Zavřít

BETA VERZE PORTÁLU JE JIŽ K DISPOZICI!

Vyzkoušejte si BETA verzi evropského portálu e-Justice a dejte nám vědět, jak se Vám s ní pracuje!

 
 

menu starting dummy link

Page navigation

menu ending dummy link

Obecné soudy - Belgie

Tento text byl přeložen strojově. Za kvalitu překladu neručíme.

Kvalita tohoto překladu byla ohodnocena známkou: špatná

Jak byste ohodnotili kvalitu tohoto překladu?

V tomto oddíle najdete přehled obecných soudů v Belgii.


Obecné soudy – úvod

Nejvyšší soud

Kasační soud: jedná se o nejvyšší soud, „soud“, který je usazen v Bruselu.

Porotní soud

Soud pro Assises má deset provincií a správní okres Brusel-hlavní město. Nejde o stálý soud, nýbrž o soud, který se ustavuje tehdy, když jsou obžalovaní předáni do jeho pravomoci.

Odvolací soudy

  • Odvolací soudní dvory: v Belgii je 5:
    • Brusel (pro soudní okrsky Brabantsko Wallon, Lovaň a Brusel),
    • Liège (pro soudní obvody v Lutychu, Eupenu de Namur a v Lucembursku),
    • Mons (pro soudní oblast Hainaut),
    • Gent (pro soudní okrsky západní a východní Flandry)
    • Antverpy (pro soudní oblasti Antverpy a Limburg).
  • Soudní dvory v oblasti pracovního práva: Belgie jich má 5. Jsou to odvolací soudy specializující se na pracovní právo. Zasedají v obvodech výše uvedených odvolacích soudů.

Soudy prvního stupně

  • Soudy prvního stupně: v Belgii je 13 osob (jedna v jednom soudním obvodu a dvě v obvodu Bruselu, 1 NL a 1 FR).
  • Pracovní soudy: v Belgii existuje 9 (v zásadě jedna jurisdikce odvolacího soudu, s výjimkou jurisdikce odvolacího soudu v Bruselu, kde se koná v Lovani a v Nivelles soud práce a v Bruselu existují dvě pracovní tribunály (1nl a 1FR) a s výjimkou soudní oblasti Eupen).
  • Soudy společnosti: v Belgii existuje 9 (v zásadě jedna jurisdikce odvolacího soudu, s výjimkou jurisdikce odvolacího soudu v Bruselu, kde je v Lovani a Nivelles zachován soud podniku a v Bruselu existují dva soudy společnosti (1nl a 1FR), s výjimkou soudní oblasti Eupen).

Nižší soudy nebo soudy v místě bydliště

  • Magistrátní soudy: v Belgii je jich 187 (jeden na každý soudní kanton).
  • Policejní soudy: v Belgii je 15 osob nebo 1 v jednom soudním obvodu se zvláštní povahou Bruselu, na níž se počítá v roce 4.

Pravomoc soudů

Smírčí soudce

Všechny žádosti týkající se spravedlnosti mírového procesu jsou nižší než 5 000 EUR, které nejsou přidělovány výlučně jinému soudu. Do pravomoci smírčího soudce rovněž spadají mimo jiné spory týkající se nájemného, sousedských vztahů, věcných břemen, vyvlastnění, a to nehledě na spornou částku, stejně jako předběžná opatření mezi manželi. Není-li rozhodnuto o žádosti, jejíž výše nepřesahuje 2 000 EUR, lze proti rozsudkům o spravedlnosti v míru podat odvolání k Soudu prvního stupně.

Policejní soud

Policejní soud je trestním a občanským soudem, který zkoumá přestupky, delikty, porušení zvláštních zákonů (například zemědělského zákoníku, lesnického zákoníku), nároky týkající se náhrady škody vyplývající z dopravní nehody a dopravní přestupky. Proti rozsudkům policejního soudu lze podat odvolání k Soudu prvního stupně, s výjimkou věcí uvedených v soudním řádu při přijímání rozhodnutí o žádosti o částku nepřesahující 1 240 EUR.

Soud prvního stupně

Soud prvního stupně je příslušný k řešení všech sporů kromě těch, které zákon svěřuje do pravomoci jiných soudů. Toto se označuje jako zbytková pravomoc soudu prvního stupně.

Soud prvního stupně se dělí na tři oddělení: Občanskoprávní soud, trestní soud, soud pro rodinné záležitosti a soud pro mladistvé. Od roku 2007 existuje také rozdělení, které se nazývá soud pro výkon trestů u soudů prvního stupně v Antverpách, Bruselu, východním Flandrech, Lutychu a Hainaut.

Občanskoprávní soud

Občanskoprávní soud se zabývávěcmi, které ovlivňují postavení jednotlivců. V jeho pravomoci je rovněž řešit spory o částky převyšující 1 860 EUR, spory týkající se dědických nebo autorských práv, stejně jako odvolání proti rozsudkům smírčího soudce.

Trestní soud

Trestní soud je soud pověřený rozhodováním o všech trestných činech a o trestných činech překvalifikovaných na přečin, jako je podvod, zpronevěra, neúmyslné zabití, krádež vloupáním, krádež za použití násilí. Tento soud rovněž funguje jako odvolací instance proti rozhodnutím vydaným policejním soudem.

Věc může být předložena trestnímu soudu na základě předvolání státního zástupce nebo soukromé strany nebo na základě usnesení poradního senátu, který při vydání pokynu určí, zda bude obžalovaný předveden před trestní soud, nebo ne.

Poradní senát je vyšetřující soud, který se skládá z jednoho samosoudce soudu prvního stupně a který zkoumá, zda existuje důvod předložit danou věc trestnímu soudu, nebo rozhodne o zastavení stíhání obžalovaného. Tento soud také rozhoduje o držení obžalovaného ve vyšetřovací vazbě nebo o jeho propuštění, případně za určitých podmínek – každý měsíc či každý třetí měsíc – rozhoduje o tom, zda se jedná o trestný čin, který nelze překvalifikovat na přečin.

Vyšetřovací vazba je bezpečnostní opatření, jehož pomocí je osoba podezřelá ze spáchání trestného činu umístěna do vazby v očekávání soudního procesu. Toto opatření se ukládá z toho důvodu, aby se zabránilo útěku podezřelého ve chvíli, kdy se má dostavit před soudce, spáchání dalších trestných činů v daném mezidobí, pokusu o zničení důkazů nebo navázání kontaktu s třetími osobami (např. se záměrem ovlivňovat svědky nebo spoluobviněné). Podezřelá osoba, která je nakonec zproštěna viny nebo jejíž stíhání bylo zastaveno, může požádat ministra spravedlnosti o odškodnění za dobu, kterou neprávem strávila ve vězení: jedná se o odškodnění za neoprávněné držení ve vazbě. K udělení tohoto odškodnění musejí být splněny dvě podmínky: podezřelý musel strávit ve vazbě více než osm dní a držení ve vazbě nesmělo být způsobeno jeho chováním. Tuto druhou podmínku posuzuje ministr velmi přísně.

Proti rozhodnutí poradního senátu se lze odvolat k obžalovacímu senátu. Ten představuje vyšetřující soud na úrovni odvolacího soudu.

Soud pro mladistvé

Senáty pro mládež, které tvoří soud pro mladistvé, jsou příslušné pro případy týkající se ohrožených nezletilých osob a nezletilých osob, které spáchaly trestné činy.

Pouze státní zastupitelství může rozhodnout, zda bude věc předložena soudu pro mladistvé, či nikoli. Nemůžete se obrátit na soudce, například v občanských věcech. U mladistvého soudu může být podána mladá osoba ve dvou případech:

  • Pokud spáchal trestný čin, policie sdělí své jméno státnímu zastupitelství. Poté rozhodne, zda jsou skutečnosti dostatečně závažné k tomu, aby na ně upozornil soudce pro mládež;
  • Pokud žije v obtížné situaci, měl již pravděpodobně kontakty s útvarem pro pomoc mladým lidem v oblasti péče o děti (SAJ). Není-li situace vyřešena, SAKJ zašle dotčený spis mediační komisi, která se zabývá zvláštní pomocí pro mládež. V případě potřeby může mediační výbor požádat státního zastupitelství, aby případ postoupil soudu pro mladistvé tak, aby bylo možné přijmout vhodné opatření.

Soud pro rodinné záležitosti

Soud pro rodinné záležitosti je příslušný pro všechny spory rodinné povahy.

Tyto pravomoci jsou stanoveny v článcích 572a a 577 (3) soudního řádu.

S výjimkou výjimek má soud, bez ohledu na výši sporu, pravomoc:

  • pokud jde o všechny žádosti týkající se postavení osob a jejich důsledků: spory týkající se manželství nebo jeho povinností, rozvodu a majetkových důsledků manželství, usazení a napadení rodičovských vztahů, námitky proti některým rozhodnutím matričních úředníků atd.
  • pokud jde o jakékoli tvrzení týkající se právního soužití a jeho důsledků: opatření týkající se majetku osob žijících ve společné domácnosti, zrušení listin či osob žijících ve společné domácnosti atd.
  • pro každou žádost týkající se dětí: určení opatření pro výkon rodičovské odpovědnosti a /nebo ubytování, stanovení práv na osobní vztahy atd.
  • pro každou žádost týkající se vyživovací povinnosti: stanovení nebo změna výživného pro bývalého manžela/bývalou manželku nebo rodiče, stanovení nebo úpravu příspěvku na údržbu atd.
  • u některých žádostí týkajících se rodinných přídavků: určení rodinných přídavků ze strany nájemce nebo napadení vyplácení těchto příspěvků nájemci.
  • u všech žádostí týkajících se majetku rodiny: darování rodinného majetku, vypořádání majetku manželů, spory týkající se dědictví (např.: upouštět od dědictví atd. › u jakékoliv žádosti týkající se dočasného zákazu pobytu v případě domácího násilí.

Soud má rovněž pravomoc přijímat předběžná a naléhavá opatření.

A konečně má rovněž pravomoc zabývat se jakýmkoli opravným prostředkem proti rozhodnutím smírčích soudů na nezpůsobilých subjektech.

Soudy pro výkon trestů

Soudy pro výkon trestu rozhodují o vnějším právním statusu osob odsouzených k trestu odnětí svobody. Rozhodují o udělení těchto možností: Omezené zajištění, elektronický dohled, propuštění a propuštění a propuštění do vyhoštění z území nebo návratu. Státní zástupce a odsouzení mohou proti rozhodnutí senátů pro výkon trestu podat dovolání ke kasačnímu soudnímu dvoru.

Odvolání proti rozhodnutím vyneseným soudem prvního stupně

S výjimkou rozhodnutí vynesených soudem pro výkon trestu se může každá ze stran nebo státní zástupci (nejsou-li spokojeni s rozsudkem soudu prvního stupně) proti tomuto rozsudku odvolat za podmínky, že byl vydán v prvním stupni, tedy nikoliv po odvolání proti rozhodnutí, které již vydal policejní soud nebo smírčí soudce. V takovém případě věc posuzuje odvolací soud bez ohledu na to, zda spadá do kompetence občanského nebo trestního soudu nebo soudu pro mladistvé.

Pracovní soud

V pravomoci pracovního soudu je řešit sociální věci: sociální zabezpečení (důchody, nezaměstnanost atd.), pracovní spory (pracovní smlouvy, pracovní předpisy atd.) a pracovní úrazy. V jeho pravomoci je rovněž rozhodovat o žalobách týkajících se kolektivního vyrovnání dluhů, podaných fyzickými osobami.

Pracovní soud se skládá z několika senátů. Kromě výjimek stanovených soudním zákoníkem jsou senáty tvořeny jedním soudcem z povolání, který senátu předsedá, a dvěma laickými soudci. Podle povahy projednávaného sporu zastupují tito laičtí soudci zaměstnance, zaměstnavatele nebo osoby samostatně výdělečně činné. Tyto osoby jsou jmenovány na návrh organizací pracovního trhu (zaměstnavatelé, zaměstnanci, dělníci a OSVČ). Co se týče státního zastupitelství, nazývá se v tomto případě „pracovní auditorat“, prokurátorovi se říká „pracovní auditor“.

V případě, že strany s rozsudkem pracovního soudu nesouhlasí, mohou se odvolat k Soudnímu dvoru v oblasti pracovního práva.

Soud společnosti

Soud společnosti má pravomoc rozhodovat spory mezi podniky o jakékoli částce.

Žaloba jednotlivce proti podniku může být rovněž podána u soudu podniku.

Soud společnosti se zabývá spory mezi podniky, tj. fyzickými osobami samostatně výdělečně činnými (obchodníky, živnostníky a správci), právnickými osobami (společnostmi, sdruženími a nadacemi) a organizacemi bez právní subjektivity. Spory nemohou spadat do zvláštní pravomoci jiných soudů a pokud jde o fyzické osoby, nemohou se vztahovat k opatření zjevně nepropojené s podnikem.

Soud podniku sestává z jedné nebo více komor. Každá komora se skládá z jednoho soudce z povolání a ze dvou konzulárních soudců. Konzulární soudci nejsou soudci z povolání, ale jsou podnikateli, jednateli společností, účetními, podnikovými revizory atd. Pomocně pomáhají profesnímu soudci s jejich zkušenostmi v podnikatelské sféře.

V některých případech zasahuje státní zastupitelství do soudního řízení společnosti. Následně ji vykonává státní zástupce, jeden nebo několik náhražek a jeden nebo více náhradníků.

Pokud si strany přejí napadnout rozhodnutí soudu, podají odvolání k odvolacímu soudu. Napadený rozsudek však musí být vydán v prvním stupni.

Odvolací soudní dvory a soudní dvory v oblasti pracovního práva

Odvolací soudní dvůr se skládá z několika senátů:

  • Civilní senáty zkoumají odvolání proti rozsudkům vydaným v první instanci občanskoprávními senáty soudů prvního stupně a obchodních soudů.
  • Trestní senáty zkoumají odvolání proti rozsudkům vydaným v první instanci trestními soudy.
  • Senáty pro mladistvé zkoumají odvolání proti rozsudkům vydaným v první instanci soudy pro mladistvé.
  • Obžalovací senát je vyšetřujícím soudem, který se zabývá zkoumáním odvolání proti rozhodnutí poradního senátu. Obžalovací senát rovněž podezřelého předává porotnímu soudu, pokud má podezření, že spáchal závažný trestný čin, politický trestný čin nebo porušil tiskový zákon.

Stejně jako v případě Labour Court se senáty Labour Court skládají z profesionálního soudce zvaného poradce a 2 nebo 4 sociálních poradců. Soudní dvůr v oblasti pracovního práva zkoumá odvolání proti rozhodnutí pracovního soudu.

Porotní soud

Trestné činy

Pokud je nějaká osoba obžalovaná z trestného činu, který nelze překvalifikovat na přečin nebo z trestného činu, který nebyl překvalifikován na přečin, je předvolána k porotnímu soudu, kde ji bude soudit porota.

Porotnímu soudu předsedá jeden profesionální soudce, jemuž pomáhají dva přísedící soudci, rovněž soudci z povolání. Tito soudci se nevyjadřují k vině nebo nevině obžalovaného. Rozhodnutí o tom, zda se obžalovaný dopustil porušení zákona, nebo ne, přísluší členům poroty zvaným též porotci. Porotci se vybírají losováním mezi obyvatelstvem. Každý Belgičan ve věku od 28 do 65 let, který vykonává občanská a politická práva, může číst a psát a nikdy nebyl odsouzen k více než 4 měsícům odnětí svobody nebo k více než 60 hodinám veřejně prospěšných služeb.

Řízení před porotním soudem začíná čtením obžalovacího spisu a shrnutím hlavních skutečností shromážděných při vyšetřování. Pak jsou vyslechnuti svědci a osoby související s vyšetřováním. Tato slyšení mají umožnit porotcům, kteří nemohli nahlédnout do spisu, aby si utvořili názor. Pak pronese svoji řeč státní zástupce, slovo dostanou soukromé strany a advokáti pronesou obhajovací řeč. Vyslechnut je i obžalovaný. Odpovídá na otázky předsedy, vysvětluje skutečnosti a může se rovněž dovolávat své neviny. Na konci řízení 12 porotců odejít do důchodu za zavřenými dveřmi. Musejí se vyjádřit, zda je obžalovaný vinen, nebo nevinen. Rozhodují prostřednictvím hlasování a jejich rozhodnutí může mít rozlišení. Mohou například shledat obžalovaného vinným s přiznáním polehčujících okolností. Pokud je obžalovaný shledán vinným, jednají soudci z povolání a porotci společně o tom, jaký trest mu uloží. Toto rozhodnutí se přijímá absolutní většinou. Rozhodnutí o vině musí být odůvodněno.

Proti rozsudku porotního soudu se v zásadě nelze odvolat. Odsouzený, soukromá strana a státní zástupce nicméně mohou podat opravný prostředek ke Kasačnímu soudnímu dvoru. Pokud ten daný rozsudek zruší, věc se předá jinému porotnímu soudu, který musí znovu rozhodnout.

Trestný čin a politický trestný čin

Aby bylo možno hovořit o porušení tiskového zákona, je třeba, aby byla v textech šířených technickými prostředky ve více vyhotoveních vyjádřena myšlenka, která by mohla zakládat trestný čin. Politický trestný čin je trestný čin spáchaný z politického důvodu a pro politické účely. Porotní soud řeší veřejné žaloby ve věci politických trestných činů a porušení tiskového zákona, kromě porušení tiskového zákona rasové nebo xenofobní povahy.

Kasační Soudní dvůr

Kasační soudní dvůr je garantem dodržování práva ze strany soudních dvorů a soudů. Tento soud je příslušný po celé Belgii. kasační soud se nevyslovuje ke skutkovému stavu, ale pouze k právním otázkám. Kasační opravný prostředek lze podat pouze na základě právních důvodů, tj. v případě porušení zákona nebo obecné právní zásady. Kasační opravný prostředek je možný pouze proti rozsudkům vydaným v poslední instanci, tj. rozhodnutím, proti nimž se již nelze odvolat.

Kasační soudní dvůr se skládá z prvního předsedy, předsedy, předsedů oddělení a radů. Funkci státního zastupitelství vykonává generální prokurátor Kasačního soudního dvora nebo generální advokát. Kasační soudní dvůr je tvořen třemi senáty: první zkoumá spisy ve věcech občanských, obchodních, daňových a kárných, druhý ve věcech trestních a třetí se zabývá spisy z oblasti pracovního práva a sociálního zabezpečení. Každý z těchto senátů je složen z jednoho francouzského a jednoho nizozemského oddělení. Každé oddělení zasedá zpravidla v počtu pěti radů.

Předtím, než soudci vynesou rozhodnutí, vyslechnou si závěry státního zástupce při Kasačním soudním dvoru. Kasační soudní dvůr může rozhodnout o zamítnutí kasačního opravného prostředku. Pokud předložené argumenty nepřijme, je opravný prostředek zamítnut a napadnutý rozsudek se stává konečným. Pokud Kasační soudní dvůr usoudí, že napadené rozhodnutí bylo učiněno za neznalosti zákona, úplně nebo částečně ho zruší a případně předá zpět soudu. Pokud je třeba přezkoumat podstatu věci, předá se věc soudnímu dvoru nebo soudu stejného typu, jako je ten, který vydal napadený rozsudek. Danou věc nikdy neprojednává původní soud.

Poznámka

Je nutno poznamenat, že trestní senáty odvolacího soudu, porotní soud, trestní senáty soudu prvního stupně (přestupkový soud) a policejní soud (který zasedá ve věcech trestních) rozhodují rovněž vedle občanskoprávních soudů o občanskoprávních nárocích (které se týkají hlavně náhrady škod) podaných poškozenými osobami, tj. oběťmi trestních činů v obecném smyslu.

Právní databáze

Další informace o soudech a tribunálech jsou k dispozici na portálu soudní moci v Belgii. Odkaz se otevře v novém okně.http://www.juridat.be/

Je přístup do databáze zdarma?

Ano, přístup k databázi je zdarma.

Související odkazy

Odkaz se otevře v novém okně.Federální veřejná služba Soudnictví


Toto je strojový překlad. Provozovatel těchto stránek odmítá právní odpovědnost za kvalitu tohoto strojového překladu.

Poslední aktualizace: 29/10/2019