Řízení pro platební rozkaz - Řecko

Obnovit Uložit jako PDF

1 Existence řízení o platebním rozkazu

Existuje možnost vydání platebního rozkazu. Použijí se ustanovení článků 623–634 občanského soudního řádu, tj. nařízení prezidenta č. 503/1985, ve znění pozdějších předpisů.

1.1 Předmět řízení

Občanské a obchodní věci: spory, které se řídí soukromým právem, pokud nejsou ze zákona příslušné jiné soudy (článek 1 občanského soudního řádu).

1.1.1 Jaké druhy pohledávek přicházejí v úvahu (např. pouze peněžité pohledávky, pouze pohledávky vyplývající ze smlouvy atd.)?

Peněžité pohledávky nebo pohledávky z cenných papírů, konkrétně pohledávky z šeků, cizích směnek nebo vlastních směnek, pokud jsou pohledávka a dlužná částka potvrzeny veřejnou nebo soukromou listinou a pokud jsou tyto pohledávky vyjádřeny v eurech nebo v jiné cizí měně (článek 623 občanského soudního řádu).

1.1.2 Je stanovena horní hranice hodnoty pohledávky?

Ne, není stanovena žádná horní hranice hodnoty pohledávky.

1.1.3 Je použití takového řízení dobrovolné nebo povinné?

Řízení o platebním rozkazu je dobrovolné, neboť věřitel může vždy podat běžnou žalobu, na jejímž základě se zahájí deklaratorní řízení ve věci pohledávky věřitele, které vyústí ve vydání rozsudku, na rozdíl od řízení o platebním rozkazu, kdy je vydán platební rozkaz, který není rozsudkem, ale je exekučním titulem (článek 631 občanského soudního řádu).

1.1.4 Je řízení použitelné, když žalovaný žije v jiném členském státě nebo ve třetí zemi?

Ne, platební rozkaz nelze vydat (a pokud je vydán, je absolutně neplatný), pokud má být doručen osobě, která žije v zahraničí nebo jejíž bydliště není známo, ledaže by uvedená osoba zákonným způsobem jmenovala v Řecku zástupce ad litem (článek 624 občanského soudního řádu). Místní příslušnost je dána tím, kde je dlužník v době doručování fyzicky (corpore) usazen.

1.2 Příslušný soud

Soudce nižšího soudu je věcně příslušný pro peněžité pohledávky až do výše dvaceti tisíc eur (20 000 EUR) a pro všechny ostatní peněžité pohledávky je věcně příslušný soudce soudu prvního stupně. Místní příslušnost, tj. soud příslušný ratione loci, se určí na základě obecných ustanovení o místní příslušnosti, tj. na základě ustanovení článků 22 až 41 občanského soudního řádu. Například na základě těchto ustanovení může být místně příslušným (ratione loci) soud (okresní civilní soud nebo soud prvního stupně) podle místa bydliště dlužníka nebo podle místa vydání dlužního nástroje (např. šeku) nebo podle místa akceptace nebo proplacení cizí směnky.

1.3 Formální požadavky

Návrh se podává:

A) ústně u soudu nižšího stupně vypracováním příslušné zprávy (čl. 626 odst. 1 ve spojení s čl. 215 odst. 2 občanského soudního řádu) bez vyloučení možnosti podat písemný návrh nebo

B) povinně písemně soudci soudu prvního stupně na základě písemné žádosti podané spisovně soudu prvního stupně, která musí uvádět:

  1. soud, k němuž se návrh podává (okresní civilní soud nebo soud prvního stupně);
  2. druh právního nástroje, konkrétně „návrh na vydání platebního rozkazu“;
  3. jméno, příjmení, jméno otce a místo bydliště všech stran: věřitele a dlužníka – a/nebo jejich právních zástupců, a pokud jsou právnickými osobami, jejich obchodní název a zapsané sídlo;
  4. právní akt či úkon, a to jasným, vymezeným, souhrnným a čitelným způsobem, v řečtině, a pokud obsahuje dokumenty v cizím jazyce, například faktury v cizím jazyce, musí být poskytnut jejich úřední překlad;
  5. datum a podpis strany nebo jejího právního zástupce nebo oprávněného zástupce a, pokud je povinná přítomnost advokáta, podpis tohoto advokáta;
  6. adresu, a konkrétně ulici a číslo domu nebo kanceláře nebo obchodu strany, která podává žalobu, jejího právního zástupce a jejího oprávněného zástupce;
  7. žádost o vydání platebního rozkazu a
  8. pohledávku a přesnou peněžitou částku nebo hodnotu cenných papírů společně s úroky splatnými z požadované platby (čl. 626 odst. 1 a 2 ve spojení s článkem 118 a čl. 119 odst. 1 občanského soudního řádu).

1.3.1 Je povinné použití standardního formuláře? (pokud ano, kde jej lze získat?)

Ne, použití standardního formuláře není povinné.

1.3.2 Je vyžadováno právní zastoupení?

Ano, pokud se návrh podává k soudu prvního stupně a týká se pohledávek ve výši překračující dvacet tisíc eur (20 000 EUR) nebo k okresnímu civilnímu soudu pro pohledávky ve výši dvanáct tisíc eur (12 000 EUR) až dvacet tisíc eur (20 000 EUR).

Pokud se návrh podává k okresnímu civilnímu soudu a týká se pohledávky až do výše dvanácti tisíc eur (12 000 EUR), může strana jednat před soudem bez zastoupení oprávněným advokátem (článek 94 občanského soudního řádu).

1.3.3 Jak podrobně musím odůvodnit nárok?

Návrh na vydání platebního rozkazu musí uvádět alespoň velmi stručně druh právního aktu/úkonu, z něhož dlužná pohledávka (= dluh) vyplynula, například pohledávky na základě úvěrových smluv nebo kupních smluv, pohledávky z nájemného nebo šeky na cestě. Druh smlouvy nebo právního aktu obecně také zakládá důvody pro platbu a musí být konkrétně uvedena doba, kdy k jejímu vzniku došlo, například doba, kdy měl dlužník požadovanou částku uhradit, ale neučinil tak. Návrh pak musí obsahovat seznam poskytnutých dokumentů, z nichž vyplývá druh a výše pohledávky podle daného návrhu.

1.3.4 Je nutné předložit písemné důkazy o dotčené pohledávce? Pokud ano, jaké listiny jsou přípustné jako důkaz?

Existence pohledávky pro platební rozkaz může být prokázána pouze dokumenty, neboť svědci nemohou být v tomto řízení vyslýcháni. Tyto dokumenty musí být předloženy s návrhem a uloženy ve spisovně soudu až do uplynutí lhůty pro vznesení odporu tak, aby strana, proti které platební rozkaz směřuje (dlužník z pohledávky), byla o platebním rozkazu informována. Veškeré dokumenty (soukromé a veřejné), které mají důkazní hodnotu podle článků 432–465 občanského soudního řádu, včetně cenných papírů (např. šeky, cizí směnky), jsou uznávány jako důkaz. Tyto dokumenty musí jednoznačně uvádět postavení a podrobnosti (úplné jméno) věřitele–příjemce, postavení a podrobnosti dlužníka, jakož i důvody a výši pohledávky.

Zejména jakýkoli dokument, který není veřejný a který musí podle článku 443 občanského soudního řádu nést vlastnoruční podpis vyhotovitele, aby měl důkazní hodnotu, je považován za soukromý dokument a jakákoli osoba, která přijímá závazky vyplývající z dokumentu, je považována za vyhotovitele.

Jakýkoli dokument, který byl vytvořen v řádné podobě veřejným činitelem nebo osobou, která vykonává veřejný úřad, je považován za veřejný dokument (např. notářsky ověřené listiny).

1.4 Odmítnutí návrhu

Návrh bude odmítnut:

A) pokud právní požadavky na vydání platebního rozkazu nejsou splněny, a tedy pokud pohledávka nebo její výše nebo dlužník nebo příjemce nejsou průvodními dokumenty okamžitě a jednoznačně prokázáni nebo

B) pokud navrhovatel neposkytne vysvětlení požadované soudcem nebo odmítne splnit doporučení ohledně doplnění nebo opravy návrhu nebo ohledně ověření pravosti podpisů na kterékoli z předložených soukromých listin (články 628 a 627 občanského soudního řádu). Jelikož příslušný soudce může po navrhovateli požadovat další podrobnosti, dokumenty a opravy, pokud navrhovatel požadavky nesplní, návrh se z tohoto důvodu odmítne.

Odmítnutí se konstatuje na konci návrhu a stručně se uvede také důvod odmítnutí. To znamená, že příslušný soudce nevydá rozsudek, a proti této poznámce týkající se odmítnutí tedy nelze podat opravný prostředek. Navrhovatel–věřitel může samozřejmě podat běžnou žalobu týkající se jeho pohledávky (viz 1.1.3) nebo podat nový návrh na vydání platebního rozkazu (čl. 628 odst. 3 občanského soudního řádu).

1.5 Odvolání

Pokud je návrh na vydání platební rozkazu odmítnut, nelze uplatnit právo na odvolání.

1.6 Odpor

Pokud je návrh na vydání platebního rozkazu přijat a platební rozkaz je vydán, dlužník, proti němuž je směřován, může proti platebnímu rozkazu podat odpor do patnácti (15) pracovních dní ode dne doručení platebního rozkazu (čl. 632 odst. 1 občanského soudního řádu). Odpor lze podat také před doručením platebního rozkazu.

Soudem místně příslušným (ratione loci) nebo věcně příslušným (ratione materia) je okresní civilní soud nebo soud prvního stupně, který platební rozkaz vydal.

Odpor se projedná (čl. 632 odst. 2 občanského soudního řádu) v souladu s ustanoveními článků 643, 649 a 650 občanského soudního řádu, které spadají do zvláštních postupů pro dluhové nástroje a spory v oblasti nájmu, ve spojení s ustanoveními o řádných řízeních, která nejsou v rozporu s ustanoveními výše uvedených zvláštních postupů (čl. 591 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu).

Odpor, jehož doručení musí být uskutečněno ve výše uvedené lhůtě patnácti (15) pracovních dní, jinak je nepřípustný, musí být doručen buď advokátovi, který podepsal návrh na vydání platebního rozkazu, nebo na adresu osoby, která iniciovala vydání platebního rozkazu, uvedenou v platebním rozkazu, pokud nebyla právním nástrojem oznámena změna adresy (čl. 632 odst. 1 písm. b) občanského soudního řádu).

1.7 Účinek odporu

Podání odporu nemá odkladný účinek na vykonatelnost platebního rozkazu, který je přímo vykonatelným exekučním titulem (článek 631 občanského soudního řádu). Soud, který vydal platební rozkaz, však může s využitím postupu pro předběžná opatření podle článku 686 občanského soudního řádu a po podání návrhu stranou, proti které je platební rozkaz směřován, odložit vykonatelnost, se zárukou nebo bez záruky nebo podmíněně, dokud nebude vydáno konečné rozhodnutí ve věci podaného odporu.

Podmínky přijetí návrhu na odložení vykonatelnosti platebního rozkazu zahrnují: a) podání odporu v řádné lhůtě a b) spekulace ohledně úspěchu alespoň jednoho z důvodů odporu.

Soudní rozhodnutí, kterým se odkládá vykonatelnost, zbavuje platební rozkaz jeho vykonatelné povahy a oslabuje jeho vykonatelných účinků jakožto nástroje.

1.8 Účinek nepodání odporu

Pokud není odpor podán v řádné lhůtě (do patnácti dní od doručení platebního rozkazu), strana, v jejíž prospěch je platební rozkaz vydán, může rozkaz znovu doručit dlužníkovi, který má druhou možnost podat odpor. Dlužník může podat odpor do deseti pracovních dní od data nového doručení. V tomto případě nebude přiznáno výše uvedené odložení vykonatelnosti (viz bod 1.7).

Pokud není doručen odpor ani v této další lhůtě deseti dní, platební rozkaz nabývá právní moci, což znamená, že nejen platební rozkaz, ale také pohledávka jsou zcela právoplatné, na základě historických a právních důvodů uvedených v platebním rozkazu.

Pravomocný platební rozkaz (res judicata), proti němuž nebyl podán odpor v řádné lhůtě, může být zrušen pouze za pomoci mimořádného opravného prostředku žádající obnovu řízení ve  věci. K obnově řízení může dojít pouze na základě velmi omezených, zejména formálních důvodů (čl. 633 odst. 2 a článek 544 občanského soudního řádu), a v časové lhůtě stanovené v čl. 544 odst. 3 a 4 občanského soudního řádu před soudem, který platební rozkaz vydal.

1.8.1 Jaké kroky je třeba podniknout k získání vykonatelného rozhodnutí?

Platební rozkaz je nástrojem, který je vykonatelný od data svého vydání (článek 631 občanského soudního řádu). Nejsou tedy zapotřebí žádné jiné kroky, aby se stal vykonatelným. Pokud tedy není odložena vykonatelnost, zahájí se vykonávací řízení ve stručnosti takto:

Na původní platební rozkaz se vyznačí příkaz k vykonatelnosti, konkrétně na začátek textu platebního rozkazu se připojí věta „Ve jménu řeckého lidu“ a na konec se připojí věta „Nařizuje se, aby kterýkoli soudní vykonavatel toto rozhodnutí vykonal atd.“. Vydá se úřední vyhotovení (výkon rozhodnutí) a následně se dlužníkovi doručí příkaz (výzva) k úhradě částky uvedené v platebním rozkazu.

Pokud však není platební rozkaz doručen do dvou (2) měsíců od jeho vydání, pozbývá platnosti (článek 630 A občanského soudního řádu).

1.8.2 Je toto rozhodnutí konečné nebo má žalovaný ještě možnost se proti tomuto rozhodnutí odvolat?

Soudní rozhodnutí o odporu není konečné, ale vztahují se na ně všechna práva na opravný prostředek.


Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 27/07/2018