Zavřít

BETA VERZE PORTÁLU JE JIŽ K DISPOZICI!

Vyzkoušejte si BETA verzi evropského portálu e-Justice a dejte nám vědět, jak se Vám s ní pracuje!

 
 

Cesta

menu starting dummy link

Page navigation

menu ending dummy link

Právo členského státu - Nizozemí

Na této stránce naleznete informace o právním systému v Nizozemsku.

Nizozemská vláda zahrnuje kromě ministrů a státních tajemníků také krále. Nizozemsko tak zaujímá zvláštní místo mezi západoevropskými monarchiemi, jelikož ve většině z nich není král součástí vlády. Od rozsáhlé revize ústavy v roce 1848 je Nizozemsko konstituční monarchií s parlamentním systémem.


Prameny práva

Druhy právních nástrojů – popis

Rámcem organizace nizozemského státu a základem pro tvorbu právních předpisů je ústava. Důležitým pramenem práva jsou smlouvy mezi Nizozemskem a ostatními státy. Článek 93 Ústavy stanoví, že ustanovení smluv a mezinárodních organizací mohou mít přímý účinek v nizozemském právním řádu. V takovém případě jsou tato ustanovení nizozemským zákonům nadřazená. Zákonné předpisy, které platí v Nizozemském království, se tedy nepoužijí, nejsou-li s těmito ustanoveními slučitelné. Významným pramenem práva jsou pro Nizozemsko tudíž předpisy Evropské unie stanovené ve smlouvách, nařízeních a směrnicích.

Statut Nizozemského království právně upravuje vztahy mezi třemi částmi království (Nizozemskem a jeho dvěma zámořskými oblastmi, Nizozemskými Antilami a Arubou).

Zákony se vytváří na vnitrostátní úrovni.

S pověřením ze zákona může ústřední vláda stanovovat (další) pravidla v královských výnosech a v ministerských vyhláškách. Nezávislé královské výnosy (které se neodvozují ze zákonů) jsou možné, ale nelze je vymáhat stanovením penalizace.

Ústava svěřuje pravomoc vydávat právní normy nižším orgánům státní správy a samosprávy (provinciím, samosprávným obcím a městům a vodohospodářským správám).

Obecné zásady práva jsou významné pro vládu a pro výkon spravedlnosti. Někdy vyplývají ze zákona, například z občanského zákoníku (zásada uvážlivosti a spravedlnosti). Soud může z obecných zásad práva rovněž vycházet při vynášení rozsudků.

Doplňujícím pramenem práva je obyčej. V zásadě je obyčej významný jen tehdy, když na něj zákon odkazuje, ale opět platí, že soud může při vynášení rozsudku obyčej zohlednit, dojde-li k nějakému střetu. Obyčej nemůže být pramenem práva při prokazování trestných činů (článek 16 ústavy).

Dalším pramenem práva jsou soudní judikáty, protože soudní rozhodnutí mají širší význam než konkrétní věc, jíž se vynesené rozhodnutí týkalo. Rozhodnutí vyšších soudů slouží jako vodítko. Obzvlášť velkou váhu mají rozhodnutí Nejvyššího soudu, neboť úkolem tohoto soudu je šířit jednotnost práva. V nových věcech tedy nižší soud při rozhodování bere v úvahu rozhodnutí Nejvyššího soudu.

Hierarchie právních norem

Článek 94 ústavy stanoví, že některé mezinárodní právní normy jsou v hierarchii na nejvyšším stupni: zákonná ustanovení, která jsou s těmito pravidly neslučitelná, neplatí. Evropské právo je svou povahou nadřazené vnitrostátnímu právu. Po evropském právu následuje v hierarchii Statut království, ústava a zákony parlamentu. Tyto jsou nadřazené ostatním předpisům. Zákony parlamentu schvaluje společně vláda a Generální stavy (zástupci volení občany).

Je také stanoveno, že zákon může úplně či částečně pozbýt účinnosti pouze v důsledku nového zákona. Navíc zde platí obecné pravidlo výkladu, podle něhož jsou specifické zákony nadřazeny zákonům obecným.

Kontinentální tradice pokládá zákony za pramen nadřazený soudním judikátům.

Institucionální rámec

Instituce odpovědné za přijímání právních předpisů

Legislativní proces

Ústava nestanoví „zákonodárnou moc“. Zákony jsou společným rozhodnutím vlády a Generálních stavů. Návrhy právních předpisů může předkládat vláda nebo Dolní sněmovna Generálních stavů. Státní rada působí při navrhování předpisů i královských výnosů jako poradce. Připravovaný legislativní návrh se obvykle konzultuje také s dalšími zainteresovanými subjekty.

Dolní sněmovna má právo podávat pozměňovací návrhy. Obvykle jsou legislativní návrhy schváleny Radou ministrů, a poté předloženy Státní radě, aby jim udělila doporučení. Vláda na toto doporučení reaguje vyhotovením další zprávy. Pak vláda předloží Dolní sněmovně postupem nazvaným „královská zpráva“ legislativní návrh, v němž jsou všechny nezbytné pozměňovací návrhy zapracovány. Návrh může být během svého projednávání v Dolní sněmovně ještě pozměňován. Jakmile byl návrh Dolní sněmovnou schválen, projedná jej Horní sněmovna. V této fázi již nelze podávat další pozměňovací návrhy. Horní sněmovna může návrh jen schválit, nebo zamítnout. Po schválení Horní sněmovnou je návrh podepsán hlavou státu a stává se zákonem.

Právní databáze

Odkaz se otevře v novém okně.Overheid.nl je ústředním místem pro získání veškerých informací o vládních organizacích Nizozemska. Umožňuje mimo jiné přístup k:

  • úředním publikacím
  • úředním věstníkům
  • parlamentním materiálům.

Odkaz se otevře v novém okně.Legislativní sekce uvedených stránek obsahuje konsolidované právní předpisy od 1. května 2002.

Je přístup do databáze zdarma?

Přístup na webové stránky a do databáze je zdarma.

Související odkazy

Odkaz se otevře v novém okně.Vláda, Odkaz se otevře v novém okně.Ministerstvo zahraničních věcí, Odkaz se otevře v novém okně.Dolní komora Generálních stavů

Odkaz se otevře v novém okně.Government.nl, Odkaz se otevře v novém okně.Houseofrepresentatives.nl


Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 23/05/2018