Řízení pro platební rozkaz

Odkaz se otevře v novém okně.Evropský platební rozkaz je zjednodušený postup pro přeshraniční peněžní nároky, proti kterým se žalovaný neohradil, založený na standardních formulářích.


Pro evropský platební rozkaz byly vypracovány standardizované formuláře dostupné ve všech jazycích zde. Tento odkaz rovněž poskytuje více informací o tom, které soudy mohou vydat evropský platební rozkaz a kam by měl být zaslán formulář žádosti.

Pro zahájení řízení musí být vyplněn formulář A, kde se uvádí všechny údaje o stranách a povaha a výše nároku. Soud přezkoumá žádost a pokud je formulář řádně vyplněn, měl by do 30 dnů vydat evropský platební rozkaz.

Evropský platební rozkaz musí být poté doručen soudem žalovanému. Žalovaný může výši nároku uhradit, nebo nárok popřít. Na podání odporu proti evropskému platebnímu rozkazu má 30 dní. Pokud podá odpor, může být věc podle volby žadatele buďpředána běžným občanskoprávním soudům, aby byla vyřešena podle vnitrostátních právních předpisů, nebo vyřešena v souladu s evropským řízením o drobných nárocích, nebo zrušena.

Pokud žalovaný nepodá odpor, stane se evropský platební rozkaz automaticky vykonatelným. Kopie evropského platebního rozkazu a, je-li to třeba, překlad, musí být zaslány donucovacím orgánům členského státu, kde je třeba rozkaz vykonat. K výkonu dochází v souladu s vnitrostátními pravidly a postupy členského státu, kde je evropský platební rozkaz vykonáván. Pro podrobnosti o výkonu viz příslušný oddíl.

Související odkazy

Praktický průvodce pro uplatňování nařízení o evropském platebním rozkazuPDF(4361 Kb)cs

Evropský platební rozkaz – oznámení členských států a vyhledávací nástroj, který pomáhá při určování příslušných soudů/orgánů

Chcete-li získat podrobné informace o právu některého členského státu, zvolte si jeho vlaječku.


Tyto stránky spravuje Evropská komise. Informace na této stránce nemusí nezbytně vyjadřovat oficiální stanovisko Evropské komise. Komise neodpovídá ani neručí za informace nebo údaje, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Pokud jde o předpisy v oblasti autorských práv pro webové stránky EU, viz právní upozornění.

Poslední aktualizace: 18/01/2019

Řízení pro platební rozkaz - Bulharsko


1 Existence řízení o platebním rozkazu

Kapitola ХХХVІІІ „Řízení o platebním rozkazu“ občanského soudního řádu (Úřední věstník č. 59 ze dne 20. července 2007, s účinností od 1. března 2008, ve znění zveřejněném v Úředním věstníku č. 42/2009 a naposledy pozměněném v Úředním věstníku č. 13/2017) stanoví zjednodušené řízení, v němž může žalobce vymáhat svou pohledávku, je-li nepravděpodobné, že žalovaný tuto pohledávku zpochybní.

1.1 Předmět řízení

1.1.1 Jaké druhy pohledávek přicházejí v úvahu (např. pouze peněžité pohledávky, pouze pohledávky vyplývající ze smlouvy atd.)?

O vydání platebního rozkazu může věřitel požádat pro tyto pohledávky:

  • peněžité pohledávky nebo pohledávky týkající se zastupitelných věcí, spadá-li pohledávka do příslušnosti okresního soudu,
  • převod movité věci, kterou dlužník obdržel se závazkem věc vrátit, nebo která je předmětem zástavy, nebo kterou dlužník převedl se závazkem vzdání se držby, je-li ve věci pohledávky příslušný okresní soud.

Kromě toho může podle výslovného ustanovení článku 417 občanského soudního řádu (dále jen „OSŘ“) navrhovatel požádat o vydání platebního rozkazu také v případě, že se pohledávka (bez ohledu na výši pohledávky) vztahuje k:

  • aktu správního orgánu, podle něhož jsou přiznáním výkonu pověřeny občanskoprávní soudy,
  • dokumentu nebo výpisu z účetnictví, který zakládá pohledávky orgánů státní správy, obcí a bank,
  • právní listině, dohodě nebo jinému druhu smlouvy s notářsky ověřenými podpisy uvádějícímu závazky k zaplacení peněžité částky nebo k plnění jinými zastupitelnými věcmi, jakož i k převodu určitého majetku,
  • výpisu z rejstříku zástav týkajícímu se cenného papíru na jméno a zahájení výkonu – pokud jde o převod zastavených aktiv,
  • výpisu z rejstříku zástav týkajícímu se zaregistrované kupní smlouvy, která ponechává vlastnický titul až do zaplacení ceny, nebo leasingové smlouvy – pokud jde o vrácení prodaných nebo pronajatých aktiv,
  • zástavní smlouvě nebo hypoteční listině podle článku 160 a čl. 173 odst. 3 zákona o závazcích a smlouvách,
  • platné listině zakládající pohledávku soukromé osoby, státu nebo obce, pokud se její výkon provádí postupem podle občanského soudního řádu,
  • oznámení o nedoplatku,
  • směnce vlastní, směnce cizí nebo jim rovnocennému cennému papíru, jakož i dluhopisu nebo příslušným kuponům.

Je-li k návrhu přiložen dokument podle článku 417 OSŘ, k němuž se pohledávka vztahuje, může věřitel požádat soud o nařízení okamžité vykonatelnosti rozhodnutí a vydání soudního příkazu k exekuci (výkonu rozhodnutí).

1.1.2 Je stanovena horní hranice hodnoty pohledávky?

Jestliže pohledávka vyplývá z některé z právních listin podle článku 417 OSŘ, neexistuje žádná horní hranice její hodnoty.

Podle ostatních ustanovení o peněžitých pohledávkách a pohledávkách týkajících se plnění zastupitelnými věcmi nebo převodu movitých věcí lze platební rozkaz vydat pouze v případě, že pohledávka spadá do příslušnosti okresního soudu. Okresní soud je příslušný ve věci pohledávek v občanských a obchodních věcech ve výši až do 25 000 leva a veškerých pohledávek týkajících se výživného, pracovněprávních sporů a nároků z titulu oznámení o nedoplatku.

1.1.3 Je použití takového řízení dobrovolné nebo povinné?

Použití tohoto řízení je dobrovolné. I v případě, že jsou splněny předpoklady pro vydání platebního rozkazu, není žalobce povinen zvolit si tento postup obrany, ale může podat žalobu v řádném řízení o pohledávce.

1.1.4 Je řízení použitelné, když žalovaný žije v jiném členském státě nebo ve třetí zemi?

Platební rozkaz se nevydává, pokud dlužník nemá adresu trvalého bydliště a místo obvyklého pobytu nebo sídlo a místo podnikání na území Bulharské republiky.

1.2 Příslušný soud

Návrh se podává u okresního soudu podle adresy trvalého bydliště nebo sídla dlužníka a soud má tři dny na to, aby provedl úřední kontrolu místní příslušnosti. Pokud má soud za to, že ve věci není příslušný, zašle věc příslušnému soudu.

1.3 Formální požadavky

1.3.1 Je povinné použití standardního formuláře? (pokud ano, kde jej lze získat?)

Použití formulářů návrhu schválených Ministerstvem spravedlnosti je povinné. Vzory formulářů tvoří přílohu nařízení č. 6 ze dne 20. února 2008 o schválení formulářů pro platební rozkazy, návrhy na vydání platebního rozkazu a ostatní písemnosti týkající se řízení o „platebním rozkazu“, které vydal ministr spravedlnosti.

1.3.2 Je vyžadováno právní zastoupení?

Není povinné.

1.3.3 Jak podrobně musím odůvodnit nárok?

Návrh by měl uvádět okolnosti, které jsou základem pohledávky, a podstatu žádosti.

1.3.4 Je nutné předložit písemné důkazy o dotčené pohledávce? Pokud ano, jaké listiny jsou přípustné jako důkaz?

Není nutné k návrhu přikládat žádné důkazy k prokázání pohledávky. Navrhovatel může takové důkazy přiložit, není k tomu však povinen, neboť účelem řízení je pouze ověřit, zda není pohledávka sporná. Postačuje, aby navrhovatel tvrdil, že jeho pohledávka existuje. Pokud dlužník podá proti platebnímu rozkazu odpor, provádí se ověření existence pohledávky v rámci řízení o určení pohledávky. K návrhu musí být přiložena plná moc, pokud návrh podává zástupce, jakož i doklad o uhrazení případného kolkovného a soudních poplatků.

1.4 Odmítnutí návrhu

Návrh na vydání platebního rozkazu se odmítá v následujících případech:

  • nesplňuje-li pohledávka požadavky článku 410 OSŘ, tj. netýká se platby peněžité částky nebo plnění zastupitelnými věcmi v hodnotě do 25 000 leva, resp. movitými věcmi kategorie podle čl. 410 odst. 1 bodu 2 OSŘ; také jestliže návrh nesplňuje obecné požadavky, není řízení pozastaveno, ale návrh je přímo odmítnut. Pouze ve výjimečných případech, kdy navrhovatel nepoužil schválený formulář návrhu, nebo použil nesprávný formulář, vydá soud navrhovateli pokyn, aby tuto nesrovnalost napravil, a k vyrozumění přiloží příslušný formulář (čl. 425 odst. 2 OSŘ),
  • je-li pohledávka v rozporu se zákonem nebo dobrými mravy,
  • nemá-li dlužník trvalé bydliště nebo sídlo na území Bulharské republiky, nebo nemá-li místo obvyklého pobytu nebo místo podnikání na území Bulharské republiky.

1.5 Odvolání

Proti platebnímu rozkazu nemohou účastníci řízení podat odvolání, vyjma části týkající se nákladů. Proti usnesení, kterým se návrh zcela nebo částečně odmítá, může navrhovatel podat soukromé odvolání u příslušného krajského soudu, u něhož se nevyžaduje stejnopis podání pro účely doručení protistraně. Odvolání lze podat i proti usnesení nařizujícímu okamžitou vykonatelnost, které soud vydává v případech návrhu podanému podle článku 417 OSŘ. Soukromé odvolání proti usnesení nařizujícímu okamžitou vykonatelnost je nutné podat spolu s odporem proti vydanému platebnímu rozkazu a může se opírat pouze o důvody vyvozené z aktů podle článku 417 OSŘ.

1.6 Odpor

Po obdržení platebního rozkazu může dlužník podat do dvou týdnů písemný odpor. Odpor ve smyslu článku 414 OSŘ představuje cokoli, co je svým obsahem neslučitelné s výkonem rozkazu, jakákoli forma nesouhlasu, jakékoli prohlášení, z něhož je zjevné, že dlužník nehodlá zaplatit. Výslovně se uvádí, že není třeba odpor odůvodňovat.

1.7 Účinek odporu

Pokud dlužník podá odpor včas, soud vyrozumí navrhovatele, že do jednoho měsíce může podat žalobu na určení pohledávky, a to tak, že uhradí zbývající část kolkovného. Jestliže navrhovatel nepředloží důkaz o tom, že v určené lhůtě podal žalobu, soud platební rozkaz prohlásí za neplatný, a to buď v plném rozsahu, nebo v rozsahu části, pro kterou nebyl vznesen žalobní nárok.

1.8 Účinek nepodání odporu

1.8.1 Jaké kroky je třeba podniknout k získání vykonatelného rozhodnutí?

Článek 416 OSŘ stanoví, že pokud nebyl včas podán odpor, nebo pokud byl odpor vzat zpět, nabývá platební rozkaz účinnosti a na tomto základě soud nařídí výkon rozhodnutí (exekuci), což bude odpovídajícím způsobem uvedeno v platebním rozkazu.

1.8.2 Je toto rozhodnutí konečné nebo má žalovaný ještě možnost se proti tomuto rozhodnutí odvolat?

Do jednoho měsíce ode dne, kdy se o platebním rozkazu dozví, může dlužník, který byl zbaven možnosti zpochybnit pohledávku, podat námitky u odvolacího soudu, pokud:

  • platební rozkaz nebyl řádně doručen,
  • platební rozkaz nebyl dlužníkovi doručen osobně a ke dni doručení dlužník neměl místo obvyklého pobytu v Bulharské republice,
  • dlužník nebyl o doručení včas informován z důvodu zvláštních nepředvídaných okolností,
  • dlužník nepodal odpor z důvodu zvláštních nepředvídaných okolností, které nebylo možné překonat.

Podání této námitky nepozastavuje výkon rozkazu, na žádost dlužníka a poté, co dlužník složí odpovídající jistotu, však soud může výkon pozastavit.

Soud námitky přijme, pokud zjistí, že existují zákonem stanovené předpoklady. Pokud odvolací soud přijme námitky z toho důvodu, že dlužník nemá trvalé bydliště nebo sídlo na území Bulharské republiky nebo nemá místo obvyklého pobytu nebo místo podnikání na území Bulharské republiky, úředně prohlásí platební rozkaz a na jeho základě nařízený výkon rozhodnutí (exekuci) za neplatné. Jinak, pokud odvolací soud námitky akceptuje, pozastaví výkon vydaného platebního rozkazu a vrátí věc okresnímu soudu, přičemž vyrozumí navrhovatele, že do jednoho měsíce může podat žalobu ve věci určení své pohledávky, a to tak, že uhradí zbývající část kolkovného.

Kromě toho může dlužník v řízení o určení pohledávky napadnout pohledávku, k níž byl vydán platební rozkaz, pokud se zjistí nové skutečnosti nebo nové písemné důkazy zásadního významu pro danou věc, které nemohly být dlužníkovi známy ve lhůtě pro podání odporu nebo které nemohl dlužník v uvedené lhůtě získat. Žalobu lze podat do tří měsíců ode dne, kdy se dlužník dozví o nové okolnosti, nebo ode dne, kdy byl schopen získat nové písemné důkazy, nejdéle však do jednoho roku od uplynutí nuceného vymožení pohledávky.


Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 24/07/2018

Řízení pro platební rozkaz - Česká republika


1 Existence řízení o platebním rozkazu

Vedle řízení o evropském platebním rozkazu, upraveném v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1896/2006 ze dne 12. prosince 2006, kterým se zavádí řízení o evropském platebním rozkazu, existují v České republice další tři typy takových řízení - řízení o platebním rozkazu, řízení o elektronickém platebním rozkazu a řízení o platebním rozkazu směnečném nebo šekovém (ustanovení § 172 až 175 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád).

1.1 Předmět řízení

Platební rozkaz lze vydat i bez výslovného návrhu žalobce na základě žaloby na plnění peněžité pohledávky, vyplývá-li uplatněné právo ze skutečností uvedených a doložených žalobcem. Záleží vždy na uvážení soudu, zda věc vyřídí vydáním platebního rozkazu; nevydá-li soud platební rozkaz, nařídí jednání. Platební rozkaz nelze vydat, má-li být doručen žalovanému do ciziny, nebo není-li znám pobyt žalovaného (ustanovení § 172 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád).

Elektronický platební rozkaz lze vydat pouze na návrh žalobce, podaném na zvláštním elektronickém formuláři a podepsaném zaručeným elektronickým podpisem žalobce, jestliže uplatňovaná pohledávka nepřevyšuje částku 1 000 000 CZK; do výše pohledávky se nezapočítává příslušenství. Elektronický platební rozkaz nelze vydat, má-li být doručen žalovanému do ciziny, nebo není-li znám pobyt žalovaného (ustanovení § 174a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád).

Platebním rozkazem směnečným nebo šekovým lze přiznat práva ze směnky nebo šeku. Jsou-li splněny formální předpoklady, soud je povinen rozhodnout ve zkráceném řízení směnečným (šekovým) platebním rozkazem. Směnečný (šekový) platební rozkaz lze vydat jen na návrh žalobce a je možné jej vydat i tehdy, má-li být doručován žalovanému do ciziny. Směnečný nebo platební rozkaz musí být doručen jen do vlastních rukou žalovaného, náhradní doručení je vyloučeno.

Účelem zahájení řízení o evropském platebním rozkazu je vymáhání nesporných peněžitých pohledávek na určitou částku. Nesporné peněžité pohledávky musí být v době podání návrhu na vydání evropského platebního rozkazu splatné. Pro podání návrhu je třeba vyplnit formulář A, kde se uvádí všechny údaje o stranách a povaha a výše nároku. Soud přezkoumá žádost a pokud je formulář řádně vyplněn, měl by do 30 dnů vydat evropský platební rozkaz.

1.1.1 Jaké druhy pohledávek přicházejí v úvahu (např. pouze peněžité pohledávky, pouze pohledávky vyplývající ze smlouvy atd.)?

Platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem a evropským platebním rozkazem lze rozhodnout pouze o peněžitých pohledávkách.

Směnečný (šekový) platební rozkaz může být vydán pouze pro peněžitá plnění vyplývající ze směnky nebo šeku.

1.1.2 Je stanovena horní hranice hodnoty pohledávky?

Pro elektronický platební rozkaz platí horní hranice hodnoty uplatňované pohledávky ve výši 1 000 000 CZK (bez příslušenství); pro platební rozkaz, evropský platební rozkaz a směnečný (šekový) platební rozkaz žádná horní hranice stanovena není.

1.1.3 Je použití takového řízení dobrovolné nebo povinné?

Řízení o platebních rozkazech povinné není, žalobce může svou peněžitou pohledávku vymáhat i v běžném civilním řízení. Podá-li však žalobce „běžnou“ žalobu a pohledávka v ní bude splňovat podmínky stanovené pro vydání platebního rozkazu, může soud platební rozkaz vydat, i když to žalobce výslovně nenavrhoval. Elektronický platební rozkaz, evropský platební rozkaz a směnečný (šekový) platební rozkaz lze vydat jen na návrh žalobce.

1.1.4 Je řízení použitelné, když žalovaný žije v jiném členském státě nebo ve třetí zemi?

Platební rozkaz a elektronický platební rozkaz nelze vydat, má-li být doručen žalovanému v cizině. V takovém případě soud pokračuje v řízení podle pravidel běžného civilního procesu.

Je-li evropský platební rozkaz, vydaný českým soudem nebo soudem jiného členského státu, doručován na území ČR, je třeba jej doručit žalovanému do vlastních rukou, náhradní doručení je vyloučeno (ustanovení § 174b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád).

1.2 Příslušný soud

O platebním rozkazu a elektronickém platebním rozkazu rozhoduje místně příslušný okresní soud. O platebním rozkazu směnečném (šekovém) rozhoduje vždy krajský soud (ustanovení § 9 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád). K příslušnosti pro podání návrhu na vydání evropského platebního rozkazu viz článek 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1896/2006 ze dne 12. prosince 2006, kterým se zavádí řízení o evropském platebním rozkazu.

1.3 Formální požadavky

K podání návrhu na vydání platebního rozkazu a směnečného (šekového) platebního rozkazu není k dispozici žádný standardizovaný formulář.

Soud může vydat platební rozkaz i bez výslovného návrhu žalobce; to však neplatí pro elektronický platební rozkaz a směnečný a šekový platební rozkaz.

Žaloba, resp. návrh na vydání platebního rozkazu a směnečného nebo šekového platebního rozkazu, tedy musí splňovat obecné náležitosti pro podání soudu - Pokud zákon pro podání určitého druhu nevyžaduje další náležitosti, musí být z podání patrno, kterému soudu je určeno, kdo je činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsáno a datováno. Povinnost podpisu a datování se nevztahuje na podání v elektronické podobě podle zvláštního právního předpisu. Podání musí být písemné, přičemž jej lze učinit v listinné nebo elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě nebo telefaxem (ustanovení § 42 odst. 1 a 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád). Podání učiněné v elektronické podobě nebo telefaxem je třeba do tří dnů doplnit originálem, případně písemným podáním shodného znění. To neplatí, pokud bylo elektronické podání opatřeno zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem (ustanovení § 42 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád).

Návrh na vydání elektronického platebního rozkazu lze podat pouze na předepsaném formuláři v elektronické formě (formulář je dostupný na Odkaz se otevře v novém okně.https://www.justice.cz/). Návrh musí kromě obecných náležitostí (ustanovení § 42 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád) obsahovat jméno, příjmení, bydliště účastníků, popřípadě rodná čísla nebo identifikační čísla účastníků (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, identifikační číslo, označení státu a příslušné organizační složky státu, která za stát před soudem vystupuje), popřípadě též jejich zástupců, vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí být z něj patrno, čeho se navrhovatel domáhá(ustanovení § 79 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád). Návrh musí rovněž obsahovat datum narození fyzické osoby, identifikační číslo právnické osoby nebo identifikační číslo fyzické osoby, která je podnikatelem (ustanovení § 174a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád). Návrh musí být podepsán zaručeným elektronickým podpisem žalobce založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem.

Pro podání návrhu na vydání evropského platebního rozkazu je třeba vyplnit formulář A, uvedený v příloze I. nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1896/2006 ze dne 12. prosince 2006. Ve formuláři je třeba uvést všechny údaje o stranách a o povaze a výši nároku.

1.3.1 Je povinné použití standardního formuláře? (pokud ano, kde jej lze získat?)

Pouze pro elektronický platební rozkaz. Formulář je dostupný na Odkaz se otevře v novém okně.https://www.justice.cz/. Návrh musí být podepsán zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem (ustanovení § 174a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád). K formálním požadavkům pro podání návrhu na vydání evropského platebního rozkazu viz výše bod 1.3.

1.3.2 Je vyžadováno právní zastoupení?

Ne.

1.3.3 Jak podrobně musím odůvodnit nárok?

K tomu, aby mohl být platební rozkaz a elektronický platební rozkaz vydán, je třeba, aby uplatněné právo vyplývalo ze skutečností uvedených a doložených žalobcem (viz bod 1.3.4.). Závěr, že uplatněné právo vyplývá ze skutečností uvedených žalobcem, předpokládá takové vylíčení rozhodujících skutečností, které je dostatečně podložené připojenými důkazy, které soudu umožní žalobcem tvrzený skutkový základ podrobit právnímu posouzení. Jednak musí být skutkové okolnosti vylíčeny tak úplně, aby bylo možno posoudit, jaký právní nárok je uplatňován (jaký právní předpis má být použit), jednak musí být žalobcem tvrzeny všechny skutečnosti, s nimiž tato norma spojuje vznik, změnu nebo zánik práv a povinností, a vše musí být řádně podloženo důkazy.

V řízení o vydání směnečného nebo šekového platebního rozkazu je třeba, aby žalobce předložil v prvopisu směnku nebo šek, o jejichž pravosti není důvod pochybovat, a další listiny nutné k uplatnění práva.

1.3.4 Je nutné předložit písemné důkazy o dotčené pohledávce? Pokud ano, jaké listiny jsou přípustné jako důkaz?

Ano. Z povahy řízení vyplývá, že předloženy mají být listinné důkazy, jimiž lze doložit žalobcem uplatňovaný nárok. Listinné důkazy je třeba v elektronické formě připojit i k návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. K návrhu na vydání směnečného (šekového) platebního rozkazu musí být připojeny prvopisy směnek či šeků. Právo žalobce předkládat důkazní prostředky není co do rozsahu nijak omezeno.

1.4 Odmítnutí návrhu

Nelze-li platební rozkaz vydat, soud návrh na jeho vydání nezamítá, pokračuje v řízení podle pravidel běžného civilního procesu (zejména tedy nařídí jednání). Platební rozkaz nelze vydat, neuplatňuje-li žalobce peněžitou pohledávku, není-li znám pobyt žalovaného nebo má-li být platební rozkaz doručen žalovanému do ciziny.

Návrh na vydání elektronického platebního rozkazu soud odmítne, neobsahuje-li všechny zákonem stanovené náležitosti, nebo je-li nesrozumitelný nebo neurčitý, jestliže pro tyto nedostatky nelze v řízení pokračovat. Soud žalobce v tomto případě nevyzývá k opravě či doplnění.

Nelze-li návrhu na vydání směnečného nebo šekového platebního rozkazu vyhovět, soud nařídí jednání.

1.5 Odvolání

Soud nevydává rozhodnutí o zamítnutí platebního rozkazu, elektronického platebního rozkazu nebo směnečného (šekového) platebního rozkazu; otázka odvolání v případě zamítnutí platebního rozkazu tedy nepřichází v úvahu.

1.6 Odpor

Proti platebnímu rozkazu a elektronickému platebnímu rozkazu lze podat odpor. Žalovaný má právo podat odpor do 15 dnů od doručení platebního rozkazu nebo elektronického platebního rozkazu. Odpor proti elektronickému platebnímu rozkazu lze podat také na elektronickém formuláři podepsaném zaručeným elektronickým podpisem. Odpor nemusí být odůvodněn, měl by ale splňovat obecné požadavky na podání učiněné soudu, tedy zejména by mělo být z podání patrno, kterému soudu je určeno, kdo je činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsáno a datováno.

Vůči směnečnému (šekovému) platebnímu rozkazu lze uplatnit námitky, a to do 15 dnů od jeho doručení. V námitkách musí žalovaný uvést vše, co proti směnečnému (šekovému) platebnímu rozkazu namítá.

Žalovaný v řízení o evropském platebním rozkazu může výši nároku uhradit, nebo ve lhůtě 30ti dní nárok popřít a podat odpor u soudu, který evropský platební rozkaz vydal; pro podání odporu se použije formulář F nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1896/2006 ze dne 12. prosince 2006. Poté je věc předána běžným občanskoprávním soudům a řešena podle vnitrostátních právních předpisů.

1.7 Účinek odporu

Podá-li i jen jeden ze žalovaných včas odpor, ruší se tím platební rozkaz nebo elektronický platební rozkaz v plném rozsahu, soud nařídí jednání a v řízení pokračuje podle pravidel běžného civilního řízení.

Podá-li žalovaný včas námitky proti směnečnému (šekovému) platebnímu rozkazu, soud rovněž nařídí k jejich projednání jednání. V závislosti na výsledku řízení o námitkách soud rozsudkem buď ponechá směnečný (šekový) platební rozkaz v platnosti (námitky jsou nedůvodné), nebo jej zcela nebo zčásti rozsudkem zruší (námitky jsou plně nebo částečně důvodné). Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání. Na rozdíl od podání odporu proti platebnímu rozkazu a elektronickému platebnímu rozkazu se platební rozkaz směnečný (šekový) podáním námitek neruší.

1.8 Účinek nepodání odporu

Platební rozkaz, elektronický platební rozkaz a evropský platební rozkaz, proti němuž nebyl podán odpor, má účinky pravomocného rozsudku. Nepodá-li žalovaný včas námitky nebo vezme-li je zpět, má i směnečný (šekový) platební rozkaz účinky pravomocného rozsudku.

1.8.1 Jaké kroky je třeba podniknout k získání vykonatelného rozhodnutí?

Na žádost opatří soud platební rozkaz, elektronický platební rozkaz a směnečný (šekový) platební rozkaz doložkou právní moci a vykonatelnosti. Takto opatřený platební rozkaz je vykonatelným titulem.

Pokud žalovaný v řízení o návrhu na vydání evropského platebního rozkazu nepodá proti vydanému platebnímu rozkazu ve stanovené lhůtě odpor, stane se evropský platební rozkaz automaticky vykonatelným. K výkonu dochází v souladu s vnitrostátními pravidly a postupy členského státu, kde je evropský platební rozkaz vykonáván.

1.8.2 Je toto rozhodnutí konečné nebo má žalovaný ještě možnost se proti tomuto rozhodnutí odvolat?

Proti platebnímu rozkazu, elektronickému platebnímu rozkazu nebo směnečnému (šekovému) platebnímu rozkazu, proti němuž nebyl podán odpor nebo námitky a který má účinky pravomocného rozsudku, není přípustný řádný opravný prostředek. Žalovaný má k dizpozici v zákonem stanovených případech pouze mimořádné opravné prostředky, žalobu pro zmatečnost, v případě pravomocného platebního rozkazu i žalobu na obnovu řízení (ustanovení § 228 odst. 2 a § 229 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád).

Po marném uplynutí 30ti denní lhůty stanovené pro podání odporu proti evropskému platebnímu rozkazu má žalovaný právo požádat o přezkum evropského platebního rozkazu za podmínek uvedených v článku 20 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1896/2006 ze dne 12. prosince 2006. K řízení o návrhu na přezkum evropského platebního rozkazu je příslušný soud, který evropský platební rozkaz vydal. Návrh na přezkum evropského platebního rozkazu je jediným prostředkem obrany žalovaného proti vykonatelnému evropskému platebnímu rozkazu ve státě, ve kterém byl tento platební rozkaz vydán. Rozhodnutí (usnesení) o žádosti na přezkum evropského platebního rozkazu se doručuje žalobci i žalovanému (ustanovení § 174b odst. 2 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád).

Související odkazy

Odkaz se otevře v novém okně.http://www.justice.cz


Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 06/03/2019

Řízení pro platební rozkaz - Německo

Please note that the original language version of this page German has been amended recently. The language version you are now viewing is currently being prepared by our translators.


1 Existence řízení o platebním rozkazu

1.1 Předmět řízení

Ano. Občanský soudní řád obsahuje řízení o platebním rozkazu (Mahnverfahren) pro získání úhrady nároků, které žalovaný nerozporuje. Toto řízení je upraveno v § 688 a násl. občanského soudního řádu (Zivilprozessordnung).

1.1.1 Jaké druhy pohledávek přicházejí v úvahu (např. pouze peněžité pohledávky, pouze pohledávky vyplývající ze smlouvy atd.)?

Toto řízení lze použít v zásadě pro všechny nároky, jejichž předmětem je zaplacení určité peněžité částky v eurech.

Řízení o platebním rozkazu je však vyloučeno:

  • u pohledávky vzniklé na základě spotřebitelského úvěru s úrokovou sazbou vyšší než 12 procentních bodů nad základní úrokovou sazbou,
  • u pohledávky, jejíž uplatnění závisí na protiplnění, které dosud neproběhlo,
  • pokud by se doručení platebního rozkazu muselo provést prostřednictvím veřejného oznámení, neboť místo pobytu žalovaného není známé.

1.1.2 Je stanovena horní hranice hodnoty pohledávky?

Žádná horní hranice pro hodnotu pohledávky není stanovena.

1.1.3 Je použití takového řízení dobrovolné nebo povinné?

Použití řízení o platebním rozkazu je pro věřitele dobrovolné. Je na něm, aby rozhodl, zda postupovat cestou řízení o platebním rozkazu, nebo zahájit běžné řízení.

1.1.4 Je řízení použitelné, když žalovaný žije v jiném členském státě nebo ve třetí zemi?

Německé řízení o platebním rozkazu lze v zásadě použít i tehdy, když žalovaný žije v jiném členském státě nebo třetí zemi. Je však třeba upozornit, že má-li být platební rozkaz doručen do zahraničí, pak podle § 688 odst. 3 občanského soudního řádu se řízení o platebním rozkazu uskuteční pouze tehdy, pokud to umožňuje zákon o uznávání a výkonu rozhodnutí (Anerkennungs- und Vollstreckungsausführungsgesetz). V současné době se tato možnost vztahuje na všechny členské státy Evropské unie a na Island, Norsko a Švýcarsko.

1.2 Příslušný soud

Bez ohledu na výši pohledávky je pro řízení o platebním rozkazu výhradně příslušný okresní soud (Amtsgericht) podle obecné soudní příslušnosti. Obecná soudní příslušnost se v zásadě určuje podle místa bydliště nebo podle sídla právnické osoby. V řadě německých spolkových zemí byly však zřízeny ústřední soudy pro řízení o platebním rozkazu (například v Berlíně okresní soud Wedding), tzn., že příslušnost pro řízení o platebním rozkazu byla soustředěna do několika okresních soudů, nebo dokonce do jediného okresního soudu v dané spolkové zemi. V takovém případě je obecným soudem žalobce ústřední soud, který je příslušný podle jeho bydliště.

Nemá-li žalobce podle obecné soudní příslušnosti v Německu žádný příslušný soud, je výhradně příslušný okresní soud Wedding v Berlíně. Nemá-li žalovaný podle obecné soudní příslušnosti v Německu žádný příslušný soud, je příslušným soudem okresní soud, který by byl příslušným ve sporném řízení, a to bez ohledu na věcnou příslušnost tohoto okresního soudu (jinak jsou totiž okresní soudy příslušné pouze pro věci, v nichž hodnota sporu nepřesahuje 5 000 EUR). I v tomto případě však mohou v některých spolkových zemích existovat pro řízení o platebním rozkazu ústřední soudy.

1.3 Formální požadavky

1.3.1 Je povinné použití standardního formuláře? (pokud ano, kde jej lze získat?)

Použití standardního formuláře je povinné. V rámci řízení o platebním rozkazu existují různé standardní formuláře jednak pro automatizované, jednak pro ruční zpracování.

Ve většině spolkových zemí dochází v rámci řízení o platebním rozkazu k automatizovanému zpracování. Návrhy je možno podávat buď na předtištěném papírovém formuláři, nebo prostřednictvím elektronické výměny dat. Řada výrobců programového vybavení dodává aplikace pro podávání elektronických návrhů v rámci automatizovaného soudního řízení o platebním rozkazu. U některých okresních soudů je rovněž možno podávat návrhy online prostřednictvím internetu.

Předtištěné papírové formuláře pro automatizované i ruční zpracování návrhů v rámci řízení o platebním rozkazu je možno zakoupit v papírnictví.

1.3.2 Je vyžadováno právní zastoupení?

Ne, právní zastoupení není nutné.

1.3.3 Jak podrobně musím odůvodnit nárok?

Důvody pohledávky není třeba podrobně popisovat. Je pouze třeba uvést, o jaký nárok a nárokovanou částku se jedná. V předtištěných formulářích pro řízení o platebním rozkazu je třeba vyplnit příslušné kolonky. Hlavní a vedlejší pohledávky musí být uvedeny odděleně a jednotlivě.

1.3.4 Je nutné předložit písemné důkazy o dotčené pohledávce? Pokud ano, jaké listiny jsou přípustné jako důkaz?

Uplatňované pohledávky není nutno dokládat žádnými písemnými důkazy.

1.4 Odmítnutí návrhu

Návrh na vydání platebního rozkazu se zamítne, pokud je řízení o platebním rozkazu nepřípustné nebo pokud soud, k němuž byl podán, je nepříslušný nebo pokud návrh na vydání platebního rozkazu nesplňuje formální požadavky. Návrh se zamítne také tehdy, pokud platební rozkaz nelze vydat kvůli určité části nároku. Před zamítnutí návrhu musí být žalobce vyslechnut.

Před vydáním platebního rozkazu soud nezkoumá, zda je nárok žalobce odůvodněný.

1.5 Odvolání

Proti zamítnutí vydání platebního rozkazu nelze v zásadě uplatnit opravné prostředky. Podle zákona je možné podat okamžitou stížnost (sofortige Beschwerde) pouze tehdy, pokud byl návrh zaslán na strojově čitelném formuláři a byl zamítnut z toho důvodu, že soud tento formulář nemohl strojově zpracovat; v praxi však toto ustanovení nehraje žádnou významnou roli.

1.6 Odpor

Pokud byl platební rozkaz vydán a doručen žalovanému, může žalovaný do dvou týdnů podat odpor. Odpor lze však podat i po uplynutí této lhůty, pokud nebyl nařízen výkon rozhodnutí.

Při doručení platebního rozkazu obdrží žalovaný formulář, jehož prostřednictvím může podat odpor proti platebnímu rozkazu. Použití formuláře pro podání odporu je nicméně dobrovolné a není předepsáno jako povinné. Odpor lze tudíž podat i jinou formou; jediným formálním požadavkem je písemná forma odporu.

1.7 Účinek odporu

Pokud žalovaný podá proti dotčené pohledávce včas odpor, není pak již možno nařídit výkon rozhodnutí a exekučně vymáhat pohledávku prostřednictvím daného platebního rozkazu. Spor se přitom ale automaticky nepřesouvá do běžného, tj. „sporného“ řízení. Je nutné podat zvláštní výslovný návrh na provedení sporného řízení, který může podat žalobce i žalovaný v rámci řízení o platebním rozkazu. Tento návrh může podat rovněž žalobce, jakmile se o podání odporu dozví, nebo jej připojí k samotnému platebnímu rozkazu.

1.8 Účinek nepodání odporu

1.8.1 Jaké kroky je třeba podniknout k získání vykonatelného rozhodnutí?

Soud na návrh nařídí výkon rozhodnutí. Návrh lze podat až po uplynutí lhůty pro podání odporu a musí v něm být uvedeno, zda byly a v jaké výši provedeny nějaké platby na základě platebního rozkazu. V případě, že nárok byl částečně uhrazen, musí žalobce ve svém návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí snížit odpovídajícím způsobem požadovanou částku.

1.8.2 Je toto rozhodnutí konečné nebo má žalovaný ještě možnost se proti tomuto rozhodnutí odvolat?

Nařízení výkonu rozhodnutí je ekvivalentem předběžně vykonatelného kontumačního rozsudku. Proti tomuto rozhodnutí je možno podat opravné prostředky ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení.


Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 18/06/2019

Řízení pro platební rozkaz - Irsko


1 Existence řízení o platebním rozkazu

V Irsku neexistuje zvláštní řízení o platebním rozkazu, ale žalobce, který má pohledávku v konkrétní peněžní výši nebo jehož pohledávku lze snadno vyčíslit, může dosáhnout vynesení rozsudku (rozhodnutí) v nepřítomnosti žalovaného (kontumačního rozsudku).

1.1 Předmět řízení

Jestliže se žalovaný nedostaví k jednání nebo se nároku žalobce nebrání, může být ve prospěch žalobce vydán kontumační rozsudek. Týká-li se původní nárok peněžité pohledávky, může konečné rozhodnutí vydat ústřední kancelář vrchního soudu nebo kancelář obvodního soudu, a to v závislosti na výši nároku (s výjimkou malého počtu případů, např. věcí týkajících se půjčování peněz, přičemž v takovém případě musí žalobce podat žádost o vydání kontumačního rozsudku nebo si vyžádat povolení soudu, aby bylo kontumační rozhodnutí vyneseno v jeho prospěch). Jinými slovy, v celé řadě nekomplikovaných věcí týkajících se vymáhání pohledávek může žalobce/navrhovatel dosáhnout vynesení kontumačního rozhodnutí u příslušné soudní kanceláře v rámci správního řízení.

Netýká-li se nárok určitého peněžitého plnění, musí žalobce požádat soud o vydání rozhodnutí a tohoto rozhodnutí nelze dosáhnout jinak než prostřednictvím jednání u soudu.

1.1.1 Jaké druhy pohledávek přicházejí v úvahu (např. pouze peněžité pohledávky, pouze pohledávky vyplývající ze smlouvy atd.)?

Vynesení kontumačního rozhodnutí lze dosáhnout u téměř u všech druhů věcí. Tento postup se neomezuje na smluvní nebo peněžité pohledávky, i když je systém pro tyto věci dokonce jednodušší. Hlavní výjimky tvoří záležitosti týkající se půjčování peněz.

1.1.2 Je stanovena horní hranice hodnoty pohledávky?

Ne.

1.1.3 Je použití takového řízení dobrovolné nebo povinné?

Využití tohoto postupu je dobrovolné, neboť musí žalobce předtím, než bude vyneseno kontumační rozhodnutí, podniknout určité kroky, například předložit potřebné listiny příslušné soudní kanceláři nebo vystavit a doručit oznámení o návrhu a přísežné prohlášení žalovaného. V případě, že žalovaný na návrh žalobce nereagoval nebo na něj odmítl odpovědět, přičemž žalobce neuplatnil postup pro vydání kontumačního rozhodnutí, jedinou možností žalobce je přestat nárok uplatňovat.

1.1.4 Je řízení použitelné, když žalovaný žije v jiném členském státě nebo ve třetí zemi?

Podle smluv uzavřených mezi státy ve věci uznávání a výkonu soudních rozhodnutí mezi Irskem a ostatními členskými státy (nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, nyní nahrazené nařízením Rady (EU) č. 1215/2012), nebo podobných smluv uzavřených s třetími zeměmi, je tento postup možný v případě, že žalovaný žije v jiné jurisdikci. Má-li žalovaný bydliště mimo danou jurisdikci, musí žalobce zajistit, aby byl žalovaný řádně obeslán v souladu s příslušnými soudním řádem, který se vztahuje na doručování písemností mimo jurisdikci. Pokud se žalovaný, který má bydliště v jiné jurisdikci, k jednání nedostaví ani proti němu nic nenamítá, může žalobce obvyklým způsobem požádat soud o vynesení kontumačního rozhodnutí.

1.2 Příslušný soud

Příslušnost soudu závisí na povaze a výši dotčeného nároku. Žalobce by se měl obrátit na soud, u něhož bylo řízení zahájeno, a tento soud má možnost přezkoumat, zda se žalovaný k jednání dostavil nebo zda proti němu bránil či nikoli a zda uplynula lhůta, kdy tak mohl učinit. Nepřesahuje-li výše nároku částku 75 000 EUR (60 000 EUR v případě žalob týkajících se újmy na zdraví), může žalobce uplatnit svůj nárok u obvodního soudu (Circuit Court). Je-li uplatňovaná částka vyšší, musí být nárok uplatněn u vrchního soudu (High Court). Pokud výše uplatňovaného nároku nepřesahuje 15 000 EUR, musí být nárok uplatněn u okresního soudu (District Court). Je-li výše uplatňovaného nároku nižší než 2 000 EUR, může být uplatněn v rámci řízení o drobných nárocích.

1.3 Formální požadavky

Žalobce je povinen zajistit, aby postupoval v souladu se soudním řádem. Žalobce musí dokument, kterým se zahajuje řízení, doručit žalovanému. Jestliže se žalovaný nedostaví k jednání nebo se proti nároku žalobce nebrání, může žalobce žádat o vydání kontumačního rozhodnutí. Týká-li se nárok peněžité částky, pak jedinou věcí, kterou může žalobce učinit, je podání žádosti na vydání platebního rozkazu a poté má žalobce obecně právo na vynesení rozhodnutí kanceláří příslušného soudu, a to aniž by byl nutné soudní usnesení nebo podání návrhu k soudci. Příslušní pracovníci soudní kanceláře poté ověří, zda žalovaný nárok uznal, zda vypršely lhůty pro toto uznání a zda žalobce předložil úřadu potřebné důkazy, jako je doručenka a prohlášení o dluhu uvádějící částku, která je v danou dobu splatná.

Pokud se nárok týká částky v neurčené výši nebo není možné nárok snadno vyčíslit, musí žalobce předložit soudu návrh na vynesení kontumačního rozhodnutí.

1.3.1 Je povinné použití standardního formuláře? (pokud ano, kde jej lze získat?)

Ano. V případě vrchního soudu je příslušné nařízení, které upravuje vydání kontumačního rozhodnutí v nepřítomnosti žalovaného, uvedeno v nařízení 13 Odkaz se otevře v novém okně.soudního řádu vyšších soudů z roku 1986, ve znění pozdějších předpisů, a kontumačního rozhodnutí bez vznesení námitek v nařízení 27. V případě obvodního soudu (Circuit Court) musí být k žádosti o vydání kontumačního rozhodnutí přiloženy některé dokumenty, které zahrnují originální dokument o samotném nároku a potvrzení o doručení žaloby. Kromě toho musí být žádost o vydání rozhodnutí vyhotovena v souladu s formuláři 9 a 10, které jsou uvedeny v souboru formulářů připojeném k Odkaz se otevře v novém okně.soudnímu řádu obvodních soudů z roku 2001. Formuláře lze najít v příloze, která je připojena k tomuto řádu.

Také v případě okresního soudu (District Court) jsou tyto formuláře k dispozici v příloze k Odkaz se otevře v novém okně.soudnímu řádu okresních soudů.

1.3.2 Je vyžadováno právní zastoupení?

Ne. Je-li ale hodnota nároku vyšší než 75 000 EUR (60 000 EUR u žalob týkajících se újmy na zdraví), pak se jedná o nárok v příslušnosti obvodního soudu (Circuit Court) a v případě, že jde o složitější záležitosti, doporučuje se (ale není to povinné) využít právního poradenství a zastoupení.

1.3.3 Jak podrobně musím odůvodnit nárok?

V prvotním žalobním návrhu musí být uvedena jména stran, adresy a případně povolání. Musí v něm být také uvedena výše nároku, popis toho, jakým způsobem nárok vznikl a údaje o případných žádostech, které byly v souvislosti s úhradou podány.

1.3.4 Je nutné předložit písemné důkazy o dotčené pohledávce? Pokud ano, jaké listiny jsou přípustné jako důkaz?

V prvotním žalobním návrhu žalobce uvede všechny příslušné údaje týkající se nároku, jako je dlužná/nárokovaná částka, údaje o tom, jak nárok vznikl, žádosti o zaplacení a popis a v závislosti na povaze nároku případné další související skutečnosti, jako jsou údaje o utrpěných újmách či ztrátách, poskytnutém ošetření nebo o dalších negativních důsledcích, které z předmětu žaloby vyplývají.

1.4 Odmítnutí návrhu

Soud zamítne návrh na vydání kontumačního rozhodnutí/rozsudku, pokud žalobce nedodržel požadavky stanovené soudním řádem. Nebyla-li například řádně dodržena pravidla pro doručování dokumentů, bude návrh na vydání kontumačního rozhodnutí zamítnut.

1.5 Odvolání

Jestliže soud zamítne vydání kontumačního rozhodnutí, bývá to obvykle proto, že žalobce nedodržel pravidla stanovená soudním řádem, a žalobce tedy může znovu uplatnit nárok vůči žalovanému, a to v souladu s příslušnými pravidly stanovenými v soudním řádu.

Žalovaný může požádat o zrušení kontumačního rozhodnutí. Aby bylo odvolání proti kontumačnímu rozhodnutí úspěšné, měl by žalovaný vysvětlit soudu svůj důvod, proč se nedostavil nebo nehájil, a soud by měl nabýt přesvědčení o tom, že tyto důvody toto pochybení odůvodňují nebo ospravedlňují. Jestliže se žalovaný proti rozhodnutí úspěšně odvolá, bude toto rozhodnutí zrušeno a žalovaný bude mít možnost se v rámci řízení hájit.

1.6 Odpor

Je-li soud názoru, že by mělo být rozhodnutí zrušeno, pak se může žalovaný v rámci řízení hájit a podat vysvětlení a řízení bude dále probíhat obvyklým způsobem.

1.7 Účinek odporu

Pokud žalovaný podá vysvětlení ve lhůtě stanovené právními předpisy, případně soudem, bude se v řízení dále pokračovat obvyklým způsobem. Soudce rozhodne, jak se bude v řízení postupovat, a to tehdy, pokud budou v tomto ohledu pokyny nezbytné.

1.8 Účinek nepodání odporu

Nepodání žalobní odpovědi (obrany) může vést k vydání kontumačního rozhodnutí ve prospěch žalobce.

1.8.1 Jaké kroky je třeba podniknout k získání vykonatelného rozhodnutí?

Kontumační rozhodnutí je vykonatelným soudním rozhodnutím. Viz odpověď na otázku 1.3.d) výše.

1.8.2 Je toto rozhodnutí konečné nebo má žalovaný ještě možnost se proti tomuto rozhodnutí odvolat?

Žalovaný může požádat soud, aby bylo kontumační rozhodnutí změněno nebo zrušeno. Tuto žádost by projednával stejný soud. Soud může rozhodnutí zrušit, je-li toho názoru, že by to bylo spravedlivé a  pokud došlo při jeho nařizování k porušení právních předpisů nebo je-li přesvědčen o tom, že má žalovaný skutečné vyhlídky bránit se nároku. Každá ze stran se může odvolat proti usnesení, kterým se ruší rozhodnutí nebo ve kterém se zrušení rozhodnutí zamítá.


Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 25/07/2018

Řízení pro platební rozkaz - Řecko


1 Existence řízení o platebním rozkazu

Existuje možnost vydání platebního rozkazu. Použijí se ustanovení článků 623–634 občanského soudního řádu, tj. nařízení prezidenta č. 503/1985, ve znění pozdějších předpisů.

1.1 Předmět řízení

Občanské a obchodní věci: spory, které se řídí soukromým právem, pokud nejsou ze zákona příslušné jiné soudy (článek 1 občanského soudního řádu).

1.1.1 Jaké druhy pohledávek přicházejí v úvahu (např. pouze peněžité pohledávky, pouze pohledávky vyplývající ze smlouvy atd.)?

Peněžité pohledávky nebo pohledávky z cenných papírů, konkrétně pohledávky z šeků, cizích směnek nebo vlastních směnek, pokud jsou pohledávka a dlužná částka potvrzeny veřejnou nebo soukromou listinou a pokud jsou tyto pohledávky vyjádřeny v eurech nebo v jiné cizí měně (článek 623 občanského soudního řádu).

1.1.2 Je stanovena horní hranice hodnoty pohledávky?

Ne, není stanovena žádná horní hranice hodnoty pohledávky.

1.1.3 Je použití takového řízení dobrovolné nebo povinné?

Řízení o platebním rozkazu je dobrovolné, neboť věřitel může vždy podat běžnou žalobu, na jejímž základě se zahájí deklaratorní řízení ve věci pohledávky věřitele, které vyústí ve vydání rozsudku, na rozdíl od řízení o platebním rozkazu, kdy je vydán platební rozkaz, který není rozsudkem, ale je exekučním titulem (článek 631 občanského soudního řádu).

1.1.4 Je řízení použitelné, když žalovaný žije v jiném členském státě nebo ve třetí zemi?

Ne, platební rozkaz nelze vydat (a pokud je vydán, je absolutně neplatný), pokud má být doručen osobě, která žije v zahraničí nebo jejíž bydliště není známo, ledaže by uvedená osoba zákonným způsobem jmenovala v Řecku zástupce ad litem (článek 624 občanského soudního řádu). Místní příslušnost je dána tím, kde je dlužník v době doručování fyzicky (corpore) usazen.

1.2 Příslušný soud

Soudce nižšího soudu je věcně příslušný pro peněžité pohledávky až do výše dvaceti tisíc eur (20 000 EUR) a pro všechny ostatní peněžité pohledávky je věcně příslušný soudce soudu prvního stupně. Místní příslušnost, tj. soud příslušný ratione loci, se určí na základě obecných ustanovení o místní příslušnosti, tj. na základě ustanovení článků 22 až 41 občanského soudního řádu. Například na základě těchto ustanovení může být místně příslušným (ratione loci) soud (okresní civilní soud nebo soud prvního stupně) podle místa bydliště dlužníka nebo podle místa vydání dlužního nástroje (např. šeku) nebo podle místa akceptace nebo proplacení cizí směnky.

1.3 Formální požadavky

Návrh se podává:

A) ústně u soudu nižšího stupně vypracováním příslušné zprávy (čl. 626 odst. 1 ve spojení s čl. 215 odst. 2 občanského soudního řádu) bez vyloučení možnosti podat písemný návrh nebo

B) povinně písemně soudci soudu prvního stupně na základě písemné žádosti podané spisovně soudu prvního stupně, která musí uvádět:

  1. soud, k němuž se návrh podává (okresní civilní soud nebo soud prvního stupně);
  2. druh právního nástroje, konkrétně „návrh na vydání platebního rozkazu“;
  3. jméno, příjmení, jméno otce a místo bydliště všech stran: věřitele a dlužníka – a/nebo jejich právních zástupců, a pokud jsou právnickými osobami, jejich obchodní název a zapsané sídlo;
  4. právní akt či úkon, a to jasným, vymezeným, souhrnným a čitelným způsobem, v řečtině, a pokud obsahuje dokumenty v cizím jazyce, například faktury v cizím jazyce, musí být poskytnut jejich úřední překlad;
  5. datum a podpis strany nebo jejího právního zástupce nebo oprávněného zástupce a, pokud je povinná přítomnost advokáta, podpis tohoto advokáta;
  6. adresu, a konkrétně ulici a číslo domu nebo kanceláře nebo obchodu strany, která podává žalobu, jejího právního zástupce a jejího oprávněného zástupce;
  7. žádost o vydání platebního rozkazu a
  8. pohledávku a přesnou peněžitou částku nebo hodnotu cenných papírů společně s úroky splatnými z požadované platby (čl. 626 odst. 1 a 2 ve spojení s článkem 118 a čl. 119 odst. 1 občanského soudního řádu).

1.3.1 Je povinné použití standardního formuláře? (pokud ano, kde jej lze získat?)

Ne, použití standardního formuláře není povinné.

1.3.2 Je vyžadováno právní zastoupení?

Ano, pokud se návrh podává k soudu prvního stupně a týká se pohledávek ve výši překračující dvacet tisíc eur (20 000 EUR) nebo k okresnímu civilnímu soudu pro pohledávky ve výši dvanáct tisíc eur (12 000 EUR) až dvacet tisíc eur (20 000 EUR).

Pokud se návrh podává k okresnímu civilnímu soudu a týká se pohledávky až do výše dvanácti tisíc eur (12 000 EUR), může strana jednat před soudem bez zastoupení oprávněným advokátem (článek 94 občanského soudního řádu).

1.3.3 Jak podrobně musím odůvodnit nárok?

Návrh na vydání platebního rozkazu musí uvádět alespoň velmi stručně druh právního aktu/úkonu, z něhož dlužná pohledávka (= dluh) vyplynula, například pohledávky na základě úvěrových smluv nebo kupních smluv, pohledávky z nájemného nebo šeky na cestě. Druh smlouvy nebo právního aktu obecně také zakládá důvody pro platbu a musí být konkrétně uvedena doba, kdy k jejímu vzniku došlo, například doba, kdy měl dlužník požadovanou částku uhradit, ale neučinil tak. Návrh pak musí obsahovat seznam poskytnutých dokumentů, z nichž vyplývá druh a výše pohledávky podle daného návrhu.

1.3.4 Je nutné předložit písemné důkazy o dotčené pohledávce? Pokud ano, jaké listiny jsou přípustné jako důkaz?

Existence pohledávky pro platební rozkaz může být prokázána pouze dokumenty, neboť svědci nemohou být v tomto řízení vyslýcháni. Tyto dokumenty musí být předloženy s návrhem a uloženy ve spisovně soudu až do uplynutí lhůty pro vznesení odporu tak, aby strana, proti které platební rozkaz směřuje (dlužník z pohledávky), byla o platebním rozkazu informována. Veškeré dokumenty (soukromé a veřejné), které mají důkazní hodnotu podle článků 432–465 občanského soudního řádu, včetně cenných papírů (např. šeky, cizí směnky), jsou uznávány jako důkaz. Tyto dokumenty musí jednoznačně uvádět postavení a podrobnosti (úplné jméno) věřitele–příjemce, postavení a podrobnosti dlužníka, jakož i důvody a výši pohledávky.

Zejména jakýkoli dokument, který není veřejný a který musí podle článku 443 občanského soudního řádu nést vlastnoruční podpis vyhotovitele, aby měl důkazní hodnotu, je považován za soukromý dokument a jakákoli osoba, která přijímá závazky vyplývající z dokumentu, je považována za vyhotovitele.

Jakýkoli dokument, který byl vytvořen v řádné podobě veřejným činitelem nebo osobou, která vykonává veřejný úřad, je považován za veřejný dokument (např. notářsky ověřené listiny).

1.4 Odmítnutí návrhu

Návrh bude odmítnut:

A) pokud právní požadavky na vydání platebního rozkazu nejsou splněny, a tedy pokud pohledávka nebo její výše nebo dlužník nebo příjemce nejsou průvodními dokumenty okamžitě a jednoznačně prokázáni nebo

B) pokud navrhovatel neposkytne vysvětlení požadované soudcem nebo odmítne splnit doporučení ohledně doplnění nebo opravy návrhu nebo ohledně ověření pravosti podpisů na kterékoli z předložených soukromých listin (články 628 a 627 občanského soudního řádu). Jelikož příslušný soudce může po navrhovateli požadovat další podrobnosti, dokumenty a opravy, pokud navrhovatel požadavky nesplní, návrh se z tohoto důvodu odmítne.

Odmítnutí se konstatuje na konci návrhu a stručně se uvede také důvod odmítnutí. To znamená, že příslušný soudce nevydá rozsudek, a proti této poznámce týkající se odmítnutí tedy nelze podat opravný prostředek. Navrhovatel–věřitel může samozřejmě podat běžnou žalobu týkající se jeho pohledávky (viz 1.1.3) nebo podat nový návrh na vydání platebního rozkazu (čl. 628 odst. 3 občanského soudního řádu).

1.5 Odvolání

Pokud je návrh na vydání platební rozkazu odmítnut, nelze uplatnit právo na odvolání.

1.6 Odpor

Pokud je návrh na vydání platebního rozkazu přijat a platební rozkaz je vydán, dlužník, proti němuž je směřován, může proti platebnímu rozkazu podat odpor do patnácti (15) pracovních dní ode dne doručení platebního rozkazu (čl. 632 odst. 1 občanského soudního řádu). Odpor lze podat také před doručením platebního rozkazu.

Soudem místně příslušným (ratione loci) nebo věcně příslušným (ratione materia) je okresní civilní soud nebo soud prvního stupně, který platební rozkaz vydal.

Odpor se projedná (čl. 632 odst. 2 občanského soudního řádu) v souladu s ustanoveními článků 643, 649 a 650 občanského soudního řádu, které spadají do zvláštních postupů pro dluhové nástroje a spory v oblasti nájmu, ve spojení s ustanoveními o řádných řízeních, která nejsou v rozporu s ustanoveními výše uvedených zvláštních postupů (čl. 591 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu).

Odpor, jehož doručení musí být uskutečněno ve výše uvedené lhůtě patnácti (15) pracovních dní, jinak je nepřípustný, musí být doručen buď advokátovi, který podepsal návrh na vydání platebního rozkazu, nebo na adresu osoby, která iniciovala vydání platebního rozkazu, uvedenou v platebním rozkazu, pokud nebyla právním nástrojem oznámena změna adresy (čl. 632 odst. 1 písm. b) občanského soudního řádu).

1.7 Účinek odporu

Podání odporu nemá odkladný účinek na vykonatelnost platebního rozkazu, který je přímo vykonatelným exekučním titulem (článek 631 občanského soudního řádu). Soud, který vydal platební rozkaz, však může s využitím postupu pro předběžná opatření podle článku 686 občanského soudního řádu a po podání návrhu stranou, proti které je platební rozkaz směřován, odložit vykonatelnost, se zárukou nebo bez záruky nebo podmíněně, dokud nebude vydáno konečné rozhodnutí ve věci podaného odporu.

Podmínky přijetí návrhu na odložení vykonatelnosti platebního rozkazu zahrnují: a) podání odporu v řádné lhůtě a b) spekulace ohledně úspěchu alespoň jednoho z důvodů odporu.

Soudní rozhodnutí, kterým se odkládá vykonatelnost, zbavuje platební rozkaz jeho vykonatelné povahy a oslabuje jeho vykonatelných účinků jakožto nástroje.

1.8 Účinek nepodání odporu

Pokud není odpor podán v řádné lhůtě (do patnácti dní od doručení platebního rozkazu), strana, v jejíž prospěch je platební rozkaz vydán, může rozkaz znovu doručit dlužníkovi, který má druhou možnost podat odpor. Dlužník může podat odpor do deseti pracovních dní od data nového doručení. V tomto případě nebude přiznáno výše uvedené odložení vykonatelnosti (viz bod 1.7).

Pokud není doručen odpor ani v této další lhůtě deseti dní, platební rozkaz nabývá právní moci, což znamená, že nejen platební rozkaz, ale také pohledávka jsou zcela právoplatné, na základě historických a právních důvodů uvedených v platebním rozkazu.

Pravomocný platební rozkaz (res judicata), proti němuž nebyl podán odpor v řádné lhůtě, může být zrušen pouze za pomoci mimořádného opravného prostředku žádající obnovu řízení ve  věci. K obnově řízení může dojít pouze na základě velmi omezených, zejména formálních důvodů (čl. 633 odst. 2 a článek 544 občanského soudního řádu), a v časové lhůtě stanovené v čl. 544 odst. 3 a 4 občanského soudního řádu před soudem, který platební rozkaz vydal.

1.8.1 Jaké kroky je třeba podniknout k získání vykonatelného rozhodnutí?

Platební rozkaz je nástrojem, který je vykonatelný od data svého vydání (článek 631 občanského soudního řádu). Nejsou tedy zapotřebí žádné jiné kroky, aby se stal vykonatelným. Pokud tedy není odložena vykonatelnost, zahájí se vykonávací řízení ve stručnosti takto:

Na původní platební rozkaz se vyznačí příkaz k vykonatelnosti, konkrétně na začátek textu platebního rozkazu se připojí věta „Ve jménu řeckého lidu“ a na konec se připojí věta „Nařizuje se, aby kterýkoli soudní vykonavatel toto rozhodnutí vykonal atd.“. Vydá se úřední vyhotovení (výkon rozhodnutí) a následně se dlužníkovi doručí příkaz (výzva) k úhradě částky uvedené v platebním rozkazu.

Pokud však není platební rozkaz doručen do dvou (2) měsíců od jeho vydání, pozbývá platnosti (článek 630 A občanského soudního řádu).

1.8.2 Je toto rozhodnutí konečné nebo má žalovaný ještě možnost se proti tomuto rozhodnutí odvolat?

Soudní rozhodnutí o odporu není konečné, ale vztahují se na ně všechna práva na opravný prostředek.


Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 27/07/2018

Řízení pro platební rozkaz - Španělsko

Please note that the original language version of this page Spanish has been amended recently. The language version you are now viewing is currently being prepared by our translators.


1 Existence řízení o platebním rozkazu

Ano, existuje řízení o platebním rozkazu (proceso monitorio). Jeho hlavním účelem je chránit pohledávky. Funguje tak, že vytváří vykonatelný nástroj pro dluhy, které splňují řadu zákonem stanovených požadavků.

Soudní tajemníci (Letrados de la Administración de Justicia) jsou oprávněni projednávat a rozhodovat v řízení o platebním rozkazu postupem stanoveným v procesních právních předpisech.

1.1 Předmět řízení

1.1.1 Jaké druhy pohledávek přicházejí v úvahu (např. pouze peněžité pohledávky, pouze pohledávky vyplývající ze smlouvy atd.)?

Vztahuje se na peněžité dluhy, které jsou z hlediska konkrétní částky jisté, řádné a splatné. Od 31. října 2011 není stanoven žádný limit pro vymáhané částky. Dluh musí být doložen jedním z těchto způsobů:

a) dokumenty, bez ohledu na jejich formu, druh nebo fyzické médium, podepsanými dlužníkem nebo opatřenými razítkem, značkou nebo ochrannou známkou nebo jakýmkoli jiným označením dlužníka, ať již fyzickými nebo elektronickými;

b) fakturami, dodacími listy, osvědčeními, telegramy, faxy nebo jakýmikoliv jinými dokumenty, které (i v případě, že jsou vytvořeny jednostranně věřitelem) se obvykle používají k dokumentování pohledávek a závazků ve vztazích typu, jaký existuje mezi věřitelem a dlužníkem;

c) pokud se souběžně s dokumentem, který zaznamenává dluh, předloží obchodní dokumenty, které dokládají existenci dlouhodobého předchozího vztahu;

d) v případech týkajících se majetku ve společném vlastnictví (propiedad horizontal), pokud se předloží důkaz dluhu v podobě potvrzení o neuhrazení dlužných částek ve vztahu ke společným výdajům splatným vlastníky majetku v městských bytových domech.

1.1.2 Je stanovena horní hranice hodnoty pohledávky?

Ne, od 31. října 2011 není stanovena žádná horní hranice.

1.1.3 Je použití takového řízení dobrovolné nebo povinné?

Dobrovolné.

1.1.4 Je řízení použitelné, když žalovaný žije v jiném členském státě nebo ve třetí zemi?

Ne, s výjimkou dluhů vyplývajících z neuhrazení společných výdajů splatných vlastníky majetku v městských bytových domech nebo kondominiích, neboť v tomto případě je na základě volby navrhovatele příslušný také soud podle místa, v němž se majetek nachází.

1.2 Příslušný soud

Soud prvního stupně podle místa bydliště nebo místa pobytu dlužníka nebo podle místa, kde se nachází městská nemovitost, která se řídí předpisy o městském majetku ve společném vlastnictví.

1.3 Formální požadavky

Žalobce musí předložit písemnou žalobu, v níž je určen věřitel a dlužník, s uvedením stručných informací o původu dluhu a jeho výši.

1.3.1 Je povinné použití standardního formuláře? (pokud ano, kde jej lze získat?)

Není to povinné, ale standardní formuláře poskytnou kancelář soudního úředníka nebo společné procesní služby. Formulář lze stáhnout kliknutím na tento odkaz: Odkaz se otevře v novém okně.formulář.

1.3.2 Je vyžadováno právní zastoupení?

Při předkládání počátečního návrhu na zahájení řízení o platebním rozkazu není zastoupení procesním zástupcem nebo advokátem nezbytné. Pokud si však navrhovatel přeje být zastupován advokátem, musí být druhá strana informována tak, aby mohla přijmout veškeré kroky, které bude pro svou obhajobu považovat za nezbytné.

V případě podání odporu dlužníkem nebo v případě vykonávacího řízení je právní zastoupení advokátem a procesním zástupcem povinné, pokud výše pohledávky přesahuje 2 000 eur.

1.3.3 Jak podrobně musím odůvodnit nárok?

Je třeba poskytnout stručné vysvětlení, jak dluh vznikl.

1.3.4 Je nutné předložit písemné důkazy o dotčené pohledávce? Pokud ano, jaké listiny jsou přípustné jako důkaz?

Viz oddíl 1.1.1 výše.

1.4 Odmítnutí návrhu

Nesplnění výše uvedených požadavků týkajících se místní příslušnosti a poskytnutí důkazů prima facie nebo nezjednání nápravy procesní vady bude znamenat, že soud návrh odmítne. Proti rozhodnutí o odmítnutí návrhu lze podat opravný prostředek k provinčnímu soudu (Audiencia Provincial).

1.5 Odvolání

Proti rozhodnutí o odmítnutí návrhu lze podat odvolání k provinčnímu soudu. Odvolání musí být podáno do dvaceti dní k  soudu, který rozhodl o odmítnutí.

1.6 Odpor

Dlužník má lhůtu dvaceti dní ode dne výzvy k platbě a poté do 15:00 dne následujícího po uplynutí uvedené lhůty, aby zaplatil nebo podal odpor. Odpor musí být podán písemně. Odpor nelze podat ústně před soudem. Pokud výše pohledávky přesahuje 2 000 eur, musí odpor podepsat advokát a procesní zástupce. Pro opravný prostředek nejsou stanoveny žádné zvláštní důvody a dlužník jej může podat jak z věcných, tak z čistě formálních nebo procesních důvodů.

1.7 Účinek odporu

Pokud výše pohledávky nepřesahuje 6 000 eur, soudní tajemník vydá příkaz k ukončení řízení o platebním rozkazu s uvedením, že věc se musí projednat ve zkráceném řízení. Oznámení o podání odporu se doručí navrhovateli, který má lhůtu deseti dní, aby podal písemnou odpověď. Strany mohou v odporu a odpovědi na něj požádat o nařízení soudního jednání.

Pokud výše pohledávky přesahuje 6 000 eur a navrhovatel nepodá příslušnou žalobu do jednoho měsíce od doručení oznámení o podání odporu, řízení bude zastaveno a navrhovateli bude nařízeno, aby uhradil náklady.

Pokud navrhovatel podá žalobu, oznámení o podání žaloby se doručí žalovanému, který má lhůtu dvaceti dní, aby na ni odpověděl, a věc pokračuje v běžném řízení.

Pokud výše pohledávky přesahuje 6 000 eur, soud poskytne věřiteli lhůtu jednoho měsíce, aby podal žalobu v rámci běžného řízení.

Pokud na základě argumentů uvedených v odporu věřitel nechce v běžném řízení pokračovat, musí žalobu vzít výslovně zpět.

1.8 Účinek nepodání odporu

Pokud dlužník nereaguje na výzvu k úhradě nebo se nedostaví na jednání, soudní tajemník vydá usnesení ukončující řízení o platebním rozkazu a  oznámí to věřiteli, aby věřitel mohl zahájit vykonávací řízení, což může udělat prostým návrhem.

1.8.1 Jaké kroky je třeba podniknout k získání vykonatelného rozhodnutí?

Věřitel musí podat návrh na nařízení výkonu rozhodnutí. Pokud částka přesahuje 2 000 eur, musí návrh podepsat advokát a procesní zástupce.

1.8.2 Je toto rozhodnutí konečné nebo má žalovaný ještě možnost se proti tomuto rozhodnutí odvolat?

Neexistuje opravný prostředek. Jedinou možností je podat námitku proti vykonávacímu řízení z konkrétních důvodů.


Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 02/04/2019

Řízení pro platební rozkaz - Francie


1 Existence řízení o platebním rozkazu

Zjednodušené řízení nazývané řízením o platebním rozkazu (procédure d’injonction de payer) je stanoveno články 1405 až 1425 občanského soudního řádu.

1.1 Předmět řízení

1.1.1 Jaké druhy pohledávek přicházejí v úvahu (např. pouze peněžité pohledávky, pouze pohledávky vyplývající ze smlouvy atd.)?

Toto řízení se vztahuje na vymáhání všech pohledávek, které vyplývají ze smlouvy nebo z povinností stanovených právními předpisy upravujících výkon povolání a odpovídají určité částce.

1.1.2 Je stanovena horní hranice hodnoty pohledávky?

Toto řízení se vztahuje na vymáhání všech pohledávek, které vyplývají ze smlouvy nebo z povinností stanovených právními předpisy upravujících výkon povolání a odpovídají určité částce.

1.1.3 Je použití takového řízení dobrovolné nebo povinné?

Toto řízení je volitelné.

1.1.4 Je řízení použitelné, když žalovaný žije v jiném členském státě nebo ve třetí zemi?

Toto řízení lze výlučně zahájit u soudu, který je příslušný podle místa bydliště žalovaného dlužníka nebo jedno ze žalovaných dlužníků, což vylučuje využití tohoto řízení, pokud se jediný dlužník nachází v zahraničí.

1.2 Příslušný soud

Žaloba se podává k okresnímu soudu (tribunal d’instance), místnímu soudu (juridiction de proximité), předsedovi obchodního soudu (tribunal de commerce) a od 1. ledna 2013 předsedovi krajského soudu (tribunal de grande instance), v závislosti na tom, který soud má v dané věci pravomoc.

Výlučně příslušný je soud v místě bydliště žalovaného dlužníka nebo jednoho ze žalovaných dlužníků. Toto pravidlo je nepominutelnou podmínkou řízení a soudce musí poukázat z moci úřední na svou nepříslušnost.

1.3 Formální požadavky

1.3.1 Je povinné použití standardního formuláře? (pokud ano, kde jej lze získat?)

Mezi formální požadavky patří řada údajů a informací:

  • příjmení, křestní jména, povolání a bydliště věřitelů a dlužníků, nebo u právnických osob forma, název a sídlo společnosti
  • přesný údaj o výši vymáhané částky s rozčleněním na různé součásti a příslušenství pohledávky, jakož i o jejím základu.

Existuje formulář, který není povinný, avšak je vysoce doporučován. Jedná se o formulář CEFRA, který je přístupný na webových stránkách francouzské státní správy (viz webové stránky Ministerstva spravedlnosti) a v soudních kancelářích dotčených soudních orgánů.

1.3.2 Je vyžadováno právní zastoupení?

Žaloba podává přímo věřitel nebo jeho zmocněnec.

1.3.3 Jak podrobně musím odůvodnit nárok?

Odůvodnění pohledávky nemusí být předloženo do podrobností, ale souhrnným způsobem (viz odpověď 1.3.1 výše).

1.3.4 Je nutné předložit písemné důkazy o dotčené pohledávce? Pokud ano, jaké listiny jsou přípustné jako důkaz?

K žalobě musí být připojeny doklady odůvodňující opodstatněnost pohledávky (faktury, nájemní smlouva, kupní smlouva, úvěrová smlouva, vyúčtování …). Uplatňují se obecná pravidla civilního řízení.

1.4 Odmítnutí návrhu

Soudce musí prozkoumat opodstatněnost žaloby, než vydá usnesení o platebním rozkazu, může zamítnout celou žalobu nebo její část, pokud se mu pohledávka nejeví jako opodstatněná.

1.5 Odvolání

Pokud je žaloba zamítnuta, nemá věřitel žádný opravný prostředek, ale může postupovat cestou obecného práva, tj. podat žalobu na zaplacení dlužné částky.

1.6 Odpor

Dlužník má k dispozici jeden měsíc, aby podal odpor prohlášením v soudní kanceláři soudního orgánu, který vydal platební rozkaz nebo doporučeným dopisem zaslaným téže soudní kanceláři. Pro odpor neplatí žádné další formální náležitosti.

1.7 Účinek odporu

Podáním odporu dochází k zahájení řízení. Soudní kancelář soudního orgánu předvolá všechny účastníky (a to i účastníky, kteří nepodali odpor) k soudnímu jednání. Soudní orgán rozhodne v rámci své jurisdikce o původní žalobě, ale také o incidenčních žalobách a obhajobě ve věci samé.

1.8 Účinek nepodání odporu

1.8.1 Jaké kroky je třeba podniknout k získání vykonatelného rozhodnutí?

Po uplynutí lhůty jednoho měsíce od oznámení požádá věřitel soudní kancelář soudu, který vydal platební rozkaz, o vyznačení doložky vykonatelnosti. Pro tuto žádost neplatí žádné formální náležitosti (lze ji podat ústně nebo obyčejným dopisem). Vyznačení doložky vykonatelnosti propůjčuje usnesení všechny účinky kontradiktorního rozsudku.

1.8.2 Je toto rozhodnutí konečné nebo má žalovaný ještě možnost se proti tomuto rozhodnutí odvolat?

Proti tomuto rozhodnutí není možné podat odvolání (appel) ani dovolání (pourvoi en cassation). Napadnout lze pouze, a to dovoláním, způsob připojení doložky vykonatelnosti soudní kanceláří.

Související odkazy

Odkaz se otevře v novém okně.Webové stránky Ministerstva spravedlnosti

Odkaz se otevře v novém okně.Webové stránky Legifrance


Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 26/07/2018

Řízení pro platební rozkaz - Chorvatsko


1 Existence řízení o platebním rozkazu

Chorvatská republika uplatňuje evropský platební rozkaz a řízení pro vydávání těchto rozkazů se řídí ustanoveními občanského soudního řádu (Zakon o parničnom postupku) (Narodne Novine (NN; Úřední věstník Chorvatské republiky), č. 53/91, 91/92, 112/99, 129/00, 88/01, 117/03, 88/05, 2/07, 96/08, 84/08, 123/08, 57/11, 25/13 a 89/14; dále jen „OSŘ“) a Pravidly způsobu podání návrhu na vydání evropského platebního rozkazu a odporu proti evropskému platebnímu rozkazu (Pravilnik o načinu podnošenja zahtjeva za izdavanje europskog platnog naloga i prigovora protiv europskog platnog naloga) (NN č. 124/13).

1.1 Předmět řízení

Řízení pro vydání evropského platebního rozkazu se použije při vymáhání peněžitých pohledávek, jejichž výše je pevně dána a které byly splatné v okamžiku podání návrhu na vydání evropského platebního rozkazu. Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1896/2006 ze dne 12. prosince 2006 (dále jen nařízení (ES) č. 1896/2006) se zavádí řízení o evropském platebním rozkazu a uvedené nařízení se použije v přeshraničních občanských a obchodních právních věcech, bez ohledu na typ soudu, s odchylkami stanovenými nařízením.

1.1.1 Jaké druhy pohledávek přicházejí v úvahu (např. pouze peněžité pohledávky, pouze pohledávky vyplývající ze smlouvy atd.)?

Pohledávky, které se týkají finančních nároků (peněžité pohledávky). Předmětem žaloby mohou být pouze pohledávky, které zakládají smluvní nebo nesmluvní závazky a které jsou nominálně určeny.

1.1.2 Je stanovena horní hranice hodnoty pohledávky?

Není stanovena žádná horní hranice hodnoty pohledávky.

1.1.3 Je použití takového řízení dobrovolné nebo povinné?

Použití tohoto řízení není povinné, neboť žalobce se může rozhodnout, jakým způsobem svůj nárok uplatní, pokud to není v rozporu s právně závaznými pravidly a dobrými mravy. Soud vydá platební rozkaz, i když navrhovatel vydání platebního rozkazu ve své žalobě nenavrhoval, pokud jsou splněny všechny požadavky na jeho vydání. Vydání platebního rozkazu je tedy pro soud povinné, pokud jsou požadavky na jeho vydání splněny.

1.1.4 Je řízení použitelné, když žalovaný žije v jiném členském státě nebo ve třetí zemi?

Ano.

1.2 Příslušný soud

K rozhodování o návrzích na vydání a přezkum – a o poskytování osvědčení o vykonatelnosti – evropského platebního rozkazu podle nařízení (ES) č. 1896/2006 je výlučně příslušný obchodní soud v Záhřebu (Trgovački sud u Zagrebu).

1.3 Formální požadavky

Návrh na vydání evropského platebního rozkazu a odpor proti platebnímu rozkazu se podávají výhradně ve strojově čitelné podobě, pokud se soud domnívá, že strojové zpracování je pro tyto úkony vhodné.

Způsob podání návrhu na vydání evropského platebního rozkazu a odporu proti platebnímu rozkazu se řídí Pravidly způsobu podání návrhu na vydání evropského platebního rozkazu a odporu proti platebnímu rozkazu (Pravilnik o načinu podnošenja zahtjeva za izdavanje europskog platnog naloga i prigovora protiv europskog platnog naloga) (Narodne Novine (NN; Úřední věstník Chorvatské republiky), č. 124/13; dále jen „Pravidla“), která vstoupila v platnost dne 17. října 2013.

1.3.1 Je povinné použití standardního formuláře? (pokud ano, kde jej lze získat?)

Návrh na vydání evropského platebního rozkazu a odpor proti platebnímu rozkazu se podávají na formulářích stanovených nařízením č. 1896/2006 příslušnému soudu v listinné podobě osobně nebo poštou. Použití standardních formulářů v řízení o vydání evropského platebního rozkazu je tedy povinné a formuláře si lze stáhnout z internetové stránky obchodního soudu v Záhřebu (Odkaz se otevře v novém okně.http://sudovi.pravosudje.hr/tszag/).

1.3.2 Je vyžadováno právní zastoupení?

Kterákoli strana – fyzická nebo právnická osoba – je oprávněna se svobodně rozhodnout, zda se bude v řízení jednat sama, nebo zda si najme prostředníka, kterým je obvykle advokát, nestanoví-li ustanovení OSŘ jinak. Zastoupení advokátem tedy není v řízení o vydání evropského platebního rozkazu povinné.

1.3.3 Jak podrobně musím odůvodnit nárok?

Strana je povinna vyplnit formulář A (návrh na vydání evropského platebního rozkazu) ve strojově čitelné podobě. Bod 6 uvedeného formuláře umožňuje vybrat právní důvody, které objasní, k čemu se nárok vztahuje.

1.3.4 Je nutné předložit písemné důkazy o dotčené pohledávce? Pokud ano, jaké listiny jsou přípustné jako důkaz?

Bod 10 formuláře A ukládá straně, aby připojila dostupné důkazy a popsala, k čemu se konkrétní důkazy vztahují. Důkazy a jejich provádění se řídí ustanoveními článků 219–271 OSŘ a soud rozhodne, které z předložených důkazů budou provedeny pro zjištění a vyhodnocení relevantních skutečností. Kromě toho soud podle vlastního uvážení rozhodne, které skutečnosti považuje za prokázané, na základě svědomitého a pečlivého posouzení veškerých důkazů, jednotlivě a jako celek, s přihlédnutím k výsledkům celého řízení.

Více informací o důkazech a jejich provádění naleznete v informačním balíčku nazvaném „Provádění důkazů – Chorvatská republika“ (Izvođenje dokaza – Republika Hrvatska).

1.4 Odmítnutí návrhu

Pro odmítnutí návrhu platí obecné pravidlo v článku 109 OSŘ. Tento článek stanoví, že pokud je návrh nesrozumitelný nebo neobsahuje veškeré nezbytné náležitosti, aby bylo možné na jeho základě jednat, soud nařídí navrhovateli, aby své podání opravil, tj. pozměnil v souladu s poskytnutými pokyny, a návrh vrátí pro účely opravy nebo změny. Podání se považuje za stažené, pokud není ve stanovené lhůtě vráceno soudu a opraveno v souladu s pokyny poskytnutými soudem. Pokud je vráceno bez opravy nebo změny, bude odmítnuto.

1.5 Odvolání

Odpor je jediným opravným prostředkem, který má žalovaný k dispozici, pokud je podán návrh na vydání evropského platebního rozkazu. Ve věci žádosti o přezkum evropského platebního rozkazu podle čl. 20 odst. 1 nebo 2 nařízení (ES) č. 1896/2006 se rozhoduje usnesením, proti kterému nelze podat opravný prostředek. Opravný prostředek proti nařízenému výkonu z důvodů souvisejících s nárokem uvedeným v evropském platebním rozkazu je přípustný pouze v případě, že tyto důvody nastaly po doručení rozkazu a nebylo možné je uvést již v odporu podle článku 16 nařízení č. 1896/2006.

1.6 Odpor

Proti evropskému platebnímu rozkazu může žalovaný podat odpor u soudu původu za použití vzorového formuláře F, který obdrží spolu s evropským platebním rozkazem. Odpor musí být odeslán do 30 dní od doručení rozkazu žalovanému a žalovaný v odporu uvede, že nárok popírá, aniž by musel uvádět důvody.

1.7 Účinek odporu

Pokud žalovaný podá odpor proti evropskému platebnímu rozkazu ve smyslu článku 16 nařízení č. 1896/2006, postupuje se dále podle ustanovení OSŘ týkajících se postupu v případě podání odporu proti platebnímu rozkazu (články 445a a 451–456 OSŘ), s přihlédnutím k ustanovením článku 17 nařízení (ES) č. 1896/2006.

1.8 Účinek nepodání odporu

Pokud do 30 dní od doručení platebního rozkazu žalovanému, s přihlédnutím k přiměřené době pro doručení odporu, nebyl soudu doručen žádný odpor, prohlásí soud evropský platební rozkaz za vykonatelný, k čemuž použije vzorový formulář G.

Vykonatelný evropský platební rozkaz (články 18 a 19 nařízení č. 1896/2006) vydaný soudem v Chorvatské republice je exekučním titulem, na jehož základě se lze v Chorvatské republice domáhat výkonu stejným způsobem jako na základě vykonatelného rozhodnutí chorvatského soudu.

1.8.1 Jaké kroky je třeba podniknout k získání vykonatelného rozhodnutí?

Žalobce musí zpravidla výslovně požádat soud, aby vydal osvědčení o vykonatelnosti, a soud prohlásí evropský platební rozkaz za vykonatelný za použití vzorového formuláře G.

1.8.2 Je toto rozhodnutí konečné nebo má žalovaný ještě možnost se proti tomuto rozhodnutí odvolat?

Žalovaný může požádat o přezkum evropského platebního rozkazu na základě ustanovení článku 507n OSŘ, s přihlédnutím k důvodům uvedeným v článku 20 nařízení (ES) č. 1896/2006, a soud rozhodující o žádosti může výkon odložit na základě příslušných ustanovení zákona o výkonu rozhodnutí upravujících odložení výkonu na návrh dlužníka.


Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 23/08/2018

Řízení pro platební rozkaz - Itálie

Please note that the original language version of this page Italian has been amended recently. The language version you are now viewing is currently being prepared by our translators.
Please note that the following languages: English have already been translated.


1 Existence řízení o platebním rozkazu

Italský občanský soudní řád uvádí mezi zkrácenými řízeními i řízení o platebním rozkazu (procedimento di ingiunzione) (článek 633 a násl.). Jedná se o řízení ex parte, jelikož soud o návrhu věřitele rozhodne, aniž by vyslechl dlužníka nebo aniž by mu umožnil podat odpověď či připomínky.

Dlužník je vyslechnut až posléze, podá-li proti platebnímu rozkazu odpor.

O platební rozkaz lze požádat pouze u některých nároků (nároky na zaplcení peněžní částky nebo dodání konkrétního množství nahraditelného zboží atd.) a s výhradou určitých podmínek stanovených v občanském zákoníku (věřitelé musí například předložit písemný doklad o nároku).

Pokud soud, který nárok projednává, zjistí, že je opodstatněný, nařídí dlužníkovi uhradit příslušnou částku v určité lhůtě, která činí obvykle 40 dnů, vyrozumí však dlužníka rovněž o možnosti podat v téže lhůtě proti platebnímu rozkazu námitku a o tom, že pokud námitku nepodá, nabude platební rozkaz právní moci a může být vykonán.

1.1 Předmět řízení

Řízení se vztahuje na nároky předložené věřiteli s ohledem na dlužnou peněžní částku nebo konkrétní množství nahraditelného zboží nebo jinou osobou, která je oprávněna obdržet určitou movitou věc.

1.1.1 Jaké druhy pohledávek přicházejí v úvahu (např. pouze peněžité pohledávky, pouze pohledávky vyplývající ze smlouvy atd.)?

Pokud se řízení týká peněžité pohledávky, musí být částka přesně stanovena. To v podstatě vylučuje možnost požádat o platební rozkaz vztahující se na mimosmluvní nároky, například požadovat náhradu škody způsobené v důsledku nezákonného jednání.

1.1.2 Je stanovena horní hranice hodnoty pohledávky?

Horní mez neexistuje. O platební rozkaz lze požádat s ohledem na nároky jakékoli hodnoty.

1.1.3 Je použití takového řízení dobrovolné nebo povinné?

Použití řízení o platebním rozkazu není povinné. Věřitel může vždy podat řádnou žalobu.

1.1.4 Je řízení použitelné, když žalovaný žije v jiném členském státě nebo ve třetí zemi?

Ano.

1.2 Příslušný soud

O vydání platebního rozkazu je nutno požádat smírčího soudce (giudice di pace) nebo běžný soud (tribunale), který by byl příslušný v běžném řízení. Smírčí soudce je příslušný k projednání drobných nároků podle kritérií stanovených v článku 7 občanského soudního řádu (viz níže uvedená příloha). Je-li návrh podán u běžného soudu, soud zasedá jako samosoudce.

Nároky týkající se poplatků za poskytnuté právní služby bez ohledu na to, zda byly poskytnuty v souvislosti se soudním či mimosoudním řešením sporu, nebo náhrady nákladů splatné právníkům, soudním vykonavatelům či jiné osobě, která v průběhu soudního řízení poskytla služby, posuzuje soud projednávající věc, které se nárok věřitele týká.

Právníci mohou o vydání platebního rozkazu vůči svým klientům požádat soud v místě, kde jsou zapsáni u advokátní komory (consiglio dell’ordine). Obdobně notáři mohou předložit nároky soudu v místě, kde jsou zapsáni u notářské komory (consiglio notarile) (viz rovněž informační list „Příslušnost soudů“).

1.3 Formální požadavky

Platební rozkaz musí obsahovat informace stanovené v článku 638 občanského soudního řádu (viz níže uvedená příloha) a návrh na jeho vydání musí být podán na podatelně soudu spolu s přílohami.

1.3.1 Je povinné použití standardního formuláře? (pokud ano, kde jej lze získat?)

Nikoli, neexistuje žádný zvláštní formulář.

1.3.2 Je vyžadováno právní zastoupení?

Zpravidla ano. V určitých případech se však mohou žalobci zastupovat u soudu sami. Jedním z nich je případ, kdy nárok projednává smírčí soudce a kdy se nárok týká částky do výše 1 100 EUR; jiným příkladem je případ, kdy je žalobce způsobilý vystupovat jako právník u soudu, který danou věc projednává.

1.3.3 Jak podrobně musím odůvodnit nárok?

Návrh musí objasňovat nárok a důvody, na nichž se nárok zakládá. Důvody nároku nemusí být podrobné a mohou být objasněny pomocí stručného popisu příslušných skutečností a dokladů.

1.3.4 Je nutné předložit písemné důkazy o dotčené pohledávce? Pokud ano, jaké listiny jsou přípustné jako důkaz?

Ano. Písemné důkazy k doložení nároku zahrnují zejména potvrzení dodávky a jednostranné písemné přísliby. Pokud se nárok týká dodávky zboží nebo poskytnutí služeb a toto zboží bylo dodáno nebo služby byly poskytnuty jedním podnikem jinému podniku nebo osobě nevykonávající profesní nebo podnikatelskou činnost, mohou písemné důkazy o nároku zahrnovat rovněž ověřené výpisy z účetních výkazů podniku, který je věřitelem, je-li účetnictví řádně vedeno v souladu se zákonem. Dostatečný písemný důkaz o nároku mohou představovat i obchodní faktury, pokud je k nim připojena orazítkovaná kopie z registru faktur žalobce.

Na nároky týkající se poplatků a náhrady nákladů právníků, notářů a příslušníků jiných profesí a na nároky státu a orgánů veřejné moci se vztahují zvláštní pravidla o podpůrných důkazech.

1.4 Odmítnutí návrhu

Pokud soud zjistí, že nárok není dostatečně doložený, uvědomí o tom žalobce prostřednictvím úředníka soudu, a požádá ho, aby předložil další důkazy. Jestliže žalobce neodpoví nebo návrh stáhne nebo pokud návrh nelze přijmout, soud jej v odůvodněném rozhodnutí zamítne.

V těchto případech lze nárok předložit znovu ve zvláštním nebo běžném řízení.

1.5 Odvolání

Proti zamítnutí nároku nelze podat běžný opravný prostředek ani kasační opravný prostředek.

1.6 Odpor

Pokud soud návrhu vyhoví, vydá platební rozkaz, který musí být žalovanému doručen do 60 dnů ode dne vydání rozhodnutí, je-li toto doručováno v Itálii, nebo do 90 dnů při doručování mimo Itálii.

Po obdržení platebního rozkazu má dlužník 40 dnů na podání námitky proti nároku.

Existuje-li k tomu řádný důvod, lze lhůtu pro podání námitky proti nároku zkrátit na 10 dnů, nebo ji prodloužit na 60 dnů. Pokud žalovaný žije v jiné zemi EU, činí lhůta 50 dnů a lze ji zkrátit na 20 dnů. Jestliže žalovaný žije ve třetí zemi, činí lhůta 60 dnů a lze ji zkrátit na 30 dnů, nebo ji prodloužit na 120 dnů.

Žalovaní mohou nárok napadnout i po uplynutí lhůty, mohou-li prokázat, že o něm nebyli včas informováni kvůli nesprávnému doručení platebního rozkazu nebo kvůli nepředvídané události či vyšší moci. Námitku nelze podat po uplynutí 10 dnů od prvního exekučního opatření.

Námitku proti platebnímu rozkazu (opposizione) je nutno podat soudu, který platební rozkaz vydal, a to prostřednictvím předvolání (citazione), jež je doručeno žalobci na adresu uvedenou v návrhu. Předvolání, v němž je uvedena námitka proti platebnímu rozkazu, musí obsahovat informace, které se v předvolání obvykle vyžadují. Osoba, která námitku podává, musí uvést důvody námitky proti nároku.

1.7 Účinek odporu

Námitka tohoto druhu vede k zahájení běžného soudního řízení, v jehož rámci soud zkoumá platnost nároku na platbu.

1.8 Účinek nepodání odporu

Není-li ve stanovené lhůtě podána námitka nebo nedostaví-li se žalovaný k soudu, soud, který platební rozkaz vydal, jej na návrh žalobce prohlásí za vykonatelný.

1.8.1 Jaké kroky je třeba podniknout k získání vykonatelného rozhodnutí?

Existují čtyři možné scénáře.

První nastává v případě, že dosud neuplynula lhůta pro podání námitky proti nároku. Navrhovatel může soud požádat, aby platební rozkaz prohlásil za předběžně vykonatelný s okamžitým účinkem. Této žádosti lze vyhovět pouze tehdy, jsou-li splněny zvláštní podmínky pro předběžný výkon stanovené v občanském soudním řádu: pokud je nárok založen například na směnce nebo šeku nebo pokud by prodleva při výkonu způsobila věřiteli vážnou újmu. Jako podmínku pro předběžný výkon v této počáteční fázi může soud vyžadovat, aby věřitel složil ve prospěch dlužníka jistotu.

Druhý scénář nastává v případě, kdy dlužník, jemuž byl doručen platební rozkaz, nepodá námitku ve stanovené lhůtě. Pokud k tomu dojde, může věřitel požádat o výkon platebního rozkazu.

Třetí scénář nastává v případě, že dlužník podal námitku a věc se dosud projednává. V tomto případě může věřitel podat žádost o předběžný výkon platebního rozkazu. Této žádosti lze vyhovět pouze tehdy, jsou-li splněny podmínky stanovené v občanském soudním řádu (pokud není například námitka doložena žádným písemným důkazem). Soud může předběžný výkon nařídit rovněž pouze s ohledem na část platebního rozkazu, tj. do výše, která nebyla dlužníkem napadena. Soud může předběžný výkon platebního rozkazu povolit i tehdy, pokud věřitel složí jistotu pokrývající částku možné náhrady s připočtením nákladů a odškodnění.

Čtvrtý scénář nastává, je-li námitka zamítnuta: v důsledku zamítnutí se platební rozkaz stává vykonatelným, pokud tomu tak již nebylo.

Platební rozkazy, které byly prohlášeny za vykonatelné podle některého z výše uvedených scénářů, umožňují věřiteli zapsat soudní zástavní právo vztahující se na majetek dlužníka.

1.8.2 Je toto rozhodnutí konečné nebo má žalovaný ještě možnost se proti tomuto rozhodnutí odvolat?

Platební rozkaz, který se stal vykonatelným kvůli skutečnosti, že dlužník nepodal námitku, lze zrušit ve výjimečných případech stanovených zákonem (je-li například zjištěno, že soudní rozhodnutí bylo vydáno na základě důkazů, s ohledem na něž bylo následně zjištěno, že jsou falešné). Pokud se platební rozkaz dotýká práv třetí osoby, může námitku podat rovněž třetí osoba.

Proti rozsudku, kterým se ukončuje řízení o námitce, lze podat opravný prostředek běžným postupem.

Související přílohy

Platební rozkaz: občanský soudní řád, články 633–656PDF(112 Kb)it

Platební rozkaz: občanský soudní řád: příslušnostPDF(46 Kb)it


Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 02/05/2017

Řízení pro platební rozkaz - Kypr


1 Existence řízení o platebním rozkazu

Neexistuje žádný zvláštní „platební rozkaz“ kromě platebního rozkazu stanoveného v nařízení č. 1896/2006, k jehož provádění bylo přijato procesní nařízení.

1.1 Předmět řízení

1.1.1 Jaké druhy pohledávek přicházejí v úvahu (např. pouze peněžité pohledávky, pouze pohledávky vyplývající ze smlouvy atd.)?

Nepoužitelné.

1.1.2 Je stanovena horní hranice hodnoty pohledávky?

Nepoužitelné.

1.1.3 Je použití takového řízení dobrovolné nebo povinné?

Nepoužitelné.

1.1.4 Je řízení použitelné, když žalovaný žije v jiném členském státě nebo ve třetí zemi?

Nepoužitelné.

1.2 Příslušný soud

Nepoužitelné.

1.3 Formální požadavky

1.3.1 Je povinné použití standardního formuláře? (pokud ano, kde jej lze získat?)

Nepoužitelné.

1.3.2 Je vyžadováno právní zastoupení?

Nepoužitelné.

1.3.3 Jak podrobně musím odůvodnit nárok?

Nepoužitelné.

1.3.4 Je nutné předložit písemné důkazy o dotčené pohledávce? Pokud ano, jaké listiny jsou přípustné jako důkaz?

Nepoužitelné.

1.4 Odmítnutí návrhu

Nepoužitelné.

1.5 Odvolání

Nepoužitelné.

1.6 Odpor

Nepoužitelné.

1.7 Účinek odporu

Nepoužitelné.

1.8 Účinek nepodání odporu

1.8.1 Jaké kroky je třeba podniknout k získání vykonatelného rozhodnutí?

Nepoužitelné.

1.8.2 Je toto rozhodnutí konečné nebo má žalovaný ještě možnost se proti tomuto rozhodnutí odvolat?

Nepoužitelné.


Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 13/05/2019

Řízení pro platební rozkaz - Lotyšsko

Please note that the original language version of this page Latvian has been amended recently. The language version you are now viewing is currently being prepared by our translators.
Please note that the following languages: English have already been translated.


1 Existence řízení o platebním rozkazu

Lotyšské právo umožňuje: nesporný výkon pohledávek (saistību bezstrīdus piespiedu izpildīšana, hlava 50 § 400 až 406 občanského soudního řádu) a soudní výkon pohledávek (saistību piespiedu izpildīšana brīdinājuma kārtībā, hlava 501 § 4061až 40610 občanského soudního řádu).

1.1 Předmět řízení

1.1.1 Jaké druhy pohledávek přicházejí v úvahu (např. pouze peněžité pohledávky, pouze pohledávky vyplývající ze smlouvy atd.)?

Nesporný výkon lze provést u těchto pohledávek:

  1. vyplývajících z dohod týkajících se závazků zajištěných veřejnou hypotékou nebo zástavou vedenou v rejstříku zástav;
  2. vyplývajících z notářsky ověřených dohod na dobu určitou nebo dohod na dobu určitou s rovnocenným právním účinkem týkajících se peněžního plnění nebo vrácení movitého majetku;
  3. vyplývajících z dohod na dobu určitou o nájmu nemovitosti, které jsou notářsky ověřeny nebo zapsány v katastru nemovitostí a které stanoví, že nájemce má povinnost po uplynutí určité doby vyklidit nebo předat pronajatou nemovitost (vyjma bytu) a uhradit splátky nájemného;
  4. vyplývajících z protestované směnky vlastní.

U výše uvedených závazků nelze provést nesporný výkon pohledávky, pokud:

  1. tento výkon směřuje proti majetku ve vlastnictví státu;
  2. závazek zanikl promlčením, přičemž doba promlčení je jednoznačně zjevná z listiny samé.

Lze provést soudní výkon peněžitých pohledávek, které jsou doloženy listinou a které jsou splatné, a závazků k zaplacení náhrady škody stanovených ve smlouvě o dodávce zboží, koupi zboží nebo poskytnutí služeb, jsou-li tyto závazky doloženy listinou a nebyla-li určena lhůta pro plnění.

Nelze provést soudní výkon pohledávky:

  1. na zaplacení za nesplněný závazek;
  2. jestliže není známo ohlášené nebo skutečné bydliště dlužníka;
  3. jestliže se ohlášené bydliště, skutečné bydliště nebo sídlo dlužníka nenachází v Lotyšsku;
  4. jestliže požadovaná sankce převýší částku jistiny dluhu;
  5. jestliže požadovaný úrok převýší částku jistiny dluhu;
  6. peněžité pohledávky, jestliže částka dluhu převýší 15 000 EUR.

1.1.2 Je stanovena horní hranice hodnoty pohledávky?

Ne.

1.1.3 Je použití takového řízení dobrovolné nebo povinné?

Využití tohoto řízení není povinné.

1.1.4 Je řízení použitelné, když žalovaný žije v jiném členském státě nebo ve třetí zemi?

Nelze provést soudní výkon pohledávky, jestliže se ohlášené bydliště, skutečné bydliště nebo sídlo dlužníka nenachází v Lotyšsku.

Nesporný výkon pohledávky je k dispozici, je-li návrh učiněn na základě dokladu o zástavě nemovitého majetku nebo povinnosti vyklidit nebo vrátit pronajatý nemovitý majetek, pokud se daný nemovitý majetek nachází v Lotyšsku. Návrh na nesporný výkon pohledávky na základě hypotečního zástavního listu k lodi lze v Lotyšsku podat v případě, že je hypotéka zapsána v Lotyšsku.

1.2 Příslušný soud

Návrh na nesporný výkon pohledávky se podává u katastrálního oddělení okresního nebo městského soudu (rajona (pilsētas) tiesa):

  1. v jehož obvodu se nachází ohlášené bydliště dlužníka, a pokud takové bydliště neexistuje, pak skutečné bydliště dlužníka, jestliže se návrh týká závazků k peněžitému plnění nebo vrácení movitého majetku nebo závazků ze smluv zajištěných zástavou vedenou v rejstříku zástav;
  2. v jehož obvodu se nachází daná nemovitost, je-li návrh podán na základě dokladu o zřízení zástavního práva k nemovitému majetku nebo povinnosti vyklidit nebo vrátit pronajatý nemovitý majetek; je-li závazek zajištěn více nemovitostmi a návrhy by spadaly do působnosti katastrálních oddělení různých okresních nebo městských soudů, rozhoduje o návrhu katastrální oddělení okresního nebo městského soudu, v jehož obvodu se nachází jedna z nemovitostí, podle volby navrhovatele;
  3. v jehož obvodu je zapsán hypoteční zástavní list k lodi, je-li návrh podán na základě hypotečního zástavního listu k lodi.

Návrh na soudní výkon pohledávky musí být podán u katastrálního oddělení okresního nebo městského soudu, v jehož obvodu se nachází ohlášené bydliště dlužníka, a pokud takové bydliště neexistuje, pak skutečné bydliště nebo sídlo dlužníka.

1.3 Formální požadavky

1.3.1 Je povinné použití standardního formuláře? (pokud ano, kde jej lze získat?)

Návrh na soudní výkon pohledávky by měl být podán v souladu s přílohou 1 nařízení vlády č. 792 ze dne 21. července 2009 o formulářích pro soudní výkon pohledávek.

Na portálu lotyšských soudů na adrese Odkaz se otevře v novém okně.http://www.tiesas.lv je pod záložkou E-Pakalpojumi („e-služby“), E-veidlapas („e-formuláře“) k dispozici formulář návrhu na výkon nesporných pohledávek (pieteikums par strīdu bezstrīdus piespiedu izpildīšanu). Formulář lze stáhnout, vyplnit a vytištěný návrh podat.

1.3.2 Je vyžadováno právní zastoupení?

Ne, není to povinné. Obecná pravidla pro zastupování stanoví hlava 12 občanského soudního řádu.

1.3.3 Jak podrobně musím odůvodnit nárok?

Odůvodnění návrhu nemusí být podrobné.

Návrh na nesporný výkon pohledávky musí uvádět danou povinnost a doklad, na jehož základě chce věřitel pohledávku vymáhat, s uvedením výše jistiny dluhu, která má být vymožena, a veškerých penále a úroků, v případě směnky vlastní pak nákladů spojených s protestem směnky, a náhrady škody stanovené zákonem. K návrhu je nutno přiložit doklad, který tvoří základ pro výkon, a jeho ověřenou kopii, nebo v případě směnky vlastní doklad o protestu směnky, doklad o uhrazení státního poplatku (valsts nodeva) a doklad o tom, že bylo sděleno upozornění, ledaže ze zákona vyplývá, že takové upozornění se nevyžaduje.

Návrh na soudní výkon pohledávky se podává vyplněním standardizovaného formuláře, který uvádí podrobnosti o navrhovateli a dlužníkovi, údaje o povinnosti zaplatit, doklady, na nichž se pohledávka zakládá, a lhůtu pro splnění závazku, požadovanou částku a způsob jejího výpočtu, prohlášení navrhovatele, které osvědčuje, že pohledávka není závislá na protiplnění nebo že veškeré protiplnění bylo plněno, žádost soudu, aby vydal výzvu dlužníkovi a nařídil výkon peněžité pohledávky a úhradu soudních poplatků, a prohlášení, které osvědčuje, že soud obdržel pravdivé informace o skutkovém stavu a že si je navrhovatel vědom toho, že podle trestního zákoníku je podání neopodstatněného návrhu trestným činem.

1.3.4 Je nutné předložit písemné důkazy o dotčené pohledávce? Pokud ano, jaké listiny jsou přípustné jako důkaz?

K návrhu na nesporný výkon pohledávky je nutno přiložit listinu, která má být vykonána, a její ověřenou kopii, nebo v případě směnky vlastní doklad o protestu směnky, doklad o uhrazení státního poplatku a doklad o tom, že bylo sděleno upozornění, ledaže ze zákona vyplývá, že takové upozornění se nevyžaduje (dokladem o sdělení upozornění může být prohlášení soudního exekutora nebo jeho asistenta o tom, že adresát odmítl upozornění přijmout).

Pro soudní výkon pohledávky není třeba předkládat písemné důkazy o pohledávce, ale návrh musí specifikovat doklady, z nichž závazek vyplývá, a lhůtu pro splnění závazku. Pokud dlužník zpochybní platnost povinnosti zaplatit do 14 dnů od přijetí výzvy zaslané soudem, je řízení o soudním výkonu pohledávky soudní výzvou ukončeno. Rozhodnutí ukončit řízení na základě námitky dlužníka nebrání věřiteli podat u soudu ve věci pohledávky řádnou žalobu.

1.4 Odmítnutí návrhu

O nařízení nesporného výkonu pohledávky rozhoduje samosoudce do sedmi dnů od podání návrhu, a to pouze na základě návrhu a jeho příloh, aniž by předem vyrozuměl navrhovatele a dlužníka. Soudce návrh odmítne, pokud je neopodstatněný, pokud je penále uvedené v návrhu nepřiměřené jistině dluhu nebo pokud doklad, který má být základem pro výkon, obsahuje nespravedlivé smluvní podmínky, jež porušují práva spotřebitele.

Jestliže v případě návrhu na soudní výkon pohledávky soud návrh přijme, ale dlužník do 14 dnů od přijetí výzvy zaslané soudem podá odpor a zpochybní platnost povinnosti zaplatit nebo prokáže, že dluh byl uhrazen, soudce řízení ukončí.

1.5 Odvolání

Proti rozhodnutí soudce o návrhu na nesporný výkon pohledávky nebo o návrhu na soudní výkon pohledávky nelze podat žádný opravný prostředek.

1.6 Odpor

O návrhu na nesporný výkon pohledávky rozhoduje samosoudce, který nepřihlíží ke stanovisku dlužníka.

V případě návrhu na soudní výkon pohledávky soudce zašle dlužníkovi výzvu, aby zaplatil částku uvedenou v návrhu, nebo do 14 dnů od přijetí výzvy podal u soudu odpor.

1.7 Účinek odporu

Jestliže v případě návrhu soudní výkon pohledávky dlužník do 14 dnů od přijetí výzvy podá odpor, bude soudní řízení týkající se výkonu pohledávky ukončeno. Jestliže dlužník přistoupí na část návrhu, bude navrhovatel vyrozuměn o jeho odpovědi a o lhůtě, v níž má navrhovatel informovat soud, zda byla splněna část závazku, jejíž výkon byl již přijat. Jestliže navrhovatel nesouhlasí s výkonem části závazku nebo neodpoví ve lhůtě stanovené v oznámení, bude soudní řízení ukončeno.

1.8 Účinek nepodání odporu

Jestliže v případě návrhu na soudní výkon pohledávky dlužník ve lhůtě stanovené ve výzvě nepodá odpor, soudce do sedmi dnů od uplynutí lhůty povolené pro podání odporu rozhodne a nařídí výkon peněžité pohledávky uvedené v návrhu a soudních poplatků.

1.8.1 Jaké kroky je třeba podniknout k získání vykonatelného rozhodnutí?

Soudní výkon pohledávky: rozhodnutí soudce o výkonu peněžité pohledávky uvedené v návrhu nabývá účinnosti okamžitě; jedná se o vykonatelný exekuční titul, který lze vykonat podle pravidel pro výkon soudních rozhodnutí.

Nesporný výkon pohledávky: soudce poté, co přezkoumá platnost návrhu a shledá, že by návrh měl být přijat, vydá rozhodnutí, v němž určí, který závazek má být vymáhán a v jakém rozsahu. Rozhodnutí soudce nabývá účinnosti okamžitě; jedná se vykonatelný exekuční titul, který lze vykonat podle pravidel pro výkon soudních rozhodnutí. Rozhodnutí soudce se předá k výkonu spolu s ověřenou kopií dokladu, který tvoří základ pro výkon.

1.8.2 Je toto rozhodnutí konečné nebo má žalovaný ještě možnost se proti tomuto rozhodnutí odvolat?

Proti rozhodnutí soudce o návrhu na nesporný výkon pohledávky nebo o návrhu na soudní výkon pohledávky nelze podat žádný opravný prostředek. Pokud je však dlužník toho názoru, že pohledávka navrhovatele je ze své podstaty neodůvodněná, může proti věřiteli podat žalobu na zpochybnění pohledávky (v případě nesporného výkonu pohledávky do šesti měsíců od data odeslání ověřené kopie rozhodnutí soudce a v případě soudního výkonu pohledávky do tří měsíců od data odeslání ověřené kopie rozhodnutí). Pokud dlužník takovou žalobu podá, může žádat o pozastavení výkonu pohledávky; jestliže již věřitel byl v řízení o výkonu rozhodnutí uspokojen, může dlužník žádat o zajištění pohledávky. Žaloba se podává podle občanského soudního řádu u soudu, který projednával dřívější návrh na nesporný výkon pohledávky nebo na soudní výkon pohledávky. Pokud však žaloba spadá do příslušnosti krajského soudu, měla by být podána u krajského soudu, do jehož příslušností spadá katastrální oddělení okresního nebo městského soudu, které projednávalo předchozí návrh.


Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 07/02/2019

Řízení pro platební rozkaz - Litva


1 Existence řízení o platebním rozkazu

Návrhy na vydání evropského platebního rozkazu se projednávají podle pravidel stanovených v kapitole XXIII občanského soudního řádu Litevské republiky (Lietuvos Respubklikos civilinio proceso kodeksas) s výhradou výjimek uvedených v tomto soudním řádu.

1.1 Předmět řízení

1.1.1 Jaké druhy pohledávek přicházejí v úvahu (např. pouze peněžité pohledávky, pouze pohledávky vyplývající ze smlouvy atd.)?

Řízení stanovené v kapitole XXIII občanského soudního řádu Litevské republiky se použije ve věcech, ve kterých se věřitel domáhá zaplacení peněžité pohledávky (vyplývající ze smlouvy, občanskoprávní odpovědnosti, pracovněprávních vztahů, vyživovací povinnosti atd.).

1.1.2 Je stanovena horní hranice hodnoty pohledávky?

Ne.

1.1.3 Je použití takového řízení dobrovolné nebo povinné?

Záležitosti uvedené v kapitole XXIII občanského soudního řádu mohou být projednávány rovněž v rámci obecného sporného řízení nebo písemného řízení podle volby věřitele.

1.1.4 Je řízení použitelné, když žalovaný žije v jiném členském státě nebo ve třetí zemi?

Podle kapitoly XXIII občanského soudního řádu se návrhy neposuzují, pokud dlužník žije nebo má sídlo v zahraničí.

Pokud je na základě nároku věřitele zahájeno řízení a po vydání platebního rozkazu se ukáže, že bydliště nebo pracoviště dlužníka jsou neznámé, soud platební rozkaz zruší a návrh věřitele zůstane nevyřešený. Proti takovémuto soudnímu rozhodnutí nelze podat samostatný opravných prostředek. Za těchto okolností může soud zrušit platební rozkaz a ponechat návrh věřitele nevyřešený pouze v případě, že soud nejdříve poskytl věřiteli lhůtu k vyjasnění dlužníkova bydliště nebo pracoviště nebo k podniknutí kroků umožňujících soudu doručit procesní písemnosti jiným způsobem.

1.2 Příslušný soud

Návrhy na vydání platebního rozkaz projednávají okresní soudy podle místa bydliště.

1.3 Formální požadavky

Kromě obecných požadavků na obsah a formu procesních písemností musí návrh na vydání platebního rozkaz uvádět:

  1. jméno, příjmení, osobní identifikační kód a adresu věřitele, nebo pokud je věřitel právnickou osobou, úplný název, zapsané sídlo, identifikační kód a aktuální číslo účtu věřitele, údaje o příslušné úvěrové instituci, a pokud návrh podává zástupce, jméno a adresu zástupce věřitele;
  2. jméno, příjmení, osobní identifikační číslo (je-li známo), adresu a pracoviště (je-li známo) dlužníka, a pokud je dlužník právnickou osobou, úplný název, zapsané sídlo, identifikační kód a aktuální číslo účtu (je-li známo) dlužníka a údaje o příslušné úvěrové instituci (je-li známa);
  3. výši pohledávky;
  4. pokud se pohledávka týká přiznání úroků nebo penále za pozdní platbu, sazbu, výši a období úroku nebo penále za pozdní platbu;
  5. pohledávku, její skutkový základ a podpůrné důkazy;
  6. odůvodněnou žádost o uplatnění předběžných opatření vůči dlužníkovi, pokud existují důvody pro tento krok a jsou k dispozici informace o majetku dlužníka;
  7. potvrzení, že neexistuje důvod stanovený v čl. 431 odst. 2 občanského soudního řádu Litevské republiky (pokud je vydán platební rozkaz, povinnost (nebo část povinnosti) věřitele, v jejíž souvislosti se nárokuje platba, nebyla splněna a dlužník její splnění vyžaduje; některé z povinností nelze splnit a věřitel splnění této části povinností vyžaduje; dlužník žije nebo má zapsané sídlo v zahraničí; bydliště nebo pracoviště dlužníka jsou neznámé);
  8. seznam písemností připojených k návrhu.

Návrh na přiznání výživného musí také obsahovat datum a místo narození dlužníka, datum narození a bydliště příjemce (pokud je návrh podáván jménem jiné osoby než samotným příjemcem), požadovanou výši měsíčního výživného a dobu, na kterou se platba požaduje.

1.3.1 Je povinné použití standardního formuláře? (pokud ano, kde jej lze získat?)

Doporučuje se použití vzorového formuláře schváleného ministrem spravedlnosti.

Vzorový formulář návrhu na vydání platebního rozkazu je k dispozici na portálu elektronických služeb litevských soudů Odkaz se otevře v novém okně.https://e.teismas.lt/lt/public/documentstemplates/.

1.3.2 Je vyžadováno právní zastoupení?

Ne.

1.3.3 Jak podrobně musím odůvodnit nárok?

Toto není upraveno.

1.3.4 Je nutné předložit písemné důkazy o dotčené pohledávce? Pokud ano, jaké listiny jsou přípustné jako důkaz?

Návrh na vydání platebního rozkazu nemusí být doplněn o žádné důkazy.

1.4 Odmítnutí návrhu

Soud odmítne návrh na vydání platebního rozkazu v těchto případech:

— v situacích uvedených v čl. 137 odst. 2 občanského soudního řádu Litevské republiky (spor by neměl být předmětem občanského řízení před soudem; konkrétní soud není příslušný k rozhodování nároku; osoba, která podala k soudu návrh, nesplnila předchozí pokus o mimosoudního řešení zákonem stanovený pro daný druh věcí; byl vynesen platný rozsudek nebo rozhodčí nález týkající se sporu mezi týmiž stranami zahrnující tentýž předmět sporu a založený na týchž důvodech nebo existuje platné soudní rozhodnutí uznávající, že se žalobce vzdává nároku, nebo schvalující dohodu o usmíření stran; před soudem se projednává spor mezi týmiž stranami zahrnující tentýž předmět sporu a založený na týchž důvodech; strany uzavřely dohodu o postoupení sporu rozhodčímu soudu; návrh byl podán nesvéprávnou osobou; návrh byl jménem účastníka podán osobou, která není v dané věci oprávněna jednat),

— návrh nesplňuje požadavky na přípustnost stanovené v čl. 431 odst. 1 a 2 občanského soudního řádu Litevské republiky nebo není jasně odůvodněn.

1.5 Odvolání

Rozhodnutí, kterým se návrh odmítá, lze napadnout podáním samostatného opravného prostředku.

1.6 Odpor

Dlužník může podat odpor proti nároku věřitele nebo jeho části k soudu, který platební rozkaz vydal. Pokud dlužník splnil část nároku věřitele nebo pokud uznává část nároku, ačkoli jej nesplnil, může napadnout platnost zbývající části nároku věřitele.

Odpor dlužníka musí být podán písemně do dvaceti dní od data doručení platebního rozkazu dlužníkovi. Odpor musí splňovat obecné požadavky stanovené pro obsah a formu procesních písemností, s výjimkou požadavku na odůvodnění. Pokud dlužník ze závažných důvodů podá odpor po uplynutí stanovené lhůty, může soud lhůtu na žádost dlužníka obnovit. Rozhodnutí, kterým se tato žádost dlužníka odmítá, lze napadnout podáním samostatného opravného prostředku.

1.7 Účinek odporu

Pokud soud obdrží odpor dlužníka, musí věřitele informovat nejpozději do tří pracovních dní o tom, že věřitel může podat žalobu podle obecných pravidel, kterými se řídí sporná řízení (včetně pravidel soudní příslušnosti), a uhradit zbývající část soudního poplatku nejpozději do čtrnácti dní od vyrozumění soudu. Žádné předběžné opatření uložené soudem nesmí být zrušeno před uplynutím lhůty pro podání žaloby.

Pokud dlužník splní část nároků věřitele, jak nařídil soud, nebo uzná část nároku, ačkoli jej nesplní, a napadne pouze zbývající část nároku věřitele, soud vydá nový platební rozkaz, kterým uzná nárok v rozsahu, v jakém dlužník nepodal odpor v souladu s pravidly příslušné kapitoly. Pokud dlužník napadne platební rozkaz pouze v souvislosti s přiznáním procesních nákladů, soud rozhodne ohledně náhrady těchto nákladů soudním rozhodnutím. Věřitel může podat žalobu na nesplněnou část svých nároků v řízení stanoveném v příslušném článku.

1.8 Účinek nepodání odporu

Pokud věřitel nepodá k soudu řádně vyhotovenou žalobu ve lhůtě čtrnácti dní, návrh věřitele se bude považovat za nepodaný a bude věřiteli soudním rozhodnutím vrácen; platební rozkaz a veškerá předběžná opatření, která byla doposud uplatněna, budou zrušena. Toto rozhodnutí lze napadnout podáním samostatného opravného prostředku, ačkoli to věřiteli nebrání v podání žaloby v obecném řízení.

1.8.1 Jaké kroky je třeba podniknout k získání vykonatelného rozhodnutí?

Platební rozkaz nabývá účinku, pokud ve lhůtě dvaceti dní dlužník nepodá odpor proti jeho vydání. Platební rozkaz nesmí být vykonán před uplynutím uvedené lhůty, ani v naléhavých případech.

1.8.2 Je toto rozhodnutí konečné nebo má žalovaný ještě možnost se proti tomuto rozhodnutí odvolat?

Platební rozkaz nelze napadnout odvoláním ani kasačním opravným prostředkem.


Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 27/07/2018

Řízení pro platební rozkaz - Lucembursko


1 Existence řízení o platebním rozkazu

Kromě řízení o evropském platebním rozkazu podle nařízení (ES) č. 1896/2006 ze dne 12. prosince 2006 obsahuje lucemburský právní řád také možnost rychlého vymáhání pohledávek prostřednictvím řízení o vydání platebního rozkazu (ordonannce sur requête) u obvodních soudů (tribunal d’arrondissement) (pro pohledávky přesahující 10 000 EUR). Řízení u smírčích soudů (pro pohledávky do výše 10 000 EUR) je popsáno v části věnované řízení o drobných nárocích: viz „Drobné nároky – Lucembursko“.

1.1 Předmět řízení

Dotčená osoba může buď podat návrh na nařízení předběžných opatření (action en référé) nebo zahájit řízení o vydání platebního rozkazu (ordonnance sur requête, provision sur requête).

Po řízení o nařízení předběžných opatření musí následovat ještě řízení o meritu pohledávky, z čehož vyplývá, že je tento postup relativně nákladný.

Právní úprava řízení o vydání platebního rozkazu představuje v konečném důsledku nejrychlejší a ekonomicky nejvýhodnější způsob, jak vymoci pohledávku.

Řízení se liší podle výše vymáhané částky.

1.1.1 Jaké druhy pohledávek přicházejí v úvahu (např. pouze peněžité pohledávky, pouze pohledávky vyplývající ze smlouvy atd.)?

Řízení o vydání platebního rozkazu lze použít pro peněžité nároky, jejichž výše přesahuje 10 000 EUR jistiny (bez úroků a nákladů řízení).

Řízení o vydání platebního rozkazu lze zahájit pouze proti dlužníkům, kteří mají bydliště v Lucembursku.

Řízení o vydání platebního rozkazu lze použít pouze pro písemně doložené peněžité pohledávky. Nelze jej tedy uplatnit např. pro účely rychlé náhrady škody.

1.1.2 Je stanovena horní hranice hodnoty pohledávky?

Není.

1.1.3 Je použití takového řízení dobrovolné nebo povinné?

Dobrovolné.

1.1.4 Je řízení použitelné, když žalovaný žije v jiném členském státě nebo ve třetí zemi?

Řízení o evropském platebním rozkazu.

1.2 Příslušný soud

Věřitel, který usiluje o vydání platebního rozkazu na částku přesahující 10 000 EUR, se musí obrátit na předsedu obvodního soudu (président du tribunal d’arrondissement), který je místně příslušný podle místa bydliště dlužníka, nemůže-li využít platné doložky o volbě příslušnosti. Na území Lucemburského velkovévodství existují dva obvodní soudy, a sice v Lucemburku a v Diekirchu.

Uplatní se běžná pravidla příslušnosti soudů.

1.3 Formální požadavky

Návrh na vydání rozkazu na základě návrhu musí být podán vedoucímu soudní kanceláře obvodního soudu. Pod sankcí neplatnosti musí obsahovat jména, příjmení, povolání a místa bydliště či pobytu žalobce (věřitele) i žalovaného (dlužníka), předmět návrhu, odůvodnění a důkazní materiál.

1.3.1 Je povinné použití standardního formuláře? (pokud ano, kde jej lze získat?)

Neexistuje žádný předepsaný formulář.

1.3.2 Je vyžadováno právní zastoupení?

Pro účely podání návrhu na vydání platebního rozkazu není nutné zastoupení advokátem.

1.3.3 Jak podrobně musím odůvodnit nárok?

Věřitel musí uvést předmět svého návrhu (tedy výši nárokované částky) a uvést odůvodnění (tedy příčiny vzniku pohledávky). Tento výklad může být stručný, musí však v každém případě obsahovat relevantní důvody. Rozsah požadovaných informací závisí na složitosti věci: pokud ze samotných dokumentů důvody jasně vyplývají, postačí jen stručné shrnutí.

1.3.4 Je nutné předložit písemné důkazy o dotčené pohledávce? Pokud ano, jaké listiny jsou přípustné jako důkaz?

Věřitel je povinen přiložit ke svému návrhu písemné poklady. Právě na základě těchto přiložených dokumentů soud rozhodne o tom, zda návrhu vyhoví.

Přípustné je pouze předložení „dokumentů“, neboť v tomto stadiu řízení nemůže věřitel prokazovat opodstatněnost své pohledávky jinými prostředky, například svědeckými výpověďmi.

1.4 Odmítnutí návrhu

Soud návrh zamítne, pokud se domnívá, že existence pohledávky nebyla poskytnutými dokumenty dostatečně prokázána.

Rozhodnutí o zamítnutí musí být – stejně jako všechna ostatní soudní rozhodnutí – odůvodněno.

1.5 Odvolání

Proti rozhodnutí o zamítnutí nelze podat žádný opravný prostředek. Toto rozhodnutí však nebrání věřiteli v tom, aby zahájil další řízení, ať již u soudu, který rozhoduje ve věci samé, nebo u soudu, který rozhoduje o předběžných opatřeních.

1.6 Odpor

Dlužník, proti němuž byl vydán platební rozkaz, může proti němu podat odpor, a sice ve lhůtě patnácti dnů.

Odpor musí mít formu písemného prohlášení, které podá v podatelně soudu žalovaný nebo jeho právní zástupce. Musí obsahovat alespoň stručný výčet důvodů, o něž se opírá, a musí být doplněn veškerými dokumenty, jimiž lze odpor odůvodnit.

Vedoucí soudní podatelny zapíše prohlášení o odporu do rejstříku soudu, vydá potvrzení o tomto zápisu osobě, která odpor podala, a oznámí podání odporu žalobci.

Je nicméně třeba poukázat na skutečnost, že i když lhůta pro podání odporu činí patnáct dnů, odpor může být ve skutečnosti podán až do okamžiku, kdy věřitel podá návrh na nařízení exekuce. Vzhledem k tomu, že se stává jen zřídka, aby věřitel podal návrh na nařízení exekuce okamžitě po uplynutí patnácti dnů, má tedy dlužník zpravidla k dispozici delší lhůtu, než jakou stanoví zákon, ovšem s nižší mírou jistoty.

1.7 Účinek odporu

Pokud dlužník podá odpor, řízení se přeruší, což znamená, že bezprostřední nařízení exekuce již není možné. Některé účinky doručení nicméně přetrvávají: například ode dne, kdy byl rozkaz doručen dlužníkovi, nadále narůstají úroky.

Odpor je poté přezkoumán soudem. Je-li uznán za opodstatněný, soud tuto skutečnost konstatuje v usnesení s odůvodněním a dříve vydaný rozkaz zruší. Pokud byl odpor shledán za pouze částečně opodstatněný, soud nařídí platbu té části pohledávky, která byla uznána za opodstatněnou. Pokud byl odpor zamítnut, vyjádří to soud usnesením.

Důležité je, že v rámci tohoto řízení se může soud vyslovit i bez vyslechnutí účastníků řízení. Soud je oprávněn předvolat účastníky řízení na jednání, avšak veřejné ústní jednání není povinné.

1.8 Účinek nepodání odporu

Pokud dlužník nepodá odpor do patnácti dnů ode dne doručení, věřitel může podat k soudu návrh na nařízení exekuce.

1.8.1 Jaké kroky je třeba podniknout k získání vykonatelného rozhodnutí?

Věřitel nebo jeho právní zástupce musí podat návrh soudní kanceláři formou písemného prohlášení, které se zapíše do rejstříku.

1.8.2 Je toto rozhodnutí konečné nebo má žalovaný ještě možnost se proti tomuto rozhodnutí odvolat?

Pokud byl rozkaz doručen osobně dlužníkovi, má coby exekuční titul účinky kontradiktorního usnesení a nelze jej již napadnout jinak než odvoláním podaným do patnácti dnů od doručení. Pokud naopak dojde k tomu, že se nepodaří doručit do vlastních rukou dlužníka, má coby exekuční titul účinky rozsudku pro zmeškání, proti němuž lze podat námitku do osmi dnů od jeho doručení, přičemž tato lhůta běží současně s lhůtou pro odvolání.

Související odkazy

Odkaz se otevře v novém okně.http://www.legilux.lu/; Odkaz se otevře v novém okně.https://justice.public.lu/fr.html


Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 08/05/2019

Řízení pro platební rozkaz - Malta

Please note that the original language version of this page English has been amended recently. The language version you are now viewing is currently being prepared by our translators.


1 Existence řízení o platebním rozkazu

Maltské právo má zvláštní řízení týkající se nerozporovaných nároků podle článku 166A kapitoly 12 Sbírky zákonů Malty (organizační a občanský soudní řád).

1.1 Předmět řízení

Toto řízení lze využít v případě, že dluh nepřekračuje částku 23 293,73 EUR.

1.1.1 Jaké druhy pohledávek přicházejí v úvahu (např. pouze peněžité pohledávky, pouze pohledávky vyplývající ze smlouvy atd.)?

Pomocí tohoto řízení lze vymáhat peněžní nároky, které jsou jisté, likvidní a splatné a netýkají se provedení žádného úkonu, jejichž hodnota nepřesahuje 23 293,73 EUR. Pokud nárok není likvidní, může věřitel postupovat podle tohoto článku, jestliže vymáhaný nárok omezí na částku, která nepřesahuje 23 293,73 EUR, a výslovně uvede, že nevymáhá část svého nároku, která tuto částku přesáhuje.

Věřitel může toto řízení využít pouze tehdy, pokud je dlužník přítomen na Maltě a není podle právních předpisů nezletilý či nezpůsobilý a dluh nepochází z pozůstalosti bez dědiců.

1.1.2 Je stanovena horní hranice hodnoty pohledávky?

Ano, horní limit je 23 293,73 EUR.

1.1.3 Je použití takového řízení dobrovolné nebo povinné?

Použití tohoto řízení není povinné.

1.1.4 Je řízení použitelné, když žalovaný žije v jiném členském státě nebo ve třetí zemi?

Ne, toto řízení je možné využít pouze tehdy, pokud je dlužník přítomen na Maltě.

1.2 Příslušný soud

Pro toto řízení je příslušným soudem smírčí soud na ostrově Malta nebo na ostrově Gozo (nižší příslušnost).

1.3 Formální požadavky

Věřitel vyhotoví platební rozkaz (judicial letter), jehož obsah potvrdí přísahou. Platební rozkaz popisuje příčinu nároku, důvody, proč je důvodný, a skutečnosti, které předmětný nárok dokládají, jinak je neplatný. Platební rozkaz musí rovněž obsahovat poučení dlužníka, že pokud do třiceti dnů ode dne doručení platebního rozkazu nepopře uvedený nárok, stane se platební rozkaz exekučním titulem. Platební rozkaz doručí věřitel dlužníkovi.

1.3.1 Je povinné použití standardního formuláře? (pokud ano, kde jej lze získat?)

Neexistuje žádný standardní formulář. Každý platební rozkaz však musí na začátku uvádět tato slova:

„Tento platební rozkaz je zaslán podle článku 166a kapitoly 12 a pokud na něj neodpovíte do třiceti (30) dnů, bude představovat exekuční titul. Je proto ve vašem zájmu obrátit se neprodleně na advokáta nebo právního zmocněnce.“

1.3.2 Je vyžadováno právní zastoupení?

Ano, platební rozkaz musí podepsat advokát. Dlužníka, který si přeje odpovědět na zmíněný platební rozkaz a popřít tak nárok, nemusí zastupovat advokát ani právní zmocněnec.

1.3.3 Jak podrobně musím odůvodnit nárok?

Odůvodnění nároku musí být podrobné. V platebním rozkazu musí být vylíčen důvody vzniku a existence nároku a skutečnosti, které předmětný nárok dokládají, jinak je platební rozkaz neplatný.

1.3.4 Je nutné předložit písemné důkazy o dotčené pohledávce? Pokud ano, jaké listiny jsou přípustné jako důkaz?

Ne, právní předpisy nepožadují, aby byly předloženy písemné důkazy předmětného nároku. Požadují však místopřísežné prohlášení skutečností odůvodňujících nárok.

1.4 Odmítnutí návrhu

Tento procesní příkaz k zaplacení není činěn žalobou (application), ale platebním rozkazem (judicial letter). Soud tudíž nemůže nárok zamítnout, jestliže jej dlužník nepopře. Pokud dlužník nárok popře, nemůže věřitel přistoupit k vymáhání částky na základě platebního rozkazu a musí podat žalobu. Je třeba uvést, že popře-li dlužník řádným způsobem nárok uvedený v platebním rozkazu, nelze již se vůči němu domáhat stejného nároku prostřednictvím platebního rozkazu.

1.5 Odvolání

V tomto řízení není možné podat opravné prostředky. Pokud dlužník nárok popře, musí věřitel podat žalobu. Pokud však dlužník nárok nepopře do třiceti dnů ode dne doručení platebního rozkazu, stane se platební rozkaz exekučním titulem. Dlužník v této fázi může do dvaceti dnů od prvního doručení exekučního titulu nebo jiného soudního úkonu tento exekuční titul napadnout. Exekuční titul soud zruší a prohlásí za neplatný, pokud shledá, že:

i) dlužník o zmíněném platebním rozkazu nevěděl, protože mu nebyl řádně doručen; nebo

ii) platební rozkaz neobsahoval zákonem stanovené povinné prvky (zmíněné výše).

1.6 Odpor

Když dlužník obdrží platební rozkaz, může nárok věřitele popřít.

1.7 Účinek odporu

Pokud dlužník řádným způsobem popře nárok, věřitel nemůže pokračovat v řízení o vydání platebního rozkazu. Pokud dlužník řádným způsobem nárok popře, není možné proti němu opětovně použít zvláštní řízení popsané v této části, pokud jde o stejný nárok, jaký byl předmětem platebního rozkazu.

1.8 Účinek nepodání odporu

Není-li nárok popřen, může věřitel pokračovat v řízení a získat exekuční titul.

1.8.1 Jaké kroky je třeba podniknout k získání vykonatelného rozhodnutí?

Platební rozkaz (jehož nárok nebyl popřen) musí být zaregistrován. Žadatel o registraci platebního rozkazu, který splňuje podmínky pro to stát se exekučním titulem, musí vedoucímu kanceláře soudu předložit ověřenou kopii platebního rozkazu, včetně dokladu o doručení, a případně kopii všech odpovědí, které na platební rozkaz obdržel.

Poté, co vedoucí kanceláře obdrží uvedené listiny, musí je zkontrolovat a ověřit, zda dlužník ve stanovené lhůtě zaslal odpověď, a pokud shledá, že jsou splněny podmínky pro registraci platebního rozkazu jako exekučního titulu, provede registraci v rejstříku platebních rozkazů – exekučních titulů (Register of Judicial Letters as Executive Titles), který vede pro účely článku 166A.

1.8.2 Je toto rozhodnutí konečné nebo má žalovaný ještě možnost se proti tomuto rozhodnutí odvolat?

Opravný prostředek neexistuje, exekuční titul získaný v souladu s ustanoveními toto článku však může smírčí soud na ostrově Malta nebo smírčí soud pro ostrov Gozo na žádost zrušit, prohlásit za neplatný a bez účinku, a to do dvaceti dnů od prvního doručení exekučního titulu nebo jiného soudního aktu vydaného podle tohoto titulu, a soud shledá, že:

a) dlužník o zmíněném platebním rozkazu nevěděl, protože mu nebyl řádně doručen; nebo

b) platební rozkaz neobsahoval všechny požadované prvky.


Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 22/03/2017

Řízení pro platební rozkaz - Nizozemí


1 Existence řízení o platebním rozkazu

Lze rozlišovat mezi řízením o evropském platebním rozkazu a řízeními, která se týkají vymáhání dluhů a jiných nároků v Nizozemsku. Více informací o řízeních v Nizozemsku viz „Drobné nároky“.

Řízení o evropském platebním rozkazu (nařízení (ES) č. 1896/2006, které vstoupilo v platnost dne 12. prosince 2008) umožňuje vymáhání nesporných, přeshraničních nároků v občanských a obchodních věcech za pomoci jednotného řízení na základě standardních formulářů (Odkaz se otevře v novém okně.http://www.overheid.nl/).

Přeshraničním případem je spor, v němž alespoň jedna ze stran má bydliště nebo místo obvyklého pobytu v jiném členském státě, než je členský stát soudu, u něhož byla podána žaloba. Řízení o evropském platebním rozkazu bylo zavedeno za účelem vymáhání peněžitých pohledávek na konkrétní částku, jež jsou splatné v době, kdy je podán návrh na vydání evropského platebního rozkazu.

Toto nařízení se použije mezi všemi zeměmi EU, s výjimkou Dánska. Nizozemsko přijalo prováděcí zákon (Uitvoeringswet (EBB-Vo)) ze dne 29. května 2009, kterým se provádí nařízení o evropském platebním rozkazu v Nizozemsku.

Nizozemsko nemá jednotné řízení pro vymáhání nesporných, přeshraničních peněžitých pohledávek. Platební rozkaz byl zrušen koncem roku 1991 zavedením řízení před kantonálním soudem. Aby strana uplatnila svá práva vůči dlužníkovi, který nespolupracuje, je v těchto případech vyžadováno řízení s předvoláním k ústnímu jednání. Viz také „Drobné nároky“ a „Jak postupovat?“.

Řízení o evropském platebním rozkazu bylo zavedeno pro nároky převyšující 2 000 eur.

V rámci řízení se návrh na vydání evropského platebního rozkazu podává písemně za použití standardních formulářů. Tyto formuláře jsou dostupné ve všech úředních jazycích v části Dynamické formuláře na portálu evropské e-Justice (https://e-justice.europa.eu).

V Nizozemsku byl jako soud příslušný k projednávání návrhů v rámci řízení o evropském platebním rozkazu určen okresní soud (Rechtsbank) v Haagu. Nizozemsko se rozhodlo, že pro účely tohoto řízení bude přijímat formuláře pouze v nizozemštině. Soud projednávající návrh na vydání evropského platebního rozkazu bude účtovat soudní poplatky. Více informací o příslušných sazbách soudních poplatků naleznete na internetových stránkách (Odkaz se otevře v novém okně.http://www.rechtspraak.nl/).

Návrh na vydání evropského platebního rozkazu

Návrh na vydání evropského platebního rozkazu se podává k okresnímu soudu v Haagu za použití formuláře A (https://e-justice.europa.eu).

Pokud je formulář A neúplný, soud použije formulář B a umožní žalobci návrh v určité lhůtě doplnit nebo opravit.

Pokud návrh splňuje pouze některé ze stanovených podmínek, soud použije formulář C a navrhne žalobci změny původního návrhu. Žalobce musí na tento návrh reagovat ve lhůtě stanovené soudem. Pokud žalobce tento návrh na změnu přijme, soud vydá evropský platební rozkaz pro tu část návrhu, která je přijata. Pokud si to žalobce přeje, může zkusit vymáhat zbývající část nároku podle vnitrostátního práva. Pokud žalobce ve lhůtě stanovené soudem neodpoví nebo odmítne přijmout změny navrhované v jeho původním návrhu, soud původní žádost v plném rozsahu odmítne. Za předpokladu, že formulář návrhu splňuje všechny požadavky, soud obvykle vydá evropský platební rozkaz do 30 dní (za použití formuláře E).

Odpor proti evropskému platebnímu rozkazu

Soud oznámí evropský platební rozkaz žalovanému tak, že rozkaz zašle doporučeným dopisem s dodejkou, nebo prostřednictvím oznámení soudním vykonavatelem. Žalovaný bude informován, že má k dispozici tyto možnosti:

  • zaplatit žalobci částku uvedenou v platebním rozkazu nebo
  • do 30 dní od doručení rozkazu nebo jeho oznámení žalovanému podat odpor za použití standardního formuláře F.

Pokud je podán odpor, řízení o evropském platebním rozkazu se ukončí. Řízení pak pokračuje podle pravidel vnitrostátního procesního práva (viz také oddíl 1.7). Pokud žalovaný ve stanovené lhůtě odpor nepodá, soud původu prohlásí evropský platební rozkaz za vykonatelný (za použití standardního formuláře G) a zašle toto prohlášení žalobci.

Platební rozkaz, který je prohlášen za vykonatelný v členském státě původu, bude uznán v každém členském státě a může být vykonán v kterémkoli členském státě, aniž je nutné získat doložku vykonatelnosti.

1.1 Předmět řízení

Evropský platební rozkaz lze získat pro peněžní nároky v občanských a obchodních věcech, které jsou splatné a mají povahu „přeshraničních nároků“ (viz také oddíl 1.1.1). Přeshraniční nárok existuje, pokud mají věřitel a dlužník bydliště v různých členských státech EU.

1.1.1 Jaké druhy pohledávek přicházejí v úvahu (např. pouze peněžité pohledávky, pouze pohledávky vyplývající ze smlouvy atd.)?

Věcná působnost evropského platebního rozkazu je omezena na občanské a obchodní věci. Z působnosti evropského platebního rozkazu jsou vyloučeny:

  • daňové věci,
  • celní věci,
  • správní věci,
  • věci týkající se odpovědnosti státu,
  • věci v oblasti insolvenčního práva, práva v oblasti majetkových poměrů v manželství, dědického práva a sociálního zabezpečení a
  • věci související s mimosmluvními závazky (zejména na základě protiprávního jednání), pokud nejsou předmětem dohody mezi stranami nebo nedošlo k uznání dluhu nebo se nevztahují na peněžité pohledávky ze spoluvlastnictví.

1.1.2 Je stanovena horní hranice hodnoty pohledávky?

Pro řízení o evropském platebním rozkazu nebo pro řízení o vnitrostátním vymáhání dluhů neexistuje žádná horní hranice.

1.1.3 Je použití takového řízení dobrovolné nebo povinné?

Řízení o evropském platebním rozkazu je dobrovolné.

1.1.4 Je řízení použitelné, když žalovaný žije v jiném členském státě nebo ve třetí zemi?

Pokud má být rozsudek vykonán v zemi mimo EU, skutečnost, zda lze řízení o platebním rozkazu provést, a pokud ano, zda lze evropský platební rozkaz vykonat, bude záviset na mezinárodním právu soukromém dané země. V mnoha případech bude vyžadováno rozhodnutí (exequatur).

1.2 Příslušný soud

V Nizozemsku byl jako soud příslušný k projednávání návrhů v rámci řízení o evropském platebním rozkazu určen okresní soud v Haagu. Nizozemsko se rozhodlo, že pro účely tohoto řízení bude přijímat formuláře pouze v nizozemštině. Žalobce bude muset při podání návrhu o vydání evropského platebního rozkazu uhradit soudní poplatky. Příslušné sazby soudních poplatků naleznete na internetových stránkách (Odkaz se otevře v novém okně.http://www.rechtspraak.nl/).

1.3 Formální požadavky

Evropský platební rozkaz musí být vydán co nejrychleji, a v každém případě do 30 dní od podání návrhu.

Návrh na vydání evropského platebního rozkazu se podává za použití standardního formuláře A (https://e-justice.europa.eu). Nizozemsko se rozhodlo, že bude přijímat formuláře pouze v nizozemštině.

Formulář návrhu může být podán v listinné podobě nebo prostřednictvím jiných komunikačních prostředků, které soud přijímá.

Na základě čl. 7 odst. 2 nařízení o evropském platebním rozkazu musí návrh uvádět:

a) informace o stranách nebo o soudu, ke kterému se návrh podává;

b) výši nároku;

c) v případě požadovaného úroku úrokovou sazbu a úrokové období;

d) žalobní důvod včetně popisu okolností, kterých se žalobce dovolává jako základu nároku;

e) popis důkazních prostředků;

f) odůvodnění příslušnosti soudu a

g) přeshraniční povahu případu.

V řízení o evropském platebním rozkazu musí žalobce prohlásit, že vyplnil formulář A pravdivě a v dobré víře. Evropský platební rozkaz se vydává výhradně na základě informací uvedených žalobcem, které soud neověřuje.

Evropský platební rozkaz se oznámí žalovanému doporučeným dopisem s dodejkou nebo prostřednictvím oznámení soudním vykonavatelem. Vrácení dodejky do spisovny soudu umožňuje soudu určit, zda evropský platební rozkaz lze prohlásit za předběžně vykonatelný. V případě doručování prostřednictvím oznámení soudním vykonavatelem najme soud za tímto účelem soudního vykonavatele.

1.3.1 Je povinné použití standardního formuláře? (pokud ano, kde jej lze získat?)

Ano, použití standardních formulářů je pro řízení o evropském platebním rozkazu povinné. Formuláře lze stáhnout na internetových stránkách (https://e-justice.europa.eu).

1.3.2 Je vyžadováno právní zastoupení?

Ne, pro řízení o evropském platebním rozkazu není zastoupení advokátem nutné a strany se nemusí k soudu dostavit. V případě řízení o vymáhání dluhu v rámci Nizozemska závisí to, zda je zastoupení advokátem nutné, na povaze řízení a výši nároku. Viz také „Drobné nároky“ a „Obrátit se na soud“.

1.3.3 Jak podrobně musím odůvodnit nárok?

Důvod nároku, včetně popisu důkazů, na nichž je nárok založen, musí být uveden na standardním formuláři A řízení o evropském platebním rozkazu; není však vyžadován podrobnější popis.

1.3.4 Je nutné předložit písemné důkazy o dotčené pohledávce? Pokud ano, jaké listiny jsou přípustné jako důkaz?

V zásadě není v rámci řízení o evropském platebním rozkazu nutné nárok dále odůvodňovat. Dostupné důkazy je třeba popsat na formuláři A.

1.4 Odmítnutí návrhu

Návrh bude odmítnut, pokud nesplňuje stanovené požadavky. Pokud návrh na vydání evropského platebního rozkazu splňuje pouze některé ze stanovených podmínek, žalobce dostane příležitost návrh doplnit nebo opravit nebo přijmout změny navrhované soudem. Pokud žalobce nezašle svou odpověď ve lhůtě stanovené soudem nebo odmítne přijmout návrh soudu, návrh na vydání evropského platebního rozkazu bude v plném rozsahu odmítnut. Proti odmítnutí návrhu nelze podat opravný prostředek. Žalobce však může uplatnit svůj nárok podáním jiného návrhu na vydání evropského platebního rozkazu nebo využitím jiného postupu stanoveného právními předpisy členského státu.

1.5 Odvolání

Neplatí právo na řádný opravný prostředek. Žalovaný má však možnost požádat o přezkum. Více informací naleznete v oddíle 1.8. V případě řízení v rámci Nizozemska bude právo na opravný prostředek v zásadě dostupné.

1.6 Odpor

Žalovaný může podat odpor do 30 dní od doručení oznámení o platebním rozkazu. Tento opravný prostředek musí podat na standardním formuláři F (https://e-justice.europa.eu) a vyžaduje se pouze napadení nároku. Není zapotřebí žádné další odůvodnění.

1.7 Účinek odporu

Pokud žalovaný podá odpor ve stanovené lhůtě (do 30 dní) za použití standardního formuláře F, je řízení o evropském platebním rozkazu ukončeno. Řízení pak pokračuje jako běžné řízení ve věci samé, pokud žalobce nevyjádří nesouhlas s převedením věci do běžného občanského soudního řízení v dodatku k návrhu na vydání evropského platebního rozkazu. Žalobce to také může udělat v pozdější fázi, ale musí tak učinit před vydáním evropského platebního rozkazu (čl. 7 odst. 4 nařízení o evropském platebním rozkazu).

1.8 Účinek nepodání odporu

Pokud žalovaný nepodá odpor ve lhůtě 30 dní, použije soud standardní formulář G a prohlásí evropský platební rozkaz za vykonatelný z moci úřední a vykonatelný evropský platební rozkaz zašle žalobci. Evropský platební rozkaz, který byl prohlášen za vykonatelný, bude vykonatelný v kterémkoli členském státě, aniž je nutné opatřit jej doložkou vykonatelnosti. Ustanovení článku 9 zákona, kterým se provádí nařízení o evropském platebním rozkazu, nabízí žalovanému možnost podat žádost o přezkum (viz také oddíl 1.8.2).

1.8.1 Jaké kroky je třeba podniknout k získání vykonatelného rozhodnutí?

Výkon evropského platebního rozkazu se řídí vnitrostátními právními předpisy členského státu výkonu, pokud nařízení o evropském platebním rozkazu nestanoví jinak. Kopie evropského platebního rozkazu, který soud původu prohlásil za vykonatelný, musí být předložena soudu nebo orgánu příslušnému pro výkon. Tento dokument musí splňovat podmínky nezbytné pro ověření jeho pravosti. Musí být také poskytnut překlad evropského platebního rozkazu do nizozemštiny.

Během fáze výkonu může být výkon zamítnut pouze na návrh žalovaného. Toto zamítnutí je možné, jestliže je evropský platební rozkaz neslučitelný s dřívějším rozhodnutím nebo rozkazem vydaným dříve v kterémkoliv členském státě nebo ve třetí zemi. Dřívější rozhodnutí (nebo rozkaz) se musí týkat téže věci a musí splňovat podmínky nezbytné v členském státě výkonu a při soudním řízení v členském státě původu nemohla být vznesena námitka proti neslučitelnosti.

Výkon bude zamítnut, pokud žalovaný již uhradil částku stanovenou v evropském platebním rozkazu. V žádném případě nebude evropský platební rozkaz soudem přezkoumáván ve věci samé.

1.8.2 Je toto rozhodnutí konečné nebo má žalovaný ještě možnost se proti tomuto rozhodnutí odvolat?

Evropský platební rozkaz je pravomocný, pokud žalovaný nepožádá o přezkum.

Tato možnost je dána v článku 9 zákona, kterým se provádí nařízení o evropském platebním rozkazu. To znamená, že za určitých okolností může žalovaný požádat soud původu o přezkum evropského platebního rozkazu, dokonce i po uplynutí třicetidenní lhůty pro podání odporu. Tato žádost musí být podána ve lhůtě čtyř týdnů od oznámení platebního rozkazu žalovanému, od okamžiku, kdy pominuly výjimečné okolnosti, které znemožnily vznesení námitky, nebo od okamžiku, kdy se žalovaný dozvěděl, že evropský platební rozkaz byl evidentně vydán chybně.


Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 12/09/2018

Řízení pro platební rozkaz - Rakousko

Please note that the original language version of this page German has been amended recently. The language version you are now viewing is currently being prepared by our translators.


1 Existence řízení o platebním rozkazu

1.1 Předmět řízení

V rakouském občanském soudním řádu (Zivilprozessordnung, ZPO) je upraveno vlastní, v praxi velmi osvědčené řízení o vydání platebního rozkazu na zaplacení peněžitého nároku. Převážná většina řízení o platebním rozkazu je v Rakousku prováděna prostřednictvím systému elektronického právního styku, čímž se řízení o vydání platebního rozkazu podstatně zrychlilo a zjednodušilo.

1.1.1 Jaké druhy pohledávek přicházejí v úvahu (např. pouze peněžité pohledávky, pouze pohledávky vyplývající ze smlouvy atd.)?

Oblast působnosti řízení o platebním rozkazu je omezena na peněžité nároky. Z oblasti působnosti řízení o platebním rozkazu jsou ovšem vyňaty ty peněžité nároky, o kterých je rozhodováno ve zvláštním druhu řízení (tzv. „nesporná řízení“ - Ausserstreitverfahren). Řízení o platebním rozkazu je totiž neslučitelné se zásadou uplatňovanou v nesporném řízení, totiž že je soud z úřední povinnosti – tedy i bez návrhu stran – povinen zjišťovat všechny skutečnosti relevantní k vydání rozhodnutí. Stejně tak nemohou být z důvodů procesních zvláštností uplatněny v řízení o platebním rozkazu věci vyplývající ze sociálního práva nebo nároky týkající se směnek nebo šeků.

1.1.2 Je stanovena horní hranice hodnoty pohledávky?

Hodnota sporu nesmí v řízení o platebním rozkazu přesáhnout od 1. července 2009 částku 75 000 EUR. Žaloby, jejichž hodnota sporu převyšuje tuto uvedenou hranici, musí být ve formě přípravného podání uplatněny v „řádném“ soudním řízení.

1.1.3 Je použití takového řízení dobrovolné nebo povinné?

Řízení o vydání platebního rozkazu je v případě peněžitých nároků, jejichž hodnota nepřevyšuje výše uvedenou hranicí, v Rakousku povinné.

1.1.4 Je řízení použitelné, když žalovaný žije v jiném členském státě nebo ve třetí zemi?

Rakouské řízení o vydání platebního rozkazu se nepoužije tehdy, pokud má žalovaný bydliště, obvyklý pobyt nebo sídlo v zahraničí. V takovýchto sporech je nutno žalobu uplatnit v „řádném“ soudním řízení. Na základě žaloby vyzve v takovém případě příslušný soud žalovaného, aby ve lhůtě čtyř týdnů podal žalobní odpověď, nebo stanoví termín jednání.

Pro uplatnění peněžitých nároků proti žalovanému, který má bydliště v jiném členském státě EU je možno fakultativně využít řízení o vydání evropského platebního rozkazu.

1.2 Příslušný soud

Peněžité nároky, jejichž hodnota nepřevyšuje částku 15 000 EUR (od 1. ledna 2013), musí být uplatněny u okresního soudu (Bezirksgericht). Peněžité nároky, jejichž hodnota sporu je vyšší než 15 000 EUR, ale nepřesahuje částku 75 000 EUR, musí být zásadně uplatněny u soudů prvního stupně (Gerichtshöfe erster Instanz), pokud tyto nároky nespadají do zvláštní příslušnosti okresních soudů (vlastní příslušnost).

Příslušnost v rakouském vnitrostátním řízení o vydání platebního rozkazu se řídí podle obecné úpravy příslušnosti, zvláštní úprava pro určení příslušnosti neexistuje. Informace o právní úpravě příslušnosti v rakouském právu jsou k dispozici na informačním listu „Soudní příslušnost“. Informace k otázce, který soud je příslušný pro konkrétní soudní řízení, je možno nalézt na internetových stránkách rakouského ministerstva spravedlnosti (Bundesministeriums für Justiz) Odkaz se otevře v novém okně.http://www.justiz.gv.at/ v sekci „eGovernment“ („Gerichtssuche“).

K vedení řízení o evropském platebním rozkazu je v Rakousku výlučně příslušný okresní soud pro obchodní věci ve Vídni (Bezirksgericht für Handelssachen Wien).

1.3 Formální požadavky

1.3.1 Je povinné použití standardního formuláře? (pokud ano, kde jej lze získat?)

Žaloba na vydání platebního rozkazu musí být podána ve standardizované formě. Pro rakouské řízení o platebním rozkazu se používají různé formuláře v závislosti na tom, zda se jedná o žalobu na peněžité plnění v „řádném“ řízení o platebním rozkazu, v pracovněprávním řízení o platebním rozkazu nebo v řízení o evropském platebním rozkazu. Formuláře jsou ke stažení na internetových stránkách spolkového ministerstva spravedlnosti (Bundesministerium für Justiz) Odkaz se otevře v novém okně.http://www.justiz.gv.at/ v sekci „Služby pro občany“ (Bürgerservice), kde mohou být ale také rovnou vyplněny online.

1.3.2 Je vyžadováno právní zastoupení?

V případě sporu, jehož hodnota převyšuje částku 5 000 EUR, je třeba k podání žaloby zastoupení advokátem. Tato povinnost se nevztahuje na ty spory, o kterých ze zákona bez ohledu na výši hodnoty sporu rozhodují okresní soudy (vlastní příslušnost). V takovýchto případech se jedná o „relativní povinné zastoupení advokátem“: To znamená, že strana může jednat sama, ale v případě, že by se chtěla nechat zastoupit, může se nechat zastupovat pouze advokátem.

V řízení o evropském platebním rozkazu není dána povinnost být zastoupen advokátem.

1.3.3 Jak podrobně musím odůvodnit nárok?

Požadavky na obsahové náležitosti žaloby na vydání platebního rozkazu se zásadně neodlišují od těch, které jsou kladeny na žaloby podávané v „řádném“ řízení. Žalobce ovšem v žalobě na vydání platebního rozkazu nemusí uvádět právní důvod, o který opírá svůj nárok. Skutečnosti, které jsou uvedeny k odůvodnění nároku, však musejí být dostatečně podrobné, aby bylo možno nárok konkretizovat a odvodit z něj určitou žádost („odůvodněnost“ žaloby).

1.3.4 Je nutné předložit písemné důkazy o dotčené pohledávce? Pokud ano, jaké listiny jsou přípustné jako důkaz?

V Rakousku se uplatňuje model řízení o platebním rozkazu, v nichž nemusí být povinně předkládány důkazy. Předložení listiny jako důkazu tvrzeného nároku tedy není podmínkou pro podání žaloby na vydání platebního rozkazu. Pokud však žalobce uvedením nepravdivých nebo neúplných údajů v žalobě vymohl nebo se snažil vymoci vydání platebního rozkazu, jednal v rozporu s ustanovením rakouského občanského soudního řádu, v němž je za takovéto jednání uložena peněžitá pokuta.

1.4 Odmítnutí návrhu

Soud provádí pouze souhrnnou kontrolu žaloby. Soud nepřezkoumává obsahovou správnost, ale pouze právní odůvodněnost nároku („odůvodněnost“ žaloby). Pokud žaloba na vydání platebního rozkazu splňuje formální a obsahové požadavky (pokud obsahuje konkrétní žádost, tvrdí skutečnosti, ze kterých je žádost odvozena, uvádí důkazní prostředky, údaje týkající se soudní příslušnosti a pokud je nárok dostatečně konkretizován), vydá soud platební rozkaz. Zamítnutí žaloby na vydání platebního rozkazu z formálních důvodů není v rakouském občanském soudním řádu stanoveno. Pokud soud dospěje k závěru, že nejsou splněny podmínky pro vydání platebního rozkazu, návrh nezamítne, nýbrž ihned z úřední povinnosti zahájí „řádné“ soudní řízení. Jestliže má ale žaloba pouze určité formální vady, může soud žalobce nejdříve vyzvat, aby podání opravil nebo doplnil.

1.5 Odvolání

Protože rakouský občanský soudní řád neobsahuje žádné ustanovení o zamítnutí žaloby na vydání platebního rozkazu, nýbrž automaticky zahájí „řádné“ soudní řízení, není možno podat opravný prostředek.

1.6 Odpor

Lhůta pro podání odporu proti platebnímu rozkazu činí čtyři týdny. Lhůta začíná běžet doručením písemného vyhotovení platebního rozkazu žalovanému. Tato lhůta nemůže být soudem zkrácena ani prodloužena.

Odpor proti platebnímu rozkazu vydanému soudem prvního stupně (Gerichtshof erster Instanz) (ve sporech, jejichž hodnota je vyšší než 15 000 EUR, ale nepřevyšuje částku 75 000 EUR) musí mít tytéž obsahové náležitosti jako žalobní odpověď. Odpor musí tedy obsahovat určitou žádost, skutečnosti a okolnosti, na kterých jsou námitky založeny, a dále důkazní prostředky, o které žalovaný opírá svá tvrzení. V řízení před soudem prvního stupně je ve věci podání odporu proti platebnímu rozkazu stanoveno povinné zastoupení advokátem.

V řízení před okresními soudy (Bezirksgerichte) (ve sporech, jejichž hodnota nepřesahuje částku 15 000 EUR nebo v případě vlastní příslušnosti nepřesahuje částku 75 000 EUR) není pro podání odporu povinné zastoupení advokátem stanoveno. Pro písemný odpor je v těchto řízeních dostačující, aby v něm žalovaný soudu, který platební rozkaz vydal, ve vlastnoručně podepsaném dopise sdělil, že chce proti platebnímu rozkazu podat odpor. Odůvodnění odporu, jako je tomu zapotřebí v řízení před soudem prvního stupně, zde není nutné. Žalovaný může podat odpor také ústně do protokolu u soudu, který platební rozkaz vydal, nebo u okresního soudu, v jehož obvodu má pobyt.

1.7 Účinek odporu

Pokud žalovaný podá včas odpor, ruší se tím platební rozkaz v plném rozsahu a soud bez dalšího návrhu automaticky nařídí „řádné“ jednání o žalobě, ve kterém se budou projednávat tvrzení obsažená v žalobě a námitky, které proti nim byly vzneseny.

1.8 Účinek nepodání odporu

V Rakousku je řízení o platebním rozkazu jednostupňové. Pokud žalovaný proti platebnímu rozkazu nepodá, nebo nepodá včas, odpor, stane se platební rozkaz bez dalšího návrhu žalobce vykonatelným. Druhé soudní rozhodnutí není zákonem upraveno.

1.8.1 Jaké kroky je třeba podniknout k získání vykonatelného rozhodnutí?

Soud z úřední povinnosti potvrdí vykonatelnost platebního rozkazu. Na základě vykonatelného vyhotovení platebního rozkazu může žalobce proti žalovanému zahájit exekuční řízení.

1.8.2 Je toto rozhodnutí konečné nebo má žalovaný ještě možnost se proti tomuto rozhodnutí odvolat?

Platební rozkaz může být podle rakouského práva napaden pouze odporem, jiný opravný prostředek nemá žalovaný k dispozici. Proti výroku o nákladech řízení obsaženém v platebním rozkazu však může žalobce nebo žalovaný ve lhůtě 14 dnů od doručení podat opravný prostředek (Kostenrekurs). Závažné vady týkající se doručení může žalovaný uplatnit bez omezení lhůtou návrhem na zrušení potvrzení o vykonatelnosti. Pokud nemohl žalovaný z důvodu neodvratitelné a nepředvídatelné události včas podat odpor, může ve lhůtě 14 dnů od odpadnutí překážky podat návrh na „uvedení do předešlého stavu“ ohledně zmeškání lhůty k podání odporu.


Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 02/06/2018

Řízení pro platební rozkaz - Polsko


1 Existence řízení o platebním rozkazu

1.1 Předmět řízení

1.1.1 Jaké druhy pohledávek přicházejí v úvahu (např. pouze peněžité pohledávky, pouze pohledávky vyplývající ze smlouvy atd.)?

Soud vydá platební rozkaz, jestliže žalobce uplatňuje peněžitou pohledávku nebo jiné, zastupitelné plnění.

1.1.2 Je stanovena horní hranice hodnoty pohledávky?

Platební rozkaz lze vydat bez ohledu na výši pohledávky.

1.1.3 Je použití takového řízení dobrovolné nebo povinné?

Řízení je dobrovolné. Soud vydá platební rozkaz na písemnou žádost žalobce uvedenou v návrhu na vydání platebního rozkazu.

1.1.4 Je řízení použitelné, když žalovaný žije v jiném členském státě nebo ve třetí zemi?

Řízení o platebním rozkazu nelze zahájit, pokud platební rozkaz není možné doručit žalovanému v Polsku.

1.2 Příslušný soud

Řízení o platebním rozkazu se řídí soudní příslušností okresních (rejonowy) a krajských (okręgowy) soudů.

1.3 Formální požadavky

1.3.1 Je povinné použití standardního formuláře? (pokud ano, kde jej lze získat?)

Neexistuje žádný standardní formulář.

1.3.2 Je vyžadováno právní zastoupení?

V řízení o platebním rozkazu není právní zastoupení (przymus adwokacki) povinné.

1.3.3 Jak podrobně musím odůvodnit nárok?

Návrh na vydání platebního rozkazu by měl přesně uvádět příslušnou pohledávku a skutkové okolnosti, které pohledávku odůvodňují.

1.3.4 Je nutné předložit písemné důkazy o dotčené pohledávce? Pokud ano, jaké listiny jsou přípustné jako důkaz?

Okolnosti odůvodňující pohledávku musí být prokázány přiložením následujících dokladů k návrhu na vydání platebního rozkazu:

a)         úřední doklad;

b)         směnka akceptovaná dlužníkem;

c)         žádost o zaplacení adresovaná dlužníkovi a písemné prohlášení dlužníka o uznání dluhu;

d)         žádost o zaplacení akceptovaná dlužníkem, vrácená bankou a neuhrazená z důvodu nedostatku finančních prostředků na bankovním účtu.

Soud také vůči dlužníkovi vydá platební rozkaz na základě řádně vyplněné směnky vlastní, šeku, opčního listu nebo dlužního úpisu, jejichž pravost a obsah jsou nepochybné.

1.4 Odmítnutí návrhu

Soud návrh na vydání platebního rozkazu odmítne:

  1. není-li soudní řízení přípustné;
  2. pokud ve věci téže pohledávky mezi týmiž účastníky probíhá řízení nebo již bylo řízení pravomocně rozhodnuto;
  3. jestliže jeden z účastníků řízení není způsobilý účastnit se soudního řízení nebo jestliže žalobce není způsobilý k procesním úkonům a není zastoupen zákonným zástupcem nebo jestliže je složení řídicích orgánů organizační složky žalobce nedostatečné do takové míry, že tato nedostatečnost brání žalobci v jednání.

1.5 Odvolání

Viz bod 1.6.

1.6 Odpor

Písemný odpor se podává u soudu, který platební rozkaz vydal. V odporu by měl žalovaný upřesnit, zda odpor podává proti platebnímu rozkazu jako celku, nebo proti jeho části, a uvést tvrzení, která se musí být vznesena před zahájením sporu ohledně skutkové podstaty věci, pokud se tak nestane, právo na jejich uplatnění zanikne, a dále musí uvést skutkové okolnosti a důkazy. Soud nepřihlédne k tvrzením a důkazům předloženým opožděně, ledaže účastník řízení prokáže, že nezavinil jejich nepředložení v rámci odporu nebo že připuštění opožděných tvrzení a důkazů nepovede ke zpoždění při projednávání věci, nebo prokáže jiné mimořádné okolnosti.

1.7 Účinek odporu

Pokud byl odpor podán řádně, soudce stanoví datum jednání a nařídí doručit odpor žalobci.

1.8 Účinek nepodání odporu

Jakmile je vydán, zakládá platební rozkaz zajišťovací příkaz (tytuł zabezpieczenia), který lze ihned vykonat, bez nutnosti žádat o prohlášení vykonatelnosti.

1.8.1 Jaké kroky je třeba podniknout k získání vykonatelného rozhodnutí?

Po uplynutí lhůty pro podání odporu se platební rozkaz stává vykonatelným bez dalších formalit.

1.8.2 Je toto rozhodnutí konečné nebo má žalovaný ještě možnost se proti tomuto rozhodnutí odvolat?

Proti platebnímu rozkazu vydanému v řízení o platebním rozkazu nelze podat opravný prostředek.


Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 20/05/2019

Řízení pro platební rozkaz - Portugalsko


1 Existence řízení o platebním rozkazu

1.1 Předmět řízení

1.1.1 Jaké druhy pohledávek přicházejí v úvahu (např. pouze peněžité pohledávky, pouze pohledávky vyplývající ze smlouvy atd.)?

Toto řízení se použije vždy, když strana usiluje o prohlášení vykonatelnosti ve věci žádosti o splnění smluvních peněžitých závazků ve výši nepřesahující 15 000,00 EUR nebo závazků vyplývajících z obchodních transakcí, a to bez ohledu na jejich výši.

Pro účely tohoto řízení se za obchodní transakci považuje „jakákoli transakce mezi podniky nebo mezi podniky a orgány veřejné moci, která vede k dodání zboží nebo poskytnutí služeb za úplatu“ – čl. 3 písm. b) Odkaz se otevře v novém okně.nařízení s mocí zákona (Decreto-Lei) č. 62/2013 ze dne 10. května 2013, kterým se do portugalského práva provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/7/EU ze dne 16. února 2011.

Pokud jde o obchodní transakce, řízení se nevztahuje na „smlouvy uzavřené se spotřebiteli“, „úrok z jiných plateb, které nebyly provedeny jako úplata za obchodní transakci“ nebo na „platby provedené za účelem odškodnění v rámci občanskoprávní odpovědnosti, včetně plateb pojišťoven“ (čl. 2 odst. 2 téhož nařízení s mocí zákona).

1.1.2 Je stanovena horní hranice hodnoty pohledávky?

Jak je uvedeno v odpovědi na předešlou otázku, peněžité závazky vyplývající ze smluv lze v rámci portugalských pravidel pro platební rozkaz uplatňovat za předpokladu, že jejich hodnota nepřesahuje 15 000,00 EUR.

Jak však již bylo uvedeno, u obchodních transakcí není horní hranice stanovena.

1.1.3 Je použití takového řízení dobrovolné nebo povinné?

Využití tohoto řízení je nepovinné, věřitel tedy nemá povinnost k němu přikročit.

1.1.4 Je řízení použitelné, když žalovaný žije v jiném členském státě nebo ve třetí zemi?

Zákonná ustanovení týkající se řízení o platebním rozkazu nevylučují případy, kdy dlužník žije mimo Portugalsko.

1.2 Příslušný soud

Návrhy na vydání platebního rozkazu lze podávat v listinné nebo elektronické podobě kdekoli v zemi u soudů příslušných v jednotlivých okresech k přijímání návrhů. V těchto případech soudy návrh předají elektronickou cestou Národní kanceláři pro platební rozkazy [Balcão Nacional de Injunções].

Právníci a advokáti musí návrhy na vydání platebního rozkazu podávat elektronicky a mohou tak učinit kdekoli v zemi – s podáním se nemusí osobně dostavit do soudní kanceláře nebo k soudu (srov. čl. 19 odst. 1 pravidel stanovených v příloze Odkaz se otevře v novém okně.nařízení s mocí zákona č. 269/98 ze dne 1. září 1998, ve znění nařízení s mocí zákona č. 34/2008 ze dne 26. února 2008).

Díky zřízení Národní kanceláře pro platební rozkazy, jediné soudní kanceláře, která zpracovává platební rozkazy, nyní uživatelé mohou sledovat postup řízení elektronicky. Právníci a advokáti mohou přístup k elektronickému formuláři získat na adrese Odkaz se otevře v novém okně.http://citius.tribunaisnet.mj.pt/. V návaznosti na návrh na vydání platebního rozkazu pak lze elektronickou cestou vytvořit exekuční titul. Žalobce k němu může získat přístup prostřednictvím internetové stránky ministerstva spravedlnosti.

Každému exekučnímu titulu je přiděleno jedinečné referenční označení, které žalobci a kterémukoli jinému subjektu, jemuž žalobce referenční označení sdělí, umožňuje exekuční titul zkontrolovat.

Řízení podléhá zvláštním pravidlům stanoveným v příslušném zákoně a v oblastech, které nejsou těmito pravidly upraveny, obecným pravidlům pro soudní příslušnost.

S cílem dodržet čl. 8 odst. 4 přílohy nařízení s mocí zákona č. 169/98 ze dne 1. září 1998 byla prováděcím nařízením č. 220-A/2008 ze dne 4. března 2008 zřízena všeobecná soudní kancelář – Národní kancelář pro platební rozkazy, které byla udělena výhradní příslušnost pro zpracování platebních rozkazů pro celé území státu.

1.3 Formální požadavky

Podle článku 10 výše uvedeného nařízení s mocí zákona č. 269/98 musí žalobce v návrhu na vydání platebního rozkazu:

a)      určit soudní kancelář soudu, které je návrh adresován;

b)      určit strany;

c)      uvést místo, kam má být zasláno oznámení, a upřesnit, zda jde o místo „bydliště“ dohodnuté v písemné smlouvě;

d)     stručně uvést skutkovou podstatu, o niž se nárok opírá;

e)      formulovat žádost, upřesnit hodnotu jistiny, splatný úrok a ostatní splatné částky;

f)       potvrdit, že byly uhrazeny soudní poplatky;

g)      podle potřeby uvést, že nárok se týká „obchodní transakce“ podle zákona, který stanoví zvláštní režim pro opožděné platby v obchodních transakcích (nařízení s mocí zákona č. 32/2003 ze dne 17. února 2003);

h)      uvést své místo bydliště;

i)        uvést svou e-mailovou adresu, jestliže chce dostávat sdělení nebo vyrozumění touto cestou;

j)        uvést, zda žalobce chce, aby věc pokračovala jako určovací žaloba v případě, že bude oznámení zmařeno;

k)      uvést soud příslušný k posouzení dokumentů, pokud by měla věc pokračovat jako určovací žaloba;

l)        uvést, zda požaduje, aby bylo oznámení doručeno prostřednictvím exekučního advokáta nebo právního zástupce, a pokud ano, uvést jméno a místo podnikání dané osoby;

m)    podepsat návrh.

Pokud jde o způsob podání nebo doručování návrhů na vydání platebního rozkazu, prováděcí nařízení č. 220-A/2008 ze dne 4. března 2008 stanoví následující:

„1. Pokud jde o médium:

a)      počítačový soubor formátu XML podle specifikací zveřejněných na Odkaz se otevře v novém okně.portálu Citius;

b)      v Odkaz se otevře v novém okně.listinné podobě pomocí formuláře schváleného prováděcím nařízením č. 808/2005 ze dne 9. září 2005;

c)      na elektronickém formuláři.

2. Pokud jde o způsob doručení:

2.1 V počítačovém souboru

a) prostřednictvím internetu pro uživatele systému Citius (v současné době jen právníci a advokáti);

b) osobně v Národní kanceláři pro platební rozkazy na vhodném fyzickém médiu (disketa, CD-ROM, USB flash disk), a to jen pro řízení, která mají být podána v okresu Porto, v souladu s článkem 8 nařízení s mocí zákona č. 269/98 ze dne 1. září, a jen tehdy, pokud žalobci nejsou zastupováni právníky nebo advokáty;

c) osobně v příslušné soudní kanceláři v souladu s článkem 8 pravidel stanovených v příloze nařízení s mocí zákona č. 269/98 ze dne 1. září 1998. V těchto soudních kancelářích mohou návrhy na vydání platebního rozkazu podávat pouze žalobci, kteří nejsou zastupováni právníky nebo advokáty.

2.2 V listinné podobě a s osobním doručením

V příslušných soudních kancelářích v souladu s článkem 8 pravidel stanovených v příloze nařízení s mocí zákona č. 269/98 ze dne 1. září 1998.

2.3 Na elektronickém formuláři

Dostupný na internetu (Odkaz se otevře v novém okně.http://citius.tribunaisnet.mj.pt/) pro uživatele systému Citius (v současné době jen právníci a advokáti).

1.3.1 Je povinné použití standardního formuláře? (pokud ano, kde jej lze získat?)

Je třeba použít formulář návrhu na vydání platebního rozkazu schválený prováděcím nařízením ministra spravedlnosti.

Formulář lze stáhnout ve dvou široce používaných elektronických formátech na portálu Citius.

Vzorový formulář je k dispozici i na vyžádání u soudních kanceláří příslušných k přijímání návrhů na vydání platebního rozkazu.

Právníkům a advokátům je elektronický formulář k dispozici na adrese Odkaz se otevře v novém okně.http://citius.tribunaisnet.mj.pt/.

1.3.2 Je vyžadováno právní zastoupení?

Není nutné být v tomto řízení zastoupen právníkem, nic však žalobci nebrání stanovit právního zástupce, jestliže si to přeje.

1.3.3 Jak podrobně musím odůvodnit nárok?

Zákon, který stanoví pravidla pro řízení o platebním rozkazu, pouze vyžaduje, aby žalobci stručně uvedli skutkové okolnosti, o které se jejich nárok opírá.

1.3.4 Je nutné předložit písemné důkazy o dotčené pohledávce? Pokud ano, jaké listiny jsou přípustné jako důkaz?

Není nutné předkládat písemné důkazy o nároku.

1.4 Odmítnutí návrhu

Návrh lze zamítnout, pouze pokud:

a)      není adresován příslušné soudní kanceláři nebo žalobce neupřesnil „soud příslušný k posouzení dokumentů“, jestliže jsou dokumenty předloženy k rozdělení;

b)      neuvádí totožnost stran, místo bydliště žalobce nebo místo, kam má být zasláno oznámení dlužníkovi;

c)      není podepsán, a to pouze v případě, že nebyl podán v elektronickém formátu;

d)     není napsán v portugalštině;

e)      neřídí se vzorem, který schválilo prováděcí nařízení ministra spravedlnosti;

f)       není doloženo, že byly uhrazeny soudní poplatky;

g)      předmětná částka převyšuje 15 000,00 EUR a není uvedeno, že se jedná o obchodní transakci, viz odpověď na otázku 1.1;

h)      žádost nesouhlasí s částkou nebo účelem řízení.

Není prováděno žádné předběžné posouzení důvodů žádosti, neboť v tomto řízení se návrh nepředkládá soudnímu orgánu, tzn. soudu v pravém slova smyslu, ale je pouze zkoumán soudním úředníkem.

1.5 Odvolání

Odvolání proti rozhodnutí o zamítnutí návrhu lze podat u soudce, nebo pokud má soud více soudců, u pověřeného soudce.

1.6 Odpor

Jestliže je návrh na vydání platebního rozkazu přijat, má žalovaný 15 dnů (od data, kdy byl řádně vyrozuměn) na podání odporu.

Odpor musí být podán se stejnopisem.

Jestliže existuje více než jeden žalobce, musí žalovaný podat takový počet stejnopisů svého prohlášení o odporu, kolik je žalobců žijících v samostatných domácnostech, pokud je nezastupuje tentýž právní zástupce.

1.7 Účinek odporu

Jestliže žalovaný nárok včas napadne, není přiznána vykonatelnost, tj. není vydáno požadované rozhodnutí o vykonatelnosti.

Věc je pak automaticky řešena jako určovací žaloba.

1.8 Účinek nepodání odporu

Pokud žalovaný poté, co je vyrozuměn, nepodá odpor, soudní úředník připojí k návrhu na vydání platebního rozkazu formulaci: „Tento dokument je vymahatelný“ (čl. 14 odst. 1 pravidel stanovených v příloze nařízení s mocí zákona č. 269/98). To znamená, že dokument lze použít jako základ pro soudní vymáhání daného nároku.

Jedinou výjimkou je situace, kdy návrh nesouhlasí s částkou nebo účelem řízení. V takovém případě soudní úředník status vykonatelnosti nepřizná.

1.8.1 Jaké kroky je třeba podniknout k získání vykonatelného rozhodnutí?

To, zda soudní úředník přizná status vykonatelnosti, nezávisí na žádném konkrétním kroku žalobce – dochází k tomu automaticky, jakmile je jasné, že oznámení bylo doručeno a v řízení nebyl podán odpor.

1.8.2 Je toto rozhodnutí konečné nebo má žalovaný ještě možnost se proti tomuto rozhodnutí odvolat?

Proti tomuto rozhodnutí (příkazu udělit status vykonatelnosti) se nelze odvolat.

Je však třeba mít na paměti, že přiznání vykonatelnosti není aktem soudní pravomoci, tj. soudním zásahem, který má řešit soukromý spor, jedná se pouze o vydání mimosoudního dokumentu.

Další informace


Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 30/04/2018

Řízení pro platební rozkaz - Rumunsko


1 Existence řízení o platebním rozkazu

Řízení o platebním rozkazu je upraveno v článcích 1013–1024 nového občanského soudního řádu, který vstoupil v platnost dne 15. února 2013.

1.1 Předmět řízení

1.1.1 Jaké druhy pohledávek přicházejí v úvahu (např. pouze peněžité pohledávky, pouze pohledávky vyplývající ze smlouvy atd.)?

Řízení o platebním rozkazu se vztahuje na nesporné, peněžité a splatné pohledávky odpovídající závazkům k úhradě určitých peněžitých částek z občanskoprávních smluv, včetně smluv uzavřených mezi osobou samostatně výdělečně činnou a veřejným zadavatelem, prokázané prostřednictvím určitého dokumentu nebo stanovené zákonem, nařízením nebo jiným aktem, potvrzené stranami podpisem nebo jinými prostředky přípustnými podle právních předpisů. Oblast působnosti nezahrnuje pohledávky předložené věřitelským orgánem v rámci insolvenčního řízení.

1.1.2 Je stanovena horní hranice hodnoty pohledávky?

Ne.

1.1.3 Je použití takového řízení dobrovolné nebo povinné?

Řízení o platebním rozkazu je dobrovolné a zúčastněná strana může k soudu podat návrh (žalobu) podle obecných ustanovení.

Řízení o platebním rozkazu je zvláštním řízením, které je mnohem jednodušší než řízení stanovené obecnými právními předpisy a které umožňuje věřiteli získat exekuční titul za podmínek, jež se liší od podmínek stanovených v občanském soudním řádu.

Kromě toho, pokud je obrana proti platebnímu rozkazu podložená, může soud nárok věřitele v konečném rozsudku zamítnout.

Věřitel může podat žalobu podle obecné úpravy, pokud soud odmítne vydat platební rozkaz; pokud soud vydá platební rozkaz na část pohledávek, přičemž v tomto případě může být žaloba podána podle obecné úpravy na zaplacení zbývajícího dluhu; nebo pokud je platební rozkaz zrušen.

1.1.4 Je řízení použitelné, když žalovaný žije v jiném členském státě nebo ve třetí zemi?

Ano. Nový občanský soudní řád nerozlišuje, pokud jde o bydliště žalovaného, a řízení o platebním rozkazu je použitelné bez ohledu na to, zda žalovaný žije v jiném členském státě nebo ve třetí zemi.

1.2 Příslušný soud

Návrh na vydání platebního rozkazu se podává k soudu, který je v prvním stupni věcně příslušný rozhodovat ve věci. V případě platebního rozkazu soudce ověřuje příslušnost soudu i bez návrhu.

Řídí se toto řízení obecnými pravidly pro příslušnost soudů (v tomto případě by mohl být zahrnut odkaz na tento list) nebo podléhá jiným zásadám?

Pro příslušnost, pokud jde o rozhodování o návrzích na vydání platebního rozkazu, platí obecná pravidla soudní příslušnosti.

Nároky vyčíslitelné peněžité hodnoty až do výše 200 000 lei spadají do příslušnosti okresních soudů. Nároky vyčíslitelné peněžité hodnoty ve výši alespoň 200 000 lei spadají do příslušnosti tribunálů.

Pravidlo příslušnosti ve zvláštním řízení o platebním rozkazu doplňují obecná pravidla příslušnosti podle hodnoty.

1.3 Formální požadavky

1.3.1 Je povinné použití standardního formuláře? (pokud ano, kde jej lze získat?)

Neexistuje žádný typizovaný/standardní formulář, avšak věřitel–žalobce musí splnit minimální formální požadavky na návrh, který musí obsahovat určité informace, konkrétně: jméno a bydliště věřitele nebo, je-li relevantní, název a zapsané sídlo; jméno a bydliště dlužníka jakožto fyzické osoby a, pokud je dlužník právnickou osobou, její název a zapsané sídlo a, je-li relevantní, číslo zápisu v obchodním rejstříku nebo rejstříku právnických osob, daňový kód a číslo účtu; splatné částky; skutečnosti a právní důvody platebních závazků, příslušné referenční období, termín splatnosti a jakékoli další informace nezbytné ke stanovení nároku.

Současně se k návrhu přiloží smlouva nebo jiné dokumenty uvádějící dlužné částky a důkaz doručení platebního rozkazu dlužníkovi. Pokud jde o doručení rozkazu, musí rozkaz dlužníkovi doručit věřitel prostřednictvím soudního vykonavatele nebo doporučeným dopisem, s prohlášením o obsahu zásilky a dodejkou, a na jeho základě je dlužník povinen uhradit splatnou částku do 15 dní od obdržení oznámení. Tímto rozkazem se přerušuje běh promlčecí lhůty.

Návrh a k němu přiložené dokumenty se předkládají v množství kopií podle počtu stran, plus jedno vyhotovení pro soud.

1.3.2 Je vyžadováno právní zastoupení?

Ne, právní zastoupení není nezbytné, ale doporučuje se.

1.3.3 Jak podrobně musím odůvodnit nárok?

Minimální obsah podávaného návrhu stanoví vnitrostátní právní předpisy. Věřitel–žalobce musí uvést: nárokovanou částku, skutečnosti a právní důvody platebního závazku a příslušné referenční období; termín splatnosti platby; jakékoli další informace nezbytné ke stanovení nároku.

Pokud strany nestanoví výši úrokové sazby za pozdní platbu, použije se referenční úroková sazba stanovená Rumunskou národní bankou. Referenční úroková sazba platná v první kalendářní den daného půlroku je použitelná po celý půlrok. Z pohledávky se počítají úroky, a to takto:

  • pro smlouvy uzavřené mezi osobami samostatně výdělečně činnými ode dne, kdy se pohledávka stala splatnou,
  • pro smlouvy uzavřené mezi osobami samostatně výdělečně činnými a veřejným zadavatelem, aniž by dlužník musel být informován o tom, že platba je po splatnosti: pokud bylo ve smlouvě stanoveno datum splatnosti, ode dne následujícího po tomto datu splatnosti; pokud není datum splatnosti ve smlouvě stanoveno: 30 dní poté, co dlužník obdržel fakturu, nebo pokud je toto sporné, 30 dní od přijetí zboží nebo poskytnutí služeb nebo, pokud byl platební rozkaz doručen před přijetím zboží/služeb, po uplynutí lhůty 30 dní od přijetí zboží / poskytnutí služeb; pokud zákon nebo smlouva stanoví postup pro přejímku nebo kontrolu umožňující vystavit pro dotyčné zboží nebo služby prohlášení o shodě a dlužník obdržel fakturu nebo platební rozkaz v den kontroly nebo před ním, po uplynutí lhůty 30 dní od tohoto data,
  • v jiných případech od data, kdy platba dlužníka byla nebo je prohlášena za platbu po splatnosti podle právních předpisů.

Věřitel může uplatnit nárok na náhradu dalších škod ze všech výdajů vzniklých v souvislosti s vymáháním částek v důsledku toho, že dlužník včas nesplnil své závazky.

1.3.4 Je nutné předložit písemné důkazy o dotčené pohledávce? Pokud ano, jaké listiny jsou přípustné jako důkaz?

Ano, k návrhu se připojí smlouva nebo jakýkoli jiný dokument dokládající splatné částky (faktura, pokladní stvrzenka, ručně vypsaný příjmový doklad atd.). Přiloží se také důkaz doručení rozkazu dlužníkovi, jinak bude návrh považován za nepřípustný.

Při rozhodování o nároku soudce předvolá strany v souladu s ustanoveními o naléhavých věcech, aby jim věc vysvětlil a objasnil a vyzval dlužníka k zaplacení dlužné částky, nebo přiměl strany k tomu, aby dosáhly dohody o způsobu úhrady. Předvolání se doručí dotyčné straně deset dní před datem jednání. K předvolání dlužníka se jako důkaz připojí kopie návrhu (žaloby) a dokumentů předložených věřitelem s tímto návrhem. V předvolání je nutné uvést, že dlužník musí předložit obranu proti žalobě nejpozději tři dny před datem jednání, a pokud tak neučiní, může to soud s ohledem na okolnosti věci považovat za uznání nároků věřitele. Žalobce nebude o podání obrany proti žalobě informován, ale s jejím obsahem se seznámí v soudním spisu.

Pokud věřitel prohlásí, že obdržel dlužnou platbu, soud tuto okolnost uzná v konečném rozsudku a prohlásí věc za uzavřenou. Pokud věřitel a dlužník dosáhnou dohody ohledně úhrady, soud tuto skutečnost uzná a za tímto účelem vydá zkrácené usnesení. Toto rozhodnutí je konečné a považuje se za exekuční titul.

Pokud soud po ověření nároku na základě podání a prohlášení stran zjistí, že pohledávky věřitele jsou odůvodněné, vydá platební rozkaz s uvedením částky a lhůty k provedení platby. Pokud soud po přezkoumání důkazů v dané věci zjistí, že pouze část pohledávek věřitele je odůvodněná, vydá platební rozkaz pouze pro danou část a rovněž stanoví lhůtu k zaplacení platby. V tomto případě může věřitel podat žalobu podle obecné úpravy s cílem donutit dlužníka, aby uhradil zbývající část pohledávek. Lhůta k zaplacení musí činit nejméně deset dní, avšak nejvýše 30 dní od doručení rozkazu. Soudce nestanoví žádnou další lhůtu k provedení platby, ledaže by se na ní strany dohodly. Rozkaz bude předán přítomným stranám nebo co nejdříve doručen každé ze stran, a to v souladu s právními předpisy.

Pokud dlužník nárok nenapadne obranou, platební rozkaz se vydá nejpozději do 45 dní ode dne, kdy byl návrh podán. Tato časová lhůta nezahrnuje období nezbytné pro doručení procesních písemností a prodlení způsobené věřitelem, včetně prodlení v důsledku změny nebo doplnění návrhu.

1.4 Odmítnutí návrhu

Pokud dlužník podá proti nároku obranu, soud přezkoumá oprávněnost nároku na základě dokumentace obsažené ve spisu a prohlášení stran. Pokud jsou námitky dlužníka oprávněné, soud nárok věřitele zamítne konečným rozsudkem. Pokud námitky předložené dlužníkem ve věci samé znamenají projednání jiných než stávajících důkazů a dotyčné důkazy by byly v souladu s právními předpisy přípustné ve standardním řízení, soud návrh na vydání platebního rozkazu podaný věřitelem konečným rozhodnutím zamítne. Věřitel může následně podat žalobu podle obecné úpravy.

1.5 Odvolání

Dlužník může podat žalobu na neplatnost (zrušení) platebního rozkazu do deseti dní ode dne, kdy mu byl rozkaz předán nebo doručen. Ve stejné lhůtě může věřitel podat žalobu na neplatnost rozhodnutí, kterým byl návrh na vydání platebního rozkazu zamítnut, a na neplatnost částečného platebního rozkazu. Důvodem pro neplatnost může být pouze nesplnění požadavků na vydání platebního rozkazu, a je-li relevantní, příčiny vedoucí k zániku závazku po vydání platebního rozkazu. O žalobě na neplatnost platebního rozkazu rozhoduje dvoučlenný senát soudu, který vydal platební rozkaz. Žaloba na neplatnost nemá odkladné účinky na vykonatelnost. Odklad vykonatelnosti však může být přiznán na žádost dlužníka, avšak pouze oproti kauci, jejíž výši stanoví soud. Pokud příslušný soud žalobě na neplatnost v plném rozsahu nebo částečně vyhoví, rozkaz v plném rozsahu, případně částečně zruší a vydá konečné rozhodnutí.

Pokud věřitel podá žalobu na neplatnost rozhodnutí a příslušný soud této žalobě vyhoví, vynese konečné rozhodnutí, kterým bude vydán platební rozkaz.

Rozhodnutí, kterým se žalobě na neplatnost zamítá, je konečné.

1.6 Odpor

1.7 Účinek odporu

1.8 Účinek nepodání odporu

1.8.1 Jaké kroky je třeba podniknout k získání vykonatelného rozhodnutí?

Platební rozkaz je vykonatelný, i když je napaden žalobou na neplatnost, a dočasně zakládá překážku věci rozsouzené, a to až do okamžiku rozhodnutí o žalobě na neplatnost. Žaloba na neplatnost nemá odkladné účinky na vykonatelnost. Odklad vykonatelnosti však může být přiznán na žádost dlužníka, ovšem pouze oproti kauci, jejíž výši stanoví soud. Platební rozkaz se stává konečným, pokud dlužník nepodal žalobu na neplatnost nebo byla-li zamítnuta. Pokud příslušný soud vyhoví žalobě na neplatnost podané věřitelem, vynese konečné rozhodnutí, kterým bude vydán platební rozkaz.

Zúčastněná strana může napadnout výkon platebního rozkazu podle obecné právní úpravy. Lze namítat pouze pochybení, pokud jde o vykonávací řízení, a příčiny vedoucí k zániku závazku, které nastaly až poté, co se platební rozkaz stal pravomocným.

1.8.2 Je toto rozhodnutí konečné nebo má žalovaný ještě možnost se proti tomuto rozhodnutí odvolat?

Viz také odpověď na otázku 1.8.1.


Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 01/10/2018

Řízení pro platební rozkaz - Slovinsko

The language version you are now viewing is currently being prepared by our translators.
Please note that the following languages: EnglishSlovenian have already been translated.


1 Existence řízení o platebním rozkazu

Ve Slovinsku existuje řízení o vydání platebního rozkazu. Řízení o vydání platebního rozkazu je upraveno v článcích 431 až 441 občanského soudního řádu (Zakon o pravdnem postopku, ZPP).

1.1 Předmět řízení

Řízení o vydání platebního rozkazu je zvláštní, zrychlené řízení pro vymáhání peněžité pohledávky, která je splatná, je-li pohledávka doložena listinou, které zákon přisuzuje větší důkazní hodnotu (autentická listina). Platební rozkaz se vydává ve vnitrostátních i přeshraničních věcech.

1.1.1 Jaké druhy pohledávek přicházejí v úvahu (např. pouze peněžité pohledávky, pouze pohledávky vyplývající ze smlouvy atd.)?

Nárok, který je základem platebního rozkazu, může obsahovat pouze peněžní závazek (peněžitá pohledávka). Předmětem platebního rozkazu mohou být pouze nároky, které představují smluvní nebo mimosmluvní závazky a které jsou stanoveny nominálně. Jedinou výjimkou je výpověď nájmu obchodních prostor a následné vyklizení zásob, kde se uplatní zvláštní řízení o vydání platebního rozkazu. Tuto výjimku stanoví článek 29 zákona o komerčních budovách a obchodních prostorách (Zakon o poslovnih stavbah in poslovnih prostorih), v němž je uvedeno, že na základě výpovědi ze strany pronajímatele a žádosti o vyklizení komerční budovy nebo obchodních prostor vydá soud rozkaz k jejich vyklizení, pokud z výpovědi nebo ze žádosti a z nájemní smlouvy nebo důkazů uvedených v předchozím článku vyplývá, že pronajímatel je oprávněn dát výpověď nebo požádat o vyklizení komerční budovy nebo obchodních prostor.

1.1.2 Je stanovena horní hranice hodnoty pohledávky?

Není stanovena žádná horní mez nároku.

1.1.3 Je použití takového řízení dobrovolné nebo povinné?

Podle ustanovení občanského soudního řádu soud rozhodne o vydání platebního rozkazu rovněž z moci úřední, pokud jeho vydání žalobce v žalobě nenavrhl, jsou však splněny podmínky pro vydání platebního rozkazu, tj. žalobce podá řádnou žalobu a nenavrhne vydání platebního rozkazu. Pokud byly splněny zákonem stanovené podmínky pro vydání platebního rozkazu, musí jej soudce vydat povinně a nezávisí to na návrhu žalobce.

1.1.4 Je řízení použitelné, když žalovaný žije v jiném členském státě nebo ve třetí zemi?

Ano.

1.2 Příslušný soud

Ve Slovinsku je příslušnost k rozhodování o návrhu na vydání platebního rozkazu určena stejně jako u jiných žalob; to znamená, že věcnou příslušnost k vydání platebního rozkazu mají krajské soudy (okrožna sodišča) i okresní soudy (okrajna sodišča). Věcná příslušnost je určena podle hodnoty sporu (nebo podle povahy dané věci, například v obchodních sporech). Okresní soudy jsou příslušné rozhodovat spory týkajících se majetkových nároků, pokud hodnota sporu nepřesáhne 20 000 EUR. Krajské soudy jsou příslušné rozhodovat spory týkajících se majetkových nároků, pokud hodnota sporu přesáhne 20 000 EUR. Ve věcech týkajících se obchodního práva jsou k projednávání a rozhodování v prvním stupni příslušné pouze krajské soudy. Obchodními spory jsou spory, v nichž je jednou ze stran občanského soudního řízení právnická osoba (společnost, instituce, družstvo). Obchodní spory zahrnují rovněž věci, v nichž je jednou ze stran stát nebo jiný územní samosprávný celek, například obec.

Místní příslušnost určuje, který soud s věcnou příslušností je příslušný rozhodnout v dané věci. Obecné pravidlo vztahující se na místní příslušnost stanoví, že žaloba na fyzickou nebo právnickou osobu musí být podána u soudu, v jehož obvodu má žalovaný trvalé bydliště nebo právnická osoba sídlo. V případě žaloby na cizí fyzickou nebo právnickou osobu je soudem s obecnou místní příslušností soud, v jehož obvodu má fyzická osoba bydliště ve Slovinsku nebo právnická osoba pobočku. Slovinské právo obsahuje rovněž ustanovení o zvláštní místní příslušnosti, která se určuje podle předmětu sporu a jeho stranám.

Více informací k tomuto tématu je uvedeno v části věnované podání žaloby.

1.3 Formální požadavky

Aby bylo možné platební rozkaz vydat, je nutné splnit následující dvě podmínky: žaloba se musí týkat peněžité pohledávky, která je splatná, a musí existovat autentická listina zakládající pohledávku. Žaloba nebo návrh na vydání platebního příkazu musí obsahovat všechny údaje, které musí obsahovat každá žaloba: odkaz na soud, jména a adresy trvalého nebo dočasného pobytu účastníků řízení, jména právních zástupců nebo zmocněnců, konkrétní návrhové žádání objasňující hlavní předmět sporu a vedlejší nároky, skutečnosti dokládající nárok žalobce, důkazy potvrzující tyto skutečnosti, hodnotu předmětu sporu a podpis. K žalobě je mimoto nutné připojit autentickou listinu (originál nebo ověřenou kopii).

1.3.1 Je povinné použití standardního formuláře? (pokud ano, kde jej lze získat?)

Ve Slovinsku není nevyžadováno, aby návrh na vydání platebního rozkazu byl podán na standardizovaném formuláři; takovýto formulář ve skutečnosti neexistuje. Návrh musí obsahovat zákonem stanovené náležitosti, které byly uvedeny v bodě 1.3 (povinné údaje uvedené v žalobě).

1.3.2 Je vyžadováno právní zastoupení?

Není nutné, aby byli účastníci řízení o vydání platebního rozkazu zastupováni právníkem. Je-li účastník zastoupen u krajského soudu, musí být tímto zástupcem advokát nebo osoba, která složila advokátní zkoušky. Zastoupení advokátem je povinné v řízení o mimořádných opravných prostředcích.

1.3.3 Jak podrobně musím odůvodnit nárok?

V žalobě musí být uveden základ a výše dluhu a důkaz, který umožňuje ověřit pravdivost tvrzení uvedených v žalobě; musí v ní být uvedena rovněž částka a měna a datum splatnosti peněžitých pohledávek. Jestliže se požaduje uhrazení úroků, musí být rovněž přesně stanoveny (úroková sazba a období, za něž se požadují). Z autentické písemnosti musí být zřejmé datum splatnosti pohledávky.

1.3.4 Je nutné předložit písemné důkazy o dotčené pohledávce? Pokud ano, jaké listiny jsou přípustné jako důkaz?

Ano, k žalobě nebo návrhu na vydání platebního rozkazu je nutno připojit originál nebo ověřenou kopii autentické listiny. V obchodním sporu není pro vydání platebního rozkazu nutné připojit originál nebo ověřenou kopii autentické listiny. Postačuje, aby kopii listiny ověřil pověřený orgán právnické osoby.

Autentickou listinou je dokument, který není exekučním titulem, vyplývá však z něj s vysokou mírou pravděpodobnosti, že nárok existuje. Listina je autentická, je-li za autentickou stanovena v občanském soudním řádu nebo jiném předpisu. Podle občanského soudního řádu jsou autentickými listinami veřejné listiny, soukromé listiny, na nichž podpis dlužníka ověřil orgán k tomu zmocněný, směnky a šeky, směnečné námitky a zpětné faktury, pokud se dokládají vznik nároku, výpisy z ověřených účetních výkazů a písemnosti, které mají povahu veřejné listiny podle zvláštních předpisů. Autentickou listinu může představovat rovněž cizí písemnost, která splňuje podmínky pro použití ve Slovinsku.

Výjimka: soud vydá platební rozkaz vůči žalovanému i bez předložení autentické listiny, pokud nárok souvisí s peněžitou pohledávkou, která je splatná a která nepřesahuje 2 000 EUR, a v žalobě je uveden základ a výše dluhu a důkaz, který umožňuje ověřit pravdivost tvrzení uvedených v žalobě, přičemž na obchodní spory se tato výjimka nevztahuje (článek 494 ZPP).

1.4 Odmítnutí návrhu

Soud návrh na vydání platebního rozkazu zamítne, nejsou-li splněny podmínky pro jeho vydání, tj. existence peněžité pohledávky, která je splatná, a existence autentické listiny, z níž nárok vyplývá.

Pokud soud návrh na vydání platebního rozkazu nezamítne, pokračuje řízení na základě žaloby.

1.5 Odvolání

Proti rozhodnutí o zamítnutí návrhu na vydání platebního rozkazu není přípustné odvolání a žalobce nemůže toto rozhodnutí napadnout ani prostřednictvím odvolání proti rozsudku.

Opravným prostředkem, který má žalovaný k dispozici u platebního rozkazu, je námitka. Lhůta pro podání námitky činí osm dnů od doručení platebního rozkazu žalovanému (v případě sporů týkajících se směnek a šeků tři dny). Námitku je nutno odůvodnit, v opačném případě se bude považovat za bezdůvodnou. Proti rozhodnutí, v němž soud rozhodne o námitce, lze podat opravný prostředek.

Pokud žalovaný platební rozkaz napadá pouze v části nařizující náhradu nákladů, lze tak učinit pouze odvoláním.

1.6 Odpor

Žalovaný může proti nároku žalobce podat námitku. Je nutno uvést důvody námitky. V námitce musí být uvedeny skutečnosti, které ji dokládají, a předloženy příslušné důkazy, v opačném případě se bude považovat za neopodstatněnou (druhý odstavec článku 435 ZPP). Žalovaný musí proto v námitce uvést právně významné skutečnosti, tj. skutečnosti, na jejichž základě lze nárok zamítnout (pokud se ukáže, že jsou pravdivé). Tvrzení týkající se těchto skutečností musí být konkrétní a specifická.

1.7 Účinek odporu

Pokud soud námitku žalovaného neodmítne z toho důvodu, že byla podána příliš pozdě nebo že není úplná či přípustná, nebo pokud ji nezamítne, pokračuje řízení podle žaloby.

Strany mohou při prvním hlavním jednání uvést nové skutečnosti a předložit nové důkazy, přičemž žalovaný může podat rovněž nové námitky k napadené části platebního rozkazu.

V rozhodnutí o hlavní věci soud uvede, zda platební rozkaz zůstává zcela nebo zčásti v platnosti, nebo zda má být zrušen (článek 436 občanského soudního řádu).

1.8 Účinek nepodání odporu

Pokud protistrana nepodá námitku nebo odvolání, nabývá rozhodnutí nebo platební rozkaz právní moci a jsou vykonatelné.

1.8.1 Jaké kroky je třeba podniknout k získání vykonatelného rozhodnutí?

Žalobce musí soud výslovně požádat o vyznačení doložky vykonatelnosti. Soudní rozhodnutí je vykonatelné, jakmile nabude právní moci, a pokud uplynula lhůta pro dobrovolné splnění povinností (první odstavec zákona o exekuci a zajištění).

1.8.2 Je toto rozhodnutí konečné nebo má žalovaný ještě možnost se proti tomuto rozhodnutí odvolat?

Platební rozkaz, proti němuž nebyla podána námitka, nebo proti němuž byla podána námitka, která byla odmítnuta nebo zamítnuta, nabývá právní moci a nelze jej napadnout odvoláním.

Pravomocný platební rozkaz lze napadnout mimořádnými opravnými prostředky.

Související odkazy

Odkaz se otevře v novém okně.http://www.pisrs.si/Pis.web/

Odkaz se otevře v novém okně.https://www.uradni-list.si/

Odkaz se otevře v novém okně.http://www.dz-rs.si/wps/portal/Home/deloDZ/zakonodaja/preciscenaBesedilaZakonov

Odkaz se otevře v novém okně.http://www.sodisce.si/


Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 03/11/2015

Řízení pro platební rozkaz - Slovensko


1 Existence řízení o platebním rozkazu

1.1 Předmět řízení

1.1.1 Jaké druhy pohledávek přicházejí v úvahu (např. pouze peněžité pohledávky, pouze pohledávky vyplývající ze smlouvy atd.)?

Platební rozkaz se řadí k tzv. zkrácenému soudnímu řízení. Toto řízení upravuje § 265 a násl. zákona č. 160/2015, občanský soudní řád (zákon č. 160/2015 Z.z. Civilný sporový poriadok) (dále jen „OSŘ“).

Platební rozkaz lze vydat pouze v případě, že žalobce uplatňuje právo na úhradu peněžní částky na základě jím tvrzených skutečností, o nichž nemá soud žádné pochybnosti, zejména jsou-li tyto skutečnosti doloženy listinnými důkazy a o nároku lze rozhodnout bez vyžádání prohlášení žalovaného a bez nařízení jednání rovněž platebním rozkazem, ve kterém se žalovanému uloží, aby zaplatil peněžní částku nebo její část a uhradil náklady řízení do patnácti dnů od doručení rozhodnutí, nebo aby podal odpor v téže lhůtě. Pro účely řízení o platebním rozkazu se výrok o nákladech řízení považuje za usnesení soudu.

1.1.2 Je stanovena horní hranice hodnoty pohledávky?

Ne, neexistuje.

1.1.3 Je použití takového řízení dobrovolné nebo povinné?

Použití tohoto řízení je dobrovolné, účelem je vyřešit věc rychle a hospodárně. Vydání platebního rozkazu není vázáno na výslovnou žádost žalobce; soud může vydat platební rozkaz i v případě, že žalobce požádal soud, aby rozhodl rozsudkem.

1.1.4 Je řízení použitelné, když žalovaný žije v jiném členském státě nebo ve třetí zemi?

Doručuje-li se platební rozkaz do zahraničí, použije se evropský platební rozkaz. Návrh na vydání evropského platebního rozkazu se podává na formuláři A podle nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č. 1896/2006 ze dne 12. prosince 2006, kterým se zavádí řízení o evropském platebním rozkazu.

1.2 Příslušný soud

V řízení v prvním stupni je příslušným soudem okresní soud. Řízení se koná u soudu, který je věcně a místně příslušný.

1.3 Formální požadavky

1.3.1 Je povinné použití standardního formuláře? (pokud ano, kde jej lze získat?)

Použití formuláře v tomto řízení není povinné, pokud však žalobce spolu s návrhem na zahájení řízení podá platební rozkaz na formuláři, který je zveřejněn na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti Slovenské republiky (Ministerstvo spravodlivosti Slovenskej republiky) Odkaz se otevře v novém okně.http://www.justice.gov.sk/, potom za předpokladu, že jsou splněny zákonné podmínky pro vydání platebního rozkazu a je uhrazen soudní poplatek, soud vydá platební rozkaz do deseti pracovních dnů ode dne splnění uvedených podmínek.

1.3.2 Je vyžadováno právní zastoupení?

Právní zastoupení v tomto řízení není vyžadováno.

1.3.3 Jak podrobně musím odůvodnit nárok?

Jedná se o zkrácené řízení, v němž se skutková podstata opírá pouze o skutečnosti tvrzené žalobcem. Je tudíž nezbytné, aby skutečnosti, které zakládají právo uplatňované žalobcem, byly dostatečně doloženy, přičemž požadované plnění musí být objektivním právem dovolené.

1.3.4 Je nutné předložit písemné důkazy o dotčené pohledávce? Pokud ano, jaké listiny jsou přípustné jako důkaz?

Pohledávka musí být doložena například smlouvou. Ve všech případech musí být k návrhu přiloženy důkazy, o něž se daný nárok opírá.

1.4 Odmítnutí návrhu

Nevydá-li soud platební rozkaz, postupuje se podle § 168 odst. 1 OSŘ, tj. postupuje se obvyklým postupem jako v případě jakéhokoli jiného sporu.

Pokud se uplatňuje právo na zaplacení peněžní částky na základě spotřebitelské smlouvy a žalovaným je spotřebitel, soud nevydá platební rozkaz, pokud smlouva nebo jiné smluvní dokumenty obsahují nepřijatelné podmínky (§ 299 odst. 2 OSŘ).

1.5 Odvolání

Opravným prostředkem v řízení o vydání platebního rozkazu je odpor. Odvolání je opravný prostředek pouze proti výroku o nákladech řízení. Soud o něm rozhoduje bez nařízení jednání.

1.6 Odpor

Odpor jako opravný prostředek se podává do patnácti dnů od doručení rozhodnutí, a to u soudu, který rozhodnutí vydal. Odpor musí být podložen odůvodněním. Za podání odporu jako opravného prostředku se platí soudní poplatek.

1.7 Účinek odporu

Jakmile žalovaný podá v patřičné lhůtě odpor s příslušným odůvodněním, platební rozkaz se ruší v plném rozsahu a soud nařídí jednání ve věci.

1.8 Účinek nepodání odporu

Marným uplynutí lhůty pro podání odporu nabývá platební rozkaz právní moci.

1.8.1 Jaké kroky je třeba podniknout k získání vykonatelného rozhodnutí?

Je třeba učinit platební rozkaz pravomocným – musí být opatřen razítkem stvrzujícím právní moc a vykonatelnost, které připojí soud, jenž platební rozkaz vydal. Následně je nutné podat návrh na nařízení exekuce.

1.8.2 Je toto rozhodnutí konečné nebo má žalovaný ještě možnost se proti tomuto rozhodnutí odvolat?

Není-li v zákonné lhůtě jako opravný prostředek podán odpor proti platebnímu rozkazu, má platební rozkaz účinky pravomocného rozsudku. Pravomocné rozhodnutí lze napadnout mimořádným opravným prostředkem ve smyslu OSŘ, pouze však za předpokladu, že jsou splněny všechny zákonné požadavky. Možnost podání mimořádného opravného prostředku závisí na jednotlivých okolnostech a skutečnostech každého případu.


Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 14/01/2019

Řízení pro platební rozkaz - Finsko


1 Existence řízení o platebním rozkazu

Ve Finsku existuje zvláštní řízení o platebním rozkazu, jež bylo zavedeno speciálně za účelem vymáhání nesporných pohledávek. V těchto případech lze žalovanému nařídit uhrazení dluhu vůči žalobci tzv. kontumačním rozsudkem.

Žalobu lze podat také pomocí elektronického návrhu, který se podává prostřednictvím elektronického formuláře na internetových stránkách finské soudní správy (Odkaz se otevře v novém okně.https://oikeus.fi/en/). Více informací lze nalézt v oddíle „Automatické zpracovávání – Finsko“.

1.1 Předmět řízení

1.1.1 Jaké druhy pohledávek přicházejí v úvahu (např. pouze peněžité pohledávky, pouze pohledávky vyplývající ze smlouvy atd.)?

Toto řízení lze využít u všech typů peněžitých nároků, které mohou být předmětem smluvního ujednání.

1.1.2 Je stanovena horní hranice hodnoty pohledávky?

Ne. U hodnoty nároků není stanovena žádná horní ani spodní hranice.

1.1.3 Je použití takového řízení dobrovolné nebo povinné?

Řízení je dobrovolné.

1.1.4 Je řízení použitelné, když žalovaný žije v jiném členském státě nebo ve třetí zemi?

Pravidlo, jež by stanovilo, že žalovaný musí žít ve Finsku, v zásadě není dáno. Aby mohl řízení použít, musí být ovšem finský soud v dané věci soudem příslušným. Například podle nařízení Brusel I se soudní příslušnost určí na základě hlavního pravidla, a věcí týkající se vymáhání platby se tedy musí zabývat soud příslušný pro místo bydliště žalovaného.

1.2 Příslušný soud

Soudem příslušným pro tyto věci je obecný soud první instance. Ve Finsku se tyto soudy nazývají okresní soudy (käräjäoikeus). Obecným pravidlem je, že příslušný je okresní soud v místě, kde má žalovaný bydliště. Na řízení o platebním rozkazu se vztahují běžná ustanovení o soudní příslušnosti (viz oddíl „Příslušnost – Finsko“).

1.3 Formální požadavky

1.3.1 Je povinné použití standardního formuláře? (pokud ano, kde jej lze získat?)

Návrh na zahájení řízení (žaloba) musí být podán písemně a musí obsahovat určité náležitosti: uplatňovaný nárok, (stručné) odůvodnění, případné nároky týkající se nákladů na podání žaloby a kontaktní údaje žalobce a žalovaného. Žaloba musí být podepsána.

Standardní formuláře neexistují. Některé okresní soudy si vytvořily vlastní formuláře, není však povinnost je využít.

Žalobu lze u nesporných nároků podat i elektronicky, a to pomocí elektronického formuláře na internetových stránkách finské soudní správy (Odkaz se otevře v novém okně.https://oikeus.fi/en/).

1.3.2 Je vyžadováno právní zastoupení?

Ani žalobce ani žalovaný nemusí využít služeb advokáta. Využít služeb advokáta je však vždy přípustné.

1.3.3 Jak podrobně musím odůvodnit nárok?

Nárok je třeba odůvodnit tak, aby jej bylo možno odlišit od nároků jiných.

1.3.4 Je nutné předložit písemné důkazy o dotčené pohledávce? Pokud ano, jaké listiny jsou přípustné jako důkaz?

Ve věcech týkajících se vymáhání nesporných pohledávek není třeba předkládat žádné důkazy. Žalobce musí dostatečné důkazy předložit pouze v případě, že žalovaný nárok popírá.

1.4 Odmítnutí návrhu

Jedna z překážek vydání kontumačního rozsudku v praxi nastane, pokud žalovaný z oprávněných důvodů nárok uvedený v žalobě popírá, čímž nárok přestává být nesporným. Dále může také mimo jiné dojít k tomu, že žaloba bude odmítnuta, což nastává hlavně v případech, kdy dotčený okresní soud není v dané věci příslušný či kdy žalobce přes výzvy neodstraní nedostatky žaloby. V zásadě může soud ihned rozhodnout o zamítnutí žaloby v případě, že nárok je zjevně nedůvodný, tj. v případě, kdy nárok nemá vůbec žádnou oporu v právu. Jinak soud platnost nároku nezkoumá.

1.5 Odvolání

Žalobce se proti zjištění, že nárok nelze považovat za nesporný, nemůže odvolat, jestliže žalovaný nárok popírá. V tomto případě řeší okresní soud věc v běžném občanskoprávním řízení. Žalobce se však může odvolat proti odmítnutí či zamítnutí své žaloby.

1.6 Odpor

Východiskem při formulaci této otázky byl systém takového typu, v němž se nejprve vydává „kontumační rozsudek / platební rozkaz“ a teprve posléze má žalovaný možnost podat proti němu odpor. Ve Finsku se ovšem žaloba s nárokem nejprve zašle žalovanému, a kontumační rozsudek se vydává, teprve pokud žalovaný nárok v žalobě nepopře.

Okresní soud žalovaného vyzve k tomu, aby na žalobu v určené lhůtě písemně odpověděl. Délku této lhůty přitom okresní soud stanoví sám: obvykle na dva až tři týdny. V odpovědi musí žalovaný uvést, zda nárok popírá, a pokud ano, z jakých důvodů. Ve své odpovědi může žalovaný rovněž uvést, jaké důkazy hodlá případně předložit, a uplatnit nárok na náhradu nákladů. Žalovaný musí také uvést své kontaktní údaje a odpověď podepsat.

1.7 Účinek odporu

Pokud žalobce svůj odpor podá ve stanovené lhůtě, přestává se nárok považovat za nesporný a nelze vydat kontumační rozsudek. V tomto případě věc automaticky pokračuje běžným občanskoprávním řízením.

1.8 Účinek nepodání odporu

1.8.1 Jaké kroky je třeba podniknout k získání vykonatelného rozhodnutí?

Pokud žalovaný nárok ve stanovené lhůtě nepopře, je ve věci nárokované částky vydán kontumační rozsudek. Tento rozsudek je okamžitě vykonatelný.

1.8.2 Je toto rozhodnutí konečné nebo má žalovaný ještě možnost se proti tomuto rozhodnutí odvolat?

Žalovaný se proti kontumačnímu rozsudku nemůže odvolat k odvolacímu soudu (hovioikeus), má však možnost podat u okresního soudu návrh na tzv. „vrácení v předešlý stav“. Podáním návrhu na vrácení v předešlý stav se věc vrací k opětovnému posouzení okresnímu soudu, který vydal kontumační rozsudek. Návrh na vrácení v předešlý stav je třeba podat do 30 dní ode dne, kdy žalovaný obdržel oznámení o kontumačním rozsudku. Není-li takovýto návrh podán, nabývá kontumační rozsudek právní moci.


Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 08/02/2018