Zavřít

BETA VERZE PORTÁLU JE JIŽ K DISPOZICI!

Vyzkoušejte si BETA verzi evropského portálu e-Justice a dejte nám vědět, jak se Vám s ní pracuje!

 
 

menu starting dummy link

Page navigation

menu ending dummy link

Nároky z výživovací povinnosti - Rakousko

OBSAH

Evropská soudní síť pro občanské a obchodní věci

1 Co znamenají pojmy „výživné“ a „vyživovací povinnost“ v praxi? Které osoby musí platit výživné jiné osobě?

Účelem výživného je pokrýt všechny náležité, tedy nezbytné a obvyklé materiální potřeby oprávněné osoby, a to s ohledem na okolnosti každé jednotlivé věci. Jde zejména o potraviny, oblečení, bydlení (včetně tepla a elektřiny), zdravotní péči a hygienu, platby příspěvků na sociální pojištění, volnočasové a rekreační aktivity, kulturu a sport, komunikační a masové sdělovací prostředky (telefon, rozhlas, TV, internet), vzdělávání a odbornou přípravu. Výživné nezahrnuje příspěvky, jejichž účelem je hromadění bohatství, nebo příspěvky do soukromých důchodových systémů.

Vyživovací povinností se rozumí povinnost platit odpovídající výživné. Částka výživného, která se má platit, závisí na konkrétních potřebách oprávněné osoby a na schopnosti povinné osoby výživné platit.

Vyživovací povinnost mají:

  • rodiče vůči svým dětem a vnoučatům,
  • děti vůči svým rodičům a prarodičům,
  • manželé a registrovaní partneři vůči sobě navzájem.

2 Do jakého věku může dítě dostávat vyživovací příspěvek? Liší se pravidla pro výživné týkající se nezletilých od pravidel týkajících se dospělých?

Není stanovena věková hranice. Děti mají nárok na výživné, dokud nejsou schopny starat se samy o sebe.

Hlavním rozdílem mezi výživným u nezletilé a dospělé osoby jsou rozdílné podmínky výkonu rozhodnutí.

3 Měl bych se s žádostí o výživné obrátit na příslušný orgán nebo na soud? Jaké jsou hlavní prvky tohoto postupu?

Nároky z vyživovací povinnosti se vymáhají v soudním řízení.

Ve sporném občanskoprávním řízení musí manželé a registrovaní partneři vymáhat své nároky formou žaloby. Soud – v praxi soudce – v dané věci rozhodne na základě dokazování rozsudkem (Beweisverfahren). Kromě toho mohou manželé a registrovaní partneři v souvislosti s řízením o výživném nebo o rozvodu či rozluce manželství rovněž požádat o prozatímní rozhodnutí o dočasné platbě výživného. V takových případech soud rozhoduje v tzv. osvědčovacím řízení (Bescheinigungsverfahren).

Výživné na dítě se vymáhá v nesporném řízení, což platí rovněž v případě dospělých dětí. Rozhodnutí na základě dokazování vydá poručnický soud (Pflegschaftsgericht), v praxi vysoký úředník rakouské justiční společnosti s pravomocí vynášet rozsudky (Rechtspfleger). Kromě toho může dítě v souvislosti s řízením o výživném požádat o prozatímní rozhodnutí o dočasné platbě výživného. Soud o věci rozhodne v tzv. osvědčovacím řízení. Nezletilé osoby mohou požádat o dočasnou platbu výživného mimo řízení o výživném.

4 Je možné podat žádost jménem příbuzného (pokud ano, jakého stupně) nebo jménem dítěte?

Návrh na stanovení nebo vymáhání výživného na nezletilé osoby může podat zákonný zástupce, tedy osoba, která má dítě v péči. Se souhlasem této osoby může dítě zastupovat Úřad pro děti a mládež (Kinder- und Jugendhilfeträger).

Ve všech ostatních případech mohou být navrhovatelé zastupováni pouze osobou, která má plnou moc, nebo zvláštním zákonným zástupcem (v případě dospělých osob (Erwachsenenvertreter)).

5 Jestliže mám v úmyslu podat žalobu, jak zjistím, který soud je příslušný?

Příslušnost ve věcech týkajících se výživného je určena právními předpisy.

Podle § 114 rakouského zákona o soudní příslušnosti (Jurisdiktionsnorm) má poručnický soud (Pflegschaftsgericht) rovněž pravomoc rozhodovat o zákonném výživném na nezletilé osoby. K projednání nároků na zákonné výživné uplatněných jinými příbuznými ve vzestupné či sestupné linii je příslušný obecný soud oprávněné osoby pro sporné řízení. To závisí na místě pobytu nebo obvyklého bydliště dané osoby.

Podle § 76a zákona o příslušnosti soudů je soudem příslušným pro záležitosti manželů nebo registrovaných partnerů týkající se výživného soud, u nějž probíhá řízení o rozvodu nebo rozluce manželství. Jestliže žádné takové řízení neprobíhá, bude příslušnost soudu záviset na místě obecné soudní příslušnosti odpůrce (§ 65 až 71 zákona o příslušnosti soudů).

6 Musím jako žalobce podat žalobu skrze nějakého prostředníka (např. advokáta, ústředního nebo místního orgánu atd.)? Pokud ne, jaké postupy se použijí?

Výživné na dítě: v prvním stupni strany nemusí být zastoupeny. Pokud však zastoupeny být chtějí, může je ve věcech souvisejících s peněžitým plněním nebo peněžní hodnotou přesahující částku 5 000 EUR zastupovat pouze advokát (relativní požadavek na právního zástupce, viz § 101 odst. 1 rakouského zákona o nesporném řízení (Außerstreitgesetz)). V případě odvolacího řízení je právní zastoupení povinné vždy.

Výživné na manžele nebo registrované partnery: v prvním stupni strany nemusí být zastoupeny. Pokud však zastoupeny být chtějí, může je ve věcech souvisejících s peněžitým plněním nebo peněžní hodnotou přesahující částku 5 000 EUR zastupovat pouze advokát (relativní požadavek na právního zástupce, viz § 29 odst. 1 občanského soudního řádu (Zivilprozessordnung)). V případě odvolacího řízení je právní zastoupení povinné vždy.

7 Musím platit poplatky za podání žaloby? Pokud ano, o jakou částku se bude přibližně jednat? Jsou-li mé finanční prostředky nedostačující, může mi být poskytnuta právní pomoc k úhradě nákladů řízení?

Poplatky za soudní řízení ve věci výživného se vypočítávají z výše přiznaného výživného. Základ pro výpočet odpovídá tedy výživnému, které bylo přiznáno dříve. Týká-li se věc budoucího výživného, je částkou, která má být použita jako základ pro stanovení poplatku, roční částka výživného. Je-li výživné přiznáno na dobu kratší než jeden rok, použije se jako základ pro stanovení poplatku za řízení o výživném na dítě celková částka (vysvětlivka 1 k poplatku č. 7 rakouského zákona o soudních poplatcích (Gerichtsgebührengesetz); § 15 odst. 5 uvedeného zákona v případě řízení o výživném na manžela nebo registrovaného partnera).

Konkrétní výše poplatku se liší v případě výživného na dítě přiznaného v nesporném řízení a výživného na manžela nebo registrovaného partnera.

V řízeních týkajících se výživného na dítě je nezletilý žadatel (mladší 18 let) osvobozen od poplatků.

Pro plnoleté žadatele činí paušální poplatek za rozhodnutí či dohodu týkající se pohledávky na výživné 0,5 % hodnoty přiznaného výživného (poplatek č. 7 podle zákona o soudních poplatcích). Pokud se výživné, které již bylo přiznáno konečným rozhodnutím nebo dohodou, na základě nového návrhu zvýší, měl by být za základ pro stanovení poplatku rozdíl mezi přiznanou částkou a částkou, která byla původně splatná.

Příklad: je přiznána budoucí měsíční platba výživného ve výši 250,00 EUR.

Paušální poplatek činí 15,00 EUR (250,00 EUR × 12 × 0,05).

Žádá-li o snížení výživného plnoletý dlužník výživného na děti, použije se (pevný) paušální poplatek ve výši 14,40 EUR. Tento poplatek se neplatí, pokud byl navrhovatel se svým návrhem na snížení výživného plně úspěšný (vysvětlivka 3 k poplatku č. 7 zákona o soudních poplatcích).

V řízení o výživném na manžela nebo registrovaného partnera je nutné použít poplatek č. 1 podle zákona o soudních poplatcích. Paušální poplatek se účtuje pouze za návrh, kterým se řízení zahajuje, a je odstupňován v závislosti na základu pro stanovení poplatku. Názorně to ilustrují níže uvedené poplatky použitelné podle poplatku č. 1 podle zákona o soudních poplatcích (ve znění ze dne 1. prosince. 2018):

Hodnota sporu – poplatek

do 150 EUR včetně – 23 EUR

od 150 EUR do 300 EUR včetně – 45 EUR

od 300 EUR do 700 EUR včetně – 64 EUR

od 700 EUR do 2 000 EUR včetně – 107 EUR

od 2 000 EUR do 3 500 EUR včetně – 171 EUR

od 3 500 EUR do 7 000 EUR včetně – 314 EUR

od 7 000 EUR do 35 000 EUR včetně – 743 EUR

od 35 000 EUR do 70 000 EUR včetně – 1 459 EUR

V občanskoprávním řízení musí být podle § 63 až 73 občanského soudního řádu na základě žádosti poskytnuta právní pomoc, jestliže strana není schopna uhradit náklady řízení, aniž by tím ohrozila prostředky nezbytné k vlastní obživě. Podle § 7 čl. 1 zákona o nesporném řízení musí být tato ustanovení obdobně uplatňována v nesporných řízeních (např. v řízení o výživném na dítě).

Prostředky nezbytné k obživě jsou abstraktně stanoveny na úrovni pohybující se mezi statistickým průměrným příjem zaměstnance a životním minimem. Má se za to, že výživa osoby je ohrožena, pokud by osoba či její rodina s nárokem na výživné nebyly schopny vést dokonce ani skromný život, a to s přihlédnutím k veškerému použitelnému majetku nebo možnosti hromadit úspory v průběhu delšího řízení. Lze rovněž poskytnout částečnou právní pomoc.

Právní pomoc by se měla poskytovat pouze v případě, že podávaná žaloba či obhajoba podle všeho nejsou zjevně svévolné nebo nedůvodné. Právní pomoc lze poskytovat fyzickým či právnickým osobám. V této souvislosti je státní příslušnost strany nepodstatná.

Právní pomoc zahrnuje zejména prozatímní osvobození od platby soudních poplatků a nákladů na svědky, znalce a tlumočníky, jakož i od platby cestovních výdajů stran, jestliže se strany musí řízení osobně zúčastnit. Pokud zákon požaduje zastoupení advokátem (např. ve věcech, kdy sporná částka přesahuje 5 000 EUR, nebo v řízeních u krajských soudů), nebo je-li zastoupení považováno za nezbytné vzhledem ke konkrétním okolnostem dané věci, měl by být dočasně a bezplatně přidělen straně rakouský advokát. Práce advokáta zahrnuje poradenství před soudním řízením ohledně mimosoudního urovnání.

Ustanovení § 71 občanského soudního řádu stanoví, že strany, jimž byla poskytnuta právní pomoc, jsou povinny zcela či zčásti uhradit částky, od nichž byly prozatímně osvobozeny a které dosud neuhradily, jakož i odměnu splatnou podle advokátního tarifu přiděleným advokátům, a to v rozsahu, v jakém jsou schopny je uhradit, aniž by tím ohrozily prostředky nezbytné ke své obživě, přičemž jsou povinny tyto částky uhradit neprodleně. Po uplynutí tří let od ukončení řízení již není možné povinnost uhradit poplatky uložit. Pro ověření, že platí podmínky pro zproštění od povinnosti platit náklady, může soud stranu řízení požádat, aby ve vhodné lhůtě stanovené soudem znovu doložila své majetkové přiznání, a to včetně nezbytných dokladů.

8 Jaký druh výživného soud pravděpodobně přizná? Jak se výše výživného vypočítá? Může být rozhodnutí soudu přezkoumáno, pokud se životní náklady nebo rodinné poměry změní? Pokud ano, jak (např. prostřednictvím systému automatické indexace)?

Soud stanoví výživné jako peněžité plnění. Rodič, který vede domácnost, v níž se stará o dítě, se podílí na obživě dítěte tímto způsobem. Druhý rodič je povinen platit výživné.

Výše výživného na dítě závisí na schopnosti rodiče přispívat a na potřeby dítěte a určuje se v každé věci zvlášť. Na základě procentuálního výpočtu vytvořeného coby vodítko judikaturou, musí osoba povinná k placení výživného zaplatit určitý procentní podíl svého měsíčního (čistého) příjmu, a sice 16 % na děti ve věku do 6 let, 18 % na děti ve věku od 6 do 10 let, 20 % na děti od 10 do 15 let a 22 % na děti starší 15 let. V případě, že má být výživné placeno na více než jedno dítě, se procentní body odečítají následujícím způsobem: 1 % za každé další dítě ve věku do 10 let, 2 % za každé další dítě ve věku nad 10 let a 0 až 3 % za manžela, který má nárok na výživné, a to v závislosti na vlastním příjmu manžela. Podle judikatury musí mít platby výživného stanovenu horní mez (známou jako „Luxusgrenze“ („hranice luxusu“)), která se rovněž podle judikatury stanoví jako dvoj- až trojnásobek částky životního minima (Regelbedarf). Tato částka je každoročně valorizována a od 1. 7. 2019 činí měsíčně na děti ve věku

  • do 3 let: 212,00 EUR
  • od 3 do 6 let: 272,00 EUR
  • od 6 do 10 let: 350,00 EUR
  • od 10 do 15 let: 399,00 EUR
  • od 15 do 19 let: 471,00 EUR
  • od 19 do 25 let: 590,00 EUR

Výživné na manžele nebo registrované partnery v době, kdy jsou stále sezdáni nebo registrováni jako partneři, bude také záviset na schopnosti povinné osoby výživné platit a na potřebách oprávněné osoby a musí být stanoveno v každém případě zvlášť. Na základě procentuálního výpočtu vytvořeného judikaturou jako vodítko se výživné strany s nižším příjmem vypočítá tak, že se od 40 % rodinného příjmu (čistý příjem obou manželů/partnerů) odečte vlastní příjem navrhovatele. Jestliže jedna ze stran nemá žádný vlastní příjem a pouze se stará o domácnost, má nárok na jednu třetinu (33 %) čistého příjmu živitele rodiny. Je nutné zohlednit další povinnosti spojené s péčí (a to odečtením procentních částek).

9 Jak a komu bude výživné vypláceno?

Výživné se platí předem na začátku příslušného měsíce (§ 1418 rakouského občanského zákoníku (Allgemeines bürgerliches Gesetzbuch), § 70 rakouského zákona o manželství (Ehegesetz), § 22 odst. 1 rakouského zákona o registrovaném partnerství (Eingetragene Partnerschaft-Gesetz). Vyplácí se oprávněné osobě nebo jejímu zástupci (rodič, opatrovník).

10 Neplatí-li dotčená osoba (dlužník) výživné dobrovolně, jaké kroky je možné učinit, aby byla k placení přinucena?

Poté, co byla v řízení stanovena částka výživného, lze rozhodnutí v souladu s obecnými pravidly vymáhat (výkon rozhodnutí).

11 Popište prosím stručně případná omezení týkající se výkonu rozhodnutí, zejména pravidla ochrany dlužníka a promlčecí a prekluzivní lhůty ve vašem systému výkonu rozhodnutí.

Dlužníkovi (ve vykonávacím řízení povinné osobě) musí být ponechána základní částka (nezabavitelná částka), jež se rovná životnímu minimu (Existenzminimum). Úroveň životního minima se definuje každý rok znovu a závisí na řadě faktorů. Podle § 291b rakouského exekučního řádu (Exekutionsordnung) musí povinné osobě v případě exekuce u výživného zůstat alespoň 75 % životního minima. Z rozdílu mezi touto sníženou úrovní životního minima a standardní úrovní životního minima musí být nejprve uspokojeny všechny pohledávky na zákonném výživném, a to bez ohledu na pořadí priority závazku stanoveného u těchto pohledávek a úměrně k aktuální měsíční platbě výživného. V tomto ohledu mají osoby oprávněné k výživnému přednost před jinými oprávněnými osobami.

Neuhrazené pohledávky, které byly přiznány vykonatelným rozhodnutím (Judikatschulden), se promlčují ve lhůtě třiceti let, a tudíž jsou v této lhůtě právně vymahatelné.

Pokud jde o vymáhání pohledávek výživného, nejsou stanoveny žádné zvláštní promlčecí lhůty.

12 Existuje nějaká organizace nebo orgán, které mi mohou pomoci při vymáhání výživného?

Jestliže byl získán písemný souhlas od dalšího zákonného zástupce nezletilé osoby, může jako zástupce dítěte za účelem stanovení či vymáhání pohledávek výživného na nezletilé dítě vystupovat Úřad pro děti a mládež.

13 Mohou (vládní nebo soukromé) organizace zaplatit namísto dlužníka zálohu odpovídající plné výši výživného nebo jeho části?

Záloha na výživné slouží k zajištění výživy nezletilé osoby, jestliže jeden z rodičů výživné neplatí pravidelně nebo pokud svou vyživovací povinnosti neplní vůbec. Na základě žádosti může zálohu na výživné zaplatit stát. Žádost musí podat k soudu jménem dítěte ten z rodičů, který je oprávněn dítě zastupovat.

Nezletilí mají nárok na zálohu výživné jestliže:

  • mají obvyklé bydliště v Rakousku,
  • jsou rakouskými občany, občany jiného členského státu EU/EHP nebo jsou-li bez státní příslušnosti a
  • nežijí ve stejné domácnosti s povinnou osobou.

Záloha na výživné se přiznává od počátku měsíce, kdy je podána žádost, a to nejdéle na dobu pěti let. Platbu provádí vrchní soud (Oberlandesgericht) v první den každého měsíce dopředu oprávněné osobě.

14 Pokud se nacházím v tomto členském státě a dlužník má bydliště v jiné zemi:

Pokud povinná osoba žije v zahraničí nebo v Rakousku nemá žádný majetek, který by bylo možno postihnout exekucí, musí k výkonu rozhodnutí dojít v zahraničí. Návrhy za tímto účelem lze podávat prostřednictvím ústředního orgánu (§ 8 rakouského zákona o zahraničním výživném z roku 2014 (Auslandsunterhaltsgesetz)).

14.1 Může mi pomoci orgán nebo soukromá organizace v tomto členském státě?

Úřad pro děti a mládež (okresní orgány nebo městské orgány) a okresní soudy (Bezirksgerichte) pomáhají osobám oprávněným k výživnému při prosazování nebo vymáhání jejich nároků. Ústřední orgán (Zentrale Behörde) předává návrhy do zahraničí.

14.2 Pokud ano, jak se mohu na takový orgán nebo soukromou organizaci obrátit?

Během konzultačních hodin orgánů a soudů. Ústřední orgán poskytuje poradenství telefonicky a e-mailem.

15 Pokud se nacházím v jiné zemi a dlužník v tomto členském státě?

Jakmile příslušný soud obdrží návrh oprávněné osoby, dostane se této osobě stejného zacházení, jako kdyby žila v Rakousku.

Návrh předá soudu ústřední orgán. Je-li to vhodné, soud poskytne právní pomoc a zařídí, aby Rakouská advokátní komora určila advokáta, který právní pomoc poskytne. Jakožto zástupce oprávněné osoby ze zahraničí, který je obeznámen s rakouským právem, bude tento advokát odpovědný všechny další úkony a podání, převod plateb výživného, které obdrží, a podávání zpráv o těchto činnostech (§ 9 rakouského zákona o zahraničním výživném z roku 2014).

15.1 Mohu svou žádost adresovat přímo orgánu nebo soukromé organizaci v tomto členském státě?

Jelikož platí zásada spolupráce mezi dvěma ústředními orgány, je poskytování podpory v první řadě povinností orgánů v členském státě bydliště.

15.2 Pokud ano, jak se mohu na takový orgán nebo soukromou organizaci obrátit a jaká pomoc mi může být poskytnuta?

Nepoužije se.

16 Je tento členský stát vázán Haagským protokolem z roku 2007?

Ano.

17 Pokud tento členský stát není vázán Haagským protokolem z roku 2007, jaké právo bude použitelné pro pohledávku výživného podle pravidel mezinárodního práva soukromého? Jaká jsou příslušná pravidla mezinárodního práva soukromého?

Nepoužije se.

18 Jaká pravidla upravují přístup ke spravedlnosti v přeshraničních věcech v rámci EU podle struktury kapitoly V nařízení o vyživovací povinnosti?

Do 1. srpna 2014 byla použitelná pouze ustanovení této kapitoly. Od uvedeného data je přístup ke spravedlnosti v přeshraničních sporech podrobně upraven rovněž § 10 a následujícími rakouského zákona o zahraničním výživném z roku 2014 (Auslandsunterhaltsgesetz), spolková sbírka zákonů I 34/2014).

19 Jaká opatření přijal členský stát, aby zajistil, že ústřední orgány plní činnosti popsané v článku 51 nařízení o vyživovací povinnosti?

Prostřednictvím rakouského zákona o zahraničním výživném z roku 2014 byly zavedeny zjednodušené úřední postupy, aby mohlo oddělení I 10 spolkového ministerstva spravedlnosti zpracovávat rostoucí počet případů se stejným personálním obsazením.


Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
V souvislosti s vystoupením Spojeného království z Evropské unie provádějí v současné době členské státy odpovědné za správu stránek obsahujících informace o vnitrostátních záležitostech aktualizaci obsahu. S ohledem na vystoupení Spojeného království z Evropské unie probíhá aktualizace těchto internetových stránek. Pokud zde najdete obsah, který zatím neodráží vystoupení Spojeného království z EU, není to záměr. Tato situace bude v dohledné době napravena.

Poslední aktualizace: 12/08/2020