Zavřít

BETA VERZE PORTÁLU JE JIŽ K DISPOZICI!

Vyzkoušejte si BETA verzi evropského portálu e-Justice a dejte nám vědět, jak se Vám s ní pracuje!

 
 

Cesta

menu starting dummy link

Page navigation

menu ending dummy link

Právo členského státu - Chorvatsko

Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.
K dispozici jsou již tyto aktualizované překlady: chorvatština


Ústava Chorvatské republiky

Odkaz se otevře v novém okně.Ústava Chorvatské republiky

Přijetím Ústavy Chorvatské republiky dne 22. prosince 1990 (dále jen „Ústava z roku 1990“) byl vytvořen nový ústavní pořádek. Tato ústava vymezuje složení a pravomoci Ústavního soudu Chorvatské republiky (dále jen: Ústavní soud).

V souladu s Ústavou z roku 1990:

  • se Ústavní soud skládá z jedenácti soudců volených poslaneckou sněmovnou (Zastupnički dom) na návrh Sněmovny žup (Županijski dom) Parlamentu Chorvatské republiky (tzv. Saboru) na dobu osmi let z řad významných právníků, zejména soudců, státních zástupců, advokátů a univerzitních profesorů práva;
  • Ústavní soud volí předsedu na dobu čtyř let; soudci Ústavního soudu nesmějí vykonávat žádné jiné veřejné funkce či profesní činnosti;
  • soudci Ústavního soudu požívají imunity stejně jako členové Parlamentu Chorvatské republiky (Saboru);
  • soudce Ústavního soudu může být odvolán před uplynutím svého funkčního období, pokud požádá o odvolání, pokud bude odsouzen k trestu odnětí svobody nebo pokud nebude (na základě rozhodnutí Ústavního soudu) nadále schopen vykonávat své povinnosti.

Podle Ústavy z roku 1990 byly základní ústavní pravomoci Ústavního soudu:

  • rozhodovat o souladu zákonů s Ústavou, přičemž v případě, že dospěje k závěru, že je nějaký zákon protiústavní, zákon zruší;
  • rozhodovat o souladu dalších právních předpisů s Ústavou a se zákonem, přičemž v případě, že dospěje k závěru, že je nějaký právní předpis protiústavní nebo nezákonný, tak jej zruší či zneplatní;
  • chránit ústavní svobody a lidská a občanská práva v řízení zahájeném na základě ústavní stížnosti;
  • řešit spory týkající se příslušnosti mezi orgány zákonodárné, výkonné a soudní moci;
  • dohlížet na ústavnost programů a činnosti politických stran, přičemž může jejich aktivity zakázat, jestliže svým programem nebo činností násilně ohrožují demokratický ústavní pořádek, nezávislost, jednotu a územní celistvost Chorvatské republiky;
  • dohlížet na ústavnost a zákonnost voleb a celostátních referend a řešit volební spory, které nespadají do pravomoci jednotlivých soudů;
  • na návrh vlády Chorvatské republiky stanovit trvalou nezpůsobilost prezidenta republiky vykonávat svou funkci; v takovém případě funkci prezidenta republiky dočasně převezme předseda Parlamentu Chorvatské republiky (Saboru);
  • na návrh dvoutřetinové většiny všech členů Poslanecké sněmovny Parlamentu Chorvatské republiky rozhodovat dvoutřetinovou většinou hlasů všech soudců o odpovědnosti prezidenta republiky. Pokud Ústavní soud odpovědnost potvrdí, musí podle ústavy prezident republiky podat demisi.

Ústava z roku 1990 rovněž stanoví, že podmínky pro volbu soudců Ústavního soudu a skončení jejich funkce, podmínky a lhůty pro zahájení řízení ve věci přezkumu ústavnosti a zákonnosti, postup a právní účinky jeho rozhodnutí, ochrana ústavních svobod a lidských a občanských práv a další otázky důležité pro plnění povinností a činnost Ústavního soudu jsou upraveny ústavním zákonem a že tento ústavní zákon se přijímá postupem stanoveným pro změnu ústavy.

Od roku 1990 neexistuje v ústavním pořádku Chorvatské republiky kromě Ústavního zákona o Ústavním soudu Chorvatské republiky žádný jiný zákon, pro nějž ústavodárce požaduje, aby byl přijat postupem, kterým se přijímá i samotná ústava, tj. kterému ústavodárce přiznává ústavní platnost. Takto je jasně stanoven význam a úloha ústavního soudnictví v právním řádu Chorvatské republiky.

Na základě Ústavy z roku 1990 chorvatský parlament (Sabor) v březnu 1991 přijal první Ústavní zákon o Ústavním soudu Chorvatské republiky (dále jen „Ústavní zákon z roku 1991“, který podrobněji pojednává o pravomocech Ústavního soudu vymezených v Ústavě z roku 1990.

K první změně Ústavy z roku 1990 došlo koncem roku 1997 přijetím Ústavního zákona o změnách Ústavy Chorvatské republiky. Tyto změny se nijak nedotkly ustanovení Ústavy z roku 1990 upravujících pravomoci Ústavního soudu. V září 1999 Parlament schválil nový Ústavní zákon o Ústavním soudu Chorvatské republiky (dále jen „Ústavní zákon z roku 1999“).

Koncem roku 2000 následovala druhá změna ústavy. Těmito změnami ústavy se významně rozšířily pravomoci Ústavního soudu, stejně jako počet soudců, jenž se z původních jedenácti zvýšil na celkem třináct. Vedle pravomocí, které již byly vymezeny Ústavou z roku 1990, jsou těmito ústavními změnami Ústavnímu soudu přiřknuty tyto nové pravomoci:

  • může přezkoumat ústavnost zákonů a ústavnost a zákonnost dalších právních předpisů, jejichž platnost skončila, jestliže od okamžiku ukončení jejich platnosti do předložení žádosti nebo návrhu na zahájení řízení neuplynula doba delší než jeden rok;
  • sleduje provádění ústavnosti a zákonnosti a na zjištěné případy neústavnosti a nezákonnosti upozorňuje Poslaneckou sněmovnu (Zastupnički dom) chorvatského parlamentu (Saboru);
  • pokud Ústavní soud zjistí, že příslušný orgán, který byl povinen přijmout právní předpis pro provedení ustanovení ústavy, zákonů a dalších právních předpisů, tento právní předpis nepřijal, informuje o této skutečnosti vládu, a v případě právních předpisů, jež byla povinna přijmout vláda, informuje Poslaneckou sněmovnu (Zastupnički dom) chorvatského parlamentu (Saboru);
  • na návrh vlády Chorvatské republiky vydává rozhodnutí, kterým předseda chorvatského parlamentu (Saboru) převezme funkci prozatímního prezidenta republiky v případě dlouhodobé neschopnosti prezidenta republiky z důvodu nemoci nebo zdravotního postižení, a zejména pokud prezident republiky není schopen rozhodovat o svěření svých pravomocí dočasnému náhradníkovi;
  • dává předchozí souhlas k zadržení prezidenta republiky a k zahájení trestního řízení proti jeho osobě;
  • rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí Státní soudní rady o zbavení soudce soudní funkce a rovněž rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí Státní soudní rady o kárné odpovědnosti soudců, a to ve všech případech ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy bylo odvolání přijato (rozhodnutí vylučuje právo na ústavní stížnost).

Na počátku roku 2001 následovala třetí změna Ústavy z roku 1990. Těmito změnami ústavy se nezměnila ustanovení Ústavy z roku 2000, jimiž byly již dříve značně rozšířeny pravomoci Ústavního soudu v porovnání s jeho pravomocemi stanovenými Ústavou z roku 1990. Tyto změny pouze sladily terminologii stávajícího ústavního textu v části, která se týká Ústavního soudu, s Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod. Kromě toho byly ze stávajících ústavních ustanovení o Ústavním soudu odstraněny části, které se týkaly Poslanecké sněmovny (Zastupnički dom) a Sněmovny žup (Županijski dom) chorvatského parlamentu (Saboru), neboť změnami Ústavy z roku 2001 je stanoveno, že národní parlament je jednokomorový (Sněmovna žup byla zrušena a ustanovení o Poslanecké sněmovně byla nahrazena ustanoveními o chorvatském parlamentu – Saboru).

V březnu 2002 byl přijat ústavní zákon o změně Ústavního zákona o Ústavním soudu Chorvatské republiky, jímž bylo sladěno znění Ústavního zákona z roku 1999 s rozšířenými pravomocemi Ústavního soudu vyplývajícími ze změny Ústavy z roku 2000. Tento zákon je v současné době v platnosti.

Ústavní soudnictví bylo na území Chorvatské republiky zavedeno v roce 1963 a Ústavní soud začal fungovat v roce 1964.

Ústavní soudnictví v Chorvatské republice se dělí na dvě historická období:

ústavní soudnictví v bývalé Socialistické republice Chorvatsko (dále jen „SR Chorvatsko“) 1963–1990: období, ve kterém bylo Chorvatsko jednou ze šesti federálních jednotek (republik) bývalé Socialistické federativní republiky Jugoslávie (dále jen „bývalá SFRJ“);

ústavní soudnictví v Chorvatské republice od roku 1990 doposud: období po získání nezávislosti a samostatnosti Chorvatské republiky.

Nejdůležitější zákony v oblasti trestního práva

Odkaz se otevře v novém okně.Zákony v oblasti trestního práva:

Trestní zákoník

Trestní řád

Přestupkový zákon

Zákon o soudech pro mladistvé

Zákon o ochraně osob s duševními poruchami

Zákon o nepromlčitelnosti trestných činů válečného profitérství a trestných činů spojených s procesem hospodářské transformace a privatizace

Zákon o finančním odškodňování obětí trestných činů

Zákon o odpovědnosti právnických osob za trestné činy

Zákon o amnestii

Zákon o postupu konfiskace výnosů z trestné činnosti a přestupků

Zákon o právních důsledcích rozsudků, o rejstříku trestů a rehabilitaci

Probační zákon

Nejdůležitější zákony v oblasti občanského, obchodního a správního práva

Odkaz se otevře v novém okně.Zákony v oblasti občanského práva:

Zákon o výkonu rozhodnutí

Zákon o rozhodčím řízení

Zákon o bezplatné právní pomoci

Zákon o validaci

Zákon o smírčím řízení

Zákon o nabývání majetku děděním

Zákon o občanskoprávní odpovědnosti

Občanský soudní řád

Zákon o vlastnictví a dalších věcných právech

Zákon o pronájmu a prodeji komerčních prostorů

Zákon o katastru nemovitostí

Zákon o odpovědnosti Chorvatské republiky za škody vzniklé v bývalé SFRJ, na které odpovídala bývalá SFRJ

Zákon o odpovědnosti Chorvatské republiky za škody způsobené členy chorvatských ozbrojených sil a složek veřejné bezpečnosti během vlastenecké války za nezávislost

Zákon o odpovědnosti za škody způsobené teroristickými činy a veřejnými demonstracemi

Zákon o zákazu převodu dispozičního práva a práva na užívání určitého nemovitého majetku ve veřejném vlastnictví na jiné uživatele nebo do vlastnictví fyzických a právnických osob

Zákon o zákazu dispozičního práva a nabývání zdrojů určitých právnických osob na území Chorvatské republiky

Zákon o řešení střetu zákona s předpisy jiných zemí v určitých vztazích

Odkaz se otevře v novém okně.Zákony v oblasti obchodního práva:

Insolvenční zákon

Zákon o obchodních společnostech

Zákon o soudním rejstříku

Zákon o zavedení evropské společnosti Societas Europea (SE) a evropského hospodářského zájmového sdružení (EHZS)

Odkaz se otevře v novém okně.Zákony v oblasti správního práva:

Zákon o vyvlastnění

Zákon o vyvlastnění a stanovení náhrady škody

Zákon o správních sporech

Zákon o odškodnění za majetek zabavený během jugoslávského komunistického režimu

Předpisy a mezinárodní dohody týkající se použití zákona o odškodnění za majetek zabavený během jugoslávského komunistického režimu


Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 22/08/2016