Închide

VERSIUNEA BETA A PORTALULUI ESTE ACUM DISPONIBILĂ!

Accesați versiunea BETA a portalului european e-justiție și spuneți-ne cum vi se pare!

 
 

Cale de navigare

menu starting dummy link

Page navigation

menu ending dummy link

Právo členského státu - Slovinsko

Această pagină este o versiune realizată cu ajutorul instrumentului de traducere automată. Nu putem oferi nicio garanție în ceea ce privește calitatea traducerii.

Traducerea a fost evaluată ca fiind inacceptabilă

V-a fost utilă traducerea?

Tato stránka obsahuje informace o slovinském právním systému.


Právní zdroje

Druhy právních nástrojů – popis

Abstraktní právní normy jsou v rámci právního systému Republiky Slovinsko přijímány na státní i místní úrovni. Právními akty přijímanými na státní úrovni jsou ústava (ustava), zákony (zakoni) a prováděcí předpisy, které se dělí do dvou hlavních kategorií: nařízení (uredba, někdy se překládají jako vyhlášky) a předpisy (pravilnik).

Místní orgány v zásadě přijímají místní vyhlášky (odloke).

Slovinský právní systém není systémem precedenčním, což znamená, že soudy nižších stupňů nejsou formálně vázány rozhodnutími soudů vyšších stupňů. Nižší soudy však obvykle judikaturu vyšších soudů a Nejvyššího soudu sledují a řídí se jí.

Nejvyšší soud, zasedající v plénu, může v záležitostech, které jsou významné z hlediska jednotné aplikace zákonů, přijímat zásadní právní stanoviska (načelno pravno mnenje). Tato zásadní právní stanoviska jsou podle zákona o soudech závazná pouze pro senáty Nejvyššího soudu a mohou být měněna pouze na novém plenárním zasedání. Nižší soudy však obvykle zásadní právní stanoviska respektují a Nejvyšší soud ve své judikatuře požaduje, aby byl zvláštní zřetel věnován argumentaci strany, která se v předmětné záležitosti opírá o již přijaté právní stanovisko.

Zákony/zákony a další předpisy musí být v souladu s obecně uznávanými zásadami mezinárodního práva a se smlouvami, které jsou pro Slovinsko závazné (jak je stanoveno v čl. 8 Ústavy). Ratifikované a vyhlášené mezinárodní smlouvy jsou přímo použitelné. Slovinský Ústavní soud je toho názoru, že mezinárodní smlouvy stojí v hierarchii právních aktů výše než zákonné předpisy. Ratifikované mezinárodní smlouvy se stávají součástí vnitrostátního právního řádu, čímž pro fyzické a právnické osoby ve Slovinsku stanoví práva a povinnosti (pokud jsou přímo vykonatelné).

Slovinský právní systém spadá pod kontinentální právní skupinu a je systémem občanského práva, tzn. že zvykové právo jako takové není součástí právního systému. Přesto slovinská legislativa zvykové právo do určité míry uznává. Například podle čl. 12 zákona o závazkových vztazích (Obligacijski zakonik), který upravuje smlouvy mezi fyzickými a právnickými osobami, jsou obchodní zvyklosti a zvyklosti zavedené mezi smluvními stranami brány v úvahu při posuzování požadované činnosti a jejích účinků na povinné vztahy obchodních subjektů.

Při výkonu své funkce je soudce vázán ústavou, zákony, obecnými zásadami mezinárodního práva, jakož i ratifikovanými a zveřejněnými mezinárodními smlouvami. Podle zákona o soudcích musí soudce v případě, že v občanskoprávní věci nemůže rozhodnout na základě platných předpisů, použít předpisy, které se zabývají podobnými případy. Přetrvávají-li při rozhodování přesto právní pochybnosti, musí soudce rozhodnout podle obecných zásad právního řádu země. Přitom musí jednat v souladu s právními tradicemi a stávajícími zásadami právní nauky. Soudce musí vždy jednat tak, jakoby měl před sebou neurčitý počet podobných případů.

Hierarchie norem

Všechny právní předpisy musejí být v souladu s ústavou. Zákony a předpisy musí být v souladu s obecně použitelnými zásadami mezinárodního práva a mezinárodních dohod, které jsou pro Slovinsko závazné (jak je stanoveno v čl. 8 odst. 1 Ústavy). Kromě toho musejí být prováděcí předpisy a místní vyhlášky v souladu se zákony.

Obecné akty vydávané při výkonu veřejné moci (splošni akti za izvrševanje javnih pooblastil) musejí být v souladu s ústavou, zákony a prováděcími předpisy.

Individuální akty a rozhodnutí orgánů státní moci, orgánů samosprávy a nositelů veřejné moci musejí vycházet z přijatého zákona nebo jiného zákonného předpisu.

Pokud jde o přednost práva Evropské unie, ústava obsahuje základ pro to, aby slovinský právní systém tuto přednost akceptoval, neboť uvádí, že právní akty a rozhodnutí přijaté v rámci mezinárodních organizací, na něž Slovinsko přeneslo část svých svrchovaných práv (v tomto případě Evropské unie), musejí být ve Slovinsku aplikovány v souladu s právní úpravou těchto organizací.

Institucionální rámec

Instituce, které přijímají právní předpisy

Zákony přijímá dolní komora slovinského dvoukomorového parlamentu, tj. Národní shromáždění (državni zbor). V souladu s články 80 a 81 Ústavy je Národní shromáždění složeno z 90 zástupců občanů Slovinska. Osmdesát osm poslanců je voleno ve všeobecných, rovných, přímých a tajných volbách. Do Národního shromáždění musí být vždy zvolen jeden poslanec z italské a jeden poslanec z maďarské národnostní menšiny, a to členy příslušné národnostní menšiny. Národní shromáždění se volí na dobu čtyř let.

Nařízení vydávávláda (vlada), zatímco předpisy vydávají jednotlivá ministerstva vlády. V souladu s články 110–119 ústavy je vláda složena z předsedy vlády (predsednik evnade) a ministrů. V rámci svých pravomocí jsou vláda a jednotliví ministři nezávislí a odpovědní Národnímu shromáždění, které je může odvolat (před ústavním soudem), vyvolat hlasování o důvěře nebo ukončit jejich funkční období formou interpelace. Předsedu vlády volí Národní shromáždění. ten po svém zvolení navrhuje ministry ke jmenování (a odvolání) Národním shromážděním.

Ústavní soud (Ustavno sodišče) hraje v institucionálním rámci zásadní úlohu, neboť může rušit zákony, prováděcí předpisy a místní vyhlášky, které považuje za neústavní. Dále vydává stanoviska o ústavnosti mezinárodních smluv a rozhoduje o jednotlivých ústavních stížnostech občanů, které mohou být podány po vyčerpání všech ostatních opravných prostředků.

Místní vyhlášky vydávají orgány místní samosprávy (občinski svet, mestni svet), které jsou přímo voleny občany obce.

Rozhodovací proces

Přijímání zákonů může být Národnímu shromáždění navrhováno vládou, jednotlivými poslanci Národního shromáždění, horní komorou parlamentu, tj. Národní radou (državni svet), nebo pěti tisíci voličů. Řádný legislativní postup v Národním shromáždění se v souladu s jeho jednacím řádem skládá ze tří čtení návrhu zákona.

Kromě toho se v jednacím řádu počítá s mimořádným zrychleným postupem. Podle čl. 86 může národní shromáždění rozhodnout, zda je přítomna většina poslanců a pokud je zákon/zákon přijímán většinou hlasů těchto poslanců, pokud není stanoven jiný typ většiny. Národní rada může přijatý zákon vetovat, přičemž Národní shromáždění může takové veto přehlasovat většinou všech poslanců.

Legislativní referendum (Zakondajni referendum) (jak je definováno v čl. 90 ústavy) je upraveno zákonem o referendu a o veřejné iniciativě (Zakon o referendubu in o ljudski inicativ) a může být zahájeno samotným národním shromážděním, nebo na základě žádosti Národní rady jedné třetiny zástupců nebo čtyřicet tisíc voličů. Voliči mají možnost přijmout nebo odmítnout zákon schválený Národním shromážděním, a to před jeho vyhlášením prezidentem republiky (predsednik republike).

Prezident republiky musí přijatý zákon vyhlásit do osmi dnů po jeho schválení. Podle čl. 154 Ústavy musí být všechny normy zveřejněny před jejich vstupem v platnost. Právní předpisy přijaté státními orgány jsou vyhlašovány v Úředním věstníku Republiky Slovinsko (Uradni list Republike Slovenije), zatímco vyhlášky a jiné předpisy s místní působností jsou vyhlašovány v místních věstnících.

Pro příjímání ústavních změn platí zvláštní postup, který je stanoven v ústavě. Návrh na změnu ústavy může tvořit 20 členů Národního shromáždění, vlády nebo 30.000 voličů. O návrhu rozhoduje Národní shromáždění s dvoutřetinovou většinou hlasů přítomných poslanců, samotná ústavní změna je pak přijata, pokud pro ni hlasovala dvoutřetinová většina všech poslanců. Podle čl. 87 ústavy může Národní shromáždění stanovovat práva a povinnosti občanům a jiným osobám pouze zákonem.

Nařízení EU a rozhodnutí vydaná orgány EU jsou v Republice Slovinsko přímo použitelná. Nemusí být ratifikována ani vyhlášena v Úředním věstníku Republiky Slovinsko.

Mezinárodní smlouvy, které Republika Slovinsko podepsala, vstupují v platnost poté, co byly ratifikovány Národním shromážděním zvláštním postupem. Ratifikují se přijetím zákona předloženého vládou. Zákon o ratifikaci mezinárodní smlouvy je přijat, pokud pro něj hlasuje většina přítomných poslanců, není-li ústavou nebo zákonem stanoveno jinak.

Právní databáze

Informační systém – AAC

Odkaz se otevře v novém okně.Právní informační systémRejstřík právních předpisů Republiky Slovinsko je napojen na databázi jiných státních orgánů a Úředního věstníku.

Právní předpisy Národního shromáždění

Databáze Odkaz se otevře v novém okně.legislativy Národního shromáždění obsahuje znění všech zákonů a dalších aktů projednávaných Národním shromážděním. K těmto textům patří:

  • Konsolidovaná znění právních předpisů přijatá po 29. listopadu 2002 a zveřejněná v Úředním věstníku Republiky Slovinsko a neoficiální konsolidovaná znění od 17. června 2007;
  • Přijaté zákony — zákony přijaté Národním shromážděním a zveřejněné v Úředním věstníku Republiky Slovinsko od vyhlášení nezávislosti dne 25. června 1991;
  • Akty přijaté — akty přijaté Národním shromážděním, které byly zveřejněny v Úředním věstníku Republiky Slovinsko od 28. listopadu 1996;
  • Návrhy právních předpisů předložené k projednání v rámci stávajícího funkčního období Národního shromáždění (databáze rovněž obsahuje návrh zákonů, které dosud nejsou zveřejněny v Úředním věstníku Republiky Slovinsko);
  • Čtení právních předpisů /aktů (objezlnavav) (konec postupu) – archivace všech čtení zákona/aktu předložených k projednání v Národním shromáždění po 28. listopadu 1996;
  • Návrhy aktů — návrhy aktů předložené k projednání v rámci stávajícího funkčního období Národního shromáždění (databáze rovněž obsahuje návrhy aktů, které dosud nebyly zveřejněny v Úředním věstníku Republiky Slovinsko);
  • Čtení aktů (obznive aktov) (konec postupu) – archivace všech čtení zákona předloženého k projednání v Národním shromáždění po 28. listopadu 1996;
  • Návrh nařízení — návrhy pokynů předložené k projednání v současném funkčním období Národního shromáždění (databáze rovněž obsahuje přijaté návrhy pokynů, které dosud nejsou zveřejněny v Úředním věstníku Republiky Slovinsko);
  • Čtená nařízení (konec postupu) – archivace všech čtení nařízení předloženého k projednání v Národním shromáždění po 28. listopadu 1996.

Úřední věstník Slovinské republiky

Všechny vnitrostátní předpisy se úředně vyhlašují Odkaz se otevře v novém okně.v Úředním věstníku Republiky Slovinsko. Veškeré dokumenty se zveřejňují na internetu.

Související odkazy

Odkaz se otevře v novém okně.právní předpisy Národního shromáždění

Odkaz se otevře v novém okně.právní informační systém

Odkaz se otevře v novém okně.Úřední věstník Slovinské republiky


Toto je strojový překlad. Provozovatel těchto stránek odmítá právní odpovědnost za kvalitu tohoto strojového překladu.

Poslední aktualizace: 23/10/2019