Obecné soudy

Obecné soudy tvoří jádro soudních systémů v členských státech. Zabývají se většinou soudních řízení. Jejich rozsah jurisdikce se značně liší. Zde můžete nalézt informace o obecných soudech a jejich příslušnosti ve všech členských státech.


Ve většině členských států se obecné soudy zabývají dvěma druhy řízení:

  • Řízení v trestních věcech, tj. týkajících se trestných činů (jako krádež, vandalismus, podvod atd.); tyto soudy mohou nařizovat tresty a často jsou označovány jako „trestní soudy“,
  • Řízení v občanskoprávních věcech, tj. sporech mezi občany a/nebo podniky (například problémy s nájemným, pracovní smlouvou nebo rozvodem atd.); tyto soudy jsou často označovány jako „civilní soudy“.

Chcete-li získat podrobné informace o právu některého členského státu, zvolte si jeho vlaječku.


Tyto stránky spravuje Evropská komise. Informace na této stránce nemusí nezbytně vyjadřovat oficiální stanovisko Evropské komise. Komise neodpovídá ani neručí za informace nebo údaje, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Pokud jde o předpisy v oblasti autorských práv pro webové stránky EU, viz právní upozornění.

Poslední aktualizace: 18/01/2019

Obecné soudy - Belgie

Upozorňujeme, že výchozí francouzština verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.
K dispozici jsou již tyto aktualizované překlady: nizozemština

V tomto oddíle najdete přehled obecných soudů v Belgii.


Obecné soudy - úvod

Nejvyšší soudní dvůr

Kasační soudní dvůr: je nejvyšším soudem, „soudem všech soudů“ a své sídlo má v Bruselu.

Porotní soud

Každá z deseti provincií a správní obvod hlavního města Brusel (Bruxelles-Capitale) mají jeden porotní soud. Nejde o stálý soud, nýbrž o soud, který se ustavuje tehdy, když jsou obžalovaní předáni do jeho pravomoci.

Odvolací soudy

  • Odvolací soudní dvory: v Belgii je jich 5:
    • v Bruselu pro provincii Valonské Brabantsko, Vlámské Brabantsko a oblast hlavního města Brusel,
    • v Lutychu (pro provincie Lutych, Namur a Luxembourg),
    • v Monsu (pro provincii Hainaut),
    • v Gentu (pro provincie Západní Flandry a Východní Flandry),
    • v Antverpách (pro provincie Antverpy a Limbourg).
  • Pracovní soudy: v Belgii je jich 5. Jsou to odvolací soudy specializující se na pracovní právo. Zasedají v obvodech výše uvedených odvolacích soudů.

Soudy prvního stupně

  • Soudy prvního stupně: v Belgii je jich 13 (jeden soud na jeden soudní obvod a dva v obvodu Brusel, 1 NL a 1 FR).
  • Pracovní soudy: v Belgii je jich 9 (v zásadě jeden soud na obvod odvolacího soudního dvora, s výjimkou obvodu bruselského soudního dvora, kde jsou pracovní soudy v Lovani, Nivelles a Bruselu, a s výjimkou německojazyčné oblasti Eupen).
  • Obchodní soudy: v Belgii je jich 9, v zásadě jeden soud na obvod odvolacího soudního dvora, s výjimkou obvodu bruselského soudního dvora, kde jsou obchodní soudy v Lovani, Nivelles a Bruselu, a s výjimkou německojazyčné oblasti Eupen.

Nižší soudy nebo soudy v místě bydliště

  • Smírčí soud: v Belgii je jich 187 (jeden na každý soudní kanton).
  • Policejní soudy: v Belgii je jich 15.

Věcná příslušnost soudů

Smírčí soud

Smírčí soud řeší občanskoprávní a obchodní věci do výše 1 860 EUR. Smírčí soudce je rovněž příslušný rozhodovat mimo jiné spory týkající se nájemného, sousedských vztahů, věcných břemen, vyvlastnění, a to bez ohledu na spornou částku, stejně jako o předběžných opatřeních mezi manželi. Opravné prostředky proti rozhodnutí smírčího soudce projednává soud prvního stupně nebo obchodní soud podle toho, zda jde o spor občanskoprávní, nebo obchodní povahy, s výjimkou věcí, kdy se rozhoduje o nároku, jehož výše nepřesahuje 1240 EUR.

Policejní soud

Policejní soud je trestním a občanským soudem, který zkoumá přestupky, delikty, porušení zvláštních zákonů (například zemědělského zákoníku, lesnického zákoníku), nároky týkající se náhrady škody vyplývající z dopravní nehody a dopravní přestupky. Proti rozsudkům policejního soudu se lze odvolat k soudu prvního stupně, s výjimkou případů uvedených v soudním zákoníku (Code Judiciaire), rozhoduje-li se o nároku, jehož výše nepřesahuje 1240 EUR.

Soud prvního stupně

Soud prvního stupně je příslušný rozhodovat všechny spory kromě těch, které zákon svěřuje do pravomoci jiných soudů. Toto se označuje jako zbytková pravomoc soudu prvního stupně.

Soud prvního stupně se dělí na oddělení: občanský soud, trestní soud a soud pro mladistvé. V roce 2007 bylo v Antverpách, Bruselu, Východních Flandrech, Lutychu a Hainautu v rámci soudů prvního stupně zřízeno oddělení nazvané soud pro výkon trestu (tribunal d'application des peines).

Občanský soud

Občanský soud řeší věci, které se týkají statusu fyzických osob (např. rozvod, příbuzenství, adopce). V jeho pravomoci je rovněž řešit spory o částky převyšující 1 860 EUR, spory týkající se dědických nebo autorských práv, stejně jako odvolání proti rozsudkům smírčího soudce.

Trestní soud

Trestní soud je soud pověřený rozhodováním o všech trestných činech a o trestných činech překvalifikovaných na přečin, jako je podvod, zpronevěra, neúmyslné zabití, krádež vloupáním, krádež za použití násilí. Tento soud rovněž funguje jako odvolací instance proti rozhodnutím vydaným policejním soudem.

Věc může být předložena trestnímu soudu na základě předvolání ze strany státního zástupce nebo poškozeného nebo na základě usnesení poradního senátu, který při rozhodování o soudním vyšetřování určí, zda bude obžalovaný předveden před trestní soud, nebo ne.

Poradní senát je vyšetřující soud, který se skládá z jednoho samosoudce soudu prvního stupně a který zkoumá, zda existuje důvod pro podání obžaloby k trestnímu soudu, nebo rozhodne o zastavení stíhání obžalovaného. Tento soud také rozhoduje o vzetí obžalovaného do vyšetřovací vazby nebo o jeho propuštění z vazby, případně za určitých podmínek, a to každý měsíc či každý třetí měsíc, pokud jde o trestný čin, který nelze překvalifikovat na přečin.

Vyšetřovací vazba je zajišťovací opatření, při němž je osoba podezřelá ze spáchání trestného činu umístěna do vazby v očekávání soudního procesu. Toto opatření se ukládá z toho důvodu, aby se zabránilo útěku nebo skrývání se podezřelého, vykonání dalších trestných činů a pokusům o zničení důkazů nebo navázání kontaktu s třetími osobami (např. se záměrem ovlivňovat svědky nebo spoluobviněné). Podezřelá osoba, která je nakonec zproštěna viny nebo jejíž stíhání bylo zastaveno, může požádat ministra spravedlnosti o odškodnění za dobu, kterou neprávem strávila ve vězení: jde o odškodnění za neoprávněné držení ve vazbě. K přiznání tohoto odškodnění musí být splněny dvě podmínky: podezřelý musel strávit ve vazbě více než osm dní a držení ve vazbě nesmělo být způsobeno jeho chováním. Tuto druhou podmínku posuzuje ministr velmi přísně.

Proti rozhodnutí poradního senátu se lze podat odvolat k obžalovacímu senátu. Ten představuje vyšetřující soud na úrovni odvolacího soudu.

Soud pro mladistvé

Soud pro mladistvé řeší zejména věci, které se týkají uplatňování zákona o ochraně mládeže z roku 1965, jako je pozbytí rodičovské zodpovědnosti, umisťování nezletilých do náhradních rodin nebo do detenčních středisek, stejně jako případy trestné činnosti mládeže.

Soudce neukládá mladistvým delikventům tresty, ale přijímá v souvislosti s nimi opatření. V praxi může zejména nezletilého pokárat („napomenout“), umístit do pěstounské péče nebo do zvláštní instituce, kde se ocitne mezi svými vrstevníky pod dozorem vychovatelů, uložit mu obecně prospěšné práce a ve výjimečných případech ho i dočasně uvěznit. Soudce pro mladistvé přijímá opatření v oblasti dohledu, ochrany nebo výchovy. Pokud nezletilý delikvent dosáhl věku 16 let, může se soudce za určitých okolností jeho případu vzdát. Nezletilý delikvent je pak předveden před zvláštní senát soudu pro mladistvé, který zastává úlohu trestního soudu. V případě zvláště závažného trestného činu, např. pokud jde o vraždu, je mladistvý výjimečně předveden před porotní soud i přes svoji nezletilost. Soud pro mladistvé může rovněž přijmout opatření v souvislosti s rodiči, kteří neplní své výchovné povinnosti (násilí vůči dětem, zneužívání rodičovské autority, špatné životní podmínky atd.). Naléhavost některých situací umožňuje, aby požadovaná opatření poskytující dítěti ochranu byla přijata velmi rychle.

Návrh zákona schválený Sněmovnou reprezentantů v červenci 2011 a předložený Senátu stanoví, že v rámci soudů prvního stupně bude zavedeno oddělení soudu pro rodinné záležitosti a pro mladistvé. Tento návrh stanoví, že pravomoci smírčího soudce budou převedeny na senáty pro rodinné záležitosti soudů prvního stupně a naopak a že pravomoci senátů pro mladistvé budou převedeny na senáty pro rodinné záležitosti.

Soud pro výkon trestu (Tribunal de l’application des peines)

Soudy pro výkon trestu rozhodují o vnějším právním statusu osob odsouzených k trestu odnětí svobody. Nařizují: omezené věznění, elektronický dohled, podmíněné propuštění a dočasné propuštění za účelem vyhoštění nebo extradice. Státní zástupce a odsouzení mohou proti rozhodnutí senátů pro výkon trestu podat dovolání ke kasačnímu soudnímu dvoru.

Odvolání proti rozhodnutím vyneseným soudem prvního stupně

S výjimkou rozhodnutí vynesených soudem pro výkon trestu může každá ze stran nebo státní zástupci (nejsou-li spokojeni s rozsudkem soudu prvního stupně) proti tomuto rozsudku podat odvolání za podmínky, že byl vydán v prvním stupni, tedy nikoliv proti rozhodnutí o odvolání proti rozhodnutí, které již vydal policejní soud nebo smírčí soudce. V takovém případě věc posuzuje odvolací soud bez ohledu na to, zda jde o rozhodnutí občanského nebo trestního soudu nebo soudu pro mladistvé.

Pracovní soud

Do pravomoci pracovního soudu spadá rozhodovat sociální věci: sociální zabezpečení (důchody, nezaměstnanost atd.), pracovní spory (pracovní smlouvy, pracovní předpisy...) a pracovní úrazy. Rozhoduje rovněž o žalobách týkajících se kolektivního vyrovnání dluhů, podaných fyzickými osobami.

Pracovní soud se skládá z několika senátů. Kromě výjimek stanovených soudním zákoníkem jsou senáty tvořeny jedním soudcem z povolání, který senátu předsedá, a dvěma laickými soudci. Podle povahy projednávaného sporu zastupují tito laičtí soudci zaměstnance, zaměstnavatele nebo osoby samostatně výdělečně činné. Tyto osoby jsou jmenovány na návrh organizací pracovního trhu (zaměstnavatelé, zaměstnanci, dělníci a OSVČ). Co se týče státního zastupitelství, nazývá se v tomto případě „pracovní auditorat“, prokurátorovi se říká „pracovní auditor“.

V případě, že strany s rozsudkem pracovního soudu nesouhlasí, mohou se odvolat k Soudnímu dvoru v oblasti pracovního práva.

Obchodní soud

Obchodní soud rozhoduje spory mezi obchodníky, které se týkají částek přesahujících 1 860 EUR, ale i velmi specifické věci, jako je úpadek nebo spory mezi akcionáři jedné společnosti. Obchodní soud rovněž projednává odvolání proti rozsudkům v obchodních věcech, které vydali smírčí soudci.

Senáty obchodního soudu se skládají z jednoho soudce z povolání a dvou laických soudců. Tito laičtí soudci jsou jmenováni různými sdruženími zastupujícími podnikatelské kruhy. Své kandidáty vybírají z řad obchodníků, členů správních rad, auditorů a účetních. Státní zastupitelství je zastupováno členy státního zastupitelství u soudu prvního stupně.

Pokud si strany přejí napadnout rozhodnutí obchodního soudu, podají odvolání k odvolacímu soudu. Je třeba, aby byl napadnutý rozsudek vydán v první instanci, nesmí se tedy jednat o rozsudek vydaný v reakci na předchozí rozhodnutí smírčího soudce.

Odvolací soudní dvory a soudní dvory v oblasti pracovního práva

Odvolací soudní dvůr se skládá z několika senátů:

  • Občanské senáty projednávají odvolání proti rozsudkům vydaným v první instanci občanskoprávními senáty soudů prvního stupně a obchodních soudů.
  • Trestní senáty projednávají odvolání proti rozsudkům vydaným v první instanci trestními soudy.
  • Senáty pro mladistvé zkoumají odvolání proti rozsudkům vydaným v první instanci soudy pro mladistvé.
  • Obžalovací senát je vyšetřujícím soudem, který projednává odvolání proti rozhodnutí poradního senátu. Obžalovací senát rovněž podezřelého předává porotnímu soudu, pokud má podezření, že spáchal závažný trestný čin, politický trestný čin nebo porušil tiskový zákon.

Stejně jako v případě pracovního soudu jsou senáty soudního dvora v oblasti pracovního práva složeny z profesionálního soudce, kterému se říká „rada“, a ze dvou nebo čtyř laických radů (conseillers sociaux). Soudní dvůr v oblasti pracovního práva projednává odvolání proti rozhodnutí pracovního soudu.

Porotní soud

Trestné činy

Pokud je nějaká osoba obžalována z trestného činu, který nelze překvalifikovat na přečin, nebo z trestného činu, který nebyl překvalifikován na přečin, je předvolána k porotnímu soudu, kde ji bude soudit porota.

Porotnímu soudu předsedá jeden profesionální soudce, jemuž pomáhají dva přísedící soudci, rovněž soudci z povolání. Tito soudci se nevyjadřují k vině nebo nevině obžalovaného. Rozhodnutí o tom, zda se obžalovaný dopustil porušení zákona, nebo ne, přísluší členům poroty, tzv. porotcům. Porotci se vybírají losováním z občanů. Porotcem se může stát každý Belgičan ve věku od 28 do 65 let, který požívá svých občanských a politických práv, umí číst a psát, nebyl nikdy odsouzen k trestu odnětí svobody v délce více než čtyř měsíců nebo k trestu obecně prospěšných prací v délce více než šedesáti dní.

Řízení před porotním soudem začíná čtením obžalovacího spisu a shrnutím hlavních poznatků shromážděných při vyšetřování. Pak jsou vyslechnuti svědci a osoby dotčené vyšetřováním. Tato slyšení mají umožnit porotcům, kteří nemohli nahlédnout do spisu, aby si utvořili názor. Poté pronese svoji řeč státní zástupce, slovo dostanou poškození a advokáti pronesou obhajovací řeč. Vyslechnut je i obžalovaný. Odpovídá na otázky předsedy, vysvětluje skutečnosti a může se rovněž dovolávat své neviny. Na konci soudního líčení se dvanáct porotců odebere na uzavřenou poradu. Musejí se vyjádřit, zda je obžalovaný vinen, nebo nevinen. Rozhodují prostřednictvím hlasování a jejich rozhodnutí může mít rozlišení. Mohou například shledat obžalovaného vinným s přiznáním polehčujících okolností. Pokud je obžalovaný shledán vinným, rozhodnou soudci z povolání a porotci společně o tom, jaký trest mu uloží. Toto rozhodnutí se přijímá absolutní většinou. Rozhodnutí o vině musí obsahovat odůvodnění.

Proti rozsudku porotního soudu se v zásadě nelze odvolat. Odsouzený, poškozený a státní zástupce nicméně mohou podat opravný prostředek ke Kasačnímu soudnímu dvoru. Pokud ten daný rozsudek zruší, věc se předá jinému porotnímu soudu, který musí přijmout nové rozhodnutí.

Porušení tiskového zákona a politický trestný čin

Aby bylo možno hovořit o porušení tiskového zákona, je třeba, aby bylo v textech šířených technickými prostředky ve více vyhotoveních obsaženo vyjádření myšlenky, které by mohlo zakládat trestný čin. Politický trestný čin je trestný čin spáchaný z politického motivu a za politickým účelem. Porotní soud projednává obžaloby ve věci politických trestných činů a porušení tiskového zákona, vyjma porušení tiskového zákona rasové nebo xenofobní povahy.

Kasační soudní dvůr

Kasační soudní dvůr je garantem dodržování práva ze strany soudních dvorů a soudů. Je příslušný pro celé území státu. Kasační soudní dvůr nerozhoduje o skutkových zjištěních, nýbrž pouze o právních otázkách. Kasační opravný prostředek lze podat pouze z právních důvodů, tj. v případě porušení zákona nebo obecné právní zásady. Kasační opravný prostředek lze podat pouze proti rozsudkům nebo rozhodnutím vydaným v poslední instanci, tj. rozhodnutím, proti nimž se již nelze odvolat.

Kasační soudní dvůr se skládá z prvního předsedy, předsedy, předsedů oddělení a radů. Státní zastupitelství zastupuje generální prokurátor Kasačního soudního dvora nebo generální advokát. Kasační soudní dvůr je tvořen třemi senáty: první zkoumá věci občanské, obchodní, daňové a kárné, druhý věci trestní a třetí se zabývá věcmi z oblasti pracovního práva a sociálního zabezpečení. Každý z těchto senátů je složen z jednoho francouzského a jednoho nizozemského oddělení. Každé oddělení zasedá zpravidla v počtu pěti soudních radů.

Než soudci vynesou rozhodnutí, vyslechnou si závěry státního zástupce při Kasačním soudním dvoru. Kasační soudní dvůr může rozhodnout o odmítnutí kasačního opravného prostředku. Pokud předložené argumenty nepřijme, je kasační opravný prostředek zamítnut a napadnutý rozsudek se stává konečným. Pokud Kasační soudní dvůr usoudí, že napadené rozhodnutí bylo učiněno za nedodržení zákona, úplně nebo částečně ho zruší a případně předá zpět k novému rozhodnutí soudu. Pokud je třeba přezkoumat podstatu věci, předá se věc soudnímu dvoru nebo soudu stejného typu, jako je ten, který vydal napadnutý rozsudek. Danou věc nikdy neprojednává původní soud.

Poznámka

Trestní senáty odvolacího soudu, porotní soud, trestní senáty soudu prvního stupně (přestupkový soud) a policejní soud (který zasedá ve věcech trestních) rozhodují rovněž vedle občanskoprávních soudů o občanskoprávních nárocích (které se týkají hlavně náhrady škod) podaných poškozenými osobami, tj. oběťmi trestních činů v obecném smyslu.

Právní databáze

Další informace o soudech a soudních dvorech najdete Odkaz se otevře v novém okně.na portálu soudní moci v Belgii.

Je přístup k této databázi zdarma?

Ano, přístup k databázi je zdarma.

Související odkazy

Odkaz se otevře v novém okně.Federální veřejná služba – soudnictví (Site du Service Public Fédéral Justice)


Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 17/09/2015

Obecné soudy - Bulharsko

Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.
K dispozici jsou již tyto aktualizované překlady: bulharština

V této části naleznete informace o bulharském soudnictví.


Uspořádání výkonu spravedlnosti – soudnictví

Soudy prvního stupně v občanských a trestních věcech

Oblastní soudy (OBS)

Hlavním soudem prvního stupně je oblastní soud. Posuzuje občanskoprávní, trestněprávní a správní/trestní případy. K těm patří případy z oblasti rodinného a pracovního práva, žaloby na výživné a žádosti o osvojení, žaloby v obchodních sporech a občanskoprávní případy, u nichž hodnota předmětu sporu nepřevyšuje 50 000 BGN (< 25 000 EUR), jakož i případy dělení hmotného nemovitého majetku.

Oblastní soud se skládá z předsedy a místopředsedů, administrativního asistenta, registračního pracovníka, tajemníka, zapisovatele, soudního úředníka a archiváře.

Okresní soudy (OS)

V působnosti soudu prvního stupně okresní soud posuzuje:

  • Občanskoprávní případy - žaloby na určení či popření otcovství, ukončení osvojení, veškeré žaloby směřující k zákazu některé činnosti a občanskoprávní případy, u nichž hodnota předmětu sporu převyšuje 50 000 BGN (25 000 EUR).
  • Trestněprávní případy - trestné činy proti republice, vraždy, ozbrojené loupeže, držení a distribuce drog, únos a protiprávní zbavení svobody, trestné činy proti celnímu systému, trestné činy proti finančnímu, daňovému a pojistnému systému, přestupky, úplatkářství, trestné činy v oblasti dopravy s následkem smrti atd.
  • Případy obchodního práva a práva obchodních společností - neziskové právnické osoby jsou registrovány u okresního soudu, který rovněž přezkoumává stížnosti na zamítnutí rejstříkovou agenturou na základě zákona o obchodním rejstříku. Okresní soudy rovněž posuzují obchodní spory, u nichž hodnota předmětu sporu přesahuje 25 000 BGN, vedou insolvenční řízení a řízení o stížnostech na postup exekutorů.
  • Správní případy - podle přechodných a závěrečných ustanovení správního řádu řeší správní případy zahájené do 1. 3.2007 okresní soudy.

Okresní soudy se nacházejí v okresních městech. V obvodu každého okresního soudu se nachází jeden nebo více oblastních soudů.

V Sofii byl zřízen městský soud, který má pravomoci okresního soudu.

Přezkum rozhodnutí při odvolání v občanskoprávních a trestněprávních případech

Okresní soudy provádějí přezkum rozhodnutí při odvolání v občanskoprávních a trestněprávních případech stanovených zákonem.

Odvolací soudy coby soudní instance pro přezkum rozhodnutí při odvolání přezkoumávají úkony, proti nimž bylo podáno odvolání v případech posuzovaných u okresního soudu, jakož i další případy, které jsou okresním soudům svěřeny zákonem.

Kasační přezkum rozhodnutí v občanskoprávních a trestněprávních případech

Nejvyšší kasační soud je třetí a poslední instancí ve všech občanskoprávních a trestněprávních případech.

Právní databáze

Každý soud v Bulharsku vede webové stránky, které odpovídají potřebám občanů, právnických osob a správních orgánů. Tyto webové stránky poskytují informace o struktuře a činnosti daného soudu a také informace o probíhajících a již uzavřených případech.

Názvy a internetové adresy příslušných databází

Webové stránky Odkaz se otevře v novém okně.Nejvyšší soudní rady obsahují podrobný seznam soudů v Bulharsku včetně adres a odkazů na jejich webové stránky (pouze v bulharštině).


Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 17/12/2018

Obecné soudy - Česká republika

Soustavu soudů v České republice tvoří 89 okresních soudů, osm krajských soudů a Nejvyšší soud.


Obecné soudy – úvod

Jurisdikce v občanskoprávních věcech

Soudnictví v občanskoprávních věcech vykonávají okresní soudy, krajské soudy, vrchní soudy a Nejvyšší soud České republiky.

Soudy prvního stupně

Okresní soudy projednávají a rozhodují spory a jiné právní věci, které vyplývají z občanskoprávních, pracovních, rodinných a obchodních vztahů pokaždé, pokud zákon nestanovil pro projednání a rozhodování daných věcí a sporů věcnou příslušnost jiných soudů.

Jiné věci, které nejsou soukromoprávní povahy (např. o jmenování a vyloučení rozhodců, o zrušení rozhodčího nálezu, aj.) projednávají a rozhodují okresní soudy v občanském soudním řízení, stanoví-li to zákon.

Ve věcech, které spadají do příslušnosti okresních soudů rozhoduje obvykle samosoudce.

Pracovněprávní a jiné věci, o nichž to stanoví zákon projednává soudní senát složený ze soudce a dvou přísedících.

Krajské soudy rozhodují jako soudy prvního stupně ve věcech a sporech vymezených v § 9 odst. 2 a v § 9a občanského soudního řádu.

V řízení před krajským soudem jako soudem prvního stupně jedná a rozhoduje samosoudce; senát složený z předsedy senátu a 2 soudců jedná a rozhoduje v řízení v prvním stupni, stanoví-li tak zákon.

Nejvyšší soud rozhoduje v prvním stupni na základě § 51 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém. Za tam uvedených podmínek Nejvyšší soud uznává pravomocná cizí rozhodnutí.

Nejvyšší soud rozhoduje v senátech nebo ve velkých senátech kolegií.

Druhý stupeň

V případech, kdy okresní soudy projednávají případ jako soudy prvního stupně, jsou krajské soudy odvolacími soudy (soudy druhého stupně).

V případech, kdy věc projednávají krajské soudy jako soudy prvního stupně, jsou odvolacími soudy vrchní soudy.

Vrchní soud rozhoduje v senátech složených z předsedy senátu a 2 soudců, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.

Právní databáze

Právní předpisy České republiky jsou k dispozici na úředním portálu vlády Odkaz se otevře v novém okně.Portál vlády ČR (pouze v češtině).

Je přístup do právní databáze zdarma?

Ano, pouze tento portál nabízí texty právních předpisů zdarma.

Jurisdikce v trestních věcech

Soudnictví v trestních věcech vykonávají okresní soudy, krajské soudy, vrchní soudy a Nejvyšší soud České republiky.

Soudy prvního stupně

Řízení v prvním stupni koná, jestliže zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, nestanoví něco jiného, okresní soud.

V trestním řízení před soudem rozhoduje senát nebo samosoudce; předseda senátu nebo samosoudce rozhodují sami jen tam, kde to zákon výslovně stanoví. Senáty okresního soudu se skládají z předsedy senátu a 2 přísedících. Samosoudcem je předseda senátu nebo soudce. Předsedou senátu může být pouze soudce.

Krajský soud koná v prvním stupni řízení o trestných činech, pokud na ně zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož dolní hranice činí nejméně pět let, nebo pokud za ně lze uložit výjimečný trest. O trestných činech uvedených v § 17 odst. 1 zákona o trestním řízení soudním koná v prvním stupni řízení krajský soud i tehdy, je-li dolní hranice trestu odnětí svobody nižší.

Krajský soud rozhoduje v senátech. Samosoudci rozhodují v případech stanovených zákony o řízení před soudy.

Senáty krajského soudu se skládají z

  1. předsedy senátu a 2 přísedících, jestliže rozhodují jako soudy prvního stupně v trestních věcech,
  2. předsedy senátu a 2 soudců v ostatních případech.

Samosoudcem je předseda senátu nebo soudce. Předsedou senátu může být pouze soudce.

Druhý stupeň

O odvolání proti rozsudku okresního soudu rozhoduje nadřízený krajský soud. O odvolání proti rozsudku krajského soudu jako soudu prvního stupně rozhoduje nadřízený vrchní soud.

Vrchní soud rozhoduje v senátech složených z předsedy senátu a 2 soudců, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.

Jurisdikce ve správních věcech

Úlohou soudní moci ve správních věcech je ochrana subjektivních veřejných práv fyzických a právnických osob.

Tuto úlohu plní správní soudy. Jedná se o specializované senáty v rámci soustavy krajských soudů, které působí jako správní soudy prvního stupně.

Správní soudy tvoří: předseda krajského soudu, místopředsedové, soudci. Jednotlivé případy projednává senát složený ze tří soudců.

Soudy ve správním soudnictví rozhodují o

  1. žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy, (dále jen "správní orgán"),
  2. ochraně proti nečinnosti správního orgánu,
  3. ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu,
  4. kompetenčních žalobách.
  5. ve věcech volebních a ve věcech místního a krajského referenda,
  6. ve věcech politických stran a politických hnutí,
  7. o zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí pro rozpor se zákonem
  8. ve věcech kárné odpovědnosti soudců, soudních funkcionářů, státních zástupců a soudních exekutorů,
  9. ve věcech některých stavovských předpisů.

Nejvyšší správní soud je správním soudem posledního stupně a skládá se z předsedy Nejvyššího správního soudu, místopředsedů a soudců. Jednotlivé případy projednává obvykle senát složený ze tří soudců.

Kromě projednávání kasačních stížností rozhoduje Nejvyšší správní soud o rozpuštění politické strany nebo politického hnutí, pozastavení nebo znovuobnovení jejich činnosti, o kompetenčních žalobách, o zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části. Další věcnou příslušnost Nejvyššího správního soudu zakotvují zvláštní zákony.

Více podrobností na webové stránce Odkaz se otevře v novém okně.Evropský soudní atlas ve věcech občanských - Soustava soudů v České republice.

Více informací lze nalézt na webové stránce: Odkaz se otevře v novém okně.Nejvyšší správní soud.

Související odkazy

Odkaz se otevře v novém okně.Systém soudů


Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 09/07/2019

Obecné soudy - Dánsko

Tato část poskytuje informace o organizaci obecných soudů v Dánsku.


Obecné soudy – úvod

Nejvyšší soud (Højesteret)

Nejvyšší soud je konečným odvolacím soudem v Dánsku a sídlí v Kodani. Soud přezkoumává rozhodnutí a příkazy vydané:

  • Vrchním soudem pro východní Dánsko
  • Vrchním soudem pro západní Dánsko a
  • Námořním a obchodním soudem v Kodani

Nejvyšší soud přezkoumává jak občanskoprávní, tak trestní věci a je konečným odvolacím soudem (třetího stupně) ve věcech týkajících se pozůstalostí, konkursu, výkonu rozhodnutí a katastrální evidence.

Nejvyšší soud nepřezkoumává otázku viny nebo neviny v trestních věcech. Právo na podání opravného prostředku (třetí stupeň) k Nejvyššímu soudu existuje pouze ve výjimečných případech (viz níže). V senátu Nejvyššího soudu nezasedají žádní laičtí soudci.

Východní vrchní soud (Østre Landsret) a Západní vrchní soud (Vestre Landsret)

V Dánsku existují dva vrchní soudy – Vrchní soud pro západní Dánsko a Vrchní soud pro východní Dánsko. Vrchní soudy projednávají opravné prostředky proti rozhodnutím okresních soudů.

Občanskoprávní a trestní věci projednávají okresní soudy (první stupeň). Za určitých podmínek však může být občanskoprávní věc postoupena vrchnímu soudu.

Okresní soudy (Byretterne)

Okresní soudy projednávají občanskoprávní a trestní věci a věci týkající se výkonu rozhodnutí, probace a konkursu. Do pravomoci okresních soudů spadají také notářské úkony. Některé okresní soudy se budou i nadále zabývat katastrální evidencí v některých okresech spadajících do jejich pravomoci, dokud tuto činnost nepřevezme Katastrální soud.

Právní databáze

Pro více informací prosím navštivte Odkaz se otevře v novém okně.strukturální schéma dánského soudního systému.


Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 03/06/2019

Obecné soudy - Německo

Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.
K dispozici jsou již tyto aktualizované překlady: němčina

Tato část poskytuje informace o organizaci obecných soudů v Německu.


Obecné soudy – úvod

Jurisdikce v občanskoprávních věcech

Okresní soudy (Amtsgerichte) jakožto soudy prvního stupně jsou příslušné pro občanskoprávní spory – a to především v případech, kdy hodnota sporu nepřesahuje částku 5 000 EUR. Rovněž rozhodují ve věcech, v nichž hodnota sporu není relevantní, například ve sporech týkajících se nájmu, rodinných záležitostí a výživného.

Ve věcech, které spadají do příslušnosti okresních soudů rozhoduje samosoudce.

Zemské soudy (Landgerichte) jakožto soudy prvního stupně jsou příslušné pro všechny občanskoprávní případy, které nespadají do příslušnosti okresních soudů. Jedná se zpravidla o spory, jejichž hodnota přesahuje 5000 EUR.

Také u zemských soudů v zásadě rozhoduje samosoudce. O složitých záležitostech a případech zásadního významu se však rozhoduje senát sestávající ze tří profesionálních soudců.

Zemské soudy druhého stupně projednávají rozhodují o odvoláních proti rozhodnutím okresních soudů v občanskoprávních věcech. O odvolání rozhoduje senát, který je složen ze tří soudců.

Mimo to mohou být v rámci zemských soudů zřízeny senáty pro obchodní spory. Ty zpravidla jsou příslušné pro obchodně právní spory v prvním stupni. Tyto soudy jsou tvořeny jedním profesionálním soudcem a dvěma laickými soudci, kteří jsou povoláním obchodníci.

Vrchní zemské soudy (Oberlandesgerichte) jsou zpravidla soudy druhého stupně. V občanskoprávních věcech projednávají odvolání proti rozsudkům zemských soudů a dále odvolání proti rozsudkům okresních soudů v rodinných věcech.

Senáty vrchních zemských soudů v zásadě sestávají ze tří profesionálních soudců. Občanskoprávní věci, které nejsou obzvláště komplikované a nejsou zásadní povahy, však mohou být postoupeny samosoudci.

Nejvyšším obecným soudem je Odkaz se otevře v novém okně.Spolkový soudní dvůr (Bundesgerichtshof), který je soudem poslední instance a je příslušný pouze pro opravný prostředek revize (Revision). Senát spolkového soudního dvora je složen z pěti profesionálních soudců.

Jurisdikce v trestních věcech

Soudy prvního stupně

Ústavní zákon o soudech (Gerichtsverfassungsgesetz – GVG) stanoví pravomoci soudů v trestním řízením. Okresní soud (Amtsgericht) je soudem prvního stupně v trestních věcech, pokud není ustavena jurisdikce zemského soudu nebo vrchního zemského soudu (§ 24, odstavec 1, první až 3 věta 3 GVG). Obecně (podle § 25 GVG) rozhoduje trestní soudce, jestliže se věc týká

  • přestupku (Vergehen),
  • soukromoprávní žaloby a
  • nepředpokládá se vyšší trest než odnětí svobody v délce dvou let.

Ve všech ostatních případech rozhoduje (podle § 28 GVG) lidový soud, který tvoří jeden profesionální soudce a laičtí přísedící.

Případy přidělované lidovým soudům se týkají trestné činnosti střední závažnosti, která spadá do pravomoci okresního soudu (§ 24, odst. 1 GVG), pokud nebyly přiděleny trestnímu soudci (§ 25 GVG). Jde o případy, u nichž se předpokládá trest odnětí svobody na dobu od dvou do čtyř let. Mimo to může takový případ řešit i takzvaný rozšířený lidový soud, a to na žádost státního zastupitelství (§ 29, odst. 2 GVG) – pokud uvedené zastupitelství a soud považuje za nezbytné zapojení druhého profesionálního soudce vzhledem k rozsahu případu.

Příslušnost zemského soudu (Landgericht) je stanovena v § 74, odst. 1 GVG. Na základě zemský soud je příslušný k rozhodování o trestných činech, které nejsou v pravomoci okresních soudů ani vrchních zemských soudů: tj. těch, u nichž se předpokládá delší doba odnětí svobody.

Německý trestní zákoník rozlišuje mezi „přestupkem“ (Vergehen) a „trestným činem/deliktem“ (Verbrechen). Delikt je v tomto smyslu (podle Spolkového trestního zákoníku) trestný čin, za který zákon stanoví minimální trest odnětí svobody v trvání jednoho roku. Delikt je tedy závažnějším protiprávním jednáním než přestupek.

Zemský soud je také příslušný pro řešení všech dalších trestných činů s předpokládaným trestem odnětí svobody delším než čtyři roky (§ 74, odst. 1, věta 2, alinea 1 GVG). Je rovněž příslušný v případě, kdy se státní zastupitelství rozhodne vznést obvinění u zemského soudu na základě mimořádné důležitosti případu, třebaže je příslušný okresní soud.

Trestní věci jsou u zemského soudu v prvním stupni rozhodovány velkým trestním senátem (Große Strafkammer), kde jsou zpravidla projednávána třemi profesionálními soudci a dvěma laickými přísedícími. Za podmínek stanovených v paragrafu 76 odst. 2 GVG může velký trestní soud při zahájení soudního řízení rozhodnout, že daný případ budou řešit pouze dva profesionální soudci a dva laičtí přísedící.

Vrchní zemský soud je soudem prvního stupně pro trestné činy a přestupky vyjmenované v § 120, odst.1 a 2 GVG, z nichž většina se týká bezpečnosti/existence Spolkové republiky Německo. Trestní senát Spolkového soudního dvora může být složen z pěti profesionálních soudců včetně předsedajícího soudce. Při zahájení hlavního soudního řízení však senát pro trestní věci může rozhodnout, že o věci mohou rozhodovat tři profesionální soudci včetně předsedajícího soudce, pokud si rozsah či složitost věci nevyžádá účast dvou dalších profesionálních soudců (§ 122 odst. 2, věta 1 a 2 ústavního zákona o soudech / GVG).

Odvolání

O odvolání proti rozsudku okresního soudu rozhoduje zemský soud (§ 312 Zákoníku procesního trestního práva [StPO]), kde je odvolání projednáno takzvaným malým trestním senátem (kleine Strafkammer). Ten sestává z jednoho profesionálního soudce a dvou laických přísedících. V případě odvolání proti rozsudku rozšířeného lidového soudu se soud rozšiřuje o druhého profesionálního soudce. Kromě toho je přípustné, aby byl rozsudek, proti kterému je přípustné odvolání, napaden opravným prostředkem revize (podle § 335 StPO – tzv. „Sprungrevision“).

Opravný prostředek revize (Revision) lze podat proti všem rozsudkům k zemského soudu, tak vrchnímu zemskému soudu v prvním stupni – (§333 StPO). Spolkový soudní dvůr je soudem odvolací instance (Revisionsinstanz) proti všem rozhodnutím vrchního zemského soudu a velkých trestních senátů zemského soudu (§ 135, odst. 1 GVG). Senáty Spolkového nejvyššího soudu jsou složeny při rozhodování o revizi z pěti profesionálních soudců včetně předsedajícího soudce. Opravný prostředek revize proti (jiným) rozsudkům zemských soudů projednávají vrchní zemské soudy.

Související odkazy

Odkaz se otevře v novém okně.Spolkový soudní dvůr


Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 29/08/2019

Obecné soudy - Estonsko

Upozorňujeme, že výchozí estonština verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.

V této části jsou uvedeny informace o organizaci obecných soudů v Estonsku.


Obecné soudy – úvod

Okresní soudy jsou obecné soudy prvního stupně a projednávají veškeré občanskoprávní i trestní věci včetně přestupků a dále projednávají další věci, ve kterých je jejich příslušnost stanovena ze zákona. Řízení u okresních soudů se řídí těmito zákoníky: občanským soudním řádem v občanskoprávních věcech, trestním řádem v trestních věcech a přestupkovým řádem v případě přestupků.

Okresní soudy mají rovněž oddělení pro katastr nemovitostí a rejstříky, která plní správní funkce. Oddělení pro katastr nemovitostí vede katastr nemovitostí a rejstřík bezpodílového spoluvlastnictví manželů. Oddělení pro rejstříky vede obchodní rejstřík, rejstřík neziskových organizací a nadací, rejstřík obchodních zástav a rejstřík plavidel. Okresní soud v Pärnu má také oddělení platebních rozkazů. Toto oddělení se zabývá vyřizováním návrhů na vydání platebního rozkazů ve zrychleném řízení.

Je-li podáno odvolání, jsou rozsudky a rozhodnutí okresních soudů přezkoumávány oblastními soudy coby soudy druhého stupně. Řízení u správních soudů upravují stejné zákony jako řízení u soudu prvního stupně.

Soudy prvního stupně

V Estonsku jsou čtyři okresní soudy. Tyto okresní soudy se dělí na soudní pracoviště.

Okresní soudy:

Okresní soud v okrese Harju (Harju Maakohus):

  1. soudní pracoviště ulice Liivalaia
  2. soudní pracoviště ulice Kentmanni
  3. soudní pracoviště ulice Tartu

Okresní soud v okrese Viru (Viru Maakohus):

  1. soudní pracoviště Jõhvi
  2. soudní pracoviště Narva
  3. soudní pracoviště Rakvere

Okresní soud v okrese Pärnu (Pärnu Maakohus):

  1. soudní pracoviště Pärnu
  2. soudní pracoviště Haapsalu
  3. soudní pracoviště Kuressaare
  4. soudní pracoviště Rapla
  5. soudní pracoviště Paide

Okresní soud v okrese Tartu (Tartu Maakohus):

  1. soudní pracoviště Tartu
  2. soudní pracoviště Jõgeva
  3. soudní pracoviště Viljandi
  4. soudní pracoviště Valga
  5. soudní pracoviště Võru

Soudy druhého stupně

V Estonsku jsou dva oblastní soudy.

Oblastní soudy:

  • Oblastní soud ve městě Tallinn (Tallinna Ringakonnakohus)
  • Oblastní soud ve městě Tartu (Tartu Ringakonnakohus)

Právní databáze

Kontaktní údaje soudů lze nalézt na Odkaz se otevře v novém okně.internetové stránce věnované soudům. Přístup ke kontaktním údajům je zdarma.


Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 03/08/2017

Obecné soudy - Irsko

Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.
K dispozici jsou již tyto aktualizované překlady: angličtina

Tento oddíl podává informace o organizaci obecných soudů v Irsku.


Obecné soudy

Soudní systém v Irsku má svůj původ v ústavě z roku 1922, která upravovala zřízení nových soudů, jež nahradily soudy vzniklé v době britské správy. Nové soudy byly vytvořeny v roce 1924 na základě zákona o soudním dvoře z roku 1924 (Courts of Justice Act, 1924), který vytvořil právní základ soustavy soudů.

Současné soudy byly zřízeny zákonem o soudech (zřízení a ustavení) z roku 1961 (Courts Act, 1961) podle článku 34 ústavy (Constitution), která byla Iry přijata v roce 1937.

Články 34 až 37 ústavy řeší obecně výkon spravedlnosti. Článek 34 odst.1 stanoví, že „spravedlnost má být vykonávána soudy zřízenými zákonem“. Ústava popisuje soustavu soudů jako systém tvořený soudem konečné instance, kterým je Nejvyšší Soud (Supreme Court) a soudy prvního stupně, které zahrnují Vrchní Soud (High Court) s plnou soudní příslušností pro veškeré trestní a občanskoprávní věci a soudy s omezenou soudní příslušností, obvodní soud (Circuit Court) a okresní soud (District court), které jsou organizovány regionálně.

Civilní soudy

Nejvyšší soud

Odkaz se otevře v novém okně.Nejvyšší soud je příslušný k projednávání odvolání proti veškerým rozhodnutím Vrchního soudu. Projednává rovněž odvolání od Odvolacího soudu pro trestněprávní věci (Court of Criminal Appeal), pokud tento soud nebo nejvyšší státní zástupce potvrdí, že předmětné rozhodnutí zahrnuje posouzení právní otázky výjimečného veřejného zájmu a že je ve veřejném zájmu žádoucí, aby byl opravný prostředek předložen Nejvyššímu soudu. Může též rozhodnout o právní otázce, kterou mu předloží obvodní soud. Nejvyšší soud je rovněž oprávněn na základě podnětu prezidenta rozhodnout, zda návrh zákona (některé jeho ustanovení), který byl přijat oběma komorami parlamentu (Oireachtas) a předložen prezidentovi Irska k podpisu předtím, než se stane platným zákonem, je v rozporu s ústavou. Nejvyšší soud je příslušný rozhodovat o otázce, zda je prezident trvale neschopen vykonávat svou funkci.

Odvolání a jiné záležitosti projednává a rozhoduje o nich pět soudců Nejvyššího soudu, neurčí-li předseda soudu, že odvolání nebo jinou záležitost (s výjimkou záležitostí ústavního rázu) mají projednat a rozhodnout o nich tři soudci. Soud může najednou zasedat v jednom nebo více senátech (Division).

Vrchní soud (The High Court)

Podle ústavy náleží Odkaz se otevře v novém okně.Vrchnímu soudu plná originální příslušnost a pravomoc rozhodovat veškeré záležitosti a otázky, a to právní i faktické, občanskoprávní i trestněprávní. Vrchní soud má výhradní příslušnost projednávat věci týkající se osvojení dětí a žádostí o extradici. Příslušnost Vrchního soudu zahrnuje rozhodování o platnosti jakéhokoli zákona s ohledem na příslušná ustanovení ústavy (s výjimkou zákona, s nímž se již prezident Irska obrátil na Nejvyšší soud). Většinu případů projednávaných Vrchním soudem rozhoduje samosoudce, přestože zákon obsahuje ustanovení, podle nějž některé záležitosti, jako jsou žaloby pro pomluvu, napadení nebo neoprávněné omezení osobní svobody, projednává soudce spolu s porotou. Výjimečně důležité případy mohou projednávat dva nebo více soudců zasedajících jako senát Vrchního soudu (Divisional Court).

Vrchní soud působí jako odvolací soud proti rozhodnutím obvodního soudu v občanskoprávních sporech. Vedle této příslušnosti k projednávání odvolání proti rozhodnutím obvodního soudu v občanskoprávních záležitostech je Vrchní soud rovněž oprávněn přezkoumávat rozhodnutí veškerých nižších tribunálů, a to vydáním soudních příkazů „mandamus“ (příkaz provést určitý úkon), „prohibition“ (soudní zákaz) a „certiorari“ (příkaz projednat případ u soudu vyššího stupně). Tyto příkazy se nezabývají věcnou stránkou rozhodnutí, ale otázkou, zda byla překročena soudní pravomoc.

Vrchní soud může rozhodnout o právní otázce, již mu předložil okresní soud. Projednává též žádosti o propuštění na kauci, pokud byl obviněný obviněn z trestného činu vraždy, nebo pokud usiluje o změnu podmínek uložených okresním soudem.

Vrchní soud zasedá běžně v Dublinu, kde projednává žaloby v originální příslušnosti. Zasedá rovněž v řadě místních poboček, kde projednává žaloby v originální příslušnosti o odškodnění v případě újmy na zdraví a zranění s následkem smrti. Vrchní soud pro obvod (The High Court on Circuit) projednává odvolání proti rozhodnutím obvodního soudu ve svých místních pobočkách.

Obvodní soud (The Circuit Court)

Příslušnost Odkaz se otevře v novém okně.obvodního soudu k projednávání občanskoprávních sporů je omezená, nesouhlasí-li všichni účastníci řízení jinak; v takovém případě je příslušnost tohoto soudu neomezená. Příslušnost obvodního soudu k projednávání žalob ve věci smluv, smluv o koupi na splátky nebo smluv o prodeji na úvěr a občanskoprávních deliktů je omezena na nároky nepřevyšující částku 38 092,14 EUR.

Obvodní soud je příslušný ve věcech dědických a ve věcech týkajících se právního titulu k nemovitostem a držby nemovitostí v případech, kdy zdanitelná hodnota nemovitosti nepřesahuje 253,95 EUR. Obvodní soud má příslušnost v oblasti rodinného práva, včetně rozluky, rozvodu a prohlášení manželství za neplatné, a projednávat odvolání proti rozhodnutím okresního soudu.

Občanskoprávní věci projednává u obvodního soudu samosoudce bez poroty. Obvodní soud působí jako odvolací soud pro odvolání proti rozhodnutím okresního soudu v občanskoprávních i trestněprávních věcech. Odvolání se projednávají formou opětovného slyšení a rozhodnutí obvodního soudu je konečné a nelze proti němu dále podat opravný prostředek.

Obvodní soud je rovněž příslušný rozhodovat o všech žádostech o nové licence na prodej alkoholu určeného ke spotřebě v provozovnách, a rozhoduje o odvolání proti rozhodnutím tribunálů, např. Ředitele pro vyšetřování rovnosti (Director of Equality Investigations).

Okresní soud (The District Court)

Odkaz se otevře v novém okně.Okresní soud má místní a omezenou příslušnost. V záležitostech rodinného práva je oprávněn vydávat příkazy týkající se výživného, zákazu kontaktu, opatrovnictví, přístupu a svěření do péče.

Okresní soud je příslušný projednávat občanskoprávní věci týkající se smluv, smluv o koupi na splátky nebo o prodeji na úvěr, občanskoprávních deliktů a neplacení nájemného nebo neoprávněného zadržování zboží, pokud hodnota nároku nepřesahuje 6 348,69 EUR. Je rovněž obecně příslušný k výkonu rozhodnutí ve věcech pohledávek vydaných jakýmkoli soudem, k řízení ve vztahu k velkému množství licenčních předpisů, např. na prodej alkoholu, a k rozhodování o žalobách ve věci úmyslných škod, pokud požadovaná částka nepřesahuje 6 348,69 EUR.

Okresní soud zasedá na místech v celé zemi ve 24 okresech. Obecně závisí pobočka, kde se spor projednává, na místě, kde byla uzavřena smlouva nebo kde má odpůrce trvalé bydliště nebo kde podniká, nebo, v případech týkajících se licencí, v místě, kde se nachází licencované prostory.

Trestní soudy

Nejvyšší soud (The Supreme Court)

Odkaz se otevře v novém okně.Nejvyšší soud projednává odvolání proti rozhodnutím Odvolacího soudu pro trestní záležitosti v případech, kdy vyvstala právní otázka s mimořádnou důležitostí pro veřejnost.

Odvolací soud pro trestní záležitosti (Court of Criminal Appeal)

Odkaz se otevře v novém okně.Odvolací soud pro trestní záležitosti se zabývá odvoláními osob, které byly odsouzeny na základě obžaloby obvodním soudem, Hlavním trestním soudem nebo Zvláštním trestním soudem.

Zvláštní trestní soud (Special Criminal Court)

Odkaz se otevře v novém okně.Zvláštní trestní soud byl zřízen pro soudní řízení u trestných činů, u kterých bylo zjištěno, že obecné soudy nejsou schopny zajistit efektivní výkon spravedlnosti a zachování veřejného klidu a pořádku. Soud zasedá s třemi soudci a bez poroty.

Hlavní trestní soud (Central Criminal Court)

Odkaz se otevře v novém okně.Hlavní trestní soud je trestním úsekem Vrchního soudu. Zabývá se závažnými trestnými činy, včetně trestných činů vraždy, znásilnění, vlastizrady a pirátství, a trestními řízeními podle zákona o hospodářské soutěži z roku 2002. Soud zasedá se třemi soudci a porotou.

Obvodní trestní soud (Circuit Criminal Court)

Obvodní trestní soud soudí ostatní trestné činy než ty, které mohou být projednávány Hlavním trestním soudem. Zasedá se soudcem a porotou. Zabývá se odvoláními proti rozhodnutím okresního soudu.

Okresní soud

Odkaz se otevře v novém okně.Okresní soud se zabývá trestnými činy, o kterých lze rozhodovat ve zkráceném řízení, a některými závažnými trestnými činy. Rozhoduje samosoudce.


Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 28/03/2017

Obecné soudy - Řecko


Obecné soudy – úvod

Civilní soudy

Všechny občanskoprávní spory se předkládají civilním soudům, včetně nesporných řízení, která pod tyto soudy spadají ze zákona.

Civilní soudy jsou:

  1. Nejvyšší soud
  2. Odvolací soud
  3. Soud prvního stupně zasedající ve vícečlenném senátu
  4. Soud prvního stupně tvořený samosoudcem
  5. Smírčí soud

Trestní soudy

Trestní soudy projednávají trestní věci.

Trestní soudy jsou:

  1. Nejvyšší soud
  2. Odvolací soudy zasedající v pětičlenném senátu
  3. Soudy zasedající ve smíšené porotě
  4. Odvolací soudy zasedající ve smíšené porotě
  5. Odvolací soudy zasedající ve tříčlenném senátu
  6. Soudy pro méně závažné trestné činy zasedající ve tříčlenném senátu
  7. Soudy pro méně závažné trestné činy tvořené samosoudcem
  8. Soud pro drobné delikty
  9. Soudy pro mladistvé

Ve smyslu zvláštních právních předpisů vykonávají pravomoc v trestním řízení také:

  • Vojenský soud pozemního vojska
  • Vojenský soud námořnictva
  • Vojenský soud letectva

Tyto soudy projednávají případy jako zvláštní trestní soudy.

Tyto soudy projednávají případy týkající se protiprávního jednání vojáků v činné službě v pozemním vojsku, v námořnictvu a letectvu.

Správní soudy

Správní soudy jsou určeny k řešení správních sporů mezi orgány státní správy a občany.

Obecnými správními soudy jsou správní soudy prvního stupně a odvolací správní soudy.

  • Správní soudy jsou tvořené samosoudcem nebo zasedají v senátech tvořených třemi soudci v závislosti na peněžní hodnotě příslušného sporu. Projednávají daňové věci, spory v oblasti sociálního zabezpečení a pojištění a také spory správní povahy mezi občany a státem, úřady místní samosprávy nebo obcemi.

Správní soudy prvního stupně zasedající v tříčlenném senátu projednávají rovněž odvolání proti nařízením správních soudů prvního stupně tvořených samosoudcem.

  • Odvolací správní soudy projednávají odvolání proti nařízením správních soudů prvního stupně zasedajících v tříčlenném senátu. Rozhodují také v první instanci o žádostech o zrušení správních aktů týkajících se pracovních poměrů státních zaměstnanců (propuštění, opomenutí jmenovat do funkce nebo povýšení atd.).
  • Úřad vrchního inspektora státní správy spadá do rámce obecných správních soudů. Vrchní inspektor státní správy odpovídá za správní inspekci výše uvedených správních soudů a podává odvolání proti jejich rozhodnutím.
  • Státní rada projednává:

Žádosti o zrušení správních aktů z důvodu porušení zákona, překročení nebo zneužití pravomoci, nepříslušnosti nebo formálního pochybení.

Odvolání proti rozhodnutí služebních orgánů o povýšení, propuštění, snížení stupně aj. podané zaměstnanci státní správy, armády, místní správy aj.

Opravné prostředky proti rozhodnutí správních soudů.

Právní databáze

  1. Internetová stránka Odkaz se otevře v novém okně.Nejvyššího soudu. Přístup k databázi je zdarma.
  2. Odkaz se otevře v novém okně.Databáze trestního rejstříku řeckých občanů s neznámým místem narození nebo narozených v zahraničí a cizích státních příslušníků.

Související odkazy

Odkaz se otevře v novém okně.Nejvyšší soud

Odkaz se otevře v novém okně.Soud prvního stupně v Aténách

Odkaz se otevře v novém okně.Soud prvního stupně v Soluni (Thessaloniki)

Odkaz se otevře v novém okně.Soud prvního stupně v Pireu

Odkaz se otevře v novém okně.Státní rada

Odkaz se otevře v novém okně.Účetní dvůr

Odkaz se otevře v novém okně.Státní zastupitelství pro soudy prvního stupně v Aténách

Odkaz se otevře v novém okně.Správní soud prvního stupně v Aténách


Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 25/06/2018

Obecné soudy - Španělsko

Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.
K dispozici jsou již tyto aktualizované překlady: španělština

Článek 117 španělské Ústavy z roku 1978 stanoví, že základem organizace a fungování soudů je zásada jednoty soudní moci.

Konkrétním naplněním této zásady je jednotné soudnictví, tvořené jediným soudcovským sborem, jehož členové tvoří obecné soudy.

Na výkonu soudnictví se podílí celá řada soudů a soudních dvorů, které si rozdělují práci na základě kritérií rozdělení kompetencí: věc, závažnost, osoba, funkce nebo území, protože princip jednoty soudní moci neodporuje existenci jednotlivých soudních orgánů s různými pravomocemi.


Obecné soudy – úvod

Španělská Ústava z roku 1978 stanoví, že Španělsko je demokratický a sociální právní stát, který chrání základní hodnoty svého právního řádu – svobodu, spravedlnost, rovnost a politický pluralismus.

Hlava VI Ústavy pojednává o soudní moci. Článek 117 stanoví, že základem organizace a fungování soudů je zásada jednoty soudní moci.

Všechny uvedené zásady tvoří pilíř organizace španělských soudů a soudních dvorů a jejich konkrétním naplněním je existence jediné soudní soustavy tvořené jediným soudcovským sborem, jehož členové – soudci – představují obecné soudnictví.

Na výkonu soudnictví se podílí celá řada soudů a soudních dvorů, které si rozdělují práci na základě kritérií rozdělení kompetencí: věc, závažnost, osoba, funkce nebo území, protože zásada jednoty soudní moci neodporuje existenci jednotlivých soudních orgánů s různými pravomocemi.

Aby mohl být soudní orgán považován za obecný soud, musí být upraven organickým zákonem o soudní moci podle článku 122 španělské Ústavy z roku 1978.

Je třeba rozlišovat tři základní aspekty:

  • územní aspekt
  • zda rozhoduje samosoudce nebo senát
  • aspekt kompetenční

Územní aspekt

Na základě preambule organického zákona 6/1985 z 1. července o soudní moci je stát rozdělen za účelem výkonu soudnictví do územních celků a dělí se na obce, soudní obvody, provincie a autonomní společenství, nad nimiž vykonávají soudní moc smírčí soudy (Juzgados de Paz), soudy prvního stupně a vyšetřující soudy (Juzgados de Primera Instancia e Instrucción), správní soudy (Juzgados de lo Contencioso-Administrativo), sociální soudy (Juzgados de lo Social), soudy pro dozor nad výkonem trestů (Juzgados de Vigilancia Penitenciaria) a soudy pro mladistvé (Juzgados de Menores) a dále provinční (Audiencias Provinciales) a vyšší soudy (Tribunales Superiores de Justicia).

Národní soud (Audiencia Nacional), Nejvyšší soud (Tribunal Supremo), Ústřední vyšetřující soudy (Juzgados Centrales de Instrucción) a Ústřední správní soudy (Juzgados Centrales de lo Contencioso administrativo) mají celostátní působnost v oblasti výkonu soudní moci.

Samosoudce nebo senát

Pokud jde o charakter soudních orgánů, působí u všechny soudy samosoudce, s výjimkou Nejvyššího soudu, Národního soudu, vyšších soudů a provinčních soudů, které pracují v senátu.

Nejvyšší soud se skládá z předsedy, předsedů oddělení a soudců, kteří rozhodují o agendě jednotlivých oddělení a úseků soudu. Nejvyšší soud tvoří pět oddělení: občanské, trestní, správní, sociální a vojenské.

Národní soud se skládá z předsedy, předsedů oddělení a soudců, kteří rozhodují o agendě jednotlivých oddělení a úseků soudu (odvolací, trestní, správní a sociální).

Vyšší soudy se skládají ze čtyř oddělení (občanské, trestní, správní a sociální). Vyšší soudy tvoří předseda, který zároveň vykonává funkci předsedy občanského a trestního oddělení, předsedové oddělení a soudci, kteří rozhodují o agendě jednotlivých oddělení.

Provinční soudy se skládají z předsedy a minimálně dvou soudců. Tyto soudy rozhodují v občanskoprávních sporech a trestních věcech. Rovněž je možné, aby oddělení soudu měla stejné složení.

Soudní úřad

Organický zákon o soudní moci definuje soudní úřad (Oficina Judicial) jako „správní orgán, který je nápomocen soudcům a soudům při výkonu jejich činnosti“.

Úkolem tohoto úřadu je zlepšovat účinnost, účelnost a transparentnost soudních řízení, urychlovat soudní úkony a postupy a podporovat spolupráci a koordinaci různých správních orgánů. Zřízení tohoto úřadu je naplněním závazku zajistit kvalitní veřejnou službu, která je blízko lidem, ctí ústavní hodnoty a uspokojuje aktuální potřeby občanů.

Jde o novou organizační strukturu, která zavádí moderní techniky řízení. Tvoří ji kombinace různých správních jednotek: 1. jednotek poskytujících přímou podporu při soudním řízení a odpovídajících dřívějším soudům, které jsou nápomocny soudci při plnění jeho soudních funkcí, a 2. společných procesních služeb v čele se soudními tajemníky (Secretarios Judiciales), které vykonávají všechny úkoly nejustiční povahy (např. přijímání písemností, oznamování, výkon rozhodnutí, mimosoudní řízení, podávání návrhů na zahájení soudního řízení, oznamování účastníkům, náprava procesních chyb) a také o nich rozhodují.

Jsou tři druhy společných procesních služeb:

  • společná všeobecná služba
  • společná služba pro správu soudních věcí
  • společná služba pro výkon rozhodnutí

Nový organizační model soudní správy se zavedl v listopadu 2010 v Burgosu a Murcii. V únoru následujícího roku byl otevřen soudní úřad v Cáceres a Ciudad Real a v červnu 2011 v Leónu, Cuence a Méridě. V roce 2013 měl být otevřen v Ceutě a Melille. Tento organizační model funguje souběžně se starším modelem soudů a soudních tribunálů používaným jinde ve Španělsku.

Aspekt kompetenční

V organizaci španělského soudnictví se obecné soudnictví dělí na čtyři druhy.

Občanské soudy: projednávají spory, jejichž řešením se výslovně nezabývá jiná oblast práva. Z tohoto důvodu je lze označit za obecné soudy.

Trestní soudy: rozhodují v trestních věcech a trestních řízeních. Španělské právo se vyznačuje tím, že občanskoprávní adhezní nárok lze uplatnit současně s trestní žalobou. V takovém případě trestní soud rozhodne o náhradě škody, která byla způsobena trestným činem nebo porušením práva.

Správní soudy: dohlížejí na zákonnost působení správních orgánů a rozhodují o stížnostech podaných na tyto orgány v souvislosti s výkonem jejich moci.

Sociální soudy: rozhodují o věcech, které spadají do sociální oblasti práva, ať již jde o individuální spory mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem týkající se pracovního poměru, spory ve věci kolektivního vyjednávání nebo žaloby ve věci sociálního zabezpečení nebo žaloby proti státu, pokud je stát odpovědný za pracovněprávní předpisy.

Kromě těchto čtyř druhů soudů existují ve Španělsku i soudy vojenské.

Vojenské soudy představují výjimku ze zásady jednoty soudní moci.

Odkaz se otevře v novém okně.Ústava definuje zásady, které upravují soudnictví, a klade základy jednotné soudní moci státu se zachováním specifičnosti vojenského soudnictví ve striktně vojenské oblasti a v případě výjimečného stavu. Tyto zásady jsou však v každém případě podřízené zásadám uvedeným v čl. 117 odst. 5 Ústavy.

Pravomoc vojenských soudů se v době míru omezuje striktně na oblast vojenství. Přísluší jim rozhodovat o jednání a skutcích, které vojenský trestní zákon kvalifikuje jako trestné činy, přičemž jejich pravomoc se rozšiřuje na jakoukoli kategorii porušení práva v případě přemístění vojska mimo státní územní. V době války organický zákon 4/1987 o pravomoci a organizaci vojenského soudnictví umožňuje změnit rozsah této pravomoci, přičemž rozhodování o této změně náleží Generálním kortesům, nebo vládě v případě jejího zmocnění.

Vojenské justiční orgány se skládají z vojáků z povolání, členů ozbrojených sil a z přidělenců ministerstva obrany.

Vojenské soudy zahrnují: územní vyšetřující soudy, ústřední vyšetřující soudy, územní vojenské soudy a Ústřední vojenský soud. Na vrcholu soustavy vojenských soudů stojí pátý senát Nejvyššího soudu.

Vytvoření vojenského senátu Nejvyššího soudu, jehož režim a status jeho členů podléhá stejným normám jako ostatní senáty, zastřešuje na vrcholné úrovni obě dvě jurisdikce, které tvoří soudní moc.

Složení tohoto senátu ze soudců pocházejících z obecného a vojenského soudnictví představuje záruku rovnováhy při soudním řízení na nejvyšší úrovni. Tento senát totiž běžně rozhoduje o kasačních stížnostech a o žádostech o obnovu řízení, a tedy logicky i v případě, kdy jsou respektovány výsady, kterých požívají osoby zastávající významné vojenské úřady a funkce, jejichž jednání by mohl tento senát posuzovat.

Ve Španělsku neexistují žádné mimořádné soudy, avšak v rámci výše uvedených odvětví soudnictví byly vytvořeny zvláštní soudy podle specifické povahy projednávané věci. Jako příklad zvláštních soudů je možno uvést soudy pro násilí na ženách nebo pro dohled nad výkonem trestů či soudy pro mladistvé. Tyto soudy jsou součástí obecných soudů, ale mají zvláštní zaměření na základě povahy věci, která je předmětem řízení. Bližší informace najdete v rubrice „Zvláštní soudy ve Španělsku“.

Za účelem podrobnější analýzy čtyř existujících druhů soudů popíšeme pravomoci jednotlivých soudů a soudních dvorů, které rozhodují v těchto věcech.

Jurisdikce v občanskoprávních věcech

V oblasti občanského soudnictví rozhoduje první senát Nejvyššího soudu, občanský a trestní senát Vyššího soudu, občanská oddělení Provinčních soudů, soudy první instance, smírčí soudy a některé zvláštní soudy (rodinné soudy, obchodní soudy, soudy pro ochranné známky Společenství, soudy pro násilí na ženách).

Obchodní soudy, soudy pro ochranné známky Společenství a soudy pro násilí na ženách jsou blíže popsané na straně, která pojednává o zvláštních soudech ve Španělsku.

Jurisdikce v trestněprávních věcech

V oblasti trestního soudnictví rozhoduje druhý senát Nejvyššího soudu, trestní senát Národního soudu, občanský a trestní senát vyšších soudů, trestní oddělení provinčních soudů, soudy rozhodující v trestních věcech, vyšetřující soudy, soudy pro mladistvé, soudy pro dozor nad výkonem trestů, soudy pro násilí na ženách a smírčí soudy.

Soudy pro mladistvé, soudy pro dozor nad výkonem trestu a soudy pro násilí na ženách jsou popsané na stránce, která pojednává o zvláštních soudech ve Španělsku.

Jurisdikce ve správních věcech

K soudním orgánům příslušným rozhodovat ve správních věcech patří třetí senát Nejvyššího soudu, správní senát Národního soudu, správní senát vyšších soudů a správní soudy.

Jurisdikce v sociálních věcech

Sociální soudnictví tvoří čtvrtý senát Nejvyššího soudu, sociální senát Národního soudu, sociální senát vyšších soudů a soudy pro sociální věci.

Pravomoci výše uvedených soudních orgánů najdete na stránkách Odkaz se otevře v novém okně.organického zákona o soudní moci.

Související odkazy

Odkaz se otevře v novém okně.GENERÁLNÍ RADA ŠPANĚLSKÉ SOUDNÍ MOCI

Odkaz se otevře v novém okně.ORGANICKÝ ZÁKON O SOUDNÍ MOCI

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 12/03/2019

Obecné soudy - Francie

Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.
K dispozici jsou již tyto aktualizované překlady: francouzština

V této části naleznete přehled obecných soudů ve Francii.


Obecné soudnictví – úvod

Soudy prvního stupně

Soudy pro občanskoprávní věci

1. Soud prvního stupně (Tribunal de grande instance - TGI)

Soud prvního stupně rozhoduje o sporech mezi soukromými osobami (občanskoprávní věci) týkajících se částek vyšších než 10 000 EUR.

Tento soud je dále věcně příslušný, bez ohledu na finanční hodnotu žaloby, v těchto oblastech:

  • stav osob: manželství, rodičovství, adopce, prohlášení osoby za nezvěstnou;
  • oprava dokladů o osobním stavu;
  • dědictví;
  • správní sankce ukládané matričním úřadem;
  • jednání týkající se nemovitostí;
  • rušení sdružení;
  • soudní ochrana, soudní správa a soudní likvidace, není-li dlužník obchodník, ani není zapsán v živnostenském rejstříku;
  • Úrazové pojištění a pojištění pro případ nemoci z povolání samostatně výdělečně činných osob v zemědělství;
  • registrační poplatky, poplatky za výpis z katastru nemovitostí, kolkové poplatky a nepřímé příspěvky a daně související s těmito poplatky, daněmi nebo příspěvky;
  • obchodní pronájmy kromě sporů týkajících se stanovení ceny nájemného, které se přehodnocuje nebo obnovuje, pronájmy nebytových prostor a smlouvy o užívání v oblasti obchodu;
  • řízení týkající se napadení pravosti skutečností vzhledem k úředním listinám;
  • občanskoprávní řízení ve věci pomluvy, verbálního nebo písemného veřejného nebo soukromého útoku.

Trestní soud (tribunal correctionnel) je trestní senát soudu prvního stupně a je věcně příslušný v rozhodování o trestných činech – délits (viz níže).

Soud prvního stupně tvoří soudci z povolání a státní zástupci: předseda, místopředsedové, soudci, státní zástupce (pro soudy prvního stupně, Procureur de la République), náměstci státního zástupce, substituti.
Existují rovněž specializovaní soudci jako:

  • soudce pro děti a mladistvé, který je příslušný pro příjímání opatření na ochranu nezletilých osob v nebezpečí a rozhodnutí o protiprávním jednání (přestupky a trestné činy), kterého se dopustily nezletilé osoby. Jestliže v trestní oblasti rozhoduje v neveřejném řízení, může nařídit pouze výchovná opatření. Jestliže předsedá soudu pro mladistvé, zasedají spolu s ním i dva přísedící z lidu, a tento soud může nařídit výchovné sankce a tresty.
  • soudce pro výkon trestu, který má za úkol stanovit hlavní náležitosti výkonu trestů odnětí svobody; působí-li v tzv. „uzavřeném“ prostředí v případě trestu odnětí svobody, je příslušný k rozhodnutí o úpravě trestu (např.: umístění mimo věznici, výkon trestu zčásti na svobodě, podmíněné propuštění, umístění pod elektronický dohled); působí-li v otevřeném prostředí, má za úkol sledovat a kontrolovat odsouzeného během výkonu trestu (např.: trest odnětí svobody s odkladem na zkušební dobu, obecně prospěšné práce, sociální a soudní dohled…);
  • vyšetřující soudce, který má za úkol provést, pod dohledem vyšetřovacího senátu odvolacího soudu, veškeré úkony potřebné k prokázání pravdy; shromažďuje veškeré důkazní materiály v souzené věci, ať již jde o důkazy usvědčující nebo zprošťující; v okamžiku, kdy považuje vyšetřování za ukončené, může vydat usnesení o zastavení vyšetřování nebo poslat obviněného před porotní nebo trestní soud, kde bude souzen. Vedením vyšetřování se vyšetřující soudce nemůže pověřit sám. Musí ho tím pověřit státní zástupce nebo poškozený, který přistoupil k trestnímu řízení podáním žaloby o náhradu škody.

Soud prvního stupně obvykle sídlí ve správním městě departementu, ale může sídlit i v jiných obcích. K 1. lednu 2013 existovalo 161 soudů prvního stupně.

2. Odkaz se otevře v novém okně.Instanční soud (Tribunal d’instance )

Instanční soud rozhoduje o sporech mezi soukromými osobami (občanskoprávní věci), jejichž hodnota nepřesahuje 10 000 EUR.

Dále má vymezenou věcnou příslušnost (např. exekuce srážkou ze mzdy, doživotní renta, problémy týkající se voleb, pronájem bytových prostor) a správní příslušnost; tj. např. hlavní tajemník instančního soudu je příslušný vydávat osvědčení o státním občanství.

Jeho trestní senát, nazývaný přestupkový soud (tribunal de police), je věcně příslušný pro rozhodování o „contraventions de la cinquième classe“ – přestupcích a méně závažných trestných činech páté kategorie (viz níže).

Soudce instančního soudu dále vykonává funkci soudce ve věcech poručnictví (kromě poručnictví nezletilých, které zákonem ze dne 12. května 2009 spadá do příslušnosti soudců pro rodinné záležitosti soudu prvního stupně), to znamená, že jeho úkolem je zajistit ochranu zranitelných dospělých osob, pokud jde o správu jejich majetku.

Instanční soud tvoří jeden nebo více soudců, ale ve věci rozhoduje samosoudce.

Instanční soud má obvykle sídlo v okresním městě. K 1. lednu 2013 existovalo 307 instančních soudů.

3. Místní soud (Juridiction de proximité)

Soudci místních soudů rozhodují v občanskoprávních sporech mezi soukromými osobami týkajících se částek nižších než 4 000 EUR.

Mají rovněž věcnou příslušnost pro rozhodování o „contraventions des 4 premières classes“ – přestupcích a méně závažných trestných činech uvedených v prvních 4 kategoriích.

Státní zastupitelství je zastoupeno úřední osobou (officier ministériel public).

4. Odkaz se otevře v novém okně.Obchodní soud (Odkaz se otevře v novém okně.Tribunal de commerce)

Obchodní soud rozhoduje ve sporech týkajících se závazků mezi obchodníky, mezi úvěrovými ústavy nebo mezi prvními a druhými navzájem a ve sporech týkajících se obchodních společností nebo obchodních úkonů mezi různými osobami. Rozhoduje rovněž o zahájení řízení, která se týkají podniků v obtížné situaci.

Obchodní soud se skládá z laických soudců, kteří jsou všichni obchodníci. Jsou voleni na dobu 2 nebo 4 let sborem volitelů, který tvoří soudci a bývalí soudci tohoto soudu a dále tzv. „délégués consulaires“ (obchodníci zvolení na území obvodu obchodního soudu).

K 1. lednu 2013 existovalo 134 obchodních soudů.

5. Odkaz se otevře v novém okně.Pracovní soud (Conseil de prud’hommes)

Pracovní soud má za úkol urovnávat individuální spory mezi zaměstnavateli a zaměstnanci vzniklé v rámci pracovní nebo učňovské smlouvy.

Tvoří ho volení laičtí soudci, kteří zastupují stejným dílem zaměstnance a zaměstnavatele. Je rozdělen do 5 specializovaných sekcí (vedoucí a řídící pracovníci, průmysl, obchod a obchodní služby, zemědělství, různé činnosti). V případě, že dojde k rovnosti hlasů 4 soudců, zasedání pracovního soudu předsedá soudce instančního soudu.

V každém departmentu existuje jeden nebo několik pracovních soudů a minimálně jeden v soudním obvodu soudu prvního stupně (TGI).

Existuje 210 pracovních soudů.

6. Odkaz se otevře v novém okně.Soud pro záležitosti sociálního zabezpečení (Tribunal des affaires de la sécurité sociale)

Soud pro záležitosti sociálního zabezpečení rozhoduje ve sporech mezi fondy sociálního zabezpečení a uživateli (např.: problém uzavření pojištění s určitým fondem, přiznání a úhrada plnění…).

Tvoří ho předseda (soudce soudu prvního stupně – TGI) a laičtí přísedící, kteří jsou jmenování na dobu 3 let prvním předsedou odvolacího soudu ze seznamu, který v obvodu každého soudu předložil regionální ředitel pro mládež, sport a sociální soudržnost na návrh nejvíce zastoupených profesních organizací. Vyžaduje se i stanovisko předsedy soudu pro záležitosti sociálního zabezpečení.

Celkem existuje 115 soudů pro záležitosti sociálního zabezpečení.

7. Soud pro spory týkající se pracovní neschopnosti (Tribunal du contentieux de l’incapacité)

Soud pro spory týkající se pracovní neschopnosti je věcně příslušný řešit spory týkající se invalidity nebo pracovní neschopnosti pojištěnce, to znamená stavu nebo stupně pracovní neschopnosti v případě nemoci, pracovního úrazu nebo invalidity, která je důsledkem nemoci nebo úrazu nesouvisejících s výkonem povolání.

Skládá se z předsedy (čestný soudce nebo kvalifikovaná osoba), z přísedícího zastupujícího zaměstnance a z přísedícího zastupujícího zaměstnavatele nebo samostatně výdělečně činné osoby (oba jmenuje na dobu 3 let první předseda odvolacího soudu v obvodu sídla daného soudu ze seznamu, který předložil regionální ředitel pro mládež, sport a sociální soudržnost na návrh nejvíce zastoupených profesních organizací).

Existuje 26 soudů pro spory týkající se pracovní neschopnosti.

Odvolacím soudem pro tyto soudy je Národní soudní dvůr pro spory týkající se pracovní neschopnosti a sazebníků pojištění pracovních úrazů (Cour nationale de l’incapacité et de la tarification de l’assurance des accidents du travail), který však také urovnává v první a poslední instanci řízení i spory týkající se sazebníků pojištění pracovních úrazů.

8. Odkaz se otevře v novém okně.Paritní soud pro spory v oblasti zemědělských pronájmů (Tribunal paritaire des baux ruraux)

Paritní soud pro spory v oblasti zemědělských pronájmů je věcně příslušný pro rozhodování ve sporech týkajících se zemědělských pronájmů, které vznikly mezi pronajímatelem a nájemcem nebo podílným pachtýřem ve věci podmínek pronájmu nebo podílného pachtu zemědělského majetku, pronájmu dobytka, pronájmu s převedením vlastnických práv k povrchu pozemku s možností následné výpovědi s náhradou, pronájmu oproti závazku obdělávání a poskytnutí určitého množství vypěstované úrody, emfyteutického pronájmu, smluv o využívání pastvin.

Paritnímu soudu pro spory v oblasti zemědělských nájmů předsedá soudce instančního soudu. Asistují mu 4 laičtí přísedící, které si mezi sebou volí jejich kolegové: 2 z řad pronajímatelů a 2 z řad nájemců, kteří jsou voleni na dobu 6 let na základě volebních kandidátních listin, které sestavil prefekt na návrh komise pro přípravu volebních seznamů.

Soudy pro trestní věci

1. Porotní soud (Cour d’Assises)

Porotní soud je věcně příslušný pro rozhodování o zločinech, to znamená o nejzávažnějších trestných činech, za které lze uložit trest odnětí svobody na dobu 10 let až doživotí.

Jde o departementální soudní orgán, který nepůsobí trvale. Data jednání se stanoví vždy, když je to zapotřebí. Nicméně tento soudní orgán je v největších departementech orgánem téměř trvalým.

Tvoří ho 3 soudci z povolání: předseda (předseda soudního senátu nebo soudce odvolacího soudu), 2 přísedící soudci (soudci odvolacího soudu nebo soudci soudu prvního stupně, v jehož departementu zasedá porotní soud), porota (9 vylosovaných občanů). V případě zločinů spáchaných nezletilými osobami zasedá s porotci ve složení porotního soudu pro nezletilé. Přísedící soudci z povolání jsou v takovém případě soudci pro děti a mladistvé.

O některých zločinech, na něž se vztahují zákonné předpisy týkající se terorismu, vojenských záležitostí nebo nezákonného obchodování s omamnými látkami, rozhoduje porotní soud složený výhradně ze soudců z povolání.

Státní zastupitelství zastupuje státní zástupce pro soudy druhého stupně (avocat général).

2. Trestní soud (Tribunal correctionnel)

Je věcně příslušný pro rozhodování o trestných činech (délits), to znamená trestných činech, za něž lze uložit trest odnětí svobody ve výši až 10 let nebo peněžní trest ve výši 3 750 EUR a vyšší. Působí v rámci soudu prvního stupně (TGI). Tvoří ho zásadně 3 soudci z povolání kromě případů, kdy zákon stanoví trestné činy, o nichž rozhoduje samosoudce.

Státní zastupitelství zastupuje státní zástupce pro soudy prvního stupně nebo jeden z jeho substitutů.

3. Přestupkový soud (Tribunal de police)

Je věcně příslušný pro rozhodování o přestupcích a méně závažných trestných činech páté kategorie. Sídlí při instančním soudu. Předsedá mu soudce instančního soudu, který rozhoduje jako samosoudce.

Státní zastupitelství zastupuje státní zástupce pro soudy prvního stupně nebo jeden z jeho substitutů.

4. Obvodní soud (Juridiction de proximité)

Je příslušný rozhodovat o přestupcích a méně závažných trestných činech první až čtvrté třídy. Sídlí na instančním soudě. Předsedá mu soudce místního soudu, který rozhoduje jako samosoudce.

Funkci státního zastupitelstva obvykle vykonává policejní komisař.

5. Zvláštní soudy

Existují i zvláštní soudy zaměřené na určité spory v trestních věcech, jako jsou např. námořní obchodní soudy, kterých je v současnosti 14 a které jsou příslušné rozhodovat o určitých trestných činech v námořní oblasti.

Soudy druhého stupně

Odvolací soud zasahuje na druhém stupni řízení, aby přezkoumal skutkové a právní okolnosti věcí, které byly již rozsouzeny soudy prvního stupně.

Tvoří ho výhradně soudci z povolání: první předseda, předsedové senátů a soudci (s výjimkou odvolacího porotního soudu, viz výše).

Každý soud má specializované senáty (občanskoprávní, sociální, obchodní a trestní), každý z nich tvoří tři soudci z povolání: předseda a dva soudci.

Rozhodnutí porotních soudů při odvolání přezkoumává jiný porotní soud, který určí trestní senát kasačního soudu. Odvolací porotní soud tvoří 9 porotců.

Odvolacím soudem soudů pro spory týkající se pracovní neschopnosti je Národní soudní dvůr pro spory týkající se pracovní neschopnosti a sazebníků pojištění pracovních úrazů.

Státní zastupitelství zastupuje nejvyšší státní zástupce nebo některý z jemu podřízených státních zástupců pro soudy 2. stupně nebo jejich substitutů.

Kasační soud

Kasační soud je nejvýše postavený soudní orgán v rámci obecného soudnictví. Sídlí v Paříži. Jeho úkolem je ověřovat shodu rozhodnutí soudů prvního a druhého stupně s právními předpisy, aniž by jakkoliv znovu posuzoval skutkový stav. Kasační soud tak nevytváří třetí stupeň soudnictví, ale vystupuje jako regulační orgán práva a dodržování zákonnosti a zajišťuje tak jednotnost judikatury.

Kasačnímu soudu je věc postoupena na základě „dovolání ke kasačnímu soudu“, mimořádného opravného prostředku podaného osobou, jíž se dotčené soudní rozhodnutí týká, nebo státním zástupcem.

Dojde-li kasační soud k názoru, že napadené rozhodnutí nebylo přijato v souladu s právními předpisy, toto rozhodnutí zruší. Věc je následně vrácena k dalšímu řízení příslušnému soudu.

V opačném případě dovolání zamítne, čímž se napadené rozhodnutí stává konečným.

Ve výjimečných případech může rozhodnutí zrušit bez vrácení, pokud zrušení neimplikuje, že musí být znovu rozhodnuto ve věci samé. Zruší-li rozhodnutí bez vrácení, může spor i ukončit, pokud okolnosti, jak byly svrchovaně zjištěny a posouzeny u soudů rozhodujících ve věci, mu umožňují použít příslušnou právní normu.

Kasační soud je rozdělen na senáty (3 občanskoprávní senáty, jeden obchodní senát, jeden sociální senát, jeden trestní senát), které tvoří soudci z povolání v čele s předsedou. V závislosti na povaze věci může rozhodovat buď ve smíšených senátech (minimálně 3 senáty) nebo v plénu (první předseda, předsedové senátů a soudci).

Státní zastupitelství zastupuje nejvyšší státní zástupce a státní zástupci pro soudy 2. stupně.

Právní databáze

Ve Francii jsou právní databáze předmětem veřejné služby šíření informací na internetu. Internetové stránky Odkaz se otevře v novém okně.Légifrance obsahují i rozsudky kasačního soudu a odvolacích soudů:

  • databáze „CASS“ pro zveřejněné rozsudky kasačního soudu,
  • databáze „INCA“ pro nepublikované rozsudky a
  • databáze „CAPP“ pro rozsudky odvolacích soudů.

Je přístup do databáze bezplatný?

Ano, přístup do databáze je bezplatný.

Stručný popis obsahu

Rozsudky jsou přístupné ve francouzském jazyce a některé rozsudky jsou přeloženy do angličtiny, arabštiny a mandarínské čínštiny.

  • V databázi „CASS“ je uloženo 120 000 rozhodnutí a ročně se jejich počet zvyšuje o 2 100.
  • V databázi „INCA“ je uloženo 246 000 rozhodnutí a ročně se jejich počet zvyšuje o 10 000 rozhodnutí.
  • V databázi „CAPP“ je k dispozici 19 000 rozhodnutí a ročně se jejich počet zvyšuje o 20 000 rozhodnutí.

Související odkazy

Odkaz se otevře v novém okně.Příslušnost soudů - Francie


Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 19/09/2013

Obecné soudy - Itálie

V tomto oddílu naleznete informace týkající se organizace obecných soudů v Itálii.


Obecné soudy – úvod

Pravomoci obecných soudů jsou rozděleny mezi:

  • Pravomoc v občanskoprávních věcech, jejímž cílem je justiční ochrana práv ve vztazích mezi soukromými subjekty nebo mezi soukromými subjekty a veřejnou správou v případech, kdy veřejná správa při výkonu svých povinností poškodí subjektivní práva jednotlivce.
  • Pravomoc v trestních věcech, kde jsou soudci povoláni rozhodnout, zda je trestní řízení zahájené státním zástupcem proti dané osobě odůvodněné.

Občanskoprávní a trestní řízení jsou upravena dvěma samostatnými soubory procesních pravidel: občanským soudním řádem a trestním řádem.

Trestní řízení zahajuje člen obecného soudcovského stavu, který vykonává úřad státního zástupce (viz poslední odstavec článku 107 Ústavy).

Občanskoprávní řízení může být zahájeno jakýmkoliv veřejným nebo soukromým subjektem (označovaným jako žalobce [attore]) proti jinému subjektu, vůči kterému je žaloba zaměřena (označovanému jako žalovaný [convenuto]).

Jurisdikce v občanskoprávních věcech

Smírčí soudci [Giudici di Pace] jsou čestní soudci, kteří mají pravomoc ve věcech menší závažnosti.

Soudy [Tribunali] jsou soudy první instance pro všechny ostatní spory a vykonávají povinnosti soudů druhé instance, pokud jde o rozhodnutí vydaná smírčími soudci.

Soudy pro mladistvé a senáty pro mladistvé při odvolacích soudech [Tribunali per i Minorenni e Sezione per i Minorenni delle Corti di Appello] mají pravomoc ve věcech, které se týkají mladistvých v případech, kde nemají pravomoc obecné soudy.

Senáty soudů a odvolací soudy specializované v pracovněprávních věcech [Sezione dei Tribunali e delle Corti di Appello specializzata per le controversie in materia di lavoro].

Odvolací soudy [Corti di Appello] jsou soudy druhé instance.

Kasační soud [Corte di Cassazione] sídlí pouze v Římě, je nejvyšším článkem v soustavě soudů a posuzuje otázky legitimity.

Jurisdikce v trestních věcech

Smírčí soudci [Giudici di Pace] jsou čestní soudci, kteří mají pravomoc ve věcech menší závažnosti.

Soudy [Tribunali] jsou soudy první instance pro trestní věci, které nespadají do pravomoci smírčích soudců nebo porotních soudů, a jsou také odvolacími soudy, které projednávají odvolání proti rozsudkům vydaným smírčími soudci.

Soudy pro mladistvé a senáty pro mladistvé při odvolacích soudech [Tribunali per i Minorenni e Sezione per i Minorenni delle Corti di Appello] jsou soudy první a druhé instance pro všechny trestné činy spáchané mladistvými.

Porotní soudy [Corti di Assise] jsou soudy první instance, které mají pravomoc projednávat nejzávažnější trestné činy.

Odvolací soudy [Corti di Appello] jsou soudy druhé instance.

Porotní odvolací soudy [Corti di Assise di Appello] jsou soudy druhé instance pro odvolání proti rozsudkům vydaným porotními soudy.

Dozorčí soudy a úřady [Tribunali di Sorveglianza e Uffici di Sorveglianza] řídí výkon trestu odnětí svobody a peněžitých trestů a uplatňování zákonů o vězeňství.

Nejvyšší kasační soud [Corte di Cassazione] je soud, který se zabývá případy právního pochybení. Má pravomoc projednávat jakékoliv žádosti o opravný prostředek proti rozsudku jakéhokoliv soudu – v některých případech bez odvolání k soudci druhé instance – jak v občanskoprávních, tak trestních věcech nebo proti jakémukoliv omezování osobní svobody.

Nejvyšší kasační soud je nejvyšším soudem v systému soudní moci. Podle základního zákona o soudní moci č. 12 ze dne 30. ledna 1941 (článek 65) je jednou z jeho nejdůležitějších úloh povinnost „zajistit bezchybné uplatňování zákonů a jejich jednotný výklad společně s jednotností vnitrostátního objektivního práva a dodržováním hranic mezi různými soudními pravomocemi“. Jedním z hlavních prvků jeho úlohy je tedy sjednocovat právo: to znamená zabezpečovat jistotu při vytváření práva.

Pokud jde o projednávání případů ve třetí instanci, stávající pravidla umožňují Nejvyššímu kasačnímu soudu, aby prošetřil skutečnosti případu, pouze pokud byly projednány v předchozím řízení, a pouze tam, kde je nezbytné posoudit důvody, které ze zákona opravňují podání žádosti Nejvyššímu soudu.


Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 18/06/2018

Obecné soudy - Kypr

Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.
K dispozici jsou již tyto aktualizované překlady: řečtina

V Kyperské republice existují soudy pouze dvou instancí: nejvyšší soud (Ανώτατο Δικαστήριο), který rozhoduje o všech opravných prostředcích proti rozhodnutím soudu první instance, a níže uvedené soudy první instance:

  • okresní soudy (Επαρχιακά Δικαστήρια)
  • porotní soudy (Κακουργιοδικεία)
  • rodinný soud (Οικογενειακό Δικαστήριο)
  • soud pro věci regulovaného nájemného (Δικαστήριο Ελέγχου Ενοικιάσεων)
  • soud pro pracovněprávní spory (Δικαστήριο Εργατικών Διαφορών) a
  • vojenský soud (Στρατοδικείο).

Obecné soudy – úvod

Nejvyšší soud

Nejvyšší soud sestává z třinácti soudců, z nichž jeden je předseda. Nejvyšší soud má tyto příslušnosti:

Apelační soud

Nejvyšší soud projednává veškeré opravné prostředky proti nižším soudům v občanskoprávních a trestních věcech. Opravné prostředky zpravidla projednává sbor 3 soudců. Projednávání opravného prostředku vychází ze záznamu řízení nižšího soudu (důkazy nejvyšší soud provádí pouze ve výjimečných a velmi ojedinělých případech). Při výkonu odvolací příslušnosti může nejvyšší soud potvrdit, pozměnit nebo zrušit rozhodnutí, proti němuž bylo podáno odvolání, nebo může nařídit nové soudní řízení.

Soud správního přezkumu

Nejvyšší soud má výlučnou příslušnost projednávat jakékoli žaloby podané proti rozhodnutím, jednáním nebo opomenutím ze strany osob nebo orgánů vykonávajících veřejnou moc. Nejvyšší soud může zrušit jakýkoli prováděcí správní akt, který překračuje nebo zneužívá pravomoc, nebo je v rozporu se zákonem či ústavou.

Prerogativní soudní příkazy

Nejvyšší soud má výhradní příslušnost vydávat prerogativní soudní příkazy habeas corpus, mandamus, certiorari, quo warranto a prohibition.

Námořnictví

Nejvyšší soud má prvotní a odvolací příslušnost ve věcech námořních sil. V první instanci případ projednává samosoudce, opravný prostředek ve věci pak projednává kompletní sbor.

Volební stížnosti

Jakožto volební soud má nejvyšší soud výhradní pravomoc projednávat stížnosti týkající se výkladu a používání volebních zákonů.

Ústavní záležitosti

Nejvyšší soud má příslušnost rozhodovat o ústavnosti jakéhokoli zákona a řešit konflikty pravomoci nebo kompetence, které vznikají mezi různými orgány státu. Nejvyšší soud rovněž rozhoduje o ústavnosti zákonů, v jejichž souvislosti prezident republiky (Πρόεδρος της Δημοκρατίας) vykonává své ústavní právo nápravy.

Okresní soudy

Okresní soudy mají příslušnost projednávat v prvním stupni jakékoli občanskoprávní žaloby (s výjimkou případů v oblasti admirality) a jakékoli trestní věci za trestné činy postižitelné trestem odnětí svobody v délce trvání až 5 let. Okresní soud se nachází v každém správním okrese Kypru. Případy projednává samosoudce bez účasti poroty.

Porotní soudy

Porotní soudy rozhodují pouze trestní věci. Porotní soudy zpravidla projednávají pouze nejzávažnější případy, u kterých trest odnětí svobody překračuje 5 let. Každý porotní soud sestává ze senátu 3 soudců. Všechna rozhodnutí jsou činěna většinou hlasů. Porotní soudy nemají laickou porotu.

Právní databáze

Oficiální právní databáze dosud neexistuje. Existuje řada soukromých právních databází, z nichž některé poskytují služby svým předplatitelům a některé nabízí bezplatný přístup.

Obsahují informace o soudních rozhodnutích a primární právní předpisy.

Související odkazy

Odkaz se otevře v novém okně.Nejvyšší soud Kypru


Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 23/07/2019

Obecné soudy - Lotyšsko

Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.
K dispozici jsou již tyto aktualizované překlady: lotyština

V tomto oddílu naleznete informace týkající se organizace obecných soudů v Lotyšsku.


Obecné soudy: úvod

V Lotyšské republice soudní moc vykonávají městské a okresní soudy, krajské soudy a Nejvyšší soud.

Řízení v občanských a trestních věcech může v Lotyšsku vést přibližně 40 soudů, které se dělí do 3 stupňů: 34 okresních nebo městských soudů (rajonu vai pilsētu tiesas), pět krajských soudů (apgabaltiesas) a Nejvyšší soud (Augstākā tiesa).

V Lotyšsku existují tyto okresní a městské soudy:

  1. V soudním obvodu krajského soudu Kurzeme (Kurzemes apgabaltiesa):
  • okresní soud Kuldīga (Kuldīgas rajona tiesa);
  • městský soud Liepāja (Liepājas tiesa);
  • okresní soud Saldus (Saldus rajona tiesa);
  • okresní soud Talsi (Talsu rajona tiesa);
  • městský soud Ventspils (Ventspils tiesa).
  1. V soudním obvodu krajského soudu Latgale (Latgales apgabaltiesa):
  • okresní soud Balvi (Balvu rajona tiesa);
  • městský soud Daugavpils (Daugavpils tiesa);
  • okresní soud Krāslava (Krāslavas rajona tiesa);
  • okresní soud Ludza (Ludzas rajona tiesa);
  • okresní soud Preiļi (Preiļu rajona tiesa);
  • městský soud Rēzekne (Rēzeknes tiesa).
  1. V soudním obvodu krajského soudu Riga (Rīgas apgabaltiesa):
  • městský soud Jūrmala (Jūrmalas pilsētas tiesa);
  • okresní soud Ogre (Ogres rajona tiesa);
  • město Riga – ústřední okresní soud (Rīgas pilsētas Centra rajona tiesa);
  • město Riga – okresní soud Kurzeme (Rīgas pilsētas Kurzemes rajona tiesa);
  • město Riga – okresní soud Latgale (Rīgas pilsētas Latgales priekšpilsētas tiesa);
  • město Riga – okresní soud Vidzeme (Rīgas pilsētas Vidzemes priekšpilsētas tiesa);
  • město Riga – okresní soud Zemgale (Rīgas pilsētas Zemgales priekšpilsētas tiesa);
  • město Riga – severní okresní soud (Rīgas pilsētas Ziemeļu rajona tiesa);
  • okresní soud Riga (Rīgas rajona tiesa);
  • městský soud Sigulda (Siguldas tiesa).
  1. V soudním obvodu krajského soudu Vidzeme (Vidzemes apgabaltiesa):
  • okresní soud Alūksne (Alūksnes rajona tiesa);
  • okresní soud Cēsis (Cēsu rajona tiesa);
  • okresní soud Gulbene (Gulbenes rajona tiesa);
  • okresní soud Limbaži (Limbažu rajona tiesa);
  • okresní soud Madona (Madonas rajona tiesa);
  • okresní soud Valka (Valkas rajona tiesa);
  • okresní soud Valmiera (Valmieras rajona tiesa).
  1. V soudním obvodu krajského soudu Zemgale (Zemgales apgabaltiesa):
  • okresní soud Aizkraukle (Aizkraukles rajona tiesa);
  • okresní soud Bauska (Bauskas rajona tiesa);
  • okresní soud Dobele (Dobeles rajona tiesa);
  • městský soud Jelgava (Jelgavas tiesa);
  • okresní soud Jēkabpils (Jēkabpils rajona tiesa);
  • okresní soud Tukums (Tukuma rajona tiesa).

Soudní řízení správní vede:

  • okresní správní soud (Administratīvā rajona tiesa);
  • krajský správní soud (Administratīvā apgabaltiesa);
  • oddělení pro správní věci senátu Nejvyššího soudu (Augstākās tiesas Senāta Administratīvo lietu departaments).

Okresní správní soud i krajský správní soud jsou územně příslušné pro celé správní území Lotyšska. Okresní správní soud má 5 soudních pracovišť – jedno pro každý soudní obvod, tj. v městech Riga, Jelgava, Rēzekne, Valmiera a Liepāja.

Věcná příslušnost

Podle Odkaz se otevře v novém okně.trestního řádu vede městský či okresní soud všechna trestní řízení jako soud prvního stupně. Město Riga – okresní soud Vidzeme má příslušnost vést jako soud prvního stupně řízení o trestných činech, jejichž spisový materiál obsahuje záležitosti státního tajemství. Proti rozsudku okresního či městského soudu lze podat úplný apelační opravný prostředek (apelācija) ke krajskému soudu coby soudu odvolacímu. Proti každému rozsudku soudu nižšího stupně lze podat kasační opravný prostředek (kasācija) k Senátu Nejvyššího soudu. U městského či okresního soudu rozhoduje v trestním řízení samosoudce. Pokud je trestní řízení obzvláště složité, může předseda soudu prvního stupně rozhodnout, že věc bude projednávat senát složený ze tří soudců tohoto soudu. Opravné prostředky, ať již v úplné apelaci či v kasaci, projednává senát složený ze soudců.

Podle Odkaz se otevře v novém okně.občanského soudního řádu rozhoduje jako soud prvního stupně okresní či městský soud, vyjma případů, kdy zákon svěřuje věc do rozhodování krajskému soudu jako soudu prvního stupně. Nároky z výkonu nesporných pohledávek (bezstrīdus piespiedu izpildīšana) a výkonu pohledávek na soudní výzvu (saistību piespiedu izpildīšana brīdinājuma kārtība) projednává oddělení katastru nemovitostí příslušného okresního nebo městského soudu. Krajské soudy rozhodují v prvním stupni o těchto věcech:

  • řízení týkající se sporu o vlastnické právo k nemovitosti, vyjma rozdělení společného jmění manželů;
  • řízení vyplývající ze závazkového práva, ve kterých hodnota sporu přesahuje LVL 150 000;
  • řízení týkající se ochrany patentových práv, ochranných známek a chráněného označení původu;
  • řízení týkající se úpadku a likvidace úvěrových institucí.

Podle občanského soudního řádu platí, že pokud věc spojuje několik nároků, z nichž některé spadají do příslušnosti okresního nebo městského soudu a jiné do příslušnosti krajského soudu, nebo v případě, že okresní či městský soudu přijal protižalobu, která spadá do věcné příslušnosti krajského soudu, rozhoduje věc krajský soud. Krajský soud Riga je příslušný jako soud prvního stupně pro občanské věci, jejichž spisový materiál zahrnuje státní tajemství. Občanské věci rozhoduje na prvním stupni samosoudce, v řízení o opravném prostředku (apelace či kasace) senát soudců.

Správní delikty projednávají okresní nebo městské soudy a krajské soudy, které jsou příslušné v občanských a trestních věcech. Podle Odkaz se otevře v novém okně.lotyšského zákona o správních deliktech lze rozhodnutí vyššího orgánu napadnout u okresního či městského soudu. Proti rozhodnutí soudce okresního či městského soudu se lze odvolat ke krajskému soudu, pouze pokud tak výslovně stanoví zákon o správních deliktech. Proti rozhodnutí odvolacího soudu nelze podat další opravný prostředek a nabývá účinnost dnem vynesení.

Podle Odkaz se otevře v novém okně.zákona o správním řízení rozhoduje na prvním stupni soudní pracoviště okresního správního soudu, nestanoví-li zákon jinak. Pokud řízení vede okresní správní soudu jako soud prvního stupně, a tento soud potřebuje ověřit některé informace, které zahrnují státní tajemství, projednává řízení pracoviště okresního správního soudu Riga. Pokud zákon stanoví, že soudní řízení správní vede na prvním stupni krajský správní soud nebo oddělení pro správní věci Senátu Nejvyššího soudu a nikoliv okresní správní soud, podávají se příslušné návrhy k těmto soudům.

Vyjma případů, kdy zákon neumožňuje opravné prostředky nebo umožňuje pouze kasační opravné prostředky, může účastník soudního řízení správního napadnout rozsudek nebo vedlejší rozsudek úplným opravným prostředkem. Rozsudek okresního správního soudu, který dosud nenabyl právní moci, lze napadnout u krajského správního soudu. Účastník soudního řízení správního může rozsudek nebo vedlejší rozsudek tohoto odvolacího krajského správního soudu napadnout kasačním opravným prostředkem, pokud soud porušil hmotná nebo procesní pravidla, případně během řízení překročil svou pravomoc. Na prvním stupni rozhoduje v soudním řízení správním samosoudce nebo senát soudců, na druhém stupni projednává úplné či kasační opravné prostředky senát soudců.

Podle Odkaz se otevře v novém okně.patentového zákona rozhoduje krajský soud Riga v prvním stupni tyto věci týkající se právní ochrany tvůrčího myšlení a vynálezů v rámci občanskoprávního řízení:

  • obnovení patentových práv;
  • prohlášení neplatnosti patentu;
  • práva dřívějšího užívání;
  • nezákonné porušení patentu;
  • určení neexistence porušení patentu;
  • udělení licence, ustanovení nebo plnění licenční smlouvy;
  • náhrada škody v důsledku nemožnosti veřejného užívání vynálezu.

Podle Odkaz se otevře v novém okně.zákona o užitných vzorech rozhoduje krajský soud Riga v prvním stupni tyto věci týkající se právní ochrany užitných vzorů:

  • spory o uznání práva na užitný vzor;
  • spory ohledně prohlášení neplatnosti registrace vzoru;
  • spory o nezákonné používání vzoru (porušení zákona v souvislosti se vzorem);
  • spory o udělení licence, ustanovení nebo plnění licenční smlouvy.

Nejvyšší soud se skládá ze Senátu, který má tři oddělení (oddělení pro občanské věci, oddělení pro trestní věci, oddělení pro administrativní věci) a dvě komory (komoru pro občanské věci a komoru pro trestní věci). Komory projednávají úplné opravné prostředky proti rozhodnutím vyneseným v prvním stupni krajskými soudy. Senát je kasační soud pro všechny rozsudky vynesené městskými nebo okresními soudy a krajskými soudy, a je soudem prvního stupně pro věci týkající se rozhodnutí Rady Nejvyššího kontrolního úřadu (Valsts kontroles padome) přijatá v řízení podle článku 55 zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu. V každé komoře projednává věc senát tvořený třemi soudci. Senát Nejvyššího soudu rozhoduje soudním senátem ze tří soudců, přičemž v některých zákonem stanovených případech tvoří soudní senát větší počet soudců.

Právní databáze

Název a internetová adresa databáze

Odkaz se otevře v novém okně.Portál vnitrostátních soudů

Odkaz se otevře v novém okně.Nejvyšší soud

Je přístup do databáze zdarma?

Ano, přístup je zdarma.

Stručný popis obsahu

Portál vnitrostátních soudů obsahuje výběr rozsudků všech obecných soudů v občanských a trestních věcech a rovněž rozsudky správních soudů. Informace lze získat v částech Tiesu nolēmumi („soudní rozhodnutí“) a E-Pakalpojumi („e-služby“). Portál Nejvyššího soudu obsahuje archív rozhodnutí, kde jsou jak rozhodnutí Senátu podle témat, tak i sbírky judikatury. Informace lze získat v části Tiesu informācija („soudní informace“).

Doplňující informace

Informace zveřejněné na portálu vnitrostátních soudů a rozhodnutí Senátu a sbírky judikatury zveřejněné na internetových stránkách Nejvyššího soudu jsou v současnosti k dispozici pouze v lotyštině.


Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 29/05/2015

Obecné soudy - Litva

Tato stránka obsahuje informace o litevských obecných soudech.


Obecné soudy – úvod

V Litvě existuje 56 soudů s obecnou pravomocí:

  • Nejvyšší soud Litvy (Lietuvos Aukščiausiasis Teismas)
  • Odvolací soud Litvy (Lietuvos apeliacinis teismas)
  • 5 krajských soudů (apygardos teismai)
  • 49 okresních soudů (apylinkės teismai)

Nejvyšší soud Litvy

Nejvyšší soud Litvy je jediným kasačním soudem (nejvyššího stupně) pro přezkum platných rozsudků, rozhodnutí, nálezů a příkazů soudů s obecnou pravomocí.

Nejvyšší soud vypracoval jednotné soudní postupy pro výklad a používání zákonů a jiných právních aktů.

Více informací lze najít na internetové stránce Nejvyššího soudu.

Odvolací soud Litvy

Odvolací soud projednává opravné prostředky proti rozhodnutím krajských soudů (jako soudů prvního stupně). Projednává rovněž žádosti o uznání rozhodnutí zahraničních nebo mezinárodních soudů a zahraničních nebo mezinárodních rozhodčích nálezů a jejich výkon v Litevské republice. Vykonává další funkce svěřené do jeho pravomoci zákonem.

Předseda odvolacího soudu organizuje a kontroluje správní činnost okresních soudů a jejich soudců v souladu s postupem stanoveným zákonem.

Více informací lze najít na internetové stránce Odkaz se otevře v novém okně.odvolacího soudu.

Krajské soudy

Krajský soud je soudem prvního stupně pro trestní a občanskoprávní věci spadající do jeho pravomoci ze zákona. Projednává také opravné prostředky proti rozsudkům, rozhodnutím, nálezům a příkazům okresních soudů.

Předseda krajského soudu organizuje a kontroluje správní činnost okresních soudů a jejich soudců v rámci své soudní pravomoci v souladu s postupem stanoveným zákonem.

Okresní soudy

Okresní soud je soudem prvního stupně pro tyto druhy věcí:

  • trestní věci
  • občanskoprávní věci
  • věci týkající se správních přestupků (spadající do jeho pravomoci ze zákona)
  • věci spadající do pravomoci soudců zabývajících se hypotékami
  • věci týkající se výkonu rozhodnutí a rozsudků

Soudci okresního soudu se rovněž zabývají přípravným řízením, výkonem rozsudku a vykonávají další funkce přidělené okresnímu soudu ze zákona.


Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 18/02/2019

Obecné soudy - Lucembursko

Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.
K dispozici jsou již tyto aktualizované překlady: francouzština

V tomto oddíle najdete přehled o obecných soudech v Lucembursku.


Obecné soudy – úvod

Ústava ukládá soudům výkon soudní moci a aplikace podzákonných vyhlášek a předpisů, pokud jsou v souladu se zákony.

Soudy obecného soudnictví

Nejvyšší soudní dvůr (Cour supérieure de justice )

Nejvyšším soudním orgánem je Nejvyšší soudní dvůr, který zahrnuje kasační soud (Cour de Cassation) a odvolací soud (Cour d'Appel), jakož i nejvyšší státní zastupitelství (Parquet Général).

Kasační soud, který se skládá z jednoho senátu zasedajícího v počtu pěti soudců, rozhoduje nejčastěji o mimořádných opravných prostředcích (annulation, cassation) proti rozhodnutím vynesených jednotlivými senáty odvolacího soudu a rozsudkům vynesených v poslední instanci. Je zde povinné právní zastoupení.

Odvolací soud se skládá z deseti tříčlenných senátů. Rozhoduje v občanskoprávních, obchodních, trestních a přestupkových věcech, jakož i ve věcech, o nichž rozhodují pracovní soudy v obou soudních obvodech země. Ve všech věcech je povinné právní zastoupení, s výjimkou přestupných věcí a řízení o předběžných opatřeních. Trestní senát odvolacího soudu rozhoduje o odvoláních proti rozsudkům trestního senátu obvodního soudu. Tento senát je pětičlenný.

Obvodní soudy (Tribunaux d'arrondissement)

Země je rozdělena na 2 soudní obvody, v každém z nich se nachází obvodní soud, jeden v Lucemburku a jeden v Diekirchu.

Oba obvodní soudy jsou rozděleny na oddělení zasedající v počtu tří soudců; při každém obvodním soudu působí státní zastupitelství, které se skládá ze státního zástupce a jeho zástupců. Vyšetřující soudci, kteří působí na každém z obvodních soudů, jsou pověřeni vyšetřováním trestných činů a pokud je třeba, i přestupků.

V občanskoprávních a obchodních věcech je obecným soudem obvodní soud a rozhoduje ve všech sporech, k nimž nebyla z důvodu povahy žalobního nároku nebo jeho výše výslovně udělena příslušnost jiného soudu.

příslušnost ratione valoris pro žaloby s hodnotou předmětu řízení vyšší než 10 000 EUR.

výlučnou příslušnost pro věci, k nimž ho z důvodu jejich povahy výslovně zmocňuje zákon. Je výlučně pověřen rozhodováním o žádostech o uznání a výkon rozsudků zahraničních soudů a právních listin ověřených zahraničními veřejnými úředními osobami. Obvodní soudy také vykonávají nesporné soudnictví, např. v oblasti osvojení, poručenství, stanovení plnoletosti apod.

Obvodní soud rozhoduje o odvoláních proti rozsudkům vyneseným v prvním stupni smírčími soudy, které mají sídlo v soudním obvodu daného soudu.

Konání před obvodním soudem obvykle předchází doručení soudní obsílky, kterou protistraně doručí soudní vykonavatel.

Předsedové obvodních soudů nebo soudci, kteří je zastupují, mají pravomoc rozhodovat o předběžných opatřeních, na jejímž základě mohou v naléhavých případech vydat předběžné rozhodnutí ve věcech občanskoprávních a obchodních.

Obvodní soudy, které jsou příslušné v trestních věcech, se označují jako přestupkové a trestní soudy. Rozhodují o všech deliktech, to znamená o porušení zákona, které se trestá nápravným opatřením, jakož i o skutcích, které zákon označuje pojmem trestný čin a které jim postupuje poradní senát nebo poradní senát odvolacího soudu. Obžalovaní se musí dostavit osobně, s výjimkou případů, kdy je delikt trestán pouze pokutou; v takovém případě se mohou dát zastupovat advokátem.

U obvodního soudu je v zásadě povinné právní zastoupení, výjimky jsou uvedeny v zákoně a týkají se na příklad obchodních věcí nebo řízení o předběžných opatřeních, kde nemusí být účastníci zastoupeni.

Smírčí soudy (Justices de Paix)

Existují 3 smírčí soudy, jeden v Lucemburku, jeden v Esch-sur-Alzette (soudní obvod Lucemburk) a jeden v Diekirchu (soudní obvod Diekirch).

V občanskoprávních a obchodních sporech rozhoduje smírčí soudce o všech věcech, ve kterých stanoví jeho příslušnost nový občanský soudní řád nebo jiná právní ustanovení; v poslední instanci je příslušný až do částky 2 000 EUR a v případě, kdy lze jeho rozhodnutí napadnout opravným prostředkem, až do částky 10 000 EUR.

Rozhoduje v záležitostech, jako je obstavení mzdy, starobního a jiného důchodu, jakož i rozdělování obstavených částek, a to bez ohledu na výši pohledávky.

V zásadě je žaloba smírčím soudům podávána úkonem soudního vykonavatele, nazývaným obsílka. V některých případech se podává návrh soudní kanceláři. Před smírčího soudce se účastníci dostavují osobně nebo v zastoupení. Zastupovat je může advokát, manžel/manželka, rodiče nebo příbuzní v přímé linii, rodiče nebo příbuzní v pobočné linii až do třetího stupně, jakož i osoby ve výlučném služebním postavení ve vztahu k některému z účastníků či osoby zaměstnané v podniku některého z účastníků.

V trestních věcech plní smírčí soudce funkci policejního soudce. V této funkci mu přísluší rozhodovat o deliktech, za které zákon ukládá trest pokuty ve výši od 25 do 250 EUR, jakož i o deliktech, které zákon hodnotí jako přestupek (délits) a které poradní senát postupuje policejnímu soudu.

Kromě toho rozhoduje v zákonem stanovených případech o deliktech, za které se ukládají vyšší tresty než tresty za přestupky trestané policií. Proti rozsudkům policejních soudů je vždy možné podat odvolání. Lhůta pro podání odvolání je 40 dní ode dne vynesení rozsudku, nebo – pokud byl rozsudek vydán v nepřítomnosti – od jeho osobního doručení nebo doručení do místa bydliště. O odvolání rozhoduje přestupkový soud.

Při každém smírčím soudu působí pracovní soud, který je příslušný pro pracovněprávní spory a spory týkající se učňovských smluv. O odvolání rozhoduje Nejvyšší soudní dvůr.

Právní databáze

Je přístup do databáze zdarma?

Ano, přístup do databáze je zdarma.

Stručný popis obsahu

Odkazujeme na internetové stránky Odkaz se otevře v novém okně.soudů obecného soudnictví.

Odkazujeme na internetové stránky Odkaz se otevře v novém okně.správních soudů.

Související odkazy

Odkaz se otevře v novém okně.Ministerstvo spravedlnosti


Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 20/12/2018

Obecné soudy - Maďarsko

Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.
K dispozici jsou již tyto aktualizované překlady: maďarština

Tato část poskytuje informace o organizaci obecných soudů v Maďarsku.


Obecné soudy – úvod

Systém civilního soudnictví

Soudy prvního stupně

Okresní soudy a obecné soudy

Projednávání věcí, jež ze zákona nespadají pod obecné soudy, přísluší okresním soudům (járásbíróságok).

Obecné soudy (törvényszékek) jednají jako soudy prvního stupně v těchto věcech:

  • majetkoprávní žaloby, v nichž výše nároku přesahuje 30 milionů HUF (přibližně 106 000 EUR), kromě případů, kdy je soudní řízení zahájeno spolu s žádostí o rozvod,
  • žaloby týkající se autorského práva a souvisejících práv a ochrany průmyslových patentů,
  • žaloby o náhradu škody způsobené při úředním postupu osob vykonávajících svou pravomoc v rámci veřejné správy,
  • žaloby týkající se mezinárodních dohod o přepravě zboží a zasilatelství,
  • žaloby v rámci občanských práv plynoucí z porušení osobnostních práv, včetně řízení o nárocích na odškodnění za taková porušení práv, jsou-li uplatněna při podání žaloby nebo v průběhu řízení,
  • žaloby týkající se cenných papírů,
  • žaloby pro urážku na cti,
  • některé spory podle práva obchodních společností vymezené zákonem
    1. návrhy na zrušení rozhodnutí rejstříkového soudu týkajících se zápisu společností do rejstříku;
    2. určovací žaloby týkající se existence, neplatnosti nebo účinnosti zakladatelských listin nebo stanov;
    3. návrh na soudní přezkum rozhodnutí obchodních sdružení;
    4. žaloby založené na členských vztazích – mezi členy/společníky (bývalými členy) a obchodními sdruženími a mezi členy (bývalými členy) navzájem;
    5. žaloby týkající se nabytí kvalifikovaného podílu;
    6. žaloby týkající se změny pravidel pro odpovědnost členů, kteří vlastní podíl na společnosti s ručením omezeným;
  • některé žaloby týkající se registrovaných sdružení, která nejsou obchodními sdruženími:
    1. žaloby podané orgánem odpovědným za právní dohled nad těmito sdruženími;
    2. žaloby založené na členských vztazích – mezi členy/společníky (bývalými členy) a obchodními sdruženími a mezi členy (bývalými členy) navzájem;
  • žaloby týkající se smluv o financování uzavřených s poskytovateli zdravotní péče,
  • určovací žaloby, v nichž výše nároku přesahuje výše uvedenou částku,
  • žaloby týkající se nerovných smluvních podmínek,
  • žaloby týkající se náhrady škody způsobené porušením práva na spravedlivý soudní proces a jeho ukončení v rozumné době,
  • žaloby, které obecné soudy projednávají ze zákona,
  • pokud má obecný soud příslušnost k projednání věci, jež se týká kterékoli ze stran, přísluší projednání věci danému soudu.

Soudy druhého stupně

Obecné soudy (törvényszékek): Pro věci, jež spadají do působnosti okresních soudů jednajících jako soudy prvního stupně, a věci, o nichž jednají správní a pracovní soudy.

Krajské odvolací soudy (ítélőtáblák): Pro věci, jež spadají do pravomoci obecných soudů jednajících jako soudy prvního stupně.

Kúria (nejvyšší soud): Pro věci postoupené krajskými odvolacími soudy. Rovněž pro věci, kde rozhodnutí vynesly obecné soudy jako soudy prvního stupně a kde právně zastoupené strany společně požadují, aby jejich věc rozhodl nejvyšší soud – pokud je opravný prostředek založen na porušení hmotného práva. Jedná-li se o majetkoprávní žaloby, je možné věc postoupit nejvyššímu soudu pouze v případě, že sporná částka přesahuje 500 000 HUF (přibližně 1 840 EUR).

Kúria rovněž rozhoduje ohledně návrhů na soudní přezkum.

Složení soudů

Soud prvního stupně se obvykle skládá z jednoho soudce, ale zákon může přesně stanovit, že pro určité druhy věcí se soud skládá z jednoho soudce z povolání a dvou přísedících tvořících tříčlenný senát. Při řízení mají přísedící stejná práva a povinnosti jako soudce z povolání. Avšak pouze soudci z povolání mohou vystupovat jako samosoudci nebo předsedové senátu.

Soudy druhého stupně (obecné soudy a krajské odvolací soudy) se skládají ze tří soudců z povolání.

Při soudním přezkumu zasedá Kúria ve složení tří soudců z povolání (nebo v některých případech, kdy je věc obzvláště složitá, pěti soudců z povolání).

Příslušnost soudu

Obecná příslušnost: Zpravidla je oprávněn jednat soud příslušný podle místa trvalého bydliště žalovaného, není-li výlučně příslušný jiný soud. Další pravidla příslušnosti stanoví rovněž zákon (např. nemá-li žalovaný trvalé bydliště, závisí příslušnost na jeho místě pobytu).

Zákon rovněž kromě obecné příslušnosti stanoví zvláštní důvody příslušnosti (alternativní příslušnost, výlučná příslušnost).

V případě souběhu příslušnosti, není-li stanovena výlučná příslušnost, může žalobce zahájit řízení před jiným zákonem stanoveným soudem podle svého výběru, a nikoli před obecně příslušným soudem (např. řízení o opatrovnictví může být zahájeno rovněž před soudem příslušným z hlediska trvalého bydliště dítěte, žaloba týkající se náhrady škody může být podána také u soudu příslušného z hlediska místa, kde ke škodě došlo, atd.).

V případě výlučné příslušnosti lze žalobu podat výhradně ke konkrétnímu soudu.

Systém trestního soudnictví

Soudy prvního stupně

Obecně platí, že okresní soudy mají pravomoc vést trestní řízení.

Obecné soudy však mohou vést řízení v případech, které se týkají:

a)      trestných činů, které se trestají odnětím svobody na 15 nebo více let nebo odnětím svobody na doživotí, a

b)      trestných činů proti státu (kapitola X trestního zákoníku);

c)      trestných činů proti lidskosti (kapitola XI trestního zákoníku),

d)     zločinného spolčení za účelem spáchání vraždy, usmrcení z nedbalosti (čl. 166 odst. 3 a 4 trestního zákoníku), vraždy spáchané v silném rozrušení (článek 167 trestního zákoníku), újmy na zdraví s podstatným rizikem smrti (nebo s následkem smrti) (čl. 170 odst. 6 a čl. 170 odst. 7 třetí věta trestního zákoníku), únosu (článek 175/A trestního zákoníku), obchodování s lidmi (článek 175/B trestního zákoníku), trestných činů proti pravidlům lékařské péče a lékařského výzkumu a právu na sebeurčení ve věci zdravotní péče (hlava II kapitoly XII trestního zákoníku);

e)      trestných činů proti průběhu voleb, referend, občanských iniciativ a evropských občanských iniciativ (článek 211 trestního zákoníku), zneužití utajovaných skutečností (hlava III kapitoly XV trestního zákoníku), zneužití pravomoci úřední osoby (hlava IV kapitoly XV trestního zákoníku), násilí vůči osobě požívající mezinárodní ochrany (článek 232 trestního zákoníku), vzpoury vězňů (článek 246 trestního zákoníku), maření výkonu rozhodnutí mezinárodního soudu (článek 249/B trestního zákoníku), trestných činů proti veřejné (mezinárodní) soudní moci (hlava VII a VIII kapitoly XV trestního zákoníku);

f)       teroristických činů (článek 261 trestního zákoníku), porušení mezinárodních hospodářských omezení (článek 261/A trestního zákoníku), únosu letadel, železničních vozidel, lodí a silničních vozidel hromadné dopravy nebo vozidel vhodných pro hromadnou přepravu zboží (článek 262 trestního zákoníku), účasti na zločinném spolčení (článek 263/C trestního zákoníku);

g)      zneužití vojenských výrobků a služeb a rovněž výrobků dvojího užití (článek 263/B trestního zákoníku), zneužití důvěrných informací v obchodním styku (článek 299/A trestního zákoníku), podvodu v oblasti kapitálových investic (článek 299/B trestního zákoníku), organizování pyramidových schémat (článek 299/C trestního zákoníku), praní špinavých peněz (článek 303 trestního zákoníku);

h)      obecného ohrožení, které vede k významné nebo závažné finanční újmě (čl. 259 odst. 2 písm. b) trestního zákoníku), narušení provozu veřejných služeb, které má za následek významnou nebo mimořádně závažnou finanční újmu (čl. 260 odst. 3 a 4 trestního zákoníku), trestných činů proti počítačovým systémům a údajům, které způsobí významnou nebo mimořádně závažnou škodu (čl. 300/C odst. 4 písm. b) a c) trestního zákoníku), daňových podvodů a nesplnění svých povinností dohledu a auditních povinností v souvislosti s daňovým podvodem, které vedou k významné nebo závažné ztrátě příjmů (čl. 310 odst. 4 písm. a), odst. 5 písm. a) a odst. 6 a rovněž článek 310/A trestního zákoníku), zneužití peněžních substitutů, které způsobí významnou nebo mimořádně velkou škodu (čl. 313/C odst. 5 písm. a) a čl. 313/C odst. 6 trestního zákoníku), krádeže (čl. 316 odst. 6 písm. a) a čl. 316 odst. 7 trestního zákoníku) a zpronevěry (čl. 317 odst. 6 písm. a) a čl. 317 odst. 7 trestního zákoníku) věcí významné nebo mimořádně vysoké hodnoty, podvodu, který způsobí významnou nebo mimořádně velkou škodu (čl. 318 odst. 6 písm. a) a čl. 318 odst. 7 trestního zákoníku), zpronevěry finančních prostředků, která vede k významné nebo mimořádně velké finanční újmě (čl. 319 odst. 3 písm. c) a d) trestního zákoníku), špatného hospodaření s finančními prostředky způsobeného nedbalostí, které vede k významné nebo závažné finanční újmě (čl. 320 odst. 2 trestního zákoníku), loupeže (čl. 321 odst. 4 písm. b) trestního zákoníku) a rabování (čl. 322 odst. 3 písm. a) trestního zákoníku) významné nebo vysoké hodnoty, vandalství, které způsobí významnou nebo mimořádně velkou škodu (čl. 324 odst. 5 a 6 trestního zákoníku), přijetí kradeného zboží významné nebo mimořádně vysoké hodnoty (čl. 326 odst. 5 písm. a) a odst. 6 trestního zákoníku), porušení autorského práva nebo souvisejících práv, které vede k významné nebo mimořádně velké finanční škodě (čl. 329/A odst. 3 trestního zákoníku) a porušení práv chráněných právem průmyslových patentů (čl. 329/D odst. 3 trestního zákoníku),

i)        trestných činů podléhajících vojenskému právu;

j)        zločinů komunismu a trestných činů, na něž se nevztahuje promlčecí lhůta podle mezinárodního práva, stanovených zákonem o trestněprávní odpovědnosti za zločiny proti lidskosti a stíhání některých trestných činů spáchaných v období komunistické diktatury a neuplatnění promlčecí lhůty na ně.

Místní příslušnost soudů je zpravidla dána místem, ve kterém je trestný čin spáchán.

Spáchal-li obžalovaný trestné činy spadající pod příslušnost různých soudů, je k projednání věci příslušný obecný soud.

Soudy druhého stupně

Obecné soudy: Pro věci, které v prvním stupni spadají do pravomoci okresního soudu.

Krajské odvolací soudy: Pro věci, které v prvním stupni spadají do pravomoci obecného soudu.

Kúria: Pro věci, které spadají do pravomoci krajského odvolacího soudu, je-li proti rozhodnutí daného soudu přípustný opravný prostředek.

Soudy třetího stupně

Krajské odvolací soudy: Pro věci, o nichž ve druhém stupni rozhodoval obecný soud.

Kúria: Pro věci, o nichž ve druhém stupni rozhodoval krajský odvolací soud.

Složení soudů

Pokud lze daný trestný čin potrestat odnětím svobody na osm nebo více let, okresní soud rozhoduje v senátu tvořeném jedním soudcem z povolání a dvěma přísedícími. V ostatních případech rozhoduje samosoudce.

Obecný soud konající jako soud prvního stupně také vede své řízení v senátu, který se skládá z jednoho soudce z povolání a dvou přísedících.

Soud rozhodující ve druhém a třetím stupni vede řízení v senátu, který se skládá ze tří soudců z povolání. Kúria rozhoduje v senátu složeném ze tří nebo pěti soudců z povolání.

Související odkazy

Odkaz se otevře v novém okně.Oficiální stránka maďarských soudů


Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 04/07/2016

Obecné soudy - Malta

Tento oddíl přináší informace o organizaci obecných soudů na Maltě.


Obecné soudy – úvod

Informace o civilních a trestních soudech na Maltě naleznete v níže uvedené tabulce.

Občanskoprávní soudnictví

Odvolací soud

Druhý stupeň

Odvolací

Odvolací soud projednává opravné prostředky proti rozsudkům občanskoprávních soudů vydaných v jejich vyšší i nižší příslušnosti. i) Tento soud projednává opravné prostředky proti rozsudkům prvního dvora občanskoprávního soudu a úseku pro věci rodinného práva občanskoprávního soudu. ii) Tento soud projednává rovněž opravné prostředky proti občanskoprávním rozsudkům smírčího soudu, rozsudkům tribunálu pro drobné nároky a správních tribunálů.

i) Soud je tvořen třemi soudci.


ii) Soud je tvořen samosoudcem.

Občanskoprávní soud: První dvůr občanskoprávního soudu


Občanskoprávní soud (úsek dobrovolné soudní příslušnosti)





Občanskoprávní soud (úsek pro věci rodinného práva)

První stupeň

První dvůr občanskoprávního soudu (First Hall of the Civil Court) projednává všechny občanskoprávní a/nebo obchodní věci, které přesahují věcnou příslušnost smírčího soudu. Ve své ústavní příslušnosti projednává rovněž věci související s porušením lidských práv a základních svobod, jejichž ochrana je zakotvena v Ústavě a Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod.

Úsek dobrovolné soudní příslušnosti (Voluntary Jurisdiction Section) občanskoprávního soudu je soudem dobrovolné soudní příslušnosti pro rozhodování o zbavení nebo omezení svéprávnosti u osob postižených duševní poruchou, jmenování zákonných zástupců pro tyto osoby, zahajování dědických řízení a potvrzování vykonavatelů závěti. Je taktéž místem pro uložení tajných závětí.

Tento soud (Family Section) projednává všechny rodinné věci, jako např. zneplatnění manželství, odluku, rozvod, výživné a svěření dětí do péče.

Soudu předsedá soudce. 




Soudu předsedá soudce.




Soudu předsedá soudce.

Smírčí soud (Court of Magistrates)

První stupeň

V občanskoprávních věcech mají smírčí soudy pouze nižší příslušnost prvního stupně, v zásadě omezenou na nároky nepřevyšující 15 000 EUR.

Soudu předsedá smírčí soudce (magistrate).

Smírčí soud pro Gozo (Court of Magistrates for Gozo)

První stupeň

V občanskoprávních věcech má tento soud dvojí příslušnost: nižší, která je srovnatelná s příslušností stejného soudu na Maltě, a vyšší, která je stejná, jako má první dvůr občanskoprávního soudu, vyjma jeho ústavní příslušnosti, a jako má občanskoprávní soud (úsek dobrovolné soudní příslušnosti) na Maltě.

Soudu předsedá smírčí soudce (magistrate).

Tribunál pro drobné nároky (Small Claims Tribunal)

První stupeň

Tribunál ve zkráceném řízení projednává podle práva a zásad spravedlnosti drobné nároky nepřevyšující 5 000 EUR.

Soudu předsedá rozhodce (adjudicator).

Trestní soudy

Trestní odvolací soud

Druhý stupeň

Tento soud v rámci své vyšší příslušnosti projednává opravné prostředky podané osobami, které byly odsouzeny trestním soudem. Tento soud v rámci své nižší příslušnosti projednává opravné prostředky proti trestním rozsudkům smírčího soudu jednajícího jako trestní soud.

Soud je tvořen třemi soudci. Soud je tvořen samosoudcem.

Trestní soud

První stupeň

Jde o trestní soud, který projednává trestní věci přesahující působnost smírčího soudu.

Předsedá mu soudce zasedající s devítičlennou porotou.

Smírčí soud (Court of Magistrates)

První stupeň

V trestních věcech má tento soud dvojí příslušnost: jako trestní soud pro rozhodování o trestných činech spadajících do jeho příslušnosti a jako vyšetřující soud v případě trestných činů, o kterých rozhoduje trestní soud. i) Trestní soud – rozhoduje ve věci všech trestných činů, za něž lze uložit trest odnětí svobody nejvýše šest měsíců. ii) Vyšetřující soud – provádí přípravná řízení ve věci závažných trestných činů a následně věc předává státnímu zástupci. Pokud obviněný nevznáší námitky, může státní zástupce předat věci, za které lze uložit až deset let odnětí svobody, zpět smírčímu soudu, aby je projednal a vynesl rozsudek.

Soudu předsedá smírčí soudce.

Smírčí soud pro Gozo (Court of Magistrates for Gozo)

První stupeň

V trestních věcech má smírčí soud pro Gozo stejnou příslušnost jako smírčí soud, pokud jedná jako trestní soud a jako vyšetřující soud.

Soudu předsedá smírčí soudce.

Soud pro mladistvé (Juvenile Court)

První stupeň

Tento soud pro věci nezletilých rozhoduje o trestním stíhání nezletilých mladších šestnácti let a v dalších řízeních, která se jich týkají. Soud může rovněž nařídit ústavní péči.

Předsedá mu smírčí soudce a dva členové.

Právní databáze

Na maltských stránkách „Organizace soudnictví v členských státech – Malta“ naleznete podrobné informace a odkazy na příslušné databáze.

Související internetové odkazy

Odkaz se otevře v novém okně.Ministerstvo spravedlnosti, kultury a samosprávy

Odkaz se otevře v novém okně.Soudní služby

Odkaz se otevře v novém okně.Soudní služby – Sentenzi Online

Odkaz se otevře v novém okně.Soudní služby – soudní řízení

Odkaz se otevře v novém okně.Soudní služby – přehled soudních řízení

Odkaz se otevře v novém okně.Soudní služby – statistika

Odkaz se otevře v novém okně.Soudní služby – soudní dražby

Odkaz se otevře v novém okně.Soudní služby – občanskoprávní formuláře (v maltštině)

Odkaz se otevře v novém okně.Soudní znalci

Odkaz se otevře v novém okně.Právní služby (sbírka zákonů Malty)


Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 22/12/2016

Obecné soudy - Nizozemí

Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.
K dispozici jsou již tyto aktualizované překlady: nizozemština

V tomto oddílu naleznete informace týkající se organizace obecných soudů v Nizozemsku.


Obecné soudy

Soudy v Nizozemsku nesou následující označení:

  • okresní soud (Rechtbank): první stupeň pro všechny občanskoprávní a trestní věci
  • odvolací soud (Gerechtshof): odvolací soud pro všechny občanskoprávní a trestní věci
  • Nejvyšší soud (Hoge Raad): nejvyšší soud pro všechny občanskoprávní a trestní věci

Právní databáze

Informace lze nalézt na webové stránce věnované systému soudní moci v Nizozemsku: Odkaz se otevře v novém okně.Systém soudní moci v Nizozemsku.

Je přístup do databáze zdarma?

Ano, přístup je zdarma.

Související odkazy

Odkaz se otevře v novém okně.Nizozemské soudy a Nejvyšší soud Nizozemského království


Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 29/11/2012

Obecné soudy - Rakousko

Upozorňujeme, že výchozí němčina verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.

V následujícím oddíle se dozvíte o obecných soudech, které v Rakousku jednají v občanskoprávních a trestních věcech.


Obecné soudy - úvod

Obecné soudy jsou rozděleny do čtyř stupňů. V současnosti (listopad 2014) jsou za rozhodování v právních věcech odpovědné tyto soudy:

  • 116 okresních soudů (Bezirksgerichte)
  • 20 krajských soudů (Landesgerichte)
  • 4 vrchní soudy (Oberlandesgerichte)
  • Nejvyšší trestní soud (Oberster Gerichtshof)

Od začátku roku 2013 se prostřednictvím sloučení okresních soudů ve spolkových zemích Horní Rakousko, Dolní Rakousko a Štýrsko celkový počet těchto soudů postupně snižoval a od 1. července 2014 je jich 116.  Bylo již rozhodnuto i o dalším snížení od 1. července 2016, kdy zůstane pouze 115 okresních soudů.

Veřejné zájmy chrání v trestních věcech tato státní zastupitelství:

  • 16 úřadů státního zastupitelství (Staatsanwaltschaften)
  • Ústřední státní zastupitelství pro boj proti hospodářské trestné činnosti a korupci (Zentrale Staatsanwaltschaft zur Verfolgung von Wirtschaftsstrafsachen und Korruption)
  • 4 vrchní státní zastupitelství (Oberstaatsanwaltschaften)
  • nejvyšší státní zastupitelství (Generalprokuratur).

Pro výkon soudem uložených trestů odnětí svobody je příslušných 27 věznic.

A. Organizace soudů: Civilní a trestní soudnictví

V prvním stupni se spory přidělují buď okresním soudům nebo krajským soudům.  Vymezení příslušnosti se v zásadě provádí podle druhu sporné věci (výlučná příslušnost) a u všech ostatních záležitostí podle hodnoty předmětu sporu (příslušnost podle hodnoty).  Výlučná příslušnost vždy předchází příslušnosti podle hodnoty.

V trestních věcech se příslušnost řídí výší trestu za daný trestný čin.

Okresní soudy (první organizační úroveň)

Okresní soudy jsou soudy prvního stupně. Jsou příslušné pro:

  • rozhodování občanskoprávních sporů s hodnotou do 15 000 EUR (příslušnost podle hodnoty)
  • rozhodování určitých druhů věcí (bez ohledu na výši sporované částky), jde zejména o rodinné věci, věci týkající se nájemního práva a výkony rozhodnutí (výlučná příslušnost)
  • rozhodování v některých trestních věcech, u trestných činů sankcionovaných pouze peněžitým trestem, peněžitým trestem a trestem odnětí svobody v délce maximálně 1 rok nebo pouze trestem odnětí svobody (např. ublížení na zdraví z nedbalosti, krádež).

Krajské soudy neboli soudy prvního stupně (druhá organizační úroveň)

Krajské soudy v trestních věcech, rovněž známé jako „soudní dvory prvního stupně“ (Gerichtshöfe erster Instanz) v občanskoprávních věcech, jsou příslušné:

  • rozhodovat v prvním stupni věci, které nejsou vyhrazeny okresním soudům.  Kromě toho mají výlučnou příslušnost pro spory podle zákona o atomové energii a zákona o ochraně údajů, pro spory v oblasti hospodářské soutěže nebo spory o autorská práva
  • rozhodovat v druhém stupni o opravných prostředcích proti rozhodnutím okresních soudů.

Vrchní soudy (třetí organizační úroveň)

Vrchní soudy tvoří třetí organizační úroveň.  Mají sídlo ve Vídni (příslušnost pro Vídeň, Dolní Rakousy a Burgenlandsko), ve Štýrském Hradci (příslušnost pro Štýrsko a Korutany), v Linci (příslušnost pro Horní Rakousy a Salcbursko) a v Innsbrucku (příslušnost pro Tyrolsko a Vorarlbersko).

Jak v občanských tak trestních věcech projednávají tyto soudy pouze opravné prostředky (druhý stupeň).

Kromě toho hrají tyto soudy zvláštní úlohu v oblasti správy soudnictví.  Předseda vrchního soudu je vedoucí správy všech soudů v daném soudním obvodu.  V této funkci je jeho jediným a bezprostředním nadřízeným spolkový ministr spravedlnosti.

Nejvyšší soud (čtvrtá organizační úroveň)

Nejvyšší soud ve Vídni je nejvyšší soudní instancí ve věcech občanského a trestního práva.  Společně s Ústavním soudem (Verfassungsgericht) a Správním soudem (Verwaltungsgericht) je jedním z nejvyšších soudních dvorů (Höchstgerichte).  To znamená, že proti jeho rozhodnutím není možný žádný další (vnitrostátní) opravný prostředek.

Rozsudky nejvyššího soudu mají zásadní roli pro jednotnou aplikaci práva na celém území státu.

Přestože nižší soudy nejsou ze zákona jeho rozhodnutími vázány, zpravidla se budou judikaturou nejvyššího soudu řídit.

B. Civilní soudnictví

Civilní soudnictví se dělí na obecná občanskoprávní řízení, pracovněprávní řízení, obchodní věci a nesporná řízení.

V obecném civilním řízení se rozhoduje o všech soukromoprávních záležitostech, které nespadají do pravomoci obchodních soudů nebo soudů pro pracovní záležitosti nebo u kterých nevede nesporné řízení.

C. Opravné prostředky

C.1. Opravné prostředky v civilním řízení

V rámci obecného občanskoprávního řízení existují v podstatě dvě sekvence soudů, které se dělí na tři stupně.  V prvním stupni se spory přidělují buď okresním soudům nebo krajským soudům.

Je-li soudem prvního stupně okresní soud, podává se odvolání ke krajskému soudu,  kde o něm budou rozhodovat odvolací senáty (Berufungssenat).

Je-li soudem prvního stupně krajský soud, podává se odvolání k vrchnímu soudu, kde o nich bude rozhodovat odvolací senát na druhém stupni.

Soudy druhého stupně pouze přezkoumávají rozhodnutí soudů prvního stupně.  Proto zásadně ve věcech rozhodují pouze na základě návrhů předkládaných na konci ústního jednání soudu prvního stupně a na základě skutečnosti k tomuto okamžiku.  Soudy druhého stupně mohou věc rozhodnout samy (potvrdit rozsudek nebo jej změnit). Pro tento účel mohou v rámcích vymezených návrhy a vyjádřeními u soudů prvního stupně zcela nebo částečně opakovaně provádět nebo doplňovat řízení nebo zrušit rozhodnutí soudu prvního stupně a vynést k němu nové rozhodnutí nebo žalobu zamítnout.

U právních věcí vyžadujících rozhodnutí o právní otázce zásadního významu, lze podat další opravný prostředek k Nejvyššímu soudu.

Nejvyšší soud rozhoduje většinou pouze o právních problémech a je proto ve svém rozhodnutí vázán na doposud zjištěné skutečnosti. Posuzuje proto většinou pouze správnost rozhodnutí přijatých na tomto základě nebo prohlašuje neplatnost a v omezeném rozsahu i vady při dosavadním řízení.  Nejvyšší soud nemá roli pouze zrušovací;  může ve věci rozhodovat i sám (potvrdit ji nebo změnit), může zrušit dosavadní rozhodnutí a soudu prvního nebo druhého stupně zadat nové rozhodnutí nebo žalobu zamítnout.

Na prvním stupni rozhoduje v převládajícím počtu případů samosoudce (a pouze ve sporech nad 100 000 EUR na žádost jedné ze stran senát složený ze tří soudců).  Na druhém stupni rozhoduje senát složený ze tří soudců, u nejvyššího soudu senát složený z pěti soudců.  Pokud se jedná o základní právní problém (například změna ustálené judikatury), pak u nejvyššího soudu zasedá takzvaný posílený senát složený z jedenácti soudců.

C.2. Opravné prostředky v trestních věcech

Proti rozsudku v trestní věci lze podat jeden opravný prostředek.

Je-li soudem prvního stupně okresní soud, je možné odvoláním:

  • žádat zrušení rozsudku
  • napadnout výrok o vině nebo o trestu.

O odvolání rozhoduje senát složený ze tří soudců krajského soudu.

Rozhoduje-li ve věci v prvním stupni samosoudce krajského soudu (u krajského soudu je tomu tak v případě, že obžalovaný je obžalován z trestného činu, jehož trestní sazba nepřekračuje 5 let odnětí svobody, např. křivá výpověď u soudu), je možné odvoláním rovněž:

  • žádat zrušení rozsudku
  • napadnout výrok o vině nebo o trestu

O odvolání rozhoduje senát složený ze tří soudců vrchního soudu.

Rozhoduje-li ve věci v prvním stupni krajský soud ve složení s laickými přísedícími (Schöffengericht) nebo s porotou (Geschworenengericht), podává se žádost o zrušení rozsudku k Nejvyššímu soudu.  Směřuje-li odvolání pouze proti výroku o trestu, je nutné jej podat vrchnímu soudu.

D. Opravný prostředek

Ve všeobecném občanském soudním řízení je možné se rozsudkům prvního stupně postavit opravným prostředkem odvolání.  Odvolání lze ve všech případech podávat z důvodu neplatnosti nebo nesprávného posouzení, v určitých záležitostech nebo vždy od hodnoty sporu 2.700 EUR také z důvodu vady řízení nebo nesprávného zjištění skutečností.

Proti rozhodnutí soudů druhého stupně je možné se postavit opravným prostředkem odvolání.  Tento opravný prostředek však v závislosti na záležitosti podléhá u nejvyššího soudu různým omezením.  Nejvyšší soud v zásadě rozhoduje většinou pouze o závažných právních problémech;  existence takových je proto předpokladem k tomu, aby nejvyšší soud schvaloval revizi. Kromě toho nelze rozhodnutí soudů druhého stupně v určitých záležitostech s hodnotou sporu do 5 000 EUR v žádném případě popírat nebo musí být revize u nejvyššího soudu povolena i soudem druhého stupně (bezprostředně nebo novou žádostí), pokud se hodnota sporu nepohybuje nad 30.000 EUR.

E. Právní databáze

Internetové stránky rakouského ministerstva spravedlnosti(Odkaz se otevře v novém okně.http://www.justiz.gv.at/) poskytuje všeobecné informace o rakouském systému soudnictví.

Je přístup k této databázi zdarma?

Ano, přístup na internetové stránky rakouského ministerstva spravedlnosti je zdarma.

Související internetové odkazy

Odkaz se otevře v novém okně.Soudní příslušnost - Rakousko


Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 18/12/2015

Obecné soudy - Polsko

Tento oddíl obsahuje informace o organizaci obecných soudů v Polsku.


Obecné soudy

Systém obecných soudů v Polsku zahrnuje odvolací (sądy apelacyjne), krajské (sądy okręgowe) a okresní soudy (sądy rejonowe). Tyto soudy rozhodují mimo jiné ve věcech trestního práva, rodinného práva a práva mladistvých, obchodního práva, pracovního práva a práva sociálního zabezpečení – s výjimkou věcí, u nichž jsou věcně příslušné jiné, specializované soudy, např. soudy vojenské.

Obecné soudy rovněž vedou pozemkové knihy, hypoteční rejstřík, jakož i rejstřík zástav a národní soudní rejstřík a národní rejstřík trestů.

Civilní soudy

U každého odvolacího, krajského i okresního soudu existuje občanskoprávní úsek.

Trestní soudy

U každého odvolacího, krajského i okresního soudu existuje trestněprávní úsek.

Právní databáze

Na internetových stránkách Odkaz se otevře v novém okně.polské vlády je k dispozici seznam právních předpisů publikovaných od roku 1918.

Přístup do databáze je zdarma.


Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 10/12/2012

Obecné soudy - Portugalsko

Upozorňujeme, že výchozí portugalština verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.

Tato část obsahuje informace o organizaci obecných soudů v Portugalsku


Organizace obecných soudů

Vedle Ústavního soudu (Tribunal Constitucional), který má specifickou pravomoc konat v ústavněprávních otázkách, v Portugalsku existují následující kategorie soudů:

a) Nejvyšší soud (Supremo Tribunal de Justiça) a soudy prvního a druhého stupně (tribunais judiciais de primeira e de segunda instância);

b) Nejvyšší správní soud (Supremo Tribunal Administrativo) a ostatní správní a finanční soudy (tribunais administrativos e fiscais);

c) Účetní dvůr (Tribunal de Contas).

Dále mohou existovat námořní soudy (tribunais marítimos), rozhodčí soudy (tribunais arbitrais) a smírčí soudy (julgados de paz).

Zákon stanoví, v jakých případech a v jaké podobě mohou výše uvedené soudy samostatně nebo společně tvořit kompetenční soud (tribunal de conflitos), který řeší spory týkající se soudní pravomoci.

Aniž je dotčeno ustanovení týkající se vojenských soudů (tribunais militares), které mohou být zřízeny během válečného stavu, jsou zakázány soudy s výhradní pravomocí rozhodovat o určitých kategoriích trestných činů.

Soudy

Nejvyšší soud (Supremo Tribunal de Justiça)

Nejvyšší soud je nejvyšším orgánem v hierarchii obecných soudů, aniž by zasahoval do pravomoci Ústavního soudu. Skládá se ze senátů, které rozhodují v občanských, trestních a sociálních věcech.

Sídlí v Lisabonu a do jeho jurisdikce patří celé území Portugalska.

Nejvyšší soud zasedá pod vedením předsedy v plénu (které tvoří soudci ze všech senátů), v plenárním zasedání specializovaných senátů nebo v jednotlivých senátech.

S výhradou zákonem stanovených výjimek rozhoduje Nejvyšší soud pouze o právních otázkách.

Odvolací soudy (Tribunais da Relação)

Odvolací soudy jsou zpravidla soudy druhého stupně.

V současné době odvolací soudy sídlí v Lisabonu, Portu, Coimbře, Évoře a v Guimarãesi. Působí pod vedením předsedy ve formě pléna nebo senátů.

Odvolací soudy zahrnují senáty pro občanské, trestní a sociální věci.

Soudy prvního stupně (Tribunais judiciais de 1ª instância)

Soudy prvního stupně zpravidla tvoří okresní soudy (tribunais de comarca).

Místní příslušnost těchto soudů zpravidla představuje okres (comarca), ale mohou existovat i soudy s příslušností v jednom či více obvodech nebo v oblastech zvlášť stanovených zákonem.

Obecné soudy mají všeobecnou soudní pravomoc v občanských a trestních věcech a konají také ve všech záležitostech, které nejsou přiděleny jiným soudům.

V rámci soudů prvního stupně mohou existovat soudy se specifickou příslušností (které rozhodují ve věcech podle použitelného typu řízení) a soudy se specializovanou příslušností pro určité věci (nezávisle na použitelném typu řízení).

Portugalské soudy se mohou dělit na juízos (soudní sekce se všeobecnou, specializovanou nebo zvláštní příslušností) nebo varas (soudní kolegia se specifickou příslušností, pokud to vyžaduje objem a složitost projednávaných záležitostí).

U každého soudu, sekce nebo kolegia působí jeden nebo vícero soudců (juízes de direito).

Správní a finanční soudy (Tribunais Administrativos e Fiscais)

Správní a finanční soudy mají pravomoc rozhodovat spory ve správní a finanční oblasti.

Nejvyšší správní soud (Supremo Tribunal Administrativo)

Nejvyšší správní soud je nejvyšší orgán v hierarchii správních soudů, aniž by zasahoval do pravomoci Ústavního soudu.

Sídlí v Lisabonu a do jeho jurisdikce patří celé území Portugalska.

Nejvyšší správní soud tvoří jeden senát pro správní řízení a jeden senát pro finanční řízení. Přísluší mu zejména rozhodovat o odvoláních proti rozhodnutím ústředních správních soudů.

Nejvyšší správní soud působí pod vedením předsedy, kterému jsou nápomocni tři místopředsedové.

V závislosti na povaze projednávaných záležitostí soud rozhoduje v plénu, v plenárním zasedání každého senátu nebo v jednotlivých senátech. Plénum a plenární zasedání každého senátu zkoumají pouze právní otázky.

Ústřední správní soudy (Tribunais centrais administrativos)

Ústřední správní soudy jsou v rámci správní jurisdikce zpravidla soudy druhého stupně. V současnosti existují dva ústřední správní soudy (jeden pro severní a jeden pro jižní oblast).

Jejich hlavním úkolem je rozhodovat o odvoláních proti rozhodnutím obvodních správních soudů a daňových soudů.

Každý z nich tvoří jeden senát pro správní řízení a jeden senát pro finanční řízení.

Ústřední správní soudy působí pod vedením předsedy, kterému jsou nápomocni dva místopředsedové.

Ústřední správní soudy zkoumají skutkovou podstatu a právní otázky.

Obvodní správní soudy (tribunais administrativos de círculo) a daňové soudy (tribunais tributários)

Jedná se o soudy prvního stupně, jejichž hlavním úkolem je rozhodovat o sporech ve správních a finančních otázkách. Mohou fungovat samostatně pod názvem obvodní správní soud či daňový soud, nebo mohou být sloučeny a fungovat společně pod názvem správní a finanční soud (tribunal administrativo e fiscal).

Působí pod vedením předsedy, kterého jmenuje Nejvyšší rada pro správní a finanční soudy (Conselho Superior dos Tribunais Administrativos e Fiscais) na dobu pěti let.

Zpravidla je tvoří samosoudce, ale zákon stanoví, že v určitých případech může soud zasedat v jiném složení.

Smírčí soudy (Julgados de Paz)

Smírčí soudy jsou mimosoudní orgány s vlastními postupy a organizací, vlastní mediační službou a s pravomocí rozhodovat ve věcech spadajících do příslušnosti obecných soudů prvního stupně.


Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 09/08/2019

Obecné soudy - Rumunsko

Upozorňujeme, že výchozí rumunština verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.

Tato stránka vám poskytne informace o rumunských obecných soudech.


Úvod do soustavy soudů v Rumunsku

Soustava soudů v Rumunsku je uspořádána takto:

Soudy a státní zastupitelství

1. úroveň

  1. Okresní soudy (176)
  2. Státní zastupitelství

2. úroveň

  1. Tribunály (42)
  2. Specializované tribunály (3)
  3. Tribunál pro mladistvé a rodinné právo (1)
  4. Státní zastupitelství

3. úroveň

  1. Odvolací soudy (15)
  2. Státní zastupitelství

4. úroveň

  1. Nejvyšší kasační a trestní soud
  2. Státní zastupitelství
  • Soustavu soudů v Rumunsku tvoří Nejvyšší kasační a trestní soud (Înalta Curte de Casaţie şi Justiţie) a ostatní soudy.

Soudy

Nejvyšší kasační a trestní soud

Jako nejvyšší soud Rumunska je Nejvyšší kasační a trestní soud jedinou soudní institucí s pravomocí zajišťovat důsledný a jednotný výklad a uplatňování zákona ostatními soudy. Pro dosažení tohoto cíle je hlavním postupem „dovolání v zájmu práva“.

Nejvyšší kasační a trestní soud je rozdělen do 4 úseků, každý z nich má vlastní působnost:

  • úsek občanskoprávní I,
  • úsek občanskoprávní II,
  • úsek trestněprávní,
  • úsek pro správní a daňové soudnictví.

Dalšími zvláštními útvary Nejvyššího kasačního a trestního soudu s vlastní působností jsou čtyři senáty pěti soudců, smíšené úseky, senát pro dovolání v zájmu práva a senát pro objasňování určitých právních otázek.

Úsek občanskoprávní I a II a úsek pro správní a daňové soudnictví Nejvyššího kasačního a trestního soudu se zabývají opravnými prostředky proti rozhodnutím odvolacích soudů a opravnými prostředky proti jiným soudním rozhodnutím, jak je stanoveno zákonem, a opravnými prostředky proti rozhodnutím, která nejsou konečná, nebo soudním aktům jakékoliv povahy, které nelze napadnout jinými způsoby a v jejichž případě byla soudní řízení před odvolacím soudem přerušena. Jako soud prvního stupně se úsek trestněprávní zabývá případy a návrhy, které jsou podle zákona v jurisdikci Nejvyššího kasačního a trestního soudu.

Úsek trestněprávní Nejvyššího kasačního a trestního soudu se zabývá těmito věcmi:

Jako soud prvního stupně:

  • trestnými činy spáchanými senátory, poslanci a europoslanci,
  • trestnými činy spáchanými členy vlády,
  • trestnými činy spáchanými soudci Ústavního soudu,
  • trestnými činy spáchanými členy Vrchní rady soudců a státních zástupců,
  • trestnými činy spáchanými soudci Nejvyššího kasačního a trestního soudu a státními zástupci při tomto soudu,
  • trestnými činy spáchanými maršály, admirály, generály a kvestory,
  • dalšími věcmi, které ze zákona spadají do jeho působnosti.

Jako dovolací soud:

  • dovoláními proti rozhodnutím v trestněprávních věcech vyneseným v prvním stupni odvolacími soudy a vojenským odvolacím soudem,
  • dovoláními proti rozhodnutím v trestněprávních věcech vyneseným v odvolacím řízení odvolacími soudy a vojenským odvolacím soudem,
  • dovoláními proti rozhodnutím v trestněprávních věcech vyneseným v prvním stupni úsekem trestněprávním Nejvyššího kasačního a trestního soudu a v dalších případech stanovených zákonem.

Senát devíti soudců

V souladu se zákonem č. 202/2010, který se týká určitých opatření pro urychlení soudních řízení, byly pravomoci senátu devíti soudců převzaty senáty pěti soudců.

Probíhajícími řízeními před senátem devíti soudců bude nadále projednávat senát devíti soudců.

Senáty pěti soudců

V souladu s článkem 24 znovu zveřejněného zákona č. 304/2004 v platném znění se senáty pěti soudců zabývají dovoláními a dalšími návrhy ve věcech, o kterých v prvním stupni řízení rozhodl úsek trestněprávní Nejvyššího kasačního a trestního soudu, a dalšími věcmi, které ze zákona spadají do jejich působnosti. Působí také jako disciplinární soud.

V souladu s článkem 51 odst. 3 znovu zveřejněného zákona č. 317/2004 se panely pěti soudců zabývají dovoláními proti rozhodnutím Vrchní rady soudců a státních zástupců ve věcech disciplinárních.

Nejvyšší kasační a trestní soud zasedá ve smíšených úsecích za účelem:

  1. řešení žádostí o změnu judikatury Nejvyššího kasačního a trestního soudu;
  2. konzultací s Ústavním soudem pro ověření ústavnosti zákonů před jejich vyhlášením.

Odvolací soud

V čele rumunských odvolacích soudů stojí předseda, kterému pomáhá jeden nebo dva zástupci.

Odvolací soud se dělí na zvláštní senáty pro:

  • občanskoprávní věci,
  • trestněprávní věci,
  • věci týkající se mladistvých a rodinného práva,
  • správní a daňové spory,
  • věci týkající se zaměstnaneckých sporů a sporů v oblasti sociálního zabezpečení, společností, obchodního rejstříku, nekalé soutěže a další věci
  • námořní a říční věci.

15 odvolacích soudů má právní subjektivitu, přičemž pod každý z nich spadá jurisdikce několika tribunálů (přibližně tří).

V občanskoprávních věcech se odvolací soudy zabývají těmito případy:

Jako soud prvního stupně žalobami ve věci správy a daní, a to v souladu se zvláštními zákony;

Jako odvolací soud odvoláními proti rozhodnutím tribunálů vyneseným v prvním stupni řízení;

Jako dovolací soud ve věcech specificky stanovených zákonem.

V trestněprávních věcech se odvolací soudy zabývají těmito případy:

Jako soud prvního stupně:

  • trestnými činy stanovenými v článcích 155–173 trestního zákoníku (např. vlastizrada, špionáž, zločinné spolčování, poškozování státní moci a národního hospodářství) a trestnými činy týkajícími se národní bezpečnosti Rumunska, které jsou stanoveny ve zvláštních zákonech,
  • trestnými činy stanovenými v článku 253^1 trestního zákoníku (střet zájmů), v článcích 273–276 (trestné činy týkající se bezpečnosti železniční dopravy) v případech dopravních nehod v železniční dopravě a v článcích 356–361 (trestné činy proti míru a lidskosti),
  • trestnými činy spáchanými soudci soudů prvního stupně a tribunálů, státními zástupci ze státních zastupitelství při těchto soudech, a advokáty, notáři, soudními exekutory a finančními kontrolory Účetního dvora,
  • trestnými činy spáchanými vůdci náboženských uskupení ustanovených v souladu se zákonem a dalšími čelními představiteli těchto uskupení, kteří mají alespoň biskupskou hodnost,
  • trestnými činy spáchanými pomocnými státními zástupci Nejvyššího kasačního a trestního soudu, soudci odvolacích soudů a vojenského odvolacího soudu a státními zástupci při těchto soudech,
  • trestnými činy spáchanými členy Účetního dvora, předsedou Legislativní rady a veřejným ochráncem práv,
  • dalšími trestnými činy, které ze zákona spadají do jejich působnosti.

Jako odvolací soud odvoláními proti rozhodnutím vyneseným tribunály v souvislosti s trestněprávními věcmi v prvním stupni řízení.

Jako dovolací soud dovoláními proti rozhodnutím vyneseným soudy v souvislosti s trestněprávními věcmi v prvním stupni řízení, s výjimkou dovolání, která patří do působnosti tribunálů, a dalšími věcmi specificky stanovenými zákonem.

Dále se odvolací soudy zabývají kompetenčními spory mezi tribunály nebo mezi soudy prvního stupně a tribunály na území jejich působnosti a mezi soudy prvního stupně v jurisdikci různých tribunálů, ale na území působnosti odvolacího soudu.

Odvolací soudy také rozhodují o žádostech o vydání nebo převoz odsouzených osob do zahraničí.

Tribunál

42 vnitrostátních tribunálů má právní subjektivitu a je organizováno na úrovni žup. Soudní pravomoc každého tribunálu zahrnuje všechny soudy prvního stupně na úrovni župy, ve které tribunál sídlí.

V rámci tribunálů existují úseky nebo zvláštní senáty pro:

  • občanskoprávní věci,
  • trestněprávní věci,
  • věci týkající se mladistvých a rodinného práva,
  • správní a daňové spory,
  • věci týkající se zaměstnaneckých sporů a sporů v oblasti sociálního zabezpečení, společností, obchodního rejstříku, nekalé soutěže a další věci a
  • námořní a říční věci.

V občanskoprávních věcech se tribunál zabývá těmito případy:

Jako soud prvního stupně všemi žádostmi, které ze zákona nepatří do kompetence jiných soudů.

Jako odvolací soud odvoláními proti rozhodnutím soudů vyneseným v prvním stupni řízení.

Jako dovolací soud dalšími případy stanovenými zákonem.

V trestněprávních věcech se tribunál zabývá těmito případy:

Jako soud první instance:

  • trestnými činy proti životu, tělesné integritě a zdraví, trestnými činy proti osobní svobodě, sexuálně motivovanými trestnými činy, trestnými činy proti majetku, trestnými činy v souvislosti se zaměstnáním, trestnými činy, které zabraňují výkonu spravedlnosti, trestnými činy proti opatřením pro určité aktivity regulované zákonem, trestnými činy proti veřejnému zdraví, trestnými činy v souvislosti s pašováním (zbraní, munice, výbušnin nebo radioaktivních látek),
  • úmyslnými trestnými činy, které vedou k úmrtí nebo sebevraždě,
  • trestnými činy týkajícími se obchodování s omamnými a psychotropními látkami a jejich nedovoleným užíváním,
  • trestnými činy týkajícími praní špinavých peněz a daňových úniků,
  • podvodným úpadkem, jestliže trestný čin souvisí s bankovním systémem,
  • dalšími trestnými činy, které ze zákona spadají do jeho působnosti.

Jako dovolací soud dovoláními proti rozhodnutím soudů první instance ve věcech týkajících se trestných činů, kdy jsou soudní řízení zahájena na základě trestního oznámení ze strany oběti, jakož i dovoláními proti rozhodnutím v trestněprávních věcech vyneseným v prvním stupni ve věci preventivních opatření, předběžných propuštění a předběžných opatření, proti rozhodnutím v trestněprávních věcech vyneseným v prvním stupni ve věci výkonu trestního rozsudku nebo rehabilitace, a dalšími případy stanovenými zákonem.

Tribunál se zabývá kompetenčními spory mezi soudy prvního stupně v jeho územní působnosti a dalšími případy stanovenými zákonem.

Okresní soud (judecătorie)

Okresní soudy nemají právní subjektivitu a jsou zřízeny na úrovni žup a v Bukurešti.

V občanskoprávních věcech se okresní soudy zabývají především těmito případy:

  • žádostmi, které jsou v souladu s občanským zákoníkem v kompetenci opatrovnických soudů a soudů pro rodinné právo, s výjimkou případů, kdy zákon výslovně stanoví jinak,
  • žádostmi týkajícími se zápisu do záznamů o osobním stavu v souladu se zákonem,
  • žádostmi, jejichž předmětem je správa mnohopatrových budov, bytů nebo prostor ve výlučném vlastnictví různých osob a žádostmi týkajícími se právních vztahů mezi sdruženími vlastníků a dalších fyzických, případně právnických osob,
  • žádostmi o vystěhování,
  • žádostmi týkajícími se společných zdí a příkopů, vzdáleností mezi budovami a výsadbou, práva na volný průchod a jakýchkoliv dalších břemen nebo omezení vlastnických práv stanovených zákonem, na kterých se dohodly strany nebo která byla stanovena soudní cestou,
  • žádostmi týkajícími se změn nebo označování hranic,
  • žádostmi na ochranu držby,
  • žádostmi týkajícími se povinností vykonávat nebo nevykonávat činnosti, jejichž hodnotu nelze vyjádřit penězi, a to bez ohledu na to, zda jsou smluvní či nikoliv, s výjimkou případů, které jsou ze zákona v kompetenci jiných soudů,
  • žádostmi o soudní rozdělení, a to bez ohledu na dotčenou hodnotu,
  • všemi ostatními žádostmi, jejichž hodnotu lze vyjádřit penězi do výše 200 000 RON, a to bez ohledu na to, zda mají strany sporu status odborníka.

Soudy první instance se taktéž zabývají odvoláními proti rozhodnutím orgánů veřejné správy s jurisdikční činností a jiných orgánů se stejnou činností v případech stanovených zákonem.

V trestněprávních věcech se okresní soudy zabývají především těmito případy:

obecně všemi trestnými činy, s výjimkou trestných činů, u kterých zákon stanoví, že by na prvním stupni měly být rozhodovány tribunály, odvolacími soudy nebo Nejvyšším kasačním a trestním soudem.

Informace o soudech jsou k dispozici naOdkaz se otevře v novém okně. soudním portálu rumunského Ministerstva spravedlnosti.

Právní databáze

K dispozici jsou následující on-line právní databáze:


Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 03/02/2014

Obecné soudy - Slovinsko

Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.
K dispozici jsou již tyto aktualizované překlady: slovinština

Tato část obsahuje informace o organizaci obecných soudů ve Slovinsku.


Obecné soudy

Podle článku 98 zákona o soudech tvoří ve Slovinsku soustavu soudů s obecnou působností:

  • okresní soudy (okrajna sodišča),
  • krajské soudy (okrožna sodišča),
  • vrchní soudy (višja sodišča),
  • Nejvyšší soud Republiky Slovinsko (Vrhovno sodišče).

Nestanoví-li zákon jinak, musí mít specializované soudy zřízené zvláštním zákonem:

  • status krajského soudu: soudy prvního stupně, jejichž odvolacím soudem je vrchní soud se zvláštní působností,
  • status vrchního soudu: soudy druhého stupně, které rozhodují o odvoláních proti rozhodnutím specializovaných soudů prvního stupně,
  • status vrchního soudu: soudy prvního stupně, jejichž odvolacím soudem je Nejvyšší soud.

Působnost okresních soudů

Podle článku 99 zákona o soudech je působnost slovinských okresních soudů v těchto oblastech:

Trestní věci

  1. Rozhodovat v prvním stupni o trestných činech, za něž lze uložit peněžitý trest nebo odnětí svobody v délce trvání až tři roky, s výjimkou trestných činů proti cti a dobré pověsti spáchaných prostřednictvím tisku, rozhlasu, televize nebo jiného veřejného sdělovacího prostředku,
  2. Vyšetřovat výše uvedené trestné činy,
  3. Provádět jiné činnosti stanovené zákonem.

Občanskoprávní věci

Rozhodovat v první stupni:

  1. v občanských věcech podle občanského soudního řádu,
  2. v dědických a jiných nesporných věcech a ve věcech týkajících se řízení u katastru nemovitostí,
  3. ve věcech výkonu a zajištění pohledávek, není-li zákonem stanoveno jinak.

Jiné věci

Rozhodovat v jiných věcech určených zákonem.

Právní pomoc

Řešit záležitosti související s právní pomocí, u kterých není příslušný ze zákona jiný soud.

Působnost krajských soudů

Podle článku 101 zákona o soudech je působnost slovinských krajských soudů v těchto oblastech:

Trestní věci

  1. Rozhodovat v první stupni o trestných činech, které nespadají do působnosti okresních soudů,
  2. Vyšetřovat nebo provádět vyšetřovací úkony u trestných činů (vymezených výše v bodu 1),
  3. Provádět přípravné řízení a rozhodovat v prvním stupni o trestných činech spáchaných nezletilými osobami,
  4. Rozhodovat v prvním stupni o výkonu trestního rozsudku vydaného cizím soudem,
  5. Vykonávat trestní rozsudky (vydané v rámci řízení uvedených výše bodech 1, 3 a 4) a vykonávat trestní rozsudky okresních soudů,
  6. Povolovat zásahy do lidských práv a základních svobod,
  7. Rozhodovat bez nařízení jednání (rovněž v trestních věcech náležících do působnosti okresních soudů),
  8. Provádět jiné činnosti stanovené zákonem,
  9. Vykonávat dohled nad zákonným a řádným výkonem trestu odnětí svobody a dohlížet na zacházení se zadrženými osobami.

Plnění úkolů v bodech 1, 2, 3, 6, 7 a 8 v komplexnějších věcech, které se týkají organizované a hospodářské trestné činnosti, terorismu, korupce a podobné trestné činnosti, mají v odpovědnosti specializovaná oddělení (krajských) soudů.

Občanskoprávní věci

Rozhodovat v první stupni:

  1. v občanskoprávních věcech podle občanského soudního řádu
  2. ve věcech uznávání rozhodnutí cizích soudů
  3. ve věcech nuceného vyrovnání, konkursu a likvidace, které náleží do působnosti soudu, a souvisejících sporů
  4. spory týkající se práv duševního vlastnictví
  5. o návrzích na vydání předběžných opatření podaných před zahájením sporu, o kterých musí soud rozhodnout v souladu s pravidly pro obchodní spory, nebo věcí, v nichž byla dohodnuta působnost rozhodčích orgánů
  6. v nesporných řízeních, jejichž účastníky jsou obchodní korporace, společníci nebo akcionáři a členové orgánů obchodních korporací, u nichž je třeba použít právo obchodních korporací

Krajské soudy rovněž odpovídají za:

  • vedení obchodního rejstříku,
  • rozhodování jiných věcí, o nichž to stanoví zákon,
  • výkon činností souvisejících s poskytováním právní pomoci ve věcech uvedených výše v bodech 1, 2, 3 a 4,
  • poskytování mezinárodní právní pomoci.

Vrchní soudy

Podle 104 zákona o soudech je působnost slovinských vrchní soudů v těchto oblastech:

  1. rozhodovat v druhém stupni o odvoláních proti rozhodnutím okresních a krajských soudů v rámci svého soudního obvodu,
  2. rozhodovat kompetenční spory mezi okresními a krajskými soudy ve svém soudním obvodu a o přenesení příslušnosti na jiný okresní nebo krajský soud v rámci svého soudního obvodu,
  3. provádět jiné činnosti stanovené zákonem.

Právní databáze

Název a internetová adresa databáze

Odkaz se otevře v novém okně.Soudnictví Republiky Slovinsko

Je přístup do databáze zdarma?

Ano, do databáze je možné nahlížet zdarma.

Stručný popis obsahu

Prostřednictvím odkazu Odkaz se otevře v novém okně.Soudnictví Republiky Slovinsko je možné nahlížet do několika databází, jako je:

  • Soudní systém Republiky Slovinsko
  • Soudní správa
  • Veřejné rejstříky (katastr nemovitostí, soudní rejstřík).

Související odkazy

Odkaz se otevře v novém okně.Justiční orgány


Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 02/11/2016

Obecné soudy - Slovensko

Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.
K dispozici jsou již tyto aktualizované překlady: slovenština

V tomto oddílu naleznete informace týkající se organizace obecných soudů na Slovensku.


Obecné soudy – úvod

Okresní soudy vedou řízení a rozhodují jako soudy prvního stupně v občanskoprávních věcech a trestních věcech, nestanoví-li předpisy upravující řízení jinak. Vedou také řízení a rozhodují ve volebních věcech, pokud tak stanoví zvláštní zákon.

Krajské soudy vedou řízení a rozhodují jako soudy druhého stupně v občanskoprávních věcech a trestních věcech, ve kterých okresní soudy rozhodovaly jako soudy prvního stupně. Krajské soudy jednají a rozhodují ve věcech týkajících se správního práva jako soudy prvního stupně, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak. Krajské soudy jednají a rozhodují také v jiných věcech, pokud tak stanoví zvláštní zákony (např. zákon o ochraně před odposloucháváním).

Nejvyšší soud Slovenské republiky jedná a rozhoduje o řádných opravných prostředcích podaných proti rozhodnutím krajských soudů a Specializovaného trestního soudu, kde tak stanoví zákon.

Nejvyšší soud Slovenské republiky také jedná a rozhoduje o mimořádných opravných prostředcích podaných proti rozhodnutím okresních, krajských soudů, Specializovaného trestního soudu a Nejvyššího soudu Slovenské republiky, kde tak stanoví zákon. Nejvyšší soud Slovenské republiky rozhoduje ve věcech týkajících se sporů o věcnou příslušnost mezi soudy a orgány veřejné správy.

Odkaz se otevře v novém okně.Nejvyšší soud Slovenské republiky rozhoduje o odnětí a přikázání věci jinému než příslušnému soudu, pokud tak stanoví zákony a právní předpisy upravující soudní řízení.

Právní databáze

Více informací naleznete na internetových stránkách Odkaz se otevře v novém okně.Ministerstva spravedlnosti Slovenské republiky.

Organizace obecných soudů

Soustava soudů Slovenské republiky

Soustavu soudů Slovenské republiky tvoří:

  • okresní soudy
  • krajské soudy
  • Specializovaný trestní soud
  • Nejvyšší soud Slovenské republiky

Příslušnost soudů

Okresní soudy

Okresní soudy jednají a rozhodují jako soudy prvního stupně v občanskoprávních a trestních věcech, nestanoví-li právní předpisy upravující soudní řízení jinak.

Okresní soudy jednají a rozhodují ve volebních věcech, pokud tak stanoví zvláštní zákon.

Krajské soudy

Krajské soudy jednají a rozhodují jako soudy druhého stupně v občanskoprávních a trestních věcech, ve kterých rozhodovaly okresní soudy jako soudy prvního stupně.

Právní předpisy upravující soudní řízení specifikují civilní a trestní věci, ve kterých krajské soudy jednají a rozhodují jakou soudy prvního stupně.

Krajské soudy jednají a rozhodují ve správních věcech jako soudy prvního stupně, nestanoví-li zvláštní zákon jinak.

Krajské soudy jednají a rozhodují v ostatních věcech, pokud tak stanoví zvláštní zákon. (Zákon č. 166/2003 Sb., o ochraně soukromí před neoprávněným použitím informačně-technických prostředků a o změně a doplnění některých zákonů.)

Specializovaný trestní soud

Specializovaný trestní soud jedná a rozhoduje v trestních věcech a v jiných věcech, pro které to stanoví předpis upravující soudní řízení.

Nejvyšší soud

Nejvyšší soud jedná a rozhoduje:

  • o řádných opravných prostředcích proti rozhodnutím krajských soudů a Specializovaného trestního soudu v případech, kdy tak stanoví právní předpisy upravující soudní řízení,
  • o mimořádných opravných prostředcích proti rozhodnutím okresních soudů, krajských soudů, Specializovaného trestního soudu a Nejvyššího soudu v případech, kdy tak stanoví právní předpisy upravující soudní řízení,
  • o sporech o věcnou příslušnost mezi soudy a orgány veřejné správy,
  • o odnětí a přikázání věci jinému než příslušnému soudu v případech, kdy tak stanoví právní předpisy upravující soudní řízení,
  • v jiných věcech, pokud tak stanoví zákon nebo mezinárodní smlouva.

Nejvyšší soud provádí přezkum rozhodovací činnosti soudů v pravomocně skončených věcech.

Nejvyšší soud také dbá o jednotný výklad a konzistentní aplikaci zákonů a jiných obecně závazných právních předpisů:

  • prostřednictvím vlastní rozhodovací činnosti
  • přijímáním stanovisek zaměřených na sjednocení výkladu zákonů a jiných obecně závazných právních předpisů
  • zveřejňováním pravomocných soudních rozhodnutí zásadního významu ve „sbírce stanovisek“ Nejvyššího soudu a rozhodnutí soudů Slovenské republiky.

Související odkazy

Odkaz se otevře v novém okně.Ministerstvo spravedlnosti


Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 18/03/2019

Obecné soudy - Finsko

Upozorňujeme, že výchozí finština verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.

V tomto oddíle najdete informace o organizaci obecných soudů ve Finsku.


Obecné soudy – úvod

Soudy ve Finsku lze rozdělit na obecné soudy pro občanskoprávní a trestní věci, správní soudy pro správní věci a specializované soudy.

Termínem „obecné soudy“ se označují soudy, jejichž jurisdikce je obecná. Jinými slovy projednávají právní spory, které nespadají do kompetence některých jiných soudů. Obecnými soudy jsou:

  • okresní soudy (käräjäoikeus/tingsrätt) (v současné době jich existuje 51, v roce 2010 se jejich počet sníží na 27)
  • odvolací soudy (hovioikeus, hovrätt, 6)
  • Nejvyšší soud (Korkein oikeus/ Högsta domstolen)

Obecnými správními soudy jsou správními soudy (hallinto-oikeus/förvaltningsdomstol, 8). Nejvyšším správním soudem je Nejvyšší správní soud (Korkein hallinto-oikeus/Högsta förvaltningsdomstolen).

Okresní soudy

Místní nebo okresní soudy plní úlohu obecných soudů první instance. Projednávají občanskoprávní a trestní případy a záležitosti týkající se zástavních práv (majetkových daní) a vlastnictví nemovitostí (hypoték a záznamy o právních titulech týkajících se majetku). V současné době existuje ve Finsku 51 takových soudů. Ve velikosti se značně liší. Největší z nich mají kolem 80 soudců a přibližně 250 pracovníků celkem včetně tajemníků, soudních vykonavatelů a mladých právníků absolvujících soudní průpravu. Nejmenší soudy mají dva stálé soudce a přibližně deset dalších státních zaměstnanců.

Ustanovení, jimiž se činnost a správa těchto soudů řídí, se nacházejí v zákoně o okresních soudech a prováděcí vyhlášce, v příslušných nařízení a dále ve zvláštních předpisech a pokynech vyplývajících ze služebního řádu. Soudce, který je předsedou soudu první instance, je podle zákona rovněž vedoucím správy daného úřadu.

Členy okresních soudů jsou také laici, kteří se účastní především projednávání trestních případů. Laičtí členové jsou voleni obecními radami. Ministerstvo spravedlnosti schvaluje počet laických členů, který mají obce zvolit. Jejich odměny jsou hrazeny ze státních prostředků.

Postup při řízení u okresních soudů

Občanskoprávní věc se u okresního soudu rozděluje na dvě fáze: předběžnou přípravu a hlavní jednání. Předběžná příprava se zahajuje podáním písemných sdělení stran. Řada případů – týkajících se vymáhání pohledávek – je rozhodnuta v této fázi. Příprava se projednává ústně za účasti jednoho soudce, který schůzi předsedá.

Pokud nelze případ v této fázi rozhodnout, naplánuje se samostatné hlavní jednání. Složení okresního soudu nyní sestává buď z jednoho, nebo ze tří soudců s výjimkou případů rodinného práva, kdy soud sestává výhradně z jednoho soudce. Soudní řízení trvá dle potřeby.

trestních věcech se složení okresního soudu liší v závislosti na předmětném trestném činu. Případy bagatelních trestných činů či přečinů jsou vyslechnuty jedním soudcem, vážnější trestné činy pak senátem tvořeným z jednoho soudce a třech laických soudců.

Trestní řízení se řídí stejnými zásadami jako občanskoprávní. Soud může obžalovaného požádat, aby před hlavním přelíčením vznesl námitku. Řízení probíhá ústně a rozhodnutí vychází z faktických skutečností, se kterými strany soud osobně seznámily. Veškeré důkazy se provádějí při hlavním přelíčení. Soudní řízení rovněž trvá tak dlouho, jak je potřeba. Složení soudu nelze v průběhu hlavního přelíčení měnit.

Pokud soud nedosáhne konsenzu ohledně rozhodnutí, o rozhodnutí se hlasuje. Každý člen sboru má jeden samostatný hlas. V případě nerozhodného výsledku u občanskoprávní věci vysloví konečný názor soudce, u trestní věci je pak rozhodující mírnější alternativa.

Ve výroku rozsudku okresního soudu se uvádí způsob, jakým byl případ vyřešen, a dále rozsudek obsahuje řádné odůvodnění. Ve většině případů strany vyhotovení rozsudku obdrží hned po skončení hlavního jednání. U rozsáhlejších či jinak komplikovaných případu se však vyhotovení rozsudku může zpozdit, a to maximálně o dva týdny s tím, že toto rozhodnutí písemně doručí kancelář soudu.

Odvolací soud

Finsko má šest odvolacích soudů. Jakožto soudy druhé instance projednávají opravné prostředky proti rozhodnutím okresních soudů. V některých případech odvolací soudy jednají také jako soudy první instance: např. při obvinění soudce nižšího soudu nebo vysoce postavených státních zaměstnanců.

Odvolací soudy jsou rovněž zodpovědné za dohled nad aplikací práva ze strany okresních soudů a za některé záležitosti vztahující se k soudní správě. Konkrétně se jedná především o správní záležitosti týkající se žadatelů, kteří se ucházejí o místo soudce u okresního nebo odvolacího soudu, jež vyžadují vydání stanoviska soudní výběrové komise. Stanovisko vydává komise pověřeného odvolacího soudu. Předseda (nejvyšší soudce) odvolacího soudu je odpovědný za správu a efektivitu tohoto soudu.

Odvolací soud se dělí na oddělení, v jejichž čele stojí vrchní soudce, který spolupracuje s dalšími soudci. Věci obyčejně řeší senát odvolacího soudu sestávající ze tří soudců.

Postup při řízení u odvolacího soudu

Řízení u odvolacího soudu probíhala do dubna 1998 především v písemné formě. Při takovýchto řízeních jsou případy projednávány a rozhodovány na základě písemných důkazů předložených soudu. V důsledku reformy soudních řízení u odvolacího soudu se zvýšil počet ústních jednání. Přísedící a vrchní tajemníci soudu nyní plní funkci referendářů.

Nejvyšší soud

Nejvyšší soud představuje nejvyšší odvolací instanci. Stejně jako odvolací soud se i Nejvyšší soud dělí na senáty, které, aby byly právně způsobilé, sestávají z pěti členů.

Aby bylo možné se s případem obrátit na nejvyšší soud, musí zainteresovaná nebo zúčastněná strana podat opravný prostředek proti rozhodnutí soudu. Na základě přijetí žádosti o tento opravný prostředek nejvyšší soud prověří, zda lze žádosti vyhovět či nikoliv. Tuto záležitost posuzuje senát dvou nebo tří osob. Žádosti lze vyhovět pouze ze zákonem stanovených důvodů.

Nejvyšší soud je od roku 1980 institucí vytvářející precedenty. Případ, jenž rozhodl nejvyšší soud, dává v podstatě vznik právní normě, kterou se v podobných případech musí řídit ostatní soudy. V případě, že odvolací soud vystupuje jako soud první instance, není nutné žádat o připuštění opravného prostředku.

V čele nejvyššího soudu stojí jeho předseda. Členové nejvyššího soudu se nazývají soudci nejvyššího soudu. Vedoucí tajemník, asistent vedoucích tajemníků, nižší nebo vrchní tajemníci soudu mohou plnit funkci referendářů.

Kromě projednávání zákonných záležitostí nejvyšší soud jmenuje soudce do dočasných funkcí na období nejméně jednoho roku. Nejvyšší soud se rovněž vyjadřuje k navrhovaným právním předpisům a žádostem o milost zaslaným prezidentu Finska.

Řízení u nejvyššího soudu probíhá obyčejně písemnou formou. Nařízeno však může být i ústní jednání, je-li považováno za nezbytné.

Právní databáze

Název a URL databáze

Odkaz se otevře v novém okně.Webové stránky finského soudnictví

Je přístup do databáze zdarma?

Přístup do databáze je zdarma.

 Odkaz se otevře v novém okně.Webové stránky finského soudnictví obsahují informace o systému soudní moci Finska. Jde o centralizovaný portál, kde lze najít informace o soudech, státních zástupcích, soudních vykonavatelích, kancelářích právní pomoci a ostatních státních orgánech zabývajících se ve Finsku výkonem spravedlnosti.

Naleznete zde například nejnovější judikaturu odvolacích a správních soudů.


Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 08/02/2018

Obecné soudy - Švédsko

Tato část podává informace o organizaci obecných soudů ve Švédsku.


Obecné soudy – úvod

Obecné soudy se zabývají trestněprávními a občanskoprávními případy. Jsou uspořádány do systému tří stupňů:

Obecné správní soudy se zabývají případy souvisejícími s veřejnou správou. Jsou uspořádány do systému tří stupňů:

Kromě toho existuje několik zvláštních soudů a tribunálů, které projednávají specifické typy případů a záležitostí, jako napříkladOdkaz se otevře v novém okně.pracovní soud (Arbetsdomstolen) nebo Odkaz se otevře v novém okně.obchodní soud (Marknadsdomstolen).


Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 22/10/2015

Obecné soudy - Anglie a Wales

Upozorňujeme, že výchozí angličtina verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.

Tato stránka vám podá informace o obecných soudech v Anglii a Walesu.


Soudy obecné – úvod

Organizace různých soudů v Anglii a Walesu je následující. Více informací najdete na internetových stránkách Odkaz se otevře v novém okně.Soudní služby Jejího Veličenstva (Her Majesty's Courts Service), která zajišťuje správu a podporu všech soudů kromě Nejvyššího soudu.

Nejvyšší soud (Supreme Court)

Dne 1. října 2009 převzal Nejvyšší soud Spojeného království (Supreme Court of the United Kingdom) jurisdikci Odvolacího výboru Sněmovny lordů (Appellate Committee of the House of Lords). Dále převzal jemu postoupené funkce Soudního výboru královské Soukromé rady (Judicial Committee of the Privy Council, nejvyšší odvolací soud pro několik nezávislých zemí Britského společenství, britských zámořských území a držav Britského království).

Nejvyšší soud je konečným odvolacím soudem ve Spojeném království jak pro trestní, tak pro civilní věci, i když u skotských trestních věcí není možné podat opravný prostředek k nejvyššímu soudu. Přípustnost podání opravného prostředku k nejvyššímu soudu bude zpravidla přiznána pouze tehdy, pokud věc vykazuje právní otázky veřejného zájmu.

Odvolací soud (Court of Appeal)

Odvolací soud je rozdělen na trestní a civilní úseky a zpravidla zasedá v Londýně.

Trestní úsek (Criminal Division), kterému předsedá Lord nejvyšší soudce (Lord Chief Justice), projednává odvolání proti trestům a rozsudkům od osob uznaných vinnými, anebo odsouzených Korunním soudem (Crown Court). Trestní úsek odvolacího soudu má pravomoc zrušit nebo potvrdit odsuzující rozsudek, nařídit obnovu řízení a u odvolání proti trestu změnit výši trestu (ale nezvyšovat ho). Nicméně v případě, že Attorney general podává opravný prostředek odvolacímu soudu, má soud pravomoc zvýšit trest vyměřený v rozsudku, pokud ho považuje za příliš mírný.

Soud má širší soudní pravomoc vyslechnout odvolání ad hoc, jako například odvolání týkající se přístupu veřejnosti k informacím, odvolání proti soudním rozhodnutím o trestním stíhání, vydaným protiprávně, a různá odvolání na základě ustanovení trestního zákona z roku 2002 (Proceeds of Crime Act 2002). Navíc se soud zabývá odvoláními proti rozhodnutím válečného soudu (Court Martial).

V trestním úseku odvolacího soudu obvykle zasedají společně tři soudci v senátu, ale soud vydává pouze jedno jediné rozhodnutí (názor většiny).

V čele civilního úseku odvolacího soudu stojí předseda (Master of the Rolls). Soud projednává odvolání většinou proti rozhodnutím Vrchního soudu (včetně kancléřského oddělení, oddělení královniny lavice a rodinného oddělení – Chancery, Queens Bench a Family Division) a dále proti rozhodnutím soudů jednotlivých hrabství Anglie a Walesu a určitých tribunálů. Tři lordi nejvyšší soudci (Lord Chief Justices) obvykle zasedají společně a tvoří senát. Při svém rozhodování mohou soudci nařídit cokoliv, o čemž rozhodnou, že mělo být učiněno soudem, který ve věci rozhodoval. V některých případech dochází k nařízení obnovy řízení.

U odvolacího soudu jsou svědci slyšeni pouze zřídka. Rozhodnutí se obvykle zakládá na pokladech a zápisech z předchozích jednání a argumentech právníků, kteří vystupují za strany sporu.

Vrchní soud (High Court)

Vrchní soud sídlí v Londýně, i když soudní případy mohou být projednávány v jiných částech Anglie a Walesu. Vrchní soud může projednávat téměř veškeré civilní žaloby – i když v praxi projednává většinou rozsáhlejší nebo složitější případy. Soud je organizován ve třech úsecích:

  • Oddělení královniny lavice (Queen’s Bench Division) je nejrozsáhlejším ze všech tří úseků a zabývá se širokým spektrem občanskoprávních případů. Ty zahrnují žaloby o náhradu škody vzniklou porušením smluvních povinností, občanskoprávní delikty, veřejné pomluvy a hanobení, dále obchodní spory a námořní případy (občanskoprávní žaloby týkající se lodí, jako jejich srážky, škody na nákladu a záchrana).
  • Kancléřské oddělení (Chancery Division) se zaměřuje zvláště na majetkové záležitosti, včetně správy pozůstalostí, na výklad závětí, na patenty a práva duševního vlastnictví, úpadek a platební neschopnost a dále na spory týkající se obchodních společností a sdružení.
  • Rodinné oddělení (Family Division) se zabývá nejsložitějšími rozvodovými řízeními a s tím souvisejícími finančními a manželskými záležitostmi. Zabývá se případy souvisejícími s péčí o dítě (zvláště pak rozhodování o svěření do péče, o adopci a únosech dětí), dále těmi případy, které jsou projednávány u Soudu pro ochranu osob (Court of Protection), a případy v souvislosti se zdravotní péčí o děti v rámci vlastní jurisdikce soudu.

Správní soud (Administrative Court)

Práce správního soudu je rozmanitá, spadá do ní soudní pravomoc v oblasti správního práva Anglie a Walesu stejně jako dozorová soudní pravomoc nad nižšími soudy a tribunály.

Pod dozorovou soudní pravomoc hlavně ve formě soudního přezkumu spadají osoby nebo orgány vykonávající pravomoc veřejných činitelů. Účelem soudního přezkumu je potvrdit, zda rozhodnutí orgánů nebo jednotlivců s pravomocí veřejného činitele jsou řádná a učiněná v souladu s platným právem a nepřesahují rámec pravomoci jim svěřené zákonodárným sborem.

Mezi další záležitosti, jimiž se zabývá správní soud, patří celá řada zákonných odvolání a návrhů, např.:

  • právo napadnout rozhodnutí ministerstev, orgánů místní samosprávy, tribunálů, které vyplývá z některých zákonů;
  • návrh podle zákona o státní příslušnosti, imigraci a udělování azylu 2002 (Nationality, Immigration and Asylum Act 2002);
  • odvolání proti určitým rozhodnutím magistrátních soudů a Korunního soudu;
  • návrh ve věci soudního příkazu k předvedení osoby k soudu (habeas corpus);
  • návrh ve věci soudního příkazu pro pohrdání soudem;
  • návrh ve věci stran vyvolávajících časté soudní spory („věčných kverulantů“);
  • návrh ve věci zákona o úředním ohledání mrtvol 1988 (Coroners Act 1988);
  • různé návrhy ve věci zákonů o prevenci proti terorismu, o výnosech z trestné činnosti, z nezákonného obchodování drogami a trestního zákona (Prevention of Terrorism, Proceeds of Crime, Drugs Trafficking a Criminal Justice Acts).

V roce 2009 byly otevřeny regionální podatelny správního soudu v Birminghamu, Cardiffu, Leedsu a Manchesteru, a tím bylo umožněno navrhovatelům předkládat některé druhy návrhů v regionu, k němuž mají užší vztah. Další regionální podatelna byla otevřena v listopadu 2012 v Bristolu.

Divizní soudy (Divisional courts)

Některé opravné prostředky proti rozhodnutím nižších soudů jsou projednávány divizními soudy Vrchního soudu (tj. soud složený z minimálně dvou soudců).

Opravné prostředky proti rozhodnutím soudů hrabství, při respektování jurisdikce kancléřského oddělení a oddělení královniny lavice, jsou projednávány na příslušných divizních soudech.

Divizní soudy oddělení královniny lavice projednávají, kromě jiného, odvolání proti právním názorům magistrátních soudů a Korunního soudu (kromě případů, kdy se Korunní soud zabývá záležitostí spojenou s obžalobou).

Divizní soud rodinného oddělení projednává odvolání proti rozhodnutím o rodinných věcech, která přijaly magistrátní soudy.

Soudy hrabství (County courts)

Soudy hrabství projednávají většinu občanskoprávních věcí v Anglii a Walesu. Jednoduše řečeno, méně složité občanskoprávní spory jsou projednávány před soudy jednotlivých hrabství, zatímco složitější spory u Vrchního soudu. Největší počet věcí projednávaných na soudech hrabství se vztahuje k peněžitým pohledávkám. Nicméně na soudech hrabství jsou projednávány i případy majetkových převodů (např. když je přerušeno splácení hypotéky), ublížení na těle nebo žaloby pro nedbalostní činy a konkurzní řízení.

Žaloby na peněžité plnění nebo náhrady škody nižší než 5000 GBP jsou většinou rozhodovány ve zvláštních řízeních o drobných nárocích. Tato řízení jsou koncipována tak, aby zajistila levný a neformální způsob řešení sporu bez nutnosti obracet se na právníka. V těchto případech soudce může přijmout roli vyšetřovatele a pomoci oběma stranám sporu, tedy žalobci i žalovanému, objasnit jim jejich případ. Soudy hrabství také nabízejí přímou službu mediace v sídle soudu, i když jsou k dispozici i externí mediátoři pro případ dalších sporů.

Soudy hrabství se zabývají i záležitostmi rodinného práva, mezi něž patří rozvody, případy související s dětmi, jako např. trvalé bydliště, péče o dítě a adopce. Některé rodinné případy jsou složité a vyžadují projednání na Vrchním soudu. V centrálním Londýně veškeré rodinné záležitosti řeší hlavní rejstřík rodinného oddělení, a ne místní soud hrabství. Rodinnou mediaci poskytuje Soudní poradna a služba podpory pro dítě a rodinu (Children and Family Court Advisory and Support Service – CAFCASS).

Korunní soud (Crown Court)

Korunní soud je soudem s celostátní působností a sídlí v různých centrech v Anglii a Walesu. Zabývá se všemi závažnými trestními případy, které k němu byly postoupeny z nižších soudů. Případy, které jsou předmětem trestního řízení, se projednávají před soudcem a porotou složenou z 12 členů z řad veřejnosti.

Někdy je porota nutná i v občanskoprávních věcech (jako např. v případě veřejné pomluvy), i když k tomu nedochází často. Pokud ano, proces se koná na Vrchním soudu nebo na soudu hrabství. Korunní soud působí také jako odvolací soud v případech projednávaných nižšími soudci na magistrátních soudech.

Magistrátní soudy (Magistrates' courts)

Magistrátní soudy se většinou zabývají trestními případy; většina trestných činů se projednává na magistrátních soudech. Vážnější trestné činy se postupují Korunnímu soudu, kde probíhá trestní řízení. Tyto soudy se zabývají také některými civilními věcmi, včetně záležitostí rodinného práva, vymáhání některých typů peněžitých pohledávek, např. obecní daně, a vydávání koncesí (např. oprávnění k prodeji alkoholických nápojů), porušování podmínek koncesí nebo soudních příkazů, sázkami a hrami atd.

Většinu případů u magistrátních soudů projednávají laičtí soudci (také nazývaní smírčí soudci). Laičtí soudci nemají právní vzdělání. Obvykle zasedají v trojicích a v právních záležitostech jim radí právně vzdělaní úředníci. Složitější případy, které se dostávají před magistrátní soudy, projednávají profesionální soudci z povolání, známí jako okresní soudci (magistrátních soudů), kteří pracují u soudu na plný úvazek. Zástupci okresních soudců (magistrátních soudů) pracují na částečný úvazek.

Magistrátní soudy mají pravomoc udělovat peněžité tresty a tresty odnětí svobody (na omezenou dobu) na ty, kteří byli odsouzeni ze spáchání trestných činů, proto se některé případy předávají Korunnímu soudu pro vynesení rozsudku.

Některé magistrátní soudy jsou zřízeny jako soudy pro mladistvé (Youth courts) nebo „soudy pro rodinné právo“ (Family proceedings courts). Tyto jsou složeny ze speciálně školených nižších soudců a projednávají příslušné obžaloby a návrhy týkající se dětí a mladistvých nebo věcí rodinného práva.

Související odkazy

Odkaz se otevře v novém okně.Her Majesty’s Courts and Tribunals Service


Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 12/06/2017

Obecné soudy - Severní Irsko

V této části naleznete přehled o různých typech soudů v Severním Irsku.


Obecné soudy – úvod

Různé soudy v Severním Irsku jsou uspořádány takto:

Nejvyšší soud (Supreme Court)

V roce 2009 převzal nový Nejvyšší soud Spojeného království (Supreme Court of the United Kingdom) pravomoci  odvolacího výboru Sněmovny lordů. Dále  převzal  přenesené pravomoci Právního výboru Královské rady (Judicial Committee of the Privy Council), což je nejvyšší odvolací soud v některých nezávislých zemích Britského společenství, zámořských teritoriích Spojeného království a britských závislých územích.

Nejvyšší soud je konečným odvolacím soudem ve Spojeném království pro trestní věci i pro občanskoprávní spory, třebaže právo na odvolání k nejvyššímu soudu se nevztahuje na skotské trestní věci. V takových případech bude obvykle umožněno podat opravný prostředek k nejvyššímu soudu pouze tehdy, jedná-li se o právní otázky veřejného zájmu.

Odvolací soud (Court of Appeal)

Odvolací soud (Court of Appeal) v Severním Irsku sídlí v Královském soudním dvoře (Royal Courts of Justice) v Belfastu. Projednává odvolání v trestních věcech proti rozhodnutím korunního soudu (Crown Court) a odvolání v občanskoprávních sporech proti rozhodnutím vrchního soudu (High Court).

Vrchní soud (High Court)

Vrchní soud v Belfastu se zabývá občanskoprávními spory, projednává odvolání v trestních věcech a dále má pravomoc přezkoumávat jednání fyzických osob nebo organizací pro zjištění, zda jednaly legálně a spravedlivě. Vrchní soud se obvykle zabývá věcmi, kdy hodnota nároku přesahuje 30 000 GBP. V některých případech může být věc s hodnotou nároku přesahující 30 000 GBP postoupen vrchním soudem soudu hrabství; obdobně může být věc s hodnotou nároku nižší než 30 000 GBP předán soudem hrabství vrchnímu soudu.

Vrchní soud má tři úseky (Divisions), a to:

  • Rodinný soud (Family Division): Rodinný soud se zabývá složitými případy rozvodů, svěření do péče, adopce, domácího násilí, atd. Dále se zabývá odvoláními proti rozsudkům nižších/smírčích soudů a soudů hrabství v manželských sporech, záležitostmi osob, které jsou duševně nemocné, a jednoduchými pozůstalostními věcmi.
  • Královský soud (Queens Bench Division): Královský soud se zabývá vysokými a/nebo složitými nároky na náhradu škody. Zabývá se také omezeným počtem odvolání proti rozhodnutím nižších/smírčích soudů nebo korunních soudů, přezkoumává žaloby fyzických osob nebo organizací pro zjištění, zda jednaly legálně a spravedlivě, a projednává žaloby a spory pro urážku na cti.
  • Soud Lorda kancléře (Chancery Division): Soud Lorda kancléře se zabývá záležitostmi správy cizího majetku, napadnutými závěťmi, likvidací obchodních společností, hypotékami, charitativními ústavy, spornými daňovými případy (obvykle týkajícími se daně z příjmů) apod.

Korunní soud (Crown Court)

Korunní soudy se zabývají těmito typy případů:

  • Závažnějšími trestnými činy, které jsou projednávány soudcem a ve většině případů porotou
  • Odsuzující rozsudky nižších/smírčích soudů, které jsou postoupeny korunnímu soudu k uložení trestu.

Tresty odnětí svobody a peněžité tresty ukládané korunními soudy jsou přísnější než tresty ukládané nižšími/smírčími soudy.

Soud hrabství (County Court)

Soudy hrabství se zabývají občanskoprávními spory, které jsou projednávány soudcem nebo okresním soudcem (district judge). Soud hrabství se obvykle zabývá případy, jejichž hodnota nároku nepřesahuje 30 000 GBP (nebo 45 000 GBP v majetkových záležitostech). Případy s vyšší hodnotou nároku jsou projednávány Vrchním soudem – viz výše. Veškeré nároky plynoucí z regulovaných úvěrových smluv musí být zahájeny u soudu hrabství bez ohledu na jejich hodnotu.

Příklady případů, kterými se zabývá soud hrabství:

Soudy hrabství se mohou zabývat širokou škálou případů, avšak nejčastěji jde o:

  • Spory mezi pronajímatelem a nájemcem: například držba (vystěhování), dlužné nájemné, opravy
  • Spotřebitelské spory: například vadné zboží nebo služby
  • Nároky plynoucí z újmy na osobě (újmy v důsledku nedbalosti): například dopravní nehody, úrazy z nerovností na komunikaci, pracovní úrazy
  • Případy nesporných rozvodů, ovšem pouze u některých soudů hrabství.
  • Případy rasové diskriminace a diskriminace na základě pohlaví
  • Problémy týkající se dluhů: například věřitel domáhající se zaplacení
  • Pracovněprávní otázky: například dlužná mzda nebo plat nebo odstupné namísto výpovědní lhůty.
  • Odvolání proti rozsudkům nižších/smírčích soudů, které jsou projednávány soudcem (a, je-li obžalovaným mladistvý, alespoň dvěma laickými nižšími/smírčími soudci)

Případy drobných žalobních nároků

Drobné žalobní nároky jsou také projednávány soudem hrabství. Drobný žalobní nárok je obecně nárok, jehož hodnota nepřevyšuje 3 000 GBP.

Nižší/smírčí soudy (Magistrates’ Court)

Nižší/smírčí soudy se zabývají trestními věcmi a některými občanskoprávními spory. Případy jsou projednávány okresním soudcem (nižší/smírčí soud).

Trestní věci projednávané nižšími/smírčími soudy

Nižší/smírčí soudy se zabývají trestnými činy, kdy obžalovaný nemá právo na řízení před porotou. Tyto trestné činy jsou známé jako trestné činy, které je možno soudit ve zkráceném řízení (summary offences). Za trestné činy, které je možno soudit ve zkráceném řízení, lze uložit maximálně trest odnětí svobody na šest měsíců a/nebo peněžitý trest do výše 5 000 GBP.

Nižší/smírčí soudy se dále zabývají trestnými činy, kdy si obžalovaný může vybrat řízení před porotou, avšak rozhodne se pro projednání svého případu nižším/smírčím soudem. Zvolí-li si obžalovaný řízení před porotou, je případ předán korunnímu soudu.

Soudy pro mladistvé (Youth court)

Soud pro mladistvé se zabývá mladými lidmi, kteří se dopustili trestného činu a jejichž věk se pohybuje mezi 10 a 17 lety. Soud pro mladistvé tvoří součást nižšího/smírčího soudu a případy jsou projednávány okresním soudcem a dvěma dalšími speciálně vyškolenými laickými nižšími/smírčími soudci. Je-li mladistvý obviněn ze spáchání velmi závažného trestného činu, za který by dospělému člověku hrozil trest odnětí svobody na 14 a více let, může soud pro mladistvé postoupit takový případ k projednání korunnímu soudu.

Občanskoprávní spory projednávané nižšími/smírčími soudy

Nižší/smírčí soudy se zabývají omezeným počtem občanskoprávních sporů, a to:

  • Některými občanskoprávními spory, které se týkají dluhů: například nedoplatky daně z příjmů, příspěvky na sociální pojištění, nedoplatky DPH, náklady na bydlení
  • Licence: například udělování, prodlužování nebo odnímání licencí na provozování hostinců a klubů
  • Některé manželské spory: například výživné a vystěhování jednoho z manželů z bydliště manželů
  • Péče o děti například svěření do péče místních úřadů nebo příkazy k předání mladistvého do ústavní výchovy, řízení o adopci a nařízení týkající se bydliště

Koronerské soudy (Coroners’ Courts)

Vyšetřují okolnosti náhlých násilných či nepřirozených úmrtí.

Související internetové odkazy

Odkaz se otevře v novém okně.Northern Ireland Courts and Tribunals Service


Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 16/01/2019

Obecné soudy - Skotsko

Upozorňujeme, že výchozí angličtina verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.

Na této stránce naleznete úvod do soustavy obecných soudů v jurisdikci Skotska ve Spojeném království.


Obecné soudy – úvod

Soudy Court of Session, High Court of Justiciary, Sheriff Courts a Justice of the Peace courts spravuje Odkaz se otevře v novém okně.Skotská soudní služba (Scottish Court Service – SCS), která je nezávislým orgánem, kterému předsedá Lord President, skotský vrchní soudce.

Nejvyšší soudy ve Skotsku

Nejvyšší soudy ve Skotsku zahrnují Court of Session a High Court of Justiciary.

Nejvyšší civilní soud (Court of Session)

Court of Session je nejvyšším civilním soudem ve Skotsku a sídlí v budově parlamentu ve městě Edinburgh. Je soudem odvolacím a jako civilní soud se rovněž zabývá spory včetně případů vymáhání dluhů, náhrady škod, rodinných a obchodních sporů.

Vrchní soud (High Court of Justiciary)

High Court of Justiciary se zabývá odvoláními v trestněprávních věcech a závažnými trestními případy. Řízení probíhá před soudcem a porotou.

Při odvolacích řízeních sídlí soud v Edinburghu. Při řízeních o jiných věcech má soud stálá sídla v Edinburghu, Glasgow a Aberdeenu, ale řízení probíhají také v dalších městech po celém Skotsku.

Soudy hrabství (Sheriff Courts)

Pro soudní účely je Skotsko rozděleno do šesti správních oblastí zvaných „sheriffdoms“. V čele každé oblasti je soudce Sheriff Principal, který má kromě odvolacích řízení v občanskoprávních věcech na starosti i účinné vyřizování všech záležitostí u Sheriff Courts.

V rámci jednotlivých správních oblastí je celkem 49 soudů hrabství sloužících stejnému účelu, které se liší velikostí i rozvržením.

Věc se projednává před soudcem hrabství zvaným „sheriff“. Činnosti, které soudy hrabství provádějí, lze rozdělit do tří hlavních kategorií: občanskoprávní věci, trestní věci a testamentární záležitosti, a provádějí se prostřednictvím místních soudních úředníků (sheriff clerks) a jejich spolupracovníků.

Občanskoprávní věci

Většinu občanskoprávních věcí představují spory mezi fyzickými nebo právnickými osobami. Sheriff Courts se zabývají třemi různými druhy případů:

  • Obecné žaloby, které se týkají zejména rozvodů, dětí, majetkových sporů a vymáhání dluhů, případně nároků na náhradu škody s hodnotou převyšující 5 000 GBP
  • Zkrácená řízení, při nichž se používá zjednodušený postup a kde se projednávají zejména spory týkající se dlužného nájemného, dodávek zboží a dluhů v hodnotě od 3 000 GBP až do 5 000 GBP
  • Drobné nároky, při nichž se rovněž používá zjednodušený postup, avšak aniž by bylo nutné využít služeb právního poradce, a slouží k řešení menších sporů (zejména dluhů ve výši méně než 3 000 GBP).

Soud hrabství rozhoduje o řadě dalších návrhů v občanskoprávních věcech a v řadě dalších řízení. Mezi tyto záležitosti patří mimo jiné:

  • adopce
  • likvidace společností
  • šetření smrtelných úrazů
  • úpadky

Trestní věci

Trestní věci mohou soudy hrabství projednávat buď v plně formálním řízení (Solemn procedure), nebo ve zkráceném řízení (Summary procedure). Rozhodnutí, které řízení se bude konat v konkrétním případě, je v odpovědnosti státního zástupce (Procurator Fiscal).

Řízení Solemn procedure se používá u závažnějších věcí, kde obvinění může vyústit v trest odnětí svobody překračují 12 měsíců nebo v peněžitý trest převyšující částku 10 000 GBP. Řízení probíhá před soudcem hrabství zasedajícím s porotou.

Řízení Summary procedure se používá u méně závažných věcí, kdy případ projednává soudce hrabství bez přítomnosti poroty. I když má soudce omezenou pravomoc odsoudit k trestu odnětí svobody na dobu nejvýše 12 měsíců, tuto hranici lze v některých případech překročit.

Testamentární záležitosti

Testamentární záležitosti souvisí zejména s uspořádáním pozůstalosti po zemřelých osobách. Zmocnění dané soudem, které vykonavateli umožňuje shromáždit a rozdělit pozůstalost, se nazývá „confirmation“. Toto zmocnění se uděluje pouze v případě, že byl u soudu podán soupis pozůstalosti po zůstaviteli.

Pokud hrubá hodnota pozůstalosti nepřesahuje 36 000 GBP, je pozůstalost klasifikována jako „malá pozůstalost“ a osobě, která požaduje zmocnění, poskytnou pomoc při vyplňování příslušného formuláře pracovníci místní kanceláře soudního úředníka (sheriff clerk). Pokud hodnota pozůstalosti přesahuje 36 000 GBP, pak bude osobám požadujícím zmocnění doporučeno, aby se poradily s právním poradcem.

Smírčí soudy (Justice of the Peace Courts)

Justice of the Peace Court je laický soud, ve kterém laický smírčí soudce (justice of the peace) bez právního vzdělání zasedá spolu právně s kvalifikovaným soudním tajemníkem. Soudní tajemník laickému soudci radí v otázkách práva a procesního postupu. Tento soud projednává především méně závažné trestní věci ve zkráceném řízení. Maximální trest, který může smírčí soudce udělit, je trest odnětí svobody na dobu 60 dnů nebo peněžitý trest nepřevyšující 2 500 GBP. Pouze v městě Glasgow některým těmto soudů předsedá právně kvalifikovaný Stipendiary Magistrate. Maximální trest, který takový soudce může vynést, je trest odnětí svobody na dobu 12 měsíců nebo peněžitý trest nepřevyšující 10 000 GBP.

Sheriff clerk odpovídá za administrativní práci soudů Sheriff Court a Justice of the Peace court, mimo jiné za:

  • vymáhání peněžitých trestů a příkazy k náhradě škody
  • vydávání kopií soudních příkazů týkajících se např. podmíněného propuštění nebo příkazů k výkonu veřejně prospěšných prací
  • předvolávání porotců a administrativu s tím spojenou.

Podrobnější informace o soudech ve Skotsku lze nalézt na internetových stránkách Odkaz se otevře v novém okně.Skotské soudní služby – Scottish Court Service.

Související odkazy

Odkaz se otevře v novém okně.Scottish Court Service


Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 05/11/2014