Aizvērt

IR PIEEJAMA PORTĀLA BETA VERSIJA!

Apmeklējiet Eiropas e-tiesiskuma portāla BETA versiju un sniedziet atsauksmes par savu pieredzi!

 
 

Navigācijas ceļš

menu starting dummy link

Page navigation

menu ending dummy link

Právo členského státu - Anglie a Wales

Šīs lapas saturs ir mašīntulkojums, kura kvalitāti nevar garantēt.

Šī tulkojuma kvalitāte ir novērtēta kā: viduvēja

Vai šis tulkojums palīdz?

Na této stránce naleznete informace o právních předpisech a právních databázích týkajících se právního systému Spojeného království. Ve Spojeném království – Anglie a Wales, Severní Irsko a Skotsko existují tři odlišné právní řády. Tyto informace se týkají jurisdikce Anglie a Walesu.


Prameny práva

Hlavními prameny práva v jurisdikci Anglie a Walesu v rámci Spojeného království jsou:

  • Primární legislativa ve formě zákonů Parlamentu Spojeného království (Acts of the United Kingdom Parliament) a opatření Národního shromáždění Walesu (Measures of the National Assembly for Wales)
  • Unijní právo
  • Sekundární (neboli podřízená) legislativa ve formě zákonných předpisů ( statutory instruments) přijatých panovníkem, vládou Spojeného království, vládou Velšského shromáždění nebo jiným orgánem. Další podřízená legislativa může být vydávána ve formě administrativních nařízení.
  • Obyčejové právo vytvořené na základě soudních rozhodnutí

Druhy právních nástrojů – popis

Primární legislativu neboli zákony parlamentu vytváří Parlament Spojeného království v Londýně a vztahuje se na celé Spojené království nebo na jeho jednotlivé části. Národní shromáždění Walesu je schopno přijímat akty o 20 decentralizovaných oblastech uvedených v seznamu 7 zákona o vládě Walesu z roku 2006. Další primární legislativu může vytvářet panovník na základě svých privilegií v různých formách, jako jsou např. nařízení rady, vyhlášky, královské výnosy, královské pokyny, nařízení a královské patenty (Orders in Council, Proclamations, Royal Warrants, Royal Instructions, Regulations a Letters Patent).

Sekundární legislativa je tvořena v rámci pravomocí svěřených ze zákona Její Výsosti v radě (Her Majesty in Council), ministrům, ministerstvům, velšským ministrům, nebo jiným orgánům a osobám. Tato legislativa se nazývá delegovaná nebo sekundární, a zákon, který dané pravomoci uděluje, se nazývá zmocňovací nebo opravňující nebo také „rodičovský“ zákon. Sekundární právo může mít různé tituly: například nařízení Rady, nařízení nebo pravidla, na něž lze odkazovat společně jako „právní předpisy“ nebo „právní předpisy“.

V červenci 1999 byly některé zákonodárné pravomoci přeneseny z Parlamentu Spojeného království na Národní shromáždění Walesu v Cardiffu. Shromáždění byla dána pravomoc přijímat zákonné předpisy mající dopad na Wales, avšak primární legislativa týkající se záležitostí Walesu byla i nadále přijímána Parlamentem Spojeného království. V návaznosti na zákon o vládě Walesu z roku 2006 byla shromáždění svěřena pravomoc přijímat opatření (primární právo), pokud jde o velšské záležitosti, pro něž Parlament Spojeného království schválil usnesení o legislativních pravomocech, které se týkají témat stanovených v tomto zákoně. Opatření však dříve, než se stanou právním předpisem, musí být předložena ke schválení Její Výsosti v radě. Shromáždění zodpovídá za záležitosti zahrnující hospodářský rozvoj, školství, životní prostředí, zdravotnictví, bydlení, cestovní ruch a dopravu; nemůže však upravovat však občanské ani trestní právo. Velšská legislativa přijímaná shromážděním a velšskými ministry (vládou Velšského shromáždění – the Welsh Assembly government) je přijímána v angličtině i velštině.

Pravomoc uzavírat mezinárodní smlouvy jménem Spojeného království má Koruna, tedy panovník na základě královské výsady, který jedná na radu vlády Spojeného království. Při uzavírání smluv nehraje Parlament Spojeného království v současné době žádnou formální roli, pokud ale smlouva vyžaduje změnu legislativy Spojeného království nebo poskytnutí prostředků z veřejného rozpočtu, hlasuje o této otázce parlament běžným způsobem. Pro implementaci všech smluv o Evropské unii ve Spojeném království je zapotřebí jejich uzákonění, a proto musí projít parlamentním přezkoumáním. Poté, co vstoupil v platnost zákon o ústavní a správní reformě (Constitutional Reform and Governance Act) z roku 2010, lze smlouvy ratifikovat pouze tehdy, pokud a) státní ministr předložil kopii smlouvy parlamentu, b) smlouva byla zveřejněna a c) během 21 zasedacích dní žádná z obou komor parlamentu nerozhodla, že by smlouva neměla být ratifikována.

Hierarchie norem

V případě rozporů mezi jednotlivými prameny práva jsou hlavním místem pro jejich řešení soudy. Soudy mohou rozhodovat i spory ohledně výkladu právních předpisů. Vzhledem ke skutečnosti, že Spojené království nemá žádnou „psanou ústavu“, není možné zákon schválený parlamentem napadnout u soudu proto, že je „neústavní“. Podle ústavní doktríny „parlamentní suverenity“ je nejvyšším zákonodárným orgánem Parlament Spojeného království v tom smyslu, že může vydat a zrušit jakýkoliv zákon a že platnost zákona schváleného parlamentem nemůže zrušit nebo zpochybnit žádný jiný orgán.

Doktrína parlamentní suverenity je ale zúžena členstvím Spojeného království v Evropské unii. Podle zákona o Evropských společenstvích z roku 1972 je právo Evropské unie součástí práva Anglie a Walesu (a Skotska a Severního Irska). Domácí legislativa tedy musí být vykládána tak, aby v nejvyšší možné míře odpovídala právu Unie.

Zákon o lidských právech z roku 1998, který do právních předpisů Spojeného království začlenil Evropskou úmluvu o lidských právech, dává soudům další pravomoc zpochybňovat akty Parlamentu. V největším možném rozsahu je nutné vykládat legislativu tak, aby byla slučitelná s právy uvedenými v Úmluvě.

Ve vývoji právního řádu hrají důležitou roli rozhodnutí soudů, a to zejména odvolacích soudů. Nejsou jen autoritativními nálezy ve věci výkladu legislativy, ale tvoří zároveň základ obyčejového práva, které je odvozeno z předchozích soudních rozhodnutí (neboli z precedenčního práva).

Obecnou zásadou je, že soudy jsou vázány předchozími rozhodnutími vyšších soudů.

V případě práva Evropské unie je nejvyšší autoritou Evropský soudní dvůr. Právní lordi (Law Lords) ve Sněmovně lordů vykonávali funkci Nejvyššího soudu Spojeného království (Supreme Court of the United Kingdom), byli nicméně nahrazeni novým Nejvyšším soudem, který vznikl 1. října 2009. Současní právní lordi se stali prvními soudci Nejvyššího soudu (Justices of the Supreme Court) a vrchní právní lord (Senior Law Lord) se stal jeho předsedou (President).

Institucionální rámec

Instituce odpovědné za přijímání právních norem a legislativní proces

Primární legislativu vytváří parlament Spojeného království se sídlem v Londýně. Dříve než se legislativní návrh (známý jako „Bill“) stane zákonem schváleným parlamentem, musí jej schválit obě komory parlamentu: dolní sněmovna (House of Commons) a Sněmovna lordů (House of Lords). V obou sněmovnách prochází těmito fázemi projednávání:

  • První čtení (formální představení návrhu zákona bez rozpravy)
  • Druhé čtení (obecná rozprava)
  • Projednání ve výborech (podrobné přezkoumání, rozprava a pozměňovací návrhy. V Dolní sněmovně tato fáze jednání obecně probíhá ve výboru pro návrhy zákonů týkajících se věcí veřejných.)
  • Opětovné předložení návrhu zákona (možnost pro další pozměňovací návrhy)
  • Třetí čtení (konečná možnost diskuse; změny jsou možné ve Sněmovně lordů.)

Jakmile návrh zákona projde oběma komorami parlamentu, vrací se do první sněmovny (kde byl iniciován), aby byly zváženy pozměňovací návrhy druhé sněmovny.

Na konečném znění se musí shodnout obě komory parlamentu. Může se jednat o několik kol výměn mezi oběma sněmovnami, dokud nebude dosaženo dohody o každém slově tohoto návrhu. jakmile se tak stane, může být návrh zákona předložen ke královskému souhlasu.

Primární legislativu vytváří také Národní shromáždění Walesu ( The National Assembly for Wales). Před tím, než se návrh zákona stane součástí shromáždění, je třeba jej projednat a předat jej shromáždění a danému královskému souhlasu.Zákon shromáždění (Act of Assembly) je zákonem, který se uplatňuje ve všech oblastech Walesu, kde je použitelný.

V zásadě existuje 4 fáze projednávání vládního návrhu zákona ve Shromáždění následovně:

Krok 1: Projednávání obecné zásady navrhovaného zákona nebo opatření výborem (výbory) a schválení těchto obecných právních zásad shromážděním.

Krok 2: Podrobné projednávání navrhovaného zákona nebo opatření, jakož i všech změn předložených členy shromáždění, ve výboru.

Krok 3: Podrobné projednávání navrhovaného zákona nebo opatření, jakož i všech změn předložených členy shromáždění, ve shromáždění.Předseda rozhoduje o tom, které změny má shromáždění projednat.

Krok 4: Hlasování Shromáždění o schválení konečného znění navrhovaného zákona nebo opatření.

Jakmile návrh zákona projde všemi fázemi v Parlamentu Spojeného království nebo ve Velšském shromáždění, je zaslán panovnici k udělení královského souhlasu, po němž se stává zákonem. Opatření Národního shromáždění Walesu musí být předložena ke schválení Její Výsosti v radě.

Primární legislativu lze obecně pozměňovat nebo zrušit pouze novou primární legislativou. Existují však výjimky, podle nichž mohou být některé změny a zrušení prováděny zákonným aktem. To zahrnuje případy, kdy provádějí závazky EU nebo legislativní reformu, která snižuje nebo odstraňuje regulační zátěž. Tato nařízení musí být ale před svým vydáním schválena souhlasným usnesením obou komor parlamentu.

Primární legislativa vstupuje v platnost (nabývá účinnosti) v souladu s ustanoveními o počátku platnosti, která jsou uvedena v zákoně nebo opatření. Zákon nebo opatření může stanovit konkrétní datum, kdy nabude účinnosti. Může to být při udělení královského souhlasu, určité konkrétní datum (obecně nejméně dva měsíce po udělení královského souhlasu) nebo datum určené ministrem nebo ministerstvem tím, že vydá nařízení o vstupu jednotlivých ustanovení zákona v platnost (zákonný předpis). Pro různá ustanovení zákona mohou být určena různá data.

Datum, kdy nabude účinnosti sekundární legislativa, je obecně stanoveno v daném předpisu. Jen výjimečně může nabýt účinnosti okamžikem zveřejnění v úředním věstníku (London Gazette).

Právní databáze

Odkaz se otevře v novém okně.Legislation.gov.uk, který spravuje Národní archiv, je oficiálním domovem právních předpisů Spojeného království.

Stránky Legislation.gov.uk poskytují přístup k legislativě Spojeného království zahrnující všechny jurisdikce (Anglie, Skotsko, Wales a Severní Irsko).Tato stránka obsahuje všechny právní předpisy od roku 1988 do současnosti, primární právní předpisy z období před rokem 1988 jak v původních, tak i v revidovaných verzích a velký výběr sekundárních právních předpisů od roku 1948, kdy jsou tyto právní předpisy stále v platnosti.


Toto je strojový překlad. Provozovatel těchto stránek odmítá právní odpovědnost za kvalitu tohoto strojového překladu.

Poslední aktualizace: 23/10/2019