladů řízení?

Za návrh (žalobu) ve věci výživného na nezletilé dítě či návrhu na vydání platebního rozkazu na výživné na dítě se neúčtuje žádný soudní poplatek.

Je možné požádat o právní pomoc nebo procesní pomoc od státu na pokrytí nákladů řízení.

V případě právní pomoci poskytnuté státem je osobě přidělen advokát Estonskou advokátní komorou. Úlohou advokáta je zastupovat osobu v řízení a poskytovat jí poradenství. Státní právní pomoc je k dispozici osobám, které vzhledem ke své finanční situaci nemají v době, kdy potřebují právní pomoc, prostředky na odborné právní služby nebo jsou schopny tyto služby uhradit pouze zčásti nebo ve splátkách, nebo osobám, které by kvůli své finanční situaci neměly po zaplacení právních služeb prostředky k obživě. Obdržení státní právní pomoci nezprošťuje osobu povinnosti uhradit další náklady řízení.

Podrobnější informace týkající se pomoci poskytované státem jsou k dispozici Odkaz se otevře v novém okně.zde.

Žádosti o procesní pomoc poskytovanou státem na pokrytí nákladů řízení mohou podávat osoby, které nejsou schopny tyto výdaje uhradit kvůli vlastní finanční situaci nebo jsou schopny je uhradit pouze zčásti nebo ve splátkách. Podmínkou pro poskytnutí pomoci je předpoklad, že osoba bude mít v řízení úspěch.

Formulář žádosti o procesní pomoc pro fyzické osoby a oznámení o osobní a finanční situaci žadatele a rodinných příslušníků jsou k dispozici Odkaz se otevře v novém okně.zde.

8 Jaký druh výživného soud pravděpodobně přizná? Jak se výše výživného vypočítá? Může být rozhodnutí soudu přezkoumáno, pokud se životní náklady nebo rodinné poměry změní? Pokud ano, jak (např. prostřednictvím systému automatické indexace)?

Soud může nařídit, aby byla nezletilému dítěti jako výživné vyplácena pevně stanovená či proměnlivá částka, přičemž stanoví základ pro výpočet výživného. Soudy obvykle nařídí, aby výživné bylo placeno v měsíčních splátkách. Měsíční výživné na jedno dítě však nesmí být nižší než polovina minimální mzdy stanovené estonskou vládou (minimální výživné tudíž v roce 2018 činilo 250 EUR na dítě a v roce 2019 270 EUR a v roce 2020 činilo 292 EUR). Pokud k tomu nicméně je platný důvod, může soud výživné snížit pod úroveň minimální měsíční mzdy stanovené vládou. Mezi platné důvody mohou v takovém případě patřit situace, kdy rodič není schopen pracovat nebo je povinen platit výživné na další závislé osoby.

Existuje-li k tomu platný důvod, může povinná osoba požádat, aby jí bylo umožněno poskytovat výživné jiným způsobem. Rodiče se mohou navzájem dohodnout na podrobnostech ohledně způsobu plnění vyživovací povinnosti vůči dítěti a určit, jak a v jakých časových rozestupech má být výživné poskytováno.

Rozsah výživného se stanoví podle potřeby a obvyklé životní úrovně dítěte. Obvyklá životní úroveň dítěte závisí na finančních prostředcích, které mají rodiče k dispozici. Změní-li důvody pro placení výživného, může kterákoli ze stran podat k soudu návrh na to, aby bylo výživné sníženo nebo zvýšeno.

Je-li změna schválena, částku výživného lze obecně změnit od data, kdy bylo rozhodnutí přijato, což znamená, že není možné změnit výši u neuhrazených nedoplatků výživného.

V Estonsku se výživné automaticky mění, jestliže bylo výživné nařízené soudním rozhodnutím spojeno s minimální měsíční mzdou stanovenou vládou a tato minimální mzda se změní. Výši minimální měsíční mzdy lze zjistit Odkaz se otevře v novém okně.zde.

9 Jak a komu bude výživné vypláceno?

Výživné se obecně platí jako pravidelná peněžitá částka. Osoba, která je povinna platit výživné na nezletilé dítě, může požádat o to, aby mohla poskytovat výživné jiným způsobem, má-li k tomu oprávněný důvod. Výživné má formu dávky a platí je rodič nezletilého dítěte, zejména pokud s dítětem nežije nebo se nepodílí na jeho výchově. Výživné se platí předem na každý kalendářní měsíc. Ačkoli je příjemcem výživného dítě, výživné se obvykle platí druhému z rodičů. Výživné lze platit přímo dítěti, jestliže se na tom rodiče dohodli nebo pokud o tom rozhodl soud.

10 Neplatí-li dotčená osoba (dlužník) výživné dobrovolně, jaké kroky je možné učinit, aby byla k placení přinucena?

Jestliže rozhodnutí soudu, jímž se nařizuje placení výživného, nabude právní moci nebo je-li předběžně vykonatelné, ale druhý z rodičů se jím neřídí, je třeba obrátit se na soudního vykonavatele. Jestliže povinná osoba neprovede platby podle rozhodnutí v požadované lhůtě, soudní vykonavatel na žádost osoby, která návrh na výkon rozhodnutí podala, zařídí, aby byl zabaven majetek dlužníka. K zabavení majetku dlužníka je nutné, aby bylo soudnímu vykonavateli předloženo soudní rozhodnutí společně s návrhem na jeho výkon. V návrhu na výkon by měly být uvedeny informace o dlužníkovi a jeho majetku (bydliště, kontaktní údaje, známé informace o majetku). Jestliže si navrhovatel přeje, aby soudní vykonavatel využil všech možností získání dlužné částky, které jsou vymezeny v právních předpisech, je nutné v návrhu na výkon uvést, že navrhovatel žádá uspokojení pohledávky z evidovaného nemovitého i movitého majetku dlužníka. Ve vykonávacím řízení má výživné na dítě přednost před ostatními pohledávkami, a aby byla tato pohledávka uspokojena, lze zabavit větší množství majetku a soudním rozhodnutím pozastavit na dobu neurčitou následující práva a platnost těchto oprávnění: lovecký lístek, řidičský průkaz, zbrojní průkaz a možnost jeho získání, oprávnění k řízení rekreačních plavidel a osobních vodních plavidel, rybářský lístek.

11 Popište prosím stručně případná omezení týkající se výkonu rozhodnutí, zejména pravidla ochrany dlužníka a promlčecí a prekluzivní lhůty ve vašem systému výkonu rozhodnutí.

Osoby jsou zproštěny vyživovací povinnosti v rozsahu, v němž nejsou schopny s ohledem na jiné povinnosti a majetkové poměry poskytovat výživné jiné osobě, aniž by tím ohrozily svou vlastní běžnou obživu. Navzdory výše uvedeným skutečnostem nejsou rodiče zproštěni vyživovací povinnosti vůči vlastním nezletilým dětem. Soud může rovněž povinnou osobu (dlužníka) vyživovací povinnosti zprostit, omezit dobu plnění povinnosti nebo snížit výživné, jestliže je krajně nespravedlivé požadovat, aby byla povinnost plněna, např. pokud osoba, která má nárok na výživné, potřebuje pomoc kvůli vlastnímu neuváženému jednání.

Odškodnění za škody vzniklé neplacením výživného a neplnění této povinnosti lze požadovat zpětně nanejvýš za dobu jednoho roku. Promlčecí lhůta u plateb výživného v rámci vyživovací povinnosti činí tři roky u každé individuální povinnosti. Promlčecí lhůta začíná plynout na konci kalendářního roku, v němž se pohledávka související s povinností stane vymahatelnou. Vyživovací povinnost je osobní povinnost, která zaniká úmrtím oprávněné nebo povinné osoby; platí určité výjimky, pokud jde o zálohy a započtené částky.

12 Existuje nějaká organizace nebo orgán, které mi mohou pomoci při vymáhání výživného?

V případě přeshraničních věcí týkajících se výživného může poskytnout pomoc ústřední orgán, tedy útvar pro mezinárodní justiční spolupráci při oddělení pro politiku v oblasti trestního práva Ministerstva spravedlnosti,

O Odkaz se otevře v novém okně.státní právní pomoc lze požádat při uplatňování nároku na výživné u soudu. V případě vnitrostátních pohledávek na výživném neposkytují pomoc žádné zvláštní organizace či orgány.

13 Mohou (vládní nebo soukromé) organizace zaplatit namísto dlužníka zálohu odpovídající plné výši výživného nebo jeho části?

Rodič, který vychovává dítě, má od 1. ledna 2017 právo požádat o státní výživné na dobu trvání soudního a vykonávacího řízení, které poskytuje úřad pro sociální pojištění (Sotsiaalkindlustusamet). Toto výživné představuje dočasnou pomoc, kterou stát poskytuje rodiči, který sám vychovává dítě a stará se o ně. Stát platí výživné jménem osoby, která výživné neplatí, a peníze od neplatícího rodiče později vymáhá. Státní výživné se osobě vyplácí na základě soudního řízení ve věci výživného. Podmínkou pro obdržení státního výživného je, že daná osoba musí požádat soud o platbu výživného buď formou návrhu na vydání platebního rozkazu, nebo formou žaloby.

Výživné zaručuje dítěti alespoň 100 EUR měsíčně.

Více informací o žádosti o výživné je k dispozici Odkaz se otevře v novém okně.zde.

14 Pokud se nacházím v tomto členském státě a dlužník má bydliště v jiné zemi:

14.1 Může mi pomoci orgán nebo soukromá organizace v tomto členském státě?

Za účelem získání výživného podle nařízení Rady (ES) č. 4/2009 lze získat pomoc od oddělení pro mezinárodní justiční spolupráci při ministerstvu spravedlnosti.

Žádá-li se o výživné v jiné zemi, měla by se žádost o zahájení řízení o výživném předložit oddělení pro mezinárodní justiční spolupráci při estonském ministerstvu spravedlnosti a příslušnému orgánu v druhé zemi. K žádosti je třeba přiložit kopii rodného listu dítěte (dětí) nebo soudního rozhodnutí, jímž se určuje otcovství. Jestliže otcovství stanoveno není, je třeba tuto skutečnost uvést v žádosti zaslané druhé zemi.

Formulář žádosti je k dispozici zde.

14.2 Pokud ano, jak se mohu na takový orgán nebo soukromou organizaci obrátit?

Oddělení pro mezinárodní justiční spolupráci při estonském ministerstvu spravedlnosti lze kontaktovat telefonicky na číslech +372 6 208 183 a +372 7 153 443 nebo e-mailem na adrese central.authority@just.ee. a keskasutus@just.ee

15 Pokud se nacházím v jiné zemi a dlužník v tomto členském státě?

15.1 Mohu svou žádost adresovat přímo orgánu nebo soukromé organizaci v tomto členském státě?

Žádost zaslaná žadatelem z jiné země bude nejlépe vyřízena, předloží-li se vhodnému orgánu v zemi bydliště, který následně kontaktuje ústřední orgán na estonském ministerstvu spravedlnosti.

15.2 Pokud ano, jak se mohu na takový orgán nebo soukromou organizaci obrátit a jaká pomoc mi může být poskytnuta?

Viz odpověď na otázku č. 14.1.

16 Je tento členský stát vázán Haagským protokolem z roku 2007?

Haagský protokol z roku 2007 ratifikovala Evropská unie jako celek a Estonsko je jejím členským státem od 1. května 2004.

17 Pokud tento členský stát není vázán Haagským protokolem z roku 2007, jaké právo bude použitelné pro pohledávku výživného podle pravidel mezinárodního práva soukromého? Jaká jsou příslušná pravidla mezinárodního práva soukromého?

Viz odpověď na otázku č. 16.

18 Jaká pravidla upravují přístup ke spravedlnosti v přeshraničních věcech v rámci EU podle struktury kapitoly V nařízení o vyživovací povinnosti?

V přeshraničních věcech v rámci Evropské unie, které se týkají návrhů na stanovení výživného, je podle nařízení k dispozici právní pomoc a procesní pomoc poskytovaná státem. Tím je zaručeno, že osoba bude v řízení zastupována někým, kdo má odpovídající právní odborné znalosti, a že bude mít přístup k právní ochraně, neboť jsou jí uhrazeny náklady řízení. Pravidla upravující právní pomoc a procesní pomoc poskytovanou státem rovněž uvádějí, že pokud nařízení Rady (ES) č. 4/2009 nestanoví jinak, použijí se vnitrostátní právní předpisy.

V zásadě se stejné záruky, které se vztahují na osoby s bydlištěm v Estonsku, vztahují také na osoby, které žijí v jiných členských státech EU. V případě přeshraničních věcí týkajících se výživného je k dispozici právní pomoc a poradenství, jakož i právní pomoc a procesní pomoc poskytovaná ústředním orgánem, tedy oddělením pro mezinárodní justiční spolupráci při ministerstvu spravedlnosti, a to v souladu s nařízením Rady (ES) č. 4/2009, a pokud jde o části, na které se nařízení nevztahuje, v souladu s vnitrostátními právními předpisy.

19 Jaká opatření přijal členský stát, aby zajistil, že ústřední orgány plní činnosti popsané v článku 51 nařízení o vyživovací povinnosti?

Pro případy přeshraniční justiční spolupráce byl zřízen ústřední orgán – oddělení pro mezinárodní justiční spolupráci při ministerstvu spravedlnosti. Pro získání výživného podle nařízení Rady (ES) č. 4/2009 proto lze získat pomoc od oddělení pro mezinárodní justiční spolupráci při ministerstvu spravedlnosti, které vede řízení týkající se mezinárodních žádostí o právní pomoc.

 

Tyto internetové stránky jsou součástí portálu Odkaz se otevře v novém okně.Vaše Evropa.

Velice uvítáme jakoukoli Odkaz se otevře v novém okně.zpětnou vazbu ohledně užitečnosti poskytnutých informací.

Your-Europe


Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 16/12/2020

Nároky z výživovací povinnosti - Irsko

OBSAH


Evropská soudní síť pro občanské a obchodní věci

1 Co znamenají pojmy „výživné“ a „vyživovací povinnost“ v praxi? Které osoby musí platit výživné jiné osobě?

Rozhodnutí o výživném mezi manželi vyžaduje, aby jeden z manželů platil druhému manželovi pravidelné platby nebo mu vyplatil jednorázovou částku určenou na jeho podporu a případně aby osobě uvedené v rozhodnutí vyplácel pravidelné částky ve prospěch závislých rodinných příslušníků.

Rozhodnutí o výživném pro vyživované dítě vyžaduje, aby jeden z rodičů prováděl ve prospěch druhého rodiče či jiné osoby, jíž bylo dítě svěřeno do péče, tyto pravidelné platby nebo aby vyplatil jednorázovou částku, jak je stanoveno v rozhodnutí o podpoře dítěte.

Vyživovací povinností je povinnost poskytovat určité osobě finanční podporu, a je-li tato povinnost vymáhána u soudů, plnění povinností stanovených v soudním rozhodnutí týkajícím se výživného.

Výživné mohou platit tyto kategorie osob:

  • rodiče svým dětem: ano
  • děti svým rodičům: obvykle nikoli
  • rozvedený manžel druhému manželovi: ano

ostatní:

  • registrovaní partneři a osoby žijící ve společné domácnosti pro účely zákona o registrovaném partnerství a určitých právech a povinnostech osob žijících ve společné domácnosti z roku 2010 (Civil Partnership and Certain Rights and Obligations of Cohabitants Act 2010)
  • nesezdaný rodič osobě, které bylo dítě svěřeno do péče

2 Do jakého věku může dítě dostávat vyživovací příspěvek? Liší se pravidla pro výživné týkající se nezletilých od pravidel týkajících se dospělých?

Vyživované dítě mladší osmnácti let, vyživované dítě mladší 23 let, které navštěvuje řádné denní studium, nebo dítě jakéhokoli věku, které je závislé z důvodu svého zdravotního postižení.

Rodiče mají povinnost podporovat finančně své děti, aby mohly být uspokojovány jejich každodenní i příležitostné finanční potřeby.

Děti obvykle nemají povinnost platit výživné svým rodičům s výhradou ojedinělých a mimořádných okolností, kdy jsou majetková práva v rámci svěřenského fondu po rozvodu změněna a převedena na děti.

Rozvedený manžel může mít povinnost platit výživné druhému manželovi, pokud manžel, který podá žádost, prokázal, že jej druhý manžel vzhledem k okolnostem přiměřeně nezabezpečil.

Registrovaný partner nebo osoba žijící ve společné domácnosti pro účely zákona o registrovaném partnerství a určitých právech a povinnostech osob žijících ve společné domácnosti z roku 2010 může mít vyživovací povinnost vůči druhému registrovanému partnerovi či osobě žijící ve společné domácnosti, pokud registrovaný partner či osoba žijící ve společné domácnosti, jež žádost podává, prokáže, že vzhledem k okolnostem neposkytla druhá strana přiměřené zabezpečení.

Rodiče (bez ohledu na to, zda uzavřeli manželství, či nikoli) mohou soud požádat, aby rozhodl o výživném, které má hradit druhý rodič pro jejich děti. Stejně tak může učinit i zákonný zástupce, zdravotní úřad (Health Board) nebo jakákoli osoba, která má právní postavení ve vztahu k vyživovanému dítěti.

3 Měl bych se s žádostí o výživné obrátit na příslušný orgán nebo na soud? Jaké jsou hlavní prvky tohoto postupu?

Žádost obvykle soudu podává závislá osoba ve formě občanskoprávní žaloby na druhou osobu. Co se týká výživného na dítě, žádost obvykle podává rodič či jiná osoba, jíž bylo dítě svěřeno do péče.

Informace o postupech vztahujících se na žádosti o výživné jsou obvykle dostupné na internetových stránkách Soudní služby v oddíle věnovaném rodinnému právu (www.courts.ie).

4 Je možné podat žádost jménem příbuzného (pokud ano, jakého stupně) nebo jménem dítěte?

Navrhovatelem v řízení o výživném je obvykle rodič, jemuž bylo dítě nebo děti svěřeny do péče. K navrhovatelům mohou patřit i bývalí manželé, jakož i samotné děti. Strany musí prokázat dostatečný zájem v dané věci, aby měly aktivní legitimaci a mohly podat žalobu na výživné. Ve věci týkající se příbuzného nebo blízké osoby je nutné, aby osoba, která žalobu podává, měla určité zákonné zmocnění spravovat záležitosti příbuzného nebo blízkého přítele, například plnou moc. Rodiče nebo zákonní zástupci mohou požádat o výživné jménem nezletilého dítěte.

5 Jestliže mám v úmyslu podat žalobu, jak zjistím, který soud je příslušný?

Příslušný k vydání rozhodnutí o výživném na dítě s maximální částkou ve výši 150 EUR týdně, kterou hradí jeden z rodičů, nebo rozhodnutí o výživném na manžela / registrovaného partnera s maximální částkou ve výši 500 EUR týdně je okresní soud (District Court). Jsou-li požadovány vyšší částky, je třeba podat žádost obvodnímu soudu (Circuit Court) nebo vrchnímu soudu (High Court). Bylo-li již u obvodního nebo vrchního soudu zahájeno řízení ve věcech manželských, je nutné uplatnit nárok u těchto soudů bez ohledu na požadovanou částku.

6 Musím jako žalobce podat žalobu skrze nějakého prostředníka (např. advokáta, ústředního nebo místního orgánu atd.)? Pokud ne, jaké postupy se použijí?

Nikoli. Žaloby lze podat osobně, pokud se žadatel nerozhodne pověřit právního zástupce. Účastníkům rodinněprávních sporů, kteří to vzhledem ke svým prostředkům potřebují, je k dispozici právní pomoc v občanských věcech.

7 Musím platit poplatky za podání žaloby? Pokud ano, o jakou částku se bude přibližně jednat? Jsou-li mé finanční prostředky nedostačující, může mi být poskytnuta právní pomoc k úhradě nákladů řízení?

Všechna řízení v rodinněprávních věcech v Irsku jsou osvobozena od soudních poplatků. Náklady na získání právního poradenství a zastupování se mohou lišit; osobám, které to vzhledem ke svým prostředkům potřebují, je k dispozici právní pomoc v občanských věcech.

8 Jaký druh výživného soud pravděpodobně přizná? Jak se výše výživného vypočítá? Může být rozhodnutí soudu přezkoumáno, pokud se životní náklady nebo rodinné poměry změní? Pokud ano, jak (např. prostřednictvím systému automatické indexace)?

Příslušný k vydání rozhodnutí o výživném na dítě s maximální částkou ve výši 150 EUR týdně, kterou hradí jeden z rodičů, nebo rozhodnutí o výživném na manžela / registrovaného partnera s maximální částkou ve výši 500 EUR týdně je okresní soud (District Court). Jsou-li požadovány vyšší částky, je třeba podat žádost obvodnímu soudu (Circuit Court) nebo vrchnímu soudu (High Court).

Při určování výživného posoudí soud přiměřené potřeby oprávněného (osoby, která má na výživné nárok) a schopnosti platit u povinného (osoby, které je nařízeno výživné hradit). Strany mohou podat soudu návrh na revizi rozhodnutí o výživném z důvodu změněné finanční situace stran.

Platnost rozhodnutí o výživném počíná dnem, který je v něm uveden, přičemž tento může předcházet vydání rozhodnutí (nebo být po něm), nesmí však předcházet dni podání žaloby na výživné.

V rozvodových a soudních řízeních u obvodního nebo vrchního soudu lze datum, od kdy se má výživné hradit, stanovit se zpětnou platností, nejdříve však ke dni podání žaloby.

9 Jak a komu bude výživné vypláceno?

Výživné obvykle představuje přímá platba oprávněnému. Oprávněné osoby však mohou požádat o hrazení výživného prostřednictvím soudní kanceláře. Pokud to soud považuje za nutné, může nařídit srážky ze mzdy povinného, kdy jejímu zaměstnavateli může být nařízeno strhávat platby, které mají být vypláceny oprávněnému.

Výživné se vyplácí oprávněnému a osobám, které pro ně spravují výživné, jako je rodič nebo zákonný zástupce.

10 Neplatí-li dotčená osoba (dlužník) výživné dobrovolně, jaké kroky je možné učinit, aby byla k placení přinucena?

Pokud povinný výživné neplatí, může oprávněný zahájit řízení u soudu, který vydal rozhodnutí o výživném, nebo u okresního soudu (District Court) v závislosti na požadovaném prostředku právní ochrany.

Soud může rozhodnout o srážkách ze mzdy povinného, jak je uvedeno v bodě 1.

Pokud prostředek právní ochrany není úspěšný, může soud povinnému nařídit, aby oprávněnému zaplatil dlužnou částku. Jestliže tak povinný neučiní, může soud nařídit, aby byly peněžní prostředky, které má dlužníkovi uhradit jiná osoba, vyplaceny místo něho oprávněnému (přikázat pohledávku). K vyrovnání dlužných částek může nařídit rovněž prodej majetku, který patří dlužníkovi.

11 Popište prosím stručně případná omezení týkající se výkonu rozhodnutí, zejména pravidla ochrany dlužníka a promlčecí a prekluzivní lhůty ve vašem systému výkonu rozhodnutí.

Pro výkon rozhodnutí vydaných v ostatních členských státech je příslušný okresní soud (District Court). Tento soud má pravomoci v případě maření výkonu rozhodnutí (§ 9A a § 9B zákona z roku 1976), avšak pouze s ohledem na rozhodnutí, která vydal okresní soud. Nemá pravomoc jednat v případě maření výkonu rozhodnutí vydaného jinde. Okresní soud má omezené pravomoci, pokud jde o rozhodnutí o srážkách ze mzdy(je-li to vhodné), rozhodnutí o zabavení věci nebo povolení obstavení pohledávky (jen ojediněle vhodné).

12 Existuje nějaká organizace nebo orgán, které mi mohou pomoci při vymáhání výživného?

Povinností každého oprávněného je podat soudu žádost o pomoc při vymáhání výživného. Ačkoli jsou dostupná i jiné prostředky právní ochrany, například prostřednictvím mediace, soudy mají odpovídající a zákonnou pravomoc zjednat nápravu v případě neplacení výživného.

13 Mohou (vládní nebo soukromé) organizace zaplatit namísto dlužníka zálohu odpovídající plné výši výživného nebo jeho části?

Nikoli. Pouze dlužník odpovídá má odpovědnost za placení výživného, které se platí přímo nebo je sraženo u zdroje z jeho platu.

14 Pokud se nacházím v tomto členském státě a dlužník má bydliště v jiné zemi:

14.1 Může mi pomoci orgán nebo soukromá organizace v tomto členském státě?

Na přeshraniční žádosti o výživné vyplývající z rodinných vztahů se vztahuje nařízení č. 4/2009, na něž se obvykle odkazuje jako na nařízení o výživném. Toto nařízení stanoví společná pravidla pro celou Evropskou unii a má zajistit vymáhání pohledávek výživného v případě, pochází-li povinná či oprávněná osoba z jiné země EU.

Úmluva OSN o vymáhání výživného v cizině (Newyorská úmluva) vstoupila v Irsku v platnost v listopadu 1995, a to zákonem o výživném z roku 1994 (Maintenance Act 1994). Tato úmluva má usnadnit vymáhání výživného ve smluvních státech ze strany osoby žijící v jedné jurisdikci vůči osobě žijící v jiné jurisdikci.

Oba nástroje vytvářejí síť ústředních orgánů ve všech smluvních státech a navrhovatelé / oprávnění / žalobci mohou své návrhy/žádosti/žaloby podat ústřednímu orgánu, který je předá příslušnému soudu a v některých případech zajistí právní pomoc. Kontaktní údaje irského ústředního orgánu pro vymáhání pohledávek výživného z ciziny:

Department of Justice and Equality

Bishop’s Square

Redmond’s Hill

Dublin 2

Irsko

Tel. č.: +353 (0)1 479 0200

Volání za cenu místního hovoru: 1890 555 509

Fax: +353 (0)1 479 0201

E-mail: Odkaz se otevře v novém okně.mainrecov_inbox@justice.ie

Žalobce může s ohledem na rozhodnutí okresního soudu získat pomoc od úředníka okresního soudu. Žalobci si mohou vyžádat rovněž pomoc právního zástupce. Žalobci mohou mít nárok na právní pomoc a v tomto ohledu by se měli obrátit na své místní centrum právní pomoci. Žalobce si může vyžádat pomoc od FLAC (Free Legal Advice Centre), nezávislé, dobrovolnické organizace, která v celé zemi provozuje síť právních poraden. Tyto poradny poskytují své služby důvěrně a bezplatně.

V přeshraničních věcech, kdy povinný žije v jiné jurisdikci, může žalobce podat žalobu prostřednictvím ústředního orgánu pro vymáhání výživného, který se nachází při Ministerstvu spravedlnosti a rovnosti (Department of Justice and Equality).

14.2 Pokud ano, jak se mohu na takový orgán nebo soukromou organizaci obrátit?

Na příslušnou soudní kancelář nebo organizaci se lze obrátit telefonicky, písemně, elektronickou poštou nebo osobně. Žalobcům se doporučuje navštívit internetové stránky každé organizace, pokud jde o bližší a lokalizované informace.

Kontaktní údaje soudních kanceláří jsou uvedeny na internetových stránkách Soudní služby (www.courts.ie).

Pokud jde o kontaktní údaje irského ústředního orgánu pro vymáhání výživného ze zahraničí, viz otázka č. 14.1 a internetové stránky Ministerstva spravedlnosti a rovnosti (www.justice.ie).

15 Pokud se nacházím v jiné zemi a dlužník v tomto členském státě?

15.1 Mohu svou žádost adresovat přímo orgánu nebo soukromé organizaci v tomto členském státě?

Viz výše; otázka č. 14.1.

15.2 Pokud ano, jak se mohu na takový orgán nebo soukromou organizaci obrátit a jaká pomoc mi může být poskytnuta?

Viz výše; otázka č. 14.2.

16 Je tento členský stát vázán Haagským protokolem z roku 2007?

Ano.

17 Pokud tento členský stát není vázán Haagským protokolem z roku 2007, jaké právo bude použitelné pro pohledávku výživného podle pravidel mezinárodního práva soukromého? Jaká jsou příslušná pravidla mezinárodního práva soukromého?

Nepoužitelné.

18 Jaká pravidla upravují přístup ke spravedlnosti v přeshraničních věcech v rámci EU podle struktury kapitoly V nařízení o vyživovací povinnosti?

Navrhovatel/žalobce nemusí za podání návrhu/žaloby soudu platit žádné poplatky. Navrhovatelé využívají v těchto věcech bezplatnou právní pomoc – jakmile irský ústřední orgán obdrží žádost, bude žádost v případě potřeby postoupena ke zvážení Komisi pro právní pomoc (Legal Aid Board).

19 Jaká opatření přijal členský stát, aby zajistil, že ústřední orgány plní činnosti popsané v článku 51 nařízení o vyživovací povinnosti?

Článek 51 odkazuje na činnosti ústředního orgánu v souvislosti s návrhy podle nařízení o výživném. Co se týká žádostí o prohlášení vykonatelnosti, irský ústřední orgán je nyní toto požaduje od úřadu vyššího soudního úředníka vrchního soudu (Master of the High Court). Irský ústřední orgán předá návrhy na výkon rozhodnutí přímo okresním soudům. Co se týká zahájení řízení, ústřední orgán zajistí právní zastupování navrhovatele prostřednictvím Komise pro právní pomoc.

 

Tyto internetové stránky jsou součástí portálu Odkaz se otevře v novém okně.Vaše Evropa.

Velice uvítáme jakoukoli Odkaz se otevře v novém okně.zpětnou vazbu ohledně užitečnosti poskytnutých informací.

Your-Europe


Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 16/12/2020

Nároky z výživovací povinnosti - Řecko

OBSAH


Evropská soudní síť pro občanské a obchodní věci

1 Co znamenají pojmy „výživné“ a „vyživovací povinnost“ v praxi? Které osoby musí platit výživné jiné osobě?

Pojem „výživné“ se vztahuje k přímým lidským potřebám pro přežití, především potravinám. Ve skutečnosti však pojem výživné zahrnuje všechny životní potřeby, ať už se týkají obživy, vzdělávání, kultury nebo činností určité osoby ve volném čase.

Vyživovací povinnost zahrnuje platby v zásadě hotovostní, které mají uspokojit životní potřeby příjemce.

Hradit výživné musejí následující osoby (uvedené v pořadí podle příbuzenského vztahu):

a) manžel/manželka, a to i tehdy, jsou-li manželé rozvedeni (jestliže po rozvodu existuje vyživovací povinnost);

b) potomci svým předkům v pořadí podle zákonné dědické posloupnosti;

c) předkové (rodiče či prarodiče v případě absence či neschopnosti rodičů) nesezdaným dětem (biologickým či osvojeným), a to v zásadě po celou dobu, kdy jsou tyto děti nezletilé;

d) sourozenci sourozencům.

Mezi zvláštní případy výživného patří:

e) výživné placené v případě rozluky nebo po rozvodu či po prohlášení manželství za neplatné a

f) výživné placené svobodné matce na dítě, které se narodilo mimo manželství před jeho uznáním.

2 Do jakého věku může dítě dostávat vyživovací příspěvek? Liší se pravidla pro výživné týkající se nezletilých od pravidel týkajících se dospělých?

Dítě má nárok na výživné od svých předků (rodičů či prarodičů) v zásadě až do dosažení dospělosti, tedy do doby, než dosáhne věku 18 let.

Děti mají také nárok na výživné v dospělosti po dobu, kdy studují na vysoké škole či po dobu odborné přípravy, jestliže kvůli studiu nemohou pracovat a nemají žádný osobní majetek, s jehož pomocí by mohly uspokojit své životní potřeby.

Osoba má nárok na výživné pouze tehdy, není-li schopna si sama obstarat živobytí pomocí vlastního majetku nebo práce odpovídající jejímu věku, zdravotnímu stavu a obecně životním podmínkám, přičemž je třeba zohlednit její případné potřeby v souvislosti se vzděláváním. Nezletilí, i když sami vlastní určitý majetek, mají nárok na výživné ze strany rodičů, pokud příjmy z jejich vlastního majetku nebo práce nestačí na pokrytí jejich životních potřeb. Osoba nicméně není povinna hradit výživné, pokud se s ohledem na své další závazky nenachází v takovém postavení, aby je poskytovat mohla, aniž by tím ohrozila vlastní živobytí. Toto pravidlo se nevztahuje na výživné hrazené rodičem nezletilému dítěti, pokud ovšem toto nezletilé dítě nemá nárok na výživné od jiné osoby nebo pokud si nemůže obstarat živobytí pomocí vlastního majetku.

V případě bývalých manželů:

Bývalý manžel, který si není schopen zajistit živobytí pomocí vlastního příjmu či majetku, má nárok požadovat od druhého z manželů výživné, jestliže: 1) věk nebo zdravotní stav toho z manželů, který vznáší nárok, je v době rozvodu takový, že od něj nelze požadovat, aby si našel vhodné povolání, jehož prostřednictvím si zajistí živobytí, nebo aby takové povolání nadále vykonával; 2) ten z manželů, který vznáší nárok, pečuje o nezletilou osobu, a proto nemůže vykonávat vhodné povolání; 3) ten z manželů, který vznáší nárok, nemůže najít vhodné pracovní místo nebo potřebuje absolvovat odbornou přípravu. V žádném z těchto případů nárok netrvá déle než tři roky od doby rozvodu; případně 4) ve všech ostatních případech, kdy je přiznání výživného v době rozvodu ze spravedlivých důvodů nezbytné.

Výživné lze nicméně ze závažných důvodů odepřít nebo omezit, a to zejména v případech, kdy manželství trvalo krátce nebo pokud ten z manželů, který by mohl mít nárok na výživné, rozpad manželství zapříčinil nebo se dobrovolně vzdal majetku.

Bývalý manžel musí druhému z manželů poskytnout přesné informace o svém majetku a příjmech, a to v rozsahu, v němž jsou důležité pro stanovení výše výživného. Na žádost kteréhokoli z bývalých manželů předloženou prostřednictvím příslušného státního zástupce musí každý zaměstnavatel, správní či daňový orgán poskytnout příslušné informace o majetku druhého z manželů, zejména o jeho příjmu.

3 Měl bych se s žádostí o výživné obrátit na příslušný orgán nebo na soud? Jaké jsou hlavní prvky tohoto postupu?

Osoba, která má nárok na výživné, musí obvykle požádat soud, aby výživné od povinné osoby vymáhal.

V případě, že je použitelná Newyorská úmluva o vymáhání výživného v cizině (legislativní nařízení 4421/1964), požádá orgán odpovědný za předání pohledávky výživného od oprávněné osoby mající bydliště ve státě, který je stranou úmluvy, orgán odpovědný za převzetí této pohledávky v příslušném státě, který je stranou úmluvy a v němž má bydliště povinná osoba, v tomto konkrétním případě tedy řecké ministerstvo spravedlnosti, aby přijal veškerá opatření nutná k tomu, aby osoba mající nárok na výživné toto výživné získala. V praxi ministerstvo spravedlnosti pověří právního zástupce, aby zajistil uznání práva nebo výkon rozhodnutí vydaného zahraničním soudem ve prospěch zahraničního příjemce, který může u řeckých soudů uplatnit všechny příslušné prostředky právní ochrany.

4 Je možné podat žádost jménem příbuzného (pokud ano, jakého stupně) nebo jménem dítěte?

V případě nezletilých osob, které podle zákona (§ 63 občanského soudního řádu) nemohou samy podat k soudu žalobu na vymáhání výživného od povinné osoby, může tuto žalobu podat osoba, jíž byla přiznána rodičovská zodpovědnost (fyzická osoba, tj. rodič nebo jiná osoba, anebo právnická osoba, např. instituce).

5 Jestliže mám v úmyslu podat žalobu, jak zjistím, který soud je příslušný?

Soudem příslušným pro žaloby týkající se placení výživného povinnou osobou podané oprávněnou osobou je soud prvního stupně, kde rozhoduje samosoudce (§ 17 odst. 2 a § 681Β občanského soudního řádu).

Místně příslušným je soud v místě trvalého bydliště nebo pobytu oprávněného (§ 39A občanského soudního řádu) nebo v místě trvalého bydliště či pobytu povinného, jestliže je žaloba spojena s řízením ve věcech manželských nebo sporech mezi rodiči a dětmi, popřípadě soud v místě posledního společného obvyklého bydliště manželů.

Jestliže nastane mimořádně naléhavá situace nebo hrozí bezprostřední nebezpečí, může osoba, která má nárok na výživné, požádat místně příslušný soud prvního stupně rozhodující samosoudcem, aby vydal předběžné rozhodnutí o stanovení výživného do doby, než bude vyneseno konečné rozhodnutí o nároku v běžném řízení.

6 Musím jako žalobce podat žalobu skrze nějakého prostředníka (např. advokáta, ústředního nebo místního orgánu atd.)? Pokud ne, jaké postupy se použijí?

K podání žaloby na výživné je nezbytné být zastoupen právním zástupcem opatřeným plnou mocí.

7 Musím platit poplatky za podání žaloby? Pokud ano, o jakou částku se bude přibližně jednat? Jsou-li mé finanční prostředky nedostačující, může mi být poskytnuta právní pomoc k úhradě nákladů řízení?

V souvislosti s žalobou na výživné je žalovaný povinen zaplatit zálohu na soudní výdaje žalobce. Tato záloha nesmí přesáhnout částku 300 EUR (§ 173 odst. 4 občanského soudního řádu). V řízeních tohoto druhu pokud žalovaný nepředloží doklad o zaplacení poplatku soudnímu úředníkovi před soudním jednáním, má se za to, že žalovaný se nedostavil k jednání a rozhodne se v jeho neprospěch rozsudkem pro zmeškání (§ 175 občanského soudního řádu).

Žalovaný může podle zákona č. 3226/2004 požádat o právní pomoc, jestliže má velmi nízký příjem, a to tak, že soudu prvního stupně rozhodujícímu samosoudcem podá samostatnou žádost a předloží příslušné důkazy.

8 Jaký druh výživného soud pravděpodobně přizná? Jak se výše výživného vypočítá? Může být rozhodnutí soudu přezkoumáno, pokud se životní náklady nebo rodinné poměry změní? Pokud ano, jak (např. prostřednictvím systému automatické indexace)?

Soud stanoví výživné na dva roky a zohlední přitom jak požadavky týkající se řádné životní úrovně a vzdělávání oprávněného, tak finanční možnosti povinného. Po uplynutí lhůty dvou let může kterákoli ze stran, tedy oprávněný nebo povinný, požádat o nové stanovení výživného, nebo případě, že došlo ke změně okolností, které soud při stanovení výše výživného zohlednil, může kterákoliv ze stran požádat, soud rozhodnutí o výživném přezkoumal a změnil.

9 Jak a komu bude výživné vypláceno?

Výživné se oprávněnému v zásadě platí měsíčně a napřed.

Částku výživného není možné zaplatit jednorázovou sumou. Výjimkou jsou případy výživného po rozvodu (§ 1443 písm. b) občanského zákoníku).

Je-li oprávněným nezletilá osoba nebo byl-li jí stanoven opatrovník, výživné se platí jejímu rodiči, zákonnému zástupci nebo opatrovníkovi určenému soudem, kteří jménem oprávněného provádí příslušné úkony.

10 Neplatí-li dotčená osoba (dlužník) výživné dobrovolně, jaké kroky je možné učinit, aby byla k placení přinucena?

Pokud povinný odmítne výživné platit, oprávněný se pokusí pohledávku získat z majetku povinného, pokud nějaký majetek vlastní.

11 Popište prosím stručně případná omezení týkající se výkonu rozhodnutí, zejména pravidla ochrany dlužníka a promlčecí a prekluzivní lhůty ve vašem systému výkonu rozhodnutí.

  • Nárok na výživné zaniká, jestliže pominou podmínky, na jejichž základě byl nárok přiznán, nebo pokud zemře oprávněná nebo povinná osoba. Pohledávka oprávněné osoby vůči osobě povinné podléhá pětileté promlčecí lhůtě, která začíná plynout v den uplatnění pohledávky.
  • Pohledávky osob (popř. institucí), které hradily výživné oprávněné osobě, vůči osobě, která byla původně osobou povinnou, se promlčují ve lhůtě pěti let (§ 250 odst. 17 občanského zákoníku).
  • Svobodná matka má nárok požadovat od otce dítěte náklady spojené s porodem a výživné, a to po omezenou dobu (dva měsíce před porodem a po porodu čtyři měsíce, nejdéle však jeden rok (ve výjimečných případech), jestliže je otcovství určeno rozhodnutím soudu a matka je v hmotné nouzi. Pohledávka svobodné matky se promlčuje ve lhůtě tří let od porodu a lze ji rovněž uplatnit vůči dědicům otce.
  • Osobě, která je povinna hradit výživné, je možné srážet až polovinu mzdy; totéž platí také pro vklady u úvěrových institucí (§ 982 odst. 2 písm. d) a odstavec 3) občanského soudního řádu).

12 Existuje nějaká organizace nebo orgán, které mi mohou pomoci při vymáhání výživného?

Nikoli, pouze v případě zahraničních příjemců, kteří se mohou obrátit na ministerstvo spravedlnosti s žádostí o pomoc při výkonu relevantních práv (viz odpověď na otázku 3 výše).

13 Mohou (vládní nebo soukromé) organizace zaplatit namísto dlužníka zálohu odpovídající plné výši výživného nebo jeho části?

V Řecku nikoli.

(Výjimkou je situace, kdy instituce nebo veřejný či soukromý právní subjekt pečují o nezletilou osobu. V takovém případě má tato instituce či subjekt obecně vyživovací povinnost, a proto na ni z moci úřední (§ 1490 občanského zákoníku) přecházejí práva osoby oprávněné pobírat výživné. V žádném případě však nelze požadovat, aby dlužná pohledávka výživného, byť uznaná soudem, byla nezletilé osobě oprávněné pobírat výživné zaplacena předem jinou osobou.

14 Pokud se nacházím v tomto členském státě a dlužník má bydliště v jiné zemi:

14.1 Může mi pomoci orgán nebo soukromá organizace v tomto členském státě?

Podle ustanovení § 51 a 56 výše uvedeného nařízení ústřední orgán v členském státě osoby žádající o výživné: a) spolupracuje s ústředním orgánem v členském státě, v němž má bydliště povinná osoba, při odesílání či přijímání relevantních návrhů; b) zahájí nebo usnadní zahájení řízení v souvislosti s těmito návrhy. U takovýchto návrhů přijímají ústřední orgány všechna vhodná opatření s cílem: a) poskytnout nebo usnadnit poskytnutí právní pomoci, pokud to okolnosti vyžadují; b) usnadnit určení totožnosti povinné osoby nebo osoby oprávněné, zejména za použití § 61, 62 a 63 nařízení; c) usnadnit přístup k relevantním informacím o příjmu, a pokud je to nezbytné, o majetkových poměrech povinné či oprávněné osoby včetně určení jejich majetku, a to zejména podle § 61, 62 a 63; d) podpořit smírné řešení spočívající v dobrovolném placení výživného, a to prostřednictvím mediace, smírčího řízení či podobných postupů podle toho, který z nich je vhodný; e) usnadnit další provádění rozhodnutí o vyživovacích povinnostech včetně placení úroků z prodlení; f) usnadnit získání a rychlý převod plateb výživného; g) usnadnit přístup k dokumentům a dalším důkazům, aniž by bylo dotčeno nařízení (ES) č. 1206/2001; h) poskytnout pomoc při určování rodičovství za účelem vymáhání výživného, je-li to nezbytné; i) zahájit nebo usnadnit zahájení řízení za účelem přijetí nezbytných předběžných opatření, jež mají územní povahu a jejichž účelem je zajistit výsledek podaného návrhu na výživné; j) usnadnit komunikaci nebo doručování písemností, na něž se vztahuje nařízení (ES) č. 1393/2007.

14.2 Pokud ano, jak se mohu na takový orgán nebo soukromou organizaci obrátit?

Lze se obrátit na ústřední službu ministerstva spravedlnosti na adrese 96 Mesogeion Ave., Atény, Řecko, 115 27, tel.: +30.210.7767322, civilunit@justice.gov.gr

15 Pokud se nacházím v jiné zemi a dlužník v tomto členském státě?

15.1 Mohu svou žádost adresovat přímo orgánu nebo soukromé organizaci v tomto členském státě?

15.2 Pokud ano, jak se mohu na takový orgán nebo soukromou organizaci obrátit a jaká pomoc mi může být poskytnuta?

16 Je tento členský stát vázán Haagským protokolem z roku 2007?

17 Pokud tento členský stát není vázán Haagským protokolem z roku 2007, jaké právo bude použitelné pro pohledávku výživného podle pravidel mezinárodního práva soukromého? Jaká jsou příslušná pravidla mezinárodního práva soukromého?

Řecko je vázáno Haagským protokolem ze dne 23. listopadu 2007 o rozhodném právu ve věcech vyživovacích povinností. Podle uvedeného protokolu se vyživovací povinnost řídí právem členského státu, v němž má osoba s nárokem na výživné obvyklé bydliště. Pokud má tedy osoba s nárokem na výživné bydliště v Řecku, je rozhodným právem právo řecké.

18 Jaká pravidla upravují přístup ke spravedlnosti v přeshraničních věcech v rámci EU podle struktury kapitoly V nařízení o vyživovací povinnosti?

Kapitola V nařízení Rady (ES) č. 4/2009 stanoví právo na právní pomoc včetně právního poradenství s cílem dosáhnout mimosoudního vyrovnání před zahájením soudního řízení, na právní pomoc při podání návrhu u orgánu nebo soudu a na zastupování před soudem, osvobození od nákladů řízení nebo náhradu těchto nákladů a odměn osobám pověřeným k provádění úkonů v řízení. To zahrnuje náklady protistrany v členských státech, ve kterých neúspěšná strana hradí náklady protistraně, prohraje-li příjemce právní pomoci spor, pokud by tyto náklady příjemce právní pomoci byly hrazeny, kdyby měl místo obvyklého pobytu v členském státě, v němž se nachází soud, u něhož se řízení konalo, tlumočení, překlad písemností vyžadovaných soudem nebo příslušným orgánem a předložených příjemcem právní pomoci, které jsou pro rozhodnutí v dané věci nezbytné, a cestovní náklady, které má nést příjemce právní pomoci, jestliže právo nebo soud dotyčného členského státu vyžaduje fyzickou přítomnost osob dotčených řízením při jednání a soud rozhodne, že tyto osoby nelze uspokojivě vyslechnout jinak.

19 Jaká opatření přijal členský stát, aby zajistil, že ústřední orgány plní činnosti popsané v článku 51 nařízení o vyživovací povinnosti?

Ústřední orgán mimo jiné udržuje pravidelné styky s příslušnými orgány s cílem: a) usnadnit určení totožnosti povinné či oprávněné osoby; b) získat relevantní informace o příjmech, a pokud je to nezbytné, o majetkových poměrech povinné či oprávněné osoby včetně polohy majetku; a c) vybízet k dobrovolnému placení výživného.

 

Tyto internetové stránky jsou součástí portálu Odkaz se otevře v novém okně.Vaše Evropa.

Velice uvítáme jakoukoli Odkaz se otevře v novém okně.zpětnou vazbu ohledně užitečnosti poskytnutých informací.

Your-Europe


Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 16/12/2020

Nároky z výživovací povinnosti - Španělsko

Upozorňujeme, že výchozí španělština verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.
K dispozici jsou již tyto aktualizované překlady: angličtina

OBSAH


Evropská soudní síť pro občanské a obchodní věci

1 Co znamenají pojmy „výživné“ a „vyživovací povinnost“ v praxi? Které osoby musí platit výživné jiné osobě?

Výživným se rozumí vše potřebné pro výživu, ubytování, oblečení a lékařskou péči.

Výživné zahrnuje také vzdělávání a odbornou přípravu oprávněného z výživného v průběhu jeho nezletilosti, ale také poté, dokud jeho vzdělávání / odborná příprava nejsou ukončeny z důvodu, jenž nesouvisí s jeho vlastním zaviněním. V případě rozpadu manželství, v průběhu rozluky či rozvodu, lze zažádat o výživné ve prospěch dětí, které žijí ve společné domácnosti a nejsou finančně nezávislé.

Do výživného lze zařadit výdaje související s těhotenstvím a porodem, pokud nejsou kryty jiným způsobem.

Povinnost vzájemně si poskytovat výživné v plném rozsahu mají:

1. manželé;

2. předci nebo potomci v přímé linii.

Sourozenci jsou povinni si vzájemně poskytovat nezbytnou životně důležitou pomoc pouze tehdy, je-li nutná z jakéhokoli důvodu, jenž nesouvisí s vlastním zaviněním příjemce výživného. Případně je tato pomoc rozšířena na případy týkající se vzdělávání.

2 Do jakého věku může dítě dostávat vyživovací příspěvek? Liší se pravidla pro výživné týkající se nezletilých od pravidel týkajících se dospělých?

U nezletilých dětí až do dosažení zletilosti, což je ve Španělsku věk 18 let, s výjimkou případů, kdy má nezletilé dítě vlastní dostatečný příjem. Po dosažení zletilosti požívají tohoto nároku i děti, které bez vlastního zavinění nemají dostatek finančních prostředků, neukončily studium a nepracují. V případě nezletilých dětí je nutno zohlednit též články občanského zákoníku o společných účincích prohlášení manželství za neplatné, rozluky a rozvodu (článek 90 a následující).

Během nezletilosti se výživné upřednostňuje, je prioritní a nevyhnutelnou povinností.

3 Měl bych se s žádostí o výživné obrátit na příslušný orgán nebo na soud? Jaké jsou hlavní prvky tohoto postupu?

Žádost musí být postoupena soudům, přičemž věcnou příslušnost mají soudy prvního stupně (Juzgados de Primera Instancia).

Jaké jsou hlavní kroky řízení?

Řízení probíhá v podobě ústního jednání (juicio verbal). Pokud je o výživné žádáno jako o dodatečné opatření v souvislosti s řízením o rozluce nebo o rozvodu, či jako o opatření vyplývající ze vztahu mezi rodičem a dítětem v případě rozpadu manželství, projednává se v rámci společného ústního jednání (juicio verbal) vedeného v hlavní věci, které se vyznačuje určitými zvláštnostmi.

4 Je možné podat žádost jménem příbuzného (pokud ano, jakého stupně) nebo jménem dítěte?

Návrh musí osobně podat zainteresovaná strana s výjimkou případu, kdy jde o nezletilou osobu. V tomto případě podává návrh zákonný zástupce nezletilého dítěte, prokuratura (el Fiscal) nebo státní orgán ochrany dětí. Podat žádost však také může právní zástupce, má-li plnou moc ověřenou notářem, soudním úředníkem nebo konzulem kteréhokoli španělského diplomatického zastupitelského úřadu v zahraničí.

5 Jestliže mám v úmyslu podat žalobu, jak zjistím, který soud je příslušný?

Příslušný je zpravidla soud v místě bydliště osoby, která má povinnost výživné platit. Existuje-li více povinných osob (otec a matka), je příslušný soud podle bydliště kterékoli z nich. Pokud povinná osoba nemá bydliště na území Španělska, je příslušný soud podle jejího posledního bydliště ve Španělsku. Jestliže předcházející pravidla nelze uplatnit, je příslušný soud podle místa bydliště příjemce výživného.

6 Musím jako žalobce podat žalobu skrze nějakého prostředníka (např. advokáta, ústředního nebo místního orgánu atd.)? Pokud ne, jaké postupy se použijí?

Žadatele v řízení obhajuje advokát (Abogado) a zastupuje ho procesní zástupce (Procurador).

7 Musím platit poplatky za podání žaloby? Pokud ano, o jakou částku se bude přibližně jednat? Jsou-li mé finanční prostředky nedostačující, může mi být poskytnuta právní pomoc k úhradě nákladů řízení?

Ve Španělsku nejsou stanoveny žádné poplatky za žádosti, které se týkají výlučně platby výživného. Výjimkou je odměna advokáta, procesního zástupce a znalce, pokud vystupují v řízení.

Výše odměny advokáta a procesního zástupce závisí na výši nároku. Finanční pomoc na uhrazení výloh řízení se poskytuje v případech, že se žalobce nebo žalovaný nacházejí ve stavu hmotné nouze a mohou uplatnit nárok na bezplatnou právní pomoc podle sazebníku v článku 3 zákona 1/1996 ze dne 10. ledna 1996 o bezplatné právní pomoci. Pomoc spočívá ve jmenování advokáta a procesního zástupce (na náklady státu), kteří podají soudní návrh. Stát také hradí všechny náklady řízení, jako například odměny znalců a náklady na předvolání.

8 Jaký druh výživného soud pravděpodobně přizná? Jak se výše výživného vypočítá? Může být rozhodnutí soudu přezkoumáno, pokud se životní náklady nebo rodinné poměry změní? Pokud ano, jak (např. prostřednictvím systému automatické indexace)?

Ve většině případů se stanovuje pravidelná dávka, která se podle zákona vyplácí měsíčně a je splatná vždy na měsíc dopředu. Stanovení jednorázové sumy je ojedinělé. Dochází k němu v případech, kdy se jedná o dlužené výživné, je-li vhodné zajistit tímto způsobem budoucí platby, protože hrozí, že povinná osoba nebude plnit závazky, nebo pokud se tak strany dohodly. Výšku výživného vypočte soud podle právní normy, která je založená na trojím základě: potřeby příjemce výživného, možnosti plátce výživného, možnosti dalších osob povinných přispívat na výživné (spoluplátci výživného) ve stejné míře jako hlavní plátce. V soudním rozhodnutí, ve kterém se tyto možnosti stanoví, se musí určit způsob jejich aktualizace. Aktualizace se uskutečňuje automaticky po uplynutí jistého období a je pro plátce závazná. Pokud plátce výživného aktualizaci neuskuteční, učiní tak soud na základě žádosti příjemce výživného. Výšku výživného je možno upravit (vždy na základě žádosti zainteresované strany), pokud se zásadně změní podmínky, na jejichž základě byla stanovena: Výživné se zvýší, pokud se zlepší majetkové poměry osoby povinné platit výživné nebo pokud se zhorší majetkové poměry příjemce výživného a ten potřebuje zvýšenou finanční pomoc (například v případě zhoršení nemoci). Výživné se sníží, pokud se zhorší majetkové poměry osoby povinné platit výživné nebo se zlepší majetkové poměry příjemce výživného. Výživné lze též zrušit, jestliže zaniknou důvody jeho vzniku.

Generální rada soudní moci (CGPJ) vypracovala tabulky pro výpočet výživného. Tyto tabulky jsou orientační, vycházejí z potřeb dětí, přičemž hodnotí příjmy rodičů a počet dětí v rodině. Náklady na bydlení a náklady na studium byly z výpočtu vyňaty. Konečná částka musí být tedy v každém jednotlivém případě upravena s ohledem na tyto náklady. Viz Odkaz se otevře v novém okně.http://www.poderjudicial.es/cgpj/es/Poder_Judicial.

9 Jak a komu bude výživné vypláceno?

Dávky se zpravidla vyplácejí v peněžní formě. Přesto existují dvě výjimky: povinná osoba může zvolit plnění svých závazků poskytnutím ubytování a stravy oprávněné osobě ve vlastním domě. Judikatura však tuto možnost velmi omezuje, nejsou-li zaručeny dobré vztahy. Úhrada formou převedení majetku nebo práv je výjimečná a přistupuje se k ní jen při nedoplatcích, pokud vzniká riziko zmizení majetku nebo neplnění závazků. Výživné se vyplácí přímo oprávněné osobě. Nejběžnějším způsobem je platba na bankovní účet. Pokud je příjemcem výživného nezletilé dítě nebo nesvéprávná osoba, vyplácí se výživné zákonnému zástupci.

V případě řízení o rozpadu manželství či přerušení vztahů mezi rodičem a dítětem soudy povolují, aby byly – jakožto způsob platby výživného – oprávněné osobě přímo zaplaceny některé výdaje nezletilého dítěte (jako jsou výdaje na studium, zdravotní pojištění atd.).

10 Neplatí-li dotčená osoba (dlužník) výživné dobrovolně, jaké kroky je možné učinit, aby byla k placení přinucena?

Příjemce výživného může podat návrh na výkon soudního rozhodnutí, kterým se zakládá právo na výživné. Ve Španělsku se uplatňují následující právní prostředky: srážky ze mzdy (kromě životního minima určeného soudem); srážky z přeplatků daní; obstavení bankovních účtů; stažení z výplaty dávek sociálního zabezpečení; zabavení majetku a jeho veřejná dražba. Neplacení výživného může v některých případech představovat trestný čin a může za něj být uložen trest odnětí svobody.

11 Popište prosím stručně případná omezení týkající se výkonu rozhodnutí, zejména pravidla ochrany dlužníka a promlčecí a prekluzivní lhůty ve vašem systému výkonu rozhodnutí.

Na rozdíl od běžných dluhů není u dluhu na výživném stanoven žádný finanční limit, pokud jde o obstavení účtu dlužníka či exekuci jeho majetku. Právo vymáhat jednotlivé platby výživného se promlčí po pěti letech.

12 Existuje nějaká organizace nebo orgán, které mi mohou pomoci při vymáhání výživného?

V případech vymáhání výživného na nezletilou či nesvéprávnou osobu může jako zástupce vystupovat prokuratura.

13 Mohou (vládní nebo soukromé) organizace zaplatit namísto dlužníka zálohu odpovídající plné výši výživného nebo jeho části?

Záruční fond pro platbu výživného (Fondo de Garantía del Pago de Alimentos) zřízený zákonem č. 42/2006 ze dne 28. prosince a upravený královským dekretem č. 1618/2007 ze dne 7. prosince je fondem bez právní subjektivity, jehož účelem je zaručit nezletilým dětem platbu uznaného a dlužného výživného stanoveného v úmluvě schválené soudem, nebo v soudním rozhodnutí v rámci řízení ve věci rozluky, rozvodu, prohlášení manželství za neplatné, manželského původu dítěte nebo výživného prostřednictvím uhrazení určité částky jakožto zálohy.

K získání zálohy z fondu je nezbytné, aby bylo rozhodnutí, kterým se přiznává výživné, vyneseno španělskými soudy.

14 Pokud se nacházím v tomto členském státě a dlužník má bydliště v jiné zemi:

14.1 Může mi pomoci orgán nebo soukromá organizace v tomto členském státě?

Ano, podle nařízení Evropské unie a mezinárodních úmluv o vymáhání výživného, které Španělsko ratifikovalo, může oprávněná osoba požádat o pomoc ústřední španělský orgán při Ministerstvu spravedlnosti.

14.2 Pokud ano, jak se mohu na takový orgán nebo soukromou organizaci obrátit?

Jakýmikoli prostředky se lze obrátit na odbor generálního ředitelství Ministerstva spravedlnosti pro mezinárodní soudní spolupráci (Subdirección General de Cooperación Jurídica Internacional). Adresa: Calle San Bernardo nº 62 28071 Madrid. Telefon: 00 34 91 3902228/2295/4437. Fax: 00 34 91 3904457

15 Pokud se nacházím v jiné zemi a dlužník v tomto členském státě?

15.1 Mohu svou žádost adresovat přímo orgánu nebo soukromé organizaci v tomto členském státě?

Oprávněná osoba s bydlištěm v jiném členském státě se může obrátit na ústřední orgán státu, kde má bydliště, a musí prokázat, že má právo na platby výživného. Daný orgán následně kontaktuje ústřední španělský orgán, který ve Španělsku zahájí vykonávací řízení. Postupuje se přitom podle nařízení Evropské unie a mezinárodních úmluv o vymáhání výživného, které Španělsko ratifikovalo.

15.2 Pokud ano, jak se mohu na takový orgán nebo soukromou organizaci obrátit a jaká pomoc mi může být poskytnuta?

Toto stanoví příslušné státní orgány.

16 Je tento členský stát vázán Haagským protokolem z roku 2007?

Ano, Evropská unie (a tedy i Španělsko) ratifikovala tento protokol 8. dubna 2010.

17 Pokud tento členský stát není vázán Haagským protokolem z roku 2007, jaké právo bude použitelné pro pohledávku výživného podle pravidel mezinárodního práva soukromého? Jaká jsou příslušná pravidla mezinárodního práva soukromého?

18 Jaká pravidla upravují přístup ke spravedlnosti v přeshraničních věcech v rámci EU podle struktury kapitoly V nařízení o vyživovací povinnosti?

Podle nařízení Rady (ES) č. 4/2009 ze dne 18. prosince 2008 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností mají strany sporu, na který se vztahuje toto nařízení, účinný přístup ke spravedlnosti v jiném členském státě, včetně vykonávacího řízení a řízení o opravných prostředcích, za podmínek stanovených v kapitole V uvedeného nařízení. Dožádaný členský stát poskytne bezplatnou právní pomoc v případě všech návrhů, které se týkají vyživovacích povinností vyplývajících ze vztahu mezi rodičem a dítětem vůči osobě mladší 21 let, podaných oprávněným podle článku 56.

19 Jaká opatření přijal členský stát, aby zajistil, že ústřední orgány plní činnosti popsané v článku 51 nařízení o vyživovací povinnosti?

V zákoně 1/1996 ze dne 10. ledna 1996 o bezplatné právní pomoci byla doplněna kapitola VIII s názvem „Bezplatná právní pomoc v přeshraničních sporech v Evropské unii“, která upravuje toto právo fyzických osob, ať jde o občany států Evropské unie či o státní příslušníky třetích zemí legálně pobývající v jednom z členských států EU.

 

Tyto internetové stránky jsou součástí portálu Odkaz se otevře v novém okně.Vaše Evropa.

Velice uvítáme jakoukoli Odkaz se otevře v novém okně.zpětnou vazbu ohledně užitečnosti poskytnutých informací.

Your-Europe


Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 11/12/2020

Nároky z výživovací povinnosti - Francie

OBSAH


Evropská soudní síť pro občanské a obchodní věci

1 Co znamenají pojmy „výživné“ a „vyživovací povinnost“ v praxi? Které osoby musí platit výživné jiné osobě?

Vyživovací povinnost ve francouzském právu znamená povinnost uloženou zákonem osobě, která k tomu má prostředky, aby uspokojila potřeby jiné osoby, s níž je spojena příbuzenským poutem nebo sňatkem. Existuje tedy řada osob, které mohou pobírat výživné, jde zejména o:

  • manžela od druhého manžela (články 212 a 214 občanského zákoníku),
  • děti od svých rodičů (články 203, 371-2 a 373-2-2 občanského zákoníku),
  • otcové, matky a jiní předci od svých dětí (článek 205 občanského zákoníku),
  • tchánové a tchyně od svých zeťů a snach (článek 206 občanského zákoníku),
  • pozůstalý manžel v nouzi (článek 767 občanského zákoníku).

2 Do jakého věku může dítě dostávat vyživovací příspěvek? Liší se pravidla pro výživné týkající se nezletilých od pravidel týkajících se dospělých?

Pokud jde o výživné na děti, neexistuje žádná zákonná věková hranice: rodičovská povinnost výživy a výchovy automaticky nezaniká, pokud zletilé získá zletilost (článek 371-2 občanského zákoníku). Rozlišují se dvě období:

  • pokud je dítě nezletilé nebo, je-li zletilé, ale pokud nedosáhlo dosud finanční nezávislosti, mají rodiče vůči němu povinnost výživy a výchovy, jejímž účelem je zajistit mu podmínky nutné pro jeho vývoj a jeho vzdělání;
  • pokud povinnost výživy a výchovy zanikla, uplatňuje se obecný systém vyživovací povinnosti, který předpokládá, že žadatel prokáže svůj stav nouze (články 205 a 207 občanského zákoníku).

Příspěvek může být vyplácen celý nebo z části přímo dítěti, které se stalo zletilým.

3 Měl bych se s žádostí o výživné obrátit na příslušný orgán nebo na soud? Jaké jsou hlavní prvky tohoto postupu?

Pokud není výživné placeno dobrovolně, bude muset oprávněný, jeho zástupce nebo osoba, která je hlavním pečovatelem o dítě, podat žalobu k soudu za účelem přiznání výživného a stanovení jeho výše.

Žaloba o výživné může být hlavním předmětem řízení nebo může být podána například v rámci řízení o rozvod nebo při stanovování podmínek pro výkon rodičovské odpovědnosti.

Pokud jde o žaloby o výživné mezi dospělými osobami, musí ten, kdo se domáhá výživného, prokázat, že je v nouzi a že není schopen si zajistit svou obživu. Nicméně pokud oprávněný sám vážně porušil své povinnosti vůči povinnému, bude moci soud tuto osobu zčásti nebo zcela zbavit dluhu na výživném (článek 207 občanského zákoníku).

4 Je možné podat žádost jménem příbuzného (pokud ano, jakého stupně) nebo jménem dítěte?

Ve francouzském právu není nezletilá osoba považována za oprávněnou osobu: pouze rodič nebo třetí osoba, která o ni pečuje jako rodič, může jednat proti druhému rodiči nebo rodičům za účelem stanovení příspěvku na výchovu a výživu dítěte.

Služby sociální pomoci mohou jednat místo oprávněné osoby v případě její nečinnosti na základě článku 205 občanského zákoníku (článek L132-7 zákoníku o sociální činnosti a rodině (code de l’action sociale et des familles)).

Nemocnice a veřejná zdravotnická zařízení/pečovatelská zařízení mohou uplatnit přímou žalobu proti povinným, kteří dluží výživné hospitalizovaným osobám (článek L6145-11 zákoníku o veřejném zdraví (code de la santé publique)).

Osoba, které byl jmenován poručník, musí být zastoupena svým poručníkem (článek 475 občanského zákoníku).

5 Jestliže mám v úmyslu podat žalobu, jak zjistím, který soud je příslušný?

Žaloba musí být podána soudci pro rodinné věci (juge aux affaires familiales) u krajského soudu (tribunal de grande instance) (článek L. 213-3 zákoníku o soudní organizaci).

S výhradou ustanovení nařízení Rady (ES) č. 4/2009 ze dne 18. prosince 2008 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností stanoví článek 1070 občanského soudního řádu, že soudcem příslušným pro rodinné věci je:

  • soudce v místě bydliště rodiny;
  • pokud rodiče žijí odděleně, soudce v místě bydliště rodiče, se kterým nezletilé děti obvyklé pobývají v případě společného výkonu rodičovské odpovědnosti, nebo v místě bydliště rodiče, který má výlučnou rodičovskou odpovědnost; v ostatních případech soudce v místě bydliště toho, kdo nezahájil řízení.

V případě společné žaloby je příslušným soudcem ten, který je, podle výběru účastníků, soudcem v místě bydliště jednoho nebo druhého rodiče.

Nicméně pokud se spor týká pouze výživného, příspěvku na výživu a výchovu dítěte, příspěvku na výdaje domácnosti či vyrovnávacího příspěvku, může být příslušným soudcem soudce v místě bydliště oprávněného manžela nebo příbuzného, který je hlavním pečovatelem o děti, i když jsou zletilé.

6 Musím jako žalobce podat žalobu skrze nějakého prostředníka (např. advokáta, ústředního nebo místního orgánu atd.)? Pokud ne, jaké postupy se použijí?

Řízení je ústní a bez povinného zastoupení; žalobce se musí dostavit osobně před soudce s potřebnými doklady.

Řízení lze zahájit na základě předvolání (úkonem soudního vykonavatele) nebo na základě prostého návrhu zaslaného soudu.

Pokud je nárok na výživné uplatňován v rámci soudního řízení o rozvodu, musí být žalobce zastoupen advokátem.

7 Musím platit poplatky za podání žaloby? Pokud ano, o jakou částku se bude přibližně jednat? Jsou-li mé finanční prostředky nedostačující, může mi být poskytnuta právní pomoc k úhradě nákladů řízení?

V řízení prvního stupně se neplatí soudní poplatky. Při odvolání je třeba zaplatit poplatek 225 EUR.

Žalobce může za určité finanční situace získat právní pomoc.

8 Jaký druh výživného soud pravděpodobně přizná? Jak se výše výživného vypočítá? Může být rozhodnutí soudu přezkoumáno, pokud se životní náklady nebo rodinné poměry změní? Pokud ano, jak (např. prostřednictvím systému automatické indexace)?

Příspěvek na výživu a výchovu dítěte může mít tyto formy:

  • měsíční platbu oprávněnému rodiči (nejběžnější forma),
  • přímou úhradu nákladů vynaložených ve prospěch dítěte,
  • právo užívat a bydlet v nemovitosti, která patří povinné osobě, nebo opuštění majetku v užívacím právu nebo přidělení majetku, který bude vytvářet příjmy oprávněné osobě.

Příspěvek je vypočítáván v závislosti na finančních prostředcích každého z rodičů a na potřebách dítěte. Ministerstvo spravedlnosti uveřejňuje od roku 2010 referenční tabulku, pouze čistě orientačně, vyhotovenou v závislosti na příjmech povinné a oprávněné osoby, na počtu vyživovaných dětí a na rozsahu práva na styk a ubytování. Soudce systematicky indexuje příspěvek ve svém rozhodnutí (obecně na základě indexu spotřebitelských cen městských domácností).

Ostatní vyživovací povinnosti:

Ke stanovení částky příspěvku manžela/manželky na výdaje domácnosti musí soudce vzít v úvahu všechny výdaje dotyčného, které připadají na potřebné a nutné výdaje. Má formu peněžní dávky, převzetí půjčky nebo i zabrání manželského obydlí.

V případě výživného pro manžela/manželku při rozvodovém řízení z důvodu povinnosti pomoci v nouzi, může být stanoveno celkové nebo částečné převzetí měsíčních splátek půjčky; nicméně soudy upřednostňují platbu konkrétní měsíční částky. Toto výživné je stanoveno v závislosti na životní úrovni, kterou si manžel, jenž o ně žádá, může nárokovat v závislosti na možnostech svého manžela.

Výživné předkům a tchánovi a tchyni je přiznáno pouze v poměrné výši k potřebám oprávněného a s ohledem na majetek povinného. Soudce může, i z moci úřední a na základě okolností v daném případě, uplatnit na výživné ustavení o jeho automatických změnách, které umožňují platné zákony (článek 208 občanského zákoníku).

Pokud jde o výživné, vždy je možné jej přezkoumat, pokud navrhovatel doloží novou skutečnost, která ovlivňuje finanční prostředky oprávněného anebo povinného anebo potřeby dítěte oprávněného.

9 Jak a komu bude výživné vypláceno?

Občanský zákoník neupřednostňuje žádný způsob placení. Platební podmínky mohou být určeny dohodou mezi stranami. Neexistuje-li taková dohoda, soudce určí platební podmínky ve svém rozhodnutí.

Výživné je vypláceno přímo oprávněnému nebo službě sociální pomoci, nemocnici nebo veřejným pečovatelským či zdravotnickým zařízením, které jednaly v soudním řízení místo oprávněné osoby.

Co se týče příspěvku na výživu a výchovu dítěte, je třeba poznamenat, že výživné může být nahrazeno, v celku nebo zčásti, výplatou peněžní částky do rukou akreditovaného subjektu, který je pověřen poskytnout jako protiplnění dítěti indexovaný důchod (článek 373-2-3 občanského zákoníku). Soudce může také rozhodnout, že výživné bude vypláceno přímo zletilému dítěti.

10 Neplatí-li dotčená osoba (dlužník) výživné dobrovolně, jaké kroky je možné učinit, aby byla k placení přinucena?

Oprávněný, který má k dispozici vykonatelné rozhodnutí, se může přímo obrátit na soudního vykonavatele, aby zajistil jeho výkon vůči majetku povinného (kromě zabavení nemovitosti nebo obstavení výdělku, u nichž je nutné předchozí soudní rozhodnutí). Soudní vykonavatel má širokou vyšetřovací pravomoc u státní správy k tomu, aby zjistil nezbytné informace o tom, kde se povinný nebo jeho majetek nachází.

Hlavní exekuční opatření, která může oprávněný z výživného uplatnit, jsou tato:

  • postup přímé platby (články L 213-1 a R213-1 a další řádu vykonávacích řízení v občanskoprávních věcech (code des procédures civiles d’exécution)): umožňuje vymožení nedoplatku na výživném za posledních šest měsíců a nedoplatku stávajícího výživného. Soudní vykonavatel oznámí poddlužníkovi (zaměstnavateli, bankovní instituci nebo kterékoli třetí osobě, jež je dlužníkem povinného z výživného) jeho povinnost zaplatit přímo do rukou soudního vykonavatele částku výživného;
  • obstavení výdělku (články L 3252-1 a R 3252-1 a další zákoníku práce): obstavení musí povolit soudce (juge d’instance);
  • přikázání pohledávek (články L 211-1, L 162-1, R 211-1 a R 162-1 a další řádu vykonávacích řízení v občanskoprávních věcech) umožňuje obstavit pohledávky povinné osoby (nejčastěji jde o obstavení bankovního účtu);
  • zabavení a nucený prodej movité věci (články L 221-1 a R 221-1 a další řádu vykonávacího řízení v občanskoprávních věcech): nucený prodej hmotného movitého majetku (televize, auta atd.);
  • zabavení a nucený prodej nemovitosti (články L 311-1 a R311-1 a další řádu vykonávacích řízení v občanskoprávních věcech): týká se nemovitého majetku, který je vlastnictvím dlužníka. Prodej majetku musí být povolen soudcem příslušným ve věci výkonu rozhodnutí)juge de l’exécution).

Náklady na soudního vykonavatele nese výlučně dlužník výživného.

V trestním řízení může být povinná osoba odsouzena kvůli opuštění rodiny. Tento trestný čin je trestán dvěma roky odnětí svobody a peněžitým trestem ve výši 15 000 EUR (článek 227-3 trestního zákoníku).

11 Popište prosím stručně případná omezení týkající se výkonu rozhodnutí, zejména pravidla ochrany dlužníka a promlčecí a prekluzivní lhůty ve vašem systému výkonu rozhodnutí.

Pokud jde o výživné, platí promlčecí lhůta v délce 5 let pro každou jednotlivou dlužnou splátku (článek 2224 občanského zákoníku).

Postup přímé platby nemůže být použit pro nedoplatek starší 6 měsíců. To však nevylučuje možnost využít jiných exekučních opatření k vymožení starších nedoplatků.

Vykonávací řízení se musí omezit na to, co se jeví jako nezbytné k vymožení pohledávky, a nesmí dojít ke zneužití při volbě exekučních opatření.

Určitý majetek je zákonem prohlášen za nepostižitelný: výživné, movité věci nutné k životu nebo k práci povinného, předměty nezbytné pro invalidní osoby, určitá sociální minima a rodinné dávky. Na bankovním účtu mohou být zabaveny pouze částky, které překračují částku minimálního příjmu (přijmu aktivní solidarity (le revenu de solidarité active)) pro jedinou osobu. V případě obstavení výdělku závisí obstavitelná částka na výši výdělku a vyživovaných osobách povinného.

12 Existuje nějaká organizace nebo orgán, které mi mohou pomoci při vymáhání výživného?

Na orgány, které odpovídají za výplatu rodinných dávek a přídavků, lze za určitých podmínek převézt práva oprávněného. V tomto případě mohou podat žalobu jménem a na účet oprávněného. Navíc pokud soukromoprávní vykonávací řízení nepřinese výsledek, je možné požádat prokurátora republiky (procureur de la République), aby prostřednictvím státního účetního (comptable public) zahájil veřejnoprávní vymáhání.

13 Mohou (vládní nebo soukromé) organizace zaplatit namísto dlužníka zálohu odpovídající plné výši výživného nebo jeho části?

Orgány, které odpovídají za výplatu rodinných dávek a příspěvků, mohou za určitých podmínek vyplatit oprávněnému příspěvek na podporu rodiny jako zálohu na dlužné výživné.

14 Pokud se nacházím v tomto členském státě a dlužník má bydliště v jiné zemi:

14.1 Může mi pomoci orgán nebo soukromá organizace v tomto členském státě?

Pokud povinný pobývá v zahraničí a oprávněný je ve Francii, může oprávněný kontaktovat Úřad pro vymáhání dlužného výživného (Bureau de Recouvrement des Créances Alimentaires – RCA) na Ministerstvu zahraničních věci a mezinárodního rozvoje. Tento úřad bude kontaktovat ústřední orgán státu, kde pobývá povinný, aby přistoupil k vymožení pohledávky.

Oprávněný může rovněž kontaktovat Pokladnu pro rodinné přídavky (Caisse d’Allocations Familiales – CAF), která mu může poskytnout finanční podporu v případě neplnění ze strany povinného, a to i když se povinný nachází v zahraničí.

14.2 Pokud ano, jak se mohu na takový orgán nebo soukromou organizaci obrátit?

Francouzský ústřední orgán lze kontaktovat poštou, telefonicky nebo e-mailem:

Ministerstvo zahraničních věcí a mezinárodního rozvoje (Ministère des affaires étrangères et du développement international)

Úřad pro vymáhání dlužného výživného (Bureau de recouvrement des créances alimentaires)

27, rue de la Convention

CS 91533

75732 Paris Cedex 15

Tel.: + 33 (0) 1 43 17 91 99

Fax: +33 (0)1 43 17 81 97

E-mail: Odkaz se otevře v novém okně.recouv-creances-alimentaires.fae-saj-pdp@diplomatie.gouv.fr

15 Pokud se nacházím v jiné zemi a dlužník v tomto členském státě?

15.1 Mohu svou žádost adresovat přímo orgánu nebo soukromé organizaci v tomto členském státě?

Pokud má povinný bydliště ve Francii a oprávněný je v zahraničí, bude oprávněný muset kontaktovat ústřední orgán státu, ve kterém má bydliště. Dožadující ústřední orgán bude následně kontaktovat francouzský ústřední orgán (úřad pro vymáhání pohledávek Ministerstva zahraničních věcí), který přijme nezbytná opatření k vymožení pohledávky.

Oprávněný, který má vykonatelné rozhodnutí, se může zároveň obrátit na soudního vykonavatele, aby provedl vymožení jeho pohledávky (aniž by postupoval prostřednictvím ústředních orgánů). V tomto případě nebude moci využít pomoci ústředního orgánu.

Je třeba poznamenat, že pokud neexistuje soudní rozhodnutí stanovující zásady výživného, může ústřední orgán členského státu zaslat návrh na vydání rozhodnutí úřadu pro vymáhání dlužného výživného, aby byly stanoveny zásady výživného francouzským soudním rozhodnutím (příloha VII nařízení (EU) č. 4/2009).

15.2 Pokud ano, jak se mohu na takový orgán nebo soukromou organizaci obrátit a jaká pomoc mi může být poskytnuta?

Francouzský ústřední orgán může být kontaktován poštou, telefonicky nebo e-mailem:

Ministerstvo zahraničních věcí a mezinárodního rozvoje (Ministère des affaires étrangères et du développement international)

Úřad pro vymáhání dlužného výživného (Bureau de recouvrement des créances alimentaires)

27, rue de la Convention

CS 91533

75732 Paris Cedex 15

Tel.: + 33 (0) 1 43 17 91 99

Fax: +33 (0)1 43 17 81 97

E-mail: Odkaz se otevře v novém okně.recouv-creances-alimentaires.fae-saj-pdp@diplomatie.gouv.fr

Pokud se oprávněný rozhodne obrátit se přímo na služby soudního vykonavatele, může najít kontaktní údaje příslušného orgánu pod názvem „Vyhledání soudního vykonavatele“ nebo na internetových stránkách Národní komory soudních vykonavatelů (Chambre nationale des huissiers de justice).

16 Je tento členský stát vázán Haagským protokolem z roku 2007?

Ano

17 Pokud tento členský stát není vázán Haagským protokolem z roku 2007, jaké právo bude použitelné pro pohledávku výživného podle pravidel mezinárodního práva soukromého? Jaká jsou příslušná pravidla mezinárodního práva soukromého?

Nepoužije se.

18 Jaká pravidla upravují přístup ke spravedlnosti v přeshraničních věcech v rámci EU podle struktury kapitoly V nařízení o vyživovací povinnosti?

Právní pomoc může být úplná nebo částečná. Je přiznávána:

  • automaticky dětem mladším 21 let na základě článku 46 nařízení (ES) č. 4/2009,
  • v ostatních případech, pokud žadatel splňuje podmínky finanční způsobilosti stanovené zákonem (zákon č. 91-647 ze dne 10. července 1991 o soudní pomoci a nařízení č. 91-1266 ze dne 19. prosince 1991).

Právní pomoc zahrnuje ve Francii náklady na advokáta jmenovaného rozhodnutím o přiznání právní pomoci pro soudní řízení, jakož i náklady na soudního vykonavatele jmenovaného týmž rozhodnutím pro řízení o vymáhání pohledávky.

Pro žádosti o přiznání právní pomoci ve věci vyživovací povinnosti platí stejný postup jako jiné přeshraniční spory podle směrnice Rady 2003/8/ES ze dne 27. ledna 2003.

Žádost o přiznání právní pomoci zasílá oprávněný ve francouzštině na Oddělení přístupu k právu a ke spravedlnosti a pomoci obětem (Service de l’accès au droit et à la Justice et de l’aide aux victimes – SADJAV), jehož adresa je následující:

Ministerstvo spravedlnosti (Ministère de la Justice)

Oddělení přístupu k právu a k spravedlnosti a pomoci obětem (Service de l’accès au droit et à la Justice et de l’aide aux victimes)

Úřad pro právní pomoc (Bureau de l’aide juridictionnelle)

13, Place Vendôme

75042 PARIS cedex 01

Tel.: 01 44 77 71 86

Fax: 01 44 77 70 50

19 Jaká opatření přijal členský stát, aby zajistil, že ústřední orgány plní činnosti popsané v článku 51 nařízení o vyživovací povinnosti?

Úřad pro vymáhání dlužného výživného (bureau de recouvrement des créances alimentaires - RCA) potvrzuje přijetí žádosti předložené zahraničním ústředním orgánem a poskytnutých dokladů. Ověřuje, zda je spis úplný, jakož i správnost a relevantnost dokladů, především právních. Aby se předešlo jakémukoliv problému při výkonu, požádá úřad RCA odesílající orgán o upřesnění a/nebo další výpisy nebo překlad výpisů, pokud je to nutné. Úřad pro vymáhání dlužného výživného usnadňuje zahajování řízení týkající se návrhů stanovených v článku 56 tím, že je zasílá místně příslušným soudům.

Úřad pro vymáhání dlužného výživného pomáhá zjistit, kde se povinný nachází, a usnadňuje vyhledání informací týkajících se jeho finančních prostředků tím, že se obrací na prokurátora Republiky a oddělení Generálního ředitelství veřejných financí podle článků 61, 62 a 63 nařízení (ES) 4/2009.

Ústřední orgán usnadňuje také smírná řešení tím, že navazuje přímý kontakt s povinným a zasílá jeho návrhy na dobrovolné zaplacení oprávněnému prostřednictvím ústředního orgánu státu, kde má oprávněný bydliště.

V případě neúspěchu smírného řešení je možné vždy zahájit řízení pro vymožení dluhu, pokud je zahraniční rozhodnutí vykonatelné ve Francii. Úřad pro vymáhání dlužného výživného je v kontaktu se soudními vykonavateli pověřenými vymáháním pohledávek, aby se ujistil o řádném postupu vykonávacího řízení.

Úřad RCA systematicky požaduje bankovní převod.

Pokud je nutné určit rodičovství pro vymáhání výživného, úřad pro vymáhání dlužného výživného informuje oprávněného o orgánu příslušném pro toto řízení.

 

Tyto internetové stránky jsou součástí portálu Odkaz se otevře v novém okně.Vaše Evropa.

Velice uvítáme jakoukoli Odkaz se otevře v novém okně.zpětnou vazbu ohledně užitečnosti poskytnutých informací.

Your-Europe


Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 16/12/2020

Nároky z výživovací povinnosti - Chorvatsko

OBSAH


Evropská soudní síť pro občanské a obchodní věci

1 Co znamenají pojmy „výživné“ a „vyživovací povinnost“ v praxi? Které osoby musí platit výživné jiné osobě?

Výživné je povinností a právem rodičů a dětí, manželů a mimomanželských partnerů, přímých příbuzných a nevlastních dětí a nevlastních rodičů, stanoví-li tak zákon o rodině (Obiteljski zakon). Tyto osoby přispívají na vzájemnou výživu podle svých možností a potřeb vyživované osoby na základě podmínek a způsobem stanoveným v uvedeném zákoně.

Nezletilé dítě musejí vyživovat v první řadě rodiče. Práceschopného rodiče nelze od vyživovací povinnosti k nezletilému dítěti osvobodit. Nepodporuje-li nezletilé dítě rodič, musí ho vyživovat prarodiče rodiče. Nevlastní rodič musí podporovat nevlastní nezletilé dítě, pokud dítě nemůže dosáhnout plnění vyživovací povinnosti od svého rodiče.

Nejvýše do věku dvaceti šesti let však musí rodiče vyživovat své plnoleté dítě, které navštěvuje střední či vysokou školu nebo se účastní odborné přípravy v souladu se zvláštními předpisy, nebo které se účastní základního nebo středoškolského vzdělávání dospělých a které si soustavně a řádně plní své povinnosti.

Rodiče jsou povinni vyživovat své plnoleté dítě, které ukončilo uvedené vzdělávání, ale nemůže si najít zaměstnání, po dobu jednoho roku od ukončení vzdělávání, nedosáhlo-li dítě dvaceti šesti let věku. Vyživovací povinnost vůči plnoletému dítěti skončí před uplynutím jednoho roku od ukončení vzdělávání, pokud dítě dosáhne dvaceti šesti let věku.

Rodiče musí vyživovat plnoleté dítě, které není schopno pracovat kvůli závažné a trvalé nemoci nebo zdravotnímu postižení, a to po celou dobu trvání takovéto nezpůsobilosti.

Plnoleté dítě je povinné vyživovat rodiče, který není schopen pracovat a nemá dostatečné prostředky k obživě nebo není schopen takové prostředky získat z vlastního majetku. Plnoleté nevlastní dítě má vyživovací povinnost vůči nevlastnímu rodiči, který není schopen pracovat a nemá dostatečné prostředky k obživě nebo není schopen takové prostředky získat z vlastního majetku, pokud tento živil nevlastní dítě nebo o ně pečoval dlouhou dobu. Plnoletý vnuk/vnučka má vyživovací povinnost vůči prarodiči, který není schopen pracovat a nemá dostatečné prostředky k obživě nebo není schopen takové prostředky získat z vlastního majetku, pokud tento živil vnuka/vnučku nebo o ně pečoval dlouhou dobu.

Manžel, který nemá dostatečné prostředky k obživě, nebo není schopen tyto prostředky získat z vlastního majetku a zároveň není schopen pracovat nebo nemůže najít zaměstnání, má nárok na výživné od druhého manžela, má-li tento manžel dostatečné prostředky a možnosti k poskytování výživného. Pravidla týkající se výživného mezi manželi se použijí obdobně na výživu mimomanželských partnerů po dobu trvání mimomanželského svazku.

2 Do jakého věku může dítě dostávat vyživovací příspěvek? Liší se pravidla pro výživné týkající se nezletilých od pravidel týkajících se dospělých?

Povinnost vyživovat nezletilé dítě mají v první řadě rodiče. Pokud nezletilé dítě nevyživuje rodič, mají vyživovací povinnost prarodiče ze strany tohoto rodiče. Nevlastní rodič je povinný vyživovat nevlastní nezletilé dítě, nemůže-li nevlastní dítě získat plnění vyživovací povinnosti od svého rodiče.

Nejvýše do věku dvaceti šesti let však musí rodiče vyživovat své plnoleté dítě, které navštěvuje střední či vysokou školu nebo se účastní odborné přípravy v souladu se zvláštními předpisy, nebo které se účastní základního nebo středoškolského vzdělávání dospělých a které si soustavně a řádně plní své povinnosti.

Rodiče jsou povinni vyživovat své plnoleté dítě, které ukončilo uvedené vzdělávání, ale nemůže si najít zaměstnání, po dobu jednoho roku od ukončení vzdělávání, nedosáhlo-li dítě dvaceti šesti let věku. Vyživovací povinnost vůči plnoletému dítěti skončí před uplynutím jednoho roku od ukončení vzdělávání, pokud dítě dosáhne dvaceti šesti let věku.

Rodiče musí vyživovat plnoleté dítě, které není schopno pracovat kvůli závažné a trvalé nemoci nebo zdravotnímu postižení, a to po celou dobu trvání takovéto nezpůsobilosti.

Plnoletým se rozumí osoba, která dosáhla osmnácti let věku.

3 Měl bych se s žádostí o výživné obrátit na příslušný orgán nebo na soud? Jaké jsou hlavní prvky tohoto postupu?

Je třeba obrátit se na orgán péče o dítě a na soud.

Výživné může být upraveno v rámci povinného poradenství. Povinné poradenství je poskytováno před zahájením řízení o rozvod manželství, pokud spolu manželé mají nezletilé dítě, a před zahájením jiného soudního řízení týkajícího se rodičovské péče a osobních vztahů s dítětem. Ustanovení zákona o rodině týkající se povinného poradenství před zahájením řízení o rozvod manželství v případě společného nezletilého dítěte se vztahují i na povinné poradenství před zahájením řízení týkajícího se rodičovské péče a osobních vztahů s dítětem v případě rozluky rodičů dítěte. Povinné poradenství je iniciováno podáním žádosti orgánu péče o dítě jednou ze stran. Pokud se rodiče nedohodli plánu společné rodičovské péče, orgán péče o dítě jim doporučí, aby se pokusili dosáhnout dohody v rámci rodinné mediace, a to v souladu s ustanoveními zákona o rodině.

Výživné může být dohodnuto prostřednictvím rodinné mediace, v jejímž rámci se strany pokusí vyřešit rodinné spory dohodou s pomocí rodinných mediátorů. Rodinní příslušníci se účastní rodinné mediace dobrovolně a před zahájením řízení o rozvod manželství je nutné se zúčastnit pouze první schůzky v rámci rodinné mediace. Hlavním účelem rodinné mediace je rozhodnout o společné rodičovské péči a jiných opatřeních týkajících se dítěte. Plán společné rodičovské péče nebo jiných opatření vyhotovený během rodinné mediace je vykonatelný, pokud jej na žádost stran schválí soud v mimosoudním řízení. Rodinná mediace se může konat nezávisle na soudním řízení, před jeho zahájením, v jeho průběhu či po jeho skončení.

Výše výživného, jež musí platit rodič, s nímž dítě nežije, může být upravena i v plánu společné rodičovské péče, který mohou rodiče vyhotovit sami během povinného poradenství, jakož i v rámci rodinné mediace. Je-li plán společné rodičovské péče předložen soudu v mimosoudním řízení k ověření, stane se potom v souladu se zákonem o rodině vykonatelným.

Dítě může uplatnit nárok na výživné ve zjednodušeném mimosoudním řízení o určení výživného. Účastníky tohoto řízení jsou dítě a rodič, který s dítětem nežije. Dítě v řízení o výživném zastupuje rodič, který s dítětem žije. Soudem příslušným v zjednodušeném řízení ve věcech výživného může být kromě soudu s obecnou místní příslušností i soud, v jehož obvodu má dítě bydliště nebo pobyt.

Soudní rozhodnutí o nárocích na výživné jsou v souladu se zákonem o rodině přijímána v manželských sporech, ve věcech týkajících se určení mateřství nebo otcovství a ve věcech týkajících se rodičovské péče.

V případě rozvodu mohou manželé uzavřít dohodu o výživném, ve které se stanoví výši výživného, způsob plnění vyživovací povinnosti a doba jejího trvání. Manželé mohou uzavřít dohodu o výživném písemně a předložit ji soudu ke schválení v mimosoudním řízení, čím se tato stává vykonatelnou.

4 Je možné podat žádost jménem příbuzného (pokud ano, jakého stupně) nebo jménem dítěte?

Účastníky řízení o výživném na dítě jsou dítě a osoba, která má podle zákona o rodině vůči tomuto dítěti vyživovací povinnost. Dítě zastupuje rodič, který s dítětem žije. Pokud s tím rodič, se kterým dítě žije, souhlasí, zastupuje dítě v řízení o výživném orgán péče o dítě. Kromě orgánu péče o dítě může v řízení konat i nadále také rodič, který s dítětem žije. V případě rozporu úkonů učiněných orgánem péče o dítě a úkonů rodiče, který s dítětem žije, zohlední soud veškeré okolnosti, a zejména blaho dítěte, a posoudí, zda se vezmou v úvahu úkony orgánu péče o dítě, nebo úkony rodiče dítěte.

Orgán péče o dítě musí jednat jménem dítěte a zahájit a vést řízení o výživném nebo o zvýšení výšky výživného v případě, že rodič, se kterým dítě žije, toto právo neodůvodněně neuplatnil po dobu více než tří let ode dne, kdy dítě dotyčné právo nabylo. Orgán péče o dítě zastupuje dítě v řízení o výživném v případě, je-li dítě svěřeno do péče jiné fyzické nebo právnické osoby. V těchto případech nejsou rodiče dítěte oprávněni jednat v řízení jménem dítěte spolu s orgánem péče o dítě.

Podle ustanovení zákona o občanském právu procesním (Zakon o parničnom postupku) může účastníka řízení jako zmocněnec zastupovat pouze advokát, nestanoví-li zákon jinak. Účastník může být zastupován přímým pokrevním příbuzným, bratrem, sestrou nebo manželem, kteří vystupují v postavení faktického právního zástupce, jestliže jsou plně svéprávní a nevykonávají právní praxi soustavně a nezákonně.

5 Jestliže mám v úmyslu podat žalobu, jak zjistím, který soud je příslušný?

Ve sporech týkajících se zákonné vyživovací povinnosti, v nichž je navrhovatelem osoba požadující výživné, je příslušný (kromě soudu s obecnou místní příslušností) rovněž i soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště nebo trvalý pobyt. Je-li ve sporech týkajících se výživného ze zákona s mezinárodním prvkem příslušný chorvatský soud, jelikož navrhovatel má bydliště v Chorvatsku, je místně příslušný soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště. Je-li příslušný chorvatský soud, jelikož odpůrce má v Chorvatsku majetek, z něhož by bylo možno výživné uhradit, je místně příslušný soud, v jehož obvodu se tento majetek nachází.

Ke schválení plánu společné rodičovské péče je příslušný soud, který je místně příslušný v řízení týkajícím se dítěte.

Ke schválení dohody o výživném na dítě je příslušný soud, který je místně příslušný v řízení týkajícím se dítěte.

Ke schválení dohody o výživném na manžela je příslušný soud, v jehož obvodu mají manželé společné bydliště. Nemají-li manželé společné bydliště, je příslušný soud, v jehož obvodu měli manželé poslední společné bydliště. Je-li ke schválení dohody o výživném na manžela příslušný chorvatský soud, jelikož manželé měli poslední společné bydliště v Chorvatsku, je příslušný soud, v jehož obvodu měli manželé poslední společné bydliště.

Příslušný k vydání rozhodnutí ve zjednodušeném řízení o výživném je kromě soudu s obecnou místní příslušností soud v místě bydliště nebo trvalého pobytu dítěte.

6 Musím jako žalobce podat žalobu skrze nějakého prostředníka (např. advokáta, ústředního nebo místního orgánu atd.)? Pokud ne, jaké postupy se použijí?

Podle § 89a zákona o občanském právu procesním mohou strany návrh na zahájené řízení podat osobně nebo prostřednictvím svého právního zástupce, soud však může stranu zastupovanou právním zástupcem vyzvat, aby se k soudu dostavila osobně a učinila prohlášení o skutečnostech, které mají být v soudním sporu stanoveny. Stranu smí jako právní zástupce zastupovat pouze advokát, pokud zákon nestanoví jinak. Podle § 89a odst. 3 smí být strana zastupována přímým pokrevním příbuzným, bratrem, sestrou nebo manželem, kteří v podstatě vystupují v postavení právního zástupce, jestliže jsou plně svéprávní a nevykonávají právní praxi soustavně a nezákonně.

7 Musím platit poplatky za podání žaloby? Pokud ano, o jakou částku se bude přibližně jednat? Jsou-li mé finanční prostředky nedostačující, může mi být poskytnuta právní pomoc k úhradě nákladů řízení?

Podle § 1 zákona o soudních poplatcích (Zakon o sudskim pristojbama) se za každé řízení vedené u soudu musí hradit soudní poplatky. Výše poplatku je stanovena v sazebníku soudních poplatků.

Ustanovení § 16 zákona o soudních poplatcích stanoví, že děti jako strany řízení o výživném nebo řízení o nárocích vyplývajících z vyživovací povinnosti jsou od soudních poplatků osvobozeny.

Podle § 172 zákona o občanském právu procesním se způsob, jakým má být uplatněno právo na osvobození od soudních poplatků a právo na odbornou právní pomoc, jakož i podmínky výkonu těchto práv, stanoví v samostatném právním aktu, kterým se upravuje bezplatná právní pomoc. Ustanovení § 176 stanoví, že pokud strana uplatňuje právo na osvobození od soudních poplatků na základě zvláštního předpisu o právní pomoci a soud v průběhu řízení stanoví, že tato strana je schopna soudní náklady nebo poplatky nést, soud o tom okamžitě uvědomí příslušný orgán veřejné moci.

Zákon o bezplatné právní pomoci (Zakon o besplatnoj pravnoj pomoći) vymezuje účel, příjemce a druhy bezplatné právní pomoci, poskytovatele právní pomoci, podmínky a postupy poskytování právní pomoci, přeshraniční právní pomoc, financování právní pomoci a dohled nad prováděním tohoto zákona. Zákon o bezplatné právní pomoci se nepoužije, pokud se právní pomoc poskytovala v souladu se zvláštními předpisy.

8 Jaký druh výživného soud pravděpodobně přizná? Jak se výše výživného vypočítá? Může být rozhodnutí soudu přezkoumáno, pokud se životní náklady nebo rodinné poměry změní? Pokud ano, jak (např. prostřednictvím systému automatické indexace)?

Výživné se vždy stanoví jako konkrétní peněžní částka.

Rodič, se kterým dítě žije, se podílí na vyživovací povinnosti k dítěti zajišťováním každodenní péče o dítě, zatímco rodič, který s dítětem nežije, plní vyživovací povinnost k dítěti uspokojováním materiálních potřeb dítěte ve formě finanční podpory.

Celkové materiální potřeby dítěte určené soudem v průběhu soudního řízení se týkají nákladů na bydlení, stravu, oblečení, hygienu, výchovu, vzdělávání, zdravotní péči a jiných podobných nákladů souvisejících s dítětem. Celkové materiální potřeby dítěte jsou stanoveny podle životní úrovně rodiče, který má povinnost platit výživné.

Dítě může mít větší materiální potřeby, potřebuje-li vzhledem ke svému zdravotnímu stavu trvalou intenzivní péči, což musí být při stanovení výše výživného v občanském soudním řízení vzato v úvahu.

Celkové možnosti rodiče, který je povinným k výživnému, jež soud určí v občanském soudním řízení, souvisejí s příjmy a finanční situací rodiče, který má povinnost platit výživné, v době stanovení výše výživného.

Jednou ročně, nejpozději však do 1. dubna daného roku, určí ministr pověřený sociálním zabezpečením minimální peněžní částky měsíčního výživného na nezletilé dítě, které představují minimální výši celkových materiálních potřeb v Chorvatské republice a které má platit rodič, jenž s dítětem nežije.

Minimální částky se stanoví jako procentní podíl průměrné čisté měsíční mzdy zaměstnance právnické osoby v Chorvatské republice za předchozí rok, a to následujícím způsobem:

  1. na dítě ve věku do 6 let 17 % průměrné mzdy,
  2. na dítě ve věku od 7 do 12 let 20 % průměrné mzdy a
  3. na dítě ve věku od 13 do 18 let 22 % průměrné mzdy.

Odchylně může být stanovena i nižší částka výživného na dítě, nesmí být však nižší než polovina zákonného minima, a to v případě:

  1. musí-li povinný k výživnému živit dvě či více dětí, nebo
  2. přispívá-li dítě na svou výživu z vlastních příjmů.

Jednou ročně, nejpozději však do 1. dubna běžného roku, vypracuje ministr pověřený sociálním zabezpečením tabulky týkající se průměrných potřeb nezletilého dítěte podle věku dítěte, příjmů rodiče povinného platit výživné podle platových tříd a průměrných životních nákladů v Chorvatské republice.

Povinná osoba a osoba oprávněná k výživnému může soud požádat, aby zvýšil nebo snížil částku výživného, rozhodl o zrušení vyživovací povinnosti nebo změnil způsob výživného stanoveného předchozím vykonatelným titulem, jestliže se změní okolnosti.

Nároky na výživné nepodléhají v Chorvatské republice indexaci.

9 Jak a komu bude výživné vypláceno?

Výživné je hrazeno způsobem a osobě stanovené rozhodnutím soudu.

10 Neplatí-li dotčená osoba (dlužník) výživné dobrovolně, jaké kroky je možné učinit, aby byla k placení přinucena?

Jestliže osoba povinná k placení výživného výživné dobrovolně neplatí, je zahájeno a vedeno vykonávací řízení.

Výkon rozhodnutí ve věci výživného na dítě srážkou ze mzdy nebo jiného pravidelného příjmu a přikázáním pohledávky na účtu má přednost před výkonem rozhodnutí u jiných nároků, a to bez ohledu na to, kdy vznikly.

Osoba povinná k placení výživného může vyjádřit souhlas v zápisu ze soudního jednání nebo ve zvláštní notářsky ověřené listině, ve které je stanovena výše mzdy, důchodu či podobného peněžního příjmu, která může být zcela nebo částečně obstavena k uspokojení pohledávky předložené oprávněným z výživného, a skutečnost, že se platby provádějí přímo ve prospěch oprávněného z výživného, jak je stanoveno v této listině. Tato listina se vystavuje v jedné kopii a má právní účinek pravomocného exekučního příkazu.

11 Popište prosím stručně případná omezení týkající se výkonu rozhodnutí, zejména pravidla ochrany dlužníka a promlčecí a prekluzivní lhůty ve vašem systému výkonu rozhodnutí.

Rodič, který s nezletilým dítětem nežije a který neplní svou vyživovací povinnost k nezletilému dítěti, musí dítěti nahradit dlužné výživné, které se vypočítává ode dne stanovení nároku na výživné až do doby podání žaloby. Nároky dítěte vůči rodiči, který neplní svou vyživovací povinnost k dítěti, podléhají promlčecí lhůtě v délce pěti let ode dne, kdy tato povinnost vznikla.

Podle § 226 zákona o občanskoprávních závazcích (Zakon o obveznim odnosima) podléhají nároky týkající se pravidelných plateb splatných ročně nebo v kratších intervalech, bez ohledu na to, zda se jedná o dodatečné nároky, jako jsou úroky, nebo nároky, v nichž je samo právo vyčerpáno, například pohledávky výživného, tříleté promlčecí lhůtě, která začíná plynout dne, kdy je každá z plateb splatná.

Podle § 233 zákona o občanskoprávních závazcích podléhají nároky stanovené pravomocným soudním rozhodnutím, rozhodnutím jiného příslušného orgánu veřejné moci, soudním smírem, jehož bylo dosaženo u soudu nebo jiného příslušného orgánu, nebo notářským zápisem desetileté promlčecí lhůtě, a to včetně pohledávek, u nichž zákon stanoví kratší promlčecí lhůtu.

Podle § 235 zákona o občanskoprávních závazcích se mezi rodiči a dětmi nezačne promlčecí lhůta uplatňovat do doby ukončení rodičovských práv.

Podle § 172 zákona o výkonu rozhodnutí (Ovršni zakon) nelze výkonem rozhodnutí postihnout tento majetek: zákonné výživné, náhrada za zhoršený zdravotní stav nebo sníženou či ztracenou pracovní způsobilost nebo náhrada za výživné nevyplacené v důsledku smrti oprávněné osoby, dávky v případě tělesného postižení poskytované v souladu s předpisy o invalidním pojištění, sociální dávky, dávky v nezaměstnanosti, přídavky na dítě, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak, stipendia a podpory pro studenty, odměny placené vězňům za vykonanou práci (vyjma pohledávek týkajících se zákonného výživného a pohledávek za účelem náhrady škody způsobené trestným činem, jehož se vězeň dopustil), odměny, dávky v mateřství a rodičovství, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, jiný příjem, který je podle zvláštních předpisů osvobozen od výkonu rozhodnutí.

Podle § 173 zákona o výkonu rozhodnutí existují tato omezení:

1. Při výkonu rozhodnutí na mzdu povinné osoby je od výkonu osvobozena částka rovnající se dvěma třetinám průměrné čisté mzdy v Chorvatské republice. Pokud se výkon rozhodnutí provádí za účelem uspokojení pohledávky na zákonné výživné nebo pohledávky, která má být náhradou za škodu vzniklou v důsledku zhoršeného zdravotního stavu nebo omezení či ztráty pracovní způsobilosti a náhradou za výživné nevyplacené v důsledku smrti povinné osoby, je z výkonu rozhodnutí vyloučena polovina průměrné čisté mzdy v Chorvatsku, s výjimkou případů, kdy se výkon rozhodnutí provádí v souvislosti s výživným na dítě. V tomto případě je z výkonu vyloučena částka rovnající se jedné čtvrtině průměrné čisté mzdy (v případě zaměstnanců právnických osob v Chorvatsku za předchozí rok).

2. Pokud povinná osoba pobírá mzdu, která je nižší než průměrná čistá mzda v Chorvatsku, je z výkonu rozhodnutí vyloučena částka rovnající se dvěma třetinám mzdy. Pokud se výkon rozhodnutí provádí za účelem uspokojení zákonné pohledávky na výživném nebo pohledávky, která má být náhradou za škodu vzniklou v důsledku zhoršeného zdravotního stavu nebo omezení či ztráty pracovní způsobilosti t a náhradou za výživné nevyplacené v důsledku smrti povinné osoby, je příslušnou částkou polovina čisté mzdy vyplácené povinné osobě.

3. Pojmem „průměrná čistá mzda“ ve smyslu odstavce 1 tohoto článku se rozumí průměrná částka vyplácená jako měsíční čistá mzda osobě zaměstnané právnickou osobou v Chorvatsku v období od ledna do srpna běžného roku, kterou určuje chorvatský statistický úřad (Državni zavod za statistiku) a která se zveřejňuje v Úředním věstníku Chorvatské republiky (Narodne novine, NN) nejpozději 31. prosince daného roku. Částka stanovená tímto způsobem je použitelná v následujícím roce.

4. Ustanovení odstavců 1 a 2 tohoto článku se vztahují také na výkon rozhodnutí vůči náhradám vyplaceným místo mzdy, náhradám za zkrácenou pracovní dobu, náhradám za sníženou mzdu, důchodu, požitkům vojenských zaměstnanců a požitkům, které pobírají osoby ve vojenské záloze, nebo jakémukoliv jinému pravidelnému peněžitému příjmu vyplácenému civilním a vojenským zaměstnancům, který je předmětem výkonu rozhodnutí, s výjimkou příjmu uvedeného v odstavcích 5 a 6 tohoto článku.

5. Srážky z příjmu, který pobírají postižené osoby jako peněžitou dávku za tělesné postižení nebo jako dávku ve stavu závislosti, lze provádět pouze za účelem uspokojení pohledávky na zákonné výživné nebo pohledávky, která je náhradou za škodu vzniklou v důsledku zhoršeného zdravotního stavu nebo omezení či ztráty pracovní způsobilosti a náhradou za ztrátu výživného v důsledku úmrtí povinné osoby. V takovém případě lze výkonem rozhodnutí postihnout polovinu takového příjmu.

6. Výkon formou srážek z příjmu pobíraného v rámci smlouvy o životním pojištění a platbě důchodu a příjmu obdrženého v rámci smlouvy o životním pojištění lze provádět pouze z části příjmu, která přesahuje částku základu použitou k výpočtu částky podpory k pokrytí životních nákladů.

12 Existuje nějaká organizace nebo orgán, které mi mohou pomoci při vymáhání výživného?

Orgán péče o dítě musí vést záznamy všech rozhodnutí a soudních smírů týkajících se výživného na nezletilé dítě.

Pokud orgán péče o dítě obdrží pravomocné soudní rozhodnutí nebo soudní smír týkající se výživného na dítě, musí zaslat rodiči, se kterým dítě žije, a rodiči, který má platit výživné, či jiné osobě uvedené v § 288 zákona o rodině, která musí platit výživné na základě soudního rozhodnutí nebo soudního smíru, písemné oznámení o jejich právech a povinnostech.

V tomto oznámení sdělí orgán péče o dítě rodiči, s nímž dítě žije, toto:

  1. upozorní rodiče, že musí orgán péče o dítě informovat v případě, že osoba povinná k výživnému neplní řádně a zcela svou vyživovací povinnost, a
  2. stanoví podmínky, za nichž má dítě nárok na předběžné výživné podle zvláštních předpisů upravujících předběžné výživné.

V oznámení orgán péče o dítě upozorní rodiče, který musí platit výživné, či jinou osobu uvedenou v § 288 zákona o rodině, která musí platit výživné na základě soudního rozhodnutí nebo soudního smíru, na toto:

  1. že na povinného k výživnému, který neplní své vyživovací povinnosti, podá do patnácti dnů ode dne, kdy se doví, že vyživovací povinnost není plněna řádně a zcela, trestní oznámení a
  2. že Chorvatská republika je oprávněna vymáhat částky předběžného výživného, které byly vyplaceny podle zvláštního předpisu upravujícího předběžné výživné.

13 Mohou (vládní nebo soukromé) organizace zaplatit namísto dlužníka zálohu odpovídající plné výši výživného nebo jeho části?

Obdrží-li orgán péče o dítě pravomocné soudní rozhodnutí nebo soudní smír týkající se výživného na dítě, musí informovat rodiče, s nímž dítě žije, o podmínkách, za nichž má dítě nárok na předběžné výživné podle zvláštního předpisu upravujícího předběžné výživné. Podle podmínek stanovených v zákoně o předběžném výživném (Zakon o privremenom uzdržavanju), Úřední věstník Chorvatské republiky (Narodne Novine, NN; č. 92/14), má nárok na předběžné výživné dítě, které je chorvatským státním příslušníkem a má bydliště v Chorvatsku. Podle uvedeného zákona se dítětem rozumí osoba, která dosud nedosáhla osmnácti let věku a která má být vyživována rodičem na základě vykonatelného rozhodnutí.

Dítě má nárok na předběžné výživné v případě, že rodič, který s dítětem nežije, neplní zcela nebo částečně svou vyživovací povinnost, a pokud se zdá být pravděpodobné, že prarodiče ze strany tohoto rodiče nepřispívají na výživu dítěte alespoň částkou stanovenou v zákoně jako výše předběžného výživného.

Nárok na předběžné výživné trvá, dokud osoba povinná k výživnému neobnoví placení výživného alespoň ve výši stanovené v zákoně jako výše předběžného výživného.

Dítě má nárok na předběžné výživné po maximální dobu tří let.

Předběžné výživné je stanoveno ve výši 50 % minimálního zákonného výživného. Předběžné výživné nemůže činit více než částka výživného stanovená exekučním příkazem.

Placením částky předběžného výživného zaujímá Chorvatská republika právní postavení dítěte a je na ni přechází právo požadovat výživné ve výši uhrazeného předběžného výživného a případně další související práva. V řízení o vymáhání pohledávky podle § 25 uvedeného zákona zastupuje Chorvatskou republiku příslušné státní zastupitelství.

14 Pokud se nacházím v tomto členském státě a dlužník má bydliště v jiné zemi:

14.1 Může mi pomoci orgán nebo soukromá organizace v tomto členském státě?

Ano. Podle zákona, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 4/2009 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností, je ústředním orgánem při provádění nařízení Rady (ES) č. 4/2009 ministerstvo příslušné pro sociální zabezpečení.

Subjekty odpovědnými podle nařízení Rady (ES) č. 4/2009 jsou soudy a orgány péče o dítě v souladu se stanovenou oblastí působností a pravomocí těchto subjektů.

Má-li strana, která usiluje o vymáhání výživného, místo pobytu v Chorvatsku a povinná osoba má bydliště v jiném členském státě, může tato strana požádat o pomoc Ministerstvo demografie, rodiny, mládeže a sociální politiky, které je určeno jako ústřední orgán Chorvatské republiky.

14.2 Pokud ano, jak se mohu na takový orgán nebo soukromou organizaci obrátit?

Mohou se obrátit na ústřední orgán a subjekty příslušné jednat v oblasti působnosti nařízení Rady (ES) č. 4/2009.

Kontaktní údaje ústředního orgánu:

Ministarstvo za demografiju, obitelj, mlade i socijalnu politiku

Trg Nevenke Topalušić 1

10 000 Záhřeb

Internetové stránky: Odkaz se otevře v novém okně.http://www.mspm.hr/

E-mail: Odkaz se otevře v novém okně.ministarstvo@mdomsp.hr

Tel. č.: +385 1 555 7111

Fax: + 385 1 555 7222

15 Pokud se nacházím v jiné zemi a dlužník v tomto členském státě?

15.1 Mohu svou žádost adresovat přímo orgánu nebo soukromé organizaci v tomto členském státě?

Nikoli. Článek 55 nařízení Rady (ES) č. 4/2009 stanoví, že pokud má povinný místo pobytu na území Chorvatské republiky, měl by se návrh zaslat ústřednímu orgánu Chorvatské republiky prostřednictvím ústředního orgánu státu, ve kterém má navrhovatel místo pobytu, a to podle článku 55 nařízení Rady (ES) č. 4/2009.

15.2 Pokud ano, jak se mohu na takový orgán nebo soukromou organizaci obrátit a jaká pomoc mi může být poskytnuta?

Ústřední orgán státu, ve kterém má navrhovatel místo pobytu, zašle návrh Ministerstvu demografie, rodiny, mládeže a sociální politiky, které je ústředním orgánem Chorvatské republiky při provádění nařízení Rady (ES) č. 4/2009.

Kontaktní údaje ústředního orgánu:

Ministarstvo za demografiju, obitelj, mlade i socijalnu politiku

Trg Nevenke Topalušić 1

10 000 Záhřeb

Internetové stránky: Odkaz se otevře v novém okně.http://mdomsp.gov.hr/

E-mail: Odkaz se otevře v novém okně.ministarstvo@mdomsp.hr

Tel. č.: +385 1 555 7111

Fax: + 385 1 555 7222

16 Je tento členský stát vázán Haagským protokolem z roku 2007?

Ano.

17 Pokud tento členský stát není vázán Haagským protokolem z roku 2007, jaké právo bude použitelné pro pohledávku výživného podle pravidel mezinárodního práva soukromého? Jaká jsou příslušná pravidla mezinárodního práva soukromého?

Nepoužitelné.

18 Jaká pravidla upravují přístup ke spravedlnosti v přeshraničních věcech v rámci EU podle struktury kapitoly V nařízení o vyživovací povinnosti?

Navrhovatel se obrátí na ústřední orgán členského státu a právní pomoc je poskytnuta na území, na něž se vztahuje nařízení Rady (ES) č. 4/2009, v souladu s články 44 až 47, a v případě potřeby se použije zákon o bezplatné právní pomoci.

19 Jaká opatření přijal členský stát, aby zajistil, že ústřední orgány plní činnosti popsané v článku 51 nařízení o vyživovací povinnosti?

Byl přijat zákon, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 4/2009 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností, Úřední věstník Chorvatské republiky (Narodne Novine, NN; č. 127/2013), a Ministerstvo demografie, rodiny, mládeže a sociální politiky bylo určeno jako ústřední orgán při provádění nařízení Rady č. 4/2009.

Další informace viz:

1. zákon o rodině (Obiteljski zakon, NN č. 103/15)

2. zákon o výkonu rozhodnutí (Ovršni zakon, NN č. 112/12, 25/13, 93/14)

3. zákon o kolizi norem (Zakon o rješavanju sukoba zakona s propisima drugih zemalja u određenim odnosima, NN č. 53/91, 88/01)

4. zákon o bezplatné právní pomoci (Zakon o besplatnoj pravnoj pomoći, NN č. 143/2013)

5. zákon, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 4/2009 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností (NN č. 127/2013)

6. zákon o občanském právu procesním (Zakon o parničnom postupku, NN č. 53/91, 91/92, 58/93, 112/99, 88/01, 117/03, 88/05, 02/07, 84/08, 123/08, 57/11, 148/11, 25/13, 89/14)

7. zákon o předběžném výživném (Zakon o privremenom uzdržavanju, NN č. 92/14)

 

Tyto internetové stránky jsou součástí portálu Odkaz se otevře v novém okně.Vaše Evropa.

Velice uvítáme jakoukoli Odkaz se otevře v novém okně.zpětnou vazbu ohledně užitečnosti poskytnutých informací.

Your-Europe


Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 16/12/2020

Nároky z výživovací povinnosti - Itálie

OBSAH


Evropská soudní síť pro občanské a obchodní věci

1 Co znamenají pojmy „výživné“ a „vyživovací povinnost“ v praxi? Které osoby musí platit výživné jiné osobě?

V italském právním systému existují v souvislosti s pomocí v rámci rodiny různé pojmy, podmínky a částky, a to v závislosti na poměru mezi povinnou osobou a příjemcem. Obecně je „výživné“ vymezeno jako povinnost odůvodněná tíživou životní situací osoby, které výživné náleží.

A. Vyživovací povinnost (obbligazione alimentare) je poskytování hmotné pomoci osobě, která není schopna si sama obstarat obživu. Tuto povinnost mají určité osoby stanovené zákonem v rámci své povinnosti rodinné solidarity.

Pravidla pro tento druh výživného jsou stanovena v článku 433 a násl. občanského zákoníku. Výživné musí být placeno, pokud:

  1. existuje určitý právní poměr mezi osobou, která má vyživovací povinnost, a příjemcem (oprávněným);
  2. příjemce, který není schopen si sám obstarat obživu, potřebuje pomoc.

Pokud jde o bod a), vyživovací povinnost mají tyto osoby, v uvedeném pořadí:

  1. manžel;
  2. děti, včetně adoptovaných dětí, nebo není-li jich, přímí příbuzní v sestupné linii;
  3. rodiče, nebo není-li jich, přímí příbuzní ve vzestupné linii; adoptivní rodiče;
  4. zeťové a snachy;
  5. tcháni a tchyně;
  6. vlastní nebo nevlastní sourozenci, přičemž sourozenci mají přednost před nevlastními sourozenci.

Vyživovací povinnost má nejbližší příbuzný podle výše uvedeného pořadí.

Pokud by na stejné úrovni bylo více osob, povinnost se mezi ně rozdělí podle jejich finančních možností.

Pokud jde o bod b), splatná částka je úměrná potřebám osoby, která o výživné žádá, a finančním možnostem osoby, která je má platit. Tento druh výživného by však neměl přesáhnout částku nezbytnou k pokrytí základních životních potřeb osoby ve finanční tísni, přičemž se zohlední její společenské postavení.

B. „Assegno di mantenimento“ je finanční pomoc poskytovaná jedním z manželů druhému manželovi v případě rozluky a má zaručit, aby si oprávněná osoba byla schopna udržet životní úroveň, jakou měla po dobu manželství. V případě výživného typu „assegno di mantenimento“ není podmínkou, aby oprávněná osoba pomoc potřebovala, a lze o ni požádat i v případě, že oprávněná osoba pracuje. Je možné se jí vzdát a může být nahrazena jednorázovou platbou.

Tento druh výživného má zaručit, aby si manželé uchovali obdobnou životní úroveň, jakou měli před rozlukou, a částka je obvykle vyšší než v případě výživného typu „assegno alimentare. „Assegno di mantenimento“ se však nevyplácí tomu z manželů, který rozluku zapříčinil.

V případě rozvodu může soud přiznat „assegno divorzile“ manželovi, který nemá dostatečné prostředky nebo v každém případě není schopen si je z objektivních důvodů obstarat, s přihlédnutím k výdělku obou manželů, důvodům rozhodnutí a osobnímu a finančnímu podílu každého z manželů na udržování rodiny a jejího majetku, přičemž tyto faktory se posuzují na základě doby trvání manželství. Právo na assegno divorzile zaniká v okamžiku, kdy příjemce znovu uzavře manželství nebo založí novou rodinu. Rozsudkem č. 18287 ze dne 11. července 2018 však společná sekce Nejvyššího kasačního soudu (Suprema Corte di Cassazione) vyloučila možnost, aby příspěvek assegno divorzile měl výlučně povahu výživného, a to na základě zjištění, že tato forma příspěvku musí sloužit nejen jako podpora, ale stejnou měrou také jako kompenzace/vyrovnání. Aby tedy mohl být tento příspěvek přiznán, musí být přijato kombinované kritérium, které na základě srovnávacího posouzení příslušných finančních/majetkových poměrů klade mimořádný důraz na příspěvek poskytovaný bývalým manželem ve snaze sjednotit společný a osobní majetek, ve vztahu k době trvání manželství, potenciálním budoucím výdělkům a věku příjemce.

Assegno di divorzio může být vyplácen jedním manželem druhému manželovi a také jedním registrovaným partnerem druhému: v tomto druhém případě musí mít strany uzavřené registrované partnerství (zákon č. 76 z roku 2016), kterým se řídí zakládání rodin osobami stejného pohlaví.

C. Pojem „assegno di mantenimento“ rovněž označuje finanční podporu, kterou rodiče musí po rozluce, rozvodu nebo ukončení společného soužití platit svým dětem (článek 337-ter občanského zákoníku). Děti (narozené v manželství nebo mimo něj) mají právo na to, aby jim rodiče poskytovali výživné, které je úměrné prostředkům rodičů a jejich schopnosti pracovat buď v zaměstnání, nebo z domova. V případě rozluky, rozvodu nebo ukončení společného soužití rodičů soud stanoví pravidelné placení výživného a rozhodne o jeho výši podle potřeb dítěte, životní úrovně dítěte v době, kdy žilo s oběma rodiči, doby strávené s každým z rodičů, finančních zdrojů obou rodičů a finanční hodnoty domácích povinností a povinností péče, které každý z rodičů plní.

D. Podle čl. 1 odst. 65 zákona č. 76 ze dne 20. května 2016 (zákon týkající se registrovaných partnerství mezi osobami stejného pohlaví a partnerského soužití) soud v případě, že dva partneři spolu přestanou žít, stanoví právo jednoho z partnerů na platby výživného od druhého partnera, pokud je v obtížné finanční situaci a není schopen si sám obstarat obživu. V těchto případech se výživné přiznává na dobu, která je úměrná času, který partneři žili společně, a v souladu s čl. 438 odst. 2 občanského zákoníku. Aby bylo možné určit pořadí osob, které jsou povinné platit výživné, jak stanoví článek 433 občanského zákoníku, povinnost partnera, který žije ve společné domácnosti, platit výživné má přednost před povinností sourozenců.

2 Do jakého věku může dítě dostávat vyživovací příspěvek? Liší se pravidla pro výživné týkající se nezletilých od pravidel týkajících se dospělých?

Dokud nedosáhnou zletilosti, mají děti právo na to, aby jim rodiče poskytovali výživné (viz výše). Jestliže dítě dosáhlo zletilosti, ale dosud není finančně nezávislé, může soudce nařídit jednomu či oběma rodičům pravidelné placení výživného, a to obvykle přímo dítěti. Jakmile se zletilé dítě stane finančně nezávislým, nejsou rodiče v případě, že se dítě opět dostane do obtížné finanční situace, povinni znovu platit výživné, ale namísto toho jsou povinni platit pouze „assegno alimentare“ (viz písmeno A oddílu 1). Jestliže je zletilé dítě vážně zdravotně postižené, platí pravidla pro nezletilé děti.

3 Měl bych se s žádostí o výživné obrátit na příslušný orgán nebo na soud? Jaké jsou hlavní prvky tohoto postupu?

Chce-li daná osoba získat výživné (alimenti), musí podat návrh k soudu v místě svého bydliště a přiložit k němu listinné důkazy o důvodnosti.

Po zahájení řízení lze požádat soud o stanovení prozatímního výživného do doby, než bude vynesen pravomocný rozsudek.

O stanovení výživného na děti nebo některého z manželů lze požádat v rámci samostatného řízení nebo v rámci řízení, jehož předmětem je rozluka, rozvod manželství nebo ukončení společného soužití dvou partnerů. Výživné může rovněž stanovit soud během prvního jednání ve věci.

Kromě toho přiznání výživného na děti, manžela nebo registrovaného partnera může představovat jednu ze záležitostí, která může být předmětem dohody dosažené na základě vyjednávání vedeného za přítomnosti advokátů (článek 6 nařízení vlády č. Odkaz se otevře v novém okně.132/2014): v takovéto dohodě se strany zavazují vzájemně spolupracovat v dobré víře a čestně, aby svůj spor týkající se rozluky nebo péče o děti vyřešily smírně. Dohoda dosažená na základě těchto vyjednávání vedených za přítomnosti advokátů musí být do deseti dní zaslána státnímu zástupci u příslušného soudu, který dohodu povolí, pokud se bude domnívat, že je v nejlepším zájmu dětí. Povolená dohoda je rovnocenná soudnímu rozhodnutí o rozluce nebo rozvodu manželství.

Oběžníkem ze dne 22. května 2018 Ministerstvo spravedlnosti uznalo následující: Pokud je dohoda uzavřena před matričním úředníkem, pak matrika vydá osvědčení podle článku 39 nařízení č. 2201/2003. Naopak, pokud jde o dohody dosažené na základě vyjednávání vedeného za přítomnosti advokátů, je nutné uvést, že osvědčení podle výše uvedeného článku 39 musí vydat státní zástupce, který dohodu povolil nebo který vydal povolení, neboť advokát nemůže být považován za „orgán“ pro účely nařízení č. 2201/2003, a rovněž s přihlédnutím ke skutečnosti, že dohoda se může stát platnou a účinnou, a tedy uznatelnou a vykonatelnou v zahraničí, pravomocným rozhodnutím státního zástupce. Z tohoto důvodu v případě, že státní zástupce odmítne dohodu povolit, ale její povolení schválil předseda soudního senátu (podle čl. 6 odst. 2 nařízení vlády), bude na rozhodujícím soudním orgánu, aby vydal předmětné osvědčení.

4 Je možné podat žádost jménem příbuzného (pokud ano, jakého stupně) nebo jménem dítěte?

Pokud se daná osoba není schopna dostavit k soudu (pokud je nezletilá nebo se jedná o nesvéprávného dospělého), je třeba, aby soudní žádost o výživné předložil její zákonný zástupce (rodiče v případě nezletilých dětí, opatrovníci v případě dospělých), kterým může být rovněž osoba poskytující pomoc nesvéprávným jmenovaná v souladu s článkem 404 a násl. občanského zákoníku.

5 Jestliže mám v úmyslu podat žalobu, jak zjistím, který soud je příslušný?

Podle nařízení (ES) č. 4/2009 je k rozhodování ve věcech vyživovacích povinností v členských státech příslušný:

  1. soud místa, v němž má odpůrce místo obvyklého pobytu, nebo
  2. soud místa, v němž má oprávněný místo obvyklého pobytu, nebo
  3. soud, který je podle vnitrostátního práva příslušný pro řízení o osobním stavu, souvisí-li záležitost vztahující se k vyživovacím povinnostem s tímto řízením, ledaže je tato příslušnost odvozena výlučně ze státní příslušnosti jedné ze stran, nebo
  4. soud, který je podle vnitrostátního práva příslušný pro řízení o rodičovské odpovědnosti, souvisí-li záležitost vztahující se k vyživovacím povinnostem s tímto řízením, ledaže je tato příslušnost odvozena výlučně ze státní příslušnosti jedné ze stran.

6 Musím jako žalobce podat žalobu skrze nějakého prostředníka (např. advokáta, ústředního nebo místního orgánu atd.)? Pokud ne, jaké postupy se použijí?

Návrh na zahájení řízení o stanovení výživného musí být soudu předložen prostřednictvím advokáta, který danou stranu zastupuje.

Pomoc advokáta není nezbytná, jestliže je rozhodnutí o výživném součástí dohody o uspořádání poměrů mezi manželi, kteří se rozcházejí po vzájemné dohodě. V takovém případě je dohoda předložena soudu a ten ji prověří a schválí (článek 711 občanského soudního řádu).

7 Musím platit poplatky za podání žaloby? Pokud ano, o jakou částku se bude přibližně jednat? Jsou-li mé finanční prostředky nedostačující, může mi být poskytnuta právní pomoc k úhradě nákladů řízení?

Osoba, která zahajuje řízení u občanskoprávního soudu, musí uhradit soudní poplatek (contributo unificato di iscrizione a ruolo). Výše tohoto poplatku závisí na druhu a hodnotě soudní věci.

Soudní poplatek se hradí také za vydání soudního rozhodnutí.

Žádný z těchto soudních poplatků se však neplatí u věcí týkajících se výživného na děti.

Strany si rovněž musí hradit náklady svého právního zastoupení. Očekávané právní náklady nelze odhadnout, neboť ty se mohou lišit v závislosti na složitosti sporu.

Osoby, které nemají dostatečné zdroje, mohou požádat o ustanovení advokáta, který jim poskytne pomoc bezplatně, přičemž náklady uhradí stát (právní pomoc).

Aby byl žadatel způsobilý k získání právní pomoci, nesmí v okamžiku podání žádosti jeho roční zdanitelný příjem doložitelný potvrzením o příjmech přesahovat 11 493,82 EUR (ministerské nařízení ze dne 16. ledna 2018 zveřejněné v Úředním věstníku (Gazzetta Ufficiale) č. 49 ze dne 28. února 2018). Tento limit se pravidelně aktualizuje. Jestliže dotčená osoba žije s manželem, registrovaným partnerem nebo jinými rodinnými příslušníky, celkový roční příjem se vypočítá tak, že se sečtou příjmy všech rodinných příslušníků včetně navrhovatele.

Jestliže dotčená osoba žije s manželem nebo jinými rodinnými příslušníky, celkový roční příjem se vypočítá tak, že se sečtou příjmy všech rodinných příslušníků včetně navrhovatele. V takovém případě se maximální příjem nutný k tomu, aby daná osoba mohla získat právní pomoc, zvýší o 1 032,91 EUR za každého rodinného příslušníka, s nímž navrhovatel žije.

Žádosti o právní pomoc se podávají k advokátní komoře (Consiglio dell’Ordine degli Avvocati) v místě, v němž se nachází soud, který je pro danou věc příslušný.

Žádost o právní pomoc musí uvádět důvody a právní základ nároku a musí k ní být přiloženy listinné důkazy. Advokátní komora právní pomoc nepřizná, pokud jsou nároky uplatňované u soudu zjevně neopodstatněné.

Jestliže advokátní komora žádosti vyhoví, může si dotčená osoba zvolit advokáta ze seznamu schválených advokátů, kteří poskytují právní pomoc.

Některé advokátní komory určují advokáta pro danou věc samy.

Žádost o právní pomoc lze podat v jakékoli fázi a na jakémkoli stupni řízení a je platná pro všechny následující stupně.

Výše uvedený limit příjmu nesmí být překročen po celou dobu trvání řízení.

Je-li žádost o právní pomoc zamítnuta, může ji dotčená osoba znovu předložit soudu, který je pro danou věc příslušný.

8 Jaký druh výživného soud pravděpodobně přizná? Jak se výše výživného vypočítá? Může být rozhodnutí soudu přezkoumáno, pokud se životní náklady nebo rodinné poměry změní? Pokud ano, jak (např. prostřednictvím systému automatické indexace)?

Soudní rozhodnutí, v němž se stanoví výše výživného, které se má platit, a jímž se nařizuje platba výživného, představuje exekuční titul.

Soudní rozhodnutí, jímž se přiznává nárok na výživné, ukládá povinné osobě povinnost zaplatit oprávněné osobě částku, kterou potřebuje k uspokojení základních životních potřeb (náklady na obživu, bydlení a ošacení a náklady na základní předměty a služby nutné k tomu, aby daná osoba mohla nadále vést důstojný život). Při rozhodování o tom, v jaké výši by mělo být výživné stanoveno, musí soud zohlednit finanční situaci povinné osoby.

Soudní rozhodnutí, v němž se stanovuje výše výživného pro bývalého manžela, musí rovněž zohledňovat jejich životní úroveň během manželství.

Soudní rozhodnutí, v němž se stanovuje částka výživného na nezletilé děti nebo na děti, které dosáhly dospělosti, ale nejsou finančně nezávislé, musí zohledňovat jejich potřeby v souvislosti se vzděláváním.

Výživné se automaticky upraví podle indexů italského národního statistického úřadu (Istat) nebo jiných parametrů, na nichž se strany dohodly nebo které jsou uvedeny v soudním rozhodnutí.

Částka výživného může být později změněna, jestliže o to oprávněná nebo povinná osoba požádají příslušný soud, tedy zpravidla soud, který vydal původní rozhodnutí.

9 Jak a komu bude výživné vypláceno?

Způsob vyplácení stanoví soud.

Ve věcech rozluky může soud nařídit třetím stranám, od nichž se vyžaduje, aby platily, a to i pravidelně, určité částky osobě, která je povinna platit výživné (např. zaměstnavateli této osoby), aby vyplatila nebo vyplácela určitou peněžní částku přímo druhému manželovi, který žije odděleně.

Výživné se musí platit osobě, které náleží.

Výživné na děti, které jsou dosud nezletilé, se obvykle platí tomu z manželů, který má děti v péči.

Výživné nařízené soudem na děti, které dosáhly dospělosti, byť nejsou finančně nezávislé, se platí přímo těmto dětem, nerozhodne-li soud jinak.

10 Neplatí-li dotčená osoba (dlužník) výživné dobrovolně, jaké kroky je možné učinit, aby byla k placení přinucena?

Pokud osoba, které je nařízeno platit výživné, toto výživné dobrovolně neplatí, má příjemce k dispozici obvyklé prostředky k vymáhání finančních závazků.

Je rovněž možné použít článek 614-bis občanského soudního řádu, který stanoví stimuly pro dobrovolné plnění povinností provádět určité úkony: rozhodnutím o odsouzení může soud na žádost strany (a za předpokladu, že takové opatření není zjevně nespravedlivé) stanovit, aby osoba povinná platit výživné uhradila určitou finanční částku za každé následné porušení nebo nesplnění nebo pozdní provedení rozhodnutí. Rozhodnutí o odsouzení představuje exekuční titul pro platbu dlužných částek za každé porušení nebo nesplnění povinnosti.

11 Popište prosím stručně případná omezení týkající se výkonu rozhodnutí, zejména pravidla ochrany dlužníka a promlčecí a prekluzivní lhůty ve vašem systému výkonu rozhodnutí.

Nárok na výživné sám o sobě nepodléhá promlčení. Jednotlivé neuhrazené splatné splátky podléhají pětileté promlčecí lhůtě (čl. 2948 odst. 2 občanského zákoníku). Mimoto se běh promlčecí lhůty staví mezi manželi a mezi oprávněnou osobou a nositelem rodičovské odpovědnosti.

12 Existuje nějaká organizace nebo orgán, které mi mohou pomoci při vymáhání výživného?

Viz následující oddíl.

13 Mohou (vládní nebo soukromé) organizace zaplatit namísto dlužníka zálohu odpovídající plné výši výživného nebo jeho části?

Nedávno byl zřízen státní fond pro platby výživného manželům v obtížné finanční situaci, kteří nejsou schopni si sami obstarat obživu, a nezletilým dětem, které s nimi žijí, a rovněž dospělým dětem s vážným zdravotním postižením, pokud druhý manžel, který má platit výživné, tak nečiní.

Aby mohlo být toto výživné vypláceno (Ministerstvem spravedlnosti (Ministero della Giustizia)), musí dotčená strana podat žádost k soudu v místě svého bydliště.

Úhrady Ministerstva spravedlnosti se vyplácejí předem. Ministerstvo spravedlnosti pak dlužné částky vymáhá od manžela, který svou povinnost neplní.

14 Pokud se nacházím v tomto členském státě a dlužník má bydliště v jiné zemi:

14.1 Může mi pomoci orgán nebo soukromá organizace v tomto členském státě?

Osoba mající nárok na platby výživného od osoby, která žije v jiném členském státě, může získat pomoc od italského ústředního orgánu. K tomu je třeba podat návrh na uznání rozhodnutí o výživném a na prohlášení jeho vykonatelnosti a na jeho výkon, a to při uplatnění režimu spolupráce, který je stanoven v kapitole VII nařízení (ES) č. 4/2009, prostřednictvím ústředního orgánu v členském státě, v němž má povinná osoba místo obvyklého pobytu.

Ústředním italským orgánem určeným podle článku 49 nařízení (ES) č. 4/2009 k tomu, aby vymáhal výživné v přeshraničních sporech v evropském soudním prostoru, je oddělení pro spravedlnost týkající se mladistvých a jejich komunit při Ministerstvu spravedlnosti (Ministero della Giustizia – Dipartimento per la Giustizia Minorile e di Comunità).

14.2 Pokud ano, jak se mohu na takový orgán nebo soukromou organizaci obrátit?

Kontaktní údaje italského ústředního orgánu:

Ministero della Giustizia, Dipartimento per la Giustizia Minorile e di Comunità

Via Damiano Chiesa 24

00136 ŘÍM

Tel. +39 0668188326-331-535

Fax: +39 060668808323

E-mail: Odkaz se otevře v novém okně.acitalia0409.dgmc@giustizia.it

15 Pokud se nacházím v jiné zemi a dlužník v tomto členském státě?

15.1 Mohu svou žádost adresovat přímo orgánu nebo soukromé organizaci v tomto členském státě?

Jestliže oprávněná osoba žije v jiném členském státě a chce, aby bylo v Itálii vykonáno rozhodnutí o výživném, může požádat o pomoc ústřední orgán v členském státě, v němž žije, a prostřednictvím tohoto orgánu podat návrh podle článku 56 za využití režimu spolupráce stanoveného v kapitole VII nařízení (ES) č. 4/2009.

Oprávněná osoba, která žije v jiném členském státě, nemůže přímo požádat o pomoc italský ústřední orgán.

15.2 Pokud ano, jak se mohu na takový orgán nebo soukromou organizaci obrátit a jaká pomoc mi může být poskytnuta?

Viz předcházející oddíl.

16 Je tento členský stát vázán Haagským protokolem z roku 2007?

Ano.

17 Pokud tento členský stát není vázán Haagským protokolem z roku 2007, jaké právo bude použitelné pro pohledávku výživného podle pravidel mezinárodního práva soukromého? Jaká jsou příslušná pravidla mezinárodního práva soukromého?

18 Jaká pravidla upravují přístup ke spravedlnosti v přeshraničních věcech v rámci EU podle struktury kapitoly V nařízení o vyživovací povinnosti?

Pokud jde o přístup ke spravedlnosti v přeshraničních sporech, režim stanovený v kapitole V nařízení (ES) č. 4/2009 se uplatňuje přímo.

Ve věcech, které se týkají uznání nebo uznání a prohlášení vykonatelnosti rozhodnutí a výkonu rozhodnutí vydaného v členském státě nebo rozhodnutí, které již bylo uznáno, je tedy právní pomoc v případě, že je žadatelem osoba mladší 21 let, poskytnuta automaticky bez ohledu na příjem nebo na to, zda je žádost podle všeho řádně odůvodněná, jak to požadují obecná pravidla týkající se přístupu k právní pomoci platná v Itálii.

U návrhů týkajících se výživného na děti ve věku 21 let a starších a u návrhů, které se nezakládají na rodičovství (stejně tak u návrhů podaných jedním z manželů nebo jinou osobou, která je s oprávněnou osobou v příbuzenském vztahu nebo je s ní jinak spřízněna), se právní pomoc poskytuje v případě, že jsou v souladu s italským právem (viz oddíl 7) splněny běžné podmínky týkající se příjmu a žádost je řádně odůvodněna.

S využitím režimu spolupráce uvedeného v kapitole VII nařízení (ES) č. 4/2009 zašle italský ústřední orgán žádost o právní pomoc příslušné advokátní komoře.

19 Jaká opatření přijal členský stát, aby zajistil, že ústřední orgány plní činnosti popsané v článku 51 nařízení o vyživovací povinnosti?

Italský ústřední orgán používá při vyřizování žádostí o spolupráci, které mu byly zaslány podle kapitoly VII, tyto metody:

  • podporuje smírné řešení tím, že povinnou osobu vyzve, aby své vyživovací povinnosti plnila dobrovolně,
  • požádá povinnou osobu, aby se obrátila na ústřední orgán a dohodla se na postupu urovnání dané věci,
  • zjistí místo, kde se povinná osoba nachází, za využití databáze národního rejstříku italských obcí (Indice nazionale dei comuni italiani) a rejstříku vězeňské správy (Amministrazione penitenziaria) nebo tak, že se obrátí na místní evidenci obyvatelstva,
  • za pomoci daňové policie (polizia tributaria) shromáždí informace o příjmu a majetku povinné osoby,
  • ve spolupráci se soudními orgány usnadňuje získávání písemností a jiných důkazních prostředků, jak uvádí čl. 51 odst. 2 písm. g) nařízení,
  • usnadňuje poskytování právní pomoci, jak je vysvětleno výše v oddílech 7 a 18.

 

Tyto internetové stránky jsou součástí portálu Odkaz se otevře v novém okně.Vaše Evropa.

Velice uvítáme jakoukoli Odkaz se otevře v novém okně.zpětnou vazbu ohledně užitečnosti poskytnutých informací.

Your-Europe


Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 16/12/2020

Nároky z výživovací povinnosti - Kypr

OBSAH


Evropská soudní síť pro občanské a obchodní věci

1 Co znamenají pojmy „výživné“ a „vyživovací povinnost“ v praxi? Které osoby musí platit výživné jiné osobě?

Vyživovací povinností zahrnují společnou povinnost rodičů zajišťovat obživu svým nezletilým dětem, a to podle svých finančních možností a bez ohledu na to, zda žijí společně, nebo odděleně. Vyživovací povinnosti se vztahuje i na bývalého manžela, jestliže není schopen si sám obstarávat obživu z vlastních finančních zdrojů.

Vyživovací povinnost platí mezi rodiči dětmi nebo mezi rozvedenými manželi, přičemž dospělé děti mají vyživovací povinnost vůči svým rodičům, jestliže rodiče nejsou schopni si sami obstarat obživu z vlastního majetku nebo příjmu.

2 Do jakého věku může dítě dostávat vyživovací příspěvek? Liší se pravidla pro výživné týkající se nezletilých od pravidel týkajících se dospělých?

Vyživovací povinnost zaniká, když dítě dosáhne zletilosti, tedy věku 18 let, pokud dítě není neschopno si po dosažení zletilosti samo obstarat obživu. To platí v případech, kdy dítě trpí tělesným nebo duševním onemocněním nebo nemůže pracovat, protože studuje na vysoké škole nebo v instituci odborného vzdělávání, nebo pokud dítě mužského pohlaví vykonává povinnou vojenskou službu.

Podle kyperského práva, zejména § 34 zákona o vztazích mezi rodiči a dětmi, tedy zákona č. 216/90, mají dospělé děti rovněž vyživovací povinnost vůči svým rodičům.

3 Měl bych se s žádostí o výživné obrátit na příslušný orgán nebo na soud? Jaké jsou hlavní prvky tohoto postupu?

Je třeba se obrátit na soud, konkrétně na rodinný soud prefektury v místě bydliště.

Řízení se zahajuje na návrh na nucený výkon výživného, k němuž je přiloženo prohlášení navrhovatele učiněné pod přísahou, které se zaznamená v soudním rejstříku. Návrh je doručen odpůrci (povinné osobě), který má právo být vyslechnut a vznést námitku. Jestliže obě strany dosáhnou shody, je na základě společné dohody vydáno rozhodnutí o výživném. V opačném případě věc projedná soud a rozhodne na základě důkazů předložených stranami.

4 Je možné podat žádost jménem příbuzného (pokud ano, jakého stupně) nebo jménem dítěte?

Je-li oprávněná osoba nezletilá (tedy dítě mladší 18 let), žádost jejím jménem podává její zákonný zástupce (např. matka).

5 Jestliže mám v úmyslu podat žalobu, jak zjistím, který soud je příslušný?

Podle § 12 zákona č. 23/90 o rodinných soudech, ve znění pozdějších předpisů, má v případě, že je oprávněná osoba nezletilá, příslušnost soud, který je místně příslušný podle bydliště oprávněné či povinné osoby (§ 12 odst. 1 písm. b)). Ve všech ostatních případech, tedy je-li oprávněná osoba dospělá, je příslušným soudem soud, který je místně příslušný podle bydliště či sídla navrhovatele, tj. oprávněné osoby, nebo osoby povinné (§ 12 odst. 1 písm. a)).

6 Musím jako žalobce podat žalobu skrze nějakého prostředníka (např. advokáta, ústředního nebo místního orgánu atd.)? Pokud ne, jaké postupy se použijí?

Navrhovatelé se mohou na soud obrátit buď osobně, nebo prostřednictvím advokáta.

Postup je popsán v oddíle 3 výše.

7 Musím platit poplatky za podání žaloby? Pokud ano, o jakou částku se bude přibližně jednat? Jsou-li mé finanční prostředky nedostačující, může mi být poskytnuta právní pomoc k úhradě nákladů řízení?

S řízením jsou spojeny náklady, a to ve formě odměny pro advokáta (jestliže je navrhovatel zastupován advokátem) a soudních poplatků. Výši stanoví pravidelně nařízením kyperský Nejvyšší soud. Celková výše nákladů řízení závisí na době trvání a náročnosti řízení. Jestliže navrhovatel nemá dostatečné finanční prostředky, může požádat o bezplatnou právní pomoc podle zákona č. 165(I)/2002, ve znění pozdějších předpisů.

8 Jaký druh výživného soud pravděpodobně přizná? Jak se výše výživného vypočítá? Může být rozhodnutí soudu přezkoumáno, pokud se životní náklady nebo rodinné poměry změní? Pokud ano, jak (např. prostřednictvím systému automatické indexace)?

Soud může stanovit výživné mezi rodiči a dětmi a mezi bývalými manželi. Výše výživného se vypočítá s ohledem na potřeby oprávněné osoby a finanční možnosti osoby povinné. Výživné zahrnuje vše nezbytné k obživě a zajištění dobrých životních podmínek oprávněné osoby a popřípadě také k pokrytí nákladů na její vzdělávání (§ 37 zákona č. 216/90).

Rozhodnutí o výživném může soud na žádost navrhovatele (nebo jeho zástupce) pozměnit, jestliže se změní životní náklady nebo rodinné okolnosti oprávněné osoby nebo jestliže se změní podmínky osoby, která je povinna výživné platit (§ 38 odst. 1 zákona č. 216/90).

Kromě změn okolností nebo nákladů zákon (§ 38 odst. 2 zákona č. 216/90) stanoví 10% automatické navýšení každých 24 měsíců, nestanoví-li soud jinak.

9 Jak a komu bude výživné vypláceno?

Výživné se oprávněné osobě nebo jejímu zákonnému zástupci či advokátovi platí měsíčně, a to bankovním převodem, šekem nebo v hotovosti.

10 Neplatí-li dotčená osoba (dlužník) výživné dobrovolně, jaké kroky je možné učinit, aby byla k placení přinucena?

Jestliže osoba, která je podle rozhodnutí povinná, odmítne výživné platit, vymáhá se výživné podobným způsobem jako peněžité tresty, mimo jiné se vydá rozhodnutí o obstavení (§ 40 zákona 216/90).

11 Popište prosím stručně případná omezení týkající se výkonu rozhodnutí, zejména pravidla ochrany dlužníka a promlčecí a prekluzivní lhůty ve vašem systému výkonu rozhodnutí.

V souladu s § 9 odst. 3 zákona č. 232/91 platí pro jednotlivé nároky z výživného promlčecí doba dvou let.

Jakékoli období, po které je povinná osoba nepřítomna v Kyperské republice, se do výpočtu výše uvedené promlčecí doby nezapočítává.

12 Existuje nějaká organizace nebo orgán, které mi mohou pomoci při vymáhání výživného?

Žádný takový orgán či organizace na vnitrostátní úrovni neexistuje.

13 Mohou (vládní nebo soukromé) organizace zaplatit namísto dlužníka zálohu odpovídající plné výši výživného nebo jeho části?

Viz odpověď výše.

14 Pokud se nacházím v tomto členském státě a dlužník má bydliště v jiné zemi:

14.1 Může mi pomoci orgán nebo soukromá organizace v tomto členském státě?

Ano, v takovém případě může navrhovatel/oprávněná osoba požádat o pomoc kyperský ústřední orgán, tedy ministerstvo spravedlnosti a veřejného pořádku.

14.2 Pokud ano, jak se mohu na takový orgán nebo soukromou organizaci obrátit?

Dotčená osoba nebo její právní zástupce se mohou na ústřední orgán obrátit telefonicky, písemně (dopisem, faxem či e-mailem) nebo osobně.

15 Pokud se nacházím v jiné zemi a dlužník v tomto členském státě?

15.1 Mohu svou žádost adresovat přímo orgánu nebo soukromé organizaci v tomto členském státě?

Jestliže se navrhovatel nachází v zahraničí a povinná osoba na Kypru, může navrhovatel požádat o pomoc ministerstvo spravedlnosti a veřejného pořádku jakožto ústřední orgán, a to prostřednictvím příslušného ústředního orgánu v zemi, v níž se nachází, avšak nikoli přímo.

Může se také prostřednictvím advokáta obrátit přímo na soud.

15.2 Pokud ano, jak se mohu na takový orgán nebo soukromou organizaci obrátit a jaká pomoc mi může být poskytnuta?

Ve zvláštních případech lze ústřední orgán na Kypru kontaktovat telefonicky nebo písemně (dopisem, faxem nebo e-mailem) a tento orgán může pomoci s předáním písemné žádosti o výživné příslušnému vnitrostátnímu soudu.

16 Je tento členský stát vázán Haagským protokolem z roku 2007?

Ano, Kypr je vázán Haagským protokolem z roku 2007.

17 Pokud tento členský stát není vázán Haagským protokolem z roku 2007, jaké právo bude použitelné pro pohledávku výživného podle pravidel mezinárodního práva soukromého? Jaká jsou příslušná pravidla mezinárodního práva soukromého?

Nepoužije se.

18 Jaká pravidla upravují přístup ke spravedlnosti v přeshraničních věcech v rámci EU podle struktury kapitoly V nařízení o vyživovací povinnosti?

Od provedení nového nařízení o výživném (nařízení Rady (ES) č. 4/2009) se návrhy v současnosti předávají přímo příslušnému soudu Kyperské republiky prostřednictvím vnitrostátního ústředního orgánu.

Přístup ke spravedlnosti usnadňují rovněž ustanovení o právní pomoci, která jsou obsažena jak ve vnitrostátních právních předpisech, tedy v zákoně 165(I)/2002, tak ve směrnici EU o právní pomoci v přeshraničních sporech.

19 Jaká opatření přijal členský stát, aby zajistil, že ústřední orgány plní činnosti popsané v článku 51 nařízení o vyživovací povinnosti?

Aby zaručil správné provádění článku 51, ústřední orgán úzce spolupracuje s dalšími příslušnými státními orgány, mimo jiné s cílem získat požadované informace, například o adrese bydliště či sídla povinné osoby, o jejích příjmech atd., zjistit, kde se povinná osoba nachází, a doručit jí soudní písemnosti tak, že zjistí platnou doručovací adresu a předá ji soudním orgánům.

Vzhledem k ustanovením o právní pomoci, která jsou uvedena výše, a předávání žádostí podle nařízení (ES) č. 4/2009, jsou výše uvedené informace poskytovány navrhovatelům prostřednictvím ústředního orgánu a žádné otázky ohledně právní pomoci tudíž nevznikají.

 

Tyto internetové stránky jsou součástí portálu Odkaz se otevře v novém okně.Vaše Evropa.

Velice uvítáme jakoukoli Odkaz se otevře v novém okně.zpětnou vazbu ohledně užitečnosti poskytnutých informací.

Your-Europe


Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 16/12/2020

Nároky z výživovací povinnosti - Lotyšsko

OBSAH


Evropská soudní síť pro občanské a obchodní věci

1 Co znamenají pojmy „výživné“ a „vyživovací povinnost“ v praxi? Které osoby musí platit výživné jiné osobě?

Lotyšské vnitrostátní právní předpisy nestanoví komplexní definici výživy; existuje však vzájemná shoda v určitých otázkách týkajících se výživy jiné osoby. Například výživou dítěte se rozumí výdaje, které je každý z rodičů povinen na dítě vynakládat bez ohledu na své majetkové poměry. Minimální výše výživného na dítě je stanovena vládou (Ministru kabinets, „kabinet ministrů“). Definice výživy dítěte je uvedena v zákoně o Záručním fondu pro poskytování výživného.

V mnoha otázkách týkajících se vyživovacích povinností – které mohou být označovány různými názvy, například „výživné“ (uzturlīdzekļi) nebo „zdroje k zajištění stávající životní úrovně“ (līdzekļi iepriekšējā labklājības līmeņa nodrošināšanai) – vychází vzájemná shoda z judikatury soudů. Například se obecně uznává, že výživné mezi manželi znamená dlouhodobou finanční pomoc poskytovanou jedním manželem druhému manželovi, jehož hmotná situace se zhoršila.

Osoby, které mají vyživovací povinnost:

Rodiče vůči svým dětem

Rodiče dítěte mají vůči dítěti vyživovací povinnost, dokud není dítě schopno se živit samo. Vyživovací povinnost vůči dítěti tedy nekončí dosažením zletilosti dítěte. Soud však může posoudit, zda by měl být přiznán nárok na výživné, pokud dítě dosáhlo zletilosti a přeruší vzdělávání nebo odbornou přípravu a je schopno se vlastní prací o sebe postarat, ale nečiní tak. Je třeba mít na paměti, že vyživovací povinnost rodičů vůči dětem musí být úměrná majetkovým poměrům rodiče. Nicméně každý rodič je povinen přispívat na výživu v minimální výši stanovené vládou bez ohledu na své majetkové poměry. Vyživovací povinnost vůči dítěti je závazná bez ohledu na to, zda dítě bydlí s oběma rodiči nebo s jedním z nich nebo zda žije samostatně.

Výživou dítěte se rozumí poskytování stravy, ošacení, bydlení a zdravotní péče, osobní péče, vzdělávání a výchovy (zajišťování jak duševního, tak fyzického vývoje s ohledem na osobnost, dovednosti a zájmy dítěte a příprava dítěte na užitečnou práci ve společnosti).

Děti vůči svým rodičům

Vyživovací povinnost vůči rodičům mají všechny děti rovným dílem. Pokud jsou majetkové poměry dětí nerovné, může soud stanovit jejich vyživovací povinnost vůči rodičům úměrně k majetkovým poměrům každého dítěte.

Manželů vůči sobě navzájem

Je-li manželství prohlášeno za neplatné a pouze jeden z bývalých manželů si byl v okamžiku uzavírání manželství vědom možnosti jeho prohlášení za neplatné, druhý manžel, který si toho vědom nebyl, je oprávněn na prvním manželovi požadovat prostředky úměrné jeho majetkovým poměrům, aby byla zachována stávající životní úroveň druhého manžela. Obdobně při rozvodu nebo po rozvodu může bývalý manžel žádat od druhého bývalého manžela prostředky úměrné jeho majetkovým poměrům k zachování své stávající životní úrovně.

Povinnost poskytnout bývalému manželovi prostředky k zachování stávající životní úrovně neexistuje v těchto případech:

  1. doba, která uběhla od rozvodu nebo prohlášení manželství za neplatné, odpovídá době trvání bývalého manželství nebo době soužití v manželství, které je prohlášeno za neplatné;
  2. bývalý manžel uzavřel nové manželství;
  3. příjmy bývalého manžela pokrývají výživu tohoto manžela;
  4. bývalý manžel se vzdává výživného na základě své vlastní práce;
  5. bývalý manžel, který má vyživovací povinnost, nemá dostatečné prostředky na obživu nebo se stal práce neschopným;
  6. bývalý manžel spáchal trestný čin proti druhému manželovi nebo proti životu, zdraví, svobodě, majetku nebo cti příbuzných druhého manžela ve vzestupné nebo sestupné linii;
  7. bývalý manžel zanechal druhého bývalého manžela v bezmocném stavu, ačkoliv mu mohl poskytnout pomoc;
  8. bývalý manžel záměrně vznesl křivé obvinění z trestného činu proti kterékoli z osob uvedených v bodě 6;
  9. bývalý manžel žije nemorálně nebo marnotratně;
  10. jeden z manželů zemře nebo je považován za mrtvého;
  11. existují jiné významné důvody.

Prarodiče vůči svým vnoučatům

Pokud dítě nemá rodiče nebo jeho rodiče nejsou schopni dítě vyživovat, leží vyživovací povinnost rovným dílem na prarodičích. Pokud jsou majetkové poměry prarodičů nerovné, může soud stanovit jejich vyživovací povinnost úměrně k majetkovým poměrům každého z prarodičů.

Vnoučata vůči svým prarodičům

Obdobně vyživovací povinnost vůči prarodičům leží v případě potřeby na všech vnoučatech rovným dílem. Pokud jsou majetkové poměry vnoučat nerovné, může soud stanovit jejich vyživovací povinnost vůči prarodičům úměrně k majetkovým poměrům každého z vnoučat.

Vyživovací povinnost na základě smlouvy o výživném

Strany se mohou dohodnout na poskytování výživy na základě smlouvy o výživném. Podle smlouvy o výživném jedna strana poskytuje druhé straně určité hmotné výhody, v peněžité formě nebo v naturáliích, a za to se druhá strana zavazuje, že bude první stranu vyživovat po dobu jejího života, není-li sjednána jiná doba trvání. Není-li dohodnuto jinak, výživném zahrnuje stravu, bydlení, ošacení a péči; pokud je vyživovaná osoba nezletilá, zahrnuje to rovněž výchovu a vzdělávání v zařízeních primárního vzdělávání.

Vyživovací povinnost vyplývající z újmy na zdraví

Pokud osoba, která má vůči jiné osobě vyživovací povinnost, v důsledku újmy na zdraví zemře, přechází vyživovací povinnost na osobu, která je odpovědná za smrt poškozeného. Výši takové náhrady stanoví soud podle vlastního uvážení s přihlédnutím k věku zemřelého, jeho schopnosti zajišťovat si za svého života živobytí a také k potřebám osoby, která má být vyživována. Pokud osoba, která má být vyživována, má dostatečné prostředky k živobytí, žádný nárok se neuplatní.

2 Do jakého věku může dítě dostávat vyživovací příspěvek? Liší se pravidla pro výživné týkající se nezletilých od pravidel týkajících se dospělých?

Rodiče dítěte mají vůči dítěti vyživovací povinnost, dokud není dítě schopno se živit samo. Vyživovací povinnost vůči dítěti tedy nekončí dosažením zletilosti dítěte. Soud však může posoudit, zda by měl být přiznán nárok na výživné, pokud dítě dosáhlo zletilosti a přeruší vzdělávání nebo odbornou přípravu a je schopno se vlastní prací o sebe postarat, ale nečiní tak.

Lotyšské právní předpisy nevymezují, co tvoří zdroje, které zajistí stávající životní úroveň druhého manžela. Nevymezují ani to, co se vyžaduje v rámci povinnosti vůči rodičům nebo prarodičům.

Lotyšské právní předpisy vymezují výživu dítěte jako poskytování stravy, ošacení, bydlení a zdravotní péče, osobní péče, vzdělávání a výchovy (zajišťování jak duševního, tak fyzického vývoje s ohledem na osobnost, dovednosti a zájmy dítěte a příprava dítěte na užitečnou práci ve společnosti). Rozsah výživy závisí na právu dítěte na přiměřené životní podmínky a na skutečných potřebách dítěte.

3 Měl bych se s žádostí o výživné obrátit na příslušný orgán nebo na soud? Jaké jsou hlavní prvky tohoto postupu?

Pro získání jakékoli formy výživného se žadatel musí obrátit na soud postupem stanoveným v občanském soudním řádu. Žadatel musí soudu předložit žádost a další nezbytné dokumenty.

Rodiče dítěte mohli uzavřít dohodu formou notářského úkonu (notarial akts) upravující měsíční platby výživného. Takováto dohoda je občanskoprávním úkonem, který má právní důsledky, neboť obě strany zavazuje dodržovat a plnit ustanovení zákonně sepsané smlouvy. Pokud jeden z rodičů dítěte dohodu o jednorázové platbě nebo pravidelných platbách výživného neplní, dohoda může být předložena soudnímu exekutorovi (tiesu izpildītājs) k výkonu.

Lotyšsko zřídilo Záruční fond pro poskytování výživného (Uzturlīdzekļu garantiju fonds) určený k poskytování výživného nezletilým dětem z rozpočtu ústřední vlády. Správcem prostředků je Správa Záručního fondu pro poskytování výživného (Uzturlīdzekļu garantiju fonda administrācija). Správa fondu je přímo podřízena Ministerstvu spravedlnosti.

Výživné lze od Správy získat za předpokladu, že byl nejprve učiněn pokus vymáhat výživné soudně; nelze-li nárok vykonat, může se pak oprávněný obrátit na Správu fondu.

Správa fondu vyplácí výživné pouze v případě, že výkon soudního rozhodnutí, kterým se nařizuje platba výživného v souladu s příslušným občanskoprávním postupem, je prohlášen za nemožný nebo pokud povinný se soudním rozhodnutím, kterým se nařizuje platba výživného, souhlasí, ale neposkytuje minimální výši výživného stanovenou vládou.

Správa fondu má povinnost vymáhat dluh vůči povinnému vzniklý vyplacením výživného z fondu bez nutnosti zvláštního soudního rozhodnutí.

Postup pro získání výživného od ze Záručního fondu pro poskytování výživného je následující:

Žadatel – oprávněná osoba u výživného na dítě – se může obrátit přímo na Správu fondu a podat žádost spolu s těmito dokumenty:

  • kopie soudního rozhodnutí o přiznání výživného,
  • osvědčení vydané soudním exekutorem potvrzující, že výkon rozhodnutí o přiznání výživného vedený proti povinnému se ukázal jako nemožný nebo že povinný se soudním rozhodnutím o zaplacení výživného souhlasí, ale neposkytuje výživné v minimální výši stanovené vládou. Toto osvědčení musí být Správě fondu předloženo do jednoho měsíce ode dne vydání,
  • pokud je žádost o výživné podávána prostřednictvím oprávněného zástupce, dokument potvrzující toto oprávnění.

4 Je možné podat žádost jménem příbuzného (pokud ano, jakého stupně) nebo jménem dítěte?

Ano, oprávněný zástupce může podat žádost jménem příbuzného nebo jiné blízké osoby. V případě nezletilých dětí mohou žádost podat jejich zákonní zástupci, tzn. jejich rodiče nebo opatrovníci.

5 Jestliže mám v úmyslu podat žalobu, jak zjistím, který soud je příslušný?

Pravidla příslušnosti stanoví, že soudem příslušným pro vymáhání výživného jakéhokoli druhu je okresní nebo městský soud (rajona (pilsētas) tiesa).

V Lotyšsku se příslušnost soudů řídí těmito předpisy:

  • nařízení Rady (ES) č. 4/2009 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností („nařízení o vyživovací povinnosti“),
  • dvoustranné a mnohostranné smlouvy závazné pro Lotyšskou republiku,
  • občanský soudní řád, pokud nelze uplatnit ustanovení nařízení o vyživovací povinnosti nebo ustanovení dvoustranných a mnohostranných smluv závazných pro Lotyšskou republiku.

Občanský soudní řád stanoví, že k rozhodování o pohledávkách výživného jsou příslušné tyto lotyšské soudy:

  • žalobu lze podat u soudu podle místa pobytu žalovaného,
  • pokud je místo pobytu žalovaného neznámé nebo pokud žalovaný místo trvalého pobytu v Lotyšsku nemá, lze žalobu podat u soudu podle místa, v němž má žalovaný nemovitý majetek, nebo u soudu podle místa, v němž bylo jeho poslední známé místo pobytu,
  • žalobu na placení výživného na dítě nebo rodiče lze také podat u soudu podle místa pobytu žalobce,
  • žalobu týkající se vyživovací povinnosti vyplývající z újmy na zdraví lze také podat v místě pobytu žalobce nebo v místě, kde k újmě došlo.

6 Musím jako žalobce podat žalobu skrze nějakého prostředníka (např. advokáta, ústředního nebo místního orgánu atd.)? Pokud ne, jaké postupy se použijí?

Pro zahájení řízení nebo podání žaloby k soudu nemusí žalobce využívat služeb advokáta ani žádného jiného prostředníka. Žalobce není ani povinen se pokusit o jakoukoli formu smíru předtím, než věc začne projednávat soud.

Při přípravě věci na soudní řízení však soudce musí usilovat o smír stran. Strany se proto vybízejí, aby se vzájemně dohodly dříve, než začne věc projednávat soud.

Je rovněž nutné zdůraznit, že strany se mohou v otázce pohledávek výživného dohodnout bez zahájení soudního řízení.

7 Musím platit poplatky za podání žaloby? Pokud ano, o jakou částku se bude přibližně jednat? Jsou-li mé finanční prostředky nedostačující, může mi být poskytnuta právní pomoc k úhradě nákladů řízení?

Podle § 43 občanského soudního řádu jsou od nákladů soudního řízení (státní poplatek (valsts nodeva), administrativní poplatek (kancelejas nodeva) a procesních náklady (ar lietas izskatīšanu saistītie izdevumi)) osvobozeny tyto osoby:

  • žalobci v rámci žalob na placení výživného na dítě nebo rodiče a v rámci žalob na určení otcovství, pokud je žaloba podána souběžně s žalobou na placení výživného na dítě,
  • navrhovatelé, pokud jde o uznání nebo o uznání a výkon rozhodnutí cizí země týkajícího se placení výživného na dítě nebo rodiče,
  • žalobci, pokud jde o žaloby vyplývající z újmy na zdraví, která vede ke zmrzačení nebo jiné škodě na zdraví nebo ke smrti osoby,
  • žalované strany ve věcech týkajících se snižování plateb výživného na dítě nebo rodiče přiznaných soudem.

Žaloba (prasības pieteikumu) může mít podobu původní žaloby nebo protižaloby, návrhu podaného v již probíhající věci třetí stranou s nezávislým nárokem ve vztahu k předmětu sporu, návrhu v rámci zvláštního rozhodovacího řízení nebo jiného návrhu podaného k soudu stanoveného příslušnými právními předpisy; jakákoli žaloba podléhá úhradě tohoto státního poplatku:

  • až do výše 2 134 EUR: 15 % z žalované částky, nejméně však 71,14 EUR,
  • od 2 135 EUR do 7 114 EUR: 320,10 EUR plus 4 % z žalované částky převyšující 2 134 EUR,
  • od 7 115 EUR do 28 457 EUR: 519,30 EUR plus 3,2 % z žalované částky převyšující 7 114 EUR,
  • od 28 458 EUR do 142 287 EUR: 1 202,28 EUR plus 1,6 % z žalované částky převyšující 28 457 EUR,
  • od 142 288 EUR do 711 435 EUR: 3 023,56 EUR plus 1 % z žalované částky převyšující 142 287 EUR,
  • více než 711 435 EUR: 8 715,04 EUR plus 0,6 % z žalované částky převyšující 711 435 EUR.

Ve věcech vymáhání výživného se žalovanou částkou rozumí celková částka, která má být zaplacena za jeden rok.

V Lotyšsku je právní pomoc cizím žalobcům nebo navrhovatelům, kteří mají právo na právní pomoc podle nařízení o vyživovací povinnosti, poskytována ústředním orgánem zřízeným v souladu s nařízením, a tím je Správa Záručního fondu pro poskytování výživného. Správa fondu poskytuje právní pomoc a zastoupení před lotyšskými soudy a donucovacími orgány domácím oprávněným osobám a cizím oprávněným osobám, které mají nárok na právní pomoc podle nařízení.

V případech neupravených nařízením o vyživovací povinnosti poskytuje lotyšský stát právní pomoc osobě, jejíž zvláštní situace nebo jejíž majetek a příjmy neumožňují zajištění ochrany jejích práv. Právní pomoc se poskytuje podle zákona o státní právní pomoci.

V takovýchto případech je právní pomoc dostupná v souvislosti s výdaji na sepsání procesních dokumentů, právním poradenstvím během soudního řízení a zastupováním před soudem. V přeshraničních sporech má osoba kromě výše zmíněné pomoci také právo na služby tlumočníka, překlad určitých soudních i mimosoudních dokumentů nebo dokumentů předložených žalobcem, které jsou nezbytné pro rozhodnutí věci, a v určitých případech dokonce na náhradu cestovních výdajů spojených s jednáním soudu. Stát nehradí soudní výlohy. Náklady řízení zahrnují státní poplatek, administrativní poplatek a procesní náklady, jako jsou částky vyplácené svědkům a znalcům, výdaje související s výslechem svědků, výdaje spojené s doručením kopie žaloby a soudního předvolání atd. Soud však může na základě posouzení hmotné situace osoby tuto osobu od úhrady nákladů řízení do státního rozpočtu částečně nebo zcela osvobodit nebo umožnit jejich úhradu ve splátkách.

8 Jaký druh výživného soud pravděpodobně přizná? Jak se výše výživného vypočítá? Může být rozhodnutí soudu přezkoumáno, pokud se životní náklady nebo rodinné poměry změní? Pokud ano, jak (např. prostřednictvím systému automatické indexace)?

Soud může přiznat výživné na dítě v podobě pevně stanovené částky nebo v jiné formě, např. strava, ošacení, bydlení atd., popřípadě obojí.

Při posuzování a přiznávání konečné výše výživného soud v prvé řadě přihlédne k hmotné situaci účastníků, jejich životním podmínkám a rodinným poměrům a náležitě zohlední důkazy, které účastníci předloží.

Při rozhodování o stanovení výše výživného na dítě soud posoudí všechny okolnosti a důkazy v dané věci a určí výši výživného. Minimální výše výživného, kterou musí každý rodič poskytovat v souladu s předpisy stanovenými vládou na každé dítě každý měsíc od okamžiku jeho narození až do dosažení věku sedmi let, činí 25 % minimální měsíční mzdy stanovené vládou; pro každé dítě od věku sedmi let až do dosažení věku osmnácti let je to 30 % minimální měsíční mzdy stanovené vládou.

Jakmile je výživné přiznáno, jakákoli změna výše a doby vyplácení výživného a jakékoli osvobození od plateb vyžadují, aby dotčená osoba předložila novou žádost. Soud pak může přezkoumat výši plateb výživného v novém řízení na základě změn hospodářských a rodinných poměrů dotčených stran a platby upravit směrem nahoru nebo dolů.

9 Jak a komu bude výživné vypláceno?

Povinná osoba musí výživné vyplácet osobě oprávněné. Pokud žalobu jménem nezletilého dítěte podá jeden z rodičů nebo opatrovník, vyplácí se výživné jemu namísto dítěte. Obvykle se výživné vyplácí pravidelně v přesně stanovené výši, například formou srážek ze mzdy; jinou podobu má výživné méně často.

10 Neplatí-li dotčená osoba (dlužník) výživné dobrovolně, jaké kroky je možné učinit, aby byla k placení přinucena?

Pokud povinný neplatí výživné dobrovolně, musí oprávněná osoba získat exekuční titul (izpildu raksts) od soudu, který ve věci rozhodl. Tento exekuční titul nebo exekuční titul vyhotovený v jiném členském státě Evropské unie musí být předložen k výkonu soudnímu exekutorovi (tiesu izpildītājs) do deseti let ode dne, kdy rozhodnutí soudu nebo soudce nabylo právní moci, ledaže platí jiné promlčecí lhůty. (Pokud se v důsledku soudního rozhodnutí vymáhají pravidelné platby, exekuční titul zůstává v účinnosti po celou dobu, na kterou byly přiznány pravidelné platby, a promlčecí lhůta počíná běžet samostatně pro každou jednotlivou platbu.) Soudní exekutor zahájí nucený výkon na základě písemné žádosti strany, která o výkon žádá. Soudní exekutor je povinen exekuční titul přijmout, nachází-li se v jeho okrsku (iecirknis) místo pobytu, majetek nebo pracoviště povinného. Soudní exekutor může přijmout i jiné exekuční tituly, které mají být vykonány v rámci oblasti, pro kterou je příslušný krajský soud (apgabaltiesa), při němž exekutor působí, což je oblast, v níž má exekutor pravomoc konat.

Opatření nuceného výkonu rozhodnutí zahrnují: exekuci movitého majetku povinného, včetně majetku v držení jiných osob, exekuci nehmotného majetku povinného; přikázání pohledávky (odměna za práci a jiné obdobné platby, jiný příjem povinného, vklady v úvěrových institucích); exekuci nemovitého majetku povinného; případně jiná opatření stanovená v rozsudku.

11 Popište prosím stručně případná omezení týkající se výkonu rozhodnutí, zejména pravidla ochrany dlužníka a promlčecí a prekluzivní lhůty ve vašem systému výkonu rozhodnutí.

Pokud povinný pracuje nebo pobírá důchod nebo stipendium nelze podle § 570 občanského exekuovat jeho majetek, jestliže vymáhaná částka nepřesahuje část měsíčního příjmu, kterou lze podle zákona podrobit exekuci. Občanský soudní řád stanoví kategorie majetku, vůči němuž nesmí být výkon rozhodnutí namířen, např. určité domácí spotřebiče, zařízení domácnosti nebo nezbytné oblečení povinného a rodinných příslušníků, kteří jsou na povinném závislí. Podle § 594 občanského soudního řádu platí, že dokud není vymáhaný dluh umořen, provádějí se srážky v souladu s příslušnými dokumenty z odměny za práci a obdobných plateb vyplácených povinnému, s těmito výhradami:

  • V případech vymáhání výživného na nezletilé děti nebo ve prospěch Správy Záručního fondu pro poskytování výživného část odměny za práci povinného a obdobných plateb musí zůstat nedotčena část ve výši 50 % minimální měsíční mzdy a na každé závislé nezletilé dítě musí zůstat nedotčeny finanční prostředky odpovídající výši dávky státního sociálního zabezpečení.
  • V jiných případech vymáhání výživného částka, která se sráží z odměny za práci povinného a obdobných plateb, může dosahovat 50 %, avšak minimální měsíční mzda musí zůstat nedotčena a na každé závislé nezletilé dítě musí zůstat nedotčeny finanční prostředky odpovídající výši dávky státního sociálního zabezpečení.

Podle § 632 občanského soudního řádu oprávněný nebo povinný může podat odůvodněnou stížnost proti opatřením soudního exekutora při exekučním řízení nebo proti odmítnutí soudního exekutora takovéto opatření provést s výjimkou určitých situací; stížnost lze podat k okresnímu nebo městskému soudu podle místa, kde se nachází kancelář soudního exekutora, do deseti dnů ode dne, kdy k napadeným opatřením došlo, nebo pokud nebyl stěžovatel informován o čase a místě provedení těchto opatření, ode dne, kdy se stěžovatel o takovýchto opatřeních dozvěděl. Podle § 634 občanského soudního řádu platí, že pokud je rozsudek, který již byl vykonán, následně prohlášen za neplatný a při novém rozhodování v dané věci je vynesen rozsudek, kterým se žaloba zamítá, nebo je rozhodnuto o ukončení soudního řízení nebo ponechání věci bez rozhodnutí, výkon rozsudku (exekuční řízení) se zruší a vše, co bylo získáno od žalovaného ve prospěch žalobce na základě rozsudku prohlášeného za neplatný, musí být žalovanému vráceno.

Podle § 546 občanského soudního řádu může být exekuční titul předložen k výkonu do deseti let ode dne, kdy rozhodnutí soudu nebo soudce nabylo právní moci, za předpokladu, že právní předpisy nestanoví jiné promlčecí lhůty. Pokud se v důsledku soudního rozhodnutí vymáhají pravidelné platby, exekuční titul zůstává v účinnosti po celou dobu, na kterou byly přiznány pravidelné platby, a promlčecí lhůta běží od posledního dne pro každou platbu.

12 Existuje nějaká organizace nebo orgán, které mi mohou pomoci při vymáhání výživného?

Osoba se může obrátit na Správu Záručního fondu pro poskytování výživného s cílem získat výživné na nezletilého, pokud výkon soudního rozhodnutí, kterým se nařizuje vymáhání výživného v souladu s příslušným občanskoprávním postupem, je prohlášen za nemožný nebo pokud povinný se soudním rozhodnutím, kterým se nařizuje placení výživného, souhlasí, ale neplatí minimální výši výživného.

Podle nařízení o vyživovací povinnosti se osoba může obrátit na Správu Záručního fondu pro poskytování výživného ve věci vymáhání výživného od povinného, který se již nezdržuje v Lotyšsku. Správa Záručního fondu pro poskytování výživného plní úlohu ústředního orgánu v Lotyšsku pro účely uvedeného nařízení.

Podle nařízení o vyživovací povinnosti se může osoba, která má zákonné právo na výživné, obrátit na Správu Záručního fondu pro poskytování výživného a podat žádost určenou jinému členskému státu Evropské unie s cílem:

  1. získat rozhodnutí, kterým se stanoví výživné v zemi, v níž má žalovaný místo pobytu;
  2. dosáhnout změny výše výživného (zvýšení či snížení);
  3. získat rozhodnutí, kterým se nařídí stanovení výživného a určení otcovství dítěte v zemi, v níž má žalovaný místo pobytu;
  4. zajistit, aby bylo rozhodnutí lotyšského soudu, kterým se nařizuje placení výživného, uznáno, prohlášeno za vykonatelné nebo vykonáno.

13 Mohou (vládní nebo soukromé) organizace zaplatit namísto dlužníka zálohu odpovídající plné výši výživného nebo jeho části?

Správa Záručního fondu pro poskytování výživného může jednat namísto povinného, pokud je výkon soudního rozhodnutí, kterým se stanovuje výživné v příslušném občanskoprávním řízení, prohlášen za nemožný nebo pokud povinný se soudním rozhodnutím, kterým se stanovuje výživné, souhlasí, ale neplatí minimální výši výživného stanovenou vládou. Pokud Správa fondu vyplácí výživné, má právo regresní nárok vůči povinnému, včetně zákonného úroku (viz část 3).

14 Pokud se nacházím v tomto členském státě a dlužník má bydliště v jiné zemi:

14.1 Může mi pomoci orgán nebo soukromá organizace v tomto členském státě?

Pokud mají žalobce a dítě místo trvalého pobytu v Lotyšsku, ale povinný k výživnému má místo pobytu v jiné zemi, může se žalobce obrátit na Správu Záručního fondu pro poskytování výživného, pokud je výkon soudního rozhodnutí, kterým se stanovuje výživné v příslušném občanskoprávním řízení, prohlášen za nemožný nebo pokud povinný se soudním rozhodnutím, kterým se stanovuje výživné, souhlasí, ale neplatí minimální výši výživného.

Pokud má povinný místo pobytu v cizí zemi a nemá v Lotyšsku žádný majetek, který by mohl být předmětem výkonu, žalobce by měl předložit soudní rozhodnutí k uznání a výkonu v příslušné cizí zemi dříve, než se obrátí na Správu Záručního fondu pro poskytování výživného. Pokud se výkon rozhodnutí v příslušné cizí zemi ukáže jako nemožný, žalobce se může obrátit na Správu Záručního fondu pro poskytování výživného a požadovat, aby ve věci vykonatelného výživného zaujala místo dlužníka.

Správa Záručního fondu pro poskytování výživného plní úlohu ústředního orgánu podle nařízení o vyživovací povinnosti (viz části 3 a 13) a lze se na ni obrátit s žádostí o pomoc v rámci uvedeného nařízení.

Pokud lotyšský soud vydá rozhodnutí o výkonu výživného a osoba, která má místo pobytu v Lotyšsku, chce, aby toto rozhodnutí bylo uznáno a/nebo vykonáno v jiném členském státě Evropské unie, nebo chce získat soudní rozhodnutí proti povinnému, který má místo pobytu v jiném členském státě Evropské unie, Správa Záručního fondu pro poskytování výživného může podle nařízení o vyživovací povinnosti této osobě pomoci předat rozhodnutí lotyšského soudu příslušné cizí zemi za účelem uznání a/nebo výkonu a za účelem rozhodnutí ve věci žádosti.

Správa Záručního fondu pro poskytování výživného může jednat namísto povinného a vyplácet výživné nezletilému dítěti a může poskytovat informace o problematice výživného.

(viz části 3 a 13)

14.2 Pokud ano, jak se mohu na takový orgán nebo soukromou organizaci obrátit?

Správa Záručního fondu pro poskytování (Uzturlīdzekļu garantiju fonda administrācija)

Adresa: Pulkveža Brieža iela 15, Riga

LV-1010, Lotyšsko

Tel. +371 67830626

Fax +371 67830636

E-mail: Odkaz se otevře v novém okně.pasts@ugf.gov.lv

15 Pokud se nacházím v jiné zemi a dlužník v tomto členském státě?

15.1 Mohu svou žádost adresovat přímo orgánu nebo soukromé organizaci v tomto členském státě?

Pokud se oprávněný z výživného nachází v jiném členském státě EU a povinný k výživnému je v Lotyšsku, oprávněný se může podle nařízení o vyživovací povinnosti obrátit na ústřední orgán země, v níž má oprávněný místo pobytu. Předmětem žádosti může být rozhodnutí, kterým se nařídí vymáhání výživného v Lotyšsku, kde má povinný místo pobytu; nebo rozhodnutí, kterým se nařídí vymáhání výživného souběžně s určením otcovství v Lotyšsku; nebo rozhodnutí, kterým se prohlásí vykonatelnost cizího rozhodnutí, kterým se nařizuje vymáhání, v Lotyšsku; nebo rozhodnutí, kterým se vykonává cizí rozhodnutí. Podle uvedeného nařízení ústřední orgán cizí země provede nezbytné formality a předá žádost oprávněného lotyšskému ústřednímu orgánu zřízenému v souladu s nařízením. Lotyšský ústřední orgán – Správa Fondu pro záruku poskytování výživy – pomůže cizímu žalobci předložit cizí soudní rozhodnutí k výkonu nebo k uznání a výkonu v Lotyšsku nebo žalobci pomůže podat návrh na vymáhání výživného k lotyšskému soudu podle místa pobytu povinného nebo návrh na vymáhání výživného souběžně s určením otcovství v Lotyšsku.

Pokud je výkon soudního rozhodnutí, kterým se nařizuje placení výživného, prohlášen za nemožný nebo pokud povinný se soudním rozhodnutím, kterým se nařizuje placení výživného, souhlasí, ale neposkytuje minimální výši výživného, osoba, která trvale žije se svým dítětem v Lotyšsku, přičemž oba mají v Lotyšsku hlášené místo pobytu, se může s žádostí o vyplácení výživného obrátit na Správu Záručního fondu pro poskytování výživného.

Podle nařízení o vyživovací povinnosti se musí osoba obrátit na ústřední orgán země, v níž má místo pobytu. Osoba, která má místo pobytu v Lotyšsku, se může obrátit na Správu Fondu pro záruku poskytování výživy s cílem:

  1. získat rozhodnutí, kterým se nařídí vymáhání výživného v jiném členském státě Evropské unie, v němž má žalovaný místo pobytu;
  2. získat rozhodnutí, kterým se nařídí vymáhání výživného souběžně s určením otcovství v jiném členském státě Evropské unie, v němž má žalovaný místo pobytu;
  3. pokud již bylo rozhodnutí, kterým se nařizuje vymáhání výživného, vydáno, zajistit, aby bylo toto rozhodnutí uznáno, prohlášeno za vykonatelné nebo vykonáno v jiném členském státě Evropské unie, v němž má žalovaný místo pobytu.

Pokud je výkon soudního rozhodnutí, kterým se nařizuje vymáhání výživného v souladu s příslušným občanskoprávním postupem, prohlášen za nemožný nebo pokud povinný se soudním rozhodnutím, kterým se nařizuje platba výživného, souhlasí, ale neplatí minimální výši výživného, osoba, která trvale žije se svým dítětem v Lotyšsku, přičemž oba mají v Lotyšsku hlášené místo pobytu, se může s žádostí o placení výživného obrátit na Správu Fondu pro záruku poskytování výživy.

Správa Záručního fondu pro poskytování výživného (Uzturlīdzekļu garantiju fonda administrācija)

Adresa: Pulkveža Brieža iela. 15, Riga

LV-1010, Lotyšsko

Tel. +371 67830626

Fax +371 67830636

E-mail: Odkaz se otevře v novém okně.pasts@ugf.gov.lv

Podle nařízení o vyživovací povinnosti Správa Záručního fondu pro záruku poskytování výživného vykonává činnosti ústředního orgánu v Lotyšsku.

Správa Záručního fondu pro záruku poskytování výživného vyplácí výživné oprávněnému, namísto povinného, pokud je výkon soudního rozhodnutí, kterým se nařizuje platba výživného, prohlášen za nemožný nebo pokud povinný se soudním rozhodnutím, kterým se nařizuje platba výživného, souhlasí, ale neplatí minimální výši výživného.

16 Je tento členský stát vázán Haagským protokolem z roku 2007?

Lotyšsko je vázáno Haagským protokolem z roku 2007.

17 Pokud tento členský stát není vázán Haagským protokolem z roku 2007, jaké právo bude použitelné pro pohledávku výživného podle pravidel mezinárodního práva soukromého? Jaká jsou příslušná pravidla mezinárodního práva soukromého?

Lotyšsko je vázáno Haagským protokolem z roku 2007.

18 Jaká pravidla upravují přístup ke spravedlnosti v přeshraničních věcech v rámci EU podle struktury kapitoly V nařízení o vyživovací povinnosti?

Podle § 43 občanského soudního řádu jsou od úhrady soudních poplatků osvobozeny tyto osoby:

  • žalobci v rámci žalob na placení výživného na dítě nebo rodiče a v rámci žalob na určení otcovství, pokud je žaloba podána souběžně s žalobou na placení výživného na dítě,
  • navrhovatelé, pokud jde o uznání nebo o uznání a výkon rozhodnutí cizí země týkajícího se placení výživného na dítě nebo rodiče,
  • žalované strany ve věcech týkajících se snižování plateb výživného na dítě nebo rodiče přiznaných soudem.

Pokud návrh na výplatu finančních prostředků k zajištění stávající životní úrovně podá bývalý manžel nebo navrhovatel žádající o uznání nebo o uznání a výkon cizího soudního rozhodnutí týkajícího se placení výživného pro bývalého manžela nebo jinou osobu, podle čtvrté části § 43, soud nebo soudce s přihlédnutím k majetkovým poměrům jednotlivce může navrhovatele zcela nebo částečně osvobodit od úhrady soudních poplatků nebo může úhradu poplatků odložit nebo může platbu rozdělit do splátek.

V Lotyšsku je právní pomoc cizím žalobcům nebo navrhovatelům, kteří mají právo na právní pomoc podle nařízení o vyživovací povinnosti, poskytována ústředním orgánem zřízeným v souladu s nařízením, kterým je Správa Záručního fondu pro záruku poskytování výživného. Správa Záručního fondu pro záruku poskytování výživného poskytuje právní pomoc a zastoupení před lotyšskými soudy a donucovacími orgány domácím oprávněným z výživného a cizím oprávněným, kteří mají nárok na právní pomoc podle nařízení.

19 Jaká opatření přijal členský stát, aby zajistil, že ústřední orgány plní činnosti popsané v článku 51 nařízení o vyživovací povinnosti?

Lotyšsko novelizovalo několik vnitrostátních právních předpisů, aby mohl ústřední orgán zřízený podle nařízení o vyživovací povinnosti vykonávat činnosti stanovené v článku 51. Novelizované právní předpisy Lotyšska zajišťují poskytování právní pomoci přeshraničním oprávněným osobám nebo navrhovatelům, kteří mají právo na právní pomoc, jak vyžaduje nařízení, včetně zastoupení příslušné osoby před soudem a donucovacími orgány. Pro určení místa, kde se povinný nebo oprávněný v Lotyšsku zdržuje, nebo pro získání informací o příjmech povinného nebo oprávněného a umístění jakéhokoli majetku, který jim v Lotyšsku patří, má lotyšský ústřední orgán, tj. Správa Záručního fondu pro záruku poskytování výživného, přímý přístup k různým rejstříkům v Lotyšsku, které tyto informace obsahují. Informace, které ústřední orgán může požadovat přímo od příslušných rejstříků, mu umožňují získat dokumenty a důkazy. Pro zahájení nebo usnadnění řízení, zajištění nezbytných dočasných opatření a získání důkazů má Správa Záručního fondu pro záruku poskytování výživného právo se obracet na soudy v Lotyšsku jménem příslušného žalobce nebo navrhovatele. Správa Záručního fondu pro záruku poskytování výživného může jménem žalobce k soudu podat žalobu na určení rodičovství dítěte, pokud je žaloba podána souběžně s žalobou o výživné.

 

Tyto internetové stránky jsou součástí portálu Odkaz se otevře v novém okně.Vaše Evropa.

Velice uvítáme jakoukoli Odkaz se otevře v novém okně.zpětnou vazbu ohledně užitečnosti poskytnutých informací.

Your-Europe


Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 16/12/2020

Nároky z výživovací povinnosti - Litva

OBSAH


Evropská soudní síť pro občanské a obchodní věci

1 Co znamenají pojmy „výživné“ a „vyživovací povinnost“ v praxi? Které osoby musí platit výživné jiné osobě?

Povinnost rodičů postarat se o své děti.

Rodiče jsou povinni starat se o své nezletilé děti. Způsob a forma výživného jsou stanoveny vzájemnou dohodou rodičů. Výše výživného musí odpovídat potřebám nezletilých a finanční situaci jejich rodičů; musí zaručovat podmínky nezbytné pro rozvoj dítěte. Oba rodiče musí svým nezletilým dětem poskytovat podporu podle své finanční situace (článek 3.192 občanského zákoníku (Civilinis kodeksas)). Za určitých zákonem stanovených podmínek se musí rodiče starat o své zletilé děti (do věku 24 let), jsou-li schopni tak činit (čl. 3.192 odst. 1 občanského zákoníku).

Povinnost dospělých dětí starat se o své rodiče.

Dospělé děti jsou povinny starat se o rodiče, kteří nejsou schopni vykonávat výdělečnou činnost a potřebují podporu. Výživné (přiznané soudem) je poskytováno ve formě měsíční platby stanovené částky (článek 3.205 občanského zákoníku).

Vzájemná vyživovací povinnost manželů.

Při vydání rozhodnutí o rozluce může soud nařídit manželovi, který rozpad manželství zavinil, aby druhému z manželů vyplácel výživné, pokud je tento potřebuje, nebyly-li záležitosti týkající se výživného vyřešeny vzájemnou dohodou manželů. Výživné může být stanoveno ve formě jednorázové částky nebo měsíční platby výživného či v podobě převodu majetku (článek 3.78 občanského zákoníku). V případě prohlášení manželství za neplatné může manžel, který není vinen a který výživné potřebuje, požadovat od vinného manžela výživné po dobu nejvýše tří let (článek 3.47 občanského zákoníku).

Vzájemná vyživovací povinnost mezi bývalými manžely.

Při vydání rozhodnutí o rozvodu manželství přizná soud výživné ve prospěch manžela, který je potřebuje, nebyly-li záležitosti týkající se výživného vyřešeny dohodou manželů týkající se účinků rozvodu. Manžel nemá na výživné nárok, pokud jeho majetek nebo příjem plně postačuje k jeho obživě. Předpokládá se, že výživné je nezbytné tehdy, pečuje-li manžel o nezletilé dítě z manželství, nebo pokud není vzhledem ke svému věku nebo zdravotnímu stavu schopen pracovat. Manžel, který nese za rozvod odpovědnost, nemá na výživné nárok. Při vydávání rozhodnutí o výživném a o jeho výši vezme soud v úvahu dobu trvání manželství, potřebu výživného, majetek bývalých manželů, jejich zdravotní stav, věk, pracovní schopnost, pravděpodobnost toho, že nezaměstnaný manžel najde práci, a jiné důležité faktory. Výživné může být stanoveno ve formě jednorázové částky nebo měsíční platby výživného či v podobě převodu majetku (článek 3.72 občanského zákoníku).

Vzájemná vyživovací povinnost mezi ostatními rodinnými příslušníky.

Je-li to možné, musí se dospělý sourozenec postarat o svého nezletilého sourozence, který potřebuje podporu, nemá rodiče nebo není schopen získat výživné od rodičů (článek 3.236 občanského zákoníku). Dospělí vnuci, kteří tak mohou učinit, musí vyplácet výživné svým prarodičům, pokud tito nejsou schopni pracovat a potřebují podporu. Prarodiče, kteří tak mohou učinit, musí vyplácet výživné svým nezletilým vnukům, jež nemají rodiče nebo nemohou získat výživné od rodičů (článek 3.237 občanského zákoníku).

Smlouva o výživném a smlouva o doživotní rentě

Na základě smlouvy o výživném se jedna strana, plátce výživného (povinný), zavazuje k pravidelnému vyplácení určité peněžní částky stanovené ve smlouvě o výživném druhé straně (oprávněnému z výživného), a to bezúplatně, nebo výměnou za převod kapitálu do jejího vlastnictví, případně se zavazuje podporovat oprávněného jiným způsobem. Povinnost vyplácet výživné nemusí být stanovena pouze smlouvou, nýbrž může stejně tak vyplývat ze zákona, soudního rozhodnutí nebo závěti (článek 6.439 občanského zákoníku). Podle smlouvy o doživotní rentě převede příjemce renty, fyzická osoba, dům, byt, pozemek či jiný nemovitý majetek, který mu patří, do vlastnictví osoby, která rentu vyplácí, a tato osoba je povinna podporovat příjemce renty a/nebo jinou osobu či osoby jím určené po dobu jejich života (články 6.460 a 6.461 občanského zákoníku).

2 Do jakého věku může dítě dostávat vyživovací příspěvek? Liší se pravidla pro výživné týkající se nezletilých od pravidel týkajících se dospělých?

Rodiče jsou povinni starat se o své nezletilé děti. Postup a forma výživného jsou stanoveny vzájemnou dohodou rodičů. Výše výživného musí odpovídat potřebám nezletilých dětí a finanční situaci jejich rodičů; musí zaručovat podmínky nezbytné pro rozvoj dítěte (článek 3.192 občanského zákoníku). Rodiče jsou tudíž každopádně v zásadě povinni starat se o své děti až do jejich dospělosti (do osmnácti let).

Povinnost starat se o děti do doby, než dosáhnou věku 24 let, závisí na řadě okolností. Mohou-li tak učinit, musí se rodiče starat o své dospělé děti až do věku 24 let, pokud jsou zapsány v programu sekundárního vzdělávání nebo v programu formální odborné přípravy k získání prvotní kvalifikace nebo ve vysokoškolském programu v rámci řádného studia a pokud vzhledem ke své finanční situaci, svému příjmu, možnosti získat vlastní příjem a jiným důležitým faktorům potřebují finanční pomoc. Rodiče se nemusí starat o dospělé děti účastnící se dalšího vysokoškolského vzdělávání nebo programu k získání odborných kvalifikací (čl. 3.192 odst. 1 občanského zákoníku). Požadavky týkající se formy a výše výživného pro nezletilé a dospělé děti se liší a závisejí na konkrétních okolnostech.

3 Měl bych se s žádostí o výživné obrátit na příslušný orgán nebo na soud? Jaké jsou hlavní prvky tohoto postupu?

Není-li dítěti vypláceno výživné, je přiznáno v soudním řízení. Pokud rodiče nebo rodič neplní svou vyživovací povinnost vůči nezletilým dětem, může soud vydat příkaz k vyživovací povinnosti v řízení, které zahájí rodič nebo poručník (opatrovník) dítěte nebo státní instituce na ochranu práv dítěte. Příkaz k plnění vyživovací povinnosti může soud vydat rovněž tehdy, nedohodnou-li se rodiče při rozvodu nebo rozluce na výživném pro své nezletilé děti (článek 3.194 občanského zákoníku). Jestliže rodiče nebo rodič dospělého dítěte neplní vyživovací povinnost vůči dítěti, může dítě podat soudu žalobu na plnění vyživovací povinnosti (čl. 3.192 odst. 1 občanského zákoníku). V soudním řízení může být výživné přiznáno i manželům, bývalým manželům a jiným rodinným příslušníkům.

Věci týkající se výživného projednávají v Litvě okresní soudy. Žaloby se podávají soudu, v jehož obvodu má žalovaný bydliště. Není-li místo bydliště žalovaného známo, může být žaloba podána podle místa, kde se nachází majetek žalovaného, nebo podle místa jeho posledního známého bydliště. Nemá-li žalovaný bydliště v Litevské republice, může být žaloba podána podle místa, kde se nachází majetek žalovaného, nebo podle posledního známého místa bydliště žalovaného v Litevské republice. Žalobu na výživné lze podat rovněž podle místa bydliště žalobce (články 26, 29 a 30 občanského soudního řádu).

Stát poskytuje výživné nezletilým, kteří neobdrželi od svých rodičů nebo od dospělých blízkých příbuzných, jež se o ně mohou postarat, výživné déle než jeden měsíc (článek 3.204 občanského zákoníku). Příspěvky na výživu přiděluje a vyplácí Rada Státního fondu sociálního pojištění v rámci ministerstva sociálního zabezpečení a práce. Při podávání žádosti o příspěvek musí žadatel (rodič, jemuž soud svěřil dítě do péče, nebo poručník/kurátor) předložit tyto dokumenty: žádost o příspěvek, soudní rozhodnutí nebo soudem potvrzenou smlouvu o výživném na dítě nebo ověřené kopie, opisy či výňatky z těchto dokumentů, které upřesňují stanovenou částku požadovaného výživného na dítě, a dokumenty prokazující, že: dítě je litevským státním příslušníkem nebo osobou bez státní příslušnosti nebo cizincem s trvalým pobytem v Litvě; dítě neobdrželo výživné, nebo obdrželo pouze část výživného, déle než jeden měsíc; žadatel je litevským státním příslušníkem, osobou bez státní příslušnosti nebo cizincem s trvalým pobytem v Litvě (nemůže-li instituce získat zmíněné dokumenty nebo údaje ze státních nebo institucionálních rejstříků nebo ze státních informačních systémů). Vyplacením příspěvku na výživu podle stanoveného postupu získává Rada Státního fondu sociálního pojištění v rámci ministerstva sociálního zabezpečení a práce právo vymáhat od okamžiku vyplacení výživného od povinného vyplacené částky plus úroky účtované z dlužné částky za každý den prodlení. Rozhodnutí o vymáhání vyplacených částek výživného a/nebo úroků představují společně exekuční titul.

4 Je možné podat žádost jménem příbuzného (pokud ano, jakého stupně) nebo jménem dítěte?

Ano. Žádost mohou jménem nezletilého podat jeho zákonní zástupci (rodiče, adoptivní rodiče, poručníci, opatrovníci). Může ji podat také jakákoli osoba, která je na základě zmocnění způsobilá jednat jako zástupce fyzické osoby u soudu (advokát, právní asistent atd.). Fyzické osoby mohou u soudu na základě zmocnění zastupovat rovněž osoby s vysokoškolským vzděláním v oblasti práva, pokud zastupují své blízké příbuzné nebo manžela (spolubydlícího). K blízkým příbuzným patří přímí příbuzní do druhého stupně včetně (rodiče a děti, prarodiče a vnuci) a příbuzní v nepřímé linii do druhého stupně (sourozenci) (článek 3.135 občanského zákoníku).

5 Jestliže mám v úmyslu podat žalobu, jak zjistím, který soud je příslušný?

Věci týkající se výživného projednávají v Litvě okresní soudy. Žaloby se podávají soudu, v jehož obvodu má žalovaný bydliště. Není-li místo bydliště žalovaného známo, může být návrh podán podle místa, kde se nachází majetek žalovaného, nebo podle místa jeho posledního známého bydliště. Nemá-li žalovaný bydliště v Litevské republice, může být návrh podán podle místa, kde se nachází majetek žalovaného, nebo podle posledního známého místa bydliště v Litevské republice. Žalobu na výživné lze podat rovněž podle místa bydliště žalobce (články 26, 29 a 30 občanského soudního řádu).

Při podávání žaloby soudu nemusí žalobce využít služeb právního zástupce či jiného zprostředkovatele. Viz rovněž otázky č. 3 a 4.

6 Musím jako žalobce podat žalobu skrze nějakého prostředníka (např. advokáta, ústředního nebo místního orgánu atd.)? Pokud ne, jaké postupy se použijí?

Při podávání žaloby soudu nemusí žalobce využít služeb právního zástupce či jiného zprostředkovatele. Viz rovněž otázky č. 3 a 4.

7 Musím platit poplatky za podání žaloby? Pokud ano, o jakou částku se bude přibližně jednat? Jsou-li mé finanční prostředky nedostačující, může mi být poskytnuta právní pomoc k úhradě nákladů řízení?

Právní náklady zahrnují kolkovné a náklady na projednání dané věci (článek 79 občanského soudního řádu). Výše kolkovného, jež se účtuje za podání žaloby soudu, je upravena v článku 80 občanského soudního řádu. V případě majetkových sporů se výše kolkovného vypočítá na základě hodnoty nároku: u nároků do výše 30 000 EUR – 3 %, nejméně však 20 EUR; u nároků ve výši od 30 000 EUR do 100 000 EUR – 900 EUR plus 2 procenta z hodnoty nároku přesahující 30 000 EUR; u nároků s hodnotou vyšší než 100 000 EUR – 2 300 EUR plus 1 procento z částky přesahující 100 000 EUR. Celková výše kolkovného nesmí v případě majetkových sporů přesáhnout 15 000 EUR (článek 80 občanského soudního řádu).

Výše nároku u žaloby na výživné prostřednictvím pravidelné platby se stanoví na základě celkové roční výše plateb (článek 85 občanského soudního řádu). V případě žalob na výživné jsou žalobci osvobozeni od kolkovného (článek 83 občanského soudního řádu).

Nejsou-li finanční prostředky určité osoby dostatečné, může být způsobilá pro státem zaručenou právní pomoc v rámci postupu stanoveného v zákoně o státem zaručené právní pomoci. Sekundární státem zaručená právní pomoc zahrnuje také proplacení soudních nákladů vynaložených v občanskoprávním řízení.

8 Jaký druh výživného soud pravděpodobně přizná? Jak se výše výživného vypočítá? Může být rozhodnutí soudu přezkoumáno, pokud se životní náklady nebo rodinné poměry změní? Pokud ano, jak (např. prostřednictvím systému automatické indexace)?

Vzájemná vyživovací povinnost mezi rodiči a dětmi

Soud může vydat příkaz k vyživovací povinnosti, jenž jednomu rodiči či oběma rodičům, kteří neplní vyživovací povinnost vůči svým dětem, ukládá povinnost poskytnout dětem výživné, a to těmito způsoby: 1) jako měsíční platbu; 2) jako jednorázovou částku; 3) jako převod majetku na dítě. Do doby, než je znám výsledek řízení, může soud nařídit prozatímní platbu výživného. Výše výživného musí odpovídat potřebám dětí a finanční situaci jejich rodičů; musí zaručovat podmínky nezbytné pro rozvoj dítěte. Oba rodiče musí svým dětem poskytovat výživné podle své finanční situace (články 3.192 a 3.196 občanského zákoníku).

V řízení zahájeném dítětem, rodičem dítěte, státní institucí na ochranu práv dítěte nebo státním zástupcem může soud výši výživného snížit nebo zvýšit, pokud se po vydání příkazu k vyživovací povinnosti finanční situace stran zásadně změní. Zvýšení částky výživného může být nařízeno v případě dodatečných výdajů spojených s péčí o dítě (nemoc, úraz, ošetřování nebo stálá péče). V případě potřeby může soud vydat příkaz k úhradě budoucích výdajů souvisejících s léčbou dítěte. Na žádost výše uvedených osob může soud dříve stanovenou formu poskytování výživného změnit (článek 3.201 občanského zákoníku).

Výživné pro dospělé dítě se vyplácí (je přiznáno) rodičům ve formě stanovené měsíční platby. Výši výživného stanoví soud s přihlédnutím k finanční situaci dětí a rodičů, jakož i k jiným důležitým okolnostem daného případu. Při stanovení výše výživného musí vzít soud v úvahu vyživovací povinnost vůči všem dospělým dětem rodiče bez ohledu na to, zda byla žaloba na výživné podána s ohledem na všechny děti, nebo pouze jedno z nich (článek 3.205 občanského soudního řádu).

Je-li výživné přiznáno ve formě pravidelných plateb, je výše výživného každoročně indexována podle míry inflace, a to postupem stanoveným vládou (článek 3.208 občanského zákoníku).

Vzájemná vyživovací povinnost manželů.

Při vydávání příkazu k vyživovací povinnosti a stanovení výše výživného musí soud vzít v úvahu dobu trvání manželství, potřebu výživného, finanční situaci obou manželů, jejich zdravotní stav, věk a výdělečnou schopnost, šance nezaměstnaného manžela najít si práci a jiné důležité okolnosti. Výživné může být stanoveno ve formě jednorázové částky, měsíčních plateb nebo převodu majetku. Je-li výživné přiznáno ve formě pravidelných plateb, může v případě zásadní změny okolností kterýkoli z manželů požádat o zvýšení, snížení nebo ukončení plateb. Pravidelné platby jsou každoročně indexovány postupem stanoveným vládou (článek 3.78 občanského zákoníku).

Vzájemná vyživovací povinnost mezi bývalými manžely.

Při vydávání příkazu k vyživovací povinnosti a stanovení výše výživného musí soud vzít v úvahu dobu trvání manželství, potřebu výživného, finanční situaci obou bývalých manželů, jejich zdravotní stav, věk, pracovní schopnost, šance nezaměstnaného manžela najít si práci a jiné důležité okolnosti. Výživné se sníží, stanoví jako dočasné, nebo je zamítnuto, je-li splněna nejméně jedna z těchto podmínek:

1) manželství trvalo méně než jeden rok; 2) manžel, který má na výživné nárok, se dopustil trestného činu vůči druhému z manželů nebo jeho blízkým příbuzným; 3) manžel, který má na výživné nárok, si svou povážlivou finanční situaci přivodil vlastní vinou; 4) manžel požadující výživné nepřispěl po dobu trvání manželství ke společnému jmění manželů nebo úmyslně jednal proti zájmům druhého manžela či rodiny. Výživné může být stanoveno ve formě jednorázové částky, měsíčních plateb nebo převodu majetku.

Je-li výživné přiznáno ve formě pravidelných plateb, může v případě zásadní změny okolností kterýkoli z bývalých manželů požádat o zvýšení, snížení nebo ukončení plateb. Pravidelné platby jsou vypláceny po dobu života oprávněného a každoročně jsou indexovány podle míry inflace, a to postupem stanoveným vládou. Pokud bývalý manžel, jemuž bylo přiznáno výživné, zemře nebo uzavře nové manželství, je vyplácení výživného ukončeno (článek 3.72 občanského zákoníku).

Vzájemná vyživovací povinnost mezi ostatními rodinnými příslušníky.

Je-li to možné, musí se dospělý sourozenec postarat o svého nezletilého sourozence, který potřebuje podporu, nemá rodiče nebo není schopen získat výživné od rodičů (článek 3.236 občanského zákoníku). Dospělí vnuci, kteří tak mohou učinit, musí vyplácet výživné svým prarodičům, pokud tito nejsou schopni pracovat a potřebují podporu. Prarodiče, kteří tak mohou učinit, musí vyplácet výživné svým nezletilým vnukům, jež nemají rodiče nebo nemohou získat výživné od rodičů (článek 3.237 občanského zákoníku). Přiměřeně se použijí ustanovení občanského zákoníku, která upravují vzájemnou vyživovací povinnost mezi dětmi a rodiči.

9 Jak a komu bude výživné vypláceno?

Povinný z výživného musí vyplácet výživné oprávněnému z výživného. Podá-li žalobu jménem nezletilého dítěte rodič, vyplácí se výživné rodiči, a nikoli dítěti. Je-li dítě svěřeno do poručnictví/opatrovnictví, je výživné vypláceno poručníkovi/opatrovníkovi, který je musí použít výhradně v zájmu dítěte.

10 Neplatí-li dotčená osoba (dlužník) výživné dobrovolně, jaké kroky je možné učinit, aby byla k placení přinucena?

Návrhy na výkon soudního rozhodnutí je nutno předložit soudnímu vykonavateli. Základem výkonu rozhodnutí je předložený exekuční titul. K exekučním titulům patří mimo jiné usnesení o výkonu rozhodnutí vydaná na základě soudního rozhodnutí a rovněž soudní příkazy. Jakmile vykonatelné rozhodnutí nabylo právní moci, vydá soud prvního stupně oprávněnému na základě písemné žádosti usnesení o výkonu rozhodnutí.

Podle trestního práva je vyhýbání se vyživovací povinnosti vůči dítěti trestné: článek 164 trestního zákoníku stanoví, že osobě, která se vyhýbá soudem uložené vyživovací povinnosti vůči dítěti, placení výživného na dítě nebo poskytování jiné nezbytné finanční podpory dítěti, bude uložen trest v podobě veřejně prospěšných prací, omezení osobní svobody, zadržení nebo trest odnětí svobody na dobu až dvou let. Trestné může být také nedodržení soudního rozhodnutí jiné povahy: podle článku 245 trestního zákoníku se osoba, která nesplnila soudní rozhodnutí nerepresivní povahy, dopustila přestupku, za nějž lze uložit trest v podobě veřejně prospěšných prací, pokuty, omezení osobní svobody nebo zadržení.

11 Popište prosím stručně případná omezení týkající se výkonu rozhodnutí, zejména pravidla ochrany dlužníka a promlčecí a prekluzivní lhůty ve vašem systému výkonu rozhodnutí.

V případě vymáhání od fyzických osob není možná exekuce na vybavení domácnosti, pracovní nástroje nebo vzdělávací materiály či jiný majetek nezbytný pro obživu dlužníka nebo jeho rodiny nebo pro výkon profesní činnosti či odbornou přípravu. Seznam výše uvedeného majetku je uveden v Příručce o výkonu rozhodnutí. Exekuce není mimoto možná s ohledem na peněžní částku do výše minimální měsíční mzdy stanovené vládou nebo s ohledem na předměty, které potřebují děti a osoby se zdravotním postižením (článek 668 občanského soudního řádu).

Srážky ze mzdy dlužníka či rovnocenných plateb a příspěvků do výše minimální měsíční mzdy stanovené vládou se provádějí na základě exekučních titulů až do doby uhrazení příslušných částek v plné výši: při vymáhání výživného v podobě pravidelné platby nebo náhrady škody způsobené tělesným poškozením či jinou újmou na zdraví nebo úmrtím živitele rodiny činí sazba 30 procent, není-li v usnesení o výkonu rozhodnutí stanoveno jinak nebo nevyžadují-li právní předpisy či soud něco jiného. Srážky ze mzdy a rovnocenných plateb a příspěvků přesahující minimální měsíční mzdu stanovenou vládou činí 50 procent, nevyžadují-li právní předpisy nebo soud něco jiného (článek 736 občanského soudního řádu). Článek 739 občanského soudního řádu rovněž stanoví peněžní částky, které nepodléhají exekuci (např. dávky v mateřství a otcovství, příspěvky na péči o děti atd.).

Vymáhání úhrady peněžních částek z majetku dlužníka není přípustné, pokud dlužník předložil soudnímu vykonavateli důkazy prokazující, že částku, která má být získána, a náklady exekuce lze zaplatit do šesti měsíců, nebo v případě exekuce na jediné obydlí dlužníka, v němž bydlí, do osmnácti měsíců, a to odečtením srážek částek uvedených v článku 736 občanského soudního řádu ze mzdy, důchodu, studentského grantu či jiného příjmu.

Usnesení o výkonu rozhodnutí na základě soudních rozhodnutí mohou být za účelem výkonu předložena do pěti let ode dne vstupu soudního rozhodnutí v platnost. Vyžaduje-li se v soudním rozhodnutí úhrada ve formě pravidelných plateb, zůstávají exekuční tituly platné po celou dobu splácení, přičemž lhůta začíná běžet dnem, kdy u každé platby vyprší termín splatnosti (článek 605 občanského soudního řádu).

12 Existuje nějaká organizace nebo orgán, které mi mohou pomoci při vymáhání výživného?

Stát se stará o nezletilé děti, které od svých rodičů nebo blízkých dospělých příbuzných schopných dítě živit (článek 3.204 občanského zákoníku) neobdržely výživné déle než jeden měsíc. Příspěvky na výživu přiděluje a vyplácí Rada Státního fondu sociálního pojištění v rámci ministerstva sociálního zabezpečení a práce. Při podávání žádosti o příspěvek musí žadatel (rodič, jemuž soud svěřil dítě do péče, nebo poručník/opatrovník) předložit tyto dokumenty: žádost o příspěvek, soudní rozhodnutí nebo soudem potvrzenou smlouvu o výživném na dítě nebo ověřené kopie, opisy nebo výňatky z těchto dokumentů, které upřesňují stanovenou částku požadovaného výživného na dítě, a dokumenty prokazující, že: dítě je litevským státním příslušníkem nebo osobou bez státní příslušnosti nebo cizincem s trvalým pobytem v Litvě; dítě neobdrželo výživné, nebo obdrželo pouze část výživného, déle než jeden měsíc; žadatel je litevským státním příslušníkem, osobou bez státní příslušnosti nebo cizincem s trvalým pobytem v Litvě (nemůže-li instituce získat zmíněné dokumenty nebo údaje ze státních nebo institucionálních rejstříků nebo ze státních informačních systémů). Vyplacením příspěvku na výživu podle stanoveného postupu získává Rada Státního fondu sociálního pojištění v rámci ministerstva sociálního zabezpečení a práce právo vymáhat od okamžiku vyplacení výživného od povinného vyplacené částky plus úroky účtované z dlužné částky za každý den prodlení. Rozhodnutí o vymáhání vyplacených částek výživného a/nebo úroků představují společně exekuční titul.

13 Mohou (vládní nebo soukromé) organizace zaplatit namísto dlužníka zálohu odpovídající plné výši výživného nebo jeho části?

Viz otázka č. 12.

14 Pokud se nacházím v tomto členském státě a dlužník má bydliště v jiné zemi:

14.1 Může mi pomoci orgán nebo soukromá organizace v tomto členském státě?

14.2 Pokud ano, jak se mohu na takový orgán nebo soukromou organizaci obrátit?

Odbor státem zaručené právní pomoci je ústředním orgánem zmocněným plnit funkce stanovené v nařízení Rady (ES) č. 4/2009 ze dne 18. prosince 2008 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností (dále jen „nařízení o vyživovací povinnosti“).

Pokud se žádosti týkají vyživovacích povinností vůči osobám mladším 21 let, které vyplývají ze vztahů mezi rodiči a dětmi, vykonává funkce ústředního orgánu uvedené v článku 51 nařízení o vyživovací povinnosti Rada Státního fondu sociálního pojištění v rámci ministerstva sociálního zabezpečení a práce.

Kontaktní údaje Odboru státem zaručené právní pomoci:

Adresa: Odminių g. 3, 01122 Vilnius, tel. +370 700 00 211, fax +370 700 35 006, e-mail: Odkaz se otevře v novém okně.teisinepagalba@vgtpt.lt

Kontaktní údaje Rady Státního fondu sociálního pojištění v rámci ministerstva sociálního zabezpečení a práce:

Pobočka Rady Státního fondu sociálního pojištění v Mažeikiai, adresa: Vasario 16-osios g. 4, LT-89225 Mažeikiai, tel. +370 (443) 26659, fax +370 (443) 27341, e-mail: Odkaz se otevře v novém okně.mazeikiai@sodra.lt

15 Pokud se nacházím v jiné zemi a dlužník v tomto členském státě?

15.1 Mohu svou žádost adresovat přímo orgánu nebo soukromé organizaci v tomto členském státě?

15.2 Pokud ano, jak se mohu na takový orgán nebo soukromou organizaci obrátit a jaká pomoc mi může být poskytnuta?

Viz otázka č. 14.

16 Je tento členský stát vázán Haagským protokolem z roku 2007?

Ano.

17 Pokud tento členský stát není vázán Haagským protokolem z roku 2007, jaké právo bude použitelné pro pohledávku výživného podle pravidel mezinárodního práva soukromého? Jaká jsou příslušná pravidla mezinárodního práva soukromého?

V Litvě je použitelný Haagský protokol z roku 2007.

18 Jaká pravidla upravují přístup ke spravedlnosti v přeshraničních věcech v rámci EU podle struktury kapitoly V nařízení o vyživovací povinnosti?

Pokud se použije nařízení o vyživovací povinnosti, je právní pomoc poskytnuta v souladu s články 44–47 nařízení o vyživovací povinnosti, článkem 31-5 zákona o provedení právních předpisů Evropské unie a mezinárodních právních předpisů upravujících občanskoprávní řízení a zákonem o státem zaručené právní pomoci. Žádosti o státem zaručenou právní pomoc se zasílají přímo příslušným orgánům odpovědným za státem zaručenou právní pomoc (Odbor státem zaručené právní pomoci a jeho místní pobočky).

19 Jaká opatření přijal členský stát, aby zajistil, že ústřední orgány plní činnosti popsané v článku 51 nařízení o vyživovací povinnosti?

Za účelem provedení ustanovení nařízení o vyživovací povinnosti byly přijaty změny litevského zákona o provedení právních předpisů Evropské unie a mezinárodních právních předpisů upravujících občanskoprávní řízení. Novela stanoví instituce oprávněné vykonávat funkce ústředního orgánu podle nařízení o vyživovací povinnosti a postup poskytování právní pomoci a zmocňuje instituce vykonávající úlohu ústředního orgánu k získávání bezplatných informací, jež jsou nezbytné k plnění funkcí stanovených v nařízení o vyživovací povinnosti, od státních a obecních orgánů, jiných subjektů, bank a ostatních úvěrových a finančních institucí a ze státních rejstříků a jiných informačních systémů.

 

Tyto internetové stránky jsou součástí portálu Odkaz se otevře v novém okně.Vaše Evropa.

Velice uvítáme jakoukoli Odkaz se otevře v novém okně.zpětnou vazbu ohledně užitečnosti poskytnutých informací.

Your-Europe


Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 16/12/2020

Nároky z výživovací povinnosti - Lucembursko

OBSAH


Evropská soudní síť pro občanské a obchodní věci

1 Co znamenají pojmy „výživné“ a „vyživovací povinnost“ v praxi? Které osoby musí platit výživné jiné osobě?

Vyživovací povinnost je povinnost, kterou zákon ukládá osobě disponující příslušnými prostředky, aby zabezpečila potřeby jiné osoby, s kterou jí pojí pokrevním nebo nepokrevní příbuzenský vztah. Výživné se tedy může vyplácet různým osobám, zejména:

  • jednomu manželovi ze strany druhého manžela nebo bývalého manžela (články 212, 214 a 246 občanského zákoníku (Code civil)) nebo jednomu partnerovi ze strany druhého partnera v případě uzavření partnerství, na něž se vztahuje pozměněný zákon ze dne 9. července 2004 o právních účincích některých partnerství (loi modifiée du 9 juillet 2004 relative aux effets légaux de certains partenariats), nebo za určitých podmínek ze strany bývalého partnera,
  • dětem ze strany rodičů (články 203, 372‑2, 376‑2, 376‑3 a 376‑4 občanského zákoníku),
  • otcům, matkám a jiným předkům ze strany jejich dětí (článek 205 občanského zákoníku),
  • tchánům a tchyním ze strany zeťů a snach (článek 206 občanského zákoníku).

Pravidlo, podle nějž „výživné není určené na uspokojování minulých nároků“, znamená, že výživné má pokrýt současné a budoucí potřeby a nemá být použito k úhradě minulých výdajů. Toto pravidlo je vyvratitelnou právní domněnkou; jinými slovy, toto pravidlo lze neplatí, jestliže oprávněná osoba předloží důkaz, že náklady, které jí v souvislosti s obživou vznikly, byly nevyhnutelné, že nezůstala nečinná nebo že nemohla konat.

Výživné nelze započíst, pokud pohledávka, vůči níž má být započteno, není také pohledávka na výživném.

2 Do jakého věku může dítě dostávat vyživovací příspěvek? Liší se pravidla pro výživné týkající se nezletilých od pravidel týkajících se dospělých?

Pokud jde o společnou rodičovskou odpovědnost, má každý z rodičů bez ohledu na uzavření manželství, rozluku nebo rozvod manželství povinnost přispívat na výživu a výchovu dětí přiměřeně ke svým zdrojům, zdrojům druhého rodiče a potřebám dítěte. V případě rozvodu manželství nebo rozluky musí rodiče bez ohledu na to, zda vykonávají rodičovskou odpovědnost společně, či nikoli, nadále přispívat společně na náklady na výživu a výchovu dětí, nerozhodne-li soud jinak. Tento příspěvek má podobu výživného a automaticky nezaniká po dosáhnutí plnoletosti dítěte. Může být vyplácen přímo dospělému dítěti a může být revidován podle potřeb dítěte a vývoje zdrojů a výdajů každého z rodičů.

3 Měl bych se s žádostí o výživné obrátit na příslušný orgán nebo na soud? Jaké jsou hlavní prvky tohoto postupu?

Ve věcech výživného, výkonu rodičovské odpovědnosti a rozvodu manželství a rozluky je příslušný soudce pro rodinné věci (juge aux affaires familiales) u obvodních soudů (tribunaux d’arrondissement).

Navrhovatel musí návrh na stanovení výživného předložit soudci pro rodinné věci. Jestliže nárok na výživné souvisí s řízením o rozvodu manželství nebo rozluce, rozhodne o nároku na výživné rodinný soud, který rozhoduje rovněž o návrhu na rozvod manželství nebo rozluku.

4 Je možné podat žádost jménem příbuzného (pokud ano, jakého stupně) nebo jménem dítěte?

V případech poručnictví (tutelle) nebo opatrovnictví (curatelle) může poručník (tuteur) nebo opatrovník (curateur) podat návrh jménem rodiče nebo nezletilého dítěte.

Rodiče, kteří vykonávají rodičovskou odpovědnost vůči nezletilému dítěti, mohou podat návrh jménem tohoto dítěte.

Nezletilé dítě nemá právní subjektivitu ani způsobilost k tomu, aby návrh podalo samo, vyjma případu, kdy je nezletilý schopen vyjádřit svůj názor podle článku 1007‑50 nového občanského soudního řádu (Nouveau Code de procédure civile). V tomto případě může nezletilý, který je schopen vyjádřit svůj názor, prostřednictvím návrhu podaného obvodnímu soudu požádat soudce pro rodinné věci, aby výkon rodičovské odpovědnosti, výkon práva na styk nebo úpravu bydlení pozměnil. Soud pak nařídí, aby byl nezletilému do patnácti dnů ustanoven advokát, který jej bude zastupovat.

5 Jestliže mám v úmyslu podat žalobu, jak zjistím, který soud je příslušný?

Místně příslušným obvodním soudem je:

  1. soud v místě bydliště rodiny;
  2. žijí-li rodiče odloučeně, soud v místě bydliště rodiče, u něhož mají nezletilé děti obvyklé bydliště, je-li rodičovská odpovědnost vykonávána společně, nebo soud v místě bydliště rodiče, který vykonává rodičovskou odpovědnost sám;
  3. v ostatních případech soud v místě bydliště osoby, která řízení nezahájila.

V případě společných návrhů si strany zvolí soud v místě bydliště jedné z nich.

Pokud se však spor týká pouze výživného mezi manžely, příspěvku na podporu a výchovu dětí, příspěvku na náklady spojené s manželstvím nebo bezodkladných a předběžných opatření v případě zrušení registrovaného partnerství, může být příslušný soud v místě bydliště manžela/manželky či bývalého partnera/partnerky, jimž je vypláceno výživné, nebo rodiče, který vykonává hlavní péči o děti, a to i v případě, jsou-li dospělé.

Místní příslušnost se určuje podle místa bydliště ke dni podání žaloby, nebo ve věcech týkajících se rozvodu manželství ke dni podání návrhu na zahájení řízení.

Je-li nárok na výživné uplatňován během řízení o rozvod manželství, je příslušný soud, který projednává návrh na rozvod manželství.

6 Musím jako žalobce podat žalobu skrze nějakého prostředníka (např. advokáta, ústředního nebo místního orgánu atd.)? Pokud ne, jaké postupy se použijí?

Navrhovatel se může obrátit na soudce pro rodinné věci prostřednictvím návrhu podaného na obvodní soud. Tento návrh je nutné podat na podatelně obvodního soudu, která jej doručí odpůrci. Strany nemusí být zastoupeny advokátem, vyjma v případě uplatňování nároku na výživné během řízení o rozvod manželství z důvodu nenapravitelného rozpadu manželství nebo během řízení o rozluce. V těchto případech je právní zastoupení advokátem povinné.

Navrhovatel musí každopádně předložit soudu veškeré dokumenty, které dokládají jeho potřeby. Může se jednat například o výplatní pásky, osvědčení o osvobození od daně, osvědčení o nezaměstnanosti nebo osvědčení, kterým se potvrzuje dlouhodobá pracovní neschopnost, doklad o nájmu, úvěrech, nezaopatřených dětech a nákladech na výživu a výchovu dětí atd.

7 Musím platit poplatky za podání žaloby? Pokud ano, o jakou částku se bude přibližně jednat? Jsou-li mé finanční prostředky nedostačující, může mi být poskytnuta právní pomoc k úhradě nákladů řízení?

Mezi náklady, které mohou souviset se soudním řízením, patří soudní výlohy a náklady řízení, jejichž úhradu lze (v plné výši nebo částečně) uložit straně, která neměla ve věci úspěch. Může být rovněž nutné uhradit odměnu advokáta.

Osobám, jejichž příjem je podle lucemburského práva nedostatečný, může být poskytnuta právní pomoc. Pro obdržení pomoci je nutné vyplnit dotazník, který lze získat na ústředním úřadu sociální pomoci (service central d'assistance sociale), a zaslat jej předsedovi místně příslušné advokátní komory (Bâtonnier de l'Ordre des avocats).

Pokud předseda advokátní komory právní pomoc přizná, zahrnuje tato veškeré náklady související se soudním řízením, úkony nebo žalobami, na něž je poskytnuta. Zahrnuje například kolkovné a poplatky za registraci, odměny úředníků a advokátů, poplatky a odměny soudních vykonavatelů, náklady a poplatky u notáře, výdaje a poplatky za znalce, výdaje na svědky, odměny překladatelů a tlumočníků, poplatky související s osvědčením rozhodného práva (certificats de coutume), cestovní výdaje, poplatky související s náležitostmi týkajícími se zápisu, hypotéky a zajištění a v případě potřeby poplatky za zveřejnění v tisku.

8 Jaký druh výživného soud pravděpodobně přizná? Jak se výše výživného vypočítá? Může být rozhodnutí soudu přezkoumáno, pokud se životní náklady nebo rodinné poměry změní? Pokud ano, jak (např. prostřednictvím systému automatické indexace)?

  • Druhy výživného

V průběhu řízení a po vynesení rozhodnutí o rozvodu manželství nebo rozluce mívá výživné nejčastěji formu měsíční platby. Může však mít rovněž formu jednorázové platby, tvořené buď peněžní částkou, nebo věcným plněním.

Pokud jde o příspěvek na výživu a výchovu dítěte, výživné může mít formu měsíční platby nebo přímé úhrady všech či některých nákladů vynaložených na dítě. Může mít rovněž formu užívacího práva a práva na bydlení.

Jestliže osoba, která má výživné platit, prokáže, že není schopna výživné platit, může jí soud nařídit, aby u sebe oprávněnou osobu ubytovala a zajišťovala jí stravu a starala se o ni.

  • Výpočet výživného

Žádné referenční stupnice neexistují. Výše výživného se vypočítává podle prostředků povinného a potřeb oprávněného.

  • Indexace

Aby bylo možné přizpůsobit výživné změnám životních nákladů, může soud, a to i bez návrhu, rozhodnout o tom, že výživné bude indexováno podle zákonné úpravy.

  • Úprava výše výživného

V případě, že se změní okolnosti, lze vyživovací povinnost zvýšit nebo snížit, nebo dokonce zrušit. To neplatí, pokud bylo výživné vyplaceno jako jednorázová částka v rámci rozvodu manželství. Jestliže se strany nedohodnou, rozhodne o zrušení, zvýšení či snížení výživného soud.

Soud může změnit rovněž výši výživného, která byla stanovena dohodou stran. Toto právo se použije nejen v případě změny příslušné situace oprávněného a povinného, nýbrž také v případě, že k žádné změně nedojde, pokud má soud za to, že částka není dostačující nebo je nadměrná.

Výživné přiznané manželovi/manželce v případě rozvodu z důvodu nenapravitelného rozvodu manželství nemůže být vypláceno déle, než je doba trvání manželství, vyjma v případě mimořádných okolností.

9 Jak a komu bude výživné vypláceno?

V průběhu řízení a po vynesení rozhodnutí o rozvodu manželství nebo rozluce je výživné vypláceno oprávněnému manželovi/manželce.

Příspěvek na podporu a výchovu dítěte hradí jeden z rodičů druhému rodiči, nebo osobě, které bylo dítě svěřeno do péče. Jestliže dítě dosáhlo plnoletosti, může soud rozhodnout, nebo rodiče se mohou dohodnout, že tento příspěvek bude vyplacen v plné výši nebo částečně dítěti.

10 Neplatí-li dotčená osoba (dlužník) výživné dobrovolně, jaké kroky je možné učinit, aby byla k placení přinucena?

Oprávněný má k dispozici několik způsobů, jimiž může povinného, který se zdráhá platit výživné, přimět k platbě.

Občanskoprávní prostředky:

Oprávněný má několik možností:

  • V případě rozvodu manželství může oprávněný požádat soudce pro rodinné věci prostřednictvím návrhu k obvodnímu soudu o nařízení srážek ze mzdy bývalého manžela/manželky, včetně důchodů a rent a jakýchkoli dalších částek splatných třetími stranami, a to v poměru a za podmínek stanovených soudem, aniž by tím byla dotčena práva třetích stran. Toto rozhodnutí lze v případě, že se změní okolnosti, revidovat.
  • Oprávněný může požádat o běžná exekuční opatření, jako je například obstavení bankovního účtu, obstavení movitého majetku (automobilu, šperků atd.) a obstavení nemovitého majetku (domu, pozemku atd.) na základě soudního rozhodnutí nebo usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí.

Trestněprávní prostředky:

Oprávněný může podat trestní oznámení kvůli těmto trestným činům:

  • Trestný čin opuštění rodiny, který lze potrestat odnětím svobody v délce jednoho měsíce až jednoho roku a peněžitým trestem v rozmezí od 251 EUR do 2 500 EUR, nebo pouze jedním z těchto trestů (§ 391a trestního zákoníku (Code pénal)). To předpokládá, že se povinný vyhýbá plnění všech nebo některých vyživovacích povinností vůči oprávněnému, které mu byly uloženy zákonem, a to buď tím, že odmítá tyto povinnosti plnit, přestože je plnit může, nebo protože je není schopen plnit kvůli vlastnímu zavinění.

To se vztahuje na vyživovací povinnost rodičů vůči dětem, vyživovací povinnost mezi manžely a vyživovací povinnost adoptivních rodičů vůči osvojeným dětem.

Trestnímu stíhání za porušení zákona předchází úředně zaznamenaná výzva (interpellation), kterou povinnému předá příslušník policie Lucemburského velkovévodství. Není-li bydliště povinného známo, výzva se nevyžaduje.

  • Trestný čin podvodné platební neschopnosti lze potrestat odnětím svobody v délce šesti měsíců až tří let a peněžitým trestem v rozmezí od 500 EUR do 12 500 EUR, nebo pouze jedním z těchto trestů (§ 391b trestního zákoníku). To předpokládá, že povinný před tím, než soud vydal rozhodnutí, způsobil nebo dále prohloubil svou platební neschopnost, a to buď tím, že zvyšoval své závazky, nebo snižoval svá aktiva, popřípadě ukryl část svého majetku, aby se vyhnul výkonu rozhodnutí vydaného občanskoprávním soudem ve věcech týkajících se výživného.

Za účelem uplatňování § 391b trestního zákoníku se rozhodnutí soudu a dohody schválené soudem, které ukládají povinnost poskytovat platby, peněžitou pomoc nebo příspěvky na náklady spojené s manželstvím, jakož i ustanovení o výživném v dohodách uzavřených na základě vzájemné dohody ještě před rozvodem, považují za rovnocenné.

11 Popište prosím stručně případná omezení týkající se výkonu rozhodnutí, zejména pravidla ochrany dlužníka a promlčecí a prekluzivní lhůty ve vašem systému výkonu rozhodnutí.

Nároky týkající se nedoplatků u opakující se a doživotní renty a výživného se promlčují po pěti letech.

12 Existuje nějaká organizace nebo orgán, které mi mohou pomoci při vymáhání výživného?

Na návrh oprávněného může Národní fond solidarity (Fonds national de solidarité) vymáhat výživné, které je splatné jednomu z manželů, předkovi nebo potomkovi. Pokud jde o částky, které má vymáhat, vstupuje fond do práv a záruk oprávněného s ohledem na vymáhání výživného. Jakmile jsou vymáhané částky oznámeny povinnému, musí povinný tyto částky zaplatit předsedovi Národního fondu solidarity.

13 Mohou (vládní nebo soukromé) organizace zaplatit namísto dlužníka zálohu odpovídající plné výši výživného nebo jeho části?

Národní fond solidarity může za určitých podmínek platit výživné místo povinného. Žádost o platbu musí oprávněný nebo jeho právní zástupce podat předsedovi Národního fondu solidarity.

Předseda nebo jeho zástupce tuto žádost přijme, pokud oprávněný prokáže, že:

  1. má úřední bydliště v Lucembursku a on nebo jeho právní zástupce zde žili po dobu pěti let;
  2. jeho výživné bylo stanoveno soudním rozhodnutím, které je vykonatelné v Lucemburském velkovévodství;
  3. celkového nebo částečného získání výživného nebylo možné dosáhnout účinným uplatněním exekučního opatření podle soukromého práva;
  4. nachází se v obtížné finanční situaci.

Žádost je přijata i v případě, není-li splněna podmínka c), pokud se předpokládá, že exekuční opatření nebudou neúspěšná nebo pokud povinný žije v zahraničí. Případný spor rozhoduje smírčí soudce (juge de paix) v místě bydliště oprávněného a návrhy k němu lze podávat do 40 dnů od oznámení rozhodnutí předsedy.

Oprávnění mohou automaticky obdržet právní pomoc. Od okamžiku přijetí žádosti až do ukončení plateb ze strany fondu nesmí oprávněný učinit vůči povinnému žádný úkon na vymožení výživného.

14 Pokud se nacházím v tomto členském státě a dlužník má bydliště v jiné zemi:

14.1 Může mi pomoci orgán nebo soukromá organizace v tomto členském státě?

Podle Newyorské úmluvy ze dne 20. června 1956 a nařízení Rady (ES) č. 4/2009 ze dne 18. prosince 2008 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností se může navrhovatel, který má bydliště v Lucembursku, v případě, že dlužník žije v zahraničí, obrátit s žádostí o získání výživného na nejvyššího státního zástupce (Procureur Général d’Etat).

Nejvyšší státní zástupce jakožto ústřední orgán předá žádost a přiložené písemnosti ústřednímu orgánu v zemi, v níž má bydliště povinný, aby tento ústřední orgán mohl navrhovateli pomoci získat platbu dlužného výživného.

14.2 Pokud ano, jak se mohu na takový orgán nebo soukromou organizaci obrátit?

Osoba, která má nárok na výživné, podá žádost předávajícímu orgánu, tedy nejvyššímu státnímu zástupci, za použití některého z formulářů stanovených v nařízení (ES) č. 4/2009.

Procureur Général d'Etat

Cité Judiciaire
Bâtiment CR
L-2080 Luxembourg

15 Pokud se nacházím v jiné zemi a dlužník v tomto členském státě?

15.1 Mohu svou žádost adresovat přímo orgánu nebo soukromé organizaci v tomto členském státě?

Navrhovatel, který má bydliště v jiné zemi než v Lucembursku, se musí s žádostí obrátit na ústřední orgán v zemi, v níž má bydliště. Nemůže se obrátit přímo na lucemburskou organizaci nebo orgán.

15.2 Pokud ano, jak se mohu na takový orgán nebo soukromou organizaci obrátit a jaká pomoc mi může být poskytnuta?

Nepoužitelné.

16 Je tento členský stát vázán Haagským protokolem z roku 2007?

Ano.

17 Pokud tento členský stát není vázán Haagským protokolem z roku 2007, jaké právo bude použitelné pro pohledávku výživného podle pravidel mezinárodního práva soukromého? Jaká jsou příslušná pravidla mezinárodního práva soukromého?

18 Jaká pravidla upravují přístup ke spravedlnosti v přeshraničních věcech v rámci EU podle struktury kapitoly V nařízení o vyživovací povinnosti?

V případě návrhů založených na nařízení EU se právní pomoc poskytuje zcela bezplatně osobám ve věku do 21 let, které mají nárok na výživné, a to bez ohledu na ustanovení vnitrostátního práva.

19 Jaká opatření přijal členský stát, aby zajistil, že ústřední orgány plní činnosti popsané v článku 51 nařízení o vyživovací povinnosti?

Aby mohl ústřední orgán poskytnout pomoc podle článku 51 nařízení o výživném, přijalo Lucembursko dne 3. srpna 2011 zákon o uplatňování tohoto nařízení EU, spolu s velkovévodským nařízením ze dne 3. srpna 2011, kterým se provádějí § 2 a § 3 zmíněného zákona (Úřední věstník (Mémorial) A č. 175 ze dne 12. srpna 2011).

Uvedená právní ustanovení umožňují nejvyššímu státnímu zástupci přímý přístup k některým databázím.

Související odkazy

Odkaz se otevře v novém okně.Legilux

 

Tyto internetové stránky jsou součástí portálu Odkaz se otevře v novém okně.Vaše Evropa.

Velice uvítáme jakoukoli Odkaz se otevře v novém okně.zpětnou vazbu ohledně užitečnosti poskytnutých informací.

Your-Europe


Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 16/12/2020

Nároky z výživovací povinnosti - Maďarsko

OBSAH


Evropská soudní síť pro občanské a obchodní věci

1 Co znamenají pojmy „výživné“ a „vyživovací povinnost“ v praxi? Které osoby musí platit výživné jiné osobě?

Vyživovací povinnost mají primárně přímí předci a potomci vůči sobě navzájem, a to:

– rodič má vyživovací povinnost vůči dítěti a dítě má vyživovací povinnost vůči rodiči,

– jestliže dítě, které má nárok na výživné, nemá rodiče, který by byl povinen výživné platit, vyživovací povinnost přechází na vzdálenější příbuzné,

– jestliže osoba, která má nárok na výživné, nemá děti, musí na ni platit výživné vzdálenější příbuzní (§ 4 čl. 196 odst. 1 až 4 občanského zákoníku).

Nezletilé osoby bez přímých příbuzných, kteří by měli povinnost platit výživné, musí být podporovány buď starším sourozencem, je-li tento starší sourozenec schopen vyživovací povinnost plnit, aniž by tím ohrozil schopnost živit sám sebe, svého manžela nebo partnera, který s ním žije ve společné domácnosti, a své závislé přímé příbuzné (§ 4:197 občanského zákoníku).

Manželé, kteří žijí spolu v domácnosti, jsou povinni podporovat závislé nezletilé děti druhého z manželů (nevlastní děti) žijící v domácnosti, které druhý z manželů přivedl do společné domácnosti se souhlasem manžela poskytujícího podporu (§4:198 odst. 1 občanského zákoníku).

Nevlastní děti mají vyživovací povinnost vůči svému nevlastnímu rodiči, který je závislý na výživném, pokud tento nevlastní rodič je delší dobu vyživoval (§4:199 odst. 1 občanského zákoníku).

Děti v pěstounské péči mají vyživovací povinnost vůči osobě, která se o ně delší dobu starala ve vlastní domácnosti, aniž by za to požadovala finanční náhradu a není biologickým, adoptivním či nevlastním rodičem, tj. vůči pěstounovi (§4:199 odst. 2 občanského zákoníku).

Výživné může požadovat jeden z manželů od druhého z manželů v případě rozluky nebo od bývalého manžela v případě rozvodu, jestliže není schopen si sám obstarat obživu a tuto neschopnost si sám nezavinil (§4:29 odst. 1 občanského zákoníku).

V případě rozluky může bývalý partner, který není schopen si sám obstarat obživu a tuto neschopnost si sám nezavinil, požadovat výživné od druhého z bývalých partnerů, jestliže vztah trval déle než rok a narodilo se z něj dítě (§4:86 odst. 1 občanského zákoníku).

Existují dva druhy „výživného“: věcné nebo peněžité výživné (příspěvek na výživu).

V případě nezletilé osoby vyživovací povinnost znamená, že rodič dítěte je oprávněn a povinen pečovat o své dítě v rodině, vychovávat je a zajistit mu podmínky pro tělesný, kognitivní, emoční a morální rozvoj, tedy zejména bydlení, stravu a oblečení a přístup ke vzdělávání a zdravotní péči.

Rodič, který pečuje o dítě a žije s ním ve stejné domácnosti, uspokojuje potřeby dítěte v naturáliích, zatímco rodič, který žije odděleně (nebo ve stejné domácnosti, ale nepřispívá na obživu dítěte), o dítě pečuje především tak, že platí peněžité výživné.

2 Do jakého věku může dítě dostávat vyživovací příspěvek? Liší se pravidla pro výživné týkající se nezletilých od pravidel týkajících se dospělých?

Všechny nezletilé osoby (ve věku do 18 let) mají v případě potřeby nárok na výživné, přičemž zákon stanoví domněnku potřeby. Nárok na výživné mají rovněž děti ve věku do 20 let, pokud studují.

Děti v produktivním věku (od 18 let výše), které se dále vzdělávají, mají nárok na výživné bez ohledu na to, zda je potřebují, jestliže výživné požadují proto, aby mohly po rozumnou dobu pokračovat ve studiu. O svém úmyslu studovat musí děti rodiče neprodleně informovat (§4:220 odst. 1 občanského zákoníku).

Studium může zahrnovat jakýkoli kurz nebo odbornou přípravu, které jsou nutné k získání kvalifikace v rámci přípravy na zaměstnání, studium v bakalářském nebo magisterském programu na vysoké škole nebo vyšší odborné vzdělávání, jde-li o studium soustavné.

V mimořádných a zdůvodněných případech mohou být rodiče povinni poskytovat výživné na dítě ve věku 25 let či vyšším (§4:220 odst. 5 občanského zákoníku).

Rodiče však nemají vyživovací povinnost vůči dospělému dítěti, které studuje, jestliže se má za to, že si dítě výživné nezaslouží, vlastní vinou neplní své vzdělávací povinnosti a neskládá zkoušky, nebo pokud by poskytování výživného ohrozilo schopnost rodičů obstarávat si vlastní obživu nebo obživu pro své nezletilé děti. Má se také za to, že dospělé dítě si nezaslouží výživné, jestliže bez oprávněného důvodu neudržuje žádné vztahy s rodičem, který má povinnost je podporovat (§4:220 odst. 3 a 4 občanského zákoníku).

3 Měl bych se s žádostí o výživné obrátit na příslušný orgán nebo na soud? Jaké jsou hlavní prvky tohoto postupu?

Pokud jde o částku a formu výživného, platí v první řadě dohoda mezi osobou oprávněnou a povinnou (v případě výživného na dítě se jedná o rodiče). Jestliže se takovéto dohody nepodaří dosáhnout, oprávněná osoba může navrhnout, aby o výživném rozhodl soud. Jestliže se na výživném nedohodnou rodiče, určí o výživném na dítě soud.

V případě neuhrazeného výživného na nezletilé dítě může žalobu podat poručnický orgán, a v případě dlužného výživného na rodiče může se souhlasem tohoto rodiče žalobu podat příslušný okresní úřad. Příbuzní, kteří mají vyživovací povinnost a poskytují výživné na osobu, která má nárok na výživné, nebo o tuto osobu pečují, mohou z vlastního podnětu podat žalobu na jiné strany, které mají vyživovací povinnost.

Rodič nebo jiný zákonný zástupce dítěte, které má nárok na výživné, může požádat poručnický orgán o zálohu na výživné, jestliže výživné za nejméně posledních předchozích šest měsíců nebylo možné vymoci.

Žádost musí uvádět, že neexistují žádné důvody pro odmítnutí zálohové platby, a musí obsahovat důvody a skutečnosti, na nichž se žádost zakládá.

K žádosti musí být přiloženy tyto dokumenty: příslušné prohlášení o příjmu, vykonatelné rozhodnutí soudu, jímž se stanoví výživné na dítě, popřípadě dokument, který potvrzuje zápis do denního studia, a zprávu ne starší šesti měsíců od zahájení exekučního řízení, v níž se uvádí, že bylo pozastaveno exekuční řízení, nebo dokument dokládající, že bylo zahájeno řízení s cílem vymoci dlužnou částku výživného.

Poručnický orgán se musí ujistit, že výživné skutečně bylo dočasně – po dobu alespoň šesti měsíců před podáním žádosti – nevymahatelné.

Zálohu na výživné lze vyplatit, pokud osoba, která má nárok na výživné, požádala o exekuci výživného stanoveného soudním rozhodnutím a srážky ze mzdy, jiného pravidelného příjmu či majetku povinné osoby nebyly úspěšné nebo byly pozastaveny, nebo pokud částečná částka, která byla zaplacena, nebo vymožena nepřesahuje 50 % stanoveného výživného.

V případě potřeby si poručnický orgán od soudu nebo nezávislého exekutora vyžádá informace o výsledku exekučního řízení zahájeného navrhovatelem. Poručnický orgán si od zaměstnavatele vyžádá informace o exekuci, je-li to nezbytné k objasnění skutečností.

V oznámení o zahájení řízení poručnický orgán vyzve povinnou osobu, aby výživné neprodleně uhradila, a vydá za tímto účelem usnesení.

Poručnický orgán oznámí své rozhodnutí zaměstnavateli povinné osoby, soudu provádějícímu výkon rozhodnutí, nezávislému soudnímu exekutorovi, státnímu zastupitelství příslušnému podle bydliště oprávněné a povinné osoby, notáři příslušnému podle bydliště povinné osoby, daňovému orgánu a krajskému úřadu v Budapešti nebo krajské samosprávě, které poskytují zálohu na výživné.

4 Je možné podat žádost jménem příbuzného (pokud ano, jakého stupně) nebo jménem dítěte?

Ano, o zálohu na výživné od poručnického orgánu může požádat rodič nebo jiný zákonný zástupce dítěte, které má nárok na výživné.

Příbuzní, kteří mají vyživovací povinnost a poskytují výživné na osobu, která má nárok na výživné, nebo o tuto osobu pečují, mohou z vlastního podnětu podat žalobu na jiné strany, které mají vyživovací povinnost.

V případě neuhrazeného výživného na nezletilé dítě může žalobu podat poručnický orgán a v případě dlužného výživného na rodiče může se souhlasem tohoto rodiče žalobu podat příslušný okresní úřad.

5 Jestliže mám v úmyslu podat žalobu, jak zjistím, který soud je příslušný?

Na základě obecných pravidel příslušnosti jurisdikci mají soudy v místě pobytu odpůrce (povinné osoby).

Jestliže není k dispozici adresa bydliště v Maďarsku, řídí se příslušnost místem pobytu odpůrce. Není-li místo pobytu odpůrce známo nebo nachází-li se v zahraničí, použije se místo jeho posledního pobytu v Maďarsku. Jestliže místo pobytu nelze určit nebo pokud odpůrce žádné neměl, stanoví se příslušnost na základě bydliště navrhovatele nebo, není-li k dispozici, místa jeho pobytu.

Jestliže se místo zaměstnání a pobytu odpůrce nenacházejí v téže oblasti, soud na žádost odpůrce podanou nejpozději během prvního jednání ve věci postoupí věc soudu, který je příslušný podle místa zaměstnání odpůrce, a tento soud povede jednání a ve věci rozhodne (§ 29 občanského soudního řádu).

Žalobu, jejímž cílem je získat výživné, lze podat také k soudu, který je příslušný podle místa pobytu navrhovatele (§ 34:1 občanského soudního řádu).

Místní příslušnost soudu lze zjistit na této Odkaz se otevře v novém okně.internetové stránce.

6 Musím jako žalobce podat žalobu skrze nějakého prostředníka (např. advokáta, ústředního nebo místního orgánu atd.)? Pokud ne, jaké postupy se použijí?

Navrhovatel nemusí k předložení věci soudu využít zprostředkovatele. Navrhovatel může věc předložit soudu přímo, aniž by musel využít právního zástupce (viz odpovědi na otázky č. 3, 4 a 5).

7 Musím platit poplatky za podání žaloby? Pokud ano, o jakou částku se bude přibližně jednat? Jsou-li mé finanční prostředky nedostačující, může mi být poskytnuta právní pomoc k úhradě nákladů řízení?

Pokud nejsou strany zákonem, přímo či obecně použitelným právním předpisem Evropské unie nebo mezinárodní dohodou osvobozeny od úhrady nákladů řízení, mají bez ohledu na příjem a finanční situaci nárok na odklad úhrady nákladů řízení o stanovení výživného, a to včetně nákladů na vymáhání výživného od subjektu, který vyplácí mzdu povinné osobě, nebo od jiné osoby, nákladů na řízení o zrušení či změně výše výživného, ukončení nebo omezení řízení o výkonu rozhodnutí ve věci výživného a v případě přeshraničního sporu na získání osobních údajů povinné osoby.

V případě odkladu úhrady nákladů řízení:

a) stát uhradí náklady řízení (náklady na svědky a znalce, tlumočníka, správce a advokáta, náklady soudního přelíčení a ohledání na místě atd.) s výjimkou nákladů, na které se odklad nevztahuje, a tudíž je daná strana musí uhradit předem;

b) straně je přiznán odklad úhrady soudního poplatků.

Také cizinci mají nárok na odklad úhrady nákladů řízení, a to i v případě, že nebyla uzavřena žádná mezinárodní dohoda či zajištěna vzájemnost.

Pokud soud v případě odkladu úhrady nákladů řízení nařídí některé straně, aby nesla náklady řízení, musí tato strana proplatit státu veškeré náklady, které stát předem uhradil, a všechny soudní poplatky.

Poplatek za řízení činí 6 %, nejméně však 15 000 HUF a nejvýše 1 500 000 HUF. V případě řízení o pohledávkách výživného tvoří základ poplatku výživné, které dosud nebylo zaplaceno, zohlední se však nanejvýš výživné za dvanáct měsíců.

Jestliže strana nemá dostatečné finanční prostředky k úhradě nákladů řízení, může soud požádat o přiznání právní pomoci (osvobození od nákladů řízení).

Aby se usnadnil výkon práv fyzických osob, mohou být fyzické osoby včetně vedlejších účastníků řízení, které vzhledem ke svému příjmu či finanční situaci nejsou schopny nést náklady řízení, od platby těchto nákladů zcela či částečně osvobozeny, pokud o to požádají.

Jestliže příjem strany (mzda, důchod či jiné pravidelné finanční plnění) nepřesahuje stávající minimální částku důchodu stanovenou podle počtu let strávených v aktivním zaměstnání a strana kromě obvyklého nezbytného vybavení domácnosti, vestavěného zařízení a nábytku nevlastní žádný majetek, může být od nákladů řízení osvobozena. Bez zkoumání příjmu a finanční situace jsou od platby nákladů řízení vždy osvobozeny strany, které mají nárok na dávky pro osoby v produktivním věku, nebo osoby žijící v jedné domácnosti s blízkým příbuzným, který má nárok na dávky poskytované osobám v produktivním věku.

Osvobození od nákladů řízení zahrnuje tyto úlevy:

a) osvobození od úhrady soudních poplatků;

b) osvobození od předběžné platby nákladů vzniklých během řízení (náklady na svědky a znalce, tlumočníka, správce a advokáta, náklady soudního líčení a ohledání na místě atd.), a nestanoví-li zákon jinak;

c) osvobození od povinnosti složit zálohu na náklady řízení;

d) žádost o schválení zastupování advokátem, povolují-li to právní předpisy.

O osvobození od nákladů řízení rozhoduje na žádost soud, který rovněž rozhoduje o případném o odnětí tohoto osvobození.

8 Jaký druh výživného soud pravděpodobně přizná? Jak se výše výživného vypočítá? Může být rozhodnutí soudu přezkoumáno, pokud se životní náklady nebo rodinné poměry změní? Pokud ano, jak (např. prostřednictvím systému automatické indexace)?

Jestliže rodiče nedosáhnou dohody, rozhoduje o výživném soud.

Při určování částky výživného je nutné zohlednit následující faktory:

a) odůvodněné potřeby dítěte (pravidelné výdaje nutné k pokrytí nákladů na obživu dítěte, zdravotní péči, výchovu a vzdělávání);

b) příjmy a finanční situace obou rodičů;

c) další děti, které žijí s rodiči v jedné domácnosti (vlastní děti, děti nevlastní nebo děti v pěstounské péči), a děti, vůči nimž mají rodiče vyživovací povinnost;

d) vlastní příjem dítěte; a

e) dávky a příspěvky na dítě a rodinu, sociální služby a dávky sociálního zabezpečení, které jsou poskytovány na dítě a na rodiče, který dítě vychovává (§4:218 odst. 2 občanského zákoníku).

Výživné musí být placeno jako pevně stanovená částka. Soud může rozhodnout, že výživné, které se má platit, se jednou ročně automaticky upraví na základě nárůstu indexu spotřebitelských cen, každoročně zveřejňovaného maďarským ústředním statistickým úřadem, a to od 1. ledna následujícího roku (§4:207 občanského zákoníku). Výživné na dítě bývá obecně stanoveno na úrovni 15–25 % průměrného příjmu osoby, která má povinnost výživné platit. Obecně je při určování průměrného příjmu osoby povinné platit výživné nutné zohlednit celkový celoroční příjem této osoby v roce, který předcházel zahájení řízení o výživném (§4:218 odst. 4 občanského zákoníku).

Jestliže se změní dohoda stran nebo okolnosti, které tvoří základ rozhodnutí soudu o výši výživného, a pokud by takováto změna ohrozila důležitý zákonem chráněný zájem některé ze stran v případě, že by tato strana měla nadále platit výživné za stejných podmínek, může tato strana požádat o změnu výše výživného nebo podmínek jeho platby. O změnu dohodnuté výše výživného nesmí požádat strana, která měla změnu své situace předvídat, když dohodu o výživném uzavírala, nebo strana, která za tuto změnu nese osobní odpovědnost.

9 Jak a komu bude výživné vypláceno?

Povinná osoba musí výživné platit osobě oprávněné, a to pravidelně (např. měsíčně) a předem.

10 Neplatí-li dotčená osoba (dlužník) výživné dobrovolně, jaké kroky je možné učinit, aby byla k placení přinucena?

Jestliže povinná osoba neplatí výživné dobrovolně, může oprávněná osoba předložit svoji pohledávku soudu a soud může nařídit exekuci. Pohledávku na výživném, která je starší než šest měsíců, lze zpětně vymáhat, jestliže oprávněná osoba může řádně zdůvodnit, proč návrh na výkon rozhodnutí podala pozdě. Pohledávky na výživném, které jsou starší než tři roky, u soudu vymáhat nelze (§4:208 odst. 3 občanského zákoníku).

V případě neuhrazeného výživného na nezletilé dítě se na soud může obrátit poručnický orgán a v případě dlužného výživného na rodiče se se souhlasem tohoto rodiče může na soud obrátit příslušný okresní úřad (§4:208 odst. 1 občanského zákoníku).

Příbuzní, kteří mají vyživovací povinnost a poskytují výživné na osobu mající nárok na výživné, nebo o tuto osobu pečují, mohou z vlastního podnětu podat žalobu na jiné strany, které mají vyživovací povinnost (§4:208 odst. 2 občanského zákoníku).

V rozhodnutí, jímž se povinnost platit výživné ukládá osobě pobírající mzdu, soud na žádost oprávněné osoby vyzve přímo zaměstnavatele, aby částku uvedenou v rozhodnutí srážel ze mzdy a platil ji oprávněné osobě.

Pokud soud nestanoví přímou povinnost, ale strana později podá návrh na exekuci na základě rozsudku soudu nebo dohody stran schválené rozhodnutím soudu, soud vydá exekuční příkaz na srážky ze mzdy, pokud tyto srážky stačí k pokrytí dotčené částky.

Sražená částka nesmí přesáhnout 50 % mzdy zaměstnance. Z příspěvku v nezaměstnanosti (dávka v nezaměstnanosti, dávka v nezaměstnanosti před důchodem, doplněk příjmu a dávka pro osoby, které hledají zaměstnání) lze na výživné odečíst nanejvýš 33%.

Jestliže povinná osoba nemá žádný pravidelný příjem nebo pokud částka, která má být sražena z jejího příjmu, nestačí k pokrytí dlužné částky, nařídí soud exekuci. V takovém případě se exekuce v souladu podle právních předpisů vztahuje nejen na mzdu, ale také na další majetek.

11 Popište prosím stručně případná omezení týkající se výkonu rozhodnutí, zejména pravidla ochrany dlužníka a promlčecí a prekluzivní lhůty ve vašem systému výkonu rozhodnutí.

Informace o postupech při výkonu rozhodnutí (exekuci) naleznete na těchto webových stránkách.

12 Existuje nějaká organizace nebo orgán, které mi mohou pomoci při vymáhání výživného?

Viz odpověď na otázku č. 10 výše.

Rodič nebo jiný zákonný zástupce dítěte, které má nárok na výživné, může požádat poručnický orgán o zálohu na výživné, jestliže výživné za nejméně posledních předchozích šest měsíců nebylo možné vymoci.

V oznámení o zahájení řízení poručnický orgán vyzve povinnou osobu, aby výživné neprodleně uhradila, a vydá za tímto účelem usnesení.

Poručnický orgán oznámí své rozhodnutí zaměstnavateli povinné osoby, vykonávacímu soudu, nezávislému soudnímu exekutorovi, státnímu zastupitelství příslušnému podle bydliště oprávněné a povinné osoby, notáři příslušnému podle bydliště povinné osoby, daňovému orgánu a krajskému úřadu v Budapešti nebo krajské samosprávě, které poskytují zálohu na výživné.

Neplacení výživného je trestným činem. Ten, kdo vlastní vinou neplní svoji zákonnou vyživovací povinnost, která je stanovena vykonatelným úředním rozhodnutím, bude odsouzen ke dvěma letům odnětí svobody.

13 Mohou (vládní nebo soukromé) organizace zaplatit namísto dlužníka zálohu odpovídající plné výši výživného nebo jeho části?

Ano (viz otázku č. 3).

14 Pokud se nacházím v tomto členském státě a dlužník má bydliště v jiné zemi:

14.1 Může mi pomoci orgán nebo soukromá organizace v tomto členském státě?

Maďarské ministerstvo spravedlnosti poskytuje na vyžádání pomoc navrhovatelům žijícím v Maďarsku, a to podle nařízení Rady (ES) č. 4/2009 a mezinárodních dohod, přičemž udržuje soustavný kontakt s ústředním orgánem odpovídajícím za záležitosti týkající se výživného v dotčeném jiném členském státě. Navrhovatel může požádat, aby bylo rozhodnutí o platbě výživného vydané maďarským soudem vykonáno v zahraničí, a jestliže takové rozhodnutí neexistuje, aby byla v zahraničí stanovena vyživovací povinnost nebo aby bylo výživné, které má být placeno v zahraničí, zvýšeno. Příjemcem formální žádosti není ministerstvo spravedlnosti, nýbrž okresní soud určený na základě místa pobytu, bydliště nebo místa zaměstnání navrhovatele, nebo okresní soud, který v prvním stupni vynesl rozhodnutí, o jehož výkon se žádá. K podání žádosti nebo k řízení v zahraničí není nutné být zastoupen advokátem. Straně, která nemá právního zástupce, může s podáním žádosti pomoci soud. Soud předá žádost a požadované přílohy ministerstvu spravedlnosti. Ministerstvo spravedlnosti zašle překlad žádosti ústřednímu orgánu, který odpovídá za záležitosti týkající se výživného v jiném členském státě. Ústřední orgán přijme opatření nutná k zahájení řízení vůči povinné osobě. Ministerstvo spravedlnosti navrhovatele o vývoji řízení soustavně informuje, a to na základě informací obdržených ze zahraničí.

14.2 Pokud ano, jak se mohu na takový orgán nebo soukromou organizaci obrátit?

Ministerstvo spravedlnosti, oddělení mezinárodního práva soukromého (Igazságügyi Minisztérium, Nemzetközi Magánjogi Főosztály)

adresa: H-1055 Budapešť, Kossuth Lajos tér 2-4

poštovní adresa: H-1357 Budapešť, Pf. 2

tel.: +36 (1) 795-4846

fax.: +36 (1) 795-0463

e-mail: Odkaz se otevře v novém okně.nmfo@im.gov.hu

web: Odkaz se otevře v novém okně.http://igazsagugyiinformaciok.kormany.hu/nemzetkozi-gyermekelviteli-es-tartasdijjal-kapcsolatos-ugyek

15 Pokud se nacházím v jiné zemi a dlužník v tomto členském státě?

15.1 Mohu svou žádost adresovat přímo orgánu nebo soukromé organizaci v tomto členském státě?

Nikoli, žádost musí být podána prostřednictvím ústředního orgánu odpovědného za záležitosti týkající se výživného v členském státě, v němž má navrhovatel bydliště.

15.2 Pokud ano, jak se mohu na takový orgán nebo soukromou organizaci obrátit a jaká pomoc mi může být poskytnuta?

Přehled ústředních orgánů členských států naleznete zde.

16 Je tento členský stát vázán Haagským protokolem z roku 2007?

Ano.

17 Pokud tento členský stát není vázán Haagským protokolem z roku 2007, jaké právo bude použitelné pro pohledávku výživného podle pravidel mezinárodního práva soukromého? Jaká jsou příslušná pravidla mezinárodního práva soukromého?

-

18 Jaká pravidla upravují přístup ke spravedlnosti v přeshraničních věcech v rámci EU podle struktury kapitoly V nařízení o vyživovací povinnosti?

Na základě přijaté žádosti se ministerstvo spravedlnosti obrátí na příslušný útvar, který poskytuje právní pomoc, a požádá jej, aby navrhovateli žijícímu v zahraničí přidělil advokáta. Ve věcech uvedených v článku 46 nařízení Rady (ES) č. 4/2009 je zaručeno plné osvobození od nákladů řízení a stát uhradí také poplatky advokátka právní zastoupení. Ve věcech uvedených v článku 47 mají strany podle maďarského práva nárok na odklad úhrady nákladů řízení. Podle příslušných ustanovení stát hradí náklady řízení (např. soudní poplatky, odměnu advokáta) předem bez ohledu na finanční situaci dotčené strany, jestliže je však strana neúspěšná, soud jí může nařídit, aby náklady uhradila. Jestliže navrhovatel prokáže, že má vzhledem ke své finanční situaci podle maďarského práva nárok na plné osobní osvobození od úhrady nákladů řízení, nebude muset náklady uhradit ani v případě, že nebude mít ve věci úspěch.

19 Jaká opatření přijal členský stát, aby zajistil, že ústřední orgány plní činnosti popsané v článku 51 nařízení o vyživovací povinnosti?

Uplatňování nařízení o výživném v Maďarsku je upraveno zákonem Odkaz se otevře v novém okně.LXVII z roku 2011.

 

Tyto internetové stránky jsou součástí portálu Odkaz se otevře v novém okně.Vaše Evropa.

Velice uvítáme jakoukoli Odkaz se otevře v novém okně.zpětnou vazbu ohledně užitečnosti poskytnutých informací.

Your-Europe


Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 16/12/2020

Nároky z výživovací povinnosti - Malta

OBSAH


Evropská soudní síť pro občanské a obchodní věci

1 Co znamenají pojmy „výživné“ a „vyživovací povinnost“ v praxi? Které osoby musí platit výživné jiné osobě?

Na Maltě odkazuje pojem „výživné“ na částku, kterou má povinný platit oprávněnému na základě dohody o výživném vyplývající z rodinného vztahu. Jde-li o vztah, který vznikne uzavřením sňatku nebo registrovaného partnerství, má jedna strana tohoto vztahu povinnost podporovat druhou stranu.

Pojem „vyživovací povinnost“ se vztahuje na povinnost platit určitou výši výživného, kterou musí povinný poskytovat za popsaných okolností oprávněnému. Vyživovací povinnost existuje bez ohledu na to, zda byla stanovena výše výživného, a rovněž nezávisle na tom, zda je výživné placeno.

Článek 3B občanského zákoníku stanoví, že manželé a bývalí manželé jsou povinni se navzájem podporovat a že rodiče mají vyživovací povinnost vůči svým dětem. Článek 4 zákona o registrovaném partnerství (Civil Unions Act) stanoví, že registrovaní partneři mají stejná práva a povinnosti jako manželé, a jsou proto povinni se vzájemně podporovat i poté, co jejich vztah skončil, pokud pro neplacení výživného neexistuje oprávněný důvod. Ve výjimečných případech mají děti podle článku 8 občanského zákoníku povinnost podporovat své nemajetné rodiče nebo jiné předky v přímé linii.

2 Do jakého věku může dítě dostávat vyživovací příspěvek? Liší se pravidla pro výživné týkající se nezletilých od pravidel týkajících se dospělých?

Obecně může dítě pobírat výživné do věku šestnácti let. Podle čl. 3B odst. 2 občanského zákoníku jsou však rodiče povinni poskytovat svým dětem odpovídající výživné i nadále, pokud dosud studují a účastní se řádného denního studia, odborné přípravy nebo výuky, a to až do dovršení věku 23 let. Stejný článek rovněž stanoví, že rodiče musí své děti zaopatřovat v případě, trpí-li tělesným nebo mentálním postižením, jak je stanoveno v předpisech o rovných příležitostech (osoby se zdravotním postižením).

3 Měl bych se s žádostí o výživné obrátit na příslušný orgán nebo na soud? Jaké jsou hlavní prvky tohoto postupu?

Za účelem dosažení rozhodnutí o stanovení výše výživného, jež má být placeno, a četnosti těchto plateb je nutno podat návrh civilnímu soudu (odboru pro věci rodinného práva) (Civil Court (Family Section)).

V těchto případech je řízení zahájeno tím, že soud určí mediátora, který poté strany (nebo jejich zástupce) vyzve ke schůzce u soudu. Během této schůzky je mediátor stranám nápomocen při dosahování smírného řešení. Jestliže strany schválí znění dohody o výživném, zašle mediátor kopii návrhu dohody předsedovi rodinného soudu (Family Court). Soud dohodu přezkoumá, a pokud se domnívá, že žádná ze stran, včetně osoby, jíž má být výživné placeno, nebude touto dohodou poškozena, návrh schválí a strany pak mohou dohodu podepsat u notáře.

Pokud se strany na návrhu dohody o výživném během mediačního řízení neshodnou, postoupí mediátor věc zpět předsedovi rodinného soudu, aby mohlo být zahájeno soudní řízení. V tomto případě projedná rodinný soud podání advokátů obou stran a vydá v dané věci rozhodnutí.

Mediační řízení je bezplatné a není nutné, aby strany zastupoval advokát. Před uzavřením takovýchto dohod se však vždy doporučuje vyžádat si právní pomoc. Soudní řízení se naopak koná za účasti advokátů a je spojeno se soudními poplatky, ledaže strany požádají o právní pomoc a jsou pro ni způsobilé.

4 Je možné podat žádost jménem příbuzného (pokud ano, jakého stupně) nebo jménem dítěte?

Návrh na stanovení výživného může podat oprávněný z výživného, jeho zástupce nebo opatrovník dítěte. O výživné na dítě může požádat osoba, která má dítě v péči.

5 Jestliže mám v úmyslu podat žalobu, jak zjistím, který soud je příslušný?

Prostřednictvím právního oznámení (Legal Notice) č. 396 z roku 2003 (Odkaz se otevře v novém okně.sekundární právní předpis 12.19) je soudem příslušným pro rozhodování v rodinných věcech civilní soud (odbor pro věci rodinného práva). O výši výživného, které má být placeno (pokud nebylo dosaženo dohody u mediátora), proto rozhoduje civilní soud (odbor pro věci rodinného práva).

Pokud povinný výživné neplatí, může oprávněný podat stížnost na policii, která může proti povinnému zahájit trestní řízení. Toto řízení bude zahájeno u magistrátního soudu (trestního soudu) (Court of Magistrates (Criminal Judicature)).

6 Musím jako žalobce podat žalobu skrze nějakého prostředníka (např. advokáta, ústředního nebo místního orgánu atd.)? Pokud ne, jaké postupy se použijí?

K zahájení řízení ve věcech výživného ze zahraničí při použití nařízení (ES) č. 4/2009 je nutno kontaktovat maltský ústřední orgán, který zahájí řízení u mediátora a u civilního soudu (odbor pro věci rodinného práva), pokud to pokládá za nezbytné.

Maltský ústřední orgán je rovněž oprávněnému nápomocen při podávání příslušných stížností policii, aby mohlo být v případě potřeby zahájeno trestní řízení.

7 Musím platit poplatky za podání žaloby? Pokud ano, o jakou částku se bude přibližně jednat? Jsou-li mé finanční prostředky nedostačující, může mi být poskytnuta právní pomoc k úhradě nákladů řízení?

V souladu s nařízením (ES) č. 4/2009 zahajuje řízení o výživném k dětem bezplatně ústřední orgán.

S ohledem na výživné mezi manželi bude ústřední orgán manželům nápomocen v řízení, které je bezplatné, jako například mediace u rodinného soudu. Není-li mediace úspěšná, musí si oprávněný vyžádat pomoc soukromého advokáta, který bude navrhovateli pomáhat u maltských soudů. Poplatky spojené se soudy a advokáty jsou stanoveny v příloze A zákoníku organizace soudů a civilního řízení (Odkaz se otevře v novém okně.Code of Organization and Civil Procedure) (kapitola 12 sbírky zákonů Malty). Je-li osoba podávající návrh na výživné mezi manželi způsobilá pro právní pomoc v souladu s maltským právem, bude ústřední orgán této osobě odpovídajícím způsobem nápomocen.

8 Jaký druh výživného soud pravděpodobně přizná? Jak se výše výživného vypočítá? Může být rozhodnutí soudu přezkoumáno, pokud se životní náklady nebo rodinné poměry změní? Pokud ano, jak (např. prostřednictvím systému automatické indexace)?

Výpočet výše výživného, kterou lze přiznat, se u jednotlivých soudů liší, jelikož závisí na řadě kritérií. I přes to, že pro výpočet výživného neexistuje žádný vzorec, zohlední civilní soud (odbor pro věci rodinného práva) tyto faktory:

i. životní úroveň povinného a životní úroveň oprávněného a/nebo dětí;

ii. to, zda dítě potřebuje dodatečné peněžní prostředky s ohledem na zdravotní postižení nebo případné další potřeby, a

iii. to, zda povinný udržuje styk s dětmi.

Rozhodnutí soudu může být přezkoumáno. Změnit rozhodnutí o výživném, které má být placeno, je však obtížné, zejména pokud nedojde ke změně okolností. Dojde-li ke změně situace (pokud například nezletilá osoba potřebuje vyšší výživné z důvodu dlouhodobé nemoci nebo pokud se významně změní mzda povinného), mohou soudy podmínky týkající se výživného změnit.

Rodinný soud obvykle vyžaduje, aby se výživné každý rok zvyšovalo podle míry inflace v zemi. Stejně tak je doložka o zvýšení výživného kvůli míře inflace obvykle vložena i do dohody o výživném, jíž bylo dosaženo během mediace.

9 Jak a komu bude výživné vypláceno?

Výživné může povinný platit přímo oprávněnému v hotovosti, šekem nebo bankovním převodem. Soud může rozhodnout, že částka dlužného výživného má být strhávána z příjmů povinného, a stržená částka je pak zasílána přímo oprávněnému. Posledně uvedená možnost obvykle nastává, pokud povinný neplatí výživné opakovaně.

Je-li maltskému ústřednímu orgánu nařízeno zahájit řízení jménem oprávněného z výživného, podnikne zmíněný orgán kroky k tomu, aby povinný přiměl k zaslání peněžních prostředků přímo oprávněnému. Pokud povinný odmítne zaplatit, bude věc postoupena soudu.

V takovém případě požádá maltský ústřední orgán soud o vydání potřebného příkazu k obstavení bankovních účtů a poukázání peněžních prostředků oprávněnému.

10 Neplatí-li dotčená osoba (dlužník) výživné dobrovolně, jaké kroky je možné učinit, aby byla k placení přinucena?

Ústřední orgán využije všech opravných prostředků, které jsou k dispozici podle maltského práva. Maltský ústřední orgán konkrétně nejprve zašle dopis informující o zahájení soudního řízení proti této osobě. Pokud povinný na tento dopis nereaguje, požádá maltský ústřední orgán oprávněného o vydání písemného prohlášení a věc bude postoupena maltské policii, která bude vůči povinnému postupovat v souladu s ustanoveními trestního zákoníku.

V případě potřeby bude maltský ústřední orgán navrhovateli nápomocen a advokáti z oddělení právní pomoci nebo z ústředního orgánu zahájí řízení proti povinnému za účelem uhrazení nedoplatků na výživném. Má-li v tomto případě povinný příjem, lze soudu podat žádost o zajištění části příjmu a její převod přímo oprávněnému. Má-li povinný hodnotný majetek, avšak žádné příjmy, může soud majetek zpeněžit a poukázat peněžní prostředky ústřednímu orgánu, který je zašle oprávněnému.

11 Popište prosím stručně případná omezení týkající se výkonu rozhodnutí, zejména pravidla ochrany dlužníka a promlčecí a prekluzivní lhůty ve vašem systému výkonu rozhodnutí.

Prekluzivní lhůta pro zahájení trestního řízení z důvodu neplacení výživného činí šest měsíců. Trestní řízení nebude zahájeno, pokud oprávněný nepodal na policii stížnost do 6 měsíců ode dne, k němuž mělo být výživné vyplaceno.

V článku 2156 občanského zákoníku je stanoveno, že žaloby pro neplacení výživného jsou promlčeny po uplynutí 5 let.

12 Existuje nějaká organizace nebo orgán, které mi mohou pomoci při vymáhání výživného?

Maltský ústřední orgán bude nápomocen:

a. oprávněnému, který nežije na Maltě, pokud musí žalovat povinného na Maltě, konkrétně při pátrání po povinném a usnadnění řízení proti povinnému (s těmito žádostmi se zachází jako s „dožádáním“);

b. oprávněnému žijícímu na Maltě, pokud musí žalovat povinného, který na Maltě nežije, a to zasláním žádosti jinému ústřednímu orgánu za účelem zjištění místa pobytu povinného a podání žaloby na něj.

13 Mohou (vládní nebo soukromé) organizace zaplatit namísto dlužníka zálohu odpovídající plné výši výživného nebo jeho části?

Ne, to není možné.

14 Pokud se nacházím v tomto členském státě a dlužník má bydliště v jiné zemi:

14.1 Může mi pomoci orgán nebo soukromá organizace v tomto členském státě?

Pokud má oprávněný bydliště na Maltě a povinný pobývá v jiném členském státě, může oprávněný z výživného maltský ústřední orgán požádat, aby spolupracoval s ústředním orgánem v tomto jiném členském státě za účelem zjištění místa, kde se povinný zdržuje, jeho kontaktování a informování o vyživovací povinnosti.

Nebylo-li vydáno rozhodnutí o výši výživného, měl by se maltský ústřední orgán spojit s ústředním orgánem v jiném členském státě a vyžádat si pomoc s cílem zajistit, aby soudy nebo správní orgány tohoto členského státu vydaly rozhodnutí, které stanoví výši výživného, jež má být od povinného vymáháno.

Poté by se měl maltský ústřední orgán spojit se zahraničním ústředním orgánem za účelem získání informací o nejlepším možném způsobu zajištění výkonu rozhodnutí o výživném v případě, že povinný dobrovolně nespolupracuje.

14.2 Pokud ano, jak se mohu na takový orgán nebo soukromou organizaci obrátit?

Maltský ústřední orgán zveřejnil své kontaktní údaje na internetových stránkách Evropského soudního atlasu.

15 Pokud se nacházím v jiné zemi a dlužník v tomto členském státě?

15.1 Mohu svou žádost adresovat přímo orgánu nebo soukromé organizaci v tomto členském státě?

V přeshraničních věcech týkajících se výživného bude maltský ústřední orgán oprávněnému ze zahraničí nápomocen při zajišťování plnění vyživovací povinnosti. V tomto případě bude maltský ústřední orgán podle okolností daného případu zastupovat oprávněného u všech ostatních správních orgánů nebo soudů. Maltský ústřední orgán bude požadovat vyplnění potřebných formulářů a před zahájením soudního řízení si může rovněž vyžádat souhlas oprávněného.

Pokud oprávněný usiluje o získání výživného od povinného v rámci vyživovací povinnosti mezi manželi, bude oprávněnému bezplatná právní pomoc u soudů poskytnuta pouze v případě, splňuje-li stejná kritéria pro poskytnutí bezplatné právní pomoci, jaká se vztahují na osoby s bydlištěm na Maltě.

15.2 Pokud ano, jak se mohu na takový orgán nebo soukromou organizaci obrátit a jaká pomoc mi může být poskytnuta?

Kontaktní údaje maltského ústředního orgánu jsou uvedeny v Evropském soudním atlasu. Ústřední orgán bude vykonávat funkce popsané podrobně v odpovědi na otázku č. 21, funkce uvedené v písmenech i) až j), tj. zjištění místa, kde se povinný zdržuje, zajištění vykonatelného rozhodnutí vůči povinnému (a pokud takovéto rozhodnutí neexistuje, poskytnutí pomoci oprávněnému při jeho získání) a napomáhání povinnému při výkonu tohoto rozhodnutí.

16 Je tento členský stát vázán Haagským protokolem z roku 2007?

Ano, Malta je vázána Haagským protokolem z roku 2007.

17 Pokud tento členský stát není vázán Haagským protokolem z roku 2007, jaké právo bude použitelné pro pohledávku výživného podle pravidel mezinárodního práva soukromého? Jaká jsou příslušná pravidla mezinárodního práva soukromého?

Nepoužije se.

18 Jaká pravidla upravují přístup ke spravedlnosti v přeshraničních věcech v rámci EU podle struktury kapitoly V nařízení o vyživovací povinnosti?

Ústřední orgán poskytne osobám, které se na něj obrátí v přeshraničních věcech týkajících se výživného, bezplatně pokyny. Podá-li žádost osoba žijící v zahraničí, maltský ústřední orgán zajistí, aby byla této osobě poskytnuta podpora, kterou potřebuje, a to podle povahy pohledávky. Pokud se pohledávka týká osobní podpory, poskytne maltský ústřední orgán žadateli poradenství a obecné pokyny.

Jestliže se pohledávka výživného týká dětí, maltský ústřední orgán zajistí, aby bylo proti povinnému bezplatně zahájeno soudní řízení.

Požádá-li oprávněný žijící na Maltě maltský ústřední orgán o pomoc při vymáhání výživného ze zahraničí, bude tento orgán dotyčné osobě nápomocen při podání žaloby u soudů a bude v kontaktu se zahraničním ústředním orgánem, pokud jde o výsledek řízení a projednání možnosti vymáhat dlužné výživné.

19 Jaká opatření přijal členský stát, aby zajistil, že ústřední orgány plní činnosti popsané v článku 51 nařízení o vyživovací povinnosti?

Jednotlivé případy jsou přidělovány úředníkům s cílem zajistit, aby maltský ústřední orgán odesílal a přijímal žádosti, udržoval kontakt s povinným a oprávněným a informoval zahraniční ústřední orgán o vývoji v jednotlivých případech. Úředníkovi, který případ vyřizuje, budou nápomocni právníci s dlouholetými zkušenostmi s řízením ve věcech rodinných a se správním řízením.

V projednávaných případech bude úředník, který daný případ vyřizuje, korespondovat přímo s kontaktní osobou na Maltě a s ústředním orgánem v zahraničí. Sdělení jsou obvykle zasílána prostřednictvím elektronické a/nebo běžné pošty. V určitých případech jsou však se zahraničním ústředním orgánem nebo osobou žádající o služby maltského ústředního orgánu vedeny i telefonické rozhovory. V nově přicházejících věcech se maltský ústřední orgán snaží zapojit klienta do veškeré korespondence mezi ústředními orgány.

Níže jsou uvedena některá opatření, která se přijímají v následujících situacích:

a) pokud to okolnosti vyžadují, pro poskytnutí nebo usnadnění poskytnutí právní pomoci: je-li to nezbytné a nutné, může ústřední orgán najmout advokáta, který bude klienta zastupovat, nebo může nařídit, aby podle okolností daného případu byli klientovi nápomocni advokáti poskytující právní pomoc či jiní právní zástupci;

b) pro pomoc při zjišťování místa, kde se zdržuje povinný nebo oprávněný, zejména za použití článků 61, 62 a 63 nařízení: v těchto případech ústřední orgán nejprve předběžně vyhledává zaevidované adresy a kontaktní údaje dotyčné osoby ve veřejných databázích. Je-li maltskému ústřednímu orgánu poskytnuto více informací, je vyhledávání provedeno v souladu s tím a za účelem získání informací o majetku povinného budou kontaktovány i jiné vládní instituce;

c) pro pomoc při získávání relevantních informací o příjmech, a pokud je to nezbytné, o majetkových poměrech povinného nebo oprávněného, včetně umístění majetku, zejména za použití článků 61, 62 a 63 nařízení: ústřední orgán bude kontaktovat vnitrostátní úřad práce s cílem zjistit, zda je dotyčná osoba v současnosti zaměstnána, či nikoli. Je-li proti povinnému zahájeno soudní řízení, ústřední orgán navrhne, aby advokát, který zastupuje oprávněného, požádal soud o předvolání i jiné vládní instituce, například daňový úřad, dopravní orgán a místní banky nebo jakýkoli jiný příslušný subjekt, za účelem poskytnutí důkazů o výdělku a majetku povinného;

d) pro podporu smírného řešení s cílem dosáhnout dobrovolného placení výživného, ve vhodných případech za použití mediace, uzavřením smíru nebo obdobnými prostředky: před zahájením soudního řízení bude maltský ústřední orgán povinného kontaktovat a vybídne jej k dosažení smírné dohody, přičemž mu vysvětlí, proč to je vždy v jeho nejlepším zájmu. Má-li mediace šanci na úspěch, postoupí maltský ústřední orgán věc profesionálním mediátorům, pokud však vyhlídka na dosažení smírného řešení neexistuje, je zahájeno soudní řízení;

e) pro usnadnění průběžného výkonu rozhodnutí ve věci výživného včetně nedoplatků: maltský ústřední orgán může zahájit řízení nebo navrhnout zahájení soudního řízení proti povinnému, kdy soud případný majetek povinného zpeněží nebo vydá soudní příkaz k srážkám ze mzdy;

f) pro usnadnění získávání a rychlého převodu plateb výživného: maltský ústřední orgán zahájí soudní řízení a požádá soud, aby povinnému nařídil zaplatit příslušnou částku přímo oprávněnému z výživného. Pokud povinný tyto platby neprovede, požádá maltský ústřední orgán v případě výživného na dítě soudy o vydání potřebného příkazu k zajištění majetku povinného a výnosy budou poté zaslány oprávněnému. V případě výživného mezi manželi bude maltský ústřední orgán navrhovateli nápomocen prostřednictvím soukromých advokátů nebo prostřednictvím systému právní pomoci;

g) pro usnadnění získávání písemností nebo jiných důkazních prostředků, aniž je dotčeno nařízení (ES) č. 1206/2001: pokud jsou potřebné písemnosti nebo informace již veřejně dostupné, maltský ústřední orgán tyto údaje shromáždí a poskytne oprávněnému. Nejsou-li informace veřejně dostupné, bude orgánu nebo subjektu, který má tyto informace k dispozici, podána zvláštní žádost. Nemůže-li ústřední orgán tyto informace získat, může podle okolností daného případu soud požádat, aby nařídil zpřístupnění těchto informací;

h) pro poskytování pomoci při určení rodičovství, je-li to nezbytné pro vymáhání výživného: maltský ústřední orgán bude navrhovateli nápomocen v řízení o určení rodičovství a poskytne mu informace o soukromých službách, které jsou pro řízení nezbytné, zejména co se týká testů DNA.

V případě potřeby bude ústřední orgán cizinci nápomocen při zajištění zástupce, který by mohl být na Maltě uveden jeho jménem v příslušné veřejné listině. Jinak musí o rodičovství rozhodnout soudy, a maltský ústřední orgán proto pouze zajistí postoupení dané věci soudu, aby ten o ní mohl rozhodnout;

i) pro zahájení nebo usnadnění zahájení řízení za účelem přijetí nezbytných předběžných opatření, jež mají územní povahu a jejichž účelem je zajistit účinek podaných návrhů ve věcech výživného: má-li maltský ústřední orgán podezření, že povinný činí opatření k zhoršení své ekonomické situace, zajistí, aby bylo požádáno o vydání potřebných soudních příkazů, které povinnému zakazují zbavovat se majetku v rozporu se zájmy oprávněného;

j) pro usnadnění doručování písemností, aniž je dotčeno nařízení (ES) č. 1393/2007: jsou-li zapotřebí další informace o povinném, které může zákonně získat a předat jakákoli soukromá osoba na Maltě, nařídí maltský ústřední orgán svým zaměstnancům, aby tyto údaje shromáždili. Tyto údaje mohou být získány od veřejných nebo soukromých subjektů.

V případě potřeby se maltský ústřední orgán spojí s odesílajícími a přijímajícími subjekty určenými podle nařízení (ES) č. 1393/2007 s cílem zajistit řádné doručení určitých písemností.

 

Tyto internetové stránky jsou součástí portálu Odkaz se otevře v novém okně.Vaše Evropa.

Velice uvítáme jakoukoli Odkaz se otevře v novém okně.zpětnou vazbu ohledně užitečnosti poskytnutých informací.

Your-Europe


Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 16/12/2020

Nároky z výživovací povinnosti - Nizozemí

OBSAH


Evropská soudní síť pro občanské a obchodní věci

1 Co znamenají pojmy „výživné“ a „vyživovací povinnost“ v praxi? Které osoby musí platit výživné jiné osobě?

Vyživovací povinností se rozumí povinnost přispívat na životní náklady oprávněného. Povinnost poskytovat výživné vzniká z pokrevního příbuzenství, příbuzenství sňatkem a (předchozího) manželského svazku.

Které osoby jsou povinny poskytovat výživné jiné osobě:

— rodiče dětem

— děti rodičům

— rozvedený manžel druhému manželovi (nebo bývalý registrovaný partner druhému partnerovi)

Vyživovací povinnost mezi manželi během manželství trvá i poté, kdy je manželství rozvedeno. Soud může rozvedenému manželovi, jehož příjem není dostatečný pro hrazení jeho životních nákladů (a nelze rozumně předpokládat, že by takový příjem získal), přiznat na návrh v rozsudku o rozvodu nebo v pozdějším rozhodnutí výživné od bývalého manžela. Při stanovení rozsahu vyživovací povinnosti soudce přihlíží k potřebám bývalého manžela a k prostředkům (finančním zdrojům) druhého bývalého manžela. Svou roli mohou sehrát i faktory nefinanční, například délka trvání manželství či délka spolužití. Nestanoví-li soud časové omezení vyživovací povinnosti, zanikne tato povinnost automaticky po 12 letech. Na návrh bývalého manžela žádajícího výživné může soud toto období prodloužit, nachází-li se tento manžel ve zvláštních finančních potížích. U krátkých bezdětných manželství (ne delších než 5 let) není vyživovací povinnost v zásadě stanovena na období delší, než bylo trvání samotného manželství.

Výše uvedené se použije rovněž pro výživné mezi bývalými registrovanými partnery.

Bývalí manželé mohou ve věci výživného uzavírat mimosoudní dohody. Taková dohoda je obvykle součástí rozvodové dohody. V praxi tuto dohodu potvrzuje soud v rozsudku o rozvodu. Potvrzení tohoto druhu dává oprávněnému na výživné více právní jistoty.

Jiné kategorie vyživovací povinnosti:

Manželé/registrovaní partneři

Manželé a registrovaní partneři jsou oba povinni, kromě výjimečných případů, přispívat na náklady společné domácnosti. V tomto ohledu se mohou dohodnout jinak v předmanželské či partnerské smlouvě.

Biologický otec/životní partner matky

Biologický otec dítěte má vyživovací povinnost k dítěti, jehož je otcem (nikoli zákonně uznaným), není-li dítě s tímto nebo jakýmkoli jiným mužem v právním rodinném vztahu (jinými slovy, nemá-li dítě zákonného otce). Stejná povinnost se váže na životního partnera matky, který dal souhlas k jednání, jež mohlo vést ke zplození dítěte.

Společná (střídavá) péče

Osoba, která není rodičem, ale s rodičem dítěte společně o dítě pečuje, má k tomuto dítěti vyživovací povinnost (článek 1:253w BW). Vyživovací povinnost trvá, dokud dítě nedosáhne věku 21 let; v tomto věku je z důvodu zletilosti dítěte společná péče ukončena.

V jakých případech?

Vyživovací povinnost existuje obecně řečeno jen tehdy, jestliže toho osoba oprávněná na výživné potřebuje. Osoba toho potřebuje, nemá-li dostatečný příjem pro své potřeby a nelze-li rozumně očekávat, že by byla schopna takového příjmu sama dosáhnout.

Výjimka

Výjimkou z tohoto pravidla je vyživovací povinnost rodičů a biologických otců k nezletilým dětem a k dětem ve věkové kategorii mladších dospělých (do věku 21 let). V těchto případech vyživovací povinnost vzniká, i pokud toho osoba oprávněná na výživné nepotřebuje.

2 Do jakého věku může dítě dostávat vyživovací příspěvek? Liší se pravidla pro výživné týkající se nezletilých od pravidel týkajících se dospělých?

Dětem mladším 18 let (nezletilým) jsou rodiče povinni hradit náklady na péči a výchovu. Jedná se o životní náklady a další náklady spojené s výchovou dítěte, například se vzděláváním a zájmovou činností. Rodiče jsou povinni hradit náklady na péči a výchovu podle svých prostředků. Tato povinnost trvá i tehdy, má-li dítě vlastní prostředky a/nebo příjem.

U dětí ve věku 18, 19 a 20 let („mladší dospělí“) odpovídají rodiče za hrazení životních nákladů a nákladů na vzdělání. Životní náklady a náklady na vzdělání jsou považovány za totéž, co náklady na péči a výchovu v dětství. Tato vyživovací povinnost je nezávislá na stupni potřebnosti oprávněného.

Pro tuto kategorii osob zároveň existuje rozšířená vyživovací povinnost, a to i v případě, že mají-li vlastní příjem ze závislé činnosti či z kapitálu nebo když uzavřou manželství. Na základě vlastních příjmů dítěte se však určuje rozsah jeho potřeby výživného.

K dětem ve věku 21 let a starším mají rodiče vyživovací povinnost jen tehdy, jestliže toho dítě potřebuje a není se o sebe schopno starat. Například je-li dítě fyzicky nebo duševně postižené.

3 Měl bych se s žádostí o výživné obrátit na příslušný orgán nebo na soud? Jaké jsou hlavní prvky tohoto postupu?

Částka, kterou musí osoba povinná na plnění vyživovací povinnosti platit, je buď určena samotnými stranami a stanovena v dohodě, nebo ji určí soud.

O rozhodnutí o výživném pro bývalého manžela nebo pro dítě je také často žádán soud během rozvodového řízení.

4 Je možné podat žádost jménem příbuzného (pokud ano, jakého stupně) nebo jménem dítěte?

Nikoli. Žádost musí podat právní zástupce osoby oprávněné na výživné. Osoby oprávněné na výživné nesmějí podat žádost bez právníka. Nezletilé dítě je zastoupeno svým zákonným zástupcem (obvykle rodičem).

5 Jestliže mám v úmyslu podat žalobu, jak zjistím, který soud je příslušný?

Je třeba rozlišovat mezinárodní příslušnost (je příslušný soud nizozemský?) a příslušnost vnitrostátní (který z nizozemských soudů je příslušný?).

Mezinárodní příslušnost v rámci Evropské unie

Co se týče mezinárodní příslušnosti nizozemských soudů, použije se v Evropské unii tzv. nařízení „Odkaz se otevře v novém okně.Brusel I“. Toto nařízení stanoví pravidla pro příslušnost soudů u nároků na výživné.

Podle článku 2 tohoto nařízení je osoba povinná nesoucí vyživovací povinnost (odpůrce), která má bydliště na území Nizozemska, v zásadě žalována osobou oprávněnou na výživné (navrhovatelem) u soudu nizozemského.

Součástí nařízení „Brusel I“ je rovněž alternativní pravidlo týkající se vyživovací povinnosti. V čl. 5 odst. 2 se stanoví, že odpůrce, který má bydliště na území některého členského státu, může být v jiném členském státě žalován, a to:

  • u soudu místa, kde má oprávněný na výživné bydliště nebo obvyklý pobyt,
  • nebo – je-li věc týkající se výživného věcí vedlejší v řízení týkajícím se právního vztahu rodinného práva, např. u rozvodového soudu či u soudu rozhodujícím o určení otcovství – u soudu, který je k tomuto řízení příslušný, pokud tato příslušnost není založena pouze na státní příslušnosti některé ze stran.

První odrážka znamená, že oprávněný na výživné s bydlištěm v Nizozemsku může povinného na plnění výživného, který má bydliště například ve Francii, žalovat u nizozemského soudu, jenž má podle čl. 5 odst. 2 mezinárodní příslušnost. Příslušný je soud místa bydliště navrhovatele.

Vyživovací povinnosti v rámci Evropské unie kromě toho upravuje nařízení Rady (ES) č. 4/2009 ze dne 18. prosince 2008 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností, které je v platnosti od 18. června 2011.

Pravidla o soudní příslušnosti v nařízení o vyživovací povinnosti se do značné míry shodují s pravidly uvedenými v nařízení Brusel I. Obecným pravidlem je, že soudem příslušným pro případy týkající se výživného je soud v místě obvyklého bydliště odpůrce nebo oprávněného na výživné. Na rozdíl od nařízení Brusel I není pro uplatňování nařízení o vyživovací povinnosti nezbytné, aby se místo obvyklého bydliště odpůrce nacházelo na území členského státu.

Mezinárodní příslušnost mimo Evropskou unii

Co se týče mezinárodní příslušnosti nizozemského soudu mimo Evropskou unii, platí toto: Žije-li navrhovatel (oprávněný nebo povinný) mimo Evropskou unii, není výše uvedené nařízení „Brusel I“ použitelné a nizozemský soud odvozuje svou příslušnost z občanského soudního řádu (Wetboek van Burgerlijke rechtsvordering). Nizozemský rozvodový soud je pak oprávněn činit předběžná opatření, pokud jde o rozvod, či pomocná opatření, jako je stanovení výživného či pokračování v obývání společného obydlí manželů. Nizozemský soud je proto příslušný rozhodnout o samostatné žalobě na výživné, buď žije-li navrhovatel nebo jedna či více dotčených stran uvedených v žádosti v Nizozemsku, nebo souvisí-li věc jinak dostatečně s právní řádem Nizozemska, pokud si strany zvolí, že příslušnost bude náležet nizozemskému soudu, nebo pokud se dotčená strana dostaví během řízení k soudu a nevznese námitku nepříslušnosti.

Vnitrostátní příslušnost

Co se týče vnitrostátní příslušnosti nizozemského soudu, pravidlo o druhu soudu (obecný soud, odvolací soud, Nejvyšší soud Nizozemska) stanoví, že ve věcech výživného je věcně příslušný obecný soud. Který obecný soud je místně příslušný, to se určí podle občanského soudního řádu. Příslušný je soud v místě bydliště buď navrhovatele (jednoho z navrhovatelů), nebo jedné z dotčených stran uvedených v žádosti; pokud žádná z těchto stran neuvádí trvalé bydliště, je příslušným soudem soud v místě současného bydliště jedné ze stran.

6 Musím jako žalobce podat žalobu skrze nějakého prostředníka (např. advokáta, ústředního nebo místního orgánu atd.)? Pokud ne, jaké postupy se použijí?

Žádost o určení, změnu nebo zrušení vyživovací povinnosti musí podat advokát. Tento advokát bude zastupovat navrhovatele v řízení. Jména a adresy advokátů naleznete na webových stránkách Odkaz se otevře v novém okně.národní advokátní komory.

V Nizozemsku působí také Odkaz se otevře v novém okně.Společnost rodinných právníků a mediátorů pro rozvody, jejíž členové se specializují mimo jiné na otázky rozvodu a vyživovací povinnosti. Také se zaměřují na mediaci při rozvodu a související věci.

7 Musím platit poplatky za podání žaloby? Pokud ano, o jakou částku se bude přibližně jednat? Jsou-li mé finanční prostředky nedostačující, může mi být poskytnuta právní pomoc k úhradě nákladů řízení?

Za soudní řízení se platí příspěvek na náklady spojené s výkonem spravedlnosti. Jedná se o poplatek soudu. Kromě toho vzniknou náklady za využití služeb advokáta a soudního vykonavatele.

Není-li strana sporu schopna nést (plně) náklady na advokáta, může mít za určitých okolností nárok na právní pomoc. Jde o tzv. „případ právní pomoci“. Část nákladů hradí stát, účastník řízení hradí „osobní příspěvek“. Rozsah tohoto „osobního příspěvku“ záleží na příjmu a finančních poměrech účastníka. Právní pomoc poskytuje Rada pro právní pomoc (Odkaz se otevře v novém okně. RVR). Účastník musí podat žádost o právní pomoc pobočce rady v soudním obvodu (odvolacího soudu), kde má sídlo advokátní kancelář. V praxi žádost často sestavuje advokát, obrátil-li se na něj účastník dříve, než o právní pomoc požádal sám.

Dále musí být podáno „Prohlášení o příjmech a majetku“ (lze jej získat od obecního úřadu v místě bydliště). Toto prohlášení musí být zasláno spolu s žádostí Rady pro právní pomoc; rada následně posoudí, zda má účastník na právní pomoc nárok. Pokud se nárok potvrdí, vystaví rada doklad o nároku na právní pomoc. V takových případech se též snižuje soudní poplatek.

Nárok na právní pomoci se vztahuje rovněž na přeshraniční spory, tj. má-li navrhovatel bydliště mimo Nizozemsko. Tento nárok stanoví evropská Odkaz se otevře v novém okně.směrnice o přeshraniční právní pomoci. O právní pomoc lze požádat s odvoláním na články 23A až 23K zákona o právní pomoci (Wet op de rechtsbijstand) prostřednictvím Rady pro právní pomoc v Haagu s použitím standardního formuláře, který je přílohou této směrnice a je pro všechny členské státy shodný.

Odkaz se otevře v novém okně.Rada pro právní pomoc může rovněž v případě potřeby poskytnout pomoc při výběru advokáta. Adresa rady je uvedena v odpovědi na otázku 14.2.

8 Jaký druh výživného soud pravděpodobně přizná? Jak se výše výživného vypočítá? Může být rozhodnutí soudu přezkoumáno, pokud se životní náklady nebo rodinné poměry změní? Pokud ano, jak (např. prostřednictvím systému automatické indexace)?

Soud ve svém rozhodnutí přihlíží k potřebám osoby, která o výživné žádá nebo je pobírá, a prostředkům (finanční zdroje) osoby, po níž se výživné žádá nebo která již výživné poskytuje. Potřeby a prostředky jsou relativními pojmy. Soud má při rozhodování určitou míru volnosti, aby vzal v úvahu okolnosti konkrétních případů. Soudci vypracovali pokyny, tzv. normy Trema), které však nejsou pro soudy závazné.

Pro rozhodování soudu jsou důležité tyto příjmy a výdaje:

  • příjem ze zaměstnání
  • příjem z vedlejšího zaměstnání
  • studijní granty
  • dávky
  • důchody
  • příjem z pronájmu (nebo podnájmu)
  • úroky a jiné výnosy z majetku
  • příspěvky na domácnost od jiných osob ve společné domácnosti
  • stávající možnosti zvýšení příjmu (potenciální výdělek)
  • výkaz majetku
  • platby nájemného
  • splátky hypoteční půjčky, úroky a pevné poplatky. Uvedena musí být rovněž výše dosud nesplacené hypotéky.
  • pojistné smlouvy
  • nezbytné pravidelné cestovní náklady
  • finanční závazky vůči jiným osobám
  • náklady na zvláštní lékařskou péči osoby oprávněného anebo jejích rodinných příslušníků
  • náklady vynaložené na dosažení příjmu
  • potvrzení o dluzích

Indexace podle zákona

Každý rok určí ministerstvo spravedlnosti procento, o který se ze zákona zvýší výživné určené soudem nebo stanovené dohodou. Při výpočtu tohoto procentuálního zvýšení zohledňuje ministerstvo vývoj mezd v podnikatelské komunitě a ve veřejné správě. Procento indexace se zveřejňuje v nizozemském úředním věstníku Staatscourant.

Z  automatické indexace existuje řada výjimek. Jak strany, tak soud mohou vyloučit zákonnou indexaci nebo stanovit alternativní metodu indexace.

9 Jak a komu bude výživné vypláceno?

Výživné pro bývalého manžela se platí přímo osobě oprávněnému. Výživné stanovené soudem pro nezletilé děti se platí přímo jeho rodiči (či poručníkovi), který má dítě v péči.

10 Neplatí-li dotčená osoba (dlužník) výživné dobrovolně, jaké kroky je možné učinit, aby byla k placení přinucena?

Je-li vyživovací povinnost stanovena soudem a osoba povinná k výživě je s placením výživného dítěti anebo partnerovi v prodlení, lze splnění povinnosti vymoci prostřednictvím Odkaz se otevře v novém okně.Národního úřadu pro výběr výživného) (LBIO) v Rotterdamu. Splnění vyživovací povinnosti může vymoci také soudní vykonavatel. Není-li tato povinnost stanovena soudem, je nutné věc soudu předložit, k čemuž je zapotřebí zastoupení advokátem.

11 Popište prosím stručně případná omezení týkající se výkonu rozhodnutí, zejména pravidla ochrany dlužníka a promlčecí a prekluzivní lhůty ve vašem systému výkonu rozhodnutí.

V případě srážek z dávek nebo mzdy je nutno zohlednit částku, která je od výkonu rozhodnutí osvobozena. Promlčecí doba jednotlivých plateb výživného, které se vyplácí měsíčně, je 5 let. Pokud existuje rozsudek, ve kterém jsou zaznamenány nedoplatky, tj. pokud byla de facto uvedena dlužná pevná částka, činí promlčecí lhůta dvacet let. Pro zabránění prekluzi nároku, je nutné přerušit běh lhůty.

12 Existuje nějaká organizace nebo orgán, které mi mohou pomoci při vymáhání výživného?

V případě prodlení s platbami výživného dítěti anebo partnerovi je tímto orgánem Odkaz se otevře v novém okně.Národní úřad pro výběr výživného (LBIO).
Úřad k tomu musí být pověřen oprávněným. LBIO může v případě potřeby vybírat výživné prostřednictvím exekuce. Může například přistoupit ke srážkám ze mzdy a dávek nebo prodat nemovitý či movitý majetek povinného.

Využívání služeb úřadu LBIO je pro oprávněného na výživné bezplatné, pokud mají obě strany bydliště v Nizozemsku. Po přijetí žádosti o výběr výživného je nejprve učiněn pokus předejít takovému způsobu výběru, který by byl spojen s náklady, a to prostřednictvím krátké mediace nebo poskytnutím vysvětlení. Tento postup je zhruba ve třech čtvrtinách případů úspěšný. Pokud se však výběr výživného převezme úřad LBIO, náklady na výběr výživného hradí povinný. Úřad si za výběr výživného účtuje poplatek. Tento poplatek činí 15 % z měsíčních dlužných částek a nedoplatků na výživném. Náklady případné exekuce rovněž nese povinný.

13 Mohou (vládní nebo soukromé) organizace zaplatit namísto dlužníka zálohu odpovídající plné výši výživného nebo jeho části?

Přestože je úřad LBIO státní institucí, neposkytuje zálohové platby výživného. To může učinit vláda v případě výživného pro děti nebo právní pomoci.

14 Pokud se nacházím v tomto členském státě a dlužník má bydliště v jiné zemi:

14.1 Může mi pomoci orgán nebo soukromá organizace v tomto členském státě?

Národní úřad pro výběr výživného (LBIO) má rovněž úlohu v oblasti mezinárodního výběru výživného. Jeho vyplývají z nařízení a úmluv, jejichž je Nizozemsko stranou:

Nizozemsko je stranou Úmluvy OSN o vymáhání výživného v cizině, New York podepsané 20. června 1956. Tato úmluva stanoví vzájemnou právní pomoc s cílem usnadnit získávání výživného v mezinárodních věcech. Úmluva za tímto účelem zřídila systém odesílajících a přijímajících orgánů, které oprávněnému na výživné pomáhají s vymáháním pohledávek na výživné. Úřad LBIO je odesílajícím i přijímajícím orgánem Nizozemska.

Kdokoliv s bydlištěm v Nizozemsku s potížemi s výběrem výživného od povinného, který má bydliště v zahraničí (tj. v zemi, která je stranou této Newyorské úmluvy), se může této úmluvy dovolávat. Úmluva se týká nejen výživného na děti, ale i na partnery.

Od 1. srpna 2014 je v platnosti Úmluva ze dne 23. listopadu 2007 o mezinárodním vymáhání výživného na děti a dalších druhů vyživovacích povinností vyplývajících z rodinných vztahů mezi Evropskou unií (kromě Dánska) a ostatními smluvními státy. Kromě členských států EU je tato úmluva v platnosti rovněž v Albánii, v Bosně a Hercegovině, v Norsku a na Ukrajině. Pokud jde o vztahy mezi členskými státy Evropské unie, má přednost nařízení o vyživovací povinnosti (nařízení Rady (ES) č. 4/2009).

Na děti do 21 let se vztahuje Haagská úmluva o vyživovacích povinnostech. Ta může být rozšířena i na další členy rodiny, pokud oba zúčastněné smluvní státy přijmou prohlášení v tomto smyslu.

Pro využití služeb úřadu LBIO je nutno podat žádost na formuláři „Odkaz se otevře v novém okně.výběr výživného v cizině“. Tento formulář lze stáhnout z webových stránek úřadu Odkaz se otevře v novém okně.LBIO.

Činnosti, které vykonává úřad LBIO a samotné zahraniční instituce v souvislosti s Newyorskou úmluvou a smlouvou se Spojenými státy, jsou v zásadě poskytovány bezplatně. Určité náklady mohou vzniknout v souvislosti se soudním řízením v zahraničí nebo s vymáháním výživného.

14.2 Pokud ano, jak se mohu na takový orgán nebo soukromou organizaci obrátit?

Ve věcech výživného na děti a partnera:

Landelijk Bureau Inning Onderhoudsbijdragen (Odkaz se otevře v novém okně.LBIO)

Postbus 8901
3009 AX Rotterdam

Ve věcech právní pomoci:

Odkaz se otevře v novém okně.Raad voor Rechtsbijstand,

Postbus 450,

2501 CL The Hague

Telefonní číslo +31703701414

Ve věcech právní pomoci v přeshraničních případech:

Raad voor Rechtsbijstand

Regiokantoor Den Haag

attn. Jan Ouwehand

Laan van Meerdervoort 51B

2517 AE Den Haag

Tel: 0031(0)88 787 1320

e-mail: Odkaz se otevře v novém okně.j.ouwehand@rvr.org

15 Pokud se nacházím v jiné zemi a dlužník v tomto členském státě?

15.1 Mohu svou žádost adresovat přímo orgánu nebo soukromé organizaci v tomto členském státě?

Na žádost oprávněných na výživné, kteří mají bydliště v zahraničí, vybírá rovněž úřad LBIO výživné od povinných s bydlištěm v Nizozemsku. Chce-li oprávněný k výživě, která se nachází v jiném členském státu úmluvy, žádat výživné po povinném s bydlištěm v Nizozemsku, může se odvolat na systém úmluvy. Musí se tedy obrátit na odesílací orgán ve své vlastní zemi, který následně kontaktuje přijímající orgán v Nizozemsku (LBIO). Přijímající orgán podnikne nezbytná opatření, aby výživné získala.

15.2 Pokud ano, jak se mohu na takový orgán nebo soukromou organizaci obrátit a jaká pomoc mi může být poskytnuta?

Kontaktní údaje jsou uvedeny v odpovědi na otázku 14.2.

16 Je tento členský stát vázán Haagským protokolem z roku 2007?

Ano.

17 Pokud tento členský stát není vázán Haagským protokolem z roku 2007, jaké právo bude použitelné pro pohledávku výživného podle pravidel mezinárodního práva soukromého? Jaká jsou příslušná pravidla mezinárodního práva soukromého?

Nepoužije se.

18 Jaká pravidla upravují přístup ke spravedlnosti v přeshraničních věcech v rámci EU podle struktury kapitoly V nařízení o vyživovací povinnosti?

Za soudní řízení se platí příspěvek na náklady spojené s výkonem spravedlnosti. Jedná se o poplatek soudu. Kromě toho vzniknou náklady za využití služeb advokáta a soudního vykonavatele.

Není-li strana sporu schopna nést (plně) náklady na advokáta, může mít za určitých okolností nárok na právní pomoc. Jde o tzv. „případ právní pomoci“. Část nákladů hradí stát, účastník řízení hradí „osobní příspěvek“. Rozsah tohoto „osobního příspěvku“ záleží na příjmu a finančních poměrech účastníka. Právní pomoc poskytuje Rada pro právní pomoc (Odkaz se otevře v novém okně. RVR). Účastník musí podat žádost o právní pomoc pobočce rady v soudním obvodu (odvolacího soudu), kde má sídlo advokátní kancelář. V praxi žádost často sestavuje advokát, obrátil-li se na něj účastník dříve, než o právní pomoc požádal sám.

Dále musí být podáno „Prohlášení o příjmech a majetku“ (lze jej získat od obecního úřadu v místě bydliště). Toto prohlášení musí být zasláno spolu s žádostí Rady pro právní pomoc; rada následně posoudí, zda má účastník na právní pomoc nárok. Pokud se nárok potvrdí, vystaví rada doklad o nároku na právní pomoc. V takových případech se též snižuje soudní poplatek.

Nárok na právní pomoci se vztahuje rovněž na přeshraniční spory, tj. má-li navrhovatel bydliště mimo Nizozemsko. Tento nárok stanoví evropská Odkaz se otevře v novém okně.směrnice o přeshraniční právní pomoci. O právní pomoc lze požádat s odvoláním na články 23A až 23K zákona o právní pomoci (Wet op de rechtsbijstand) prostřednictvím Rady pro právní pomoc v Haagu s použitím standardního formuláře, který je přílohou této směrnice a je pro všechny členské státy shodný.

Odkaz se otevře v novém okně.Rada pro právní pomoc může rovněž v případě potřeby poskytnout pomoc při výběru advokáta.

19 Jaká opatření přijal členský stát, aby zajistil, že ústřední orgány plní činnosti popsané v článku 51 nařízení o vyživovací povinnosti?

Nebyly provedeny žádná opatření podle článku 51 nařízení.

 

Tyto internetové stránky jsou součástí portálu Odkaz se otevře v novém okně.Vaše Evropa.

Velice uvítáme jakoukoli Odkaz se otevře v novém okně.zpětnou vazbu ohledně užitečnosti poskytnutých informací.

Your-Europe


Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 16/12/2020

Nároky z výživovací povinnosti - Rakousko

OBSAH


Evropská soudní síť pro občanské a obchodní věci

1 Co znamenají pojmy „výživné“ a „vyživovací povinnost“ v praxi? Které osoby musí platit výživné jiné osobě?

Účelem výživného je pokrýt všechny náležité, tedy nezbytné a obvyklé materiální potřeby oprávněné osoby, a to s ohledem na okolnosti každé jednotlivé věci. Jde zejména o potraviny, oblečení, bydlení (včetně tepla a elektřiny), zdravotní péči a hygienu, platby příspěvků na sociální pojištění, volnočasové a rekreační aktivity, kulturu a sport, komunikační a masové sdělovací prostředky (telefon, rozhlas, TV, internet), vzdělávání a odbornou přípravu. Výživné nezahrnuje příspěvky, jejichž účelem je hromadění bohatství, nebo příspěvky do soukromých důchodových systémů.

Vyživovací povinností se rozumí povinnost platit odpovídající výživné. Částka výživného, která se má platit, závisí na konkrétních potřebách oprávněné osoby a na schopnosti povinné osoby výživné platit.

Vyživovací povinnost mají:

  • rodiče vůči svým dětem a vnoučatům,
  • děti vůči svým rodičům a prarodičům,
  • manželé a registrovaní partneři vůči sobě navzájem.

2 Do jakého věku může dítě dostávat vyživovací příspěvek? Liší se pravidla pro výživné týkající se nezletilých od pravidel týkajících se dospělých?

Není stanovena věková hranice. Děti mají nárok na výživné, dokud nejsou schopny starat se samy o sebe.

Hlavním rozdílem mezi výživným u nezletilé a dospělé osoby jsou rozdílné podmínky výkonu rozhodnutí.

3 Měl bych se s žádostí o výživné obrátit na příslušný orgán nebo na soud? Jaké jsou hlavní prvky tohoto postupu?

Nároky z vyživovací povinnosti se vymáhají v soudním řízení.

Ve sporném občanskoprávním řízení musí manželé a registrovaní partneři vymáhat své nároky formou žaloby. Soud – v praxi soudce – v dané věci rozhodne na základě dokazování rozsudkem (Beweisverfahren). Kromě toho mohou manželé a registrovaní partneři v souvislosti s řízením o výživném nebo o rozvodu či rozluce manželství rovněž požádat o prozatímní rozhodnutí o dočasné platbě výživného. V takových případech soud rozhoduje v tzv. osvědčovacím řízení (Bescheinigungsverfahren).

Výživné na dítě se vymáhá v nesporném řízení, což platí rovněž v případě dospělých dětí. Rozhodnutí na základě dokazování vydá poručnický soud (Pflegschaftsgericht), v praxi vysoký úředník rakouské justiční společnosti s pravomocí vynášet rozsudky (Rechtspfleger). Kromě toho může dítě v souvislosti s řízením o výživném požádat o prozatímní rozhodnutí o dočasné platbě výživného. Soud o věci rozhodne v tzv. osvědčovacím řízení. Nezletilé osoby mohou požádat o dočasnou platbu výživného mimo řízení o výživném.

4 Je možné podat žádost jménem příbuzného (pokud ano, jakého stupně) nebo jménem dítěte?

Návrh na stanovení nebo vymáhání výživného na nezletilé osoby může podat zákonný zástupce, tedy osoba, která má dítě v péči. Se souhlasem této osoby může dítě zastupovat Úřad pro děti a mládež (Kinder- und Jugendhilfeträger).

Ve všech ostatních případech mohou být navrhovatelé zastupováni pouze osobou, která má plnou moc, nebo zvláštním zákonným zástupcem (v případě dospělých osob (Erwachsenenvertreter)).

5 Jestliže mám v úmyslu podat žalobu, jak zjistím, který soud je příslušný?

Příslušnost ve věcech týkajících se výživného je určena právními předpisy.

Podle § 114 rakouského zákona o soudní příslušnosti (Jurisdiktionsnorm) má poručnický soud (Pflegschaftsgericht) rovněž pravomoc rozhodovat o zákonném výživném na nezletilé osoby. K projednání nároků na zákonné výživné uplatněných jinými příbuznými ve vzestupné či sestupné linii je příslušný obecný soud oprávněné osoby pro sporné řízení. To závisí na místě pobytu nebo obvyklého bydliště dané osoby.

Podle § 76a zákona o příslušnosti soudů je soudem příslušným pro záležitosti manželů nebo registrovaných partnerů týkající se výživného soud, u nějž probíhá řízení o rozvodu nebo rozluce manželství. Jestliže žádné takové řízení neprobíhá, bude příslušnost soudu záviset na místě obecné soudní příslušnosti odpůrce (§ 65 až 71 zákona o příslušnosti soudů).

6 Musím jako žalobce podat žalobu skrze nějakého prostředníka (např. advokáta, ústředního nebo místního orgánu atd.)? Pokud ne, jaké postupy se použijí?

Výživné na dítě: v prvním stupni strany nemusí být zastoupeny. Pokud však zastoupeny být chtějí, může je ve věcech souvisejících s peněžitým plněním nebo peněžní hodnotou přesahující částku 5 000 EUR zastupovat pouze advokát (relativní požadavek na právního zástupce, viz § 101 odst. 1 rakouského zákona o nesporném řízení (Außerstreitgesetz)). V případě odvolacího řízení je právní zastoupení povinné vždy.

Výživné na manžele nebo registrované partnery: v prvním stupni strany nemusí být zastoupeny. Pokud však zastoupeny být chtějí, může je ve věcech souvisejících s peněžitým plněním nebo peněžní hodnotou přesahující částku 5 000 EUR zastupovat pouze advokát (relativní požadavek na právního zástupce, viz § 29 odst. 1 občanského soudního řádu (Zivilprozessordnung)). V případě odvolacího řízení je právní zastoupení povinné vždy.

7 Musím platit poplatky za podání žaloby? Pokud ano, o jakou částku se bude přibližně jednat? Jsou-li mé finanční prostředky nedostačující, může mi být poskytnuta právní pomoc k úhradě nákladů řízení?

Poplatky za soudní řízení ve věci výživného se vypočítávají z výše přiznaného výživného. Základ pro výpočet odpovídá tedy výživnému, které bylo přiznáno dříve. Týká-li se věc budoucího výživného, je částkou, která má být použita jako základ pro stanovení poplatku, roční částka výživného. Je-li výživné přiznáno na dobu kratší než jeden rok, použije se jako základ pro stanovení poplatku za řízení o výživném na dítě celková částka (vysvětlivka 1 k poplatku č. 7 rakouského zákona o soudních poplatcích (Gerichtsgebührengesetz); § 15 odst. 5 uvedeného zákona v případě řízení o výživném na manžela nebo registrovaného partnera).

Konkrétní výše poplatku se liší v případě výživného na dítě přiznaného v nesporném řízení a výživného na manžela nebo registrovaného partnera.

V řízeních týkajících se výživného na dítě je nezletilý žadatel (mladší 18 let) osvobozen od poplatků.

Pro plnoleté žadatele činí paušální poplatek za rozhodnutí či dohodu týkající se pohledávky na výživné 0,5 % hodnoty přiznaného výživného (poplatek č. 7 podle zákona o soudních poplatcích). Pokud se výživné, které již bylo přiznáno konečným rozhodnutím nebo dohodou, na základě nového návrhu zvýší, měl by být za základ pro stanovení poplatku rozdíl mezi přiznanou částkou a částkou, která byla původně splatná.

Příklad: je přiznána budoucí měsíční platba výživného ve výši 250,00 EUR.

Paušální poplatek činí 15,00 EUR (250,00 EUR × 12 × 0,05).

Žádá-li o snížení výživného plnoletý dlužník výživného na děti, použije se (pevný) paušální poplatek ve výši 14,40 EUR. Tento poplatek se neplatí, pokud byl navrhovatel se svým návrhem na snížení výživného plně úspěšný (vysvětlivka 3 k poplatku č. 7 zákona o soudních poplatcích).

V řízení o výživném na manžela nebo registrovaného partnera je nutné použít poplatek č. 1 podle zákona o soudních poplatcích. Paušální poplatek se účtuje pouze za návrh, kterým se řízení zahajuje, a je odstupňován v závislosti na základu pro stanovení poplatku. Názorně to ilustrují níže uvedené poplatky použitelné podle poplatku č. 1 podle zákona o soudních poplatcích (ve znění ze dne 1. prosince. 2018):

Hodnota sporu – poplatek

do 150 EUR včetně – 23 EUR

od 150 EUR do 300 EUR včetně – 45 EUR

od 300 EUR do 700 EUR včetně – 64 EUR

od 700 EUR do 2 000 EUR včetně – 107 EUR

od 2 000 EUR do 3 500 EUR včetně – 171 EUR

od 3 500 EUR do 7 000 EUR včetně – 314 EUR

od 7 000 EUR do 35 000 EUR včetně – 743 EUR

od 35 000 EUR do 70 000 EUR včetně – 1 459 EUR

V občanskoprávním řízení musí být podle § 63 až 73 občanského soudního řádu na základě žádosti poskytnuta právní pomoc, jestliže strana není schopna uhradit náklady řízení, aniž by tím ohrozila prostředky nezbytné k vlastní obživě. Podle § 7 čl. 1 zákona o nesporném řízení musí být tato ustanovení obdobně uplatňována v nesporných řízeních (např. v řízení o výživném na dítě).

Prostředky nezbytné k obživě jsou abstraktně stanoveny na úrovni pohybující se mezi statistickým průměrným příjem zaměstnance a životním minimem. Má se za to, že výživa osoby je ohrožena, pokud by osoba či její rodina s nárokem na výživné nebyly schopny vést dokonce ani skromný život, a to s přihlédnutím k veškerému použitelnému majetku nebo možnosti hromadit úspory v průběhu delšího řízení. Lze rovněž poskytnout částečnou právní pomoc.

Právní pomoc by se měla poskytovat pouze v případě, že podávaná žaloba či obhajoba podle všeho nejsou zjevně svévolné nebo nedůvodné. Právní pomoc lze poskytovat fyzickým či právnickým osobám. V této souvislosti je státní příslušnost strany nepodstatná.

Právní pomoc zahrnuje zejména prozatímní osvobození od platby soudních poplatků a nákladů na svědky, znalce a tlumočníky, jakož i od platby cestovních výdajů stran, jestliže se strany musí řízení osobně zúčastnit. Pokud zákon požaduje zastoupení advokátem (např. ve věcech, kdy sporná částka přesahuje 5 000 EUR, nebo v řízeních u krajských soudů), nebo je-li zastoupení považováno za nezbytné vzhledem ke konkrétním okolnostem dané věci, měl by být dočasně a bezplatně přidělen straně rakouský advokát. Práce advokáta zahrnuje poradenství před soudním řízením ohledně mimosoudního urovnání.

Ustanovení § 71 občanského soudního řádu stanoví, že strany, jimž byla poskytnuta právní pomoc, jsou povinny zcela či zčásti uhradit částky, od nichž byly prozatímně osvobozeny a které dosud neuhradily, jakož i odměnu splatnou podle advokátního tarifu přiděleným advokátům, a to v rozsahu, v jakém jsou schopny je uhradit, aniž by tím ohrozily prostředky nezbytné ke své obživě, přičemž jsou povinny tyto částky uhradit neprodleně. Po uplynutí tří let od ukončení řízení již není možné povinnost uhradit poplatky uložit. Pro ověření, že platí podmínky pro zproštění od povinnosti platit náklady, může soud stranu řízení požádat, aby ve vhodné lhůtě stanovené soudem znovu doložila své majetkové přiznání, a to včetně nezbytných dokladů.

8 Jaký druh výživného soud pravděpodobně přizná? Jak se výše výživného vypočítá? Může být rozhodnutí soudu přezkoumáno, pokud se životní náklady nebo rodinné poměry změní? Pokud ano, jak (např. prostřednictvím systému automatické indexace)?

Soud stanoví výživné jako peněžité plnění. Rodič, který vede domácnost, v níž se stará o dítě, se podílí na obživě dítěte tímto způsobem. Druhý rodič je povinen platit výživné.

Výše výživného na dítě závisí na schopnosti rodiče přispívat a na potřeby dítěte a určuje se v každé věci zvlášť. Na základě procentuálního výpočtu vytvořeného coby vodítko judikaturou, musí osoba povinná k placení výživného zaplatit určitý procentní podíl svého měsíčního (čistého) příjmu, a sice 16 % na děti ve věku do 6 let, 18 % na děti ve věku od 6 do 10 let, 20 % na děti od 10 do 15 let a 22 % na děti starší 15 let. V případě, že má být výživné placeno na více než jedno dítě, se procentní body odečítají následujícím způsobem: 1 % za každé další dítě ve věku do 10 let, 2 % za každé další dítě ve věku nad 10 let a 0 až 3 % za manžela, který má nárok na výživné, a to v závislosti na vlastním příjmu manžela. Podle judikatury musí mít platby výživného stanovenu horní mez (známou jako „Luxusgrenze“ („hranice luxusu“)), která se rovněž podle judikatury stanoví jako dvoj- až trojnásobek částky životního minima (Regelbedarf). Tato částka je každoročně valorizována a od 1. 7. 2019 činí měsíčně na děti ve věku

  • do 3 let: 212,00 EUR
  • od 3 do 6 let: 272,00 EUR
  • od 6 do 10 let: 350,00 EUR
  • od 10 do 15 let: 399,00 EUR
  • od 15 do 19 let: 471,00 EUR
  • od 19 do 25 let: 590,00 EUR

Výživné na manžele nebo registrované partnery v době, kdy jsou stále sezdáni nebo registrováni jako partneři, bude také záviset na schopnosti povinné osoby výživné platit a na potřebách oprávněné osoby a musí být stanoveno v každém případě zvlášť. Na základě procentuálního výpočtu vytvořeného judikaturou jako vodítko se výživné strany s nižším příjmem vypočítá tak, že se od 40 % rodinného příjmu (čistý příjem obou manželů/partnerů) odečte vlastní příjem navrhovatele. Jestliže jedna ze stran nemá žádný vlastní příjem a pouze se stará o domácnost, má nárok na jednu třetinu (33 %) čistého příjmu živitele rodiny. Je nutné zohlednit další povinnosti spojené s péčí (a to odečtením procentních částek).

9 Jak a komu bude výživné vypláceno?

Výživné se platí předem na začátku příslušného měsíce (§ 1418 rakouského občanského zákoníku (Allgemeines bürgerliches Gesetzbuch), § 70 rakouského zákona o manželství (Ehegesetz), § 22 odst. 1 rakouského zákona o registrovaném partnerství (Eingetragene Partnerschaft-Gesetz). Vyplácí se oprávněné osobě nebo jejímu zástupci (rodič, opatrovník).

10 Neplatí-li dotčená osoba (dlužník) výživné dobrovolně, jaké kroky je možné učinit, aby byla k placení přinucena?

Poté, co byla v řízení stanovena částka výživného, lze rozhodnutí v souladu s obecnými pravidly vymáhat (výkon rozhodnutí).

11 Popište prosím stručně případná omezení týkající se výkonu rozhodnutí, zejména pravidla ochrany dlužníka a promlčecí a prekluzivní lhůty ve vašem systému výkonu rozhodnutí.

Dlužníkovi (ve vykonávacím řízení povinné osobě) musí být ponechána základní částka (nezabavitelná částka), jež se rovná životnímu minimu (Existenzminimum). Úroveň životního minima se definuje každý rok znovu a závisí na řadě faktorů. Podle § 291b rakouského exekučního řádu (Exekutionsordnung) musí povinné osobě v případě exekuce u výživného zůstat alespoň 75 % životního minima. Z rozdílu mezi touto sníženou úrovní životního minima a standardní úrovní životního minima musí být nejprve uspokojeny všechny pohledávky na zákonném výživném, a to bez ohledu na pořadí priority závazku stanoveného u těchto pohledávek a úměrně k aktuální měsíční platbě výživného. V tomto ohledu mají osoby oprávněné k výživnému přednost před jinými oprávněnými osobami.

Neuhrazené pohledávky, které byly přiznány vykonatelným rozhodnutím (Judikatschulden), se promlčují ve lhůtě třiceti let, a tudíž jsou v této lhůtě právně vymahatelné.

Pokud jde o vymáhání pohledávek výživného, nejsou stanoveny žádné zvláštní promlčecí lhůty.

12 Existuje nějaká organizace nebo orgán, které mi mohou pomoci při vymáhání výživného?

Jestliže byl získán písemný souhlas od dalšího zákonného zástupce nezletilé osoby, může jako zástupce dítěte za účelem stanovení či vymáhání pohledávek výživného na nezletilé dítě vystupovat Úřad pro děti a mládež.

13 Mohou (vládní nebo soukromé) organizace zaplatit namísto dlužníka zálohu odpovídající plné výši výživného nebo jeho části?

Záloha na výživné slouží k zajištění výživy nezletilé osoby, jestliže jeden z rodičů výživné neplatí pravidelně nebo pokud svou vyživovací povinnosti neplní vůbec. Na základě žádosti může zálohu na výživné zaplatit stát. Žádost musí podat k soudu jménem dítěte ten z rodičů, který je oprávněn dítě zastupovat.

Nezletilí mají nárok na zálohu výživné jestliže:

  • mají obvyklé bydliště v Rakousku,
  • jsou rakouskými občany, občany jiného členského státu EU/EHP nebo jsou-li bez státní příslušnosti a
  • nežijí ve stejné domácnosti s povinnou osobou.

Záloha na výživné se přiznává od počátku měsíce, kdy je podána žádost, a to nejdéle na dobu pěti let. Platbu provádí vrchní soud (Oberlandesgericht) v první den každého měsíce dopředu oprávněné osobě.

14 Pokud se nacházím v tomto členském státě a dlužník má bydliště v jiné zemi:

Pokud povinná osoba žije v zahraničí nebo v Rakousku nemá žádný majetek, který by bylo možno postihnout exekucí, musí k výkonu rozhodnutí dojít v zahraničí. Návrhy za tímto účelem lze podávat prostřednictvím ústředního orgánu (§ 8 rakouského zákona o zahraničním výživném z roku 2014 (Auslandsunterhaltsgesetz)).

14.1 Může mi pomoci orgán nebo soukromá organizace v tomto členském státě?

Úřad pro děti a mládež (okresní orgány nebo městské orgány) a okresní soudy (Bezirksgerichte) pomáhají osobám oprávněným k výživnému při prosazování nebo vymáhání jejich nároků. Ústřední orgán (Zentrale Behörde) předává návrhy do zahraničí.

14.2 Pokud ano, jak se mohu na takový orgán nebo soukromou organizaci obrátit?

Během konzultačních hodin orgánů a soudů. Ústřední orgán poskytuje poradenství telefonicky a e-mailem.

15 Pokud se nacházím v jiné zemi a dlužník v tomto členském státě?

Jakmile příslušný soud obdrží návrh oprávněné osoby, dostane se této osobě stejného zacházení, jako kdyby žila v Rakousku.

Návrh předá soudu ústřední orgán. Je-li to vhodné, soud poskytne právní pomoc a zařídí, aby Rakouská advokátní komora určila advokáta, který právní pomoc poskytne. Jakožto zástupce oprávněné osoby ze zahraničí, který je obeznámen s rakouským právem, bude tento advokát odpovědný všechny další úkony a podání, převod plateb výživného, které obdrží, a podávání zpráv o těchto činnostech (§ 9 rakouského zákona o zahraničním výživném z roku 2014).

15.1 Mohu svou žádost adresovat přímo orgánu nebo soukromé organizaci v tomto členském státě?

Jelikož platí zásada spolupráce mezi dvěma ústředními orgány, je poskytování podpory v první řadě povinností orgánů v členském státě bydliště.

15.2 Pokud ano, jak se mohu na takový orgán nebo soukromou organizaci obrátit a jaká pomoc mi může být poskytnuta?

Nepoužije se.

16 Je tento členský stát vázán Haagským protokolem z roku 2007?

Ano.

17 Pokud tento členský stát není vázán Haagským protokolem z roku 2007, jaké právo bude použitelné pro pohledávku výživného podle pravidel mezinárodního práva soukromého? Jaká jsou příslušná pravidla mezinárodního práva soukromého?

Nepoužije se.

18 Jaká pravidla upravují přístup ke spravedlnosti v přeshraničních věcech v rámci EU podle struktury kapitoly V nařízení o vyživovací povinnosti?

Do 1. srpna 2014 byla použitelná pouze ustanovení této kapitoly. Od uvedeného data je přístup ke spravedlnosti v přeshraničních sporech podrobně upraven rovněž § 10 a následujícími rakouského zákona o zahraničním výživném z roku 2014 (Auslandsunterhaltsgesetz), spolková sbírka zákonů I 34/2014).

19 Jaká opatření přijal členský stát, aby zajistil, že ústřední orgány plní činnosti popsané v článku 51 nařízení o vyživovací povinnosti?

Prostřednictvím rakouského zákona o zahraničním výživném z roku 2014 byly zavedeny zjednodušené úřední postupy, aby mohlo oddělení I 10 spolkového ministerstva spravedlnosti zpracovávat rostoucí počet případů se stejným personálním obsazením.

 

Tyto internetové stránky jsou součástí portálu Odkaz se otevře v novém okně.Vaše Evropa.

Velice uvítáme jakoukoli Odkaz se otevře v novém okně.zpětnou vazbu ohledně užitečnosti poskytnutých informací.

Your-Europe


Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 16/12/2020

Nároky z výživovací povinnosti - Polsko

Upozorňujeme, že výchozí polština verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.
K dispozici jsou již tyto aktualizované překlady: angličtina

OBSAH


Evropská soudní síť pro občanské a obchodní věci

1 Co znamenají pojmy „výživné“ a „vyživovací povinnost“ v praxi? Které osoby musí platit výživné jiné osobě?

Podle §128 zákona o rodině a opatrovnictví se „vyživovací povinností“ rozumí povinnost přímých pokrevních příbuzných a sourozenců poskytovat prostředky na obživu (včetně oblečení, potravin, bydlení, paliva a léčivých přípravků) a v nezbytných případech také prostředky na výchovu (včetně péče o tělesný a duševní rozvoj a zajištění přístupu ke vzdělání a kultuře).

„Výživným“ se rozumí peněžitý nebo věcný příspěvek. V případě dětí zahrnuje také osobní podíl na jejich výchově a práci ve společné domácnosti v souladu s vyživovací povinností.

„Pohledávkou na výživném“ se rozumí právo osoby požadovat splnění vyživovací povinnosti, kterou vůči ní má jiná osoba.

Vyživovací povinnost zpravidla vzniká na základě různých druhů rodinných vztahů. V závislosti na druhu rodinného vztahu polské právo rozlišuje následující typy vyživovací povinnosti:

1. vyživovací povinnost mezi příbuznými (zvláštní formou této povinnosti je výživné na dítě): V případě příbuzných mají nárok na výživné pouze osoby v obtížné finanční situaci. Rodiče jsou povinni platit výživné na děti, které se o sebe nedokážou samy postarat, pokud příjem z majetku dítěte nestačí na pokrytí nákladů na jeho obživu a výchovu. Děti starší 18 let již nárok na výživné nemají, ledaže si přejí pokračovat ve studiu a jejich dosavadní výsledky tuto volbu opodstatňují nebo zachování vyživovací povinnost odůvodňuje jejich zdravotní stav či osobní situace. Kromě toho nejsou rodiče povinni platit výživné na děti, které jsou starší 18 let a které studium zanedbávají, nedosahují uspokojivých výsledků, nezískají známky nutné k pokračování ve studiu nebo nesloží zkoušky v předepsaných termínech, a z těchto důvodů nedokončí studium v době stanovené pro jejich studijní program.

Pokud není možné výživné získat nebo pokud je získání výživného mimořádně obtížné, může být placení výživného nařízeno jiným příbuzným (např. prarodičům dítěte, kteří jsou rodiči dlužníka, jenž se placení vyhýbá);

2. povinnost vyplývající z osvojení: Jestliže osvojením vznikne pouze vztah mezi osvojitelem a osvojencem, vyživovací povinnost osvojitele vůči osvojenci je nadřazena vyživovací povinnosti příbuzných ve vzestupné linii a sourozenců osvojené osoby vůči této osobě a vyživovací povinnost osvojence vůči jeho příbuzným ve vzestupné linii a sourozencům je až na posledním místě. Jinak se na osvojence vztahují pravidla stanovená v bodě 1;

3. povinnost mezi osobami spřízněnými prostřednictvím manželství (nevlastní matka, nevlastní otec, nevlastní děti): Nárok na výživné mají pouze osoby nacházející se v obtížné finanční situaci, pokud je uložení vyživovací povinnosti v dané situaci v souladu se zásadami společenského soužití. Podle polských právních předpisů a judikatury se „obtížnou finanční situací“ rozumí neschopnost osoby zajistit si naplnění vlastních opodstatněných potřeb z vlastních zdrojů a pomocí vlastního úsilí;

4. povinnost mezi manželi během manželství: Rodinní příslušníci si smějí nárokovat právo na „rovnocennou životní úroveň“ pro všechny rodinné příslušníky. V souladu s § 27 zákona o rodině a opatrovnictví jsou oba manželé povinni, podle svých schopností a příjmu a finančních možností, pomoci uspokojit potřeby rodiny, kterou prostřednictvím svého vztahu založili. Splnění této povinnost může být rovněž považováno za částečné či úplné v podobě osobního úsilí vychovávat děti a starat se o domácnost;

5. povinnost mezi manželi poté, co manželství skončilo: Jestliže je zjištěno, že rozvrat manželství zapříčinil výhradně jeden z manželů a rozvodem se výrazně zhorší finanční situace druhého z nich, může tento druhý z manželů požadovat, aby byly uspokojeny jeho přiměřené potřeby, a to i v případě, že se nenachází v obtížné finanční situaci. V ostatních případech může manžel nacházející se v obtížné finanční situaci požadovat, aby jeho bývalý manžel platil výživné odpovídající jeho přiměřeným potřebám a příjmu a finančním možnostem bývalého manžela. Vyživovací povinnost vůči manželovi zaniká, když se tento manžel znovu ožení/provdá. Pokud je však ten z manželů, který podle všeho nenese odpovědnost za rozvrat manželství, povinen platit výživné, vyživovací povinnost rovněž zaniká pět let po rozsudku o rozvodu, pokud soud stanovené pětileté období na žádost osoby, která má nárok na výživné, kvůli mimořádným okolnostem neprodlouží;

6. povinnost otce dítěte narozeného mimo manželství vůči matce dítěte: Otec, který není manželem matky, musí podle svých možností přispívat na náklady spojené s těhotenstvím a porodem a náklady na tříměsíční výživné pro matku v době po narození dítěte. Pokud pro to existují závažné důvody, může matka požádat, aby otec přispíval na náklady na její obživu po dobu delší než tři měsíce.

2 Do jakého věku může dítě dostávat vyživovací příspěvek? Liší se pravidla pro výživné týkající se nezletilých od pravidel týkajících se dospělých?

Rodiče jsou povinni platit výživné na děti, které ještě nejsou schopny se o sebe samy starat. Jelikož děti jsou povinny pokračovat ve vzdělávání do věku 18 let, obvykle mají nárok na výživné, dokud nedosáhnou zletilosti, respektive dokonce dokud nedokončí magisterské studium či vyšší odborné studium.

Dávky ze státního fondu pro výživné se vyplácejí osobám, které na ně mají nárok, dokud nedosáhnou věku 18 let. Tyto osoby mají nárok na dávky, dokud nedosáhnou věku 25 let, pokud se nadále vzdělávají ve školách nebo institucích vysokoškolského vzdělávání, a po dobu neurčitou, jestliže bylo potvrzeno, že trpí vážným zdravotním postižením.

3 Měl bych se s žádostí o výživné obrátit na příslušný orgán nebo na soud? Jaké jsou hlavní prvky tohoto postupu?

Ano, mohou nastat tyto situace:

  1. osoba, která je povinna platit výživné, dobrovolně plní vyživovací povinnost;
  2. strany dosáhnou dohody ohledně vyživovací povinnosti;
  3. osoba, která je povinna platit výživné, tuto povinnost neplní. V takovém případě je třeba výživné vymáhat žalobou k okresnímu soudu (sąd rejonowy), který je příslušný podle bydliště oprávněné osoby (§ 32 občanského soudního řádu), nebo bydliště odpůrce (§ 27 odst. 1 občanského soudního řádu), popřípadě nárok uplatnit v rámci řízení o rozvodu či rozluce u krajského soudu (sąd okręgowy).

Žaloba je osvobozena od soudního poplatku. Měla by však splňovat požadavky na podání, to znamená, že by měla obsahovat název soudu, u něhož se podává, jména a příjmení stran, jejich zákonných zástupců a právních zástupců, druh písemnosti, jasný popis návrhu, hodnotu nároku, popis skutečností, které zdůvodňují návrh a v nezbytných případech také příslušnost soudu, podpis strany nebo jejího zákonného zástupce nebo právního zástupce (musí být přiložena plná moc), seznam příloh, bydliště či sídla stran, jejich zákonných zástupců a právních zástupců a popis nároku. Následná podání musí obsahovat spisové číslo.

4 Je možné podat žádost jménem příbuzného (pokud ano, jakého stupně) nebo jménem dítěte?

Za osobu, která má nárok na výživné, mohou podat žalobu na výživné tyto osoby:

  • právní zástupce (kromě advokáta a právního poradce mohou být právním zástupcem tyto osoby: rodiče, manžel/manželka, sourozenci, příbuzní ve vzestupné linii nebo osoby, jejichž vztah k osobě, která má nárok na výživné, vznikl osvojením, jakož i osoby, které spravují majetek osoby mající nárok na výživné),
  • zástupce místní samosprávy odpovědný za sociální pomoc (podle zákona ze dne 12. března 2004 o sociální pomoci (viz Věstník zákonů (Dziennik Ustaw) 2004, č. 64, položka 593); těmito zástupci jsou vedoucí pracovníci obecních středisek sociální pomoci nebo okresních středisek pro podporu rodin),
  • ustanovení § 61 odst. 1 bod 1 občanského soudního řádu stanoví, že nevládní organizace mohou v rámci svých zákonných povinností zahájit řízení o výživném s písemným souhlasem fyzické osoby;
  • státní zástupce, je-li to nutné k zachování právního řádu a prosazení veřejného zájmu.

Za nezletilé, kteří mají nárok na výživné, jednají zákonní zástupci. Po dosažení zletilosti však děti musejí jednat samy.

Pokud druh nebo přítel osoby, která má nárok na výživné, není jednou z osob uvedených výše, nemůže za tuto osobu sám jednat.

5 Jestliže mám v úmyslu podat žalobu, jak zjistím, který soud je příslušný?

Podle občanského soudního řádu mají věcnou příslušnost ve věcech týkajících se výživného okresní soudy. Místní příslušnost je určena podle místa bydliště osoby, která má nárok na výživné, nebo místa bydliště odpůrce. Příslušnost soudů pro konkrétní obce je upřesněna v nařízení ministra spravedlnosti ze dne 28. prosince 2018 o určování sídel a příslušnosti odvolacích soudů, krajských soudů a soudů okresních a o rozsahu jejich pravomocí (Věstník zákonů 2018, položka 2548).

Krajské soudy jsou příslušné ve věcech týkajících se uznávání rozhodnutí soudů členských států EU v Polsku (§ 11511 odst. 1 občanského soudního řádu), pokud bylo rozhodnutí vydáno předtím než stát, v němž bylo vydáno, začal být vázán Haagským protokolem ze dne 23. listopadu 2007 o právu rozhodném ve věcech vyživovacích povinností (Úř. věst. L 331, 16.12.2009, s. 17).

V souladu s § 115314 novelizovaného občanského soudního řádu existují v Polsku následující exekuční tituly:

  1. rozhodnutí vydaná soudy členských států EU a smíry a úřední dokumenty vydané těmito státy, na které se vztahuje nařízení č. 1215/2012, jsou-li vykonatelné;
  2. rozhodnutí vydaná soudy členských států EU, smíry a úřední dokumenty vydané těmito státy, které jsou potvrzeny jako evropský exekuční titul;
  3. evropské platební rozkazy vydané soudy členských států EU, jež byly v těchto státech prohlášeny za vykonatelné podle nařízení č. 1896/2006;
  4. rozsudky vydané soudy členských států EU v evropském řízení o drobných nárocích a potvrzeny v těchto státech podle nařízení č. 861/2007;
  5. rozhodnutí o vyživovací povinnosti vydaná v členském státě EU, který je stranou Haagského protokolu ze dne 23. listopadu 2007 o právu rozhodném pro vyživovací povinnosti (Úř. věst. L 331, 16.12.2009, s. 17), jakož i smíry a úřední dokumenty týkající se vyživovací povinnosti ze států, na něž se vztahuje nařízení č. 4/2009;
  6. rozhodnutí vydaná v členských státech EU zahrnující ochranná opatření, na něž se vztahuje nařízení č. 606/2013, jsou-li vykonatelná.

6 Musím jako žalobce podat žalobu skrze nějakého prostředníka (např. advokáta, ústředního nebo místního orgánu atd.)? Pokud ne, jaké postupy se použijí?

Ve věcech týkajících se výživného není nutné právní zastoupení advokátem. Strany mohou jednat samy nebo prostřednictvím kvalifikovaných zástupců.

Pro více informací o možnosti jmenování advokáta z moci úřední za účelem jednání jménem strany, která má nárok na výživné, viz otázky 7 a 20.

7 Musím platit poplatky za podání žaloby? Pokud ano, o jakou částku se bude přibližně jednat? Jsou-li mé finanční prostředky nedostačující, může mi být poskytnuta právní pomoc k úhradě nákladů řízení?

Strana, která žádá o výživné, a odpůrce ve věci týkající se snížení výživného jsou podle polského práva osvobozeni od soudních poplatků (§ 96 odst. 1 bod 2 zákona ze dne 28. července 2005 o soudních nákladech v občanskoprávních věcech (Věstník zákonů 2005, č. 167, položka 1398, ve znění pozdějších předpisů). Tyto osoby jsou osvobozeny v plném rozsahu, což znamená, že jim nejsou účtovány žádné soudní poplatky, náklady na odvolání ani náklady spojené s výkonem rozhodnutí.

Kromě toho může strana, která je osvobozena od soudních poplatků, požádat o právní pomoc ve formě advokáta jmenovaného z moci úřední. Je-li žádost o advokáta přijata, hradí odměnu advokáta druhá strana. Pokud osoba s právní pomocí danou věc prohraje, hradí se odměna advokáta ze státní pokladny.

Práva občanů členských států se v tomto ohledu řídí zákonem ze dne 17. prosince 2004 o právu na pomoc v občanskoprávních řízeních vedených v členských státech Evropské unie a o právu na pomoc za účelem smírného řešení sporu před zahájením občanskoprávních řízení (Věstník zákonů 2005, č. 10, položka 67).

8 Jaký druh výživného soud pravděpodobně přizná? Jak se výše výživného vypočítá? Může být rozhodnutí soudu přezkoumáno, pokud se životní náklady nebo rodinné poměry změní? Pokud ano, jak (např. prostřednictvím systému automatické indexace)?

Částka výživného závisí na příjmu a finančních možnostech osoby, která má výživné platit (povinná osoba), a na přiměřených potřebách osoby, která má na výživné nárok (oprávněná osoba). Přiměřené potřeby oprávněné osoby zahrnují vše, co tato osoba potřebuje k obživě, a to jak ve smyslu materiálním, tak nemateriálním (kulturní a duchovní potřeby). Potřeby nezletilých zahrnují také náklady na jejich výchovu. Při posuzování příjmů a finančních možností povinné osoby se nezohledňuje příjem, který skutečně má, nýbrž příjem, který by mohla mít, pokud by v plném rozsahu využila své výdělečné možnosti. To znamená, že placení výživného může být nařízeno i nezaměstnané osobě, která nemá pravidelný příjem, a platby budou vymáhány.

Pokud se změní okolnosti, lze požádat o změnu rozhodnutí soudu nebo dohody o výživném. O tuto změnu může požádat kterákoli strana vyživovacího vztahu. V závislosti na skutečných okolnostech může strana požádat o zrušení vyživovací povinnosti nebo o navýšení či snížení výše výživného. Výši příspěvku lze změnit, pokud se zvýšily či snížily přiměřené potřeby oprávněné osoby nebo výdělečné možnosti povinné osoby.

V Polsku není stanovena žádná pevná částka výživného a výživné se nepočítá jako pevný procentní podíl příjmu povinné osoby. V roce 2014 činila hrubá minimální mzda 1 680 PLN (přibližně 400 EUR). V roce 2013 byla průměrná hrubá měsíční mzda 3 650 PLN (přibližně 900 EUR). V roce 2015 činila hrubá minimální mzda 1 750 PLN, v roce 2016 1 850 PLN a v roce 2019 2 250 PLN. V praxi se ve většině případů pohybuje částka výživného, kterou soudy přiznají, od 300 PLN do 1 000 PLN měsíčně na jedno dítě. Částka výživného nepodléhá automatické indexaci v závislosti na věku dítěte nebo na míře inflace.

9 Jak a komu bude výživné vypláceno?

Výživné musí platit osoba, která je ve vykonatelném titulu označena jako dlužník. V Polsku se přiznané výživné zpravidla platí každý měsíc v polských zlotých zákonnému zástupci nezletilého (v hotovosti nebo bankovním převodem), obvykle do 10. dne měsíce. V případě prodlení při placení výživného stanoví rozhodnutí zákonné úroky z neuhrazené částky (od roku 2008 ve výši 13 % ročně). (Pro další podrobnosti viz informace, které Polsko poskytuje ohledně zákonných úroků.)

Vyživovací povinnost proto zpravidla nese výhradně osoba povinná. Jestliže tato osoba neplatí výživné dobrovolně, může oprávněná osoba požádat orgán příslušný pro nucený výkon rozhodnutí (obvykle soudního exekutora) o zahájení exekuce. Exekuci lze rovněž zahájit také z moci úřední na podnět soudu prvního stupně, který vydal rozhodnutí, jímž byla stanovena výše výživného. Oprávněná osoba může s vykonatelným titulem rovněž žádat o srážky ze mzdy zaměstnavatele dlužníka nebo instituci, která vyplácí dlužníkovi důchod. Tato žádost je pro tyto osoby a instituce závazná.

Exekuce směřující vůči nemovitému majetku dlužníka vyžaduje samostatný návrh.

10 Neplatí-li dotčená osoba (dlužník) výživné dobrovolně, jaké kroky je možné učinit, aby byla k placení přinucena?

Jestliže povinná osoba vyživovací povinnost dobrovolně neplní, může k tomu být donucena (viz bod 9).

Podle § 209 trestního zákoníku (Věstník zákonů 1997, č. 88, položka 553) navíc soustavné neplacení výživného představuje trestný čin, který lze postihnout peněžitým trestem, opatřením bez odnětí svobody nebo odnětím svobody až na dobu dvou let. Trestný čin je stíhán na žádost věřitele, institutu sociálního zabezpečení nebo subjektu odpovědného za podniknutí kroků proti dlužníkovi na výživném. Byly-li věřiteli přiděleny příslušné rodinné dávky nebo příspěvky splatné v případě neschopnosti vymáhat výživné, je trestní stíhání vedeno z moci úřední.

Ustanovení § 5 odst. 3b bodu 2 podbodu 5 zákona ze dne 7. září 2007 o pomoci osobám, které mají nárok na výživné (Věstník zákonů 2007, č. 192, položka 1378), uvádí, že příslušný orgán může požádat o odebrání řidičského průkazu dlužníka.

Jestliže je exekuce neúspěšná, může soudní exekutor požádat, aby byla povinná osoba zapsána do rejstříku dlužníků, kteří neplní své peněžité závazky.

11 Popište prosím stručně případná omezení týkající se výkonu rozhodnutí, zejména pravidla ochrany dlužníka a promlčecí a prekluzivní lhůty ve vašem systému výkonu rozhodnutí.

Podle § 1083 odst. 2 občanského soudního řádu lze neuhrazené platby výživného v plném rozsahu získat obstavením bankovního účtu.

Podle § 833 odst. 1 občanského soudního řádu podléhá mzda za práci exekuci v rozsahu stanoveném v zákoníku práce. Zpravidla lze obstavit 60 % mzdy. Obstavit lze také až tři pětiny částky poskytované na zvláštní účely ze státní pokladny, zejména granty a podporu (§ 831 odst. 1 bod 2 občanského soudního řádu).

Podle § 829 občanského soudního řádu jsou navíc z exekuce vyloučeny tyto položky:

  1. potřeby pro domácnost, ložní prádlo, spodní prádlo a běžné oblečení, které jsou pro dlužníka a závislé rodinné příslušníky nezbytně nutné, jakož i oděvy nezbytně nutné k výkonu služby či profese;
  2. zásoby potravin a paliva, které dlužník a závislí rodinní příslušníci nezbytně potřebují na dobu jednoho měsíce;
  3. jedna kráva, nebo dvě kozy, nebo tři ovce, které jsou nezbytně nutné k nasycení dlužníka a závislých rodinných příslušníků, společně se zásobami krmiva a podestýlkového materiálu dostačujícími do příští sklizně;
  4. nástroje a jiné předměty, které dlužník potřebuje, aby mohl vykonávat výdělečnou činnost po dobu jednoho týdnu, kromě motorových vozidel;
  5. v případě, že má dlužník pravidelné stálé zaměstnání, peněžní částka odpovídající nevymahatelné části mzdy na období do další splatnosti, a v případě dlužníků bez pravidelné mzdy peněžní částka, která je nezbytně nutná k obživě dlužníka a jeho rodiny po dobu dvou týdnů;
  6. předměty nezbytné pro studium, osobní listiny, ozdoby, předměty používané k náboženským rituálům a předměty každodenní potřeby, které by byly prodány výrazně pod svou hodnotou, ale jsou užitečné pro dlužníka;
  7. léčivé přípravky ve smyslu farmaceutického zákona ze dne 6. září 2001 (Věstník zákonů 2008, č. 45, položka 271, ve znění pozdějších předpisů) nezbytně nutné k fungování zdravotnické instituce ve smyslu právních předpisů o zdravotní péči na období tří měsíců a léčivé přípravky, které jsou nezbytně nutné pro její fungování ve smyslu zákona o léčivých přípravcích ze dne 20. května 2010 (Věstník zákonů, č. 107, položka 679 a Věstník zákonů 2011, č. 102, položka 586 a č. 113, položka 637);
  8. předměty, které jsou nezbytně nutné s ohledem na invaliditu dlužníka nebo jeho rodinných příslušníků.

Ministr spravedlnosti ve spolupráci s ministrem zemědělství a ministrem financí vymezí ve formě nařízení, jaké předměty patřící zemědělci nemohou být předmětem vymáhání (§ 830).

Kromě toho § 831 občanského soudního řádu stanoví, že nelze exekucí postihnout dávky sociální pomoci ve smyslu zákona ze dne 12. března 2004 o sociální pomoci (Věstník zákonů 2013, položka 182, ve znění pozdějších předpisů) a pohledávky splatné dlužníkovi ze státního rozpočtu nebo národního zdravotního fondu (Narodowy Fundusz Zdrowia) za poskytování zdravotní péče ve smyslu zákona ze dne 27. srpna 2004 o dávkách v oblasti zdravotní péče financovaných z veřejných prostředků (Věstník zákonů 2008, č. 164, položka 1027, ve znění pozdějších předpisů) před poskytnutím těchto dávek, a to až do výše 75 % každé platby, pokud se nejedná o pohledávky dlužníkových zaměstnanců nebo poskytovatelů služeb uvedené v § 5 odst. 41 písm. a) a b) zákona o poskytování dávek v oblasti zdravotní péče z veřejných prostředků ze dne 27. srpna 2004.

Ustanovení § 137 odst. 1 zákona o rodině a opatrovnictví uvádí, že nároky výživného se promlčují ve tříleté promlčecí lhůtě.

Ustanovení § 121 odst. 1 občanského zákoníku uvádí, že v případě nároků dětí vůči rodičům po dobu trvání rodičovské odpovědnosti nezačne promlčecí lhůta plynout, a jestliže již plynout začala, bude pozastavena.

Jestliže dlužník zpochybňuje trvání vyživovací povinnosti vůči dospělému dítěti, může soudní exekutor požádat příjemce výživného, aby předložil osvědčení, které potvrzuje, že dosud pokračuje ve studiu, nemá žádné příjmy nebo absolvuje zdravotní léčbu, a proto finanční podporu ze strany dlužníka stále potřebuje.

12 Existuje nějaká organizace nebo orgán, které mi mohou pomoci při vymáhání výživného?

Jak je zmíněno výše v otázce 4, žádost o výživné mohou za osobu, která má nárok na výživné, podat mimo jiné vedoucí pracovníci středisek sociální pomoci, určité sociální organizace, zástupci místní samosprávy odpovědní za sociální pomoc a v některých případech státní zástupci. Tyto subjekty mohou rovněž podpořit navrhovatele tím, že se připojí k probíhajícímu řízení o výživném. Jejich úlohou pak je poskytovat osobě, která má nárok na výživné, podporu během soudního řízení.

Krajské soudy pomáhají osobám majícím nárok na výživné podávat návrhy na výkon rozhodnutí ve věci výživného v zahraničí.

13 Mohou (vládní nebo soukromé) organizace zaplatit namísto dlužníka zálohu odpovídající plné výši výživného nebo jeho části?

Zákon ze dne 7. září 2007 o pomoci osobám, které mají nárok na výživné (Věstník zákonů 2009, č. 1, položka 7, ve znění pozdějších předpisů) stanoví pravidla upravující státní pomoc pro osoby mající nárok na výživné v případech, kdy je vymáhání výživného neúspěšné.

Dávky z fondu pro výživné lze získat pouze v případě, že příjem rodiny na hlavu nepřesahuje 725 PLN (přibližně 170 EUR) měsíčně – od 1. července 2019 částka činí 800 PLN (§ 9 odst. 2). Návrh se podává na obecním či městském úřadě, který je příslušný podle bydliště oprávněné osoby.

Pokud však osoba, která má nárok na zálohu na výživné, žije v zařízení, které poskytuje celodenní péči (např. ve středisku sociální pomoci, zařízení pro výchovnou péči, diagnostickém ústavu nebo nápravném zařízení pro mladistvé), nebo v pěstounské rodině, vstoupila do manželství nebo má dítě a má nárok na rodinnou dávku, záloha se této osobě nevyplatí.

Tento zákon se použije pouze v případě, že osoba, která má nárok na výživné, má během doby, v níž jsou zálohy vypláceny, bydliště v Polsku.

Více informací je k dispozici na adrese Odkaz se otevře v novém okně.http://www.mpips.gov.pl/wsparcie-dla-rodzin-z-dziecmi/fundusz-alimentacyjny/swiadczenia-z-funduszu-alimentacyjnego/.

14 Pokud se nacházím v tomto členském státě a dlužník má bydliště v jiné zemi:

Jestliže má dlužník bydliště v zahraničí a oprávněná osoba má bydliště v Polsku, krajský soud, který je příslušný podle bydliště oprávněné osoby pomůže této osobě podat návrh na výživné. Pomoc spočívá v tom, že jí poskytne veškeré nezbytné informace a pomoc, aby mohla vyplnit požadované dokumenty, a tím, že zkontroluje, zda je návrh formálně správný.

14.1 Může mi pomoci orgán nebo soukromá organizace v tomto členském státě?

Ano.

14.2 Pokud ano, jak se mohu na takový orgán nebo soukromou organizaci obrátit?

Část A návrhu podaného podle nařízení Rady (ES) č. 4/2009 ze dne 18. prosince 2008 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností vyplní krajský soud.

Krajský soud

Korespondenční adresa

Tel. ++48

Fax ++48

E-mail

Krajský soud

v Bělostoku (Sąd Okręgowy w Białymstoku)

ul. Marii Skłodowskiej-Curie 1

15-950 Białystok

85 7459220

85 7424640

Odkaz se otevře v novém okně.oz@bialystok.so.gov.pl

Krajský soud

v Bílsku-Bělé (Sąd Okręgowy w Bielsku-Białe)

ul. Cieszyńska 10

43-300 Bielsko-Biała

33 4990424

33 4990488

33 4990488

Odkaz se otevře v novém okně.bpokusa@bielsko-biala.so.gov.pl

Krajský soud

v Bydhošti (Sąd Okręgowy w Bydgoszczy)

ul. Wały Jagiellońskie 2

85-128 Białystok

52 3253155

52 3253255

Odkaz se otevře v novém okně.oz@bydgoszcz.so.gov.pl

Krajský soud

v Čenstochové (Sąd Okręgowy w Częstochowie)

ul. Dąbrowskiego 23/35

42-200 Częstochowa

34 3684425

34 3684427

34 3684708

Odkaz se otevře v novém okně.prezes@czestochowa.so.gov.pl

Odkaz se otevře v novém okně.so.czestochowa@czestochowa.so.gov.pl

Krajský soud

v Elbínku (Sąd Okręgowy w Elblągu)

pl. Konstytucji 1

82-300 Elbląg

55 6112409

55 6112408

55 6112215

Odkaz se otevře v novém okně.oddzial.administracyjny@elblag.so.gov.pl

Krajský soud

v Gdaňsku (Sąd Okręgowy w Gdańsku)

ul. Nowe Ogrody 30/34

80-803 Gdańsk

58 3213141

58 3213119

58 3213140

58 3213119

Odkaz se otevře v novém okně.section.oz@gdansk.so.gov.pl

Krajský soud

v Hlivici (Sąd Okręgowy w Gliwicach)

ul. Kościuszki 15

44-100 Gliwice

32 3380052

32 3380102

Odkaz se otevře v novém okně.oz@gliwice.so.gov.pl

Krajský soud

ve Velkopolském Hořově (Sąd Okręgowy w Gorzowie Wielkopolskim)

ul. Mieszka I 33

66-400 Gorzów Wielkopolski

95 7256718

95 7202807

95 7256790

Odkaz se otevře v novém okně.msamolak@gorzow-wlkp.so.gov.pl

Krajský soud

v Jelení Hoře (Sąd Okręgowy w Jeleniej Górze)

ul. Wojska Polskiego 56

58-500 Jelenia Góra

75 6415113

75 6415113

Odkaz se otevře v novém okně.oz@jelenia-gora.so.gov.pl

Krajský soud

v Kališi (Sąd Okręgowy w Kaliszu)

al. Wolności 13

62-800 Kalisz

62 7657700

62 7574936

Odkaz se otevře v novém okně.administracja2@kalisz.so.gov.pl

Odkaz se otevře v novém okně.administracja@kalisz.so.gov.pl

Krajský soud

v Katovicích (Sąd Okręgowy w Katowicach)

ul. Francuska 38

40-028 Katowice

32 6070183

32 6070498

32 6070184

32 6070211

Odkaz se otevře v novém okně.obrot_zagraniczny@katowice.so.gov.pl

Krajský soud

v Kielcích (Sąd Okręgowy w Kielcach)

ul. Seminaryjska 12 a

25-372 Kielce

41 3402320

41 3402320

41 3402320

41 3402320

Odkaz se otevře v novém okně.oz@kielce.so.gov.pl

Krajský soud

v Koninu (Sąd Okręgowy w Koninie)

ul. Energetyka 5

62-510 Konin

63 2451443

63 2423022 +172

63 2426569

Odkaz se otevře v novém okně.oz@konin.so.gov.pl

Odkaz se otevře v novém okně.administracja@konin.so.gov.pl

Krajský soud

v Koszalinu (Sąd Okręgowy w Koszalinie)

ul. Waryńskiego 7

75-541 Koszalin

94 3428750

94 3428897

Odkaz se otevře v novém okně.administracja@koszalin.so.gov.pl

Krajský soud

v Krakově (Sąd Okręgowy w Krakowie)

ul. Przy Rondzie 7

31-547 Kraków

12 6195697

12 6195241

12 6195648

12 6195648

12 6195373

Odkaz se otevře v novém okně.oz@krakow.so.gov.pl

Krajský soud

v Krosnu (Sąd Okręgowy w Krośnie)

ul. Sienkiewicza 12

38-400 Krosno

13 4373671

13 4373673

Odkaz se otevře v novém okně.Obrot.zagr@krosno.so.gov.pl

Krajský soud

v Lehnici (Sąd Okręgowy w Legnicy)

ul. Złotoryjska 40

59-220 Legnica

76 7225936

76 7225936

76 7225912

Odkaz se otevře v novém okně.oz@legnica.so.gov.pl

Krajský soud

v Lublinu (Sąd Okręgowy w Lublinie)

ul. Krakowskie Przedmieście 43

20-076 Lublin

81 4601004

81 4601004

Odkaz se otevře v novém okně.mstec@so.lublin.gov.pl

Odkaz se otevře v novém okně.mzarzeczny@so.lublin.gov.pl

Krajský soud

v Lomži (Sąd Okręgowy w Łomży)

ul. Dworna 16

18-400 Łomża

86 2163807

86 2166753

Odkaz se otevře v novém okně.sekretariat@lomza.so.gov.pl

Krajský soud

v Lodži (Sąd Okręgowy w Łodzi)

pl. Dąbrowskiego 5

90-921 Łódź

42 6778799

42 6778978

Odkaz se otevře v novém okně.oz@lodz.so.gov.pl

Krajský soud

v Novém Sadci (Sąd Okręgowy w Nowym Sączu)

ul. Pijarska 3

33-300 Nowy Sącz

18 4482145

Odkaz se otevře v novém okně.alimenty@nowy-sacz.so.gov.pl

Krajský soud v Olštýně (Sąd Okręgowy w Olsztynie)

ul. Dąbrowszczaków 44A 10-001 Olsztyn

89 5216049

89 5216160

Odkaz se otevře v novém okně.oz@olsztyn.so.gov.pl

Krajský soud

v Opolí (Sąd Okręgowy w Opolu)

pl. Daszyńskiego 1

45-064 Opole

77 5418134

Odkaz se otevře v novém okně.Obrot.zagr@opole.so.gov.pl

Krajský soud

v Ostrolence (Sąd Okręgowy w Ostrołęce)

ul. Gomulickiego 5

07-410 Ostrołęka

29 7650130

29 7650181

Odkaz se otevře v novém okně.sekretariat@ostroleka.so.gov.pl

Krajský soud

vPetrkově (Sąd Okręgowy w Piotrkowie Trybunalskim)

ul. Słowackiego 5

97-300 Piotrków Trybunalski

44 6494121

44 6494159

44 6478919

Odkaz se otevře v novém okně.administracja@piotrkow-tryb.so.gov.pl

Odkaz se otevře v novém okně.biblioteka@piotrkow-tryb.so.gov.pl

Krajský soud

v Plocku (Sąd Okręgowy w Płocku)

pl. Narutowicza 4

09-404 Płock

24 2697220

24 2697220

24 2697364

24 2625253

Odkaz se otevře v novém okně.so.plock.oz@plock.so.gov.pl

Krajský soud

v Poznani (Sąd Okręgowy w Poznaniu)

al. Marcinkowskiego 32

61-745 Poznań

61 8566205

61 8528751

Odkaz se otevře v novém okně.opzagr@poznan.so.gov.pl

Krajský soud v Přemyšli (Sąd Okręgowy w Przemyślu)

ul. Konarskiego 6

37-700 Przemyśl

16 6761336

16 6761353

Odkaz se otevře v novém okně.m.telega@przemysl.so.gov.pl

Krajský soud

v Radomi (Sąd Okręgowy w Radomiu)

ul. Marszałka

J. Piłsudskiego 10

26-600 Radom

48 3680288

48 3680287

Odkaz se otevře v novém okně.wizytacje@radom.so.gov.pl

Odkaz se otevře v novém okně.wizytacja@radom.so.gov.pl

Krajský soud

v Řešově (Sąd Okręgowy w Rzeszowie)

pl. Śreniawitów 3

35-959 Rzeszów

17 8756394

17 8756349

Odkaz se otevře v novém okně.e.czudec@rzeszow.so.gov.pl

Krajský soud

v Siedlcích (Sąd Okręgowy w Siedlcach)

ul. Sądowa 2

08-110 Siedlce

25 6407846

25 6407812

Odkaz se otevře v novém okně.poczta@siedlce.so.gov.pl

Krajský soud

v Sieradzi Sąd Okręgowy w Sieradzu)

al. Zwycięstwa 1

98-200 Sieradz

43 8266650

43 8266607

43 8271287

43 8271014

Odkaz se otevře v novém okně.sekretariat@sieradz.so.gov.pl

Odkaz se otevře v novém okně.administracja@sieradz.so.gov.pl

Krajský soud

ve Slupsku (Sąd Okręgowy w Słupsku)

ul. Zamenhofa 7

76-200 Słupsk

59 8469422

59 8469424

59 8469424

Odkaz se otevře v novém okně.rzecznik.prasowy@slupsk.so.gov.pl

Odkaz se otevře v novém okně.poczta@slupsk.so.gov.pl

Odkaz se otevře v novém okně.administracja@slupsk.so.gov.pl

Odkaz se otevře v novém okně.magdalena.miklinska@slupsk.so.gov.pl

Krajský soud

v Suvalkách (Sąd Okręgowy w Suwałkach)

ul. Waryńskiego 45

16-400 Suwałki

87 5631213

87 5631303

Odkaz se otevře v novém okně.oz@suwalki.so.gov.pl

Krajský soud

ve Štětíně (Sąd Okręgowy w Szczecinie)

ul. Kaszubska 42

70-952 Szczecin

91 4830147

91 4830170

91 4830170

91 4830170

91 4830170

91 4830170

Odkaz se otevře v novém okně.administracyjny@szczecin.so.gov.pl

Krajský soud

ve Svídnici (Sąd Okręgowy w Świdnicy)

pl. Grunwaldzki 14

58-100 Świdnica

74 8518 287

71 8518270

Odkaz se otevře v novém okně.sekretarz@swidnica.so.gov.pl

Krajský soud

v Tarnobřehu (Sąd Okręgowy w Tarnobrzegu)

ul. Sienkiewicza 27

39-400 Tarnobrzeg

15 8234880 +425

Odkaz se otevře v novém okně.hrojek@tarnobrzeg.so.gov.pl

Odkaz se otevře v novém okně.sadokregowy@tarnobrzeg.so.gov.pl

Krajský soud

v Tarnově (Sąd Okręgowy w Tarnowie)

ul. J. Dąbrowskiego 27

33-100 Tarnów

14 6887409

Odkaz se otevře v novém okně.sad_okregowy@tarnow.so.gov.pl

Krajský soud

v Toruni (Sąd Okręgowy w Toruniu)

ul. Piekary 51

87-100 Toruń

56 6105609

Odkaz se otevře v novém okně.oz@so.torun.pl

Krajský soud

ve Varšavě (Sąd Okręgowy w Warszawie)

al. Solidarności 127

00-951 Warszawa

22 440 11 54

22 6544411

Odkaz se otevře v novém okně.karcz.19wiz@warszawa.gov.pl

Krajský soud

pro Varšavu-Pragu ve Varšavě (Sąd Okręgowy Warszawa-Praga w Warszawie)

al. Solidarności 127

00-951 Warszawa

22 4404040

22 4401066

Odkaz se otevře v novém okně.oz@warszawapraga.so.gov.pl

Krajský soud

ve Vladislavi (Sąd Okręgowy we Włocławku)

ul. Wojska Polskiego 22

87-800 Włocławek

54 4120353

54 4118575

Odkaz se otevře v novém okně.oz@wloclawek.so.gov.pl

Krajský soud

ve Vratislavi (Sąd Okręgowy we Wrocławiu)

ul. Sądowa 1

50-950 Wrocław

71 3704391

71 3704391

Odkaz se otevře v novém okně.oz@wroclaw.so.gov.pl

Krajský soud

v Zámostí (Sąd Okręgowy w Zamościu)

ul. Akademicka 1

22-400 Zamość

84 6382970

84 6393 359

84 6382970

84 6393359

Odkaz se otevře v novém okně.prezes@zamosc.so.gov.pl

Krajský soud

v Zelené Hoře (Sąd Okręgowy w Zielonej Górze)

pl. Słowiański 1

65-958 Zielona Góra

68 3220221

68 3220193

Odkaz se otevře v novém okně.oz@zielona-gora.so.gov.pl

15 Pokud se nacházím v jiné zemi a dlužník v tomto členském státě?

15.1 Mohu svou žádost adresovat přímo orgánu nebo soukromé organizaci v tomto členském státě?

Článek 55 nařízení Rady (ES) č. 4/2009 ze dne 18. prosince 2008 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností nevyžaduje, aby byly návrhy činěny prostřednictvím ústředního orgánu členského státu, v němž má navrhovatel bydliště. Návrhy lze zasílat přímo příslušnému polskému soudu (jsou tím splněny formální požadavky stanovené v kapitolách IV a VI nařízení a v občanském soudním řádu).

Údaje o odesílajících orgánech jsou k dispozici na této adrese:

Odkaz se otevře v novém okně.http://bip.ms.gov.pl/pl/ministerstwo/wspolpraca-miedzynarodowa/alimenty/

Odesílající orgány v zahraničí uvedené v prohlášeních, která jsou přiložena k nařízení, poskytují osobám majícím nárok na výživné všechny nezbytné informace, pomáhají jim vyplnit požadované dokumenty, kontrolují, zda je návrh formálně správný, a odesílají jej do zahraničí.

15.2 Pokud ano, jak se mohu na takový orgán nebo soukromou organizaci obrátit a jaká pomoc mi může být poskytnuta?

Jestliže soud přiznal výživné a věc spadá do působnosti nařízení (ES) č. 4/2009, může navrhovatel, který má bydliště v zahraničí, využít postup stanovený v uvedeném nařízení a obrátit se na příslušný odesílající orgán v zemi, v níž má bydliště, nebo podat k příslušnému soudu návrh na prohlášení zahraničního rozhodnutí za vykonatelné. Návrhy na exekuci se podávají úřadu jakéhokoli soudního exekutora.

Jestliže Polsko a země, v níž má navrhovatel bydliště, jsou stranami úmluvy nebo dvoustranné dohody o uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech týkajících se výživného, poskytuje se taková pomoc v rozsahu stanoveném v takové dohodě. Dvoustranné dohody zpravidla stanoví, že návrh má být podán přímo polskému soudu, nebo že má být návrh tomuto soudu podán prostřednictvím soudu v zemi, která rozhodnutí vydala. V posledně jmenovaném případě jsou návrhy předávány prostřednictvím ústředních orgánů, a to nejčastěji prostřednictvím ministerstva spravedlnosti nebo orgánů, na které se vztahuje Newyorská úmluva:

Odkaz se otevře v novém okně.http://treaties.un.org/doc/Publication/MTDSG/Volume%20II/Chapter%20XX/XX-1.en.pdf

Údaje o soudech jsou k dispozici na této adrese:

Odkaz se otevře v novém okně.http://bip.ms.gov.pl/pl/rejestry-i-ewidencje/lista-sadow-powszechnych/

a údaje o soudních exekutorech zde: Odkaz se otevře v novém okně.http://komornik.pl/Odkaz se otevře v novém okně.https://www.komornik.pl/

16 Je tento členský stát vázán Haagským protokolem z roku 2007?

Ano, od 18. června 2011.

17 Pokud tento členský stát není vázán Haagským protokolem z roku 2007, jaké právo bude použitelné pro pohledávku výživného podle pravidel mezinárodního práva soukromého? Jaká jsou příslušná pravidla mezinárodního práva soukromého?

Nepoužije se.

18 Jaká pravidla upravují přístup ke spravedlnosti v přeshraničních věcech v rámci EU podle struktury kapitoly V nařízení o vyživovací povinnosti?

Rozhodnými pravidly v Polsku jsou ustanovení zákona ze dne 17. prosince 2004 o právu na pomoc v občanskoprávních řízeních vedených v členských státech Evropské unie (Věstník zákonů 2005, č. 10, položka 67, ve znění pozdějších předpisů) a směrnice Rady 2003/8/ES ze dne 27. ledna 2003 o zlepšení přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních sporech stanovením minimálních společných pravidel pro právní pomoc v těchto sporech (Úř. věst. L 26/41, 31.1.2003, s. 90). Ta doplňují ustanovení občanského soudního řádu a zákona o soudních poplatcích v občanskoprávních věcech. Strana, která usiluje o získání zvláštní formy pomoci (např. jmenování advokáta, překlad dokumentů, úhradu cestovních nákladů), by o této skutečnosti měla jasně informovat soud, a to za použití formuláře EU na adrese https://e-justice.europa.eu/content_legal_aid_forms-157-cs.do.

19 Jaká opatření přijal členský stát, aby zajistil, že ústřední orgány plní činnosti popsané v článku 51 nařízení o vyživovací povinnosti?

Dne 28. dubna 2011 byl přijat zákon, kterým se mění občanský soudní řád a další zákony (zákon ze dne 28. dubna 2011, kterým se mění občanský soudní řád, zákon o právu na pomoc v občanskoprávních řízeních vedených v členských státech Evropské unie a o právu na pomoc za účelem smírného řešení sporu před zahájením občanskoprávních řízení a zákon o pomoci osobám, které mají nárok na výživné – Věstník zákonů 2011, č. 129, položka 735), podle nějž může polský ústřední orgán nařídit orgánu, který je příslušný pro dlužníka, aby vedl šetření ve věci výživného.

Jestliže nelze dlužníka nebo účastníka nalézt, ministerstvo spravedlnosti konzultuje ústřední a místní rejstříky a evidence (a může také konzultovat databázi PESEL.SAD), aby bylo možné určit, který soud nebo soudní exekutor je příslušný, nebo aby poskytlo odpověď na žádost o provedení konkrétních opatření. V současnosti nejsou plánovány žádné změny zákonných základů, financování a zaměstnanců ústředního orgánu s cílem zaručit výkon činností popsaných v § 51.

 

Tyto internetové stránky jsou součástí portálu Odkaz se otevře v novém okně.Vaše Evropa.

Velice uvítáme jakoukoli Odkaz se otevře v novém okně.zpětnou vazbu ohledně užitečnosti poskytnutých informací.

Your-Europe


Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 11/12/2020

Nároky z výživovací povinnosti - Rumunsko

Upozorňujeme, že výchozí rumunština verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.
K dispozici jsou již tyto aktualizované překlady: angličtina

OBSAH


Evropská soudní síť pro občanské a obchodní věci

1 Co znamenají pojmy „výživné“ a „vyživovací povinnost“ v praxi? Které osoby musí platit výživné jiné osobě?

Právní povinnost poskytovat výživné je požadavek uložený zákonem, podle nějž má osoba poskytovat jiné osobě nezbytné prostředky k obživě, včetně prostředků k uspokojení duchovních potřeb, a v případě vyživovací povinnosti rodičů vůči jejich nezletilým dětem prostředků nutných k jejich výchově, vzdělávání a odborné přípravě.

Vyživovací povinnost existuje mezi manželi, příbuznými v řadě přímé, bratry a sestrami a určitými dalšími osobami určenými zákonem (§ 516 rumunského občanského zákoníku).

Vyživovací povinnost existuje také mezi bývalými manželi (§ 398 občanského zákoníku). Neměla by se zaměňovat s kompenzačním protiplněním nebo odškodným.

Ten z manželů, který přispívá na výživné na dítě druhému manželovi, je povinen poskytovat výživné na dítě po dobu, kdy je dítě nezletilé, ale pouze v případě, že rodiče dítěte nežijí, pohřešují se nebo se ocitli v nouzi (§ 517 odst. 1 občanského zákoníku). Dítě naopak může mít vyživovací povinnost k osobě, která mu poskytovala výživné po dobu 10 let (§ 517 odst. 2 občanského zákoníku).

Dědicové osoby, která byla povinna platit výživné na nezletilou osobu nebo která poskytovala výživné, aniž by měla takovou povinnost, jsou v závislosti na hodnotě zděděného majetku povinni pokračovat v poskytování výživného, jestliže rodiče dítěte nežijí, pohřešují se nebo se ocitli v nouzi, avšak pouze po dobu, kdy je osoba pobírající výživné nezletilá.

2 Do jakého věku může dítě dostávat vyživovací příspěvek? Liší se pravidla pro výživné týkající se nezletilých od pravidel týkajících se dospělých?

Vyživovací povinnost mezi rodiči a dětmi je upravena § 499 a 525 občanského zákoníku. Nezletilé osoby, které žádají o výživné ze strany rodičů, jsou považováni za potřebné, jestliže si nemohou sami obstarat živobytí vlastní prací, byť vlastní nějaký majetek. Pokud však rodiče nemohou výživné poskytovat, aniž by tím ohrozili vlastní živobytí, může rodinný soud souhlasit s tím, že bude výživné poskytnuto prostřednictvím prodeje majetku dítěte; nesmí však být prodány žádné předměty základní potřeby.

Rodiči jsou povinni vyživovat dítě, které dosáhlo zletilosti (obvykle v 18 letech), jestliže toto dítě stále studuje, a to až do konce studia, avšak nejdéle do věku 26 let.

3 Měl bych se s žádostí o výživné obrátit na příslušný orgán nebo na soud? Jaké jsou hlavní prvky tohoto postupu?

Navrhovatel (oprávněná osoba) se musí obrátit na soud, který je místně příslušný dle místa jeho trvalého bydliště nebo dle místa trvalého bydliště odpůrce (povinné osoby). Soudní určení výše výživného lze učinit buď v samostatném řízení, nebo v rámci řízení o rozvodu, určení otcovství, výkonu rodičovské odpovědnosti ve vztahu k nezletilému dítěti nebo určení trvalého bydliště nezletilé osoby. Předseda soudu může usnesením nařídit prozatímní opatření, která budou platit pouze do doby, než v řízení o zrušení manželství bude rozhodnuto ve věci samé. Řízení v prvním stupni sestává z několika fází. V písemné fázi se podává žalobní návrh, žalobní odpověď a protinávrh. Lze nařídit předběžné opatření, např. zajistit majetek. Strany jsou předvolány k jednání a jsou jim zaslány procesní písemnosti. Ústní fázi tvoří soudní jednání, během něhož lze vznášet procesní výjimky a provádět dokazování. Po zvážení předložených vyjádření a provedených důkazů soud rozhodne a vydá soudní rozhodnutí.

V případě rozvodu na základě vzájemné dohody, který může prohlásit notář, se manželé mohou dohodnout na úpravě poměrů v době po rozvodu, včetně příspěvku každého z rodičů na náklady spojené s výchovou dítěte, jeho vzděláváním, studiem a odbornou přípravou.

4 Je možné podat žádost jménem příbuzného (pokud ano, jakého stupně) nebo jménem dítěte?

Strany řízení o výživném v zásadě mohou být zastupovány. Je-li však návrh na výživné podán ve spojení s rozvodovým řízením, mohou být manželé zastupováni v rozvodovém řízení pouze v určitých případech, které jsou konkrétně vyjmenovány v ustanovení § 920 občanského soudního řádu.

Je-li zahájeno samostatné řízení na určení, navýšení či snížení výživného, mohou být strany zastupovány běžným způsobem advokátem či jiným zástupcem. Pokud jsou zastoupeny jinou osobou než advokátem, tato osoba nesmí během soudního řízení přednést závěrečnou řeč. Nezletilá osoba je zastupována zákonným zástupcem (rodičem nebo výjimečně jinou osobou, která je nositelem rodičovské odpovědnosti). Návrh na určení výživného na dítě, které dosáhlo zletilosti, podává dané dítě osobně.

5 Jestliže mám v úmyslu podat žalobu, jak zjistím, který soud je příslušný?

Místně příslušný soud (podle bydliště buď povinné osoby, nebo oprávněné osoby) lze určit pomocí rumunského justičního atlasu, který je zveřejněn na soudním webovém portálu ministerstva spravedlnosti na adrese Odkaz se otevře v novém okně.http://portal.just.ro/SitePages/acasa.aspx.

6 Musím jako žalobce podat žalobu skrze nějakého prostředníka (např. advokáta, ústředního nebo místního orgánu atd.)? Pokud ne, jaké postupy se použijí?

Nikoli, protože není povinné, aby byl navrhovatel zastupován advokátem nebo aby mu advokát pomáhal.

7 Musím platit poplatky za podání žaloby? Pokud ano, o jakou částku se bude přibližně jednat? Jsou-li mé finanční prostředky nedostačující, může mi být poskytnuta právní pomoc k úhradě nákladů řízení?

Návrh (žaloba) na stanovení či změnu výše výživného je osvobozen od soudních poplatků. V rámci právního poradenství či zastoupení vznikají určité náklady, jejich úhrada však není povinná. Nemá-li dotčená strana dostatečný příjem, může požádat o právní pomoc na pokrytí odměny advokáta nebo jiných nákladů spojených se soudním řízením.

8 Jaký druh výživného soud pravděpodobně přizná? Jak se výše výživného vypočítá? Může být rozhodnutí soudu přezkoumáno, pokud se životní náklady nebo rodinné poměry změní? Pokud ano, jak (např. prostřednictvím systému automatické indexace)?

Výživné se přiznává podle potřeb oprávněné osoby a prostředků povinné osoby. Výživné se v zásadě poskytuje jako věcné plnění ve formě poskytnutí kompletních prostředků k obživě. V praxi však soudy stanovují výživné v penězích, a to buď jako pevnou částku, nebo jako procentní podíl měsíčního příjmu povinné osoby (§ 530 občanského zákoníku). Výživné ve formě pevné částky se v souladu s právními předpisy čtvrtletně upravuje o míru inflace.

Má-li výživné platit rodič, stanoví se pro jedno dítě ve výši až čtvrtiny čistého měsíčního příjmu tohoto rodiče, pro dvě děti ve výši třetiny a pro tři či více dětí ve výši poloviny čistého měsíčního příjmu. V souladu s právními předpisy nesmí výživné na děti v kombinaci s výživným na jiné osoby přesáhnout polovinu čistého měsíčního příjmu povinné osoby (§ 529 občanského zákoníku).

Pokud se změní příjmy povinné osoby nebo potřeby oprávněné osoby, může rodinný soud v novém řízení výživné zvýšit či snížit, případně vyživovací povinnost zrušit (§ 531 občanského zákoníku).

9 Jak a komu bude výživné vypláceno?

Výživné se poskytuje ve formě věcného plnění, které v plné míře zajišťuje prostředky k obživě a případně pokrývá náklady na vzdělávání, studium či odbornou přípravu (§ 530 občanského zákoníku). Není-li vyživovací povinnost plněna dobrovolně ve formě věcného plnění, může rodinný soud nařídit, aby bylo placeno peněžité výživné. Výživné lze stanovit buď jako pevnou částku, nebo jako procentní podíl čistého měsíčního příjmu povinné osoby.

Výživné je placeno v pravidelných splátkách ve dny, na nichž se strany dohodnou, nebo v případě, že taková dohoda neexistuje, ve dny určené v soudním rozhodnutí. Strany se mohou dohodnout, že výživné bude zaplaceno předem jako jednorázová částka, která pokryje životní potřeby oprávněné osoby na delší dobu nebo na celé období, během něhož má být výživné placeno, pokud povinná osoba má ke splnění této povinnosti nezbytné prostředky (§ 533 občanského zákoníku), nebo o této jednorázové platbě může rozhodnout rodinný soud, jestliže k tomu existují pádné důvody.

Výživné na nezletilou osobu se platí jejímu zákonnému zástupci.

10 Neplatí-li dotčená osoba (dlužník) výživné dobrovolně, jaké kroky je možné učinit, aby byla k placení přinucena?

Jelikož je výživné ve většině případů stanoveno jako peněžité plnění, nejčastější metodou nuceného výkonu rozhodnutí jsou srážky ze mzdy (měsíčního příjmu). Méně častou metodou výkonu je nucený prodej movitého či nemovitého majetku povinné osoby.

11 Popište prosím stručně případná omezení týkající se výkonu rozhodnutí, zejména pravidla ochrany dlužníka a promlčecí a prekluzivní lhůty ve vašem systému výkonu rozhodnutí.

Pokud jde o pohledávky na výživném, ustanovení § 728 občanského soudního řádu stanoví, že v případě dlužných částek na výživném lze exekucí postihnout nanejvýš polovinu pravidelného čistého měsíčního příjmu povinné osoby. Je-li vedeno vícero exekučních řízení ohledně stejné částky, vymáhaná částka nesmí přesáhnout polovinu čistého měsíčního příjmu, a to bez ohledu na povahu pohledávek.

Pokud oprávněná osoba současně podá návrh na zabavení určitého movitého či nemovitého majetku, jehož hodnota zjevně převyšuje hodnotu pohledávky, jež je předmětem exekuce, příslušný soud může exekuci omezit na určitý majetek (§ 701 občanského soudního řádu).

Exekuční řízení končí např. v okamžiku, když byla v plném rozsahu splněna povinnost stanovená vykonatelným titulem a byly zaplaceny náklady řízení, když řízení nelze provést nebo v něm nelze pokračovat, protože neexistuje žádný majetek, nebo není možné tento majetek zpeněžit, anebo případně bylo exekuční řízení zrušeno (§ 702 občanského zákoníku).

Právo na výkon rozhodnutí (exekuci) podléhá tříleté promlčecí lhůtě. Proti exekuci rozhodnutí o výživném se lze odvolat k exekučnímu soudu. Příslušný soud může exekuční řízení odložit do rozhodnutí o odvolání proti nařízení exekuce (§ 711 a následující občanského soudního řádu).

Byl-li zrušen vykonatelný titul nebo exekuční opatření, má dotčená strana má právo žádat o zrušení exekuce a obnovu v stav předcházející exekuci (§ 722 a následující občanského soudního řádu).

12 Existuje nějaká organizace nebo orgán, které mi mohou pomoci při vymáhání výživného?

Nepoužije se.

13 Mohou (vládní nebo soukromé) organizace zaplatit namísto dlužníka zálohu odpovídající plné výši výživného nebo jeho části?

Nepoužije se.

14 Pokud se nacházím v tomto členském státě a dlužník má bydliště v jiné zemi:

14.1 Může mi pomoci orgán nebo soukromá organizace v tomto členském státě?

Podle nařízení (ES) č. 4/2009, Haagské úmluvy z roku 2007 a Newyorské úmluvy z roku 1956 může navrhovatel podat návrh na stanovení výživného prostřednictvím rumunského ministerstva spravedlnosti, jestliže má povinná osoba pobyt v některém z členských států EU, které jsou stranou Haagské úmluvy z roku 2007 nebo Newyorské úmluvy z roku 1956.

14.2 Pokud ano, jak se mohu na takový orgán nebo soukromou organizaci obrátit?

Ministerul român al Justiţiei (Ministerstvo spravedlnosti),

str. Apolodor nr. 17, Sector 5, 050741 Bucureşti

Direcția Drept Internațional și Cooperare Judiciară (Ředitelství pro mezinárodní právo a mezinárodní spolupráci)

Fax: +40372041079 nebo +40372041084

e-mail Odkaz se otevře v novém okně.ddit@just.ro

15 Pokud se nacházím v jiné zemi a dlužník v tomto členském státě?

15.1 Mohu svou žádost adresovat přímo orgánu nebo soukromé organizaci v tomto členském státě?

Nikoli, navrhovatel se musí obrátit na ústřední odesílající orgán ve své zemi, který je určen podle nařízení (ES) č. 4/2009, Haagské úmluvy z roku 2007 nebo Newyorské úmluvy z roku 1956.

Ústřední odesílající orgán v zemi odpůrce se může následně obrátit na rumunský ústřední odesílající orgán, a to:

  • rumunské ministerstvo spravedlnosti v případě návrhů podaných podle nařízení (ES) č. 4/2009 a Haagské úmluvy z roku 2007 nebo
  • bukurešťskou advokátní komoru (Baroul Bucureşti) v případě návrhů podaných podle Newyorské úmluvy z roku 1956.

Návrh se poté předá příslušnému soudu.

Povinná osoba, která má pobyt v zahraničí, může svoji žádost podat osobně nebo prostřednictvím advokáta přímo k rumunskému soudu, který je příslušný na základě bydliště odpůrce nebo povinné osoby.

15.2 Pokud ano, jak se mohu na takový orgán nebo soukromou organizaci obrátit a jaká pomoc mi může být poskytnuta?

Povinná osoba, jež má pobyt v zahraničí, může svoji žádost podat osobně nebo prostřednictvím advokáta přímo k rumunskému soudu, který je příslušný na základě bydliště odpůrce nebo povinné osoby. Podrobnosti o příslušném rumunském soudu jsou k dispozici na soudním portálu Odkaz se otevře v novém okně.http://portal.just.ro/SitePages/acasa.aspx, kde lze vyhledávat podle bydliště odpůrce nebo povinné osoby.

16 Je tento členský stát vázán Haagským protokolem z roku 2007?

Ano. Podle § 2612 rumunského občanského zákoníku se právo rozhodné pro vyživovací povinnosti určuje podle práva Evropské unie, tedy podle Haagského protokolu ze dne 23. listopadu 2007 o právu rozhodném pro vyživovací povinnosti.

17 Pokud tento členský stát není vázán Haagským protokolem z roku 2007, jaké právo bude použitelné pro pohledávku výživného podle pravidel mezinárodního práva soukromého? Jaká jsou příslušná pravidla mezinárodního práva soukromého?

Nepoužije se.

18 Jaká pravidla upravují přístup ke spravedlnosti v přeshraničních věcech v rámci EU podle struktury kapitoly V nařízení o vyživovací povinnosti?

Podle zákona č. 36/2012 o určitých opatřeních nutných k uplatňování určitých nařízení a rozhodnutí Rady Evropské unie a nástrojů mezinárodního práva soukromého v oblasti vyživovacích povinností ministerstvo spravedlnosti poté, co obdrželo návrh na přiznání výživného či zvláštní opatření, tento návrh předá k vyřízení příslušnému orgánu nebo subjektu, který disponuje osobními údaji, příslušné místní advokátní komoře, komoře soudních vykonavatelů nebo případně příslušnému soudu.

V případě návrhů podávaných prostřednictvím ústředního orgánu lze za podmínek stanovených v § 46 nařízení poskytovat bezplatnou a úplnou právní pomoc navrhovatelům ve věci vyživovacích povinností, kteří dosud nedosáhli věku 18 let nebo pokračují ve studiu (tyto osoby však nesmějí být starší 21 let), a navrhovatelům ve věci vyživovacích povinností, jestliže se jedná o zranitelné osoby.

Ministerstvo spravedlnosti zasílá návrhy obdržené ze zahraničí přímo příslušné místní advokátní komoře. Předseda advokátní komory neprodleně vydá z moci úřední závazné rozhodnutí, kterým ustanoví právního zástupce. Ustanovený právní zástupce požádá o právní pomoc včetně pomoci ve formě uhrazení nákladů na exekuci.

Poté, co ustanovený advokát obdrží vykonatelný titul, požádá soud, aby přiznal právní pomoc na úhradu nákladů exekuce. Právní zástupce podává návrh na exekuci dlužné částky, vykonatelný titul a rozhodnutí předsedy advokátní komory místně příslušnému soudnímu exekutorovi.

19 Jaká opatření přijal členský stát, aby zajistil, že ústřední orgány plní činnosti popsané v článku 51 nařízení o vyživovací povinnosti?

Rumunsko přijalo zákon č. 36/2012 o určitých opatřeních nutných k uplatňování určitých nařízení a rozhodnutí Rady Evropské unie a nástrojů mezinárodního práva soukromého v oblasti vyživovacích povinností.

Jako rumunský ústřední odesílající orgán bylo určeno ministerstvo spravedlnosti, které odesílá žádosti a návrhy podle článků 53 a 56 nařízení. Po obdržení požadovaných podkladů od oprávněné či povinné osoby ministerstvo spravedlnosti vyplní část A návrhu a může oprávněné či povinné osobě pomoci s vyplněním části B návrhu.

Ústředním orgánem, který přijímá návrhy a žádosti o konkrétní opatření a výživné, je ministerstvo spravedlnosti. Jakmile obdrží návrh nebo žádost, zašle je k vyřízení příslušnému orgánu nebo subjektu, který má k dispozici osobní údaje, příslušné místní advokátní komoře, komoře soudních exekutorů nebo případně příslušnému soudu.

 

Tyto internetové stránky jsou součástí portálu Odkaz se otevře v novém okně.Vaše Evropa.

Velice uvítáme jakoukoli Odkaz se otevře v novém okně.zpětnou vazbu ohledně užitečnosti poskytnutých informací.

Your-Europe


Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 11/12/2020

Nároky z výživovací povinnosti - Slovinsko

Upozorňujeme, že výchozí slovinština verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.

OBSAH


Evropská soudní síť pro občanské a obchodní věci

1 Co znamenají pojmy „výživné“ a „vyživovací povinnost“ v praxi? Které osoby musí platit výživné jiné osobě?

Výživné je institutem rodinného práva a vychází z jedné za základních zásad tohoto práva, tedy ze zásady vzájemné pomoci mezi rodinnými příslušníky, jinými slovy zásady rodinné solidarity. Vyživovací příspěvky jsou obvykle placeny dobrovolně, především z důvodu osobních vazeb mezi rodinnými příslušníky, mohou však být také vymáhány soudní cestou.

Ve Slovinsku pojem výživné označuje výživné poskytované (bývalému) manželovi, dětem a rodičům. Rozumí se jím faktické poskytování výživy a podpory, jakož i platby výživného a podpory, které soud přizná dítěti. Tento pojem zahrnuje tedy vše, co je určitá osoba ze zákona povinna poskytovat na životní potřeby svých dětí nebo manžela. Tento pojem lze použít rovněž pro výživu rodičů, jestliže rodiče nemají dostatek prostředků k vlastní obživě, jejich děti k nim tudíž mají vyživovací povinnost. Pojem může rovněž označovat peněžní platby vyčleněné pro účely výživy.

Rodiče jsou povinni vyživovat své děti (§ 103 zákona o manželství a rodinných vztazích).

Zletilé (plnoleté) děti jsou povinny v rámci svých možností podporovat své rodiče, jestliže tito rodiče nemají dostatečné prostředky k vlastní obživě a nejsou schopni si je obstarat. Zletilé děti nejsou povinny podporovat rodiče, který sám svoji vyživovací povinnost vůči nim bezdůvodně neplnil (§ 124 zákona o manželství a rodinných vztazích).

Manželé či registrovaní partneři jsou povinni podporovat nezletilé děti druhého z manželů či registrovaného partnera, které s nimi žijí, pokud tento partner nebo druhý z manželů není schopen dítě podporovat sám. Povinnost manžela či registrovaného partnera zaniká ukončením manželství či registrovaného partnerství s matkou či otcem dítěte, pokud manželství či registrované partnerství neskončí úmrtím matky či otce dítěte. V takovém případě je žijící manžel nebo registrovaný partner povinen podporovat dítě zesnulého manžela nebo registrovaného partnera pouze v případě, že v době ukončení manželství či registrovaného partnerství s dítětem žil (§ 127 zákona o manželství a rodinných vztazích).

Ten z manželů, který nemá prostředky k obživě nebo je bez vlastního zavinění nezaměstnaný, má právo na výživné od druhého z manželů, a to v rozsahu, v němž je tento druhý z manželů schopen jej poskytovat (§ 50 zákona o manželství a rodinných vztazích).

Ten z manželů, jemuž není poskytováno výživné, může o výživné požádat v rámci rozvodového řízení, nebo také v samostatné žalobě, kterou musí podat do jednoho roku od data, kdy rozvod s konečnou platností nabyl právní moci (§ 81a zákona o manželství a rodinných vztazích).

2 Do jakého věku může dítě dostávat vyživovací příspěvek? Liší se pravidla pro výživné týkající se nezletilých od pravidel týkajících se dospělých?

Rodiče jsou povinni vyživovat své děti, dokud nedosáhnou zletilosti, aby jim podle svých možností a schopností zajistili životní podmínky nezbytné pro rozvoj.

Pokud dítě navštěvuje soustavně vzdělávací zařízení, a to i v případě, je-li zapsáno na kombinované studium, jsou rodiče povinni dítě podporovat, dokud nedosáhne zletilosti, avšak nikoli déle než do věku dvaceti šesti let.

Rodiče jsou povinni podporovat dítě, které uzavřelo manželství nebo žije v jedné domácnosti s partnerem v rámci registrovaného partnerství, pouze v případě, že je není schopen podporovat jeho manžel nebo registrovaný partner.

3 Měl bych se s žádostí o výživné obrátit na příslušný orgán nebo na soud? Jaké jsou hlavní prvky tohoto postupu?

V případě výživného, které je zletilé dítě povinno platit na své rodiče, mohou oprávněná a povinná osoba uzavřít dohodu ve formě notářského zápisu (§ 130a zákona o manželství a rodinných vztazích).

Jestliže se rodiče dohodnou na úpravě výživného na dítě, mohou navrhnout, aby soud vydal rozhodnutí o stanovení výživného v rámci nesporného řízení. Pokud soud stanoví, že dohoda není v zájmu dítěte, návrh zamítne. (§ 130 zákona o manželství a rodinných vztazích).

Ten z manželů, jemuž není poskytováno výživné, může o výživné požádat v rámci rozvodového řízení, nebo také v samostatné žalobě, kterou musí podat do jednoho roku od data, kdy rozvod s konečnou platností nabyl právní moci (§ 81a zákona o manželství a rodinných vztazích).

V případě, že není dosaženo dohody o výživném, musí být podána žaloba k příslušnému soudu. Věcnou příslušnost, pokud jde o rozhodnutí o výživném, mají okresní soudy (§ 32 zákona o občanském soudním řízení).

Žaloba musí obsahovat žalobní návrh, který vymezuje předmět věci, a vedlejší návrhy, skutečnosti na podporu návrhu navrhovatele, důkazy, o něž se tyto skutečnosti opírají, a další údaje, které musí obsahovat každá žaloba (§ 180 zákona o občanském soudním řízení).

Podle uvedeného zákona v řízení lze předložit žalobu, odpověď na žalobu, žádosti o předběžné opatření a případně další žádosti, návrhy nebo sdělení předložené mimo řízení. Návrhy musí být srozumitelné a musí obsahovat všechny náležitosti umožňující jejich projednání. Zejména musejí zahrnovat: odkaz na soud, jména a místa trvalého či přechodného pobytu stran, jména zákonných zástupců či zmocněnců, předmět sporu a návrhová žádání. Navrhovatel musí návrh podepsat, pokud to forma návrhu umožňuje. Za originál podpisu navrhovatele se považuje vlastnoruční podpis nebo zabezpečený elektronický podpis, ověřený na základě potvrzeného certifikátu. Je-li písemnost návrhem, musí strana v ní uvést skutečnosti, na něž odkazuje, a v případě nutnosti i důkazy (§ 105 zákona o občanském soudním řízení).

Při podání žaloby je nutné uhradit soudní poplatky. Soudní poplatky musí být uhrazeny nejpozději ve lhůtě stanovené v rozhodnutí soudu (§ 105 zákona o občanském soudním řízení).

Návrh se podává písemně. Za písemný návrh se považuje takový návrh, který byl sepsán ručně nebo vytištěn a vlastnoručně podepsán navrhovatelem (návrh v tištěné podobě), nebo návrh v elektronické podobě opatřený zabezpečeným elektronickým podpisem, ověřeným na základě potvrzeného certifikátu. Písemný návrh se podává poštou, elektronicky či pomocí komunikačních technologií nebo se doručí přímo danému subjektu nebo osobě, která profesně zajišťuje předkládání návrhů (komerčnímu poskytovateli). Elektronické návrhy se elektronicky vkládají do informačního systému. Informační systém navrhovateli automaticky potvrdí, že byl návrh doručen. Návrhy lze rovněž podávat na doporučeném či jinak připraveném formuláři (§ 105b zákona o občanském soudním řízení).

Návrhy, které mají být doručeny protistraně, musí být soudu předloženy v tolika kopiích, kolik jich soud a protistrana vyžadují, a ve formě, která soudu umožní je přijmout. To platí také pro přílohy. Elektronicky podané návrhy a přílohy, které mají být zaslány protistraně, se předkládají jen jednou. Soud vyhotoví tolik elektronických kopií či fotokopií, kolik si protistrana vyžádá (§ 106 zákona o občanském soudním řízení). Písemnosti přiložené k návrhu mohou být originály nebo kopie (§ 107 zákona o občanském soudním řízení). Navzdory existenci právního základu nejsou technické podmínky pro elektronické podávání, doručování a správu písemností v soudním řízení vždy splněny.

4 Je možné podat žádost jménem příbuzného (pokud ano, jakého stupně) nebo jménem dítěte?

Návrh na stanovení výživného podává zákonný zástupce dítěte. Nezletilé děti jsou zastupovány rodiči. Jestliže bylo dítě svěřeno do pěstounské péče, návrh podává opatrovník dítěte.

Soud musí umožnit, aby děti, které dosáhly věku patnácti let a jsou schopny chápat význam a právní důsledky svých kroků, prováděly procesní úkony nezávisle jako účastníci řízení. Zákonný zástupce dítěte může provádět úkony v řízení pouze tehdy, jestliže dítě neuvede, že toto právo uplatňuje. Děti ve věku do 15 let nebo děti, které podle rozhodnutí soudu nejsou schopny chápat význam a právní důsledky svých kroků, jsou zastupovány zákonným zástupcem.
Jestliže je zájem dítěte jiný než zájem jeho zákonného zástupce, soud přidělí dítěti zvláštního opatrovníka. Soud postupuje obdobně i v jiných případech, pokud s přihlédnutím k okolnostem daného případu rozhodne, že je to nezbytné pro ochranu zájmů dítěte (§ 409 zákona o občanském soudním řízení).

5 Jestliže mám v úmyslu podat žalobu, jak zjistím, který soud je příslušný?

Věcnou příslušnost, pokud jde o rozhodnutí o výživném, mají okresní soudy (§ 32 zákona o občanském soudním řízení).

Místní příslušnost má soud, v jehož obvodu má odpůrce trvalé bydliště. Jestliže má příslušnost slovinský soud, jelikož odpůrce má ve Slovinsku přechodné bydliště, je místně příslušný soud, v jehož obvodu se přechodné bydliště odpůrce nachází. Pokud má odpůrce kromě místa trvalého bydliště také přechodné bydliště v jiném městě a vzhledem k okolnostem lze předpokládat, že tam bude delší dobu žít, má místní příslušnost rovněž soud podle místa přechodného bydliště odpůrce (§ 47 zákona o občanském soudním řízení).

Jestliže je ve sporu o výživném žalující stranou osoba, která požaduje výživné, je místně příslušný rovněž soud podle trvalého bydliště žalující strany. Jestliže je ve sporu o zákonné výživné s mezinárodním prvkem příslušný slovinský soud, protože žalující stranou je dítě s trvalým bydlištěm ve Slovinsku, má místní příslušnost soud podle trvalého bydliště žalující strany. Pokud má ve sporu o zákonné výživné příslušnost soud ve Slovinsku, protože odpůrce má ve Slovinsku majetek, z nějž by bylo možné uhradit výživné, je místně příslušný soud podle místa, v němž se daný majetek nachází (§ 50 zákona o občanském soudním řízení).

6 Musím jako žalobce podat žalobu skrze nějakého prostředníka (např. advokáta, ústředního nebo místního orgánu atd.)? Pokud ne, jaké postupy se použijí?

Strany mohou činit právní úkony osobně nebo prostřednictvím zástupce. V řízení u okresního soudu může být zástupcem pouze advokát nebo jiná osoba, která složila státní advokátní zkoušku (§ 86 a 87 občanského soudního řádu).

7 Musím platit poplatky za podání žaloby? Pokud ano, o jakou částku se bude přibližně jednat? Jsou-li mé finanční prostředky nedostačující, může mi být poskytnuta právní pomoc k úhradě nákladů řízení?

Ano, při podání žaloby je nutné uhradit soudní poplatky. Soudní poplatky musí být uhrazeny nejpozději ve lhůtě stanovené v soudním rozhodnutí (§ 105a občanského soudního řádu).

Je-li předmětem žaloby pouze nárok na zákonné výživné nebo pohledávky týkající se individuálních částek výživného stanoveného ze zákona, posuzují se soudní poplatky podle hodnoty sporné záležitosti, která se vypočítává jako součet výživného za tři měsíce, není-li výživné požadováno na kratší dobu (§ 23 zákona o soudních poplatcích).

Požaduje-li se však výživné v rámci řízení o péči o dítě, představuje soudní poplatek, který je třeba uhradit, pevně stanovená částka ve výši 45 EUR (položka 1212 ceníku poplatků podle zákona o soudních poplatcích).

Ano, k dispozici je bezplatná právní pomoc za účelem pokrytí nákladů řízení. O přidělení bezplatné právní pomoci rozhoduje předseda okresního soudu (§ 2 zákona o bezplatné právní pomoci).

O osvobození od soudních poplatků, odklad platby soudních poplatků nebo jejich uhrazení ve splátkách je třeba požádat zvlášť, přičemž tato žádost se podává soudu, u něhož probíhá hlavní řízení (§ 12 zákona o soudních poplatcích).

8 Jaký druh výživného soud pravděpodobně přizná? Jak se výše výživného vypočítá? Může být rozhodnutí soudu přezkoumáno, pokud se životní náklady nebo rodinné poměry změní? Pokud ano, jak (např. prostřednictvím systému automatické indexace)?

Výše výživného se stanovuje jako měsíční částka placená předem a lze je požadovat od okamžiku, kdy je podána žaloba ve věci výživného (§ 132c zákona o manželství a rodinných vztazích).

Výživné se určuje s náležitým přihlédnutím k potřebám žadatele a materiálním a výdělečným možnostem povinné osoby (§ 129 zákona o manželství a rodinných vztazích).

Při posuzování výživného na dítě musí soud jednat v nejlepším zájmu dítěte a stanovit výši výživného, která je dostačující k zajištění uspokojivého tělesného a duševního rozvoje dítěte. Výživné musí pokrývat životní náklady dítěte, zejména náklady na bydlení, stravu, oblečení, obuv, péči a ochranu, výchovu, vzdělávání, odpočinek, zábavu a jiné zvláštní potřeby (§ 129a zákona o manželství a rodinných vztazích).

Soud může na žádost oprávněné nebo povinné osoby výživné zvýšit či snížit nebo daný nárok na výživné úplně zrušit, jestliže se změní potřeby oprávněné osoby nebo možnosti osoby povinné, na jejichž základě bylo výživné stanoveno (§ 132 zákona o manželství a rodinných vztazích).

Výživné stanovené v vykonatelném titulu je jednou ročně upravováno podle indexu spotřebitelských cen ve Slovinsku. Úprava se provádí v březnu, a to s použitím kumulativního zvýšení spotřebitelských cen od měsíce, ve kterém naposledy došlo ke stanovení nebo úpravě výživného. Vyrovnávací koeficient pro výživné zveřejňuje v Úředním věstníku Republiky Slovinsko ministr příslušný pro rodinné záležitosti. Centrum sociálních služeb informuje oprávněného a povinného o každé úpravě a o nové částce výživného písemně. Vykonatelný titul představuje oznámení Odboru sociálního zabezpečení spojené se soudním smírem, pravomocným soudním rozhodnutím nebo vykonatelnou notářskou listinou (§ 82d zákona o manželství a rodinných vztazích).

9 Jak a komu bude výživné vypláceno?

O tom rozhoduje soud. Výživné na dítě se obvykle poukazuje na bankovní účet zákonného zástupce dítěte. Výživné pro dospělé osoby se odesílá na jejich bankovní účet.

10 Neplatí-li dotčená osoba (dlužník) výživné dobrovolně, jaké kroky je možné učinit, aby byla k placení přinucena?

Jestliže osoba povinná platit výživné neplní svoji vyživovací povinnost dobrovolně v souladu s vykonatelným titulem (rozhodnutím, soudním příkazem či vykonatelným notářským zápisem společně s oznámením o stanovení výživného), může příjemce dosáhnout splnění povinností prostřednictvím návrhu na výkon rozhodnutí k soudu v souladu s ustanoveními zákona o výkonu rozhodnutí.

11 Popište prosím stručně případná omezení týkající se výkonu rozhodnutí, zejména pravidla ochrany dlužníka a promlčecí a prekluzivní lhůty ve vašem systému výkonu rozhodnutí.

Informace jsou dostupné na portálu e-justice: Postupy při vymáhání soudního rozhodnutí

12 Existuje nějaká organizace nebo orgán, které mi mohou pomoci při vymáhání výživného?

Strany mohou při vymáhání výživného získat základní informace v jakémkoli středisku sociální práce.

Věcnou příslušnost, pokud jde o rozhodnutí o výživném, má krajský soud. Strany mohou požádat o bezplatnou právní pomoc ve formě zastoupení advokátem a také ve formě osvobození od placení nákladů řízení.

Jestliže osoba povinná platit výživné neplatí výživné, může zákonný zástupce jménem nezletilého dítěte nebo plnoletý věřitel u příslušného okresního soudu podat návrh na výkon rozhodnutí. Pokud potřebují pomoc při vyplnění formuláře návrhu, mohou se obrátit na příslušné středisko sociální práce, okresní soud, na advokáta nebo na Státní fond Republiky Slovinsko pro stipendia, rozvoj, zdravotní postižení a výživné.

13 Mohou (vládní nebo soukromé) organizace zaplatit namísto dlužníka zálohu odpovídající plné výši výživného nebo jeho části?

Jestliže osoba povinná platit výživné neplatí výživné, může zákonný zástupce nezletilého dítěte požádat o náhradní výživné Státní fond Republiky Slovinsko pro stipendia, rozvoj, zdravotní postižení a výživné, ale pouze na základě pravomocného a vykonatelného rozhodnutí soudu nebo soudního smíru, kterým bylo přiznáno výživné, a pod podmínkou, že se sám již neúspěšně pokoušel výživné vymáhat, nebo že podal úplnou žádost o vymáhání výživného v zahraničí.

Nárok na náhradní výživné mají děti ve věku do 18 let, které:

  • jsou státními příslušníky Slovinské republiky a mají ve Slovinsku trvalé bydliště,
  • jsou cizími státními příslušníky s trvalým bydlištěm ve Slovinsku, jestliže je tak stanoveno v mezinárodní smlouvě nebo je-li to v souladu s podmínkami vzájemnosti.

14 Pokud se nacházím v tomto členském státě a dlužník má bydliště v jiné zemi:

14.1 Může mi pomoci orgán nebo soukromá organizace v tomto členském státě?

Ano. Pomoc s vymáháním plateb výživného z jiných zemí může poskytnout Státní fond Republiky Slovinsko pro stipendia, rozvoj, zdravotní postižení a výživné, který byl určen jako ústřední orgán pro plnění povinností podle nařízení Rady (ES) č. 4/2009 ze dne 18. prosince 2008 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností. Státní fond Republiky Slovinsko pro stipendia, rozvoj, zdravotní postižení a výživné byl také určen jako ústřední orgán podle Haagské úmluvy o mezinárodním vymáhání výživného na děti a dalších druhů vyživovacích povinností vyplývajících z rodinných vztahů a jako zprostředkující a odesílající orgán podle (Newyorské) úmluvy o vymáhání výživného v cizině.

14.2 Pokud ano, jak se mohu na takový orgán nebo soukromou organizaci obrátit?

Kontaktní údaje:

Javni štipendijski, razvojni, invalidski in preživninski sklad Republike Slovenije (Státní fond Republiky Slovinsko pro stipendia, rozvoj, zdravotní postižení a výživné)

Dunajska cesta 20

1000 Ljubljana

Telefon: +386 1 4720 990

Fax: +386 1 4345 899

E-mail: Odkaz se otevře v novém okně.jpsklad@jps-rs.si

Internetová stránka: Odkaz se otevře v novém okně.http://www.jpi-sklad.si/

15 Pokud se nacházím v jiné zemi a dlužník v tomto členském státě?

15.1 Mohu svou žádost adresovat přímo orgánu nebo soukromé organizaci v tomto členském státě?

Ne. Podle článku 55 nařízení Rady (ES) č. 4/2009 lze návrh na vymáhání výživného učinit u ústředního orgánu členského státu EU, v němž má navrhovatel místo pobytu, a tento ústřední orgán ji poté postoupí slovinskému ústřednímu orgánu, tj. Státnímu fondu Republiky Slovinsko pro stipendia, rozvoj, zdravotní postižení a výživné.

15.2 Pokud ano, jak se mohu na takový orgán nebo soukromou organizaci obrátit a jaká pomoc mi může být poskytnuta?

V nařízení se s přímým kontaktem mezi navrhovatelem, který má místo pobytu v cizině, a Státním fondem Republiky Slovinsko pro stipendia, rozvoj, zdravotní postižení a výživné jako slovinským ústředním orgánem nepočítá.

Komunikace se uskutečňuje prostřednictvím ústředního orgánu členského státu, v němž má navrhovatel bydliště. Ústřední orgán členského státu, v němž má navrhovatel bydliště, poskytuje veškerou pomoc nezbytnou k podání správně a náležitě vyplněného návrhu na vymáhání výživného v Republice Slovinsko a postupuje tento návrh se všemi potřebnými přílohami a důkazy Státnímu fondu Republiky Slovinsko pro stipendia, rozvoj, zdravotní postižení a výživné, který jako ústřední orgán dokumentaci posoudí, v případě potřeby požádá o opravu nebo o doplnění dokumentace, a poté zastupuje navrhovatele v řízení o vymáhání výživného u soudů a jiných orgánů Republiky Slovinsko.

16 Je tento členský stát vázán Haagským protokolem z roku 2007?

Ano.

17 Pokud tento členský stát není vázán Haagským protokolem z roku 2007, jaké právo bude použitelné pro pohledávku výživného podle pravidel mezinárodního práva soukromého? Jaká jsou příslušná pravidla mezinárodního práva soukromého?

----

18 Jaká pravidla upravují přístup ke spravedlnosti v přeshraničních věcech v rámci EU podle struktury kapitoly V nařízení o vyživovací povinnosti?

Na pokrytí nákladů řízení je k dispozici bezplatná právní pomoc. O přidělení bezplatné právní pomoci rozhoduje předseda okresního soudu (§ 2 zákona o bezplatné právní pomoci).

Bezplatnou právní pomoc lze schválit pro účely právního poradenství, právního zastupování a jiných právních služeb stanovených zákonem, pro účely všech forem soudní ochrany u všech soudů s obecnou příslušností nebo specializovaných soudů ve Slovinsku, u Ústavního soudu Slovinské republiky a u všech orgánů, institucí a osob ve Slovinsku, které jsou příslušné pro mimosoudní urovnávání sporů, a ve formě odpuštění platby nákladů soudního řízení (§ 7 zákona o bezplatné právní pomoci).

Příjemci pomoci podle tohoto zákona jsou: 1) slovinští státní příslušníci; 2) cizí státní příslušníci s trvalým nebo dočasným povolením k pobytu ve Slovinsku a osoby bez státní příslušnosti, které ve Slovinsku pobývají legálně; 3) ostatní cizí státní příslušníci v souladu s podmínkami vzájemnosti nebo za podmínek a v případech, které jsou definovány v mezinárodních smlouvách, jež jsou pro Slovinsko závazné; 4) neziskové nevládní organizace a nezisková sdružení, které vykonávají svoji činnost ve veřejném zájmu a jsou zapsány v příslušném rejstříku v souladu s použitelnými právními předpisy, a to ve sporech, které souvisejí s výkonem činností ve veřejném zájmu nebo za účelem, k němuž byly zřízeny; 5) ostatní osoby, které mají podle zákona či mezinárodních smluv, jež jsou pro Slovinsko závazné, nárok na bezplatnou právní pomoc (§ 10 zákona o bezplatné právní pomoci).

Osoba, která může být příjemcem bezplatné právní pomoci, může o bezplatnou právní pomoc požádat v kterékoli fázi řízení. Při rozhodování o žádosti o bezplatnou právní pomoc se posoudí finanční situace žadatele a další podmínky stanovené v tomto zákoně (§ 11 zákona o bezplatné právní pomoci).

Podle článku 46 nařízení se bezplatná právní pomoc poskytne v případě všech návrhů, které se týkají vyživovacích povinností vyplývajících ze vztahu mezi rodičem a dítětem vůči osobě mladší 21 let, podaných oprávněným podle článku 56.

19 Jaká opatření přijal členský stát, aby zajistil, že ústřední orgány plní činnosti popsané v článku 51 nařízení o vyživovací povinnosti?

Nebyla přijata žádná opatření za účelem provedení článku 51 nařízení Rady (ES) č. 4/2009.

 

Tyto internetové stránky jsou součástí portálu Odkaz se otevře v novém okně.Vaše Evropa.

Velice uvítáme jakoukoli Odkaz se otevře v novém okně.zpětnou vazbu ohledně užitečnosti poskytnutých informací.

Your-Europe


Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 11/12/2020

Nároky z výživovací povinnosti - Slovensko

OBSAH


Evropská soudní síť pro občanské a obchodní věci

1 Co znamenají pojmy „výživné“ a „vyživovací povinnost“ v praxi? Které osoby musí platit výživné jiné osobě?

Výživné a druhy vyživovacích povinností jsou upravené v zákoně č. 36/2005 Sb. o rodině a o změně a doplnění některých zákonů (dále jen „zákon o rodině“). Zákon o rodině rozlišuje tyto druhy vyživovacích povinností:

  1. vyživovací povinnost rodičů k dětem;
  2. vyživovací povinnost dětí k rodičům;
  3. vyživovací povinnost mezi ostatními příbuznými;
  4. vyživovací povinnost mez manželi;
  5. příspěvek na výživu rozvedeného manžela;
  6. příspěvek na výživu a úhradu některých nákladů svobodné matce.

Z teoretického hlediska pojem výživné v širším slova smyslu zahrnuje vztahy majetkové povahy rodinného práva se zvláštnostmi majetkových vztahů v rodinném právě. Projevuje se tu zejména vazba na existenci osobního vztahu rodinného práva.

2 Do jakého věku může dítě dostávat vyživovací příspěvek? Liší se pravidla pro výživné týkající se nezletilých od pravidel týkajících se dospělých?

Plnění vyživovací povinnosti rodičů k dětem je jejich zákonná povinnost, která trvá do doby, než jsou děti schopné živit se samy. Absolvování povinné školní docházky automaticky neznamená, že dítě nabylo schopnost samo se živit. Vyživovací povinnost rodičů vůči dětem bude trvat s ohledem na jejich schopnosti, možnosti a majetkové poměry po celou dobu přípravy dítěte na budoucí povolání, například studium denní formou na vysoké škole. Nabytí zletilosti nemá pro trvání této vyživovací povinnosti právní význam. Kdy nastane právní stav „schopnost živit se sám,“ závisí na okolnostech každé konkrétní věci. Soud posuzuje každou konkrétní věc diferencovaně podle jejích okolností. Schopnost samostatně se živit bývá vykládána extenzívně jako schopnost samostatně (z vlastních zdrojů) uspokojovat všechny potřeby, resp. relevantní životní náklady. Vyžaduje se, aby schopnost naplňovala požadavky trvalosti tohoto stavu. Příjem náhodného charakteru nelze považovat za nabytí schopnosti samostatně se živit.

Aplikační praxe vychází z elasticity rodičovské vyživovací povinnosti vyplývající z časově neomezeného trvání pokrevních svazků. Umožňuje obnovu vyživovací povinnosti, pokud se například dítě pro studium rozhodne později, případně pokud nebylo přijaté na studium na vysoké škole bezprostředně po ukončení studia na střední škole. Za pokračování přípravy dítěte na budoucí povolání lze podle judikatury s přihlédnutím na aktuální nedostatek vhodných pracovních příležitostí pro absolventy škol, považovat rovněž další studium, jehož ukončení umožní absolventovi nalézt si zaměstnání i v jiném oboru, než na který se do té doby zaměřovala příprava.

Z hlediska posouzení zániku vyživovací povinnosti je situace jednoznačnější, když dítě získá pravidelný příjem ze závislé činnosti, podnikatelské apod. Vzhledem k situaci na trhu práce, existenci mnohem širšího okruhu forem studia, vzdělávacích institutů, doplňování jazykových znalostí potřebných pro možnost realizace získaného vzdělání, rekvalifikačním kurzům, nadstavbovému studiu, zahraničním stážím, potřebám zvyšovaní kvalifikace, bude pro soudní praxi náročnější ustálit okamžik nabytí schopnosti dítěte samostatně se živit. Odůvodněné by mohly být některé z těchto forem především v případě značných možností na straně povinného rodiče. Současně je třeba brát zřetel na zájem dítěte ve vztahu k jeho schopnostem a možností, aby získalo vhodné předpoklady pro svoje uplatnění. Na druhé straně existuje oprávněný požadavek včasné realizace těchto možností, aby nedocházelo ke zneužívání rodičovské vyživovací povinnosti pouze z důvodu negativního postoje k práci (například zaviněné rozvázání pracovního poměru).

Věková hranice 18 let má význam z procesního hlediska. Do dosáhnutí zletilost dítěte může soud zahájit řízení o stanovení výživného i bez návrhu; po dovršení zletilosti výlučně jen na návrh. Návrh, který podává zletilé dítě, může směřovat vůči jednomu z rodičů, ale i vůči oběma povinným. V návrhu musí být uvedená též částka požadovaného výživného a doba, od které se placení výživného požaduje. Soud je návrhem na úpravu výživného na zletilé dítě vázán, protože nejde o řízení ve věcech péče soudu o nezletilé podle ustanovení § 111 a násl. občanského soudního řádu pro nesporná řízení (Civilný mimosporový poriadok, dále jen „CMP“).

3 Měl bych se s žádostí o výživné obrátit na příslušný orgán nebo na soud? Jaké jsou hlavní prvky tohoto postupu?

Pokud se oprávněný a povinný nedohodnou na výživném, rozhoduje o vyživovací povinnosti příslušný okresní soud. S výjimkou vyživovací povinnosti rodičů vůči nezletilým dětem zahájí soud řízení na návrh oprávněného (navrhovatele) vůči povinnému (odpůrci). Řízení o výživném na nezletilé dítě může soud zahájit i bez návrhu (ex offo) (§ 81 odst. 23 CMP), protože jde o řízení ve věcech péče soudu o nezletilé.

Každý může před soudem jako účastník samostatně jednat (procesní způsobilost) v takovém rozsahu, v jakém má způsobilost vlastními úkony nabývat práva a brát na sebe povinnosti. Fyzická osoba, která nemůže před soudem jednat samostatně (např. nezletilé dítě), musí být zastoupena zákonným zástupcem, jak stanoví § 68 občanského soudního řádu pro sporná řízení (Civilný sporový poriadok, dále jen „CSP“).

CSP a CMP kromě tohoto zastoupení účastníků na základě zákona rozlišuje zastoupení účastníků na základě plné moci a zastoupení účastníků na základě rozhodnutí soudu.

Žádný z rodičů nemůže zastupovat své nezletilé dítě, pokud jde o právní jednání, při kterém by mohlo dojít k rozporu zájmů mezi rodiči a nezletilým dítětem nebo mezi nezletilými dětmi zastoupenými stejným rodičem navzájem. V takovém případě soud ustanoví nezletilému dítěti opatrovníka, který ho bude v řízení nebo při určitém právním úkonu zastupovat. Jde o tzv. kolizního opatrovníka.

4 Je možné podat žádost jménem příbuzného (pokud ano, jakého stupně) nebo jménem dítěte?

Viz odpověď č. 3.

5 Jestliže mám v úmyslu podat žalobu, jak zjistím, který soud je příslušný?

Místní příslušnost je vymezena v § 3 CMP. Věcná příslušnost čerpá svůj základ v § 12 CSP. Řízení v první stupni v zásadě vedou okresní soudu. Obecně je pro řízení příslušný soud účastníka, proti kterému návrh směřuje (odpůrce), tj. zásada místní příslušnosti obecného soudu odpůrce. Obecným soudem odpůrce je soud, v jehož obvodě má občan bydliště, pokud nemá bydliště, soud v jehož obvodě se zdržuje. Tato zásada je ve zvláštních případech prolomena; jde o specifické případy, které výslovně vymezuje CMP. Pro řízení o výživném na nezletilé dítě je příslušný soud, v jehož obvodě má nezletilý na základě dohody rodičů nebo rozhodnutí soudu, případně jiných rozhodujících skutečností svoje bydliště (tzv. výlučná místní příslušnost podle § 112 odst. 1 CMP).

6 Musím jako žalobce podat žalobu skrze nějakého prostředníka (např. advokáta, ústředního nebo místního orgánu atd.)? Pokud ne, jaké postupy se použijí?

Srov. odpovědi na otázky č. 3a 4.

Navrhovatel (oprávněný), který má procesní způsobilost, může podat návrh na zahájení řízení sám, přímo na příslušný soud, tedy bez nutnosti zastoupení.

Obecné náležitosti návrhu na zahájení řízení jsou ve smyslu § 127 CSP: označení soudu, kterému je určen, označení navrhovatele, označení věci, které se týká a co sleduje, podpis.

Kromě obecných náležitostí musí návrh na zahájení řízení obsahovat zvláštní náležitosti. Ty jsou vymezené v § 25 a 26 CMP. V návrhu na zahájení řízení o výživném musí být uvedena též částka požadovaného výživného a doba, od které se placení výživného požaduje.

Podání lze učinit písemně, a to v listinné nebo elektronické podobě. Podání v elektronické podobě učiněné bez autorizace podle zvláštního předpisu je třeba dodatečně doručit v listinné podobě nebo v elektronické podobě autorizované podle zvláštního předpisu. Podání ve věcech výživného je možné učinit i ústně do zápisu.

Podání se předkládá s potřebným počtem stejnopisů a příloh tak, aby jeden stejnopis zůstal na soudě a aby každý účastník dostal jeden stejnopis s přílohami, pokud je to třeba. Pokud účastník nepředloží potřebný počet stejnopisů a příloh, vyhotoví soud kopie na jeho náklady.

7 Musím platit poplatky za podání žaloby? Pokud ano, o jakou částku se bude přibližně jednat? Jsou-li mé finanční prostředky nedostačující, může mi být poskytnuta právní pomoc k úhradě nákladů řízení?

Soudní poplatky za jednotlivé úkony nebo řízení soudů upravuje zákon Slovenské národní rady č. 71/1992 Sb. o soudních poplatcích a poplatku za výpis z rejstříku trestů. Vyúčtují se podle sazebníku soudních poplatků. Tento právní předpis zároveň ustanovuje rozsah tzv. osobního a věcného osvobození od placení soudních poplatků.

Z hlediska výživného má význam táto úprava:

Mezi věcná osvobození je zařazeno i řízení ve věci péče soudu o nezletilé. A tedy rovněž řízení ve věcech výživného na nezletilé dítě je osvobozené od soudního poplatku.

V rámci rozsahu osobního osvobození jsou od soudního poplatku osvobozeny tyto osoby:

  • navrhovatel v řízení o stanovení výživného, v řízení o jeho zvýšení, jakož i v řízení o uplatnění práva na zaplacení úroků z prodlení s plněním výživného a v řízení o uznání nebo prohlášení vykonatelnosti cizího rozhodnutí o výživném,
  • svobodná matka v řízení o příspěvcích na výživu a úhradu některých nákladů spojených s těhotenstvím a porodem.

V sazebníku soudních poplatků je explicitně v bodě 8 vymezená sazba soudního poplatku pro řízení o výživném mezi manželi a řízení o příspěvku na výživu rozvedeného manžela:

Bod 8

a) z návrhu na stanovení výživného mezi manželi, příspěvku na výživu rozvedeného manžela, vyživovací povinnosti mezi ostatními příbuznými a z návrhu o jejich zvýšení

2 % z ceny předmětu nejméně 16,50 EUR.

b) z návrhu na snížení nebo zrušení výživného mezi manželi, příspěvku na výživu rozvedené manželky, vyživovací povinnosti mezi ostatními příbuznými

2 % z ceny předmětu řízení nejméně 16,50 EUR.

Pokud není stanovena v sazebníku zvláštní sazba a nejde o kategorii patřící do osobního nebo věcného osvobození, uplatní se poplatek podle bodu 1 sazebníku soudních poplatků:

Bod 1

Z návrhu na zahájení řízení, pokud není stanovena jiná zvláštní sazba

a) z ceny (z úhrady) předmětu řízení nebo z hodnoty předmětu sporu

6 %, nejméně 16,50 EUR, nejvíce16 596,50 EUR v obchodních věcech
nejvíce 33 193,50 EUR

Soud na návrh přizná osvobození od soudního poplatku, pokud to odůvodňují poměry strany (§ 254 CSP). Poměry účastníků musejí být vzhledem k rozhodování soudu o návrhu dokumentované.

Systém poskytování právní pomoci a zabezpečení jejího poskytovaní Centrem právní pomoci pro fyzické osoby, které v důsledku své materiální nouze nemohou využívat právní služby na řádné uplatnění a ochranu svých práv, jakož i rozsah jejího poskytování upravuje zákon č. 327/2005 Sb., o poskytovaní právní pomoci osobám v materiální nouzi a o změně a doplnění zákona č. 586/2003 Sb. o advokacii a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 8/2005 Sb. Tento zákon zároveň stanoví podmínky poskytování právní pomoci, postup fyzických osob a příslušných orgánů v řízení o nároku na přiznání právní pomoci a institucionální zabezpečení poskytování právní pomoci.

8 Jaký druh výživného soud pravděpodobně přizná? Jak se výše výživného vypočítá? Může být rozhodnutí soudu přezkoumáno, pokud se životní náklady nebo rodinné poměry změní? Pokud ano, jak (např. prostřednictvím systému automatické indexace)?

Slovenský právní řád nestanovuje konkrétní výšku výživného.

Pokud jde o věci rodinného práva, soud posuzuje každou konkrétní věc diferencovaně podle jejích okolností. Konkrétní rozsah výživného tedy zákon nespecifikuje. Právní norma zvláště v oblasti rodinného práva nemůže explicitně, plošně a exaktně vyjádřit všechny rozmanitosti života.

Podle § 75 odst. 1 zákona o rodině při určování výživného soud přihlédne k odůvodněným potřebám oprávněného, a rovněž ke schopnostem, možnostem a majetkovým poměrům povinného. Ke schopnostem, možnostem a majetkovým poměrům povinného přihlédne soud rovněž tehdy, pokud se povinný vzdá bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání, výdělku, majetkového prospěchu; stejně tak přihlédne i k nepřiměřeným majetkovým rizikům, které na sebe povinný bere.

Ve vztahu k vyživovací povinnosti rodičů vůči dětem platí, že oba rodiče přispívají na výživu svých dětí podle svých schopností, možností a majetkových poměrů. Dítě má právo podílet se na životní úrovni rodičů. Při určení rozsahu vyživovací povinnosti soud přihlédne k tomu, který z rodičů a v jaké míře se o dítě osobně stará. Pokud je nezletilé dítě svěřeno do střídavé péče, přihlédne soud při určení výživného k délce střídavé péče každého rodiče nebo může rozhodnout, že po dobu střídavé péče se výživné nestanoví.

V § 62 odst. 3 zákona o rodině je stanovena tzv. minimální výše výživného (v současnosti činí 27,13 EUR): Každý rodič je bez ohledu na svoje schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinný plnit svou vyživovací povinnost v minimálním rozsahu ve výšce 30 % z částky životního minima na nezaopatřené nezletilé dítě nebo na nezaopatřené dítě podle zvláštního zákona.

Podle § 78 zákona o rodině lze dohody a soudní rozhodnutí o výživném změnit, pokud se změní poměry. Kromě výživného na nezletilé dítě (srov. i § 121 CMP) je změna nebo zrušení výživného možné pouze na návrh. Pokud dojde ke zrušení nebo snížení výživného na nezletilé dítě za uplynulý čas, spotřebované výživné se nevrací. Při změně poměrů se vždy přihlédne k vývoji životních nákladů.

9 Jak a komu bude výživné vypláceno?

Výživné obecně platí povinný (dlužník) oprávněnému (věřiteli).

Podle § 76 zákona o rodině se výživné platí v pravidelných opakujících se částkách, které jsou splatné vždy měsíc dopředu. Proti pohledávkám na výživné je započtení vzájemných pohledávek přípustné jen dohodou. Pokud jde o výživné na nezletilé děti, započítání není možné. V případě prodlení povinného s placením výživného stanoveného rozhodnutím soudu, má oprávněný právo požadovat úroky z prodlení z nezaplacené částky podle předpisů občanského práva. Placení výživného povinným se započítává nejprve na jistinu a až po uhrazení celé jistiny se započítává na úroky z prodlení.

V případě výživného na nezletilé dítě se v soudní praxi ustálila judikatura, podle níž má povinný má platit výživné k rukám té osoby, která se o dítě osobně stará k určitému dni v měsíci.

10 Neplatí-li dotčená osoba (dlužník) výživné dobrovolně, jaké kroky je možné učinit, aby byla k placení přinucena?

Výživné se vymáhá prostřednictvím soudních exekutorů. Exekuční řízení se zahajuje na návrh na provedení exekuce. Postup je upravený v zákoně Národní rady Slovenské republiky č. 233/1995 Sb. o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Nejčastějším způsobem, kterým se provádí exekuce na vymožení výživného, jsou srážky ze mzdy nebo jiného příjmu povinného. Je-li podkladem pro exekuci exekuční titul, ve kterém se ukládá povinnost zaplatit peněžní částku, exekuci je možné provést kromě srážek ze mzdy rovněž těmito způsoby: přikázáním pohledávky, prodejem movitostí, prodejem cenných papírů, prodejem nemovitosti, prodejem podniku, příkazem na zadržení řidičského oprávnění. Ve vztahu k vymáhání výživného získává na významu zvláště exekuce příkazem na zadržení řidičského oprávnění. Exekutor může vydat příkaz na zadržení řidičského oprávnění tomu, kdo nesplní výživné stanovené rozhodnutím soudu. Exekuční příkaz na zadržení řidičského oprávnění doručí exekutor rovněž příslušnému orgánu policie. Pokud pominou důvody exekuce, vydá bezodkladně exekutor příkaz na vrácení řidičského oprávnění.

11 Popište prosím stručně případná omezení týkající se výkonu rozhodnutí, zejména pravidla ochrany dlužníka a promlčecí a prekluzivní lhůty ve vašem systému výkonu rozhodnutí.

V souladu s § 77 zákona o rodině se právo na výživné nepromlčuje. Lze jej však přiznat pouze ode dne zahájení soudního řízení. Výživné na nezletilé dítě lze přiznat nejdéle na dobu tří let zpětně od dne zahájení řízení, pokud existují důvody hodné zvláštního zřetele. Práva na jednotlivé opakující se plnění výživného se promlčují.

Promlčecí doba je v § 101 občanského zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb.) upravena takto:

(1) Bylo-li právo přiznáno pravomocným rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu, promlčuje se za deset let ode dne, kdy mělo být podle rozhodnutí plněno. Bylo-li právo dlužníkem písemně uznáno co do důvodu i výše, promlčuje se za deset let ode dne, kdy k uznání došlo; byla-li však v uznání uvedena lhůta k plnění, běží promlčecí doba od uplynutí této lhůty.
(2) Stejná promlčecí doba platí i pro jednotlivé splátky, na něž bylo plnění v rozhodnutí nebo v uznání práva rozloženo; promlčecí doba u jednotlivých splátek počíná ode dne jejich splatnosti. Stane-li se nesplněním některé ze splátek splatným celý dluh, počne běžet desetiletá promlčecí doba od splatnosti nesplněné splátky.
(3) Úroky a opětující se plnění se promlčují ve třech letech; jde-li však o práva pravomocně přiznaná nebo písemně uznaná, platí tato promlčecí doba, jen pokud jde o úroky a opětující se plnění, jejichž splatnost nastala po právní moci rozhodnutí nebo po uznání.

12 Existuje nějaká organizace nebo orgán, které mi mohou pomoci při vymáhání výživného?

Pro účely „asistence“ resp. pomoci v souvislosti s vymáháním pohledávek na výživné ve vnitrostátních věcech není zřízen žádný zvláštní státní orgán.

Pomoc při vymáhání výživného v případech s cizím prvkem poskytuje instituce Centrum pre medzinárodnoprávnu ochranu detí a mládeže (dále je„centrum“). Centrum se zabývá vymáháním výživného v případech, kdy žije osoba, která má platit výživné na dítě v zahraničí, a oprávněná na území Slovenské republiky a naopak, kdy oprávněná osoba žije v zahraničí a požaduje placení výživného od osoby, která má obvyklý pobyt na území Slovenské republiky.

13 Mohou (vládní nebo soukromé) organizace zaplatit namísto dlužníka zálohu odpovídající plné výši výživného nebo jeho části?

Zákon č. 201/2008 Sb. o náhradním výživném a o změně a doplnění zákona č. 36/2005 Sb. o rodině a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění nálezu Ústavního soudu Slovenské republiky č. 615/2006 Sb., upravuje mechanismus poskytování tzv. náhradního výživného státem (úřadem práce, sociálních věcí a rodiny) oprávněné osobě. Náhradním výživným se přispívá na zabezpečení výživy nezaopatřeného dítěte, pokud povinná osoba neplní vyživovací povinnost stanovenou pravomocným rozhodnutím soudu nebo soudem schválenou dohodou.

14 Pokud se nacházím v tomto členském státě a dlužník má bydliště v jiné zemi:

14.1 Může mi pomoci orgán nebo soukromá organizace v tomto členském státě?

Ano.

14.2 Pokud ano, jak se mohu na takový orgán nebo soukromou organizaci obrátit?

Centrum jako ústřední orgán bylo založené ministerstvem práce, sociálních věcí a rodiny a jako státem dotovaná organizace přímo zabezpečuje právní ochranu dětí a mládeže v případech, ve kterých je zainteresována cizí země. Působnost centra pokrývá celé území Slovenské republiky. Svoji činnost začalo vykonávat 1. února 1993.

Podle zákona č. 195/1998 o sociální pomoci v platném znění je centrum státním orgánem sociální pomoci od 1. července 1998.

Kontakty a adresa:

Špitálská 8, P. O. BOX 57, 814 99 Bratislava,

E-mail: Odkaz se otevře v novém okně.cipc@cipc.gov.sk, Odkaz se otevře v novém okně.info@cipc.gov.sk,

Tel.: +421 2 2046 3208, +421 2 2046 3248,

Fax: +421 2 2046 3258, non stop linka (pouze v naléhavých případech) +421 915 405 954.

Centrum je ve Slovenské republice ústředním orgánem podle nařízení Rady (ES) č. 4/2009 ze dne 18. prosince 2008 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností (dále jen „nařízení o vyživovací povinnosti”) a rovněž podle haagské Úmluvy o mezinárodním vymáhaní výživného na děti a dalších druhů vyživovacích povinností vyplývajících z rodinných vztahů z roku 2007.

15 Pokud se nacházím v jiné zemi a dlužník v tomto členském státě?

15.1 Mohu svou žádost adresovat přímo orgánu nebo soukromé organizaci v tomto členském státě?

Podat návrh prostřednictvím centra nelze přímo ze zahraničí. Osoba, která žádá o vyplacení výživného a jejíž bydliště se nachází v jiné zemi, se musí obrátit na příslušné orgány svého státu, které centrum ve Slovenské republice kontaktují.

15.2 Pokud ano, jak se mohu na takový orgán nebo soukromou organizaci obrátit a jaká pomoc mi může být poskytnuta?

----

16 Je tento členský stát vázán Haagským protokolem z roku 2007?

Slovenská republika je vázaná haagským Protokolem o rozhodném právu pro vyživovací povinnost ze dne 23. listopadu 2007.

17 Pokud tento členský stát není vázán Haagským protokolem z roku 2007, jaké právo bude použitelné pro pohledávku výživného podle pravidel mezinárodního práva soukromého? Jaká jsou příslušná pravidla mezinárodního práva soukromého?

----

18 Jaká pravidla upravují přístup ke spravedlnosti v přeshraničních věcech v rámci EU podle struktury kapitoly V nařízení o vyživovací povinnosti?

V přeshraničních sporech týkajících se vyživovací povinnosti je poskytování právní pomoci podmíněné uplatněním článku 44 odst. 3 nařízení o vyživovací povinnosti. Ústřední orgán Slovenské republiky – Centrum pre medzinárodnoprávnu ochranu detí a mládeže - poskytuje svoje služby bezplatně a běžné řízení o stanovení či změně výživného ve Slovenské republice umožňuje účastníkovi jednat bez potřeby právní pomoci.

V případě, že by se řízení nedalo vést bez potřeby právní pomoci, poskytne se bezplatná právní pomoc fyzickým osobám mladším 21 let v souladu s článkem 46. Tuto právní pomoc poskytuje Centrum právní pomoci podle zákona č. 327/2005 Sb., o poskytování právní pomoci osobám v materiální nouzi, ve znění pozdějších předpisů.

V případech, na které se článek 46 nevztahuje, se právní pomoc poskytuje podle citovaného zákona v závislosti na tom, zda žadatel splňuje podmínky stanovené citovaným právním předpisem na poskytnutí bezplatné právní pomoci.

Pokud žadatel podmínky nesplňuje, musí hradit soudní poplatky v souladu se zákonem č. 71/1992 Sb. o soudních poplatcích a poplatku za výpis z rejstříku trestů. Od poplatku podle tohoto zákona je osvobozeno řízení ve věcech vzájemné vyživovací povinnosti rodičů a dětí. Navíc je od placení soudních poplatků osvobozen rovněž sám navrhovatel v řízení o stanovení výživného, jakož i v řízení o jeho zvýšení. Vedle toho každý účastník platí náklady řízení, které vznikají jemu osobně a náklady svého zástupce. Společné náklady platí účastníci podle poměru účasti na věci a řízení. V případě výživného na zletilou osobu úspěšnému navrhovateli soud přizná náhradu nákladů nezbytných na účelné uplatnění nebo bránění práva proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl.

19 Jaká opatření přijal členský stát, aby zajistil, že ústřední orgány plní činnosti popsané v článku 51 nařízení o vyživovací povinnosti?

Ústředním orgánem podle článku 49 odst. 1 nařízení o vyživovací povinnosti je Centrum pre medzinárodnoprávnu ochranu detí a mládeže („centrum“), které bylo zřízeno 1. února 1993. Jelikož centrum plnilo úlohy odesílajícího a přijímacího orgánu v oblasti vymáhaní výživného podle mezinárodních úmluv (zejména Úmluva o vymáhání výživného v cizině ze dne 20. června 1956) už před začátkem uplatňování nařízení o vyživovací povinnosti, přijetí zvláštních opatření v souvislosti s úlohami ústředních orgánů, které stanovuje článek 51 tohoto nařízení, nebylo nutné. Začátek uplatňování nařízení o vyživovací povinnosti si v rámci centra vyžádal pouze menší organizační změny personálního charakteru.

 

Tyto internetové stránky jsou součástí portálu Odkaz se otevře v novém okně.Vaše Evropa.

Velice uvítáme jakoukoli Odkaz se otevře v novém okně.zpětnou vazbu ohledně užitečnosti poskytnutých informací.

Your-Europe


Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 16/12/2020

Nároky z výživovací povinnosti - Finsko

OBSAH


Evropská soudní síť pro občanské a obchodní věci

1 Co znamenají pojmy „výživné“ a „vyživovací povinnost“ v praxi? Které osoby musí platit výživné jiné osobě?

Výživné na dítě upravuje finský zákon o výživném na dítě (704/1975).

Podle tohoto zákona má dítě právo na přiměřené výživné. Tím se rozumí řešení materiálních a psychologických potřeb dětí v různých fázích jejich vývoje a hrazení nákladů na jejich péči a vzdělávání podle potřeby, jakož i další související výdaje.

Dítě má právo být vyživováno svými rodiči, kteří za výživu podle svých schopností odpovídají. Pokud některý z rodičů svou úlohu při výživě dítěte neplní nebo pokud dítě trvale nežije se svým rodičem, může být tomuto rodiči uložena povinnost platit na dítě výživné.

Rodiče nemají právo být vyživováni svými dětmi.

Finský zákon o manželství (234/1929) obsahuje ustanovení o výživném mezi manželi.

Během manželství se musí každý z manželů podle svých schopností podílet na úhradě nákladů společné domácnosti rodiny a na výživě druhého manžela.

Pokud některý z manželů svou vyživovací povinnost neplní nebo pokud manželé žijí odděleně, může být jednomu z manželů uložena povinnost platit druhému manželovi výživné.

Po rozvodu existuje vyživovací povinnost mezi bývalými manželi, pokud strany v tomto smyslu uzavřely dohodu a místní orgán sociální péče tuto dohodu schválil. V případě rozvodu může také soud jedné straně uložit povinnost platit výživné straně, která o něj požádala. Ve finské judikatuře se však stává zřídka, aby jedné straně bylo uloženo platit výživné manželovi. Obecně se bývalí manželé po rozvodu vyživují sami.

Nárok oprávněného bývalého manžela k výživnému zaniká, pokud uzavře nové manželství.

Ustanovení zákona týkající se manželů rovněž platí pro strany registrovaného partnerství.

Vzájemná vyživovací povinnost neplatí pro strany žádných jiných osobních vztahů.

2 Do jakého věku může dítě dostávat vyživovací příspěvek? Liší se pravidla pro výživné týkající se nezletilých od pravidel týkajících se dospělých?

Právo dítěte být vyživováno rodiči zaniká, jakmile dítě dosáhne věku osmnácti let.

Rodiče odpovídají za náklady na vzdělávání svých dětí i poté, co dítě dovrší věku osmnácti let, pokud je to považováno za přiměřené. Toto je však ve finské judikatuře vzácným jevem.

Viz také otázka č. 1.

3 Měl bych se s žádostí o výživné obrátit na příslušný orgán nebo na soud? Jaké jsou hlavní prvky tohoto postupu?

Jak osoba oprávněná k výživnému, tak i osoba povinná k výživnému mohou kontaktovat Městskou radu pro sociální záležitosti pro asistenci se sepsáním dohody o výživném. Dohoda schválená Městskou radou pro sociální záležitosti je přímo vykonatelná, stejně jako soudní rozhodnutí.

Zákon o výživném na dítě v § 8 písm. a) stanoví, že i když dítě nebo povinná osoba nemá bydliště ve Finsku, může Městská rada pro sociální záležitost dohodu o výživném schválit, pokud je v dané věci dána příslušnost finského soudu ve smyslu článku 3 nebo 6 nařízení Rady (ES) č. 4/2009 a pokud se strany dohodly, že vyživovací povinnost se má řídit právními předpisy Finska v souladu s článkem 7 Haagského protokolu ze dne 23. listopadu 2007 o právu rozhodném pro vyživovací povinnosti.

V případě sporu v otázce výživného může oprávněná osoba nebo povinná osoba předložit věc soudu podáním žádosti o předvolání.

Manželé mohou sepsat neformální písemnou dohodu o výživném a požádat místní orgán sociální péče, aby ji schválil. Na požádání orgán stranám pomůže dohodu sepsat.

Věc výživného mezi manželi lze předložit soudu podáním žádosti o předvolání.

4 Je možné podat žádost jménem příbuzného (pokud ano, jakého stupně) nebo jménem dítěte?

---

5 Jestliže mám v úmyslu podat žalobu, jak zjistím, který soud je příslušný?

Nařízení Rady (ES) č. 4/2009 a jeho pravidla o soudní příslušnosti se vztahují na přeshraniční případy týkající se výživného.

K rozhodování ve věcech vyživovacích povinností je v členských státech příslušný:

  1. soud místa, v němž má žalovaný místo obvyklého pobytu, nebo
  2. soud místa, v němž má oprávněný místo obvyklého pobytu, nebo
  3. soud, který je podle práva místa soudu příslušný pro řízení o osobním stavu, souvisí-li věc vztahující se k vyživovacím povinnostem s tímto řízením, ledaže je tato příslušnost odvozena výlučně ze státní příslušnosti jedné ze stran, nebo
  4. soud, který je podle práva místa soudu příslušný pro řízení o určení rodičovské zodpovědnosti, souvisí-li věc vztahující se k vyživovacím povinnostem s tímto řízením, ledaže je tato příslušnost odvozena výlučně ze státní příslušnosti jedné ze stran.

Pokud věc nemá žádnou přeshraniční vazbu, lze pravidla o soudní příslušnosti nalézt ve finském soudním řádu (4/1734).

Podle hlavy 10 § 1 soudního řádu rozhoduje o nároku vůči fyzické osobě okresní soud místně příslušný podle místa bydliště nebo místa trvalého pobytu dané osoby. Podle hlavy 10 § 9 může o nároku na výživné rozhodovat také okresní soud místně příslušný podle místa bydliště nebo místa trvalého pobytu strany, která požaduje nebo pobírá výživné.

Pokud se věc týká rozvodu nebo ukončení soužití, mohou existovat nároky týkající se dohody o výživném, péče o dítě nebo přístupová práva nebo jakékoli jiné nároky spojené s rozvodem nebo ukončením soužití. V takovémto případě je příslušným rozvodový soud.

Pokud je nárok na výživné vznesen v souvislosti s řízením týkajícím se péče o dítě nebo určení otcovství, může spor ve věci výživného projednávat také soud, u kterého má být zahájeno řízení ve věci péče o dítě nebo určení otcovství.

6 Musím jako žalobce podat žalobu skrze nějakého prostředníka (např. advokáta, ústředního nebo místního orgánu atd.)? Pokud ne, jaké postupy se použijí?

Navrhovatel má právo podat žalobu bez právního zastoupení (advokáta). Strana soudního řízení však obvykle potřebuje odbornou pomoc, a proto se doporučuje využít služeb právního zástupce.

V přeshraničních věcech výživného se mohou dotčené strany obrátit na ústřední orgán.

7 Musím platit poplatky za podání žaloby? Pokud ano, o jakou částku se bude přibližně jednat? Jsou-li mé finanční prostředky nedostačující, může mi být poskytnuta právní pomoc k úhradě nákladů řízení?

Podání žaloby podléhá poplatku. Soud vybírá poplatek, jehož výše (86–200 EUR) závisí na soudu a nutnosti věc projednávat (Odkaz se otevře v novém okně.Poplatky účtované okresními soudy).

Finský zákon o právní pomoci a finský zákon o ústředním orgánu ve Finsku v určitých mezinárodních věcech výživného (1076/2010) upravují nárok navrhovatele na právní pomoc. Navrhovatel žijící v zahraničí může získat právní pomoc ve věcech výživného také na základě zvláštní dohody o vzájemnosti. Takové dohody existují mezi Finskem a některými státy Spojených států amerických a některými provinciemi Kanady.

Více informací o právní pomoci naleznete na: Odkaz se otevře v novém okně.https://oikeus.fi/oikeusapu/en/index.html

8 Jaký druh výživného soud pravděpodobně přizná? Jak se výše výživného vypočítá? Může být rozhodnutí soudu přezkoumáno, pokud se životní náklady nebo rodinné poměry změní? Pokud ano, jak (např. prostřednictvím systému automatické indexace)?

Finský zákon o výživném na dítě (704/1975) upravuje výživné na dítě.

Zpravidla se výživné platí v peněžních dávkách měsíčně předem, není-li dohodnuto nebo stanoveno jinak. Výjimečně může být uloženo jednorázové vyplacení výživného nebo jeho vyplacení formou movitého nebo nemovitého majetku.

Ve Finsku není výše výživného na dítě dána tabulkou. Vždy se rozhoduje individuálně. Podle § 1 uvedeného zákona má dítě právo na přiměřené výživné. Tím se rozumí řešení materiálních a psychologických potřeb dětí v různých fázích jejich vývoje a hrazení nákladů na jejich péči a vzdělávání podle potřeby, jakož i další související náklady. Podle § 2 rodiče odpovídají za výživu svých dětí podle svých schopností. Při posuzování této schopnosti se bere v úvahu jejich věk, pracovní schopnost a možnost účastnit se výdělečné činnosti, majetek a finanční prostředky, které mají k dispozici, a další aspekty jejich právní odpovědnosti za výživné. Při posuzování rozsahu odpovědnosti rodičů za výživné se berou v úvahu také schopnosti a možnosti dítěte převzít odpovědnost za svou vlastní výživu a okolnosti, pro které nelze očekávat, že rodičům vzniknou náklady na výživu dítěte, nebo jsou tyto náklady minimální.

Výše vypláceného výživného se automaticky pravidelně navyšuje podle nárůstu životních nákladů. Další ustanovení týkající se automatické navyšování jsou obsažena ve finském zákoně o provázání některých plateb výživného s indexem životních nákladů (583/2008).

Výši výživného a způsob jeho vyplácení lze změnit dohodou nebo soudním rozhodnutím, pokud nastaly takové významné změny okolností panujících v okamžiku schválení výživného, aby mohla být změna považována za přiměřenou s ohledem na situaci dítěte a rodiče, který výživné platí.

Zákon o manželství obsahuje ustanovení o výživném mezi manželi. Ve finské judikatuře se však stává zřídka, aby jedné straně bylo uloženo platit výživné manželovi. Obecně se bývalí manželé po rozvodu vyživují sami.

Vyplácení výživného v peněžní podobě může být uloženo buď na dobu neurčitou, nebo až do okamžiku, než vyprší doba placení výživného stanovená v dohodě, rozhodnutí nebo rozsudku. Je však také možné uložit jednorázové vyplacení výživného, jestliže to odůvodňují finanční poměry povinné osoby a další okolnosti. Výživného lze rovněž vyplácet formou movitého nebo nemovitého majetku.

Vyplácené výživné se automaticky pravidelně navyšuje, aby odráželo nárůst životních nákladů. Další ustanovení týkající se automatické navyšování jsou obsažena ve finském zákoně o provázání některých plateb výživného s indexem životních nákladů (583/2008).

Rozhodnutí nebo rozsudek vydaný soudem nebo dohodu uzavřenou mezi oběma manžely je možné změnit, pokud to odůvodňuje změna okolností. Rozhodnutí, rozsudek nebo dohodu, v nichž bylo schváleno jednorázové vyplacení výživného, však není možné změnit poté, co bylo výživné vyplaceno. Dohodu o výživném uzavřenou mezi oběma manžely lze změnit, pokud je dohoda považována za neobhajitelnou. Povinnost platit pravidelně výživné ze zákona zaniká, pokud oprávněná osoba uzavře nové manželství.

9 Jak a komu bude výživné vypláceno?

Výživné na dítě se vyplácí osobě, která má dítě v péče (na její bankovní účet).

Výživné na manžela se vyplácí samotnému manželovi (na jeho bankovní účet).

Zpravidla se výživné platí v peněžní podobě měsíčně předem, není-li dohodnuto nebo stanoveno jinak. Výjimečně může být uloženo jednorázové vyplacení výživného nebo jeho vyplacení formou movitého nebo nemovitého majetku.

10 Neplatí-li dotčená osoba (dlužník) výživné dobrovolně, jaké kroky je možné učinit, aby byla k placení přinucena?

Oprávněná osoba nebo, pokud jsou splněny určité podmínky, Finský úřad sociálního zabezpečení (úřad Kela) (viz část 12) může vymáhat platby výživného, jestliže povinná osoba neplatí výživné uložené soudem nebo obsažené v dohodě.

Oprávněná osoba může požádat soudního vykonavatele, aby vykonal dohodu nebo rozhodnutí o výživném, jak stanoví finský zákon o výkonu rozhodnutí. Poradenství ve věcech týkajících se rodinného práva lze rovněž získat u místního orgánu sociální péče.

Pokud manžel, který má povinnost platit výživné, tak nečiní a porušuje tím dohodu schválenou místním orgánem sociální péče nebo rozhodnutí či rozsudek soudu, oprávněná osoba může požádat soudního vykonavatele, aby vykonal dohodu nebo rozhodnutí/rozsudek, jak stanoví zákon o výkonu rozhodnutí.

11 Popište prosím stručně případná omezení týkající se výkonu rozhodnutí, zejména pravidla ochrany dlužníka a promlčecí a prekluzivní lhůty ve vašem systému výkonu rozhodnutí.

Výkon rozhodnutí a pravidla ochrany dlužníka

Pokud je věc postoupena orgánu provádějícímu výkon rozhodnutí, je dlužníkovi nejdříve zasláno oznámení o zahájení řízení a upomínka platby. Obvykle musí mít dlužník příležitost, aby v reakci na upomínku zaplatil.

Pokud dlužník v reakci na upomínku nezaplatí nebo ohledně platby dobrovolně nekontaktujte orgán provádějící výkon rozhodnutí, začne tento orgán zkoumat dlužníkovy příjmy a majetkové poměry na základě registrovaných údajů.

Kroky podniknuté při zkoumání dlužníkových příjmů a majetkových poměrů a veškerá další šetření jsou přísně regulovány.

Ve většině případů dojde k zabavení dlužníkových příjmů a prostředků na bankovních účtech. Obecně může být zabavena jedna třetina dlužníkovy mzdy, důchodu, podpory v nezaměstnanosti nebo peněžité pomoci v mateřství. Do příjmů se počítají také vánoční prémie, zaměstnanecké požitky, provize, odměny, honoráře a další mzdové příplatky. Výše srážky se vypočítá z čisté mzdy. Sociální podpora a sociální dávky, jako jsou příspěvek na bydlení a přídavky na dítě, jsou nepostihnutelné. Vedle pravidelných srážek ze mzdy lze alternativně dohodnout splátkový kalendář.

Vykonávací opatření a splátkové kalendáře vždy zohledňují část dlužníkova majetku, která je chráněna zákonem: jinými slovy částku, která dlužníkovi zůstane a umožní mu přežití. Výše této chráněné částky se upravuje tak, aby odpovídala indexu národního důchodu. Výši dohodnutých chráněných částek spolu s příklady naleznete na internetových stránkách: Odkaz se otevře v novém okně.https://oikeus.fi/ulosotto/en/index/velallisenaulosotossa/palkanulosmittaus.html

Dlužník má právo na opravný prostředek, ačkoliv výkon rozhodnutí tím nebude zastaven, pokud tak soud nenařídí samostatně.

Promlčení dluhu na výživném

Zákon o výživném na dítě v § 16c stanoví, že výživné vyplácené pravidelně a veškeré úroky z prodlení vypočítané v souvislosti s ním lze po povinné osobě vymáhat ve lhůtě pěti let od začátku roku následujícího po roce, kdy je platba splatná. Jinak nárok na zaplacení zaniká. Na druhé straně výživné vyplacené jednorázově a veškeré s tím související úroky z prodlení lze vymáhat do pěti let od okamžiku, kdy je výživné splatné, nejpozději však do pěti let od okamžiku, kdy příjemce výživného dosáhne zletilosti.

Obdobně pohledávky za povinnou osobou za zaplacené příspěvky na výživu dítěte musí úřad sociálního zabezpečení vymáhat ve lhůtě pěti let od začátku roku následujícího po roce, kdy je výživné, za nějž vznikla pohledávka, splatné. Jinak nárok na platbu zaniká (§ 22 finského zákona 580/2008 o příspěvcích na výživu dítěte).

12 Existuje nějaká organizace nebo orgán, které mi mohou pomoci při vymáhání výživného?

Pokud povinná osoba výživné neplatí tak, jak bylo dohodnuto, musí oprávněná osoba požádat soudního vykonavatele, aby nezaplacenou částku vymáhal. Orgán provádějící výkon rozhodnutí poskytne poradenství ohledně způsobu podání této žádosti. Poradenství ve věcech týkajících se rodinného práva lze rovněž získat u místního orgánu sociální péče. Viz části 13 a 14. Orgán provádějící výkon rozhodnutí neúčtuje za vymáhání plateb výživného žádný poplatek. Další podrobnosti naleznete na: Odkaz se otevře v novém okně.https://oikeus.fi/ulosotto/en/index.html

Pokud oprávněná osoba pobírá příspěvek na výživu dítěte od Finského úřadu sociálního zabezpečení (úřad Kela) z důvodu neplacení výživného, nemůže podniknout kroky k vymáhání plateb výživného. Pokud úřad Kela vyplácí příspěvek na výživu dítěte, vstupuje do práv na výživné v rozsahu odpovídajícím vyplacenému příspěvku na výživu dítěte (právo na náhradu) (§ 19 zákona 580/2008 o výživném na dítě). Pokud je dohodnuté výživné vyšší než příspěvek na výživu dítěte, který vyplácí úřad Kela, a povinná osoba výživné neplatí, úřad Kela vyplácí plnou výši příspěvku na výživu dítěte a nezaplacené výživné bude v plné výši vymáhat od povinné osoby. V případě úspěchu vyplatí úřad Kela rozdíl mezi výživným a příspěvkem na výživu dítěte rodiči, který má právo péče o dítě, jakmile dlužnou částku získá.

V přeshraničních věcech týkajících se vymáhání plateb výživného se mohou dotčené strany obrátit na Ministerstvo spravedlnosti jakožto ústřední orgán.

13 Mohou (vládní nebo soukromé) organizace zaplatit namísto dlužníka zálohu odpovídající plné výši výživného nebo jeho části?

Pokud povinná osoba neplatí částky podle dohody o výživném nebo podle rozhodnutí týkajícího se dítěte, které bydlí ve Finsku, má dítě právo pobírat příspěvek na výživu dítěte od Finského úřadu sociálního zabezpečení (úřad Kela). Informace o výši příspěvku na výživu dítěte od úřadu Kela naleznete na jeho internetových stránkách na: Odkaz se otevře v novém okně.http://www.kela.fi/elatustuki (zákon o provázání některých plateb výživného s indexem životních nákladů (583/2008)).

Příspěvek na výživu dítěte lze také získat, pokud bylo výživné stanoveno na základě dohody o výživném nebo rozhodnutím ve výši, která je nižší než v současné době vyplácený příspěvek na výživu dítěte, z důvodu obtížné finanční situace povinného manžela. V těchto případech bude úřad Kela vyplácet rozdíl mezi příspěvkem na výživu dítěte a výživným. Kromě toho bude dítě od povinného dostávat výživné stanovené v dohodě o výživném nebo v rozhodnutí. Pokud povinná osoba není schopna výživné platit, může být jeho výše stanovena na 0 EUR. V těchto případech bude úřad Kela vyplácet příspěvek na výživu dítěte v plné výši.

Zákon o výživném na dítě (580/2008) stanoví požadavky, kterými se řídí pobírání příspěvku na výživu dítěte. Příspěvek na výživu dítěte se poskytuje na základě žádosti osoby mající dítě v péči nebo zákonného zástupce dítěte nebo osoby, u které je dítě v dobré víře v péči. Žádost může podat také dítě, které dovršilo patnácti let věku, pokud žije samostatně. Vyplácením příspěvku na výživu dítěte není dotčena povinnost povinné osoby platit výživné v plné výši. Pokud se úřad Kela rozhodne vyplácet příspěvek na výživu dítěte z důvodu neplnění vyživovací povinnosti, má právo – a povinnost – vymáhat všechny neuhrazené platby výživného od povinné osoby.

Manžel oprávněný k výživnému může dostávat od druhého manžela pouze výživné na dítě.

14 Pokud se nacházím v tomto členském státě a dlužník má bydliště v jiné zemi:

14.1 Může mi pomoci orgán nebo soukromá organizace v tomto členském státě?

Ministerstvo spravedlnosti je ústředním orgánem ve Finsku, pokud jde o mezinárodní dohody o vymáhání výživného (viz například nařízení Rady (ES) č. 4/2009 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností a Haagská úmluva z roku 2007 o mezinárodním vymáhání výživného na děti a dalších druhů vyživovacích povinností vyplývajících z rodinných vztahů). Povinnosti ústředního orgánu zahrnují přijímání návrhů na zahájení řízení týkajících se výživného, jejich předávání příslušným orgánům a zahajování řízení o těchto návrzích.

Pokud má povinná osoba místo pobytu v zemi, kde jsou účinné mezinárodní dohody o vymáhání výživného, může navrhovatel kontaktovat v souvislosti s vymáháním výživného v dané cizí zemi Ministerstvo spravedlnosti. Navrhovatelům se doporučuje, aby v případě potřeby kontaktovali svou místní kancelář právní pomoci nebo advokáta (např. v souvislosti s tím, jak připravit dokumenty návrhu na zahájení řízení). Poradenství ve věcech týkajících se rodinného práva lze rovněž získat u místního orgánu sociální péče.

Pokud úřad Kela vyplácí straně oprávněné k výživnému příspěvek na výživu dítěte z důvodu neplnění vyživovací povinnosti, úřad Kela nabývá právo na výživné ve výši odpovídající částce vyplacené formou příspěvku na výživu dítěte (právo na náhradu) (§ 19 zákona 580/2008 o výživném na dítě). Úřad Kela bude v takovém případě vymáhat jménem oprávněného neuhrazené platby od povinného, přičemž oprávněný v takovém případě nesmí učinit žádné kroky k vymáhání dluhu. Pokud je dohodnuté výživné vyšší než příspěvek, který úřad Kela vyplácí, bude úřad Kela vyplácet plný příspěvek na výživu dítěte a vymáhat nezaplacené výživné v plné výši od povinné osoby. V případě úspěchu vyplatí úřad Kela rozdíl mezi výživným a příspěvkem na výživu dítěte rodiči, který má právo péče o dítě, jakmile dlužnou částku získá.

Manžel oprávněný k výživnému může dostávat od druhého manžela pouze výživné na dítě. Manžel oprávněný k výživnému může dostávat od druhého manžela pouze výživné na dítě. Manžel oprávněný k výživnému může kontaktovat soudního vykonavatele a pokusit se zjistit, zda manžel, který má místo pobytu v zahraničí, disponuje ve Finsku majetkem, který lze zabavit podle zákona o výkonu rozhodnutí. Může také požádat Ministerstvo spravedlnosti o pomoc při vymáhání výživného v zahraničí.

14.2 Pokud ano, jak se mohu na takový orgán nebo soukromou organizaci obrátit?

Kontaktní údaje Ministerstva spravedlnosti (ústředního orgánu):

Adresa: Ministry of Justice
PO BOX 25,
00023 Government
Telefon +358 29516001
Fax: +358 9 1606 7524
email: Odkaz se otevře v novém okně.maintenance.ca@om.fi
Internetové stránky Ministerstva spravedlnosti naleznete na adrese: Odkaz se otevře v novém okně.https://oikeusministerio.fi/en/frontpage

Kontaktní údaje Finského úřadu sociálního zabezpečení (úřad Kela):
Adresa: Kansaneläkelaitos,
Perintäkeskus
PO BOX 50,
00601 Helsinki
Telefon +358 20 634 4940 (jednotlivci), +358 20 634 4942 (orgány)
Fax +358 20 635 3330
E-mailová adresa: Odkaz se otevře v novém okně.maintenance@kela.fi

Internetové stránky úřadu Kela naleznete na: Odkaz se otevře v novém okně.https://www.kela.fi/web/en

Internetové stránky kanceláří právní pomoci naleznete na: Odkaz se otevře v novém okně.https://oikeus.fi/oikeusapu/en/index/yhteystiedot.html

Kontaktní údaje místních orgánů sociální péče lze získat v telefonním seznamu nebo na finské telefonní informační službě. Při volání na informační linku je nutné uvést, který místní orgán sociální péče je požadován. Finsko má přibližně 320 místních orgánů (obcí).

15 Pokud se nacházím v jiné zemi a dlužník v tomto členském státě?

15.1 Mohu svou žádost adresovat přímo orgánu nebo soukromé organizaci v tomto členském státě?

Pro navrhovatele v jiné zemi je nejlepším řešením kontaktovat příslušný ústřední orgán v dané zemi, který pak kontaktuje finské Ministerstvo spravedlnosti. (Viz části 13, 14 a 15).

Navrhovatel může také přímo kontaktovat finské orgány.

15.2 Pokud ano, jak se mohu na takový orgán nebo soukromou organizaci obrátit a jaká pomoc mi může být poskytnuta?

Viz odpovědi na otázku 15.

Pokud oprávněný (dítě nebo manžel) a povinný žijí v odlišných zemích, Ministerstvo spravedlnosti může v této věci pomoci kterékoli ze stran, jakož i příslušným orgánům v cizí zemi. Navrhovatel (oprávněné dítě nebo oprávněný manžel) může požádat Ministerstvo, aby ve Finsku zajistilo výkon rozsudku, rozhodnutí nebo schválené dohody o výživném, které byly vydány nebo uzavřeny v cizí zemi, a vyplacení výživného získaného výkonem rozhodnutí na bankovní účet uvedený oprávněným. Ministerstvo spravedlnosti však nemůže uhradit výživné namísto povinného.

Existence různých mezinárodních dohod znamená, že činnosti Ministerstva spravedlnosti jakožto ústředního orgánu zahrnují například také pomoc při zjišťování místa pobytu povinného nebo oprávněného, získávání informací o příjmech povinného nebo oprávněného a pomoc při uznání rodičovství, je-li to nezbytné pro vymáhání výživného.

16 Je tento členský stát vázán Haagským protokolem z roku 2007?

Ano.

17 Pokud tento členský stát není vázán Haagským protokolem z roku 2007, jaké právo bude použitelné pro pohledávku výživného podle pravidel mezinárodního práva soukromého? Jaká jsou příslušná pravidla mezinárodního práva soukromého?

---

18 Jaká pravidla upravují přístup ke spravedlnosti v přeshraničních věcech v rámci EU podle struktury kapitoly V nařízení o vyživovací povinnosti?

Pokud Ministerstvo spravedlnosti nebo osoba jím pověřená vzhledem ke své činnosti ústředního orgánu v rámci různých existujících mezinárodních dohod zastupuje navrhovatele před soudem nebo jiným orgánem ve Finsku, je navrhovateli poskytována bezplatná právní pomoc bez ohledu na ustanovení o nezbytných předpokladech pro poskytnutí právní pomoci stanovených jakýmkoli zákonem.

To se vztahuje na věci, které se týkají:

  1. určení, zda rozhodnutí o výživném vydané cizím státem má být ve Finsku uznáno nebo zda může být ve Finsku vykonáno;
  2. určení otcovství;
  3. uložení povinnosti, aby rodič platil výživné na své dítě;
  4. změny dohodnutého výživného na dítě, pokud je navrhovatelem dítě nebo zástupce dítěte.

Ustanovení odstavců 2 až 4 se však uplatní pouze v případě, že dítě v okamžiku zahájení řízení nedosáhlo věku 21 let.

Pokud Ministerstvo spravedlnosti nebo osoba jím pověřená vzhledem ke své činnosti ústředního orgánu v rámci různých existujících mezinárodních dohod zastupuje navrhovatele při výkonu rozhodnutí o výživném, není navrhovatel odpovědný za žádné náklady výkonu rozhodnutí.

V jiných případech může navrhovatel požádat o veřejnou právní pomoc. Právní pomoc znamená, že navrhovatel může při řešení právní záležitosti využívat služeb právního zástupce (advokáta) zcela nebo částečně hrazených státem. Právní pomoc se vztahuje na všechny právní věci. Obvykle je omezena pouze na věci projednávané ve Finsku. Lze o ni požádat ve všech kancelářích veřejné právní pomoci v zemi bez ohledu na to, kde má navrhovatel bydliště. Nejpraktičtější je podat žádost v nejbližší kanceláři. Navrhovatelé musí předložit přehled svých příjmů, nárokovaných výdajů a majetku a dluhů. Musí být rovněž předložen popis věci, v jejíž souvislosti se žádá o právní pomoc, a podrobnosti o jakémkoli pojištění právní ochrany uzavřeném navrhovatelem. Více informací na stránce: Odkaz se otevře v novém okně.https://oikeus.fi/oikeusapu/en/index.html

Finské orgány pro výkon rozhodnutí neúčtují za vymáhání výživného žádné poplatky.

19 Jaká opatření přijal členský stát, aby zajistil, že ústřední orgány plní činnosti popsané v článku 51 nařízení o vyživovací povinnosti?

Ministerstvo spravedlnosti bylo určeno jako ústřední orgán podle článku 51 nařízení. Existuje rovněž doplňující vnitrostátní právní předpis upravující jeho činnost, a to zákon o ústředním orgánu ve Finsku v určitých mezinárodních věcech týkajících se výživného (1076/2010).

 

Tyto internetové stránky jsou součástí portálu Odkaz se otevře v novém okně.Vaše Evropa.

Velice uvítáme jakoukoli Odkaz se otevře v novém okně.zpětnou vazbu ohledně užitečnosti poskytnutých informací.

Your-Europe


Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 16/12/2020

Nároky z výživovací povinnosti - Švédsko

OBSAH


Evropská soudní síť pro občanské a obchodní věci

1 Co znamenají pojmy „výživné“ a „vyživovací povinnost“ v praxi? Které osoby musí platit výživné jiné osobě?

Švédské právo stanoví vyživovací povinnost vůči dětem, manželům a rozvedeným manželům. Ustanovení o vyživovací povinnosti mezi manželi se vztahují rovněž na registrované partnery.

Děti

Rodiče nesou odpovědnost za výživu dětí, a to v rozumném rozsahu s ohledem na potřeby dítěte a společné finanční možnosti rodičů. Rodič, který není schopen podílet se na podpoře svého dítěte, není povinen výživné poskytovat.

Rodič, který o dítě nepečuje ani s ním trvale nežije, musí plnit svoji vyživovací povinnost tím, že platí výživné. Povinen platit výživné může být i rodič, který o dítě pečuje společně s druhým rodičem. Taková situace nastává, jestliže dítě žije trvale pouze s druhým rodičem, bez ohledu na to, zda tato osoba žije sama nebo společně s novým partnerem.

Osoba, která trvale žije s dítětem jiné osoby a s jeho rodičem, který o dítě pečuje, rovněž nese odpovědnost za výživu tohoto dítěte, pokud jsou strany sezdány nebo spolu mají dítě či děti. Nevlastní rodič však odpovídá za výživu pouze v rozsahu, v němž ji dítěti není schopen zajistit druhý z rodičů, tedy nikoli ten, s nímž nevlastní rodič žije.

Výše plateb výživného se určuje rozhodnutím soudu nebo dohodou.

Výživné se platí předem na každý kalendářní měsíc. Pokud k tomu však existují zvláštní důvody, soud může rozhodnout o jiném způsobu platby.

Strany se také mohou dohodnout, že budoucí výživné bude vyplaceno jako jednorázová částka nebo bude placeno za období delší než tři měsíce. Taková dohoda je platná pouze v případě, že je písemná a při jejím podpisu byli přítomni dva další svědci. Jestliže dítěti ještě nebylo 18 let, musí takovou dohodu schválit komise pro sociální zabezpečení (socialnämnden).

Pokud dítěti dosud nebylo 18 let, výživné ve formě jednorázové částky musí být zaplaceno komisi pro sociální zabezpečení. Z částky zaplacené komisi se u pojišťovny pro dítě zakoupí renta, která odpovídá vyživovací povinnosti, pokud tomu řešení nebrání dohoda nebo pokud se komise nedomnívá, že částku lze k obživě dítěte použít jiným, vhodnějším způsobem.

Návrhu na stanovení plateb výživného nelze vyhovět zpětně za dobu delší než tři roky před datem, kdy byl návrh předložen, pokud s tím nesouhlasí povinná osoba.

Pohledávky výživného jsou nevymahatelné (promlčené) po uplynutí pěti let od data splatnosti.

Manželé

Během manželství nesou oba manželé odpovědnost za společnou výživu. Jestliže si jeden z manželů nemůže obživu v plném rozsahu obstarat sám, druhý z manželů je rovněž povinen přispívat na zajištění osobních potřeb druhého z manželů.

Po rozvodu je v zásadě každý z manželů odpovědný sám za sebe. Pokud však jeden z manželů potřebuje po přechodnou dobu prostředky k obživě, má nárok na výživné od druhého z manželů, a to v rozumném rozsahu a s ohledem na schopnost druhého z manželů a další okolnosti. V mimořádných případech může manžel získat výživné na delší období.

Jestliže se manželé nedokážou na výživném dohodnout, může spor rozhodnout soud.

Po rozvodu se výživné platí v pravidelných splátkách. Soud však může nařídit, aby bylo vyplaceno jednorázově, pokud k tomu existují zvláštní důvody, např. pokud manžel musí zaplatit důchod.

Návrhu na stanovení plateb výživného nelze vyhovět zpětně za dobu delší než tři roky před datem, kdy byl návrh předložen, pokud s tím nesouhlasí povinná osoba.

Pohledávky na výživném jsou nevymahatelné (promlčené) po uplynutí tří let od data splatnosti.

2 Do jakého věku může dítě dostávat vyživovací příspěvek? Liší se pravidla pro výživné týkající se nezletilých od pravidel týkajících se dospělých?

Vyživovací povinnost rodičů obvykle zaniká, když dítě dosáhne věku 18 let. Pokud však dítě dosud nedokončilo středoškolské vzdělávání, vyživovací povinnost trvá po dobu, kdy dítě zůstává ve škole, a do nejdéle do 21. narozenin dítěte. Školou se v tomto případě rozumí povinné vzdělávání nebo střední škola či jiné srovnatelné obecné vzdělávání.

3 Měl bych se s žádostí o výživné obrátit na příslušný orgán nebo na soud? Jaké jsou hlavní prvky tohoto postupu?

Ve Švédsku neexistuje žádný zvláštní vládní orgán, který by stanovoval nebo pomáhal stanovit výživné. Platby výživného musí být stanoveny buď na základě dohody, nebo rozhodnutím soudu. Jestliže se strany na výživném nedohodnou, musí se navrhovatel obrátit na okresní soud a podat žalobu.

4 Je možné podat žádost jménem příbuzného (pokud ano, jakého stupně) nebo jménem dítěte?

Rodič, který pečuje o dítě, má nárok požadovat výživné jménem dítěte. Byl-li jmenován zvláštní opatrovník, má rovněž nárok jednat jménem dítěte.

5 Jestliže mám v úmyslu podat žalobu, jak zjistím, který soud je příslušný?

Pravidla příslušnosti jsou uvedena v rodinném zákoníku, manželském zákoníku a občanském soudním řádu. Informace lze získat rovněž od okresního soudu.

Řízení o výživném na dítě probíhá v místě obvyklého bydliště odpůrce. Jestliže není dána příslušnost žádného soudu, věc je projednána stockholmským okresním soudem.

Otázky související s platbami výživného na manžela lze vypořádat v rámci rozvodového řízení. Manželské věci projednává okresní soud v místě, v němž má obvyklé bydliště jeden z manželů. Pokud nemá obvyklé bydliště ve Švédsku ani jeden z manželů, věc projedná stockholmský okresní soud. Jestliže řízení o výživném na manžela není zahájeno v souvislosti s řízením mezi manželi, použijí se obecná pravidla příslušnosti stanovená v hlavě 10 občanského soudního řádu.

Pravidla příslušnosti v přeshraničních věcech jsou stanovena nařízením Rady (ES) č. 4/2009 ze dne 18. prosince 2008 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností.

6 Musím jako žalobce podat žalobu skrze nějakého prostředníka (např. advokáta, ústředního nebo místního orgánu atd.)? Pokud ne, jaké postupy se použijí?

Nikoli. Každý, kdo chce u soudu zahájit řízení, musí u příslušného okresního soudu podat žalobu.

7 Musím platit poplatky za podání žaloby? Pokud ano, o jakou částku se bude přibližně jednat? Jsou-li mé finanční prostředky nedostačující, může mi být poskytnuta právní pomoc k úhradě nákladů řízení?

Soudní řízení samo o sobě je ve Švédsku vedeno v zásadě bezplatně, je však třeba uhradit poplatek za podání návrhu, který v současnosti činí 900 SEK. Pokud navrhovatel využije služeb právního poradce nebo advokáta, je třeba počítat s náklady na tyto služby. Náklady jsou spojeny také s dokazováním, např. za účasti svědků.

Náklady nelze odhadnout, neboť jsou v každé věci jiné.

Za určitých podmínek lze poskytnout právní pomoc. Aby byla právní pomoc poskytnuta ve věci týkající se výživného, je nutné uvést konkrétní důvody. Takové důvody jsou dány například tehdy, pokud jsou okolnosti složitější, než je obvyklé, a žádají si poskytnutí rozsáhlejší právní pomoci.

Je-li právní pomoc poskytnuta, navrhovateli je přidělen právní zástupce a stát za něj uhradí příslušné poplatky, pokud navrhovatel nemá na jejich úhradu prostředky. Právní pomoc rovněž zahrnuje náklady dokazování, vyšetřování, tlumočení a překladu a náklady na mediaci. Osoby, jimž byla poskytnuta právní pomoc, jsou rovněž osvobozeny od úhrady určitých soudních poplatků a poplatků pro soudní vykonavatele (Kronofogdemyndigheten).

Osobám, které nejsou švédskými státními příslušníky a nemají nebo neměly ve Švédsku bydliště, lze poskytnout právní pomoc v souvislosti s návrhy, které mají být předloženy ve Švédsku, jestliže k tomu existují konkrétní důvody. Je-li návrh podán k soudu v jiné zemi, lze právní pomoc poskytnout pouze osobám s bydlištěm ve Švédsku. Občané všech členských států EU mají stejné právo na právní pomoc jako občané švédští. Stejná práva mají rovněž občané některých třetích zemí, a to na základě zvláštního ustanovení, které vyžaduje, aby byla v platnosti dohoda o vzájemnosti.

Existují určitá zvláštní ustanovení o právní pomoci, kterou lze poskytnout při přeshraničních sporech v EU, mající například zaručit, aby bylo možné poskytnout bezplatnou právní pomoc v konkrétních případech, na něž se vztahuje nařízení o výživném a které se týkají výživného placeného rodičem na dítě ve věku do 21 let.

Informace o právní pomoci lze získat od Úřadu pro právní pomoc (Rättshjälpsmyndigheten) (Odkaz se otevře v novém okně.http://www.rattshjalp.se/).

8 Jaký druh výživného soud pravděpodobně přizná? Jak se výše výživného vypočítá? Může být rozhodnutí soudu přezkoumáno, pokud se životní náklady nebo rodinné poměry změní? Pokud ano, jak (např. prostřednictvím systému automatické indexace)?

Posouzení výše výživného na dítě vychází ze zákonných kritérií. Rodič, který je povinen poskytovat výživné, má nárok ponechat si z čistého příjmu po zdanění částku nutnou k vlastní obživě. To zahrnuje náklady na bydlení, které se vypočtou zvlášť na úrovni považované za rozumnou. Další životní náklady se vypočítají na základě standardní částky svázané s indexem. Dotčený rodič může rovněž vyhradit určitou částku na výživné na manžela, s nimiž žije ve společné domácnosti, jestliže k tomu existují zvláštní důvody. Rodič povinný poskytovat výživné může také vyhradit určitou částku na podporu dětí, s nimiž žije v jedné domácnosti. Jak velký podíl ze zbývající částky by měl být vyčleněn na výživné, závisí mimo jiné na tom, jaké má dítě potřeby a do jaké míry může rodič nést náklady na jeho obživu. Lze odečíst určitou částku na výdaje na styk s dítětem.

Pro výživné na manžela nejsou stanovena žádná zákonná kritéria. Jako vodítko však lze použít některá z kritérií pro posouzení zmíněná výše.

Platby výživného jsou svázány s indexem, aby se zaručilo, že si zachovají původní hodnotu. Index odráží změny cenové báze podle zákona o sociálním pojištění, pokud rozhodnutí soudu nebo dohoda, kterou se stanoví výživné, neobsahují jiná ustanovení o indexaci. Úřad pro sociální pojištění každý rok rozhoduje o tom, zda se má výše výživného změnit, a pokud ano, o jaký procentní podíl. Tato změna, k níž obvykle dochází 1. února, se vztahuje na výživné, o němž bylo rozhodnuto do 1. listopadu předcházejícího roku.

Jestliže se tak strany dohodnou, mohou změnit výši výživného sepsáním nové dohody, a to i v případě, že výživné bylo původně stanoveno rozhodnutím soudu. Rozhodnutí či dohodu může upravit také soud, jestliže k tomu vzhledem ke změně okolností existují důvody. Ve vztahu k platbám za období před zahájením řízení může dojít ke snížení či zrušení pouze těch plateb, které dosud nebyly provedeny. K tomu, aby soud kvůli změně okolností zvýšil výživné na rozvedeného manžela, jsou vyžadovány důvody hodné zvláštního zřetele.

Soud může dohodu o výživném změnit rovněž tehdy, jestliže je tato dohoda vzhledem k okolnostem, které panovaly v době jejího uzavření, a dalším podmínkám nepřiměřená. Vrácení výživného, které již bylo vyplaceno, však lze nařídit pouze v případě, že k tomu existují důvody hodné zvláštního zřetele.

Jestliže výše pravidelného výživného na dítě zůstala po dobu šesti let beze změny, přičemž se nepočítají úpravy na základě indexu, může soud budoucí platby výživného přezkoumat, aniž by bylo třeba mít k tomu zvláštní důvody.

9 Jak a komu bude výživné vypláceno?

Výživné se platí oprávněné osobě. Je-li oprávněnou osobou dítě ve věku do 18 let, dávky se platí rodiči, který o dítě pečuje a žije s ním.

Je-li dítě mladší 18 let, výživné, které má formu jednorázové částky, se platí komisi pro sociální zabezpečení.

10 Neplatí-li dotčená osoba (dlužník) výživné dobrovolně, jaké kroky je možné učinit, aby byla k placení přinucena?

Návrh na soudní výkon lze podat k soudnímu vykonavateli (Kronofogdemyndigheten). Tento návrh lze podat ústně nebo písemně. Společně s návrhem musí být předložen vykonatelný titul. Písemný závazek ohledně výživného v souladu s manželským či rodinným zákoníkem, při jehož sepsání byli přítomni dva svědci, lze vykonat jako pravomocné rozhodnutí.

11 Popište prosím stručně případná omezení týkající se výkonu rozhodnutí, zejména pravidla ochrany dlužníka a promlčecí a prekluzivní lhůty ve vašem systému výkonu rozhodnutí.

Pokud jde o výživné na děti, návrhu na stanovení plateb výživného nelze vyhovět zpětně za dobu delší než tři roky před datem, kdy byl návrh předložen, pokud s tím nesouhlasí povinná osoba. Pohledávky výživného jsou nevymahatelné (promlčené) po uplynutí pěti let od data splatnosti.

Pokud jde o výživné na manžela, návrhu na stanovení plateb výživného nelze vyhovět zpětně za dobu delší než tři roky před datem, kdy byl návrh předložen, pokud s tím nesouhlasí povinná osoba. Pohledávky výživného jsou nevymahatelné (promlčené) po uplynutí tří let od data splatnosti.

Pokud jde o nucený výkon, je z něj vyloučena řada věcí. Nucenému výkonu nepodléhá např. oblečení a další věci, které povinné osobě slouží pouze k osobnímu použití, a to až do přiměřené hodnoty, a určité vybavení nutné pro domácnost a péči o ni. Jestliže má povinná osoba rodinu, zohlední se při určování rozsahu nuceného výkonu předměty používané rodinou a pro potřeby rodiny.

Nucený výkon lze provést pouze z té části mzdy nebo platu povinné osoby, která přesahuje částku, již povinná osoba nebo její rodina potřebují k vlastní obživě. Část mzdy nebo platu povinné osoby, kterou nelze postihnout nuceným výkonem (tzv. chráněný podíl (förbehållsbeloppet)), se určuje odkazem na referenční částku. Referenční částka pokrývá všechny obvyklé životní výdaje s výjimkou nákladů na bydlení, které se určují samostatně a jsou připočteny ke standardní částce. Referenční částku stanoví jednou ročně orgán Kronofogdemyndigheten.

12 Existuje nějaká organizace nebo orgán, které mi mohou pomoci při vymáhání výživného?

Ve Švédsku asistuje s vymáháním výživného orgán Kronofogdemyndigheten. V přeshraničních věcech může oprávněné osobě s podáním návrhu na výkon k orgánu Kronofogdemyndigheten pomoci Úřad pro sociální pojištění (Försäkringskassa).

13 Mohou (vládní nebo soukromé) organizace zaplatit namísto dlužníka zálohu odpovídající plné výši výživného nebo jeho části?

Úřad pro sociální pojištění (Försäkringskassa) může vyplácet podporu na výživné na dítě, jehož rodiče se rozvedli, až do výše 1 273 SEK měsíčně. Peníze se vyplácejí rodiči, který o dítě pečuje a žije s ním a je oficiálně registrován na stejné adrese jako dítě. Rozhodnutí o podpoře na výživné se přijme na základě návrhu podaného Úřadu pro sociální pojištění, tedy orgánu, který spravuje sociální pojištění. Podpora na výživné představuje způsob, jímž společnost zaručuje, aby dítě, jehož rodiče se rozvedli, obdrželo určité výživné i v případě, že rodič, který je výživné povinen poskytovat, svoji vyživovací povinnost neplní. Výživné lze poskytovat jako plnohodnotnou podporu, doplňkovou platbu nebo jako podporu v případech společné péče. Rodič, který je povinen platit výživné, musí v závislosti na svém příjmu a na celkovém počtu dětí, na něž je povinen platit výživné, splatit určitou částku státu. Povinnost splácet se určí ve správním řízení. Pokud je výživné placeno přímo rodiči, který o dítě pečuje, částka podpory na výživné placená Úřadem pro sociální pojištění se odpovídajícím způsobem sníží (toto snížené výživné se označuje jako doplňková dávka).

Pokud rodič, který je povinen poskytovat výživné, žije v zahraničí nebo žije ve Švédsku, ale plat nebo jiný příjem pobírá v jiné zemi nebo z jiné země, může Úřad pro sociální pojištění poučit rodiče, který pečuje o dítě a žije s ním, že může přijmout opatření, jimiž zaručí, aby bylo možné stanovit vyživovací povinnost. V takových případech Úřad pro sociální pojištění převezme právo dítěte na výživné až do výše, kterou tento úřad vyplácí jako podporu na výživné.

Manželé podporu na výživné od Úřadu pro sociální pojištění získat nemohou.

14 Pokud se nacházím v tomto členském státě a dlužník má bydliště v jiné zemi:

V přeshraničních věcech může navrhovatel obdržet správní pomoc od Úřadu pro sociální pojištění (Försäkringskassa). Úřad pro sociální pojištění je ústředním orgánem podle nařízení EU o výživném a Haagské úmluvy ze dne 23. listopadu 2007 o mezinárodním vymáhání výživného na děti a dalších druhů vyživovacích povinností (Haagská úmluva z roku 2007), stejně jako odesílající/přijímající agenturou podle Newyorské úmluvy o vymáhání výživného v cizině z roku 1956.

14.1 Může mi pomoci orgán nebo soukromá organizace v tomto členském státě?

Viz odpověď na otázku č. 14.

14.2 Pokud ano, jak se mohu na takový orgán nebo soukromou organizaci obrátit?

Kontaktní údaje Úřadu pro sociální pojištění:

Försäkringskassan

P. O. Box 1164

SE-621 22 Visby

Švédsko

tel.: +46 (0)771 17 90 00

fax: +46 (0)11 20 411

e-mail: Odkaz se otevře v novém okně.centralmyndigheten@forsakringskassan.se

Úřad pro sociální pojištění přijme všechna nezbytná opatření s cílem usnadnit vymáhání výživného. Jeho úkoly jakožto ústředního orgánu podle nařízení o výživném a Haagské úmluvy z roku 2007 jsou odvozeny z uvedeného nařízení a úmluvy. Například pomáhá osobám majícím nárok na výživné při přípravě návrhů, které lze podávat prostřednictvím tohoto orgánu, jako je návrh na rozhodnutí o výživném v jiné zemi. Další informace o tom, jaký druh pomoc je navrhovatelům k dispozici, lze získat u Úřadu pro sociální pojištění.

15 Pokud se nacházím v jiné zemi a dlužník v tomto členském státě?

Navrhovatelé, kteří hodlají vymáhat výživné podle Newyorské úmluvy z roku 1956 o vymáhání výživného v cizině, se musejí obrátit na odesílající orgán ve své zemi, a tento orgán předá návrh přijímajícímu orgánu ve Švédsku (Úřadu pro sociální pojištění).

Totéž platí pro navrhovatele, kteří chtějí získat podporu, jež je k dispozici od ústředních orgánů podle nařízení o výživném nebo Haagské úmluvy z roku 2007. Musejí se obrátit na ústřední orgán ve své zemi a ten předá jejich návrh ústřednímu orgánu ve Švédsku (Úřadu pro sociální pojištění).

15.1 Mohu svou žádost adresovat přímo orgánu nebo soukromé organizaci v tomto členském státě?

Viz odpověď na otázku č. 17. Pokud jde o návrhy podle nařízení o výživném nebo Haagské úmluvy z roku 2007, navrhovatelé mohou žádost adresovat přímo příslušnému orgánu.

15.2 Pokud ano, jak se mohu na takový orgán nebo soukromou organizaci obrátit a jaká pomoc mi může být poskytnuta?

Viz odpověď na otázku č. 16.

16 Je tento členský stát vázán Haagským protokolem z roku 2007?

Ano. Švédsko je vázáno Haagským protokolem ze dne 23. listopadu 2007 o právu rozhodném pro vyživovací povinnosti (Haagský protokol), jehož ustanovení jsou v EU použitelná od 18. června 2011. Obecné pravidlo podle Haagského protokolu zní, že se použije právo země, v níž má oprávněná osoba obvyklé místo pobytu. Zejména v zájmu dítěte lze použít právo či právní předpisy země, jejímiž státními příslušníky jsou dítě i povinná osoba, jestliže uplatnění práva země obvyklého místa pobytu není v zájmu dítěte. Strany se na tom, které právo má být rozhodné, mohou rovněž dohodnout, ale rozsah takovýchto dohod je omezen například ve věcech týkajících se výživného na děti ve věku do 18 let.

17 Pokud tento členský stát není vázán Haagským protokolem z roku 2007, jaké právo bude použitelné pro pohledávku výživného podle pravidel mezinárodního práva soukromého? Jaká jsou příslušná pravidla mezinárodního práva soukromého?

Švédsko je vázáno Haagským protokolem (viz odpověď na otázku č. 20).

18 Jaká pravidla upravují přístup ke spravedlnosti v přeshraničních věcech v rámci EU podle struktury kapitoly V nařízení o vyživovací povinnosti?

Pokud jde o obecné požadavky ohledně právní pomoci, viz odpověď na dotaz č. 7.

Pro přeshraniční spory v EU existují určitá zvláštní ustanovení o právní pomoci. Pokud nejsou splněny požadavky týkající se právní pomoci podle nařízení o výživném, musí být právní pomoc poskytnuta, a to bezplatně, jestliže navrhovatel potřebuje právního zástupce a této potřebě nelze vyhovět jiným způsobem.

19 Jaká opatření přijal členský stát, aby zajistil, že ústřední orgány plní činnosti popsané v článku 51 nařízení o vyživovací povinnosti?

Nejsou plánována žádná zvláštní opatření.

 

Tyto internetové stránky jsou součástí portálu Odkaz se otevře v novém okně.Vaše Evropa.

Velice uvítáme jakoukoli Odkaz se otevře v novém okně.zpětnou vazbu ohledně užitečnosti poskytnutých informací.

Your-Europe


Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 16/12/2020