Aizvērt

IR PIEEJAMA PORTĀLA BETA VERSIJA!

Apmeklējiet Eiropas e-tiesiskuma portāla BETA versiju un sniedziet atsauksmes par savu pieredzi!

 
 

Navigācijas ceļš

menu starting dummy link

Page navigation

menu ending dummy link

Právo členského státu - Maďarsko

Šīs lapas saturs ir mašīntulkojums, kura kvalitāti nevar garantēt.

Šī tulkojuma kvalitāte ir novērtēta kā: apšaubāma

Vai šis tulkojums palīdz?

Na této stránce naleznete informace o právním systému v Maďarsku.


Právní zdroje

I. Hierarchie právních předpisů

1 Základní zákon

Na vrcholu hierarchie právních předpisů v Maďarsku je základní zákon (základní zákon Maďarska vyhlášený dne 25. dubna 2011) a každý jiný zákon s ním musí být v souladu. Základní zákon byl přijat Národním shromážděním a pozměňovací návrh vyžaduje dvoutřetinovou většinu hlasů všech členů shromáždění [článek S (2) základního zákona].

Základní zákon a jeho přechodná ustanovení (přechodná ustanovení základního zákona Maďarska vyhlášená dne 31. prosince 2011) vstoupily v platnost dne 1. ledna 2012.

Základní zákon Maďarska se skládá z 6 částí: V preambuli národního zajišťovacího titulu, jakož i v části A Ústavy (článek A-U) svobody a odpovědnosti (článek I-XXXI), státu (čl. 54–1), zvláštních předpisů a závěrečných a různých ustanovení.

Oddíl Základy obsahuje všeobecná ustanovení a stanoví:

  • formu vlády,
  • základní zásady fungování státu,
  • přenos některých pravomocí na Evropskou unii,
  • Maďarské centrální a regionální správní subjekty,
  • klíčová ustanovení ohledně maďarského občanství a způsobů jeho získání,
  • Úřední jazyk, státní znak, vlajku, národní hymnu, státní svátky a oficiální měnu Maďarska,
  • postavení základního zákona v maďarském právním systému, tj. základní zákon je základem maďarského právního systému,
  • postup přijímání a změn základního zákona,
  • typy maďarských právních předpisů,
  • několik základních zásad, mimo jiné:
    • zákaz násilného převzetí a výkonu moci,
    • odpovědnost za osud Maďarů žijících za hranicemi Maďarska,
    • spolupráci při vytváření evropské jednoty,
    • ochranu instituce manželství,
    • zajištění podmínek pro spravedlivou hospodářskou soutěž,
    • zásadu vyváženého, transparentního a udržitelného rozpočtového řízení,
    • povinnost chránit a zachovávat přírodní zdroje,
    • povinnost vytvářet a udržovat mír a bezpečnost a usilovat o spolupráci se všemi národy a zeměmi na světě k dosažení udržitelného rozvoje lidského společenství.

V oddíle Svoboda a odpovědnost jsou stanovena základní práva a povinnosti. Je uznána jako základní právo, mimo jiné:

  • právo na život a lidskou důstojnost,
  • zákaz mučení, nelidského či ponižujícího zacházení anebo trestu, zotročování a obchodu s lidmi,
  • zákaz jakýchkoli postupů, jejichž cílem je eugenika, jakéhokoli využívání lidského těla nebo jeho částí k finančnímu zisku a klonování lidských bytostí,
  • právo na svobodu a osobní bezpečnost a ustanovení zajišťující, aby nebyl nikdo svobody zbaven,
  • právo na svobodu pohybu a svobodný výběr bydliště,
  • právo na soukromý a rodinný život,
  • právo na ochranu osobních údajů a přístup k údajům veřejného zájmu,
  • právo na svobodu myšlení, svědomí a náboženského vyznání,
  • právo na pokojné shromažďování,
  • právo na svobodu projevu,
  • právo účastnit se kulturního života,
  • právo na svobodný výběr zaměstnání, povolání a podnikatelské činnosti,
  • právo na vlastnictví,
  • zákaz vyhoštění maďarských občanů z území Maďarska,
  • azyl
  • rovnost před zákonem,
  • nediskriminace,
  • zákaz dětské práce,
  • právo na zdravé životní prostředí,
  • právo volit a být volen ve volbách do Národního shromáždění, místních zastupitelstev a Evropského parlamentu,
  • právo na nestrannou, spravedlivou a v rozumných lhůtách provedenou správu svých záležitostí ze strany orgánů,
  • právo každého maďarského občana na ochranu, kterou mu Maďarsko poskytuje při jeho pobytu v zahraničí,
  • základní zákon rovněž definuje základní práva národnostních menšin a trestně stíhaných osob.

Maďarsko v souladu se základním zákonem usiluje mimo jiné o to, aby:

  • poskytovalo sociální zabezpečení všem svým občanům,
  • poskytovalo každé osobě slušné bydlení a přístup k veřejných službám.

Základní zákon rovněž stanoví určité povinnosti, a to:

  • povinnost přispívat k uspokojení společných potřeb (rovné zdanění),
  • povinnost občanů Maďarska bránit svou zemi.

Část C základního zákona stanoví nejzákladnější pravidla pro veřejné činitele a hlavní instituce v zemi, která stanoví právní status a povinnosti:

  • národního shromáždění,
  • prezidenta republiky,
  • vláda,
  • nezávislých regulačních subjektů,
  • ústavního soudu,
  • soudů a státních zastupitelství,
  • komisaře pro základní práva,
  • místních samospráv,
  • maďarské národní banky,
  • státního kontrolního úřadu,
  • maďarských ozbrojených sil,
  • policie a národních bezpečnostních složek,
  • národního referenda.

Část A základního zákona, zvláštní právní řád zahrnuje výjimečný stav, výjimečný stav, stav preventivní obrany, stav terorismu, neočekávané útoky a mimořádné situace.

2 Zákon

V Maďarsku zákony schvaluje Národní shromáždění. V souladu se základním zákonem jsou pravidla upravující výkon základních práv a povinností stanovena v zákonech. Parlament přijímá zákony prostou většinou hlasů (více než polovina přítomných členů), s výjimkou tzv. základních právních předpisů stanovených v základním zákoně, jejichž přijetí a změna vyžadují dvoutřetinovou většinu hlasů přítomných poslanců Parlamentu.

Podle základního zákona se základní právní předpisy týkají například občanství, církví, práv národnostních menšin žijících v Maďarsku, právního postavení a odměn poslanců Národního shromáždění a prezidenta republiky, členů Ústavního soudu, místních samospráv, podrobných pravidel použití státního znaku a vlajky a ustanovení o státních symbolech.

Základní zákon rovněž stanoví, že ke zmocnění uznat závaznost zakládajících a pozměňujících smluv Evropské unie, vyhlášení válečného stavu, uzavření míru a vyhlášení zvláštních právních nařízení je nutná dvoutřetinová většina hlasů všech poslanců Národního shromáždění.

Před přijetím zákona XXXI z roku 1989 o změně ústavy byla Prezidentská rada Maďarska oprávněna vydávat vyhlášky. Z hlediska hierarchie právních předpisů stojí platné vyhlášky, které jsou právními předpisy, na úrovni zákonů.

3 Nařízení

Základní zákon rozlišuje vládní vyhlášky, vyhlášky předsedy vlády, ministerské vyhlášky, vyhlášky guvernéra Maďarské národní banky, vyhlášky vedoucích nezávislých regulačních subjektů a vyhlášky místní samosprávy. Vyhlášky vydává rovněž Národní bezpečnostní rada, a to ve stavu vnitrostátní krize, nebo ve stavu nouze prezident republiky.

3.1 Vládní vyhlášky

Pravomoc vlády přijímat dekrety může být buď původní, nebo statutární. Původní pravomoc je vymezena v čl. 15 odst. 3 základního zákona, podle kterého může vláda v rámci svých pravomocí vydávat vyhlášky v záležitostech, které nejsou upraveny zákonem. Žádná vládní vyhláška nesmí být v rozporu se zákonem. To neomezuje pravomoci Národního shromáždění, které se může zabývat kteroukoli oblastí právních předpisů v rámci svých pravomocí.

Podle základního zákona a zákona č. CXXX z roku 2010 o právních předpisech může vláda prostřednictvím výslovného právního orgánu přijmout prováděcí nařízení. Podle § 5 (1) zákona o právních předpisech musí být zmocnění a předmět a rámec přenesení pravomoci stanoveny v povolení k přijetí prováděcích právních předpisů. Zmocněný orgán nesmí zákonné zmocnění převést na další osobu.

3.2 Vyhlášky předsedy vlády

Podle základního zákona může vyhláška rovněž vydávat předseda vlády, například nařízením místopředsedy vlády prostřednictvím nařízení, vyhláška předsedy vlády se nachází na stejné úrovni jako ministerská vyhláška v hierarchii zdrojů práva.

3.3 Ministerské vyhlášky

V hierarchii právních předpisů stojí ministerské vyhlášky níže než vyhlášky vlády. Podle základního zákona přijímají ministři zákonem nebo nařízením vlády (vydaným v rámci jejich původní legislativní pravomoci) vyhlášky, ať již samostatně nebo ve shodě s kterýmkoli jiným ministrem; tyto vyhlášky nesmějí být v rozporu se zákonem, vládním nařízením nebo vyhláškou guvernéra Maďarské národní banky.

3.4 Vyhlášky guvernéra Maďarské národní banky

V rámci svých pravomocí stanovených v základním právním předpise smí guvernér Maďarské národní banky vydávat prostřednictvím zákonného zmocnění vyhlášky, které nejsou v rozporu ze zákonem.

3.5 Vyhlášky vedoucích nezávislých regulačních subjektů

Podle čl. 23 odst. 4 základního zákona a v souladu s pravomocemi stanovenými základním právním předpisem vydávají vedoucí nezávislých regulačních subjektů prostřednictvím zákonného zmocnění vyhlášky, které nejsou v rozporu ze zákonem, vládní vyhláškou, vyhláškou předsedy vlády, ministerskou vyhláškou nebo vyhláškou guvernéra Maďarské národní banky.

3.6 Vyhlášky místní samosprávy

Podle čl. 32 odst. 2 základního zákona a v souladu se svými pravomocemi mohou místní samosprávy přijímat místní vyhlášky, jež upravují místní veřejné záležitosti, které nejsou upraveny zákonem. Místní vyhlášky nesmí být v rozporu s jinými právními předpisy.

Podrobná pravidla pro přijímání vyhlášek zastupitelskými orgány místní samosprávy stanoví zákon CLXXXIX z roku 2011 o maďarských místních samosprávách.

4 Mezinárodní smlouvy a základní zásady mezinárodního práva

Maďarská vláda může uzavřít mezinárodní dohody s jinými státy nebo vládami jiných států. V Maďarsku je vztah mezi mezinárodními dohodami a vnitrostátním právem založen na dualistickém systému, což znamená, že mezinárodní dohody se stávají součástí vnitrostátního práva prostřednictvím jejich vyhlášení právními předpisy.

Zásady mezinárodního práva

Podle článku Q (3) základního zákona uznává Maďarsko obecně uznávaná pravidla mezinárodního práva. Zvykové mezinárodní právo a obecné zásady mezinárodního práva se stávají součástí vnitrostátního práva bez nutnosti transformace.

II — Další prameny práva v širším smyslu, které nejsou právní předpisy

1 Právní nástroje státní správy

Maďarský právní systém zná právní nástroje státní správy, které nejsou právními předpisy, ačkoli obsahují normativní ustanovení. Zákon o moci zákonodárné (zákon CXXX z roku 2010) rozlišuje dva druhy právních nástrojů státní správy: normativní rozhodnutí a normativní nařízení. Jedná se o pravidla chování, která nejsou obecně závazná, tj. nejsou závazná pro každý z nich. jedná se pouze o vnitřní ustanovení, organizační a provozní pravidla vztahující se výhradně na emitenta nebo podřízené orgány nebo osoby. Normativní rozhodnutí a nařízení nemohou stanovit práva a povinnosti občanů. Právní nástroje státní správy nesmí být v rozporu s jinými právními předpisy a nesmí opakovat již existující právní ustanovení.

Podle dříve platného zákona o moci zákonodárné (zákon XI z roku 1987) se za prameny práva, jež nejsou právními předpisy, považovala rovněž statistická sdělení a právní pokyny (známé jako jiné řídicí právní nástroje). Nový zákon o právních předpisech však již nezmiňuje. vzhledem k tomu, že právní pokyny však byly zrušeny, když nový zákon vstoupil v platnost (1. ledna 2011), jsou statistické nástroje vydané před tímto datem platné až do jejich zrušení. (statistické zprávy vydávané prezidentem ústředního statistického úřadu obsahují právně závazná ustanovení sestávající výlučně ze statistických pojmů, metod, klasifikací, seznamů a čísel.)

1.1 Normativní rozhodnutí

Prostřednictvím normativních rozhodnutí může Národní shromáždění, vláda a jiné subjekty ústřední správy, Ústavní soud a Rozpočtová rada stanovit své vlastní organizační a provozní záležitosti, činnosti a akční programy.

Zastupitelské orgány místní samosprávy si prostřednictvím normativních rozhodnutí mohou rovněž stanovit své činnosti a činnosti subjektů, které jim podléhají, také akční programy a organizační a provozní záležitosti týkající se subjektů, jež jim podléhají. Podobně si mohou také zastupitelské orgány národních samospráv prostřednictvím normativních rozhodnutí stanovit své organizační a provozní záležitosti, činnosti a akční programy a totéž pro subjekty, jež jim podléhají.

1.2 Normativní nařízení

V oblasti své působnosti a v souladu s právními předpisy mohou prezident republiky, předsedy vlády, vedoucí subjektů ústřední správy (s výjimkou vlády), předseda Národního soudního úřadu, nejvyšší státní zástupce, komisař pro základní práva, guvernér Maďarské národní banky, předseda Státního kontrolního úřadu, primátoři či vedoucí krajských úřadů, starostové a obecní zastupitelé prostřednictvím normativních nařízení stanovit organizační a provozní záležitosti a činnosti subjektů, které řídí, spravují nebo jež jim podléhají.

Kromě toho smí Národní shromáždění, prezident republiky, Ústavní soud, komisař pro základní práva, nezávislé regulační subjekty, úřad předsedy vlády a vedoucí ministerské kanceláře vydávat normativní nařízení, jež jsou závazná pro zaměstnance příslušného úřadu.

2 Rozhodnutí Ústavního soudu

Rozhodnutí Ústavního soudu hrají v maďarském právním řádu významnou úlohu.

Podle zákona CLI z roku 2011 o Ústavním soudu má Ústavní soud tyto úkoly:

  • následný přezkum souladu právních předpisů se základním zákonem (postup následného přezkumu);
  • (předběžný) přezkum souladu právních předpisů, které byly přijaty, ale dosud nebyly vyhlášeny, a některých ustanovení mezinárodních smluv se základním zákonem;
  • individuální přezkum na žádost soudce: pokud má soudce při projednávání určité věci použít právní předpis, o němž se domnívá, že je protiústavní, nebo o němž se Ústavní soud usnesl, že je protiústavní, pozastaví řízení a požádá Ústavní soud, aby právní předpis nebo právní ustanovení uznal za protiústavní a zakázal uplatňování takového protiústavního předpisu;
  • vydává rozhodnutí ve věci ústavních stížností na základě porušení práv zaručených základním zákonem: osoba či organizace, jíž se konkrétní případ týká, může podat ústavní stížnost, pokud je provedením protiústavního právního předpisu během soudního řízení o dané věci porušeno její právo zaručené základním zákonem a pokud vyčerpala veškeré opravné prostředky nebo nemá právo na odvolání;
  • přezkum právních předpisů, zda nejsou v rozporu s mezinárodními smlouvami;
  • ukončení protiústavních legislativních opomenutí zákonodárce, jež jsou v rozporu se základním zákonem;
  • řešení některých kompetenčních sporů mezi státními orgány nebo mezi místními samosprávami a státními orgány;
  • výklad ustanovení základního zákona;
  • různá řízení spadající do jeho pravomoci podle právních předpisů.

Ústavní soud svá rozhodnutí podrobně odůvodňuje. Proti rozhodnutím Ústavního soudu není odvolání a tato rozhodnutí jsou pro všechny závazná.

3 Soudní judikatura

Aby bylo zajištěno jednotné uplatňování práva a odpovědnost za poskytování právního poradenství u soudů nižšího stupně, nejvyššího soudu v Maďarsku, nejvyššího soudu (před 1. lednem 2012): Nejvyšší soud stanoví rozhodnutí o jednotnosti a vydává v zásadě rozhodnutí.

Řízení o jednotnosti lze zahájit, jestliže vývoj a jednotnost soudní praxe vyžaduje v zásadní otázce přijetí rozhodnutí o jednotnosti a jestliže se jeden senát nejvyššího soudu hodlá odchýlit od rozhodnutí přijatého jiným senátem nejvyššího soudu. Rozhodnutí, které se týká jednotnosti práva, je pro soudy závazné.

Zásadní rozhodnutí vycházejí z praxe soudních senátů nejvyššího soudu a také podporují jednotné vynášení rozsudků.

Rozhodnutí vynesená k zajištění jednotnosti práva a zásadní rozhodnutí jsou zveřejňována v Úředním věstníku Nejvyššího soudu.

III. Rozsah působnosti právních předpisů

Geografický rozsah působnosti právních předpisů se vztahuje na území Maďarska, avšak vyhlášky místní samosprávy se vztahují na správní oblast místní samosprávy. Osobní oblast působnosti právních předpisů se vztahuje na fyzické osoby, právnické osoby a organizace bez právní subjektivity na území Maďarska, maďarské občany mimo území Maďarska a v případě vyhlášek místní samosprávy na fyzické osoby, právnické osoby a organizace bez právní subjektivity ve správní oblasti místní samosprávy.

Právní úprava zakazuje zpětnou platnost a stanoví, že právní předpis nesmí zakládat nebo zpřísňovat povinnosti, zrušit či omezovat práva nebo prohlásit jakékoli jednání za nezákonné pro období, které předchází jeho vyhlášení.

Právní předpis musí vždy stanovit datum nabytí účinnosti tak, aby byl dostatek času na přípravu na jeho používání.

Právní předpis a jeho prováděcí předpisy musí nabýt účinnosti ve stejný okamžik. Právní předpis (nebo právní ustanovení) pozbývá platnosti, jestliže je zrušen nebo obsahuje-li pouze pozměňující ustanovení nebo ustanovení o zrušení na základě zákona o moci zákonodárné.

IV. Právní databáze

V Maďarsku je Úřední věstník Odkaz se otevře v novém okně.Magyar Közlöny, který je zveřejněn v elektronické podobě a jehož znění je třeba považovat za závazné.

Věstník obsahuje maďarské právní předpisy (s výjimkou vyhlášek místní samosprávy), včetně:

  • nařízení a rozhodnutí Ústavního soudu, která musí být zveřejňována v Úředním věstníku v souladu s právními předpisy nebo na základě rozhodnutí Ústavního soudu;
  • rozhodnutí Národního shromáždění;
  • rozhodnutí o jednotnosti nejvyššího soudu (Kúria);
  • stanovisek Výboru pro vnitrostátní volby;
  • Příloh, včetně Sbírky rozhodnutí;
  • úřední zprávy.

Databáze Odkaz se otevře v novém okně.vnitrostátních právních předpisů obsahuje všechny právní předpisy (s výjimkou nařízení místní samosprávy) a právní nástroje státní správy platné v den prohlídky. Právní předpisy jsou uvedeny v konsolidované verzi spolu se změnami.

Tyto informace lze vyhledávat podle názvu a čísla a je možné vyhledávat i text.

Přístup do těchto databází je bezplatný a neplatí žádná omezení.

Související odkazy

Odkaz se otevře v novém okně.Úřední věstník

Odkaz se otevře v novém okně.Databáze vnitrostátních právních předpisů


Toto je strojový překlad. Provozovatel těchto stránek odmítá právní odpovědnost za kvalitu tohoto strojového překladu.

Poslední aktualizace: 23/10/2019