Zavřít

BETA VERZE PORTÁLU JE JIŽ K DISPOZICI!

Vyzkoušejte si BETA verzi evropského portálu e-Justice a dejte nám vědět, jak se Vám s ní pracuje!

 
 

menu starting dummy link

Page navigation

menu ending dummy link

Řízení pro platební rozkaz - Rumunsko

1 Existence řízení o platebním rozkazu

Řízení o platebním rozkazu je upraveno v článcích 1013–1024 nového občanského soudního řádu, který vstoupil v platnost dne 15. února 2013.

1.1 Předmět řízení

1.1.1 Jaké druhy pohledávek přicházejí v úvahu (např. pouze peněžité pohledávky, pouze pohledávky vyplývající ze smlouvy atd.)?

Řízení o platebním rozkazu se vztahuje na nesporné, peněžité a splatné pohledávky odpovídající závazkům k úhradě určitých peněžitých částek z občanskoprávních smluv, včetně smluv uzavřených mezi osobou samostatně výdělečně činnou a veřejným zadavatelem, prokázané prostřednictvím určitého dokumentu nebo stanovené zákonem, nařízením nebo jiným aktem, potvrzené stranami podpisem nebo jinými prostředky přípustnými podle právních předpisů. Oblast působnosti nezahrnuje pohledávky předložené věřitelským orgánem v rámci insolvenčního řízení.

1.1.2 Je stanovena horní hranice hodnoty pohledávky?

Ne.

1.1.3 Je použití takového řízení dobrovolné nebo povinné?

Řízení o platebním rozkazu je dobrovolné a zúčastněná strana může k soudu podat návrh (žalobu) podle obecných ustanovení.

Řízení o platebním rozkazu je zvláštním řízením, které je mnohem jednodušší než řízení stanovené obecnými právními předpisy a které umožňuje věřiteli získat exekuční titul za podmínek, jež se liší od podmínek stanovených v občanském soudním řádu.

Kromě toho, pokud je obrana proti platebnímu rozkazu podložená, může soud nárok věřitele v konečném rozsudku zamítnout.

Věřitel může podat žalobu podle obecné úpravy, pokud soud odmítne vydat platební rozkaz; pokud soud vydá platební rozkaz na část pohledávek, přičemž v tomto případě může být žaloba podána podle obecné úpravy na zaplacení zbývajícího dluhu; nebo pokud je platební rozkaz zrušen.

1.1.4 Je řízení použitelné, když žalovaný žije v jiném členském státě nebo ve třetí zemi?

Ano. Nový občanský soudní řád nerozlišuje, pokud jde o bydliště žalovaného, a řízení o platebním rozkazu je použitelné bez ohledu na to, zda žalovaný žije v jiném členském státě nebo ve třetí zemi.

1.2 Příslušný soud

Návrh na vydání platebního rozkazu se podává k soudu, který je v prvním stupni věcně příslušný rozhodovat ve věci. V případě platebního rozkazu soudce ověřuje příslušnost soudu i bez návrhu.

Řídí se toto řízení obecnými pravidly pro příslušnost soudů (v tomto případě by mohl být zahrnut odkaz na tento list) nebo podléhá jiným zásadám?

Pro příslušnost, pokud jde o rozhodování o návrzích na vydání platebního rozkazu, platí obecná pravidla soudní příslušnosti.

Nároky vyčíslitelné peněžité hodnoty až do výše 200 000 lei spadají do příslušnosti okresních soudů. Nároky vyčíslitelné peněžité hodnoty ve výši alespoň 200 000 lei spadají do příslušnosti tribunálů.

Pravidlo příslušnosti ve zvláštním řízení o platebním rozkazu doplňují obecná pravidla příslušnosti podle hodnoty.

1.3 Formální požadavky

1.3.1 Je povinné použití standardního formuláře? (pokud ano, kde jej lze získat?)

Neexistuje žádný typizovaný/standardní formulář, avšak věřitel–žalobce musí splnit minimální formální požadavky na návrh, který musí obsahovat určité informace, konkrétně: jméno a bydliště věřitele nebo, je-li relevantní, název a zapsané sídlo; jméno a bydliště dlužníka jakožto fyzické osoby a, pokud je dlužník právnickou osobou, její název a zapsané sídlo a, je-li relevantní, číslo zápisu v obchodním rejstříku nebo rejstříku právnických osob, daňový kód a číslo účtu; splatné částky; skutečnosti a právní důvody platebních závazků, příslušné referenční období, termín splatnosti a jakékoli další informace nezbytné ke stanovení nároku.

Současně se k návrhu přiloží smlouva nebo jiné dokumenty uvádějící dlužné částky a důkaz doručení platebního rozkazu dlužníkovi. Pokud jde o doručení rozkazu, musí rozkaz dlužníkovi doručit věřitel prostřednictvím soudního vykonavatele nebo doporučeným dopisem, s prohlášením o obsahu zásilky a dodejkou, a na jeho základě je dlužník povinen uhradit splatnou částku do 15 dní od obdržení oznámení. Tímto rozkazem se přerušuje běh promlčecí lhůty.

Návrh a k němu přiložené dokumenty se předkládají v množství kopií podle počtu stran, plus jedno vyhotovení pro soud.

1.3.2 Je vyžadováno právní zastoupení?

Ne, právní zastoupení není nezbytné, ale doporučuje se.

1.3.3 Jak podrobně musím odůvodnit nárok?

Minimální obsah podávaného návrhu stanoví vnitrostátní právní předpisy. Věřitel–žalobce musí uvést: nárokovanou částku, skutečnosti a právní důvody platebního závazku a příslušné referenční období; termín splatnosti platby; jakékoli další informace nezbytné ke stanovení nároku.

Pokud strany nestanoví výši úrokové sazby za pozdní platbu, použije se referenční úroková sazba stanovená Rumunskou národní bankou. Referenční úroková sazba platná v první kalendářní den daného půlroku je použitelná po celý půlrok. Z pohledávky se počítají úroky, a to takto:

  • pro smlouvy uzavřené mezi osobami samostatně výdělečně činnými ode dne, kdy se pohledávka stala splatnou,
  • pro smlouvy uzavřené mezi osobami samostatně výdělečně činnými a veřejným zadavatelem, aniž by dlužník musel být informován o tom, že platba je po splatnosti: pokud bylo ve smlouvě stanoveno datum splatnosti, ode dne následujícího po tomto datu splatnosti; pokud není datum splatnosti ve smlouvě stanoveno: 30 dní poté, co dlužník obdržel fakturu, nebo pokud je toto sporné, 30 dní od přijetí zboží nebo poskytnutí služeb nebo, pokud byl platební rozkaz doručen před přijetím zboží/služeb, po uplynutí lhůty 30 dní od přijetí zboží / poskytnutí služeb; pokud zákon nebo smlouva stanoví postup pro přejímku nebo kontrolu umožňující vystavit pro dotyčné zboží nebo služby prohlášení o shodě a dlužník obdržel fakturu nebo platební rozkaz v den kontroly nebo před ním, po uplynutí lhůty 30 dní od tohoto data,
  • v jiných případech od data, kdy platba dlužníka byla nebo je prohlášena za platbu po splatnosti podle právních předpisů.

Věřitel může uplatnit nárok na náhradu dalších škod ze všech výdajů vzniklých v souvislosti s vymáháním částek v důsledku toho, že dlužník včas nesplnil své závazky.

1.3.4 Je nutné předložit písemné důkazy o dotčené pohledávce? Pokud ano, jaké listiny jsou přípustné jako důkaz?

Ano, k návrhu se připojí smlouva nebo jakýkoli jiný dokument dokládající splatné částky (faktura, pokladní stvrzenka, ručně vypsaný příjmový doklad atd.). Přiloží se také důkaz doručení rozkazu dlužníkovi, jinak bude návrh považován za nepřípustný.

Při rozhodování o nároku soudce předvolá strany v souladu s ustanoveními o naléhavých věcech, aby jim věc vysvětlil a objasnil a vyzval dlužníka k zaplacení dlužné částky, nebo přiměl strany k tomu, aby dosáhly dohody o způsobu úhrady. Předvolání se doručí dotyčné straně deset dní před datem jednání. K předvolání dlužníka se jako důkaz připojí kopie návrhu (žaloby) a dokumentů předložených věřitelem s tímto návrhem. V předvolání je nutné uvést, že dlužník musí předložit obranu proti žalobě nejpozději tři dny před datem jednání, a pokud tak neučiní, může to soud s ohledem na okolnosti věci považovat za uznání nároků věřitele. Žalobce nebude o podání obrany proti žalobě informován, ale s jejím obsahem se seznámí v soudním spisu.

Pokud věřitel prohlásí, že obdržel dlužnou platbu, soud tuto okolnost uzná v konečném rozsudku a prohlásí věc za uzavřenou. Pokud věřitel a dlužník dosáhnou dohody ohledně úhrady, soud tuto skutečnost uzná a za tímto účelem vydá zkrácené usnesení. Toto rozhodnutí je konečné a považuje se za exekuční titul.

Pokud soud po ověření nároku na základě podání a prohlášení stran zjistí, že pohledávky věřitele jsou odůvodněné, vydá platební rozkaz s uvedením částky a lhůty k provedení platby. Pokud soud po přezkoumání důkazů v dané věci zjistí, že pouze část pohledávek věřitele je odůvodněná, vydá platební rozkaz pouze pro danou část a rovněž stanoví lhůtu k zaplacení platby. V tomto případě může věřitel podat žalobu podle obecné úpravy s cílem donutit dlužníka, aby uhradil zbývající část pohledávek. Lhůta k zaplacení musí činit nejméně deset dní, avšak nejvýše 30 dní od doručení rozkazu. Soudce nestanoví žádnou další lhůtu k provedení platby, ledaže by se na ní strany dohodly. Rozkaz bude předán přítomným stranám nebo co nejdříve doručen každé ze stran, a to v souladu s právními předpisy.

Pokud dlužník nárok nenapadne obranou, platební rozkaz se vydá nejpozději do 45 dní ode dne, kdy byl návrh podán. Tato časová lhůta nezahrnuje období nezbytné pro doručení procesních písemností a prodlení způsobené věřitelem, včetně prodlení v důsledku změny nebo doplnění návrhu.

1.4 Odmítnutí návrhu

Pokud dlužník podá proti nároku obranu, soud přezkoumá oprávněnost nároku na základě dokumentace obsažené ve spisu a prohlášení stran. Pokud jsou námitky dlužníka oprávněné, soud nárok věřitele zamítne konečným rozsudkem. Pokud námitky předložené dlužníkem ve věci samé znamenají projednání jiných než stávajících důkazů a dotyčné důkazy by byly v souladu s právními předpisy přípustné ve standardním řízení, soud návrh na vydání platebního rozkazu podaný věřitelem konečným rozhodnutím zamítne. Věřitel může následně podat žalobu podle obecné úpravy.

1.5 Odvolání

Dlužník může podat žalobu na neplatnost (zrušení) platebního rozkazu do deseti dní ode dne, kdy mu byl rozkaz předán nebo doručen. Ve stejné lhůtě může věřitel podat žalobu na neplatnost rozhodnutí, kterým byl návrh na vydání platebního rozkazu zamítnut, a na neplatnost částečného platebního rozkazu. Důvodem pro neplatnost může být pouze nesplnění požadavků na vydání platebního rozkazu, a je-li relevantní, příčiny vedoucí k zániku závazku po vydání platebního rozkazu. O žalobě na neplatnost platebního rozkazu rozhoduje dvoučlenný senát soudu, který vydal platební rozkaz. Žaloba na neplatnost nemá odkladné účinky na vykonatelnost. Odklad vykonatelnosti však může být přiznán na žádost dlužníka, avšak pouze oproti kauci, jejíž výši stanoví soud. Pokud příslušný soud žalobě na neplatnost v plném rozsahu nebo částečně vyhoví, rozkaz v plném rozsahu, případně částečně zruší a vydá konečné rozhodnutí.

Pokud věřitel podá žalobu na neplatnost rozhodnutí a příslušný soud této žalobě vyhoví, vynese konečné rozhodnutí, kterým bude vydán platební rozkaz.

Rozhodnutí, kterým se žalobě na neplatnost zamítá, je konečné.

1.6 Odpor

1.7 Účinek odporu

1.8 Účinek nepodání odporu

1.8.1 Jaké kroky je třeba podniknout k získání vykonatelného rozhodnutí?

Platební rozkaz je vykonatelný, i když je napaden žalobou na neplatnost, a dočasně zakládá překážku věci rozsouzené, a to až do okamžiku rozhodnutí o žalobě na neplatnost. Žaloba na neplatnost nemá odkladné účinky na vykonatelnost. Odklad vykonatelnosti však může být přiznán na žádost dlužníka, ovšem pouze oproti kauci, jejíž výši stanoví soud. Platební rozkaz se stává konečným, pokud dlužník nepodal žalobu na neplatnost nebo byla-li zamítnuta. Pokud příslušný soud vyhoví žalobě na neplatnost podané věřitelem, vynese konečné rozhodnutí, kterým bude vydán platební rozkaz.

Zúčastněná strana může napadnout výkon platebního rozkazu podle obecné právní úpravy. Lze namítat pouze pochybení, pokud jde o vykonávací řízení, a příčiny vedoucí k zániku závazku, které nastaly až poté, co se platební rozkaz stal pravomocným.

1.8.2 Je toto rozhodnutí konečné nebo má žalovaný ještě možnost se proti tomuto rozhodnutí odvolat?

Viz také odpověď na otázku 1.8.1.


Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 01/10/2018