Zapri

BETA RAZLIČICA PORTALA JE ZDAJ NA VOLJO!

Obiščite BETA različicoevropskega portala ePravosodje in opišite svojo izkušnjo!

 
 

Navigacijska pot

menu starting dummy link

Page navigation

menu ending dummy link

Právo členského státu - Lotyšsko

Stran je strojno prevedena in njena kakovost ni zajamčena.

Kakovost prevoda je: nezanesljiva

Ali menite, da je ta prevod koristen?

V tomto oddíle naleznete informace o právním systému v Lotyšsku.


Prameny práva

Lotyšsko je součástí kontinentálního evropského právního řádu. Nejdůležitějšími prameny práva jsou externí písemné zákony, které provádějí lotyšský právní řád.

Vnější legislativa

Právní a správní předpisy v oblasti vnějších vztahů upravují právní vztahy mezi veřejnoprávními subjekty a jednotlivci či subjekty.

Druhy vnějších právních aktů a jejich hierarchie právních účinků:

  • Ústava Lotyšské republiky (Ústava);
  • jiné zákony;
  • Nařízení vlády;
  • Ustanovení Lotyšské centrální banky, Komise pro finanční trh a kapitál a Komise pro veřejné služby (v lotyšském právním řádu mají tato ustanovení stejnou právní hodnotu jako předpisy vydané kabinetem);
  • Předpisy týkající se povinného místního samosprávného celku.

Právo Unie se použije v souladu s místem právní přednosti vnějších právních předpisů. Orgány a soudy by při uplatňování práva Evropské unie měly rovněž vzít v úvahu judikaturu Soudního dvora Evropské unie.

Pravidla mezinárodního práva bez ohledu na jejich zdroj se použijí v souladu s jejich místem v právním řádu vnější právní síly. V případě nesouladu mezi pravidlem mezinárodního práva a lotyšským právním řádem, který má stejnou právní sílu, se použije pravidlo mezinárodního práva.

Závazné předpisy obcí jsou závazné pro všechny fyzické i právnické osoby na jejich správním území.

Vnější právní předpisy a jiné právní předpisy se zveřejňují v Odkaz se otevře v novém okně. Úředním věstníku Latvijas Vēstnesis. Úřední vyhlášení je veřejné a závazné. Nikdo se nemůže odvolávat na neznalost právních aktů nebo úředních oznámení zveřejněných v úředním věstníku.

Subjekty oprávněné vydávat vnější právní akty:

  • Občané Lotyšska – právo na právní předpisy (1/10 má právo předkládat parlamentu návrh zákona; právo účastnit se referenda),
  • Parlament (Saeima), legislativní orgán,
  • Kabinet ministrů: právo přijímat právní předpisy,
  • Lotyšské centrální banky, Komise pro finanční trh a kapitál a veřejné služby Komise pro veřejné služby – právo přijímat právní předpisy,
  • místní orgány – právo přijímat právní předpisy.

Vnitřní právní předpisy

Vnitřní regulační akt je akt, který vydává veřejnoprávní subjekt pro účely stanovení svého vnitřního chování nebo vnitřního uspořádání pro vlastní potřebu nebo pro výklad pravidel pro použití vnějšího právního předpisu v oblasti jeho činnosti. Vnitrostátní právní předpisy nejsou pro jednotlivce závazné. Pokud orgán přijme rozhodnutí týkající se soukromé osoby, její rozhodnutí se nemůže opírat o vnitřní regulační akt.

Druhy vnitrostátních právních předpisů:

  • jednací řád, jednací řád – orgány, kolektivní orgány zřízené orgánem nebo subjektem a organizace práce;
  • doporučení: stanovit postupy pro výkon posuzovací pravomoci stanovené v právních a správních předpisech s cílem zajistit jednotné zacházení v případě jednotných případů. V některých případech lze upustit od doporučení, existují-li pro to dostatečné důvody;
  • pokyny k uplatňování zásad zahraničního práva nebo obecných právních předpisů;
  • vnitřní předpisy – stanovení postupů pro přijímání rozhodnutí o řízení, výkon povinností vedoucích úředníků a ostatních zaměstnanců, pravidla chování, ochrana zaměstnání uvnitř orgánu a veškeré další záležitosti týkající se fungování orgánu.

Typy vnitrostátních právních předpisů mají stejné právní účinky. Pokud existuje nesoulad mezi vnitrostátními právními předpisy, použije se akt vydaný vyšším orgánem nebo úředníkem.

Pokud úředník zjistí rozpor mezi vnitrostátními právními předpisy vydanými institucemi nebo úředníky hierarchické úrovně, použije se:
  1. obecné právní pravidlo, pokud tím není dotčeno zvláštní ustanovení;
  2. nejnovější vnitřní právní předpisy, pokud jsou obě ustanovení obecná nebo specifická. Rozhodující je datum přijetí interního regulačního aktu.
Pokud úředník zjistí rozpor mezi vnitrostátním právem a vnějším právním aktem, použije vnější regulační akt.

Subjekty oprávněné vydávat vnitrostátní právní předpisy:

  • Kabinet,
  • Člen kabinetu;
  • odvozený veřejný subjekt;
  • vedoucí úřadu;
  • Vedoucí útvaru instituce.

Typy právních zdrojů – popis

Typy právních zdrojů:

  • právní a správní předpisy – právní předpisy obsahující právní předpisy, které upravují právní předpisy, vstupují do opatření, mění je nebo ruší. Právní a správní předpisy jsou rozděleny na vnější právní a správní předpisy a vnitrostátní právní a správní předpisy;
  • obecné právní zásady – písemný (zákonný) nebo nepsaný rámec upravující objektivní právo veřejného života;
  • zvykové právní předpisy – pravidla chování, která vznikla v důsledku dlouhodobého skutečného užívání. Uplatňuje se zvykové právo, pokud zákon nebo jiné vnější právní předpisy nestanoví odpovídající regulaci dané záležitosti, jakož i výklad právních předpisů;
  • judikatura – soubor soudních rozhodnutí, která obsahují abstraktní právní stanoviska abstraktní povahy a která soudci mohou v jiných případech použít ve svých úvahách;
  • právní doktrínu, stávající soubor vědeckých poznatků, který vyjasňuje právní ustanovení, jejich původ a uplatňování. Právní teorie je široce využívána v úvahách soudních a správních rozhodnutí.

Hierarchie právních předpisů

Primární prameny práva

  • právní předpisy: zdroj právních předpisů vyšší právní síly. Právní předpisy se použijí v souladu s jejich místem v právním řádu právní síly vnějších právních předpisů;
  • obecné právní zásady – právní zdroj, který se použije, pokud se daná záležitost neřídí vnějším právem. Používají se rovněž při výkladu právních a správních předpisů. Obecné právní zásady nejsou rovnocenné, pokud jde o právní sílu;
  • zvykové právo: pokud zákon nebo jiné vnější právní předpisy nestanoví přiměřenou úpravu věci, jakož i pro překlad právních předpisů.

Sekundární prameny práva

  • judikatura – rozsudky Soudního dvora, které jsou podle jednacího řádu pro soudy závazné. Tyto rozsudky jsou vynutitelné, závazné pro všechny a je s nimi zacházeno stejně jako s právními předpisy.

Rozsudky Ústavního soudu jsou závazné pro všechny vnitrostátní a místní orgány, instituce a úředníky, včetně soudů, a pro fyzické a právnické osoby. Ustanovení (akt), které Ústavní soud uznal jako ustanovení nesplňující právní ustanovení vyšší právní síly, je od data zveřejnění rozsudku Ústavního soudu považováno za neplatné, nestanoví-li Ústavní soud jinak.

Pokud Ústavní soud prohlásí, že mezinárodní smlouva byla podepsána nebo uzavřena Lotyšskem za protiústavní, musí vláda okamžitě přijmout opatření za účelem změny, vypovězení, pozastavení nebo odstoupení od dohody.

Rozhodnutí Ústavního soudu o ukončení řízení, ve kterém je zákon vykládán, je závazné pro všechny vnitrostátní a místní orgány, orgány a úředníky, soudy a fyzické a právnické osoby.

  • právní nauka je široce používána v úvahách soudních a vnitrostátních regulačních rozhodnutí. Právní doktrína nemá žádný právní účinek a není univerzálně závazná.

Institucionální systém

Subjekty oprávněné vydávat vnější zákony a předpisy

Saeima a obyvatelé Lotyšska ve svých volebních právech – právo na legislativní činnost.

Kabinet může vydávat právní předpisy v oblasti vnějších vztahů – nařízení v těchto případech:

  • na základě povolení obsaženého v aktu;
  • schvalovat nebo pozastavit provádění mezinárodní dohody nebo jejích návrhů, nestanoví-li Ústava nebo Ústava jinak;
  • pokud to vyžadují právní předpisy Evropské unie a příslušná právní otázka není upravena. Tato pravidla nemohou omezit základní práva soukromé osoby.

Lotyšská národní banka, Komise pro finanční trh a kapitál a veřejnoprávní regulační komise — právo mít vnější právní předpisy (nařízení) vydávané pouze na základě zákonem stanoveného mandátu ve věcech spadajících do jeho pravomoci.

Místní orgány — právo na zákonné či vnější právní akty založené na nařízení vlády (závazná ustanovení).

Proces tvorby regulačních aktů

Tento oddíl poskytuje přehled postupů pro vypracovávání právních předpisů.

Právní předpisy

Předložení návrhů zákonů parlamentu

Návrhy zákonů může parlamentu Saeima předložit prezident republiky, kabinet ministrů, parlamentní výbory Saeima, nejméně pět poslanců a v případech a v souladu s ústavou Lotyšské republiky jednu desetinu voličů.

Projednání a přijetí návrhů zákonů v Saeima

Parlament (Saeima) považuje návrhy zákonů za tři čtení. Dvě čtení zahrnují návrhy právních předpisů, které jsou považovány za naléhavé, státní rozpočet, změny vnitrostátního rozpočtu a návrhy právních předpisů, které stanoví schválení mezinárodních smluv.

Návrh zákona se považuje za přijatý a stává se právním předpisem, pokud je projednán ve třech čteních nebo, v případech uvedených výše, ve dvou čteních a celkově vzato jako celek nadpoloviční většinou přítomných všech poslanců.

Zveřejnění právních předpisů

Znění právních předpisů přijatých parlamentem je předána prezidentovi republiky.

Prezident zveřejní právní předpisy přijaté parlamentem nejpozději deset dní po jejich přijetí a nejpozději dvacátý den po jejich přijetí. Tento zákon vstupuje v platnost 14 dnů po vyhlášení v Úředním věstníku Lotyšské republiky Latvijas Vēstnesis, pokud není právně stanovena žádná jiná lhůta.

Právo pozastavit vyhlášení zákona

Prezident republiky má právo požádat o druhé posouzení zákona nebo o odklad zveřejnění práva na dobu dvou měsíců.

Právo prezidenta republiky využívá z vlastního podnětu a pozastavení jeho zveřejnění z vlastního podnětu na žádost nejméně jedné třetiny svého volebního období. Toto právo může vykonávat předseda nebo jedna třetina poslanců parlamentu (Saeima) do deseti dnů od přijetí zákona.

V rámci těchto opatření je zákon předmětem referenda, pokud o něj během procesu shromažďování podpisů nepožádá méně než desetina voličů. Pokud však není žádná taková žádost doručena do dvou měsíců, je zákon zveřejněn. Referendum se však neuskuteční, pokud volební řád parlamentu (Saeima) dotyčný zákon změní a že hlasování bude přijato nejméně tři čtvrtiny všech poslanců parlamentu (Saeima).

Parlament (Saeima) a prezident státu mohou, pokud se zúčastní alespoň polovina voličů, kteří se zúčastnili posledních parlamentních voleb, zrušit referendum, pokud se hlasování zúčastní alespoň polovina voličů v posledním volebním období, a většina hlasů hlasovala pro zrušení zákona.

Všechny právní předpisy však nemohou být předmětem referenda. Rozpočet a právní předpisy týkající se půjček, daní, cel, sazeb za železniční dopravu, vlády války, prohlášení o ozbrojených konfliktech a zahájení činnosti, budování míru, prohlášení o míru a jejího uzavření, mobilizace a demobilizace, jakož i uzavírání smluv o výměně nelze zpřístupnit pro hlasování lidu.

Vstup zákona v platnost

Tento zákon vstupuje v platnost 14 dnů po vyhlášení v Úředním věstníku Lotyšské republiky, pokud neexistuje žádná jiná lhůta stanovená zákonem. Den vstupu tohoto zákona v platnost začíná dnem následujícím po jeho vyhlášení.

Zrušení zákona

Platnost zákona končí v těchto případech:
  • pod podmínkou, že v platnost vstoupí zákon o uznání rozhodného práva.
  • v případě, že vstoupila v platnost jiná ustanovení přechodných ustanovení zákona, která stanoví ztrátu síly dotčeného zákona;
  • v případě, že rozsudek Ústavního soudu vstoupil v platnost, který stanoví uznání příslušného zákona za ukončený;
  • přechod právních předpisů v čase, kdy byl zákon přijat na základě tenké části.

Nařízení vlády

Předložení návrhu nařízení vlády kabinetu ministrů

Člen kabinetu ministrů je oprávněn předložit návrh nařízení kabinetu ministrů členem kabinetu ministra.

Hlavy ostatních státních a místních orgánů veřejné správy, jakož i nevládní organizace a organizace sociálních partnerů jsou oprávněny předkládat návrhy právních předpisů na schůzi výboru nebo na zasedání kabinetu pouze prostřednictvím člena vlády, který je odpovědný za dané odvětví, odvětví nebo pododvětví.

Projednání a přijetí návrhu nařízení kabinetu

Návrhy nařízení předložené kabinetu ministrů jsou vyhlašovány a projednávány na zasedání státních tajemníků. Návrh nařízení kabinetu je na základě svolání předán příslušným ministerstvům a případně dalším příslušným orgánům. Ministerstvo spravedlnosti a ministerstvo financí vydává stanovisko ke všem návrhům právních předpisů. Během dohodovacího řízení mohou rovněž předkládat stanoviska zástupci nevládních organizací.

Návrh harmonizovaných pravidel se přezkoumá na zasedání kabinetu, který však není schválen na zasedání státních tajemníků ani na zasedání výboru vlády. Schválené projekty jsou předmětem jednání kabinetu ministrů. Pokud bude návrh jednacího řádu schválen na zasedání kabinetu, bude to považováno za přijaté a stane se nařízením vlády.

Zveřejnění nařízení vlády

Nařízení vlády se vyhlásí zveřejněním v Úředním věstníku Lotyšské republiky Latvijas Vēstnesis.

Vstup nařízení vlády v platnost

Nařízení vlády vstupují v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Lotyšské republiky, neexistuje-li jiná lhůta pro vstup v platnost.

Prohlášení vlády

Nařízení vlády pozbývají účinku v těchto případech:

  • vstup nařízení vlády o zrušení příslušných nařízení vlády v platnost;
  • v případě, že vstoupí v platnost konečné pravidlo vlády pro kabinet ministrů, které stanoví neplatnost příslušných nařízení vlády;
  • nezaniká právo, na jehož základě bylo nařízení kabinetu vydáno;
  • když vstoupil v platnost rozsudek Ústavního soudu, který stanoví neplatnost příslušných nařízení vlády;
  • dobu platnosti nařízení kabinetu ministrů, pokud byla nařízení kabinetu ministrů přijata dočasně.

Pravidla Lotyšské centrální banky, Komise pro finanční a kapitálové trhy a Komise pro veřejné služby

Postup pro vyhlášení, vstup v platnost a zánik platnosti pravidel Lotyšské centrální banky, Komise pro finanční trh a kapitál a Komise pro veřejné služby je stejný jako postup podle nařízení kabinetu ministrů, vstup v platnost a ztráta síly.

Právní předpisy vydané místními orgány (závazná ustanovení);

Předkládání návrhů nařízení o místních orgánech obecní radě

Návrh pravidel pro místní orgány v obecní radě může předložit předseda Rady, Rada, rada města, iniciátor mimořádné schůze a výkonný ředitel města nebo obce.

Projednání a přijetí návrhů nařízení místních orgánů

Návrhy nařízení, které jsou závazné pro místní orgány, jsou přijímány a stávají se závaznými předpisy za předpokladu, že více než polovina členů obecní rady v dané přítomnosti hlasuje pro a zákon nestanoví jinak.

Rada zašle písemnou a elektronickou komunikaci ministerstvu pro ochranu životního prostředí a místní rozvoj, která posoudí zákonnost závazných předpisů přijatých obcí do tří pracovních dnů od přijetí závazných nařízení a zašle příslušné stanovisko místnímu orgánu do tří pracovních dnů po podpisu závazných předpisů, a zašle je elektronickou cestou do tří pracovních dnů od jejich podpisu.

Pokud Ministerstvo pro ochranu životního prostředí a pro regionální rozvoj nevysloví námitky proti právnímu státu, který je přijal, nebo k obci ve lhůtě stanovené zákonem, není vydáno žádné stanovisko, obec prohlašuje přijatá závazná pravidla.

Po obdržení stanoviska Ministerstva pro ochranu životního prostředí a regionálního rozvoje, které odůvodňuje nezákonnost závazných pravidel nebo jejich částí, stanoví rada obcí závazné předpisy uvedené ve stanovisku a závazná ustanovení. Pokud obecní rada zcela nebo zčásti nesouhlasí se stanoviskem, poskytne Rada ve svém rozhodnutí náležité odůvodnění a vydá závazná pravidla. Závazná pravidla se předají Ministerstvu pro ochranu životního prostředí a regionální rozvoj do tří pracovních dnů od podpisu písemně a v elektronické podobě.

Zavedení závazných pravidel pro místní orgány

Městská rada Lotyšské republiky zveřejní závazná pravidla a důvodovou zprávu v Odkaz se otevře v novém okně.úředním věstníku Latvijas Vēstnesis. Obecní rada zveřejní závazné předpisy a jejich důvodovou zprávu v úředním věstníku Latvijas Vēstnesis (od roku 06.11.2015) nebo v místních novinách nebo svobodném vydání.

Rada obce přijme závazná pravidla, která stanoví místo zveřejnění závazných pravidel a zveřejní se v úředním věstníku Latvijas Vēstnesis. Obecní rada změní místo zveřejnění závazných pravidel v intervalech nepřesahujících jeden rok. Povinná ustanovení místních nebo regionálních orgánů se zveřejní na internetových stránkách místního orgánu po jejich vstupu v platnost. Rovněž je zajištěn přístup ke závazným předpisům obecní rady v obecní radě a v obci nebo ve správních orgánech města.

Vstup závazných ustanovení o místních orgánech v platnost

Závazná pravidla vstupují v platnost prvním dnem po jejich úředním zveřejnění ve vykázaných výdajích, pokud nestanoví jiné datum vstupu v platnost.

Zrušení platnosti závazných předpisů místních orgánů

Platnost závazných předpisů místních orgánů zaniká v těchto případech:

  • vstup v platnost závazných pravidel pro uznávání příslušných závazných pravidel v případě, že skončí platnost;
  • pokud vstoupí v platnost pravidla pro uzavírání ostatních závazných ustanovení, která stanoví neplatnost příslušných závazných ustanovení;
  • uplynutí platnosti vyššího zákonného ustanovení, na jehož základě byla příslušná závazná pravidla vydána;
  • pokud rozsudek Ústavního soudu vstoupil v platnost, který stanoví neplatnost příslušných závazných ustanovení;
  • pokud jsou závazná pravidla přijata po určitou dobu, použije se závazné ustanovení na dobu trvání.

Právní databáze

Úřední věstník Lotyšské republiky Latvijas Vēstnesis

Úřední věstník Latvijas Vēstnesis je úřední věstník Lotyšské republiky a informace zveřejněné v tomto věstníku jsou úředním zveřejněním.

  • Úřední zveřejnění je veřejně k dispozici a je právně závazné.
  • Nikdo se nemůže odvolávat na neznalost právních aktů nebo úředních oznámení zveřejněných v úředním věstníku.

Oficiální publikace úřední publikace je od 1. července 2012 poskytována prostřednictvím úředního věstníku „Latvijas Vēstnesis“ na adrese Odkaz se otevře v novém okně.https://www.vestnesis.lv. Informace zveřejněné na https://www.vestnesis.lv Odkaz se otevře v novém okně.před 1. červencem 2012 jsou informativní. Oficiální zveřejnění těchto informací je k dispozici ve formě novin „Latvijas Vēstnesis“.

Konsolidované právní předpisy

Konsolidované zákony, nařízení vlády a další zákony a předpisy jsou k dispozici na internetových stránkách lotyšského právního řádu na adrese Odkaz se otevře v novém okně.http://www.likumi.lv/. Všechny zveřejněné konsolidované právní předpisy mají informativní povahu. Stránky jsou udržovány oficiálním vydavatelem VSIA Odkaz se otevře v novém okně. Latvijas Vēstnesis.

Úřední Publisher

Úřední věstník Latvijas Vēstnesis (stejně jako v předchozím úředním věstníku Latvijas Vēstnesis) vydal společnost VSIA Odkaz se otevře v novém okně. Latvijas Vēstnesis (Latvijas Vēstnesis).

Úřední vydavatel pracuje v souladu s požadavky mezinárodní normy ISO 9001: 2015 (kvalita) a ISO 27001: 2013 (bezpečnost informací).

Je přístup do databáze zdarma?

Úřední věstník Lotyšské republiky „Latvijas Vēstnesis“ je dostupný bezplatně. Přístup k elektronickému archivu publikací novin „Latvijas Vēstnesis“ je rovněž bezplatný. Stejně tak je na internetových stránkách konsolidovaných právních předpisů poskytován bezplatný přístup.

Odkazy

Odkaz se otevře v novém okně.Parlament Lotyšské republiky (Saeima)

Odkaz se otevře v novém okně.Vláda Lotyšské republiky

Odkaz se otevře v novém okně.Latvijas Banka

Odkaz se otevře v novém okně.Komise pro finanční a kapitálový trh

Odkaz se otevře v novém okně.Public Utilities Commission

Odkaz se otevře v novém okně.Kontaktní údaje místních orgánů v Lotyšsku

Odkaz se otevře v novém okně.Úřední věstník Latvijas Vēstnesis

Odkaz se otevře v novém okně.Zákon Lotyšské republiky


Toto je strojový překlad. Provozovatel těchto stránek odmítá právní odpovědnost za kvalitu tohoto strojového překladu.

Poslední aktualizace: 22/10/2019