Zavřít

BETA VERZE PORTÁLU JE JIŽ K DISPOZICI!

Vyzkoušejte si BETA verzi evropského portálu e-Justice a dejte nám vědět, jak se Vám s ní pracuje!

 
 

menu starting dummy link

Page navigation

menu ending dummy link

Obecné soudy - Německo

Tento oddíl obsahuje informace o obecných soudech v Německu.


Obecné soudy – úvod

Civilní soudnictví

Okresní soudy (Amtsgerichte) jsou jakožto soudy prvního stupně příslušné v občanskoprávních věcech – většinou v případech s hodnotou sporu do výše 5 000 EUR. V některých případech jsou však příslušné i bez ohledu na hodnotu sporu, např. u sporů týkajících se nájmu, rodinných záležitostí a výživného.

V případech spadajících do působnosti okresních soudů rozhoduje samosoudce.

Zemské soudy (Landgerichte) jakožto soudy prvního stupně jsou příslušné ve všech občanskoprávních věcech, jež nespadají do příslušnosti okresních soudů. Obvykle se jedná o spory, jejichž hodnota přesahuje 5 000 EUR.

I v řízeních před zemským soudem zpravidla rozhoduje samosoudce. O složitých právních sporech a sporech zásadního významu však rozhoduje senát složený ze tří soudců z povolání.

K zemskému soudu jakožto soudu druhého stupně se podávají odvolání proti rozhodnutím okresních soudů v občanskoprávních věcech. O odvolání rozhoduje senát, který se obvykle skládá ze tří soudců.

Kromě toho mohou být u zemských soudů zřizovány i obchodní senáty. Ty jsou v prvním a druhém stupni příslušné pro soudní řízení v obchodních věcech. Soudní kolegium těchto senátů se skládá z předsedajícího soudce a dvou zástupců podnikatelské sféry jako přísedících.

Vrchní zemské soudy (Oberlandesgerichte) jsou zpravidla soudy druhého stupně. V občanskoprávních věcech rozhoduje vrchní zemský soud o odvoláních proti rozsudkům zemských soudů a o odvoláních proti rozsudkům okresních soudů v rodinných věcech.

Senáty vrchních zemských soudů se obvykle skládají ze tří soudců z povolání. Občanskoprávní věci, které nejsou mimořádně složité a nemají zásadní význam, mohou být přiděleny i samosoudci.

Nejvyšším obecným soudem je Odkaz se otevře v novém okně.Spolkový soudní dvůr. Je soudem posledního stupně a je příslušný výhradně pro mimořádný opravný prostředek dovolání (Revision). Senáty Spolkového soudního dvora se skládají z pěti soudců z povolání.

Trestní soudnictví

Soudy prvního stupně

Příslušnost soudů v trestních věcech stanoví zákon o organizaci soudů (Gerichtsverfassungsgesetz (GVG)). V trestních věcech je soudem prvního stupně okresní soud, pokud není ustavena příslušnost zemského soudu nebo vrchního zemského soudu (§ 24 odst. 1 body 1 až 3 GVG). V případě přečinů (§ 25 GVG) rozhoduje jeden trestní soudce, pokud

  • jde o soukromou žalobu,
  • nebo se nepředpokládá vyšší trest než trest odnětí svobody v délce dvou let.

Ve všech ostatních případech se zřídí soud s přísedícími (Schöffengericht) (§ 28 GVG). Skládá se z jednoho soudce z povolání a dvou laických přísedících.

Soudům s přísedícími se přidělují případy středně závažných trestných činů, jež spadají do příslušnosti okresního soudu (§ 24 odst. 1 GVG), pokud nebyly přiděleny trestnímu soudci (§ 25 GVG). To se týká případů, kdy se předpokládá trest odnětí svobody od dvou do čtyř let. Pokud státní zastupitelství a soud považují za nutné, aby byl vzhledem k rozsahu případu přizván i druhý soudce z povolání, může být na žádost státního zastupitelství (§ 29 odst. 2 GVG) zřízen tzv. rozšířený soud s přísedícími.

Příslušnost zemského soudu upravuje § 74 odst. 1 GVG. Podle tohoto ustanovení je zemský soud příslušný pro všechny zločiny, které nespadají do příslušnosti okresního soudu nebo vrchního zemského soudu, tzn. všechny trestné činy, u nichž hrozí delší trest odnětí svobody.

Německý trestní zákoník rozlišuje mezi pojmy „přečin“ (Vergehen) a „zločin“ (Verbrechen). O zločin se jedná v případě, kdy hrozí trest v délce nejméně jednoho roku. Zločin je tedy závažnějším činem než přečin.

Zemský soud je příslušný pro všechny trestné činy, za něž lze uložit vyšší trest než trest odnětí svobody v délce čtyř let (§ 74 odst. 1 druhá věta GVG). Je příslušný i v případě, kdy s ohledem na mimořádný význam věci podá státní zastupitelství obžalobu u zemského soudu, ačkoli jinak by byl příslušným okresní soud.

U zemského soudu rozhoduje v trestních věcech v prvním stupni velký trestní senát (Große Strafkammer). Obvykle se skládá ze tří soudců a dvou přísedících. Podle § 76 odst. 2 GVG může velký trestní senát při zahájení hlavního řízení nebo při stanovení termínu hlavního líčení rozhodnout, že bude při hlavním líčení sestávat jen ze dvou soudců a dvou přísedících.

Pro trestné činy uvedené v § 140 odst. 1 a 2 GVG je v prvním stupni příslušný vrchní zemský soud. Většina z těchto uvedených trestných činů představuje ohrožení bezpečnosti, resp. existence Spolkové republiky Německo. Trestní senát Spolkového soudního dvora může být složen z pěti soudců, včetně předsedajícího soudce. Při zahájení hlavního líčení však může trestní senát rozhodnout, že bude při hlavním líčení sestávat jen ze tří soudců, včetně předsedy, pokud rozsah nebo složitost případu nevyžaduje účast dalších dvou soudců (§ 122 odst. 2 první a druhá věta GVG).

Odvolání

Odvolání proti rozsudkům okresního soudu (§ 312 trestního řádu (Strafprozessordnung)) se podávají u zemského soudu, kde o nich rozhoduje tzv. malý trestní senát (§ 76 odst. 1 GVG). Ten se skládá z jednoho soudce z povolání a dvou přísedících. V případě odvolání proti rozsudku rozšířeného soudu s přísedícími bývá přizván i druhý soudce z povolání (§ 76 odst. 6 GVG). Kromě toho § 335 trestního řádu stanoví, že rozsudek, proti němuž je přípustné odvolání, může být místo odvolání napaden dovoláním (Sprungrevision).

Dovolání smí být podáno proti všem rozsudkům zemského soudu nebo vrchního zemského soudu prvního stupně (§ 333 trestního řádu). Orgánem příslušným k přezkumu veškerých rozhodnutí vrchních zemských soudů a velkých trestních senátů zemských soudů je Spolkový soudní dvůr (§ 135 odst. 1 GVG). Při rozhodování o dovolání jsou senáty Spolkového soudního dvora složeny z pěti soudců včetně předsedy. O dovoláních proti (jiným) rozsudkům zemského soudu rozhoduje vrchní zemský soud.

Související internetové odkazy

Odkaz se otevře v novém okně.Spolkový soudní dvůr


Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
V souvislosti s vystoupením Spojeného království z Evropské unie provádějí v současné době členské státy odpovědné za správu stránek obsahujících informace o vnitrostátních záležitostech aktualizaci obsahu. S ohledem na vystoupení Spojeného království z Evropské unie probíhá aktualizace těchto internetových stránek. Pokud zde najdete obsah, který zatím neodráží vystoupení Spojeného království z EU, není to záměr. Tato situace bude v dohledné době napravena.

Poslední aktualizace: 17/04/2020